(23.40 hodin)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. A nyní s faktickou poznámkou vystoupí paní ministryně Langšádlová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Ministryně pro vědu a výzkum ČR Helena Langšádlová: Co se týče té novely zákona, ta byla předložena v minulém volebním období a víte, že... Nevidím pana profesora Raise, omlouvám se... Víte, že zkrátka vzhledem k tomu, že nebyla projednána, tak vlastně úplně spadla pod stůl. Ale mohu vás ujistit o tom, že většinu těch podnětů, které tam byly řešeny, zapracováváme do té novely, ale všichni víme, že velká novela zákona není ze dne na den, a my to chceme opravdu velmi dobře prodiskutovat se všemi těmi aktéry toho systému, kterých je opravdu celá řada. Takže je pracovní skupina, máme základní teze, píšeme již ten zákon, ale není to opravdu tak, že by bylo možné to během několika týdnů přinést. Ale určitě to budeme konzultovat i s výbory v Poslanecké sněmovně, jsem k tomu otevřená, určitě.
Potom, co jste tady říkal - ty reinvestice, ty se týkají především zahraničních investorů, kterých víme, že od 90. let je tady hodně, a tím, že vlastně matky těch společností jsou mimo Českou republiku, tak tady neměly ten segment vědy a výzkumu. A my musíme usilovat o to, aby tady nebyla jen ta výroba, ale aby opravdu se reinvestovalo a aby tady i tyto segmenty byly, a pro to vytvořit ještě lepší podmínky, aby reinvestovaly, nevyváděly výnosy a reinvestovaly právě do této oblasti.
Vy jste pak ještě hovořil o velkých výzkumných infrastrukturách. To máte určitě pravdu, to bude velmi náročné, protože na jednu stranu je to velký vlastně náš kapitál, to, že byly vybudovány, ale jejich udržení i dobudování v některých případech bude ještě velmi náročné. A je to velmi významné téma, o kterém velmi často jednáme v rámci rady vlády.
Co se týče doktorandů, tak ano, s Ministerstvem školství je to před finalizací, tento vysokoškolský zákon, jak jste říkal. Ano, a součástí je zlepšení podmínek pro doktorandy. Ale já bych byla ráda, abychom se na to koukali komplexněji, protože velmi důležitá je třeba i návratová politika. (Předsedající: Čas, paní ministryně.) To možná někdy jindy.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za dodržení času. A nyní vystoupí s přednostním právem pan ministr Bartoš. Prosím, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já vám děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové z vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, my jsme se tu dnes sešli - a je to stále ještě dnes, půlnoc teprve přijde - protože opozice měla tu nutkavou potřebu vyvolat hlasování o nedůvěře vládě. A já to respektuji, opozice má na to plné právo, vždycky to respektovat budu. Stejně tak, jako je nárok opozice ptát se vlády na její postupy, předkládat nějaké alternativní vlastní návrhy a pak ty vládní oponovat, tak aby se společně našla ta skutečně nejlepší řešení pro naše občany a zemi. To je legitimní součást demokratického systému, a pokud to probíhá skutečně tak, jak jsem teď popsal, tak já jsem byl za to rád a byl bych rád, kdyby se tak dělo. Já mám tedy ale vážné pochybnosti, že zrovna dnešní schůze je to, co tímto směrem míří. Že jsou to zájmy lidí, které tímto jednáním sledujeme. Já tedy vycházím z toho, že po tom více než půl roce jsme i v této Sněmovně, když jsme přicházeli jako vládní koalice s návrhy, které byly v danou chvíli potřeba, ať už to bylo řešení té zděděné covidové vlny, či řešení jiných kritických situací, tak jsme zde čelili často obstrukcím, dlouhým jednáním a opozice fakticky blokovala možnost projednání návrhů pro zlepšení situace v České republice. A možná i vzhledem k tomu, že k té dnešní schůzi bylo avizováno, že se ta schůze klidně potáhne několik dní. Přitom když se podívám na minulé volební období, tak v praxi, kdy byla argumentace věcná, kdy dostali prostor všichni, co chtěli vystoupit, tak na hlasování o důvěře, respektive nedůvěře vládě stačil vždycky maximálně jeden den. Takže na mě to spíš působí dojmem, že se tady znovu upřednostnila jakási touha po mediálních výstupech před tou reálnou prací pro občany, kterou se i někteří vystupující zde z řad opozice často zaklínají. A já bych si přál, aby to bylo jinak. Aby když se tedy střetneme v nějakém názorovém sporu, tak aby to byla věcná diskuse, vedla ke společnému cíli a aby opozice myslela vážně ten zájem o spolupráci na řešení té krize. Aby to bylo, že lidé jsou na prvním místě, což se objevuje i někde na billboardech, aby prostě v tu těžkou chvíli nešlo o politikaření nebo o ten fakt, že máme za rohem komunální a senátní volby. Takže bychom místo těch - a já použiji slovo šarád, protože mi i ten úvod, který zazněl od pana Babiše, tak trochu připadal - tak abychom místo těch peněz, které stojí provoz Sněmovny daňové poplatníky, abychom tady odvedli práci a končili s rozhodnutími a se schválenou legislativou, abychom dokázali pomoci lidem, firmám, abychom dotáhli potřebná opatření, která ještě budou potřeba. Takže místo toho teď tady budeme ještě pravděpodobně ten zítřek poslouchat vystoupení, jak jsem zmínil, na což samozřejmě máte právo, a pak tedy přijde k onomu hlasování.
On se blíží ten termín soudu pana poslance Babiše. Nedávno se ukázalo, že ve Francii se vyšetřují jeho možné daňové úniky, praní špinavých peněz. Takže já je chápu, že čím více mediálního humbuku je, tím se to lépe daří překrýt.
Já jsem tedy nedávno reflektoval veřejně i tu zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu, která i hodnotila ten fakt posledního roku vlády ANO, za rok 2021. Docela mě překvapilo, že v některých titulcích se to objevilo, že to jako je za to předchozí období, za ten rok 2021, v některých médiích se to neobjevilo, takže to hodnocení NKÚ vypadalo, že hovoří o této vládě. Přišlo mi to zvláštní. Nedělal jsem si analýzu, která média to jak pokrývala. Nicméně ta zpráva NKÚ popsala to, čím my jsme argumentovali ještě jako opoziční strana, co byly naše výhrady a co se potvrdilo jako realita. Já bych to shrnul ve třech bodech, tu zprávu NKÚ a ty body jsou následující.
V roce 2021 byla Česká republika nejrychleji se zadlužující země v EU, měla jeden z nejnižších ekonomických růstů a měla rekordní schodek státního rozpočtu. Já jsem viděl ten titulek článku, který k tomu zněl: Andrej Babiš poslal rozpočet do pekel. Což tedy vystihovalo tu realitu zcela přesně.
Já jsem zmínil tu vlnu covidu, když se vláda Petra Fialy ujímala vlády, a teď jsem zmínil i tu situaci ekonomickou. Takže v tomhle stavu jsme jako nová vláda zdědili Českou republiku a v těchto podmínkách jsme začali řešit tu stávající krizi i tu nově vzniklou krizi, která byla způsobena Putinovou agresí na Ukrajině. Já si na to nijak nestěžuji, ty věci prostě takto přicházejí, dokážeme se s tím porvat. Jenom konstatuji, jaká byla výchozí situace této vlády.
Pan poslanec Babiš tady několikrát zmínil Piráty, tak já jenom budu mluvit v tuto chvíli za Piráty. My jsme byli připraveni se podílet na vládnutí po volbách, deklarovali jsme to, deklarovali jsme to v rámci koalice, do té vlády jsme šli nést svoji odpovědnost vůči voličům. To, že ta situace bude obtížná, čemuž svědčil ten vývoj ještě před volbami, a pak vlastně tím, když jsme čekali jako vláda, než tedy budeme mít možnost ty věci začít řešit z exekutivy. Šli jsme do toho koaličního projektu, účastníme se s ním, spravujeme zemi v nelehké situaci a zároveň pracujeme na realizaci vládního programu, kde jsou promítnuty priority nás, dalších koaličních partnerů.
Já jsem nedávno musel sáhnout k trošku ostřejší rétorice, i když to není úplně mým zvykem, když zase pan Babiš něco kritizoval. A já jsem řekl, že být na jeho místě, tak stojím někde ve studu v rohu a mlčím. Nebo jdu svoje chyby odčinit prací. Asi máme oba velmi odlišný přístup k morálce a svědomí, takže neočekávám, že by něco takového udělal. Ostatně i dnes zde vystoupil a pak někam odjel.
Já s opozicí souhlasím v jedné věci. Ta situace teď je vážná, věc je kritická, řešení bude náročné. Máme energetickou krizi, bezpečnostní krizi, válku na Ukrajině a postupující inflaci. Ale nemyslím si, že zrovna několikadenní schůze je tím nejlepším receptem, jak tu krizi zmírnit. Možná bychom se spíše měli sejít na nějakých pracovních setkáních. Dneska probíhal výbor, myslím si, že tam s tím můžeme pohnout daleko více.
Co si myslím, že je vyloženě špatná vizitka, ale také se s tím dokážeme popasovat, že ANO slibovalo, že s respektem k evropskému předsednictví a té historické události před třinácti lety nebude vyvolávat pokus o shození vlády v období evropského předsednictví. Jak se ukázalo, sliby, chyby. Je to tedy další slib, který nebyl dodržen. Ovšem s tím já jsem tedy ani moc nepočítal. ***