(23.50 hodin)
(pokračuje Ivan Bartoš)
Ale pojďme tedy radši k tomu, co je důležité, co budeme v rámci té krize i v rámci těch jednotlivých agend, které mají ministři vlády, která je zde jako celek postavena před pokus o vyslovení nedůvěry, řešit.
Ta krize má takový potenciál, který není úplně pozitivní. Má potenciál lidi spíše vzdálit, což se vesele děje za podpory výroků a rozeštvávání obou stran opozice ve vztahu k demokracii, spíše ji oslabit než posílit a celkově vychýlit způsob života a svět kolem nás způsobem, jakým jsme si to nikdy nepřáli. Já si myslím, že takto k tomu musíme přistupovat, že ta rizika nejen ekonomická, ale i ta, která jsem zmínil, jsou velká a musíme jim zabránit. Ostatně jako vláda jsme už udělali řadu kroků pro zlepšení a stabilizaci situace, nejen způsobené válkou na Ukrajině, ale i ve faktické pomoci lidem a řada dalších věcí se připravuje. Naši ministři, já teď budu mluvit za pirátské ministry, za ministry vlády, senátoři, experti, všichni se podílejí na tom, aby koaliční vláda byla v tomto úspěšná. Já bych vyzval opozici o konstruktivní přístup. A o tom budou hovořit ještě dále moji kolegové a hovořili o tom moji kolegové, proto i já bych se teď věnoval krátce agendě, kterou mám svěřenou na Ministerstvu pro místní rozvoj, a i v oblasti digitalizace, kterou mám v gesci. Budu letem světem, protože ta agenda je poměrně obsáhlá, vypíchnu ty nejdůležitější věci.
K digitalizaci. Já musím na začátek říci, že za těch posledních 10, 15 let, možná 20, se vybudovaly skutečně základní pilíře české digitalizace. Základní registry, datové schránky, síť kontaktních míst veřejné správy, takzvaný CzechPOINT. To je vše fajn, ale je to málo. My jsme přebírali digitalizaci v České republice ve formě, která je značně roztříštěná, nekoordinovaná a vzhledem k tomu neukotvení je v jakémsi nesystematickém stavu, který je velmi těžké řešit. Ty připravené strategie - a my jsme se jako opozice vyjadřovali, a ne kriticky, ke koncepci Digitální Česko, ale s obavou, že ty cíle, které si stanovuje, nebudou realizovány, protože na to není aparát, nefunguje kooperace mezi ministerstvy a je velmi těžké zejména ty věci, které mají přesah mezi třeba agendu financí a MPSV, v tomto stavu dodávat. Často ty strategie byly chápány jako nutné zlo a plněny byly spíše pro formu, pro vykazování, než aby reálně přinášely ty služby občanům. Co jsme udělali: snaha o rychlou orientaci v systému, zmapování skutečného stavu, zacílení na vybrané části, které mají významný dopad zejména na občany, které jsou rozděleny na oblasti podle jednotlivých cílů a které jdou zavést v relativně krátké době. Většina z nich je ale běh na delší trať, ať jsou to otázky předvyplněných formulářů, sdílení datového fondu a další.
Já bych tedy teď konkrétně, co se již děje a co je připraveno, a konkrétní kroky. Směrem k občanům. Připravili jsme koncept Stát jako aplikace - pro mladší, kteří ještě asi budou vzhůru, Stát jako appka. Co to má udělat? Snadnější komunikace se státem. To řešení je připravené, zajišťujeme jeho financování, které by nemělo být závratné oproti jiným projektům, maximálně nižší desítky milionů. Termín spuštění 3. kvartál roku 2023. I na evropské úrovni i na domácí úrovni se připravují eDoklady a ePeněženka, zrušení povinnosti nosit u sebe doklady. Máme připravené možnosti řešení, k dokončení je evropská legislativa, kterou věřím, že dotáhneme v době našeho předsednictví, a plánovaný termín realizace je poslední čtvrtletí příštího roku. A pracujeme na Katalogu služeb. Dokončení realizace předpokládá právo občana na digitální službu. To je právě to, že úřady sdílí data, která mají, která jim občané poskytnou. A tam se stalo to, co jsme bohužel predikovali, i když právo občana na digitální službu bylo schváleno úžasnou spoluprací resortů, vlády, opozice a vlastně všech lidí, kteří se angažují v IT, nicméně se to právo nenaplňovalo, hodně těch projektů a hodně těch agend zůstává na ten nejzazší termín a my musíme mít dokončení v roce 2025. My bychom chtěli mít ten Katalog služeb dokončený v 1. čtvrtletí roku 2025, k tomu napneme naše síly.
Poměrně zásadní věc, a já si pamatuji svoje první vystoupení ve věci digitalizace, byla otázka transparentního státu, a to zejména s ohledem na to, kolik stojí digitalizace a jaké úspory přináší. To znamená, že veškeré výdaje, které jdou v digitalizaci, by měly být transparentní, rozpoznatelné v rozpočtu, ne skryté. A hlavně by měly mít své metriky. Když se bavíme o digitalizaci, stát musí vědět, kolik stojí jedno razítko, jeden úkon na nějakém úřadu, aby když ho nahradí, mohl říct, že toto je ta reálná úspora. To znamená, že digitalizace je investice, odebírá práci a šetří peníze. My jsme spustili sběr metrik, transparentní financování chceme spustit v roce 2024, kdy už by to bylo veřejně sledovatelné. Ale co si myslím, že je zcela zásadní, sjednotit vykazování těch nákladů v IT. Protože já nevím, o čem všem se říká, že to je černá díra, kam ty věci dáte, ono se něco stane, je úplně jedno, kolik do toho investujete. Nicméně i na dotazy, kolik stojí české IT, jsem zde vystupoval s několika čísly ČSÚ, NKÚ, každý reportuje jiná čísla. Když budeme vědět ty celkové objemy, zefektivní se investice státu do ICT, a termín zahájení toho sjednocení 1. čtvrtletí roku 2023.
V oblasti eGovernmentu - jednotný design a domény. Je zde připravený design pro státní weby, některé instituce ho implementovaly. Co to znamená? Že existuje jednotná identita pro státní správu, je poznat, že jste na webu státu, najdete přibližně ty podobné služby pod stejnými tlačítky, není to každý pes jiná ves, informace jsou dostupné, přívětivé. Termín realizace do 2. poloviny roku 2024.
Kontrola kvality - naprosto zásadní věc, která se neděje ve všech oblastech. My jsme upravili kompetence hlavního architekta při schvalování projektů, které budou nejen na začátku, kdy ten projekt je schválen, že se jde realizovat, ale je to průběžné, je to ke konci realizace, před zahájením provozu. Tady se vždycky schválí nějaký proces, nebo historicky se schválil nějaký systém a ten se potom rozvíjel s vícenáklady a vrátila se kosmická loď. Sice hezká, sice drahá se spoustou funkcionalit navíc, ale z pohledu uživatelů naprosto nepoužitelná, nebo použitelná velmi těžce. Důležitá je horizontální spolupráce mezi jednotlivými resorty, protože spousta věcí, které se využívají na těch portálech, jsou stejné služby, stejné sdílené, ale nejsou sjednocené.
My se chceme soustředit na oblast vzdělávání, protože nástroje té digitalizace jsou jedna věc, každopádně to know-how, jak s tím nakládat ve všech úrovních, selhává. Takže využití je věc ta druhá. My jsme rozdělili celou tu koncepci vzdělávání do tří oblastí, kde už jsou stanoveny jednotlivé cíle, ty věci se dějí. Je to oblast školství, kde spolupracujeme s MŠMT, kde se soustředíme na rozvoj digitálních kompetencí, informatického myšlení. V Národním plánu obnovy jsou peníze pro vznik tematických oborů či celých oborů na univerzitách. Myslím si, že to je zcela zásadní, pokrýt to od toho základního vzdělání až po univerzity. Zásadní věc, kterou jsme zjistili při covidu - problematika digitálního vyloučení, kdy jsme zjistili, že 50 000 dětí nemá vůbec přístup na internet nebo nemá, na čem se doma vzdělávat, když byly školy, mimo jiné nejdéle v Evropské unii, v lockdownu. Zajištění internetového připojení pro rodiny s dětmi, přístup k on-line výuce - opět mohu odreportovat ve větším detailu.
Vzdělávání úředníků státní správy - v tuto chvíli jsou pouze dílčí vzdělávací školení. To padá do takové to - mám školení, mám razítko, mám e-kurz. V praxi se to příliš neosvědčuje. Tam využíváme zapojení zahraničních programů nestátního sektoru od OECD.
Připravujeme také vzdělávání veřejnosti. Já jsem podobně jako třeba Slovinci vstoupil do diskuse i s největšími firmami, které toto dělají pro své zaměstnance, které spolupracovaly s jinými státy - IBM, Google, potažmo YouTube, Microsoft a další. Bude to celý koncept dlouhodobého vzdělávání, který by mířil potom na tu většinovou populaci. ***
