(23.30 hodin)
(pokračuje Helena Langšádlová)
My bychom se jako Česká republika, a nejenom v oblasti vědy a výzkumu, měli výrazně zaměřit na to, abychom o tyto zdroje, o které se soutěží v Evropě, které nejsou v té obálce jenom pro Českou republiku, jak známe z operačních programů, ještě více zapojili, abychom v tomto byli aktivní, abychom je uměli čerpat, abychom se zapojovali v případě vědy a výzkumu do těch konsorcií, protože opravdu pro naši budoucnost je to nesmírně důležité. A navíc opravdu i v případě toho hodnocení už samotná účast v případě žádostí, úspěšných žádostí, by měla být ohodnocena, protože je vlastně důkazem kvality toho žadatele.
V tuto chvíli je pro nás také velmi důležité, abychom se zaměřili na to, co může věda, výzkum poskytnout pro řešení energetické krize. Proto i rada vlády udělala takovou analýzu výstupů, kam jsme investovali do aplikovaného výzkumu pro řešení energetické krize. Týká se to jak kumulace energie, kde je několik velmi nadějných projektů vyvinutých v této chvíli v České republice, obnovitelných zdrojů, je to otázka vodíku, budoucího využití například vodíku i pro například skrze elektrolýzu, kumulace přebytečné energie z obnovitelných zdrojů. Je tady opravdu velký potenciál, je to otázka určitě toho, abychom dokázali využít ty věci, které jsou již v pokročilé fázi vývoje, aby se uvedly do praxe a aby nám pomohly i tyto poznatky řešit tuto krizi.
Chtěla bych říci, že v rámci operačního programu Jan Amos Komenský rada vlády reagovala i na ty stávající problémy, které řešíme, a definovala několik oblastí, které by měly být v tuto chvíli prioritní. Ať už se jedná o adaptaci na změnu klimatu - protože my nesmíme zapomenout, že vedle té energetické a bezpečnostní krize, kterou řešíme, otázka klimatické krize, změny klimatu bude pro nás budoucí roky a budoucí generace nesmírně palčivým problémem. I proto jsme s paní ministryní uspořádaly konferenci, která se zabývala změnou klimatu, a měli bychom se i jako Poslanecká sněmovna tímto tématem výrazně více zabývat, protože tento jev, tato skutečnost bude mít velké dopady jak na ekonomiku, tak na životní prostředí i na kvalitu budoucích generací.
Stejně tak jako jedna z priorit byla stanovena energetická transformace, ale i připravenost na demografické změny. My opravdu musíme řešit v rámci vědy a výzkumu nejenom ty technické problémy, nejenom ekonomiku a průmysl, ale i to, aby věda a výzkum přispívaly vlastně k řešení celospolečenských otázek - například stárnutí populace. Musíme se více zamýšlet i nad tím, co dělat pro to, aby naše společnost byla odolnější vůči těm hrozbám, kterým dneska čelíme. Myslím si, že těch věcí je celá řada.
V tuhle chvíli bych zmínila ještě některé kroky, které připravujeme i s Ministerstvem zahraničních věcí. Chtěla bych poděkovat za spolupráci i panu ministrovi Lipavskému, protože my máme diplomaty, kteří se zabývají vědeckou diplomacií, ale tito doposud nebyli koordinováni a my chceme a pracujeme na tom, aby všichni diplomaté, kteří vyjíždějí, měli oblast vědy a výzkumu ve své agendě, aby na to byli připraveni. Nejenom ti v tuto chvíli jenom čtyři vědečtí diplomaté, ale aby byli připraveni i ostatní diplomaté, aby opravdu byli takovým dobrým spojníkem mezi Českou republikou a zeměmi, ve kterých Českou republiku reprezentují, a připravujeme pro ně i zázemí a informační systém, který budou moci využívat.
Jak již jsem říkala, naprosto klíčové pro nás je nejenom to, kolik budeme dávat do vědy, výzkumu, ale jak tyto prostředky budeme využívat. Proto i dnes jsme seděli s představiteli NERVu a definovali jsme si dvě oblasti, které jsou v tuto chvíli klíčové. Je to oblast transferu a vytvoření prostředí takového, aby se v maximální míře využívaly výsledky aplikovaného výzkumu. Aby opravdu vznikaly spin-offy, aby opravdu se využívaly výsledky. A druhá oblast je vlastně motivace firem, aby investovaly více do vědy, výzkumu. Když se podíváte na ten rozpočet na vědu, výzkum, tak vlastně ze 40 % jsou to veřejné zdroje, ale ze 60 % jsou to zdroje soukromé. A my musíme ještě více motivovat firmy, aby investovaly do vědy a výzkumu, a víme, že tady máme mnoho zahraničních firem, a my jako vláda jsme si dali za cíl i vytvořit podmínky pro to, aby reinvestovaly do této oblasti, aby opravdu se nevyváděly výnosy zejména zahraničních firem, aby bylo reinvestováno i právě do těchto oblastí, které budou vytvářet ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou a budou opravdu naši zemi činit konkurenceschopnou. Tolik velmi krátce z té mé oblasti a děkuji vám za pozornost. (Potlesk části poslanců.)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. A než dám slovo panu ministrovi Bartošovi, s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Rais. Já vám přeji hezkou téměř půlnoc a přebírám řízení schůze. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Karel Rais: Děkuji. Mě zaujalo vystoupení paní ministryně. Mám k tomu v podstatě asi tři připomínky. Ta první se týká času, protože oba dva už tady jsme nějakou dobu a pamatujeme domluvu na takzvané malé novele 130, čili zákona o vědě a výzkumu, přičemž bylo řečeno, že budou ti úředníci pokračovat na té velké novele, to je na tom, o čem mluvíte. Mně trochu vadí, vláda už tady je devět měsíců, už bych docela rád, aby do Parlamentu přišla nějaká verze této novely, o které jste hovořila, protože si myslím, že ten zákon o vědě a výzkumu, speciálně třeba ten transfer do praxe, je mimořádně důležitý. Takže to je první poznámka a apel, ať už spíš úřednictvo než ministryně, aby urychlilo práci tady na tomto.
Druhá věc, která mě tam zaujala, je záležitost, o čem jste hovořila, a to jsou reinvestice v podstatě. Protože pokud pamatuju, a to už je taky pár roků, 10, 12 let možná to je, 15, tak vlastně operační program Věda a výzkum pro inovace, nebo tak nějak se to jmenovalo, tak toto umožnilo vlastně z evropských fondů tady udělat skutečně evropská centra, centra evropského významu typu CEITEC, typu IT4Innovations, typu laserové středisko v Břežanech a podobně. Ale to bude potřebovat samozřejmě postupně ty reinvestice, o kterých se bavíte. Čili tam si myslím, že vláda by v té investiční politice měla počítat s tím, že tam bude nutné dát ty investice.
Třetí věc jsou... se dívám na čas... daňové úlevy, co se týká spolupráce praxe a školy. Tam kdysi na tom pan Kuba začal pracovat. To už je tedy skutečně 15, 20 roků... (Předsedající: Čas, pane poslanče.) Asi byste se na tohle měli ještě zaměřit. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Zlínský, poté paní ministryně Langšádlová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedkyně, děkuji za slovo. Paní ministryně si asi všimla, že mě to zajímá - věda, technika a tak. Já bych chtěl plédovat za to zlepšení podmínek doktorandů, protože z vlastní zkušenosti můžu říct, že spousta těch největších talentů nám uniká díky tomu pryč. Takže tam bych tlačil skutečně na to, aby to bylo co nejdřív, aby se to neodkládalo jako již v minulosti několikrát.
A druhá věc je konkrétní dotaz na paní ministryni, protože mě to taky zajímá, budu o tom mluvit ještě, pokud na mě dojde řada. Tak bych se chtěl zeptat - jaké technologie, na kterých se podílí naše věda a výzkum, jsou těsně před dokončením, které by nějakým způsobem řešily tu energetickou krizi, ve které se teď nacházíme? Děkuji za odpověď. ***