(10.00 hodin)
(pokračuje Jiří Strýček)
"Usnesení zahraničního výboru z 10. schůze ze dne 9. června 2022 k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva o vydávání mezi Českou republikou a Austrálii, podepsaná v Canbeře 17. února 2020, sněmovní tisk 200. Po odůvodnění náměstka ministra spravedlnosti Mgr. Antonína Stanislava, Ph.D., zpravodajské zprávě poslance Ing. Jiřího Strýčka a po rozpravě zahraniční výbor
I. doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky dává souhlas k ratifikaci Smlouvy o vydávání mezi Českou republikou a Austrálií (Canberra, 17. února 2022);
II. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky;
III. zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu na schůzi zahraničního výboru."
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane zpravodaji. Nyní otevírám rozpravu a táži se, zda se někdo hlásí do rozpravy? Není tomu tak. Končím tedy rozpravu.
Táži se na závěrečná slova? Není zájem.
Nyní tedy přikročíme k hlasování o usnesení, jak ho načetl pan zpravodaj Strýček. Přivolám kolegy ze sálí. (Smích.) Pardon, zagonguji a zavolám kolegy z předsálí. Mezitím přečtu ještě jednou návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky dává souhlas k ratifikaci Smlouvy o vydávání mezi Českou republikou a Austrálií, Canberra, 17. února 2022." A nyní přikročíme k hlasování o navrženém usnesení.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s návrhem usnesení? Kdo je proti?
Hlasování číslo 47, přihlášeno 130 poslanců a poslankyň, pro 117, proti žádný. Návrh byl přijat a vyslovili jsme souhlas s ratifikací této smlouvy.
Končím projednávání tohoto bodu.
A než přistoupíme k projednávání bodu dalšího, přečtu omluvu. Pan poslanec Ondřej Benešík se omlouvá do 11. hodiny z pracovních důvodů.
Zahajuji projednávání bodu číslo
102.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení
souhlasu s ratifikací Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Státu Katar
o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a o zabráněn
daňovému úniku a vyhýbání se daňové povinnosti
která byla podepsána v Dauhá dne 21. června 2022
/sněmovní tisk 255/ - druhé čtení
Nyní by se měl podle původního záměru ujmout slova pan ministr financí Zbyněk Stanjura, který je však omluven, nahradí ho pan ministr Martin Baxa. Prosím, máte slovo.
Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuju za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Potřetí tlumočím omluvu, tentokrát pana ministra Zbyňka Stanjury, i jeho srdečné pozdravy.
Kolegyně a kolegové, na jednání dnešní schůze se předkládá smlouva o zamezení dvojímu zdanění s Katarem, která byla podepsána dne 21. června tohoto roku v Dauhá. Česká republika má v současné době uzavřeny mezinárodní smlouvy týkající se zamezení dvojímu zdanění s více než devadesáti státy světa, nicméně Katar mezi nimi dosud chybí. Ve vzájemných daňových vztazích mezi Českou republikou a Katarem existuje v současné době až na jednu výjimku bezesmluvní vztah. Touto výjimkou je oblast letecké dopravy, kde je prováděna dohoda mezi vládou České republiky a vládou státu Katar o letecké dopravě, která se však kromě jiného týká pouze daní nepřímých.
Nejzajímavější investiční příležitosti lze v Kataru nalézt v oblasti projektů těžby a zpracování ropy, v projektech zkapalňování a vývozu zemního plynu či ve stavebnictví. Perspektivními oblastmi pro posílení česko-katarské obchodně-ekonomické spolupráce jsou dále kromě tradičního českého lázeňství a zdravotnictví zejména oblast fyzioterapie, například i oblast zemědělství a potravinářství či produkce stavebních materiálů. Katar tak představuje pro české investory a vývozce celou řadu možností. Mezi nejvýznamnější položky českého exportu patří stroje a dopravní prostředky, zdravotnické potřeby a textilní výrobky. Mezi nejvýznamnější dovozní položky z Kataru se řadí polymery etylenu, slitiny hliníku a díly a příslušenství prvků s tekutými krystaly.
Tato komplexní daňová smlouva pokrývá zdaňování a vyloučení mezinárodního dvojího zdanění všech možných druhů příjmů. Standardně také upravuje základní formy spolupráce mezi příslušnými úřady obou zemí. Smlouva umožní neformální řešení sporů případně vzniklých při jejím provádění a současně zajistí i relevantní výměnu informací mezi příslušnými úřady obou států. Smlouva mimo jiné zvýší i právní jistotu investorů obou zemí, vytvoří prostor pro české podnikatelské subjekty a napomůže tak rozvoji vzájemných ekonomických vztahů.
Smlouva byla připravena na základě vzorových modelů OECD a OSN, přičemž samozřejmě reaguje i na vnitřní daňové předpisy obou zemí. Lze konstatovat, že text smlouvy plně odráží vývoj a trendy v mezinárodní daňové oblasti. Smlouva nenahrazuje vnitrostátní daňové předpisy smluvních států a nemůže tak založit novou daňovou povinnost, ale pouze povinnosti vyplývající z vnitrostátních předpisů upravuje. Přispívá tak k objektivnímu rozdělení práva na daň z jednotlivých druhů příjmů mezi oba státy, to je mezi stát zdroje příjmů a stát rezidence jeho příjemce. Celkový přínos plynoucí z aplikace předkládané smlouvy bude záviset na budoucím rozvoji jednotlivých forem hospodářské spolupráce. V tomto kontextu lze uvést, že bilance vzájemné obchodní výměny je z pohledu Česka dlouhodobě pozitivní. Hodnota vývozu z Česka převyšuje několikanásobně hodnotu dovozu. Vzájemná obchodní výměna v roce 2021 dosahovala téměř 3 miliardy korun.
Kolegyně a kolegové, dovoluji si navrhnout, aby Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s ratifikací této důležité smlouvy. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní prosím zpravodaje zahraničního výboru, poslance Michala Ratiborského, aby odůvodnil usnesení výboru, které bylo doručeno jako sněmovní tisk 255/1. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Michal Ratiborský: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Mezinárodní smlouva o zamezení dvojímu zdanění má odstranit jednu z překážek rozvoje vzájemných hospodářských vztahů mezi oběma státy a zvýšit právní jistotu investorů. Rád bych vám zde krátce nastínil, proč je to právě ve vztahu ke Kataru důležité.
Katar je dynamicky se rozvíjející ekonomikou Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu - GCC. V rámci této organizace má nejvyšší HDP na obyvatele. Propad HDP v pandemickém roce 2020 činil jen 3,6 % v meziročním srovnání. Když v roce 2021 došlo k oživení a růstu ekonomiky, dosáhl téměř 3 %. Nejsilnější růst má katarská ekonomika zaznamenat v roce 2022, a to díky dokončení investic souvisejících s pořádání mistrovství světa ve fotbale a zvýšenému turismu. Katar hospodářskou krizi uchopil jako příležitost upevnit své výsadní regionální a globální postavení, posílení vlastní autonomie a strategických produkčních kapacit.
Prioritními oblastmi pro Katar zůstávají energetika, logistika, cestovní ruch, potravinářství a vybraná high-tech průmyslová odvětví. Katarská vláda pokračuje v posilování dominantní pozice Kataru na světovém trhu se zkapalněným zemním plynem LNG. Katar je čtvrtým největším producentem zemního plynu na světě a největším světovým exportérem LNG. V důsledku války na Ukrajině se dostává do centra zájmu vzhledem k zajištění energetické bezpečnosti a dodávek do Evropy. Katar si je dále vědom, že vlivem Green Dealu poptávka po zkapalněném zemním plynu v budoucnu zřejmě ještě více vzroste. I proto soustředí velký objem investic do vybudování dodatečných kapacit s využitím nejmodernějších technologií. Do roku 2027 chce zdvojnásobit produkci zkapalněného plynu. Vedle toho Katar zavádí ekologicky šetrné technologie, zkoumá možnosti zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie, například fotovoltaiky, větrných elektráren nebo vodíku. ***
