(9.50 hodin)
(pokračuje Jiří Strýček)
Jaké je pro stát jiné řešení? Buďto se najde státní budova, anebo agentura půjde do komerčního objektu a český stát jí komerční nájem nebude (bude?) doplácet. My podle předkládací zprávy jsme v podstatě v tom druhém případě, to znamená, že se půjde formou pronájmu. Podle mých informací stát údajně nenašel vhodnou budovu ve vlastnictví státu, která by mohla být sídlem pro umístění agentury a využívání agenturou. Proč, to nevíme, důvodová zprávy v tomto směru nic neříká. Zbývá nám tedy druhá možnost, nové prostory budou pro agenturu komerčně pronajímány. Jsme víceméně už tedy v současné době postaveni před hotovou věc.
Co je teď ještě důležité, je to, že v této důvodové zprávě - a mě to trošku zarazilo - nejsou vyčíslené žádné ekonomické dopady. Je tam sice napsáno, že vyčíslení dopadů není možné, dokud nebude dokončen výběr nové budovy sídla agentury, tomu já samozřejmě rozumím, ale určitě nějaký nástin v té důvodové zprávě mohl ze strany ministerstva zaznít. Z médií jsme se totiž dozvěděli, že pražský magistrát s Ministerstvem financí podepsal v červenci smlouvu o smlouvě budoucí a pro agenturu by měl připravit prostory, zatím nedokončené, v centru Nová Palmovka.
Náklady na dostavbu a její zajištění bude mít na starosti městská organizace Pražská developerská společnost, mohou podle odhadu dosáhnout až 1 miliardy korun a investorem bude Praha 1. Letos by se mělo vyhlásit výběrové řízení na projektanta a dodavatele první etapy dostavby, která by měla, mohla začít příští rok a dokončena by měla být v roce 2025. Když to tedy znova shrnu, příjemcem peněz ze státního rozpočtu bude hlavní město Praha přes svou servisní developerskou firmu. Jelikož se ale má letos teprve vyhlásit výběrové řízení na projektanta na dostavbu, nevím, jak se tady toto bude celé stíhat k tomu danému termínu.
Zřejmě je to tedy nějak nafázováno v čase a prostoru a prostory se budou zřejmě asi předávat postupně. Jak znovu opakuji, nezpochybňuji tady toto, nebo my jako klub hnutí ANO samozřejmě tady toto schválíme, nicméně to byly mé poznámky k tomuto tisku. A jen bych zdůraznil, že bych si tedy představoval lepší zdůvodnění zvoleného řešení a aspoň odhad nákladů pro státní rozpočet. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy? Není tomu tak, rozpravu tedy končím.
A táži se, je-li zájem o závěrečná slova? Není zájem. Přikročíme k hlasování o navrženém usnesení. Já přivolám kolegy z předsálí.
Mezitím přečtu usnesení tak, jak ho načetl pan zpravodaj. Usnesení zní: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky dává souhlas k ratifikaci dodatku číslo 1 k hostitelské dohodě týkající se umístění, podpory, výsad a imunit mezi vládou České republiky a Agenturou pro evropský globální navigační satelitní systém (GNSS), podepsané v Praze dne 27. ledna 2012."
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh tohoto usnesení? Kdo je proti?
Hlasování číslo 46, přihlášeno 130 poslankyň a poslanců, pro 115, proti žádný. Návrh byl přijat a my jsme vyslovili souhlas s ratifikací dodatku.
Končím projednávání tohoto bodu.
A přikročíme k projednávání bodu dalšího, což je bod
101.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení
souhlasu s ratifikací Smlouva o vydávání mezi Českou republikou a Austrálií
(Canberra, 17. února 2022)
/sněmovní tisk 200/ - druhé čtení
Nyní prosím, aby se ujal slova pan ministr kultury Baxa. Prosím, máte slovo.
Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, v předchozím bodě jsem pouze zapomněl tlumočit omluvu a vřelé pozdravy pana ministra Kupky, což takto činím, a stejně tak v tento okamžik také tlumočím pozdravy a omluvy pana ministra spravedlnosti Pavla Blažka, a přednáším tedy tento návrh.
Kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych krátce uvedl vládní návrh, kterým se Parlamentu předkládá k vyslovení souhlasu s ratifikací smlouva o vydávání mezi Českou republikou a Austrálií. Byla podepsána v Canbeře 17. února tohoto roku.
Neexistence dvoustranné smlouvy tvoří určitý limit vzájemné spolupráce mezi oběma státy v oblasti vydávání. Tento problém vznikl v důsledku negativního stanoviska, které Austrálie zaujala po rozdělení ČSFR k další vzájemné aplikaci smlouvy mezi Republikou československou a Spojeným královstvím Velké Británie a Irska o vzájemném vydávání zločinců z roku 1925 coby dvoustranného smluvního základu vydávání. Po tomto datu byly zaznamenány případy, kdy se pachatelé vyhýbali pobytem v Austrálii trestnímu stíhání za trestné činy spáchané v Česku, avšak Austrálie jejich vydání odmítala až do doby, než bude sjednána dvoustranná mezinárodní smlouva.
Od roku 2008 připouští australská strana vydání osob do České republiky na bezesmluvním principu. Umožňuje to i právo naší země na základě ujištění o vzájemnosti. Lze tak konstatovat, že došlo k určitému zlepšení, které se následně materializovalo ve dvou případech realizovaných vydání do České republiky. Uzavření dvoustranné smlouvy s Austrálií povede k dalšímu zlepšení bilaterální relace ve sledované oblasti, což je ostatně v souladu se zahraničněpolitickými zájmy České republiky.
Provádění smlouvy bude náležet do působnosti Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva vnitra, pokud jde o komunikaci prostřednictvím Národní ústředny Interpolu, to jest Ředitelství pro mezinárodní spolupráci Policejního prezidia a Ministerstva zahraničních věcí, pokud jde o komunikaci diplomatickou cestou. Náklady spojené s prováděním smlouvy budou pokryty z rozpočtových kapitol těchto rezortů, přičemž dopad na státní rozpočet bude nevýznamný.
Děkuji za pozornost a prosím o příznivé posouzení tohoto vládního návrhu.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře, a nyní prosím zpravodaje zahraničního výboru a poslance Jiřího Strýčka, aby odůvodnil usnesení výboru, které bylo doručeno jako sněmovní tisk 200/1. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Strýček: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já ještě jenom na okraj bych doplnil to, co tady bylo řečeno panem ministrem k této smlouvě, že od rozdělení Československé federativní republiky v podstatě neexistovala nebo neexistuje dvoustranná bilaterální smlouva s Austrálii o vydávání osob k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody. Od té doby je vydávání omezeno jen na určité druhy trestné činnosti na základě jiných mezinárodních smluv a dále v obecné rovině od roku 2008 na takzvaném bezesmluvním principu. A je nutno říci, že v podstatě takto však byla realizována pouze dvě vydání do České republiky z Austrálie.
Sjednávaná smlouva vytváří tedy právní podmínky vzájemného vydávání osob a umožní kvalitnější a efektivnější způsob vedení trestního stíhání příslušnými orgány obou smluvních států a rovněž následný výkon rozhodnutí v trestní oblasti. Návrh smlouvy samozřejmě obsahuje obvyklá ustanovení smluv o vzájemné vydávání.
Projednáváním návrhu této smlouvy se zabýval zahraniční výbor na své pravidelné schůzi, na 10. schůzi ze dne 9. června 2022, a přijal usnesení, které vám teď, s dovolením, načtu. ***
