(14.10 hodin)
(pokračuje Berenika Peštová)
Chtěla bych využít toho, že tady za mnou sedí pan ministr vnitra, a jelikož vím, že tento zákon byl dán do řádného legislativního procesu a byl stažen z eKLEPu a poté se našla jiná cesta, to znamená, že si to osvojili tady poslanci a poslanci to předložili jako svoji poslaneckou novelu, tak bych chtěla vědět, jak Ministerstvo vnitra, když to vložilo do toho eKLEPu, a vím, že když vkládám něco do eKLEPu, dokládám novelu zákona, důvodovou zprávu, předkládací zprávu a samozřejmě studii dopadů, jestli Ministerstvo vnitra má vyčísleno, kolik to bude stát, byť vím, že si to osvojili poslanci. A děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. To byla faktická poznámka paní poslankyně Peštové. Teď přijde na řadu v obecné rozpravě paní poslankyně Oulehlová.
Nicméně ještě předtím načtu omluvy. Z dnešní 31. schůze se od 12.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů omlouvá pan ministr vnitra Rakušan a od 14 hodin naopak ruší omluvu pan poslanec Navrátil.
Nyní jsme v obecné rozpravě. Paní poslankyně Oulehlová, prosím, máte slovo.
Poslankyně Renata Oulehlová: Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolím si zde přečíst pozměňovací návrh paní poslankyně Mračkové Vildumetzové, který je nahrán v systému jako pozměňovací návrh 1035.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, si stanovuje za cíl stanovit funkční období u všech představených s výjimkou vedoucích oddělení. S takovým postupem nelze souhlasit, protože pravidelné přesoutěžování představených státních zaměstnanců vede ke zvýšenému riziku v podobě potenciální destabilizace a politizace státní správy. Jedná se přitom o dva jevy, před kterými v minulosti varovala i Evropská komise a na něž reagovalo právě přijetí zákona č. 234/2000 Sb., o státní službě. Je zřejmé, že v chodu státní správy je zapotřebí kromě flexibility vyžadované pravidelnou změnou politické reprezentace zajistit také jistou míru její činnosti, aby nedocházelo vždy s uplynutím volebního období, respektive po uplynutí pěti let, k ukončování dosavadních procesů a plánů strategického a koncepčního rozvoje a jejich nahrazování procesy a plány novými, a to pouze z důvodu změny v osobách vedoucích dotčených útvarů, aniž by efektivita a hospodárnost takových změn byla náležitě hodnocena. Je-li hlavním cílem předcházet tvorbě klientelistických sítí, profesionální rozvoj zaměstnance a zajištění, aby dotčené orgány státní správy vykonávaly svou působnost v mezích zákonnosti podle aktuálního politického zadání, postačuje stanovit funkční období pouze u nejvyššího státního tajemníka, státního tajemníka, personálního ředitele sekce pro státní službu a vedoucího služebního úřadu, kteří pak mohou ze své pozice bezprostředně nařízeného (nadřízeného?) představeného dohlížet na efektivní výkon působnosti a v případě potřeby iniciovat přijetí personálního opatření ke zjednání nápravy. Současně tím bude pro odborné skupiny představených zajištěn dlouhodobý a stabilní výkon státní správy za současné garance ochrany před přílišnou politizací jejich činnosti.
Dále bych si dovolila přednést návrh pozměňovacího návrhu paní poslankyně Jany Mračkové Vildumetzové, který je v systému nahrán pod číslem 1036. V čl. 1 se za bod 45 vkládá nový bod číslo 46, který zní: "46. V § 74 odst. 1 se za h) číslo 70 nahrazuje číslem 75. Odůvodnění: Zákon o státní službě taxativně stanoví případy skončení služebního poměru. Mezi ty řadí dosažení věkového limitu 70 let, kdy služební poměr podle § 74 odst. 1 písm. h) skončí automaticky ze zákona." Tento způsob skončení služebního poměru obsahuje zákon o státní službě již od svého přijetí. Dotčené ustanovení speciálně upravilo situaci vedoucích zastupitelských úřadů, ale jinak zůstalo po celou dobu beze změny. Důvody, které zákonodárce vedly k takovému nastavení podmínek výkonu státní služby, nelze jednoznačně určit. Důvodová zpráva k zákonu o státní službě hovoří pouze o tom, že zvýšení věkové hranice z 65 let v původním zákoně na současných 70 let souvisí se zvyšujícím se věkem potřebným na nárok na starobní důchod. Průměrný věk se nicméně každoročně zvyšuje. Život lidí v České republice se postupně prodlužuje, a to každoročně i o několik měsíců. Podle analýzy v roce 2010 pracovalo 260 000 lidí nad 60 let. Předloni to již bylo 458 800 pětašedesátiletých a starší lidé tvořili 2,8 % zaměstnaných. V roce 2010 to bylo pouze 1,5 %. Ve věku od 60 do 64 let pak bylo před deseti lety 3,8 % zaměstnaných, předloni již toto číslo bylo průměrně 5,9 %. Z lidí nad 65 let se základním vzděláním pracoval zhruba každý pětačtyřicátý, mezi maturanty v seniorském věku to byl přibližně každý třináctý a mezi vysokoškoláky téměř každý pátý. Zejména v administrativě přitom zůstává pracovat mnoho starších pracovníků. Je-li cílem vlády podpořit práci lidí v důchodovém věku, je prodloužení zákonné hranice pro automatické skončení služebního poměru logickým opatřením. Tímto způsobem by se současně využil ekonomický a znalostní potenciál, který tito pracovníci v pracovním prostředí mají, orientují se a velmi se osvědčili. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně za vystoupení. Jenom upozorním, že jste vystupovala v obecné rozpravě, a co se týče pozměňujících návrhů, je potřeba vystoupit v podrobné rozpravě a přihlásit se k nim. To vyznívalo spíše jako vystoupení v podrobné rozpravě.
Hlásí se paní zpravodajka s přednostním právem.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, pane předsedající. V rámci diskuse, která tu byla, jsem si říkala, že se přece jenom podívám do zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Dozvěděla jsem se, že by tam měly být také hospodářské dopady. Navrhovaná zpráva by tam měla uvádět, jaké jsou dopady. Já si to dovolím přesně odcitovat - jednání o návrzích zákona, je to § 86 odst. 3: "Součástí návrhu zákona je důvodová zpráva, která odůvodňuje principy nové právní úpravy." To je v pořádku. "Zhodnotí se v ní platný právní stav a vysvětlí nezbytnost nové úpravy v jejím celku, obecná část i jednotlivá ustanovení, zvláštní část." To je v pořádku. "Důvodová zpráva obsahuje též předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované úpravy, zejména nároky na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí." ***
