(21.50 hodin)
(pokračuje Eva Fialová)
Pochopila bych ještě tento krok ve chvíli, kdy by po něm volali všichni provozovatelé. Ale přes 60 %, na které se povinnost v prvé a druhé vlně vztahovala, dále dobrovolně hlášení odesílalo. Proč tedy alespoň neuvažujete o dobrovolném systému a můžete tím těmto provozovatelům dát konkurenční výhodu a důvěru mezi provozovatelem a zákazníkem? Vážně chcete dobrovolně zahodit příjem do státní pokladny v hodnotě 14 miliard? Ten byste mohli použít, jak už jste slyšeli, na navýšení důchodů a aspoň někdy byste se mohli chlubit nějakým přidáním, které by bylo skutečně z vaší dílny. Nebo byste mohli podpořit navýšení rodičovského příspěvku z 300 na 400 tisíc a nemuseli byste se ošívat tím, že se vám návrh líbí, ale ve státním rozpočtu pro něj tento rok není prostor. Nebo je přesunout na výstavbu bytů pro samosprávy nebo na stavbu dálnic. Prostě na cokoliv, co by lidem ulehčilo jejich život. Ale to vám je evidentně jedno. Český občan je vám ukradený a raději se chlubíte tím, jak jste zvýšili počet lidí, kteří si mohou žádat o sociální dávky. To je výsměch každému člověku, který se doteď snažil poctivě pracovat a nežádal pomoc od státu. A ještě tomu včera pan premiér ve svém projevu národu dal korunu a těmto lidem vzkázal, že se za to nemají stydět.
Za mě je tedy tento krok zcela nelogický. Ráda bych věděla, jaké máte návrhy na boj s šedou ekonomikou a digitalizaci procesů státu v této oblasti, jak uvádíte ve svém prohlášení vlády. Děkuju za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, paní poslankyně. Další přihlášený je pan poslanec Karel Rais, připraví se pan poslanec Patrik Nacher. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.
Poslanec Karel Rais: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, kolegové a kolegyně, já k tomuto tématu přistoupím trochu netradičně a dovolím si zde uvést některé kladné zkušenosti ze zavedení a z užívání EET v takovém netradičním podnikatelském prostředí, a to z prostředí vysokých škol.
Předřečníci, jako například pan ministr Stanjura, se dohadovali zde o tom, jak moc EET přineslo vyšší náklady podnikatelům a jak nejasné je navýšení příjmů, a zejména proto taky odvrhují celé to EET. Ale podle mě je taky potřeba se dívat na průběh celého vlastního finančního toku, na cash flow ve firmě.
Zkušenosti z praxe prokazují, že zavedením EET se výrazně sníží chybovost ve vlastním finančním toku, sníží se administrace hotovostních částek, sníží se riziko jejich zneužití, tak jak tady párkrát bylo řečeno, třeba ze strany číšníků a podobně. Uvedené tvrzení mohu prokázat na zjednodušení finančních toků, případně kurzů na vysoké škole. Například na takzvané univerzitě třetího věku, kde cirka jeden až dva tisíce seniorů je přihlášeno tady na této univerzitě, platí administrativní poplatek v různé výši, většinou je to tak 500 korun až po 1 500 korun, a platí to hotovostně za jeden nebo několik studijních modulů, kterých je celkem asi 80 až 100 za semestr. Tak zde to zavedení toho EET vidím jako velkou výhodu, protože se odstraňuje chybovost při zpracování příjmových dokladů v rámci instituce. Ten klasický způsob je, že každému tomu seniorovi je vyplněn samozřejmě, vyplněn příkaz, a v podstatě odstraňuje se víceméně lidská práce těch referentek, která je nahrazena počítačovým zpracováním, a snižuje se přitom také riziko úmyslné či neúmyslné chyby. Obdobně u delších kurzů, kde jsou desítky či stovky uchazečů a kde vybírání hotovostních poplatků je běžné, je zavedení EET jistý působící faktor. Vzhledem k rozpočtu vysokých škol je naprosto běžné, že část fakult si bude muset vydělat finanční prostředky také i formou výuky, a ne pro každý kurz je vhodné vystavovat faktury vzhledem k těm stokorunovým částkám.
Domnívám se, že i když EET bude v uvozovkách pouze dobrovolné, v uvedeném konkrétním případě na vysoké škole zůstane EET, nebo ať tomu říkáme jakkoliv, tak tady tento digitální způsob, elektronický způsob příjmů tržeb, zůstane zachován. Proces automatizace výběru malých finančních částek na univerzitě bude pokračovat, ať novela zákona bude, či nebude přijata. Určitě existují další konkrétní oblasti v běžném podnikatelském životě, kde zrušení EET by bylo minusovým faktorem (nesrozumitelné) faktorům. A vzhledem k tomu, že jsem z prostředí vysokých škol, tak jsem se věnoval tomuto problému. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane poslanče. A vyvolalo to faktickou poznámku, a sice pana ministra. Prosím, vaše dvě minuty.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Předpokládám, že pan poslanec Rais mluvil o VUT? Jsem absolvent. Trochu smutné, že Vysoké učení technické potřebuje zákon k tomu, aby zvládlo digitálně přijímat hotovostní platby. Tak jsem to pochopil, že díky EET jste si tam zavedli tento systém. Já můžu jenom ocenit, ten systém máte, a mám v podstatě řečnickou otázku: Kdo nebo co bude bránit od 1. ledna příštího roku, aby ten systém byl nadále provozován? Velmi správná odpověď je nikdo a nic. Takže já to nijak nekritizuji. Nikdo vám v tom bránit nebude, abyste ten systém nadále používali. Nemá to žádný vztah k tomu projednávanému návrhu zákona.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A dále je řádně přihlášen pan poslanec Patrik Nacher. Připraví se paní poslankyně Romana Fischerová. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Patrik Nacher: Vážená paní místopředsedkyně, pane ministře, dámy a pánové, jak jste si všimli, tak vnímám zpětnou vazbu, tak jsem změnil svou strategii, že jsem se vždycky přihlásil jako první. Výsledkem toho bylo, že jsem se stal zpravodajem. To bylo u pandemického zákona. Tak teď jsem to obrátil, že jsem se přihlásil, a zároveň mě tady nikdo moc neposlouchal, protože když ta témata trvala třeba deset hodin, tak všichni šli pryč. Tak jsem změnil strategii, přihlásil jsem se až nakonec. Zpravodajem nejsem, to je jako výhoda, ale stejně tady je půlka sálu, protože ti poslanci tady stejně nejsou a ještě je daleko do konce, takže bych se měl asi přihlásit až úplně nakonec, když se sem všichni vracíte na hlasování. Ale důležité je, že je tady pan ministr a pan zpravodaj.
Já se na to podívám zase, jak jste u mě zvyklí, z trochu jiného úhlu pohledu. Položím některé otázky, některé možná řečnické otázky, na které si odpovím sám. A vyvrátím některé mýty a tak dále.
Když tahle vláda přišla s tím zrušením EET, tak jsem si kladl a teď dvojnásob si kladu vlastně otázku základní: Proč my tady schvalujeme zákony? K čemu to slouží? To je úplně nejzákladnější otázka. Napadla mě mimo jiných kritérií tři: politická priorita, rozpočtová nebo finanční priorita a podpora nějaké cílové skupiny. Tato tři. Když si to rozeberu, tak všechna tato tři, všechna tato tři kritéria podle mého názoru, a říkám z mého úhlu pohledu, u tohoto návrhu nejsou splněna. Protože politická priorita to za mě v této chvíli není. Možná byla ve volební kampani na konci minulého roku. Ale teď jsou to priority, a to se doufám shodneme, někde jinde, i tato vláda to říká, že válka na Ukrajině mění ty priority. A my bychom měli řešit něco jiného. My bychom měli řešit třeba balíček, který jste, nebo který včera navrhlo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Ceny potravin, vývoj cen energie, střednědobý plán, jak to řešit a tak dále. To znamená, za mě tohleto politická priorita není. Možná třeba ideologická. Jakoby kampaňovitá. Ale politická ne. ***
