Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

To není jen ekonomická ztráta, to je vizitka naší země. Působíme jako skanzen, kde se život zastaví, protože to nařídil zákon.

Za šesté, legislativní čistota a neutralita vlády. Všimněme si, že i současná vláda k tomuto návrhu zaujala neutrální stanovisko. To je jasný signál, že ani vládní koalice nepovažuje tento zákaz za neotřesitelný pilíř našeho právního řádu. Je to uznání toho, že diskuse je legitimní a že současný stav je neudržitelný. Zrušením tohoto zákona nic neničíme, jen vracíme lidem svobodu. Vracíme obchodníkům právo podnikat a zaměstnancům právo se rozhodovat, zda chtějí příplatek za svátek nebo volno.

Vážené kolegyně a kolegové, tento tisk číslo 129 je symbolem návratu k rozumu. Je to symbol toho, že věříme lidem, že si svůj čas a své peníze dokážou spravovat sami bez vodění za ruku od státu. Navrhuji tedy proto pevné zařazení tohoto bodu na páteční ráno. Pojďme konečně skoncovat s tímto absurdním zákazem, který nikoho nechrání, ale všechny jen omezuje. Pojďme ukázat, že Česká republika je zemí svobodného podnikání a volného trhu, nikoliv zemí zákazů a příkazů inspirovaných dobou, kterou jsme už dávno chtěli nechat za sebou. Děkuji za pozornost a prosím o podporu mého návrhu na zařazení tohoto bodu. (Bouřlivý potlesk z lavic ODS.) Prosím – děkuji, děkuji za frenetický potlesk. Prosím, ještě si ho schovejte, mám ještě další dva body. (Smích a potlesk z lavic ODS.) Děkuji, teď to zazvonilo.

V návaznosti na svůj předchozí návrh nyní ještě předstupuji s požadavkem, aby byl bod číslo 74, to je sněmovní tisk číslo 103, tedy novela zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, zařazen pevně jako bod číslo 2 naší páteční schůze, a to bezprostředně právě po projednání sněmovního tisku 129, který jsem vám za vaší mohutné účasti i aplausu před chvílí představil.

Dovolte mi, abych tento návrh odůvodnil skutečně do hloubky, protože sněmovní tisk 103 není jen technickou novelou, je to test naší odvahy k digitalizaci, test naší schopnosti modernizovat stát a v neposlední řadě test naší ochoty vést konstruktivní legislativní proces i tam, kde narážíme na úvodní neshody. Digitalizace jako nutnost, nikoliv jako volba – bod číslo 1 mého odůvodnění. Všichni se shodneme na tom, že stát musí komunikovat efektivně. Státní správa 21. století nemůže stát na papírových obálkách s modrým pruhem, na jejichž doručení čekáme dny a týdny a které stojí daňové poplatníky stovky milionů korun ročně. Sněmovní tisk číslo 103 přichází s logickým principem. Pokud je někdo cizincem pobývajícím na našem území a vstupuje do vztahu se státem jako příjemce sociální podpory, je v zájmu obou stran, aby tato komunikace probíhala digitálně. Pevné zařazení tohoto bodu na pátek je signálem veřejnosti, že digitalizace pro nás není jen líbivé heslo do volebních letáků a že jsme ochotni projednávat i konkrétní, byť složité kroky k její realizaci.

Chci se zde velmi otevřeně vyjádřit tedy k negativnímu stanovisku vlády a k informačnímu podkladu Parlamentního institutu číslo 103. Jako předkladatelé tyto dokumenty neignorujeme – naopak, velmi pečlivě jsme je studovali. Vláda a experti upozorňují na riziko diskriminace občanů Evropské unie oproti občanům České republiky. Upozorňuji na judikaturu Soudního dvora Evropské unie, konkrétně na princip rovného zacházení. Ano, je to pravda, že uložit povinnost datové schránky jen jedné skupině příjemců dávek na základě státní příslušnosti může být vnímáno jako problematické. Ale ptejme se: Je toto důvod k tomu, abychom tisk hodili do koše už v prvním čtení? Rozhodně ne. První čtení je o politickém záměru a záměr, tedy zefektivnění sociálního systému skrze digitalizaci, je správný. Pokud je problém v diskriminaci, řešení je prosté a nabízí se samo. Pojďme ve druhém čtení systém rozšířit a sjednotit. Buď, pokud povinná datová schránka pro příjemce je dobrý nástroj, pojďme ho nastavit spravedlivě pro všechny, nebo pokud je chceme dávat pouze cizincům, pojďme z nich vyjmout, z této povinnosti, občany Evropské unie, kteří s Úřadem práce nebo Českou správu sociálního zabezpečení komunikují.

Technické kapacity a role DIA. Další námitkou vlády je administrativní zátěž pro Digitální informační agenturu a manuální úkony při ztotožňování osob. Kolegové, my přece nežijeme v době kamenné. Pokud naše systémy neumí automaticky propojit informaci o přiznání dávky se zřízením schránky, pak je to vizitka špatně nastaveného stavu našich registrů, nikoliv důvod, proč reformu zastavit. Projednání tohoto tisku v pátek nám umožní otevřít debatu o tom, v jakém stavu naše registry skutečně jsou. Pokud DIA potřebuje personálně posílit nebo technicky dovybavit, pojďme to řešit v rámci rozpočtových debat, ale nezastavujme kvůli tomu pokrok.

Bezpečnost a kontrola veřejných prostředků, bod číslo 4. Musíme si uvědomit, že sociální systém rozděluje miliardy. Je naprosto legitimním požadavkem státu, aby příjemce těchto prostředků byl jednoznačně identifikovatelný a dosažitelný. Datová schránka není jen schránka na zprávy, je to digitální identita, zajišťuje, že rozhodnutí o přiznání, krácení nebo odejmutí dávky je doručeno okamžitě a prokazatelně. Tímto tiskem zvyšujeme bezpečnost celého systému a bráníme také zneužívání dávek skrze neexistující nebo fiktivní adresy. Je to opatření ve veřejném zájmu, které má i svůj bezpečnostní rozměr.

Vážené kolegyně a kolegové z hnutí ANO, SPD a Motoristé sobě, i vy často voláte po větším pořádku v sociálních dávkách – tady máte nástroj. Vážené kolegyně a kolegové z koaličních lavic, vy máte digitalizaci v programovém prohlášení – tady máte příležitost. Navrhuji tedy pevné zařazení na pátek jako druhý bod, protože chci, abychom měli dostatek času si tyto argumenty vyměnit. Chci, abychom si v rozpravě řekli, jaké pozměňovací návrhy jsou pro nás přijatelné. My jako předkladatelé deklarujeme maximální vstřícnost, nejsme zahleděni do každého písmenka tohoto návrhu, jsme připraveni na kompromis, který odstraní rozpory s právem Evropské unie, ale zachová podstatu, tedy moderní digitální a adresný sociální systém.

Pátek je den, kdy se tradičně věnujeme třetím čtením, ale dopolední bloky ideální pro projednání těchto zásadních koncepčních změn. Po zrušení zákazu prodeje o svátcích, což je návrat k ekonomické svobodě, je digitalizace komunikace s cizinci logicky druhým krokem modernizace našeho státu. Proto navrhuji, aby bod číslo 74, sněmovní bod (tisk?) číslo 103, byl zařazen pevně jako druhý bod páteční schůze. Dejme digitalizaci šanci, dejme šanci odborné diskusi ve výborech a neukončujme životaschopné nápady jen kvůli technickým detailům, které umíme společně opravit.

Posledním mým návrhem, posledním mým bodem, tak ten se týká bodu číslo 72, je to sněmovní tisk číslo 13 a tento navrhuji zařadit jako třetí bod v pátek 17. 4. Jde o návrh zákona, kterým se mění zákon o investičních společnostech a investičních fondech a další související zákony. Ačkoliv se může zdát, že jde o suchou materii z oblasti finančního trhu, stojíme před normou, která je zásadní pro konkurenceschopnost českého kapitálového trhu a pro ochranu investorů. Jako poslanec a člověk, který věří v efektivní trh a rozumná pravidla bez zbytečné byrokracie, považuji za nutné, abychom tento tisk projednali co nejdříve. Základním motorem této novely je transpozice evropské směrnice známé jako AIFMD II. Nejde však o pouhé překlopení evropských norem, jde o hloubkovou revizi toho, jak v České republice fungují správci alternativních investičních fondů. Kapitálový trh je živý organismus. Pokud chceme, aby Česká republika byla zemí, kde se lidé nebojí investovat a kde firmy nacházejí kapitál pro svůj rozvoj, musí naše legislativa odpovídat standardům 21. století. Tisk číslo 13 přináší zpřesnění pravidel pro správu likvidity, což je klíčové zejména v dobách tržních turbulencí. Správci fondů budou mít k dispozici lepší nástroje, jak chránit zájmy investorů, když se trhy začnou chovat nepředvídaně. (Potlesk z lavic ODS.) Děkuji vám za pozornost i za potlesk.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane kolego, děkuji. Možná vás ten frenetický potlesk trošku zaskočil. A já se chci zeptat. Jsou tam některé nepřesnosti, co se týče čísel tisků. Jenom abychom si to ujasnili. Sněmovní tisk číslo 103, novela zákona o elektronických úkonech, je bod číslo 48, nikoliv 74. A poslední bod, o investičních společnostech, je sněmovní tisk 13, ale číslo bodu 2, protože jsme teprve ve druhém čtení, nikoliv ve třetím.

Poslanec Jan Bureš: Ano, děkuji, pane místopředsedo. Tedy stahuji svůj poslední návrh a u těch předchozích tedy upřesňuji čísla sněmovních tisků: sněmovní tisk číslo 129 navrhuji jako první bod (Předsedající: Bod, ano.) naší páteční schůze a – (Předsedající: To je číslo bodu 61.) ano – sněmovní tisk 103 pevně jako druhý bod naší páteční schůze.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: To je bod číslo 48, jakoby druhý bod. A to druhé čtení, to znamená, sněmovní tisk číslo 13, číslo bodu 2 – to nechcete z nějaké... (Poslanec Bureš: Ne, stahuji tento návrh. Děkuji.) Dobře. Děkuji za upřesnění.

A budeme pokračovat. A dalším, kdo se těší na frenetický potlesk, je pan poslanec Sokol. ***