Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(16.40 hodin)
(pokračuje Michal Kučera)
Myslím si, že to je jedno z témat, které bychom měli právě v tom mezidobí, v tom projednávání v jednotlivých výborech projednat. To znamená projednat, jaké podzákonné normy, jaké směrnice a další normy budou k tomuto zákonu přijaty, a skutečně jednoznačně upozornit naše ministerstva, respektive úředníky, kteří se na nich budou podílet, aby tento zákon nebyl zatěžující právě pro malé a střední podnikatele, protože právě těmito podzákonnými normami, jako například směrnicemi, se z tohoto zákona může stát doslova zatěžující, velmi zatěžující norma. Takže toto je jeden z důvodů, proč pokládám za správné, aby tento zákon byl projednán ve standardním režimu.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane poslanče, i za dodržení času. Ne, pane poslanče, stále ne, protože s přednostním právem se přihlásil pan ministr Juchelka, poté byste přišel na řadu vy. Pane ministře, máte slovo.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Ano, děkuji. Z důvodu tohoto veta bych poprosil o zkrácení lhůt na projednávání ve výborech o 30 na 30 dnů.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Dobře, píšu si. V této chvíli přichází na řadu Petr Hladík, dočkal se. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Petr Hladík: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já fakticky navážu na mého ctěného kolegu, pana poslance Kučeru. Já si myslím, že ten zákon je správně. Je to docela dobrá implementace. Byznys to potřebuje. Když si to vezmete třeba u textů informací, které jsou u výrobků, které se musí překládat do všech jazyků, když to třeba vyrábí ten výrobce pro více trhů, tak je dobře, že se to dá nějakou digitální formou. Zároveň je tam celá řada ještě otazníků té implementace jako takové. A bude dobře, když se to při projednávání ještě prodiskutuje.
Jinak pan ministr Juchelka už to tady navrhl. Já jenom tady veřejně chci říct, že nemáme problém s tím zkrácením lhůt jako takových. Ale bylo by dobré i s jednotlivými sektory toto projednat, především tu implementační, ne úplně nutně tu legislativní část. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Tomio Okamura: Přeji hezké odpoledne. Já tedy končím obecnou rozpravu, protože nikoho dalšího nevidím.
Táži se, zdali je zájem o závěrečná slova? Nevidím.
Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.
Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Nikoho nevidím. Ještě zagonguji.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 105, přihlášeno 162 poslanců, pro 111, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu.
Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalším výboru nebo výborům k projednání? Nikoho nevidím.
Budeme hlasovat ještě o návrhu, který zazněl v obecné rozpravě, což byl návrh na zkrácení lhůty na projednání o 30 dnů na 30 dnů.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 106, přihlášeno 163 poslanců, pro 120, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Končím projednávání tohoto tisku.
Nyní máme další tisk (bod) na pořadu
84.
Návrh na zřízení vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny k prošetření okolností, systémových souvislostí
a institucionálního fungování Dopravního podniku hlavního města Prahy, akciová společnost,
ve věci podezření z korupčního jednání
(tzv. „kauza Dozimetr“) /sněmovní dokument 656/
Návrh na řízení této vyšetřovací komise předložila skupina 66 poslanců a poslankyň. Současně tato skupina připravila návrh usnesení Poslanecké sněmovny, který je součástí sněmovního dokumentu 656.
Prosím, aby se zástupce této skupiny, poslanec Jindřich Rajchl, ujal slova. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jindřich Rajchl: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem slíbil, že se pokusím být co nejvíce stručný, takže to zkusím vzít takzvaně na Juchelku a přednesu vám návrh na schválení tohoto usnesení o zřízení parlamentní vyšetřovací komise.
Jak už jsem uvedl ve svém návrhu na zařazení tohoto bodu na dnešní pořad jednání, jedná se o zřízení vyšetřovací komise dle čl. 30 naší Ústavy ve spojení s § 48 odst. 1 zákona (č.) 90/1995 Sb., v platném znění. Návrh byl doprovozen podpisovým archem, na němž bylo podepsáno 66 poslankyň a poslanců, a tedy splňuje zákonnou podmínku, aby byl doprovozen podpisem minimálně jedné pětiny poslanců.
Usnesení, které je v systému pod číslem 656 coby sněmovní dokument, má několik částí. Tou první je vlastně zřízení komise. Tím druhým bodem jsou jednotlivé úkoly, z nichž bych chtěl – asi je nebudu všechny číst, to máte všichni k dispozici – ale je tam samozřejmě klíčové posoudit funkčnost kontrolních a řídících dohledových mechanismů státu a územní samosprávy a vyhodnotit politickou a systémovou odpovědnost příslušných orgánů veřejné moci. Bod číslo tři je v podstatě žádostí o poskytnutí součinnosti konkrétních dotčených orgánů. Bod číslo čtyři je stanovení lhůty pro působení této komise, která je navržena na 12 měsíců ode dne zřízení a bod číslo pět je klíč pro složení této komise, který je stanoven v rámci poměrového zastoupení tak, že by byla složena ze 13 členů. Jedním členem bych byl já coby navrhovatel a zbylými členy by bylo pět poslanců za klub ANO a poté po jednom poslanci za klub ODS, za klub STAN, za klub Piráti, za klub TOP 09, za klub KDU-ČSL, za klub SPD a za klub Motoristé sobě, tedy poměr koalice–opozice 8 versus 5.
Proč je nezbytné tuto vyšetřovací komisi zřídit? Inu proto, že celé události týkající se této kauzy známé právě pod jménem Dozimetr zůstaly nezodpovězeny a veřejnost volá po tom, aby byly vysvětleny.
Musím říct, že z pozice advokáta jsem v ní objevil hned několik nesrovnalostí a věcí, které jsou značně neobvyklé. V té kauze už vypovídalo před soudem, a my tady, jak už jsem řekl dopoledne, nenahrazujeme orgány činné v trestním řízení, nicméně v té kauze už vypovídalo několik osob, a to v pozici nejenom svědka, ale i spolupracujícího obviněného.
Velmi často jsme i v mediálním prostoru slyšeli, že obvinění mohou lhát v rámci těch svých výpovědí. To je sice na jednu stranu pravda, ale na druhou stranu ne v případě, že přijali takzvanou dohodu o vině a trestu, tedy pozici spolupracujícího obviněného, za což jim je následně snížen trest. V momentě, kdy tuto dohodu se státním zástupcem uzavřou, pak už musí vypovídat pouze a jenom pravdu, protože jakékoliv lživé tvrzení by fakticky znamenalo zneplatnění té dohody a riskovali by plné udělení trestu.
Mohu jenom uvést a ještě doplnit, že samozřejmě těmi výroky, které tam byly vznešeny před soudem nebo které byly řečeny před soudem těmito jednotlivými svědky a spolupracujícími obviněnými, pokud by se ukázaly nepravdivými, tak nejenom že by došlo ke ztrátě té pozice spolupracujícího obviněného, ale současně by velmi pravděpodobně došlo těmito výroky k naplnění trestného činu skutkové podstaty trestných činů křivého svědectví, popřípadě křivého obvinění, protože drtivá většina těch tvrzení v podstatě obviňuje dva politické subjekty STAN a TOP 09 z trestného činu přijímání úplatků. ***
