Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(13.20 hodin)
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A nyní je do rozpravy přihlášená paní poslankyně Eva Fialová (Poslankyně Fialová přichází, gestikuluje: Tady.) - a tak mám tady přednostní (Poslankyně Fialová se otáčí k předsedajícímu: Ne.) Ne?
Poslankyně Eva Fialová: Já to zvládnu klasicky v rozpravě (Předsedající: Dobře.), já jsem Eva Fialová. (Předsedající: To jo, ale když se hlásíte jako... Předsedající gestikuluje.) Chtěla jsem se přihlásit pouze... (Předsedající: Ne s přednostním.) ne, bez přednostního, ano. Klasicky - nebo co jsem avizovala, své zpravodajské zprávy, co budou navrhovat, je zkrácení lhůty o 30 dní na 30 dní. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, mám poznačeno. A nyní vás tedy z rozpravy mohu dát pryč. Je to tak? (Poslankyně Fialová od stolku zpravodajů: Ano.) Dobře. A poslední, kdo je přinášený v tuhle chvíli do rozpravy, tak je paní poslankyně Gabriela Svárovská. Máte slovo. (Hluk v sále.)
Poslankyně Gabriela Svárovská: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, vážená paní ministryně, bylo tady řečeno mnoho zajímavých a důležitých aspektů, takže já jsem si svůj projev proškrtala a může vám všem, kteří se vracíte z předsálí a ze svých kanceláří, posloužit jako takové shrnutí nejdůležitějších aspektů, které bychom měli mít při posuzování tohoto sněmovního tisku na paměti.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Pardon. Prosím, paní poslankyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, věřím, že už máme páteční odpoledne, ale zklidněme se, ať je slyšet. Děkuju.
Poslankyně Gabriela Svárovská: Děkuji, pane předsedající. Sněmovní tisk 82 je významný věcný zásah do podstaty zákona o podpoře bydlení, který výrazně mění jeho dopady, především v oblasti poradenství v bydlení. Poradenství v bydlení je přitom - a nakonec i podle důvodové zprávy i podle hodnocení dopadů regulace - základní nástroj prevence bytové nouze. Má pomáhat lidem orientovat se v nájemních vztazích, řešit dluhy na nájemném, získat dávky na bydlení, komunikovat s pronajímatelem nebo hledat nové bydlení dřív než o to stávající přijdou, jinými slovy, pomáhat včas, kdy je ještě možné problém řešit relativně jednoduše a především levně.
Podle současného zákona má být poradenství dostupné přibližně 1 milionu lidí v několika stovkách tisíc domácností, které mají problémy s bydlením nebo jim problémy s bydlením hrozí. Nově by se poradenství týkalo především lidí, kteří už jsou v bytové nouzi, nebo těch, kterým hrozí ztráta bydlení bezprostředně během několika měsíců. Jenže podle posledních dat žije v bytové nouzi asi 160 000 lidí v přibližně 70 000 domácnostech. I kdybychom připočetli další skupiny, dostaneme se maximálně k 200 až 250 000 lidí. To znamená, že cílová skupina poradenství by se zmenšila o 75 až 80 procent. Tím ztrácíme preventivní funkci zákona. Poradenství se přesune od prevence k řešení krizí, tedy k situacím, kdy už je problém mnohem dražší a složitější řešit.
Pojďme se podívat na pár čísel, která jasně dokazují, jak je okleštění zákona nevýhodné pro příjemce podpory a zejména pro stát. Podle původních analýz by poradenství v bydlení mohlo každý rok zabránit pádu do bytové nouze přibližně dvou 2 800 domácnostem. Přímé náklady bytové nouze pro veřejné rozpočty byly odhadnuty na více než 4 miliardy korun ročně. Při přepočtu na současné ceny to znamená přibližně 64 000 korun ročně na jednu domácnost v bytové nouzi. Pokud poradenství zabrání propadu do bytové nouze u zmíněných 2 800 domácností, představuje to úsporu zhruba 179 milionů korun ročně. Roční náklady na samotné poradenství přitom vycházejí asi na 131 milionů korun. Jinými slovy, prevence se vyplatí už v prvním roce. Rozdíl mezi náklady a úsporami činí přibližně 48 milionů korun ročně. Pokud ale cílovou skupinu poradenství výrazně zúžíme, tento efekt se dramaticky sníží. Úspora by podle výpočtů klesla asi na 7 milionů korun ročně, tedy zhruba sedmkrát méně. V absolutních číslech jde o více než 40 milionů korun ročně, o které veřejné rozpočty přijdou jen kvůli tomu, že rezignujeme na prevenci.
Návrh navíc zavádí další překážky. Poradenství by nově bylo možné získat pouze tam, kde má člověk trvalý pobyt nebo dlouhodobý vztah k obci. Jenže právě lidé s nejistým bydlením často mění adresu, nemají možnost přihlásit si trvalý pobyt, někteří pronajímatelé to neumožňují, nebo se kvůli práci stěhují mezi regiony. Pro část z nich tak může být poradenství prakticky nedostupné. Ona takzvaná technická změna v zákoně ukazuje, jak málo se opírá o realitu a zkušenosti lidí v bytové nouzi. Možná by se předkladatelům hodilo poradit se s nějakými nevládkami, které pracují v terénu s lidmi a pomáhají jim řešit jejich složité životní situace.
Také tady padlo, že polovina domácností v bytové nouzi jsou domácnosti s dětmi. V České republice žije víc než 60 000 dětí v bytové nouzi. Téměř dvě pětiny lidí bez stabilního bydlení jsou děti. Jestli to někdo myslí vážně s podporou rodin, s dětmi, s budoucností této země, tak ať začne tím, že rodinám pomůže zajistit důstojné a stabilní bydlení. Zákon o podpoře bydlení je cesta, jak nenechat rodiny spadnout do pasti bytové nouze. (Hluk v sále.) Je to nástroj státu, jak včas ochránit ty nejslabší a do pomoci zapojit i obce, nástroj, který pomůže tam, kde je to nejvíc třeba - a státu to navíc ušetří desítky milionů korun, investice do budoucnosti, která se mnohonásobně vrátí. Nenechme si tak užitečný nástroj vzít. (Předsedající: Promiňte, paní..) Tato novela neobsahuje žádné...
Místopředseda PSP Jiří Barták: Promiňte, paní poslankyně. Prosím, prosím o klid v sále. Děkuji.
Poslankyně Gabriela Svárovská: Novela neobsahuje žádné skutečné hodnocení dopadů regulace. Důvodová zpráva se vůbec nepokouší vyčíslit údajné úspory, vyhodnotit ztrátu preventivního efektu ani vysvětlit na základě jakých analýz byla tato změna navržena. Proto bych se ráda paní ministryně zeptala: Na základě jakých podkladů nebo výpočtů vláda navrhla tak zásadní omezení poradenství v bydlení? A proč k této novele nebylo zpracováno alespoň základní hodnocení dopadů?
Dále. Z veřejně dostupných dokumentů vyplývá, že vláda už v prosinci uložila ministryni pro místní rozvoj připravit další, věcnou novelu zákona o podpoře bydlení. V materiálech, které byly projednány letos v dubnu, se dokonce mluvilo o posunu účinnosti některých částí zákona a o další novele v první polovině roku. Proto bych se ráda zeptala: Připravuje vláda další, rozsáhlejší novelu zákona o podpoře bydlení? Má být předložena ještě v první polovině tohoto roku? A bude předložena jako vládní návrh, nebo jako poslanecký pozměňovací návrh?
Ptám se na to proto, že pokud by tento návrh měl být nosičem dalších zásadních změn, které by se do něj vložily později, bez řádné debaty a bez zhodnocení dopadů, byl by to další příklad velmi problematického a nebezpečného ohýbání legislativního procesu a další hřebíček do jeho rakve. Děkuji za pozornost a předem děkuji za odpovědi paní ministryně.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. V tuto chvíli nemám do rozpravy přihlášeného nikoho ani se (Poslankyně Richterová se hlásí o slovo.) nikdo nehlásí a máme tady pouze... paní předsedkyni Richterovou s přednostním právem. Prosím.
Poslankyně Olga Richterová: Dobrý den. Já jsem gestikulovala, pane předsedající, protože rozprava trvá a přijde mi velmi nebezpečné říkat, že není přihlášen nikdo, když někdo přihlášen je.
Vážené paní kolegyně, vážení kolegové, k otázce, kterou na závěr položila moje předřečnice paní poslankyně Gabriela Svárovská se připojuji a ještě jí jednou zvýrazním. Vážená paní ministryně, jste připravena nám tady potvrdit na mikrofon, jak má z vašeho pohledu probíhat druhé čtení tohoto zákona? ***
