Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(16.30 hodin)
(pokračuje Jan Bureš)
Také bude muset být dostupný alespoň v jednom úředním jazyce země, kde sídlí. U nás tedy čeština musí být akceptována, pokud je zástupce u nás v České republice. Provozovna bude mít povinnost převzít příkaz, reagovat, spolupracovat, jinak bude tedy postihnuta sankcí. Poskytovatel i jeho provozovna ponesou odpovědnost společně.
Důležité je, od okamžiku, kdy dotyčný vstoupí na trh, bude muset do šesti měsíců od tohoto vstupu právě zástupce jmenovat, tedy je tam konkrétní termín, do kdy to musí být. Kontakty budou oznámeny Českému telekomunikačnímu úřadu, který je zveřejní přes Ministerstvo spravedlnosti, budou moci samozřejmě měnit zástupce kdykoliv, ale musí to také ihned oznámit.
Český telekomunikační úřad by měl být dohledovým orgánem, který bude provádět kontrolu, spolupráci s orgány jiných států, vymáhání a bude také sankcionovat. Správní delikty se zavádějí až do výše 10 milionů korun, například pokuta za to, že nebude zřízena provozovna, nebude jmenován zástupce, nebudou oznámeny údaje anebo nebudou poskytnuta oprávnění.
Dopady, které to bude mít pro stát: bude výrazně zlepšena dostupnost elektronických důkazů, méně obstrukcí, rychlejší trestní řízení a možnost sankcionovat nespolupracující globální platformy. Pro poskytovatele služeb: jasná pravidla, harmonizace napříč Evropskou unií, žádná roztříštěnost, povinnost místního kontaktu, obdoba povinnosti podle DSA. Pro občany a uživatele: lepší ochrana před kyberkriminalitou, podvody a on-line kriminalitou, posílení možnosti policie a justice získat důkazy a včas.
Tímto sněmovním tiskem, pokud bude schválen, a já věřím, že ano, posilujeme bezpečnost a schopnost státu bojovat s kriminalitou. Půjde o rychlé získávání elektronických důkazů, které je klíčové pro úspěšné trestní stíhání. Jde také o implementaci směrnice 1544, která má jasně stanovený termín, do kdy bude muset být do našeho právního řádu implementována.
Vážené kolegyně a vážení kolegové, sněmovní tisk 52 je zákonem pro bezpečnou digitální budoucnost, je to zákon, který posiluje schopnost státu bojovat s moderní kriminalitou, zefektivňuje spolupráci policie, státních zástupců a soudu, přináší jasná a férová pravidla pro digitální trh a především reálně zvyšuje šanci na dopadení a potrestání pachatelů trestné činnosti, která ubližuje našim občanům.
Proto vás chci poprosit, abychom tento tisk zařadili jako dvojku na dnešní program. Pojďme ukázat, že nám na bezpečnosti občanů záleží a že dokážeme na technologické výzvy reagovat včas a kompletně. Vraťme do debaty o digitální bezpečnosti onen pověstný zdravý rozum a efektivitu. Děkuji za podporu.
Další sněmovní tisk, u kterého bych se chtěl zastavit a kde navrhuji jeho předřazení, je sněmovní tisk číslo 55. Už v úvodu chci říct jednu věc, a to zcela otevřeně. Nejde o technikálii, nejde o okrajový zákon, nejde o tisk, který bychom mohli bez následků odsunout na neurčito. Jde o zásadní normu, která ovlivní fungování státu, ekonomiku, regionu i každodenní život v této zemi. Ještě před 10 lety jsme se bavili o internetu jako o určitém komfortu, dnes už si bez něj nedokážeme představit fungování společnosti. Digitální infrastruktura dnes rozhoduje o konkurenceschopnosti ekonomiky, určuje, kde vznikají pracovní místa, ovlivňuje dostupnost vzdělání, zdravotní péče i služeb a stále více určuje, zda lidé zůstanou v regionech, nebo je opustí. A přesto, a to je realita, kterou si musíme přiznat, Česká republika v rozvoji moderní digitální infrastruktury zaostává. Ne technologicky, ne schopností firem, ale procesně a administrativně. Skutečný problém - ne kabely, ale byrokracie. Z dostupných dat i praxe víme, že většina nákladů na výstavbu sítí nevzniká nákupem technologií, ale povolovacími procesy, nekoordinovanými výkopy, nejasnými kompetencemi úřadů a nečinností státu. A v některých případech tvoří až 70 procent nákladů zemní práce a administrativa. To je, dámy a pánové, alarmující údaj. A právě na tento problém reaguje sněmovní tisk číslo 55.
Ano, tento tisk je adaptačním zákonem k přímo použitelnému evropskému nařízení o gigabytové infrastruktuře, ale dovolím si zdůraznit, nejde o bezduché přijímání evropských pravidel. Nařízení už platí. Otázka není zda, ale jak ho do České republiky promítneme. Buď si nastavíme jasná funkční a českému prostředí odpovídající pravidla, nebo necháme prostor chaosu, výkladovým sporům a právní nejistotě. A to by byla chyba.
Co tento zákon skutečně přináší? Sněmovní tisk číslo 55 sjednocuje procesy, které dnes běží paralelně a nekoordinovaně. Zavádí digitální kontaktní místo, kde budou informace přehledně dostupné. Zavádí povinnost sdílení informací o existující infrastruktuře, zavádí koordinaci staveb, aby se nekopalo opakovaně a zavádí pevné lhůty také pro rozhodování. To není liberalizace bez pravidel, to je zavedení odpovědnosti státu. Fikce souhlasu, klíčový princip. Zvlášť chci změnit institut fikce souhlasu, tenhle princip nikoho nezvýhodňuje, nikoho nezbavuje povinnosti ale nutí stát konat včas. Pokud má úřad kompletní podklady, jasně dané lhůty a přesto nekoná, nemůže být jeho nečinnost důvodem k blokování investic. To je základní princip právního státu.
Tento zákon není psaný pro Prahu, jak by si někdo mohl myslet. Největší přínos má pro menší města, pro venkov, pro strukturálně postižené regiony, jako je například ten náš karlovarský, tedy tam, kde je návratnost investic nízká, každá stavba je drahá a kde bez koordinace infrastruktury nevznikne nic. Gigabytový internet v regionech umožňuje práci na dálku, přitahuje firmy, podporuje místní podnikání a pomáhá udržet lidi doma. Je také přínosem pro občany, protože pro ně to znamená méně rozkopaných ulic, rychlejší připojení, dostupnější digitální služby a menší rozdíly mezi regiony. A především je to stát, který funguje předvídatelně a také racionálně. Není to ideologický zákon, tento tisk není pravicový, ani levicový, není progresivní, ani konzervativní, není pro trh, ani pro stát. Je to zákon o funkčním státu, o tom, že pravidla mají být jasná, předvídatelná a vymahatelná.
Proč je nutné ho zařadit právě teď? Odkládání nechrání žádné hodnoty, neřeší žádný problém, jen prodlužuje nefunkční stát. Naopak jeho zařazení umožní odbornou debatu, dá prostor výborům, umožní úpravy a vrátí rozhodování tam, kam patří, do Poslanecké sněmovny.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, sněmovní tisk 55 není o kabelech, je o tom, zda stát dokáže fungovat efektivně a předvídatelně, je o tom, zda budeme změny řídit, nebo jen dohánět. A proto vás žádám ne o schválení zákona, ale o umožnění seriózní debaty. Proto vás prosím o podporu pro předřazení sněmovního tisku číslo 55 jako třetí bod dnes na jednání naší schůze.
Poslední bod, který mám připraven, je to sněmovní tisk číslo 54. Dovoluji si navrhnout zařazení sněmovního tisku číslo 54 jako čtvrtý bod dnes. Jde o Vládní návrh zákona o správě dat a o řízeném přístupu k datům. Na první pohled se může zdát, že jde o technickou, možná až úřednickou normu, která se týká hlavně informačních systémů, databází a vnitřního fungování státní správy. Já jsem ale pevně přesvědčen, že opak je pravdou. Tento zákon se totiž dotýká samotného fungování moderního státu, jeho efektivity, transparentnosti, bezpečnosti a v konečném důsledku i důvěry občanů ve veřejnou moc.
Proč je tento zákon důležitý? Český stát dnes pracuje s obrovským množstvím dat, data o dopravě, o životním prostředí, energetice, zdravotnictví, sociální službách, školství, územním rozvoji, dotacích a také o krizovém řízení. Problém ale není v tom, že by data neexistovala. Problém je v tom, že jsou roztříštěná, nepropojená, často nedostupná, nebo naopak sdílená chaoticky, bez jasných pravidel. Výsledkem je zbytečná administrativa, duplicitní sběry dat, neefektivní rozhodování a v krajních případech i špatná rozhodování státu, která stojí veřejné peníze. ***
