Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Zákon o správě dat má ambici tento stav systematicky narovnat.

Řízený přístup k datům, ne anarchie, ne centralismus. Chci zdůraznit jednu věc, která v debatách často zaznívá zkresleně. Nejde o bezbřehé sdílení dat. Nejde o oslabení ochrany citlivých informací, naopak. Tento zákon jasně vymezuje, jaká data lze sdílet, a jaká nikoliv. Také respektuje utajované informace, bezpečnostní zájmy státu i ochranu osobních údajů a nastavuje řízený kontrolovatelný a auditovatelný přístup k datům. To je zásadní rozdíl oproti dnešní praxi, kdy se často sdílí buď všechno a nevíme proč, nebo nic, protože to je jednodušší.

Přínos pro obce a pro kraje. Rád bych zdůraznil dopad na samosprávy, protože právě obce a kraje dnes často doplácejí na nefunkční datovou infrastrukturu státu. Kolikrát slyšíme starosty říkat - stát ta data má, ale my k nim nemáme přístup. Nebo - každý úřad po nás chce něco jiného. Nebo - vyplňujeme stejné údaje pořád dokola.

Tento zákon vytváří předpoklad, aby obce a kraje nemusely suplovat stát, aby se informace zadávaly jednou a používaly víckrát a aby se rozhodovalo na základě reálných aktuálních dat, ne odhadů. To je přesně ten typ odbyrokratizování, o kterém se tu často mluví, ale mnohem méně se pro něj dělá.

Evropský kontext, ale české řešení. Ano, tento zákon navazuje na nařízení o evropské správě dat, ale dovolím si říct, že tohle není žádné bezduché přejímání Bruselu, naopak. Je to nutná domácí implementace, bez které nebudeme schopni plně využít evropský rámec, vystavujeme se právní nejistotě a brzdíme vlastní digitalizaci. Buď si nastavíme pravidla my sami s ohledem na české prostředí, nebo budeme dál improvizovat, a to je vždy ta horší varianta.

Proč je potřeba tento zákon projednat včas? Odkládání tohoto tisku by nebylo neutrální rozhodnutí. Bylo by to rozhodnutí pro zachování současného chaosu. Každý měsíc odkladu znamená další zbytečné náklady, další neefektivní projekty, další frustraci úředníků i občanů. A dovolím si dodat - stát, který neumí pracovat s vlastními daty, nemůže dlouhodobě dobře řídit veřejné politiky, ať už jde o dopravu, klima, energetiku nebo sociální oblast.

Data jako palivo moderní ekonomiky a státu. Dámy a pánové, v ODS dlouhodobě říkáme, že stát má být štíhlý, efektivní a nemá občany zatěžovat. Tento zákon je krokem právě tímto směrem. Data jsou palivem moderní doby. Pokud chceme moderní digitální stát, nemůžeme data nechat zamčená v izolovaných silách jednotlivých úřadů.

Tento tisk zavádí pravidla pro řízený přístup k datům. To znamená, že data, která už stát jednou vybral, by měla být bezpečně a efektivně využívána pro rozvoj vědy, inovací a lepších veřejných služeb.

Za druhé. Ochrana soukromí versus efektivita. Jako konzervativní poslanec kladu důraz na bezpečnost. Tento zákon není o nekontrolovaném sdílení osobních údajů, naopak. Tisk 54 jasně vymezuje, na co se zákon nevztahuje, a to je bezpečnost státu, obrana a utajované informace. To je správné. Stát musí garantovat lidskou důstojnost a ochranu soukromí. Řízený přístup k datům musí být provázen extrémními nároky na zabezpečení. Nemůžeme připustit, aby se s daty občanů hazardovalo. Tento zákon dává správě dat jasný řád, který doposud chyběl.

Za třetí. Odmítnutí byrokracie a chytrá řešení. V podkladech, které jako ODS k oblasti technologií a prostředí prosazujeme, mluvíme o inovacích namísto restrikcí. Tento zákon je přesně o tom. Místo abychom stavěli úřední zdi, stavíme digitální mosty, zavádíme pojmy jako datové slovníky, lokální katalogy. To zní suše, ale v praxi to znamená, že úředník a v budoucnosti snad i občan bude vědět, kde co hledat, a stát přestane plýtvat prostředky na duplicitní sběr dat. To je skutečně dobré hospodaření.

Za čtvrté. Mezigenerační odpovědnost a budoucnost. Pokud mluvíme o odpovědnosti k budoucím generacím, musíme jim zanechat stát, který je schopen konkurovat v digitálním světě. Implementace evropského nařízení o správě dat není jen povinností z Bruselu. Je to příležitost pro naše firmy, univerzity a výzkumná centra, aby získaly přístup k datům za férových a jasných podmínek. Podpora vědy a výzkumu, o které často mluvíme, se neobejde bez kvalitních dat.

Za páté. Realismus a adaptační období. Při pohledu na tisk 54 musím ale upozornit na jednu věc, a tou je realismus. Zákon počítá s dlouhodobými přechodnými obdobími, v některých případech až do roku 2028 či do roku 2029. To ukazuje na náročnost celé operace.

Tady bych chtěl varovat před tím, aby se z tohoto zákona nestal jen další papírový tygr. Musíme mít jasné cíle a měřitelné výsledky. Stát musí technicky, odborně a personálně posílit, aby tato digitální revoluce neskončila chaosem. Času by na to měl mít dostatek.

Vážené kolegyně a vážení kolegové, dámy a pánové, sněmovní tisk 54 je o tom, zda budeme zemí, která data pasivně skladuje, nebo zemí, která je umí využít pro prosperitu svých občanů. Chceme moderní zemi, která chrání soukromí, ale podporuje inovace.

Tento zákon vrací do správy státu zdravý rozum a řád. Je to civilizační téma. Proto navrhuji jeho zařazení jako bod číslo 4 na dnešní program a žádám vás i o hloubkovou, věcnou a racionální debatu. Je to zákon, který není ideologický, není populistický, ale je nezbytný pro to, že to s funkčním a moderním státem myslíme vážně. Proto si vás dovoluji požádat tedy o podporu.

Dámy a pánové, kolegyně a kolegové, obsáhle jsem zdůvodnil čtyři sněmovní tisky, které bych chtěl dneska zařadit jako první, druhý, třetí a čtvrtý bod na dnešní pořad. Považoval jsem za nutné, aby to moje seznámení vás s těmito tisky bylo co nejobsáhlejší, abych u vás našel podporu pro jeho zařazení, protože všechny tyto čtyři tisky, jak jste všichni pečlivě poslouchali, jsou důležité pro chod našeho státu i pro naši budoucnost a u některých jsme skutečně už na hraně a někdy až za hranou s termíny implementace evropských směrnic.

Takže věřím, že toto moje obsáhlé zdůvodnění těchto čtyř sněmovních tisků vás navnadilo k tomu, že nakonec zvednete ruku pro jejich zařazení. Děkuji. (Potlesk zprava.)

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Uvidíme, jestli to většinu Poslanecké sněmovny navnadí. Tyto čtyři tisky v pořadí 53, 52, 55, 54, je to tak? (Poslanec Bureš nevnímá.) Pan poslanec už mě neslyší, dobře.

Takže na řadě je Jiří Havránek. Prosím, máte slovo.

Pardon, ještě než začnete, mám tady jednu omluvu. Andrej Babiš, celý jednací den - zahraniční cesta. A máte slovo.

Poslanec Jiří Havránek: Já děkuji za slovo, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Budu výrazně kratší než kolega Jan Bureš. Navrhnu pouze jeden bod. Je to bod, který jsem navrhoval už na minulé schůzi, týká se politické diskuse nad zřízením podvýboru rozpočtového výboru pro kryptoaktiva a digitální ekonomiku.

Ten důvod je prozaický. Na jednání rozpočtového výboru z dohody, politické dohody, mezi současnou vládní koalicí vzešlo, že budou zřízeny pouze dva podvýbory. A pokud bychom chtěli zřídit další, že by to mělo být postoupeno širší politické debatě. A já nevím, kde jinde by tato politická debata měla proběhnout.

Pochopil jsem, že na té minulé schůzi byl problém s tím, kam ten bod byl zařazen. Tím, že dnes jednal rozpočtový výbor delší dobu než do 9 hodin, tak jsem přesvědčen, jsem si téměř jistý, že zítra nám před jednáním o samotném rozpočtu vzniká časový prostor, kdy bychom právě tento krátký bod, který bude zakončen čtením usnesení o zřízení toho podvýboru, respektive o doporučení rozpočtového výboru na zřízení tohoto podvýboru, byli schopni projednat.

A z toho titulu si dovolím tedy tento bod, vážený pane předsedající, navrhnout na středu 11. 2. jakožto první bod jednání Poslanecké sněmovny.

Mockrát děkuju za pozornost, za podporu vašeho návrhu a věřím, že tedy tuto část, která je nutná pro zřízení podvýboru ze strany současné vládní koalice, zvládneme dotáhnout.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji za navržený bod i za stručnost. Všechno jsem si sepsal. V této chvíli je na řadě pan poslanec Václav Pláteník, připraví se Martin Baxa, Petr Hladík a Olga Richterová, jestli tady bude. Pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Václav Pláteník: Děkuju velmi zdvořile za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych si rád dovolil navrhnout na program našeho jednání dva související body. Nemám to na dlouho, ale považuju za důležité to tady aspoň zásadně uvést, protože nové informace, které se v posledním týdnu objevily v médiích ohledně řešení střetu zájmů, nebo spíš neřešení střetu zájmů pana premiéra, mě osobně naplňují velkou skepsí o tom, jestli to s námi myslí vážně, nebo jestli nás pan premiér tahá za nos. ***