Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(15.40 hodin)
(pokračuje Radek Koten)
Takže myslím si, že to je velmi důležité téma, o kterém bych se tady velice rád pobavil. A měla by mít zájem se o tom bavit i tato vláda, protože nemůže přece spoléhat na to, že po mně potopa. Děkuji. Ještě bych to zařadil jako první bod na dnešní jednání. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím pana poslance Kettnera.
Poslanec Zdeněk Kettner: Dobrý den, děkuji za slovo. Dámy a pánové, já bych rád navrhl bod jako první za pevně zařazené s názvem Stravovací vyhláška na školách. On je takový folklor neustále nadávat na to školství, jak je takzvaně sto let za opicemi a podobně. A každý z nás říká ach, ta jídelna, nedalo se to jíst, jako většina z nás vyloženě chodila s odporem. A stejně jako ohledně toho vzdělávání i ohledně toho stravování to školství je už úplně někde jinde. V těch školních jídelnách v současnosti se dá najíst chutně, dá se najíst zdravě.
Byl jsem jako vyučující v úzkém kontaktu i s hygienickou stanicí u nás v Teplicích a tam skutečně to byl obrovský boj, kdy v kontaktu s těmi vedoucími těch jídelen a podobně jsme ten systém doladili tak, že skutečně současné stravování poskytuje dětem vše, co potřebují, a je to zároveň chutné. A skutečně zvýšil se obrovským způsobem zájem dětí o to stravování. I tak tady máme určitou skupinu dětí, kdy rodiče prostě jsou z takového prostředí, že nemají finance na to, aby se mohly stravovat, ale naštěstí máme tady nějaké programy, které jim to umožní.
A teď najednou zničehonic, kde se vzala, tu se vzala naprosto nová stravovací vyhláška, kterou, když jsem si ji prostudoval shora dolů a zdola nahoru, tak to je skutečně zase nějaký úřednický teoretický paskvil, který s praxí nemá vůbec nic společného. Výsledkem bude pouze jediné, že ty děti skutečně do těch jídelen opět nebudou chodit. Namátkou -konvektomat. Kdo se pohybuje v tom stravování, ví, že to je způsob úpravy potravin. A když si do té rovnice dosadíme rybu, v tom konvektomatu tu rybu neuděláte tak, aby se dala požívat. Ona totiž není ani upečená, ani uvařená, je to takové gumové cosi. A na základě hygienických norem jinak to upravit nejde a nová hygienická vyhláška tam cpe prostě tuto rybu horem dolem. A takhle bych mohl pokračovat. Absolutně tomu nerozumím, co je účel.
A druhá věc, když se podíváte do té stravovací vyhlášky, bude se tam prosazovat čím dál větší zvyšování podílu takzvaných biopotravin. Každý běžný člověk stačí, když si zajde do nejbližšího obchodu a první, co uvidí v okamžiku, kdy má u jakékoliv potraviny název bio, tak je to prostě zvýšená cena. Ten autor té vyhlášky byl si někdy sednout s vedoucím jídelny, který se musí vejít do toho takzvaného stravovacího koše a má nějaký finanční budget? Do toho se absolutně v okamžiku, kdy my tam povinně budeme zavádět tyto biopotraviny, ten vedoucí jídelny nemá šanci se do toho prostě vejít, takže ve výsledku jediné, co mu zbude, je zvýšit cenu toho stravování. V situacích, kdy my tady máme určité pevné procento dětí z vyloučených lokalit, kdy prostě ti rodiče nemají na ty potraviny a my to nějakým způsobem sanujeme pomocí darů sponzorských a podobně, nějakých jiných aktivit, takže my chceme dělat všechno pro to, aby jedna půlka dětí nešla do těch školních jídelen, protože jim to nebude chutnat a druhá půlka proto, že na to nebude mít?
Stravování je nedílnou součástí našeho vzdělávacího procesu. Školní stravování je systém, který tady fungoval po dekády, spousta států nám to závidí. Zkuste se někdy podívat, jak se stravují děti v Americe. Dají jim tam hamburger a haldu chipsů. To chceme docílit, aby se děti stravovaly formou nějakých polotovarů?
To znamená, je to opravdu velký problém a z tohoto důvodu já chci tento bod zařadit, protože se skutečně jedná o budoucnost a zdraví, především zdraví našich dětí. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poslední přihlášený je pan poslanec Síla.
Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, dovolte, abych taky navrhl nový bod, velmi důležitý podle mého názoru, o kterém se vůbec nehovoří a který ohrožuje prakticky veškeré občany této země, a je to ufinancovatelnost personalizované medicíny. Snižování dostupnosti zdravotní péče, kterou vidíme hlavně v regionech, v těch takzvaně strukturálně postižených regionech, kdy nemohou najít lidé registrujícího lékaře, jednak praktika, dětského lékaře, zubaře, dlouho čekají na vyšetření na CT, na magnetické rezonance, na operace, třeba TEP kyčle nebo kolen. Zvyšování nákladů veškerých vstupů do zdravotnictví počínaje léky a konče veškerými medicínskými technologiemi společně s klesající demografickou křivkou jsou příčinou podfinancování zdravotnictví. Zvyšování počtu seniorů, kteří spotřebovávají dvě třetiny všech prostředků ve zdravotnictví, bude do budoucna příčinou dalšího zvyšování potřeby financí.
A teď jde o to, jak z toho ven, jak to ufinancovat. Snižování nákladů a růst produktivity jsou důvodem vzniku převážné většiny inovativních postupů obecně. Medicína není v tomto ohledu výjimkou. Inovace vždy snižují cenu lékařských zákroků, což bude v budoucnu díky biologickým a informačním technologiím stále výrazněji pokračovat.
Kde se tedy bere to neustálé zvyšování nákladů na zdravotní péči? Odpověď najdeme v takzvaném Jevonsově paradoxu, který zní: inovace umožňující nové zákroky zároveň zvyšují po nich poptávku. Například oplodnění in vitro. Před čtyřiceti lety se neplodnost neléčila, takže zdravotní náklady na ni byla nula.
Ekonom Don Boudreaux v roce 2012 sumarizoval některé z položek zdravotní péče, které obecně v osmdesátých letech nebyly dostupné a nyní na ně prostředky jsou, ale jsou velmi drahé, například léky na snížení cholesterolu, Prozac, cyklosporin, laserové operace očí, umělá srdce, magnetická rezonance, laparoskopie a tak dál. Tady by se dalo jmenovat hodně technologií.
Před pár lety by se nikomu ani nesnilo, že by se mohl dočíst o genech virů, které jsou ještě po letech schopny určit proběhlé infekční onemocnění. Pokud místo lékařova doporučení, cituji: Vezměte si aspirin, a pokud se vám přitíží, zavolejte mi, nyní pošlete vzorek své DNA na laboratorní analýzu, ze které vzejde medikace, což samozřejmě povede ke zvýšení nákladů.
A v této fázi se dostáváme k biotechnologiím, které jsou předpokladem nastupující nové éry zdravotnictví, a tou je takzvaná personalizovaná medicína. Tato je velmi drahá a je ufinancovatelná pouze díky pádu cen testu DNA, navíc v kombinaci se snižováním nákladů na výpočetní výkon počítačů v posledních desetiletích. První kompletní test lidského genomu proběhl před zhruba dvaceti lety a náklady se tenkrát vyšplhaly na stovky milionů, snad miliardu korun. Během pár let se cena testu snížila z desítek milionů na dnešních několik tisíc. Cena za testování jednotlivých genetických mutací je pak samozřejmě mnohem nižší než kompletní test genetické sekvence. Snížení ceny genetické analýzy pak logicky vede k jejímu většímu rozšíření. Předtím, než vám lékař předepíše nějaký lék, bude pro něj mnohem lepší ověřit si, zda vaše DNA není zatížena nějakou mutací, která by snížila schopnost léků či jej činila pro váš organismus dokonce škodlivým. ***
