(pokračuje Jan Skopeček)

50.
Vládní návrh zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele
/sněmovní tisk 925/ - prvé čtení

Protože tady ještě nevidím ani žádného ministra, ani žádného předkladatele, tak zatím načtu omluvy, pevně věřím, že dorazí. Pan kolega Bartoš Ivan se omlouvá od 13 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Juchelka Aleš se omlouvá od 13.30 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Kasal David se omlouvá do 10.15 hodin z osobních důvodů, pan poslanec Kašník Pavel od 15 hodin z osobních důvodů, pan poslanec Králíček Robert od 15 hodin z rodinných důvodů, pan poslanec Kubíček Roman od 17 hodin ze zdravotních důvodů, pan poslanec Okleštěk Ladislav od 15 hodin ze zdravotních důvodů, pan poslanec Richter Jan od 15 hodin ze zdravotních důvodů, paní místopředsedkyně Richterová od 13 hodin do 17.30 hodin z pracovních důvodů, pan ministr Blažek se omlouvá od 15 hodin do 16 hodin z pracovních důvodů a pan ministr Marian Jurečka do 9.20 hodin z pracovních důvodů. Tak, to byly omluvy.

Nyní bychom měli otevřít bod číslo 50, což je Vládní návrh zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, sněmovní tisk 925. Jsme v prvém čtení, a z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Pane ministře, prosím, ujměte se slova.

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já si dovoluji uvést tento návrh zákona o jednotném měsíčním hlášení. Jsme v prvním čtení a musím říct, že je to vlastně za MPSV poslední legislativní počin, který bych byl rád, kdyby Poslanecká sněmovna, následně Senát zvládly projednat, protože jestli tady v posledních desítkách let mluvíme o velké byrokratické zátěži firem, podnikatelů obecně v České republice, tak právě jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů by jim mohlo výrazně od této byrokratické zátěže ulevit.

Jde totiž o to, abychom vlastně ten systém, který se těch 35 let různě vytvářel, kdy jsou tady různé povinnosti s různou četností, kdy musí podnikatelské subjekty někdy měsíčně, někdy kvartálně, někdy pololetně, někdy jednou za rok dodávat různé informace několika veřejným subjektům, tak ten stav vlastně je pro ně velkou komplikací, znamená pro ně nejenom takzvanou administrativní zátěž, ale znamená pro ně opravdu celou řadu lidí, kteří toto musí odbavovat, a často vlastně ty věci nejsou vůbec logické.

Já řeknu tu jednu (věc) vlastně nejvíce, bych řekl, (do očí?) bijící z mého rezortu, kdy firma odesílá jednou za měsíc informaci o výši pojistného a pojistné jako takové za své zaměstnance. Následně potom, až se uzavře rok, tak řešíme vypořádání evidenční listů a to, abychom tedy vlastně ten předchozí odvod toho pojistného spárovali s těmi konkrétními lidmi, vystavili jim evidenční listy, připsali jim potom ty částky do jejich budoucího výpočtu důchodového pojištění a tak dále. Přitom by stačilo, abychom opravdu v jeden okamžik jsme věděli, jaká ta částka ten měsíc je, k jakému člověku, a vlastně byli schopni potom toto úplně jednoduše udělat za 12 kalendářních měsíců a nemuseli obtěžovat toho zaměstnavatele vlastně dvakrát, potažmo ho obtěžujeme každý měsíc, nebo to chceme každý měsíc a pak ještě to chceme jednou za rok.

Tak to je taková ukázka toho, jak ty konkrétní kroky a procesy nejsou vlastně nějak logicky uspořádány. Proto my tady vlastně máme ambici, aby to, co jsem tady popsal, což znamená v některých případech i 25 různých typů formulářů nejenom vůči České správě sociálního zabezpečení, ale třeba vůči finančnímu úřadu, vůči Českému statistickému úřadu, abychom vlastně byli schopni zkoncentrovat. Zkoncentrovat to do jedné datové věty, která by měla být výstupem z účetních a mzdových systémů tak, aby tato informace v podobě datové věty odcházela na Českou správu sociálního zabezpečení, a následně, tak jak jsme na tomto návrhu zákona spolupracovali s těmi klíčovými dotčenými subjekty, jako je právě finanční správa, neboť Český statistický úřad, abychom tyto informace k nim doručili a aby pro toho zaměstnavatele to bylo velmi, ale velmi jednoduché.

To znamená, počítáme s tím, že budou tito zaměstnavatelé předávat tedy povinně hlášené údaje, a to České správě sociálního zabezpečení z oblasti nemocenského a důchodového pojištění, podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, zákona o nemocenském pojištění a zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Dále Ministerstvu práce a sociální věcí podle zákona o státní statistické službě a prováděcí vyhlášky o programu statistických zjišťování pro příslušný kalendářní rok a podle zákona o kolektivním vyjednávání. Dále Českému statistickému úřadu podle zákona o státní statistické službě a prováděcí vyhlášky o programu statistických zjišťování zase pro příslušný kalendářní rok. Dále úřadu práce podle zákona o zaměstnanosti a samotným úřadem práce za zaměstnavatele podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Viz situace Liberty, kdy v okamžiku, kdyby bylo už v tu dobu jednoměsíční hlášení, tak by to výrazně tu situaci ulehčilo, nebylo by to tak administrativně náročné jak pro toho zaměstnavatele, tak i pro úřady práce. No, a dále Finanční správě České republiky podle zákona o dani z příjmu, daňového řádu a zákoníku práce.

Údaje budou předávány najednou elektronicky za kalendářní měsíc, to znamená ve lhůtě od 1. do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ke kterému se jednotné hlášení vztahuje. Sloučením (Sloučené?) údajů (údaje?) do toho jednotného elektronického podání bude zaměstnavatel odesílat za každý měsíc, a tak tedy u řady těchto údajů se právě odstraní to, o čem jsem mluvil v úvodu. To znamená ta vícekolejná komunikace zaměstnavatele, zaměstnavatelů jako takových s těmito orgány, které jsem tady uváděl.

Všechny tyto údaje zašle zaměstnavatel prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení do Integrovaného informačního systému MPSV, z databázových systémů ministerstva budou prostřednictvím zabezpečeného přenosu dat jednotlivým orgánům veřejné moci předány jen ty údaje, které jim přísluší a které na základě zákonného zmocnění využívají pro výkon svých agend. To znamená, je to ošetřeno po té stránce bezpečnosti, po stránce GDPR a podobně.

Technickou část, tedy zejména přijímání elektronických měsíčních hlášení, formální a logické kontroly dat a jejich uložení do Integrovaného informačního systému MPSV včetně uživatelské podpory zaměstnavatelů bude zajišťovat Česká správa sociálního zabezpečení. Hmotněprávní povinnosti zaměstnavatelů sdělovat příslušné údaje zůstanou upraveny ve zvláštních zákonech, které se v souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele novelizují tak, aby zaměstnavatelům ty údaje byly ukládány zasílat prostřednictvím... (nesrozumitelné).

V zákoně o jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele je obsažena procesně právní úprava, která nastavuje role jednotlivých aktérů a také to, jakým způsobem a v jaké lhůtě budou zaměstnavatelé plnit své povinnosti.

Přehled údajů sdělovaných zmíněným orgánům veřejné moci podle zvláštních zákonů bude uveden v jediném nařízení vlády, což zajistí přehlednou informovanost zaměstnavatelů.

Upravuje se též přihlašování a odhlašování zaměstnavatelů do evidence zaměstnavatelů a dále přihlašování a odhlašování zaměstnanců do evidence zaměstnanců, které budou nově probíhat na základě zákona o jednotném měsíčním hlášení a nahradí přihlašování a odhlašování podle zákona o nemocenském pojištění a registraci zaměstnavatelů podle daňového řádu.

U návrhu zákona se stanovuje účinnost dnem 1. ledna 2026.

Tolik tedy i podrobnější popsání všech těch klíčových záležitostí z pohledu i toho, jak je to rozloženo z hlediska práv, povinností, a zároveň také i z pohledu těch jednotlivých legislativních opatření.

Já si dovolím v závěru poprosit, abychom se opravdu pokusili tento zákon projednat velmi věcně a opravdu v diskusi, která bude věnována především tomuto tématu.

Určitě samozřejmě je tady celá řada možných otázek a pohledů do budoucna. Já jsem i svým kolegům na vládě jasně řekl, že jsem připraven do budoucna hledat cesty k tomu, jak například tato data a tento systém by mohl pomoci třeba kolegům z rezortu školství, kolegům z rezortu spravedlnosti, protože tady jsou často vlastně dneska soudy v poměrně složité situaci, když například řeší stanovování výživného, kdy se to dneska stanovuje na základě dat, které jsou vlastně společně s MPS sbírány s externím subjektem a vyhodnocovány. Tady bychom díky tomuto mohli mít velmi přesná data pro stanovování například právě výživného. Takže ten systém jako takový, pokud se nám ho tady podaří tímto zákonem uvést v život v příštím roce, tak může v těch příštích letech s výhledem na roky 2027 a dále mít celou řadu dalších velmi dobrých funkcionalit, které mohou sloužit opravdu i pro nejenom zaměstnavatele, ale i pro jednotlivé subjekty, jednotlivá ministerstva, snižovat byrokratickou zátěž i pro ně.

Stejně tak jako třeba v budoucnu i to zapojení zdravotních pojišťoven by mohlo dávat taky velkou logiku a zase další snížení administrativní zátěže a nebo například také celou řadu benefitů pro občany, pro zaměstnance jako takové, například v budoucnu pro zaměstnance, který třeba pracuje pro vícero zaměstnavatelů na různé formy zaměstnání, tak dneska, než on oběhne jednotlivé účtárny a sesbírá potvrzení o příjmech, tak to zabere nějaký čas. Takto by mohl říct: souhlas, dávám to například bankovnímu subjektu, když bude žádat o hypotéku, nebo třeba úřadu práce, když bude žádat o dávku, a ta data se sehrají takovýmto způsobem opravdu jednoduše, v řádu prostě sekundy bude schopen ten příslušný subjekt, pokud občan dá ten souhlas, si tato data díky takovéto platformě infrastruktury dát dohromady. Takže uvádím to jenom proto, že ty benefity nejsou čistě jenom pro firemní subjekty, podnikatelské subjekty a pro případné státní orgány, které s těmi daty pracují. Ale počítá se s tím, že do budoucna to bude mít celou řadu benefitů i pro konkrétní občany, zaměstnance i jejich domácnosti a bude to ulehčovat celou řadu dnes třeba kroků, které zabírají hodiny nebo půldny nebo dny času, než si člověk ty dokumenty dokáže obstarat.

Já potom dále navrhnu, to už nepatří sem, ale jenom avizuji, navrhnu a poprosím o zkrácení lhůty mezi prvním a druhým čtením na 30 dnů, abychom opravdu(?) stihli ještě do konce tohoto sněmovního období tento návrh zákona a potom i ty související včas předat do Senátu. Děkuju za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, pane ministře. Nyní se ujme slova zpravodajka pro prvé čtení, kterou je paní poslankyně Barbora Urbanová. Prosím.

Poslankyně Barbora Urbanová: Hezké odpoledne. Kolegyně, kolegové, avizuji, že navrhnu sloučení rozpravy s tím následujícím bodem na konci svého poměrně krátkého projevu, tak abychom měli dostatek hlasujících na tento moment.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, předkládaný návrh zákona přináší zjednodušení a modernizaci pravidelných informačních povinností zaměstnavatelů vůči státním institucím. Cílem tohoto opatření je redukce administrativní zátěže zaměstnavatelů a zavedení jednotného reportovacího nástroje, který nahradí současný roztříštěný a duplicitní systém hlášení. V současnosti musí zaměstnavatelé podávat nejméně 25 různých hlášení v různých termínech, často s duplicitními daty. Tato hlášení jsou rozdělena mezi různé instituce, jako jsou Ministerstvo práce a sociálních věcí, Česká správa sociálního zabezpečení, Úřad práce České republiky, Ministerstvo financí a Český statistický úřad. Tento stav znamená zbytečnou administrativní zátěž pro zaměstnavatele a neefektivní využití lidských i finančních zdrojů státu. Nový systém sjednotí tyto povinnosti do jednoho centralizovaného formuláře, který bude sdílen mezi příslušnými orgány. Navrhovaný zákon přináší smysluplnou reformu administrativních povinností zaměstnavatelů. Jeho přijetí povede ke zjednodušení komunikace mezi podnikatelským sektorem a státem, k odstranění duplicit a efektivnějšímu využití dostupných dat.

A nyní prosím, že bychom hlasovali o sloučení s tím následujícím bodem, což je změna zákonů v souvislosti s přijetím tohoto návrhu. Tak tedy prosím o hlasování.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuju pěkně, měli jsme tady návrh na sloučení rozpravy, já zatím zagonguju, ať můžou dorazit kolegové. Slyšel jsem žádost o odhlášení, tak vás všechny odhlásím a poprosím, abyste se přihlásili identifikačními kartami, protože budeme hlasovat o sloučení rozpravy. (Vyčkávání na ustálení počtu poslanců.)

Počet poslanců se pomalu ustálil. Jenom pro ty, kteří nyní dorazili do sálu, tak zopakuju, že padl návrh na sloučení rozpravy, o kterém bychom měli hlasovat. Ještě kolegové dobíhají. Tak počet poslanců se v sále ustálil. Znovu zopakuji, paní kolegyně zpravodajka poslankyně Urbanová navrhla sloučit rozpravu tohoto tisku a bodu, který následuje. O tom nyní budeme hlasovat. Já tedy zahajuji hlasování... (Nesouhlasné poznámky z pléna.)

Není kvorum ještě, pardon. Zmatečné hlasování (číslo 161), pardon, tak ještě musíme počkat. Poprosím, aby se kolegové všichni přihlásili. (Vyčkávání na ustálení počtu poslanců.) Tak, děkuju pěkně. Kvora jsme dosáhli.

Budeme hlasovat o sloučení rozpravy bodu  50 a 51, který navrhla zpravodajka toho tisku.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 162 bylo přihlášeno 117 poslanců, pro hlasovalo 117, proti nebyl nikdo, návrh byl schválen. Já tedy přerušuji bod číslo 50.

Otevřu bod číslo

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 29. 4. 2025 v 14:06.