Předcházející zahájení jednacího dne schůze

 

(Jednání zahájeno v 14.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji tímto další jednací den 136. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás na ní vítám.

Aby byla zaznamenána naše účast, tak vás nejprve odhlásím a poprosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty. Zatím zde mám jednu žádost a to je u pana poslance Kučery, který bude hlasovat s kartou číslo 2.

Současně sděluji, že o omluvení své neúčasti na jednání požádali tito poslanci a poslankyně: pan poslanec Andrej Babiš celý jednací den z osobních důvodů, paní poslankyně Bačíková celý jednací den z pracovních důvodů, pan poslanec Ivan Bartoš od 17.30 z pracovních důvodů, pan poslanec, místopředseda Bartošek celý jednací den ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Berkovcová celý jednací den ze zdravotních důvodů, pan poslanec Carbol celý jednací den z pracovních důvodů, paní poslankyně Decroix celý jednací den z rodinných důvodů, paní poslankyně Dražilová celý jednací den ze zdravotních důvodů, pan poslanec Flek celý jednací den ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Golasowská celý jednací den z pracovních důvodů, pan poslanec Hájek Jiří od 14 do 15 z pracovních důvodů, pan poslanec Hájek Martin celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, pan poslanec Helebrant celý jednací den ze zdravotních důvodů, pan poslanec Kasal celý jednací den ze zdravotních důvodů, pan poslanec Kobza celý jednací den z osobních důvodů, paní místopředsedkyně Kovářová celý jednací den ze zdravotních důvodů, pan poslanec Král celý jednací den z pracovních důvodů, pan poslanec Králíček od 16 z rodinných důvodů, pan poslanec Kubíček od 20.30 ze zdravotních důvodů, pan poslanec Lacina do 15 z pracovních důvodů, paní poslankyně Lesenská celý jednací den z pracovních důvodů, pan poslanec Major celý jednací den z pracovních důvodů, paní poslankyně Maříková do 15.30 z pracovních důvodů, pan poslanec Philipp celý jednací den z rodinných důvodů, paní poslankyně Potůčková celý jednací den bez udání důvodu, pan poslanec Rataj od 19 z pracovních důvodů, pan poslanec Svoboda Pavel celý jednací den z pracovních důvodů, paní poslankyně Šafránková celý jednací den ze zdravotních důvodů, pan poslanec Váňa celý jednací den z rodinných důvodů, pan poslanec Vích celý jednací den z osobních důvodů, pan poslanec Vondrák celý jednací den ze zdravotních důvodů, pan poslanec Zborovský celý jednací den z osobních důvodů.

Dále omlouvám ministry: pan ministr Baxa od 16.30 z pracovních důvodů, pan ministr Bek celý jednací den z pracovních důvodů, pan ministr Hladík do 16 z pracovních důvodů, pan ministr Kulhánek po celý jednací den z pracovních důvodů, pan ministr Lipavský celý jednací den z pracovních důvodů, pan ministr Rakušan od 19 z osobních důvodů, pan ministr Stanjura celý jednací den z důvodu zahraniční cesty.

Paní poslankyně, páni poslanci, nyní bych vás chtěl informovat o návrzích, na kterých se shodlo dnešní grémium. Navrhujeme do bloku Zprávy, návrhy a další body zařadit tento nový bod, návrh časového harmonogramu projednávání vládního návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2024 v Poslanecké sněmovně a jejích orgánech a návrh na jeho přikázání výborům včetně přikázání jeho kapitol a jejich vztahu k státním fondům. Jde o sněmovní dokument 6518.

Dále pak navrhujeme následující postup jednání v tomto týdnu. Dnes, tedy v úterý 22. 4., navrhujeme jako první bod projednat nově zařazený bod, návrh časového harmonogramu projednání návrhu státního závěrečného účtu, sněmovní dokument 6518; poté navrhujeme projednat body v pořadí - a už budu číst jenom čísla těch bodů a sněmovní tisk - bod číslo 10, sněmovní tisk 747; bod číslo 9, sněmovní tisk 909; bod číslo 20, sněmovní tisk 768.

Zítra, tedy ve středu 23. dubna, navrhujeme projednat body z bloku zákony třetího čtení v pořadí: (bod) 177, sněmovní tisk 839; (bod) číslo 180; sněmovní tisk 852; (bod) číslo 169, sněmovní tisk 784; (bod) číslo 186, sněmovní tisk 883; (bod) 173, sněmovní tisk 814; (bod) číslo 174, sněmovní tisk 815; (bod) číslo 176, sněmovní tisk 833; (bod) číslo 179, sněmovní tisk 849; (bod) číslo 172, sněmovní tisk 807; (bod) číslo 181, sněmovní tisk 855; (bod) číslo 182, sněmovní tisk 856; (bod) číslo 183, sněmovní tisk 162; (bod) číslo 185, sněmovní tisk 793; (bod) číslo 164, sněmovní tisk 759; (bod) číslo 165, sněmovní tisk 760; (bod) číslo 162, sněmovní tisk 750, a (bod) číslo 158, sněmovní tisk 728. Připomínám ještě, že po skončení dopoledního jednání bude zasedat organizační výbor. V 15 hodin bychom případně pokračovali v projednávání bodů neprojednaných, z úterý 22. 4.

Nyní čtvrtek 24. 4., tam bychom zahájili jednání bodem 237, jde o odpovědi na písemné interpelace, a v 11 hodin bychom pokračovali v projednávání bodů neprojednaných, z úterý 22. 4., případně ještě ze středy 23. 4. Odpolední jednání zahájíme bodem 238, čili ústní interpelace.

Ve čtvrtek v 18 hodin bude zahájena 137. schůze Poslanecké sněmovny.

V pátek 25. 4. bychom případně pokračovali v projednávání neprojednaných bodů z bloku zákony ve třetím čtení.

Toť tedy z mé strany. Jinak přehled zbývajících bodů k projednání vám byl všem rozeslán elektronickou poštou.

Předtím než budeme hlasovat o pořadí bodů a o případných dalších návrzích, tak zde mám celou řadu přihlášek. Zahájíme tedy přednostním právem, pan poslanec a předseda Marek Benda.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, dovolím si přednést několik návrhů, které dnes nebyly dojednány na grémiu.

Předem signalizuji, že budu chtít, aby na konci mého vystoupení se hlasovalo o procedurálním návrhu - který s dovolením v tuto chvíli podávám, a to jménem všech koaličních poslaneckých klubů, tedy těch čtyř - aby se dnes jednalo a meritorně hlasovalo i o návrzích zákonů i po 19. a 21. hodině. Jak uvidíte, máme tam seřazeno sedm bodů, já myslím, že když budeme racionální a nebude průběh schůze příliš dlouhý, tak že je klidně do 19 stihneme, ale pro jistotu bych byl rád, abychom toto prodloužení měli odhlasováno.

Nyní tedy návrhy tak, jak jsme je předložili ráno na grémiu, ale jak byly některým z opozičních klubů vetovány. To znamená, nejprve bychom dnes začali bodem 5, vládní návrh zákona, kterým se mění trestní zákoník, sněmovní tisk 861, to by byl bod 1 dnešní schůze; druhý bod již je tam zařazen, za bod 10, který by se stal druhým, bychom zařadili bod 6 dosavadního návrhu programu, to znamená ochrana přírody a krajiny, sněmovní tisk 878; následně bychom za tento bod zařadili bod 13, návrh poslanců Viktora Vojtka a dalších, vydání zákona o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří, sněmovní tisk 894; pak by byl dosavadní bod 9... Tím bychom byli hotovi s druhými čteními. Po bodu 9 navrhuji zařadit ještě bod 35, sněmovní tisk 870, vládní návrh zákona o předcházení ekologické újmě, pak by pyrotechnika byla posledním bodem dnes. Tolik návrhy k dnešnímu dni.

Nyní ještě k zítřejšímu, tam navrhuji, abychom za bod 165, což je vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o kybernetické bezpečnosti, zařadili dva body, a to bod 167, sněmovní tisk 778, vládní návrh zákona o volebních kampaních, a bod 168, sněmovní tisk 779, související s volebními kampaněmi, a dále abychom na 15. hodinu zítra zařadili - a teď se trochu omlouvám těm, které jsem mystifikoval na grémiu - dva body, ale ony spolu souvisejí. Signalizovali jsme, že chceme, aby byl zařazen bod 50, vládní návrh zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, sněmovní tisk 925, a za to bychom rádi, aby byl... nebo navrhuji, aby byl zařazen bod 51, sněmovní tisk 926, související právě s jednotným měsíčním hlášením zaměstnavatele. Ty dva body by měly být projednány v jednu chvíli.

Tolik mé návrhy k návrhu pořadu této schůze. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a dám hlasovat teď o tom, že se bude pokračovat ještě po 19. a 21. hodině. Pak jsem vás, pane předsedo, chtěl jenom poprosit, jestli máte někde ten výjezd těch bodů, abych si to tady všechno poznamenal. Dostanu to.

Tak já ještě zavolám kolegyně a kolegy.

 

V tuto chvíli tedy můžeme hlasovat o návrhu pana předsedy Bendy, že budeme pokračovat dnes po 19. a případně po 21. hodině.

Tak já zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 52 přihlášeno 153, pro je 83, proti 68. Výsledek je tedy: přijato.

 

V tuto chvíli se můžeme pustit do přednostně přihlášených. Jako první je pan předseda Okamura, poté ještě s přednostním právem pan poslanec a pan předseda Michálek. Potom je zde několik dalších přihlášek od ostatních poslankyň a poslanců.

Nyní vy, pane předsedo, poté pan předseda Michálek. Máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, jako první mimořádný bod za SPD navrhuji bod s názvem Nájemní i vlastnické bydlení je v České republice kvůli Fialově vládě nejdražší v celé Evropě. Jaká je situace? Ano, skutečně, nájemní i vlastnické bydlení v České republice je nyní v přepočtu dle parity kupní síly měny dokonce nejdražší v Evropě, tady v České republice je nejdražší v celé Evropě. A Fialova vláda se dokonce chlubí tím, což je úplně otřesné, to je neuvěřitelné, že příspěvek na bydlení pobírá rekordních 300 000 domácností a jen v loňském roce stát, jenom pro vaši informaci, na ten příspěvek vynaložil 20 miliard korun. Já jsem slyšel premiéra Fialu v televizi, takže on místo aby se chlubil tím, což samozřejmě se chlubit nemůže, že počet lidí na sociálních dávkách klesá, tak on se v televizi chlubil tím, že za jeho vlády počet lidí na sociálních dávkách stoupá. To znamená, on se ještě chlubí tím, jak je hloupý, že lidi chudnou, že se lidi mají čím dál hůř za Fialovy vlády, a tím se ještě chlubí v televizi. No, to je neuvěřitelné. Přitom cílem každé vlády by mělo být, aby přece klesal počet lidí na sociálních dávkách, aby se lidem dařilo tak dobře, aby měli důstojné důchody, aby měli důstojné mzdy a platy, aby si přece nemuseli žádat o sociální dávku.

Takže dneska ta situace je taková, protože Fialova vláda - předtím to byl ministr Ivan Bartoš za Piráty, teď to má STAN, to Ministerstvo pro místní rozvoj, premiér Fiala - úplně jste se vykašlali na řešení dostupného bydlení v České republice. Samozřejmě hnutí SPD má konkrétní návrhy, jakým způsobem dostupnost bydlení řešit, a proto taky navrhuji tento mimořádný bod, abychom tady diskutovali.

Hnutí SPD navrhuje například zavedení systému státem garantovaných výhodných rodinných půjček na bydlení samozřejmě pro pracující rodiny, dále je možnost diskutovat o zastropování sazeb hypotečních úvěrů. Chceme znovu zavést daňová zvýhodnění, která vy jste zrušili, to znamená například pracující rodina s dětmi, vy jste je od loňska okradli v rámci toho vašeho okrádacího balíčku až o 40 000 korun ročně. Ano, pracující rodiny s dětmi, Fialova vládní koalice, to jsou ty lidovci, tam jsou tam KDU-ČSL, TOP 09, STAN, Piráti tam byli a ještě tam ODS, tak vy jste okradli pracující rodiny s malými dětmi až o 40 000 korun ročně, protože jste jim zrušili ty slevy na manžela, manželku a tak dále. My naopak si myslíme, že by ty slevy bylo potřeba zpátky zavést.

Ostatně za vaší vlády, teď nejnovější údaje, má Česká republika nejnižší porodnost v historii České republiky, protože mladí lidé se bojí mít děti, protože při té vaší Fialově drahotě se bojí, že je neuživí prostě. To znamená, Česká republika kvůli vám vymírá a vy to chcete řešit migranty, místo abyste podpořili české pracující rodiny, aby se nebály mít druhé a třetí dítě. To vy ale dělat nechcete, protože vy prosazujete migraci, vy jste schválili migrační pakt EU. Vy jste to tady zahltili těmi Ukrajinci a teď od příštího roku se sem mají přerozdělovat islámští afričtí migranti.

Taky stoupla prudce kriminalita cizinců v České republice a je tady spousta nevinných českých obětí znásilnění, různých útoků, všichni to známe, mnoho těchto kauz už proběhlo i v médiích. Fialova vláda ale vůbec nic nedělá a naopak ministr Rakušan z hnutí STAN ještě vyzval ty statisíce Ukrajinců, kteří sem přišli za poslední tři roky, že i po skončení té dočasné ochrany tady budou moci prý být dál. No tak to já si hlavně myslím, že je důležité, aby tady dál už nebyla Fialova vláda a ministr Rakušan, a tím pádem, pakliže bude SPD ve vládě, tak zjednáme pořádek, uděláme revizi všech těchhle těch povolení Ukrajinců, povolení k pobytu, a necháme tady pouze ty, kteří tady mají pracovní místo a prokazatelně pracují na pracovní místo, hlavně na které nelze přijmout české občany, a těm, co tady nepracují, a těm, co tady sosají sociální dávky, těm ukončíme povolení k pobytu, což si myslím, že je zcela správné.

Také už jsem terčem výhrůžek od Ukrajinců, už mi průběžně vyhrožují, a dokonce vyzývají na internetu, aby se Ukrajinci žijící v České republice zasadili o to, aby SPD neuspělo ve volbách, protože pak dojde k té revizi těch povolení k pobytu. Takže samozřejmě já si myslím, že je potřeba pravý opak, aby SPD uspělo ve volbách, abychom ukončili škodlivou Fialovu vládní koalici a ministra vnitra Rakušana, aby už tady neškodili, takže to je k těm daňovým zvýhodněním. My chceme daňově zvýhodnit a podpořit české rodiny s dětmi a české občany, na rozdíl od Fialovy vládní koalice a ministra vnitra Rakušana ze STAN, který chce podpořit cizince a podporuje celou dobu. Vy podporujete cizí státní příslušníky, aby dostávali peníze v České republice, my podporujeme české občany, takhle je to v podstatě jednoduše nastaveno tady a o tom budou volby. O tom budou volby mimo jiné.

My chceme dále podporovat družstevní bydlení v rámci našeho plánu na zajištění dostupného bydlení. Je potřeba zapojit kraj, města a obce například bezúplatnými převody nemovitostí ve veřejném vlastnictví. A je potřeba také samozřejmě razantní snížení nákladů na bydlení v podobě například zastropování cen energií.

V neposlední řadě, a o tom bude řeč i tento týden, je potřeba zásadně, zásadně zjednodušit stavební řízení, aby trvalo třeba jenom několik týdnů, jako je to i v některých vyspělých zemích světa. Ne několik roků, ale několik týdnů aby trvalo, abychom nastartovali výstavbu a nastartovalo se bydlení - aby to zlevnilo pro občany, aby bylo bydlení levnější. Fialova vláda se ale úplně na všechno vykašlala. Já když jsem slyšel teďka v televizi ty vaše sliby, co všechno chcete dělat tam premiér Fiala říkal, ale vy jste na to měli čtyři roky, neudělali jste nic. No, neudělali jste nic.

Vy jste sem přijali statisíce migrantů, zvýšila se kriminalita cizinců, okradli jste lidi zvýšením daní v rozporu s vašimi předvolebními sliby, ukradli jste peníze pojišťovnám - zdravotním pojišťovnám - takže se zhoršila dostupnost zdravotní péče, okradli jste důchodce - a to i starobní i invalidní i vdovské i sirotčí důchody - o slíbené zákonné valorizace. O to jste je okradli taky, takže okradli jste, koho mohli, okradli jste rodiny s dětmi a výsledkem je, že vám plně věří už pouze 2 procenta občanů. To je výsledek vaší vlády a výsledkem je to, že je tady nejhorší, nejméně dostupné bydlení dokonce v celé Evropské unii v přepočtu na paritu kupní síly.

Samozřejmě jste to zhoršili i těmi Ukrajinci, protože v Praze - a už jsem o tom tady mluvil minule - ještě před třemi roky nebo třemi a půl roku si bez problémů mladí lidé mohli v Praze pronajmout bydlení a třeba se sem přestěhovat za prací. Poté, co jste předvedli, tak už to možné není, protože takovým způsobem zdražili v Praze nájmy, protože poptávka je vyšší než nabídka, že samozřejmě těžce na vaši politiku, na vaši proimigrační politiku, doplácí teďka naši občané tím, že už ani nemůžou - tím se taky zhoršilo samozřejmě velice dostupné - dostupnost bydlení.

Takže vy se... Opravdu škodíte, kde můžete, českým občanům a to je samozřejmě špatně. Navíc Fialova vláda za účasti Pirátů způsobila pokaženou digitalizací stavebního řízení škody v desítkách miliard korun a tady se přesně ukazuje vhodnost návrhu SPD na zavedení přímé osobní hmotné a trestní odpovědnosti politiků v exekutivě. Protože já nechápu, proč ministr, který... Takzvanou smlouvu o hmotné odpovědnosti nebo péči řádného hospodáře mají ředitelé domovů důchodců, ředitelé škol, mají to tím pádem i ředitelé veřejných institucí a veřejných, řekl bych, organizací. Ale proč to nemá ministr? Výsledkem je přesně to, co tady říkám. V podstatě jsem to říkal i před nástupem vaší vlády, že se ministrem stává nekompetentní člověk, který způsobí miliardové škody. A kdo to pak zaplatí? To znamená, že za Piráty a za Fialovu vládu to zaplatí občané ze svých daní. To, co jste způsobili za škody. Ale to je špatně, protože já si myslím, že by si to měl zaplatit ministr, který ty škody způsobil.

Protože předpokládám, že asi nedisponuje desítkami miliard korun, tak já navrhuji... My máme na to řešení. Já už jsem byl součástí debaty, kde toto mi bylo řečeno: Kde má vzít ministr ty miliardy, když způsobí škodu miliardách? Tak zaprvé by vůbec neměl být ministrem takový člověk, který v životě neřídil větší organizaci. To se přesně ukázalo v případě Pirátů, v případě pana exministra Bartoše. V životě neřídil větší firmu, větší podnik, tak mu to taky samozřejmě pak... Jak může řídit ministerstvo? Ale hlavně my navrhujeme, aby tam byla aspoň spoluúčast. To znamená, spoluúčast může být třeba do nějaké částky, ale už by to bylo určitě - jako je to třeba u pojištění, u třeba havarijního pojištění - že samozřejmě ale už víte, že si budete dávat pozor, protože si část, alespoň část, budete platit ze svého z těch způsobených škod. To mi připadá, že by bylo adekvátní.

Dneska není nic. Dneska tady Piráti způsobili škodu v desítkách miliard korun s premiérem Fialou, protože premiér Fiala na to byl minulý rok už od jara námi upozorňován tady na mikrofon a ve Sněmovně jsme upozorňovali, že to stavební řízení nebude funkční, že je potřeba odložit a zachovat stávající systém. Nikdo nás tady neposlouchal, opozici. Naposledy jsme na to upozornil ještě během léta, to už samozřejmě bylo od zahájení platnosti, od 1. července. Opět nic ze strany premiéra Fialy, vůbec nic nedělal, nečinil, a pouze premiér Fiala z ODS přihlížel - nebo z koalice SPOLU dneska - přihlížel tomu, jak škody narůstají. Stěžovali už si úplně všichni. Svaz měst a obcí to říkal, nejenom zástupci stavebnictví a profesních organizací, ale dokonce i Svaz i měst a obcí už je na to upozorňoval, ale premiér Fiala, jak je nekompetentní a neví, která bije, tak samozřejmě mu to bylo úplně jedno. On naopak jezdil po Evropě a to, že... Lobboval za Ukrajinu, místo aby lobboval za české občany. To je opravdu úplně šílené. Ale k tomu se taky ještě dostanu.

To znamená, dnes je ta situace taková, že tento týden, pozítří, tady proběhne opozicí svolaná mimořádná schůze Sněmovny k hospodářským škodám způsobeným nezvládnutou digitalizací stavebního řízení ze strany vlády Petra Fialy. Podle průzkumu analytické společnosti CEEC Research, který probíhal mezi 128 stavebními firmami, zaznamenalo 36 procent oslovených podniků zásadní výpadky v tržbách. Způsobené škody jsou odhadovány již v desítkách miliard korun. Fatální selhání vlády bývalého ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše z Pirátů a premiéra Fialy z ODS v procesu digitalizace stavebního řízení závažným způsobem přímo dopadlo na obchodní výsledky i existenci stovek firem a jejich zaměstnanců.

Na zásadní pochybení Ministerstva pro místní rozvoj poukazuje i aktuální vládní právní audit digitalizace stavebního řízení. Už to potvrdili, audit. Pravda, my jsme viděli jenom předběžné závěry, to proběhlo tedy médii. Hnutí SPD dlouhodobě upozorňovalo na nepřipravenost procesu digitalizace stavebního řízení. A jak jsem říkal, tak v loňském roce jsme několikrát premiéra Fialu vyzývali k jejímu odkladu a přepracování, on to ale vždy ignoroval. To znamená, koalice SPOLU je spoluodpovědná za způsobené škody, a proto to navrhuji jako mimořádný bod, respektive proto, protože nám jde o to, aby se konečně začalo řešit dostupné bydlení. Ale vy ho řešit nechcete. Za čtyři roky jste neudělali... Jediné, co jste udělali, je, že jste způsobili miliardové škody, a to je samozřejmě špatně.

Já bych byl rád, aby bod číslo 1 na dnešní schůzi byl bod ohledně nedostupného bydlení pro naše občany. SPD chce zajistit dostupnější bydlení. Jsem zvědavý. Já předpokládám, že náš bod zamítnete jako vždy, protože vy nemáte výsledky a vy ani nic nechcete dělat a v podstatě žádné návrhy ani nemáte.

Jako druhý mimořádný bod na dnešní schůzi bych chtěl navrhnout mimořádný bod s názvem Potraviny dál zdražují a Fialova vláda nic nedělá. To je návrh bodu. Inflace dál roste, o čemž svědčí březnová data Českého statistického úřadu.

Alarmující je zejména míra a rychlost meziměsíčního a meziročního zdražování potravin. V meziročním srovnání například ceny mléka o 11,4 procenta, ceny ovoce o 1,1 procenta, ceny vajec dokonce o 46 procent - a to ještě není v tom započítáno to zdražování teďka o Velikonocích - máslo stouplo o 27,3 procenta cena, čokolády a čokoládových výrobků stouply ceny o 33,9 procent a například kávy stouply ceny o 22,5 procenta.

Dále rostou výrazně ceny nájemného, o tom už jsem hovořil. Fialova cena, vláda na jakýkoliv efektivní boj proti inflaci rezignovala. Přitom tu inflaci jste do značné míry svými kroky sami vyvolali. Jakými kroky? Například tím prudkým zadlužováním. Dluh stoupl o bilion korun za vaší vlády. Takhle prudké zadlužování je samozřejmě proinflační faktor a mohl bych pokračovat.

Naopak dalšími plány a právě dalšími plány na masivní zadlužování státu ještě inflaci podporujete. To znamená, je to doslova Fialova drahota, tak jak občané už taky tomu masově taky říkají v celé České republice. Z hlediska občanů je nejhorší, že nejvyšší růst cen se týká zejména zboží a služeb základní životní potřeby a že nejvíce postihuje nízkopříjmové pracující domácnosti, rodiny s dětmi a seniory.

Hnutí SPD je v příští vládě okamžitě připraveno realizovat svůj dlouhodobý plán na zastavení zdražování, který je tvořen zejména systémovými opatřeními směřujícími k zastropování cen energií, trvalým snížením cen potravin, například novelou zákona o cenách. Součástí toho je samozřejmě i zajištění cenově dostupného bydlení pro české občany, to znamená, aby bydlení zlevnilo. Samozřejmě součástí tohoto plánu musí být i odpovědná rozpočtová politika.

Takže z toho důvodu chci navrhnout bod číslo dvě, protože bydlení, ta současná situace, nedostupné bydlení, drahé energie a drahé potraviny, drahé a nekvalitní potraviny. To jsou zásadní tři věci, které SPD chce řešit. Chceme je řešit i po volbách v příštím volební období, protože Fialova vláda, nejenom že jste to neřešili, ale všechno dopadá jenom k horšímu, k horšímu pro naše občany. Takže pro SPD jsou to zásadní priority: levné a kvalitní potraviny, dostupné bydlení, levnější energie a samozřejmě dostupné sociální a zdravotní služby.

Taky nechceme válku, chceme mír, což přesně Fialova vláda dělá pravý opak. Vy chcete válku a nechcete mír. To je přesně vaše politika, takže doufám, že to letos na podzim už ve volbách skončí, tahleta vaše politika.

Jako třetí mimořádný bod na schůzi Sněmovny navrhuji jménem SPD bod s názvem Fialova vláda svoji politikou způsobila alarmující propad porodnosti. K tomu dodám, že SPD chce prosadit výraznou podporu pracujících rodin s dětmi. Podle aktuálních údajů z českých porodnic a Českého statistického úřadu se v České republice v roce 2024 narodilo pouhých 84 311 dětí, což představuje nejnižší počet novorozenců v historii naší země. Takto nízká porodnost zásadně proměňuje podobu české populace a bude mít v příštích desetiletích negativní dopad na systém veřejných financí, důchodový účet, trh práce i systém zdravotnictví. V některých příhraničních regionech porodnost meziročně klesla o více než 15 procent. Situace je naprosto alarmující a Fialova vláda na ni vůbec nereaguje.

Naopak tato škodlivá Fialova vláda - kde mimochodem rodinnou politiku a sociální záležitosti má na starosti KDU-ČSL, to je ta strana, KDU-ČSL, ale jinak to ministerstvo má v gesci koalice Spolu, to znamená ODS, TOP 09 a KDU-ČSL - tak i za souhlasu hnutí STAN a Pirátů jste zrušili pracujícím rodinám s nejmenšími dětmi daňovou slevu ve formě školkovného a zásadně jste omezili přístup těchto pracujících rodin k daňové slevě na manželku či manžela. Hnutí SPD hlasovalo samozřejmě proti těmto vašim asociálním návrhům a naopak my navrhujeme podporu pracujících rodin s dětmi a chceme je daňově zvýhodnit.

Hnutí SPD svůj komplexní program prorodinné politiky již opakovaně představilo. Výrazné zvýhodnění pracujících rodičů nezaopatřených dětí, zvýšit porodné a vyplácet je i na třetí a každé další dítě v pracující rodině, zajistit dostupné bydlení pro mladé pracující rodiny, například formou výhodných půjček garantovaných státem a státních hypoték. Já jsem tady - protože pro SPD je rodina na prvním místě - někde slyšel v souvislosti s naším návrhem, že když SPD prosazuje, my prosazujeme, zvýšit porodné a vyplácet jej i na třetí a každé další dítě v pracující rodině, tak hned jsem se stal terčem útoku nějakých aktivistů, zřejmě podporujících vládní koalici, Piráty a podobně - tak to odhaduji - anebo tady koalici SPOLU, koalici STAN. Jak to, že prý porodné chci jenom pro děti z pracujících rodin? No a pro koho jiného?

My říkáme, že na porodné má mít nárok buď ten, kdo studuje - dobře, při studiu se může stát, že někdo třeba otěhotní - nebo pracuje, nebo pracuje alespoň jeho partner, ale proč má mít porodné někdo, kdo nepracuje, kdo si udělal program z toho, že čerpá sociální dávky, má prostě dokola děti a pak jsou na sociální dávkách? Pak chrápou někdy, já nevím, dopoledne a dělají problém v těch nepřizpůsobivých lokalitách. My nechceme dávat sociální podporu nepracujícím lidem nebo těm, kteří se nechovají řádně. Studium nebo jeden z partnerů pracuje anebo pracují. Že prý porodné, že za to děti nemůžou. No, tak jistě, to je sice pravda, že děti nemůžou za to, do jaké rodiny se narodí, ale to neznamená, že by měli mít sociální dávky notoricky nepřizpůsobiví spoluobčané. S tím SPD prostě nesouhlasí, ať si o tom myslíte, co chcete. My chceme sociálním systémem podporovat pouze lidi, co žijí slušně a řádně. Samozřejmě zdravotně postižené spoluobčany podporujeme, protože ti za to nemůžou - to se může stát každému - ale ne nějaká namakačenka.

Už jsem říkal opakovaně. Naštěstí už mě z toho tihleti vládní sluníčkáři nezkouší, prý kdo je to nepřizpůsobivý? Párkrát jsem v televizi tu definici řekl a už je klid, protože oni si mysleli, že mě na to dostanou. Nedostanou. Tak to zopakuji ještě jednou. Moje definice nepřizpůsobivého je ta... Nemá to nic společného s žádnou barvou pleti. Nepřizpůsobivý je ten, kdo je práceschopný, dlouhodobě nepracuje ani si dlouhodobě nehledá práci, a zároveň - to je důležité - inkasuje sociální dávky. To je pro mě nepřizpůsobivý člověk. Doufám, že je to jasné. Takže nepřizpůsobivý může být i bílý feťák anebo kdokoliv jiný.

V každém případě platí, že takovým lidem SPD žádnou podporu dávat nechce. Vy jo, vy jim podporu dáváte, vládní koalice. My ne, my nechceme. Další rozdíl mezi SPD a tady Fialovou vládní pětikoalicí, protože Piráti to je jakbysmet. Ti taky podporují ty nepřizpůsobivé. Ostatně Piráti byli ti, kdo nám tady blokovali minulé volební období. Je to čtyři roky zpátky touto dobou, tak nám tady jejich poslankyně - dneska místopředsedkyně Sněmovny Richterová za Piráty - obstruovala spolu s lidovci, s lidoveckým poslancem - Čižinský se jmenoval ten poslanec za lidovce - tak tady obstruovali ještě před čtyřmi roky v létě - už nám prošel dokonce prvním čtením náš zákon, bylo to před třetím čtením - ten zákon na ukončení zneužívání dávek nepřizpůsobivými, ten skutečně funkční zákon. Obstruovali jste to schválně tak, aby to neprošlo vůbec.

Takže kvůli vám čeští daňoví poplatníci platí tady miliardy navíc, protože se ukazuje, že to zneužívání - viděl jsem nějakou analýzu před nějakou dobou - že je to asi miliarda korun ročně, co jde těmto lidem, které jsem specifikoval teďka tou definicí. Tak vlastně kvůli vám se teďka vyplácí tyhlety peníze, kvůli vám, vaší vládní koalici, včetně Pirátů, se vyplácí zbytečně peníze českých daňových poplatníků těmto lidem. Pro SPD je na prvním místě slušný člověk, slušný člověk na prvním místě. Tu definici jsem tady říkal, kdo je nepřizpůsobivý z našeho pohledu a samozřejmě slušný není ani ten, kdo tady páchá trestnou činnost. To je přece evidentní.

Takže my bychom byli rádi, abychom tady řešili propad porodnosti a podporu slušných rodin s dětmi, a proto to dáváme jako třetí bod, protože Fialova vláda dělá pravý opak. Porodnost rekordně klesla kvůli vám, kvůli Fialově drahotě. Takže je potřeba o tomhletom mluvit, aby se mladé rodiny z pracujících rodin nebály mít děti, protože ony se bojí, že je neuživí. To je ten celý problém. Samozřejmě můžeme mluvit i o dalších faktorech. Já je znám, ty další faktory, znám je. Ale určitě ten, který můžeme ovlivnit, je, abychom podpořili rodiny s dětmi, pracující rodiny s dětmi.

Jako čtvrtý mimořádný bod... To ani nebude mimořádný bod, to v podstatě jenom poznamenám, protože Senátem prošlo zvyšování povinných poplatků za Českou televizi a Český rozhlas. Takže poté, co si tady protlačila Fialova vládní koalice zvyšování poplatků za Českou televizi a Český rozhlas, tak už to odsouhlasil i Senát, kde má taky Fialova vládní koalice většinu.

Takže vy teďka... Tak kvůli vám teďka budou platit poplatky majitelé chytrých mobilních telefonů a majitelé zařízení, to znamená například laptopů a podobně, kteří mají přístup k internetu, což je šílené, má to být až 600 000 lidí navíc.

My jsme hlasovali proti, tak v této souvislosti jsem chtěl jenom zdůraznit, že po podzimních volbách, po letošních podzimních volbách - teď jsme v menšině - tak navrhneme zrušení, zrušení poplatků České televize a Českého rozhlasu a navrhneme převedení České televize a Českého rozhlasu na státní příspěvkovou organizaci pod kontrolou Nejvyššího kontrolního úřadu. Bude to jeden z prvních kroků, který bychom rádi udělali. To jsem chtěl jenom tady zdůraznit.

Mimořádný bod číslo 4, který bych chtěl dát, je, že Německo chce sebrat hlasovací práva v Evropské unii neposlušným státům a Fialova vláda k tomu mlčí. No, já už jsem to tady navrhoval minulý týden, ale vůbec nic se neděje, koukám, protože Fialovu vládu Česká republika přece nezajímá. Vás zajímá Ukrajina, přitom situace je taková, že hrozí definitivní ztráta suverenity České republiky, protože vznikající vláda německých Křesťanských a sociálních demokratů navrhuje omezování a pozastavení hlasovacích práv v orgánech EU těm členským státům, které nenaplňují německé a bruselské pojetí - teďka cituji - zásad právního státu. Neboli my už víme, o co jde. Jde o to, že ten, kdo má jiný názor, než má Brusel a Berlín, takže samozřejmě mu bude vyhrožováno zase finančně, právně a sankcemi a tak dále. Německo, německá nová vláda rovněž plánuje prosazovat rozšíření hlasování kvalifikovanou většinou v Radě EU, zejména v otázkách zahraniční a bezpečnostní politiky. Hodlá tak pokračovat v odebírání kompetencí členským státům a v dalším omezování jejich suverenity.

No a samozřejmě všechny tyto návrhy jsou pro hnutí SPD zcela nepřijatelné, protože by znamenaly transformaci Evropské unie do federálního superstátu, kde jednotlivé členské země pozbývají jakoukoliv národní a státní suverenitu. My v SPD budeme usilovat o to, aby budoucí česká vláda, jejíž součástí chceme být, tyto německé návrhy blokovala. Pokud by měly být jakýmkoliv způsobem uvedeny do praxe, není v českém národním zájmu, být v takovém případě členy Evropské unie.

No a já znovu vyzývám Fialovu vládu, minulý týden jste mi tento bod zamítli. Potvrdilo se, že vy jste ukrajinská vláda nebo bruselská vláda a vůbec vás zajímá Česká republika, naše suverenita, to, aby náš hlas byl v Bruselu slyšet. Takže já znovu to tady chci zařadit jako bod 5, protože prostě já chci vás vyzvat k tomu, abychom tady diskutovali vaše postoje a naše postoje. A chci vás vyzvat k tomu, abyste se ozvali v Bruselu, když tam pořád jezdíte. Vy tam jenom servilně mlčíte, nebo servilně kývete, jste kývači, kývačská vláda, kývači a vítači se tomu říká. Vy jste vítači i kývači. Vítači migrantů a kývači Bruselu. Takže kývači a vítači, takže to jste vy. Ale já vás chci teda, když už teda teďka ještě pár měsíců v té vládě budete, že vaše vláda podle všeho v tom složení, co jste teď, to další složení nevím, to rozhodnou voliči, napoví, tak určitě končí, to lze předpokládat. Takže já se chci, já se chci zeptat a vás vyzvat, abyste se ozvali v Bruselu a Berlíně proti těmto německým návrhům, které mají omezit suverenitu. Už jsem vás v tom vyzýval před týdnem a nikdo nic nedělá z vás, vy mlčíte, protože mlčení je souhlas a vy s tím souhlasíte, aby se osekala suverenita České republiky. A to my chceme, chceme samozřejmě, aby to tak bylo, abyste se ozvali, abychom bránili naši suverenitu České republiky. Takže to je bod číslo 5.

Jako šestý mimořádný bod navrhuji jménem SPD bod s názvem V České republice nemá svého stálého praktického lékaře jeden milion dospělých a přes 130 000 dětí. A Fialova vláda vůbec nic v tomto ohledu nedělá. To tam taky doplňte, prosím, pane předsedající. Fialova vláda v tomto ohledu... No, Fialova vláda nic nedělá, ono je to ve všech ohledech, takže to nemusíme už dávat.

No a já to tady zase navrhuju opakovaně. Já vůbec nechápu, jak vůbec vám to může být ukradené, že přes milion lidí včetně 130 000 dětí, nemá svého praktického lékaře, a to nemluvím ani o zubařích. Tam jsou to další obrovské počty, co nemá svého vlastního zubaře. Vám je to úplně jedno! Koalice SPOLU opět, protože ministr zdravotnictví je Vlastimil Válek, dokonce vicepremiér za TOP 09. Koalice SPOLU, ODS, KDU-ČSL, TOP 09, a samozřejmě s tím souhlasí i STAN, pan ministr Rakušan a Piráti taky byli v té vládě.

Protože dle aktuálních informací Sdružení praktických lékařů nemá v České republice svého stálého praktického lékaře jeden milion dospělých a přes 130 000 dětí. Tisíce občanů tak čerpají tento typ lékařské péče na pohotovostech či u ambulantních specialistů. Tento stav vede i ke zhoršování zdravotního stavu poměrně širokých vrstev našich obyvatel. Z důvodu stárnutí populace bude navíc do deseti let potřeba o pětinu více ordinací praktických lékařů pro dospělé. Hnutí SPD považuje tento stav za alarmující. Fialova vláda a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek TOP 09 ve správě a řízení zdravotnictví zcela selhali, přestože se jedná o klíčovou veřejnou službu, kterou si občané platí v rámci povinného pojištění, a stát je povinen zajistit její dostupnost. Prvořadou povinností příští vlády ve spolupráci s kraji, městy, obcemi a zdravotními pojišťovnami proto bude okamžité zahájení práce na obnově dostatečně robustní sítě ordinací praktických lékařů pro děti i dospělé napříč celou republikou, a to včetně změny stávající koncepce zdravotnictví.

Takže já chci dát tento bod jako mimořádný bod na schůzi této schůze z toho důvodu, že chci slyšet od vlády, nesnese to odkladu a dávám to tady, pořád navrhuju a vy mi ten bod pořád zamítáte, protože žádné návrhy nemáte a nikoho z opozice nechcete k tomu pustit, aby, aby tedy nějaká pozitivní řešení realizoval. To znamená, lidi už jsou zoufalí, občani už jsou z toho zoufalí, z té nedostupné zdravotní péče. Zkuste se objednat třeba k nějakému specialistovi. Měsíce to trvá, než se k nim vůbec dostanete. A to i v případě dětí. Pozor! Třeba když se chcete u dětí objednat, nevím, alergologie třeba, píšou mi lidi z regionů, mi píšou, konkrétně třeba z Moravskoslezského kraje, mi teďka psaly maminky, chtějí se třeba s malým dítětem - tříleté, čtyřleté dítě - alergologie, tři měsíce se čeká vůbec, aby se někam dostali. Dětský zubař samozřejmě problém, obrovský problém. To znamená, vy to řešit nechcete a my chceme, aby se tady ta řešení diskutovala a abychom představili naše řešení a před občany hlavně, aby se občané dozvěděli, co a jak.

A úplně závěrem, ještě mě teďka napadlo, ale glosoval jsem to v televizi v CNN, proti mně seděla paní místopředsedkyně STAN Kovářová a pan místopředseda ODS Skopeček a říkali, jak prý je to tady ve Sněmovně v osobní rovině, a já jsem jí na to odpověděl: Vy jste nastavili osobní rovinu. Vy jste mě vydali k trestnímu stíhání, protože prosazujete migraci, a vy jste mě vydali k trestnímu stíhání za můj, za náš protiimigrační plakát, protože vy prosazujete migraci do České republiky a já jsem proti, SPD je proti, my nechceme migrační pakt EU. Takže vy mě vydáte za mé protiimigrační názory k trestnímu stíhání, teď mi hrozí tři roky vězení, a pak si stěžujete na osobní rovinu? To je opravdu k smíchu. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Tak já děkuji. Poznamenal jsem si všechny vaše návrhy.

Nyní poprosím pana předsedu Michálka s přednostním právem a poté se můžeme pustit do ostatních poslankyň a poslanců v rámci přihlášek.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já to budu mít výrazně stručnější. Navrhnu pouze tři body doplnit do programu schůze Poslanecké sněmovny.

Za prvé navrhuji, abychom projednali bod 30, sněmovní tisk 853, ochrana hospodářské soutěže, první čtení.

Už jsem to tady vznášel opakovaně. Jde o důležitý návrh, který schválila vláda, ale který se stále válí v Poslanecké sněmovně, který by rozšířil kompetence antimonopolního úřadu, aby tento úřad skutečně měl větší nástroje řešit různé předražování, různé nelegální praktiky, kartelové dohody, to, co dělají nekalého řetězce, které prodávají potraviny a tak dále. Takže byly tady nápady od mého předřečníka zařadit bod k tomu, abychom si pouze povídali na téma zdražování potravin. Jestli s tím chceme něco reálně dělat teď, několik měsíců před koncem volebního období, tak projednejme tento návrh zákona, který je připraven, je pro něj politická podpora, ale z mně neznámých důvodů se pořád nedostává na program jednání. Takže já navrhuji projednat tuto novelu o ochraně hospodářské soutěže dnes jako poslední bod, první čtení.

Za druhé, navrhuji, abychom projednali novelu zákona o pyrotechnice, bod 20, sněmovní tisk 768, jako první bod v bloku dnešních prvních čtení, protože tak, jak to zaznělo od mých předřečníků, tak by byl projednán až jako poslední, a přece jenom dneska nevím, do kolika hodin pojedeme. Dostáváme hodně dopisů od občanů, kteří nás vyzývají k tomu, abychom změnu zákona ohledně pyrotechniky projednali, aby se to už neodkládalo. Takže nerad bych byl, abychom se dneska zasekli třeba na návrhu zdražování plateb za dopisy v novele zákona o poštovních službách nebo na zákonu o ekologické újmě. Proto vás žádám, abychom pyrotechniku projednali přednostně jako první zákon v bloku prvních čtení.

Za třetí, opět věc, která přichází od občanů, kteří se ptají, co bude s velkou novelou občanského zákoníku, která se týká rozvodu a tělesného trestání, je to bod 158 dnešního programu, sněmovní tisk 728. Dneska ji máme zařazenou úplně na konci třetích čtení, takže tam se zcela evidentně na ní vůbec nemůže dostat. Proto navrhuji, abychom ji zařadili v bloku třetích čtení za energetický zákon, což je bod 186 toho, co máme dneska na programu, čili byl by to nějaký pátý bod v bloku třetích čtení.

Dovolte mi závěrem jenom kratičkou faktickou reakci na věci, které tady zazněly ohledně situace v bydlení. Já souhlasím s tím, že bydlení je zásadní problém a že musíme razantně změnit jako stát přístup k tomu a postupovat daleko aktivněji v tom, abychom měli akcelerační zóny, kde budou vznikat desítky nebo stovky tisíc bytů - a nejenom ty tisíce bytů - a stát by to měl skutečně podpořit výrazně intenzivněji, ale když se podívám na fakta a čísla, například na statistiku Českého statistického úřadu, tak se jasně ukazuje, že pokud jde o počet zahájených výstaveb nebo zahájené výstavby bytů na území České republiky, tak ta čísla se víceméně posledních několik let drží na stejné úrovni, takže žádný razantní, zásadní výpadek v té statistice není. Doporučuji se podívat na čísla Českého statistického úřadu, případně na komentáře docenta Libora Duška na síti X, kde to je velmi podrobně vysvětleno. No a to, co dostáváme z terénu, tak je, že projektů ve stavebnictví je dost, projekty jsou schválené, ale nejsou na ně dostatečné kapacity. Když se podíváme opět na fakta, tak Portál stavebníka funguje, dostává nějakých čtyři až pět tisíc žádostí od občanů. To, co nefunguje aktuálně, je propojení s registrem plných mocí, což by byla věc, která by zjednodušila fungování stavebním firmám a architektům, a doufám, že ji Ministerstvo pro místní rozvoj velmi brzo zprovozní tak, jak bylo slibováno. Takže to jenom tomu, abychom si uvedli věci na pravou míru. Děkuju za zvážení podpory těchto bodů.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane předsedo. Můžeme se pustit do dalších řádně přihlášených. Jako první je paní poslankyně Adámková. Jenom podotýkám, že máte všichni pět minut na návrh na změnu v programu schůze. A pro informaci, máme zde v tuto chvíli dvanáct přihlášek. Máte slovo.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, vážená paní ministryně, vážení pane ministře, dovolte mi, abych již jako evergreen opět vás požádala o zařazení sněmovního tisku 162, transplantační zákon, a to je tedy zmírnění nespravedlnosti, která se děje dobrovolným dárcům kostní dřeně. Domnívám se, že protože už je to asi popatnácté, že už jste všichni odborníci na tuto problematiku. Vlastně děkuji za to, že organizační výbor stále nám dává do třetích čtení tento sněmovní tisk, ale ono na něj stále nedochází.

Já bych chtěla jenom obrátit vaši pozornost k současné době, kdy, jak dobře víte, tak bohužel nemoc krve má jedno malé děvčátko, jehož rodiče jsou velmi aktivní a díky jejímu tatínkovi je opravdu veliký zájem lidí - a já všem za to velmi děkuji - aby se nechali otestovat, zda nejsou vhodnými možnými dárci, eventuálně kostní dřeně nebo krvetvorných buněk. Jenom chci pro vaši představu říci, že zatímco běžně zájemců je zhruba dva tisíce v našem registru, tak v současné době za pár týdnů je to víc než pět a půl tisíce osob. Ale abyste si nemysleli, že to všichni budou dárci kostní dřeně, to jsou zájemci, lidé, kteří chtějí nabídnout svoji pomoc, ale samozřejmě většina z nich bude ze zdravotních důvodů, byť by se zdáli zdravými, odmítnuta.

To, co se může ale stát - a já doufám, že samozřejmě budeme mít více dárců - je, že některý z nich opravdu bude mít nějakou komplikaci, která bude vyžadovat pracovní neschopnost. Podle současného transplantačního zákona - myslím zase, že už to všichni můžete přednášet - je psáno, že dobrovolný dárce orgánu určeného k transplantaci, který posléze bude v pracovní neschopnosti - a protože to jsou většinou mladí lidé čili jsou v pracovním procesu - dostane plný plat. Není tomu tak u dárců kostní dřeně, což jsou lidé s vysokými morálními kredity, protože jejich kostní dřeň opravdu jde do anonymního registru a v případě potřeby je použita. Chci jenom upozornit znovu, že i když jste ze široké rodiny, v případě, že budete mít tuto vážnou nemoc, jakou třeba je akutní leukémie, vůbec nemusí nikdo z té rodiny se hodit. Ta možnost není úplně jednoduchá. Nejedná se jenom o shodnou krevní skupinu, dělá se tam celá řada testů a opravdu, ta komplikace, která vyžaduje pracovní neschopnost, je velmi zřídkavá, odběr dělají odborníci, ale stalo se. A stalo se to tak, že tento člověk, který tuto komplikaci měl, opravdu neměl na splacení splátky, ale také on chce svým dětem dát najíst, chce, aby chodily na kroužky, i ten měsíc, kdy tedy je v neschopnosti, protože se přihlásil jako dobrovolný dárce kostní dřeně, která se odebírá nejčastěji z prsní kosti, je to vpichem do prsní kosti, a přestože toto je děláno velmi rutinně a odborníky, nelze vyloučit tuto hnisavou komplikaci. Takže kuloárně toto všichni chápete.

Já chci velmi požádat, abyste zvážili své politické přesvědčení, aby tedy zvítězila lidskost a snaha pomoci, protože při zvýšeném zájmu všech těchto dobrovolníků není vyloučena tato komplikace, která může být bohužel léčena až pracovní neschopností, a tito lidé, což jsou většinou, prosím, lidé do 40 let věku, čili mají doma malé děti, mají víceméně půjčku ve veliké většině případů, aby nemuseli mít strach, že by neměli na toto základní pokrytí svých potřeb. Takže žádám o zařazení jako prvního bodu zítra v bloku třetích čtení a děkuji i za podporu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím pana poslance Bureše. Měl zde... (Poslanec Bureš vchází do sálu.) Už je zde. Můžeme.

 

Poslanec Jan Bureš: Děkuji, pane místopředsedo, omlouvám se za menší zmatek, musel jsem si doběhnout pro materiály. Kolegyně a kolegové, já bych si dovolil navrhnout bod číslo 152, je to sněmovní tisk 915, předřadit jako první bod ve čtvrtek v 11 hodin. Jedná se o zřízení veřejné vysoké školy v Karlovarském kraji.

Pak mám ještě jeden bod a to by byl sněmovní tisk 109, což je bod 84, zařadit jako bod třetí ve čtvrtek po 11. hodině.

Nyní mi dovolte malé zdůvodnění. Co se týče...

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vás poprosím ještě, jak se jmenuje ten bod druhý?

 

Poslanec Jan Bureš: Ten druhý bod je Zřízení pobočky Krajského soudu v Plzni v Chebu. Dneska krajský soud má v Karlovarském kraji sídlo v Karlových Varech a tímto návrhem se navrhuje přesunout jej do Chebu. (Předsedající: Děkuju.)

Co se týče toho prvního, tak proč je nezbytné zřídit veřejnou vysokou školu v Karlovarském kraji? Karlovarský kraj, který vznikl v roce 2000, je druhým nejmenším krajem v České republice a čelíme mnoha výzvám spojeným s demografickými změnami a úbytkem obyvatelstva. Potýkáme se dlouhodobě s nedostatečným progresem v sociálních a ekonomických indikátorech, což samozřejmě vede i k zaostávání za ostatními kraji v České republice.

Jedním z klíčových problémů Karlovarského kraje je také nízká úroveň vzdělání. Kraj má nejnižší procentuální nárůst obyvatel s vysokoškolským vzděláním a také nejnižší podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel v celé České republice. Absence veřejné vysoké školy v kraji vytváří výrazné nerovnosti v přístupu k vzdělání. Místní studenti musí za terciárním vzděláním dojíždět do jiných regionů, což pro mnohé představuje sociální a ekonomickou bariéru. Tento trend vede k odlivu mladých a kvalifikovaných lidí, což oslabuje místní ekonomiku a způsobuje demografický úbytek a stárnutí populace.

Založení veřejné vysoké školy v Karlovarském kraji je nezbytné pro zlepšení vzdělanostní úrovně obyvatel a pro podporu místního trhu práce. Vysoká škola kraje bude také nabízet studijní programy zaměřené na zdravotnictví, balneologii, lázeňství, hotelnictví, cestovní ruch, ekonomii, technické obory a další profesně orientované oblasti, které jsou v kraji dlouhodobě nedostatkové.

Navrhovaná právní úprava rovněž reaguje na dlouhodobý nedostatek kvalifikovaných pracovníků v Karlovarském kraji právě zejména v oblasti veřejných služeb, informačních technologií a technických oborů. Místní zaměstnavatelé dlouhodobě upozorňují na problémy s obsazováním pracovních míst, která vyžadují vyšší kvalifikaci a odborné znalosti. Založení vysoké školy orientované na profesní vzdělání umožní, aby studijní programy byly úzce provázány s konkrétními potřebami zaměstnavatelů v regionu.

Také bych chtěl ještě odůvodnit ten druhý návrh, což je, proč je nezbytné zřídit, pobočku Krajského soudu v Plzni v Chebu. Podle současné právní úpravy má Krajský soud v Plzni mít pobočku v Karlových Varech. Tato pobočka však dosud nebyla realizována, a to z finančních důvodů. Stavba nové budovy v Karlových Varech je v současné době nerealizovatelná. Jedinou možností, jak v dohledné době přiblížit výkon soudnictví občanům Karlovarského kraje je vybudování pobočky v budově Okresního soudu v Chebu, který má pro tento prostor dostatek volných prostor. Vezměte si, prosím, kolegyně a kolegové, že téměř třetina nápadu věcí Krajského soudu v Plzni plyne z Karlovarského kraje. Zřízení pobočky v Chebu by umožnilo efektivnější a dostupnější výkon soudnictví pro občany tohoto regionu.

Cílem předkládaného návrhu je, aby se do budoucna jednalo o plnohodnotnou pobočku s výkonem všech hlavních soudních agend. Tato navrhovaná úprava je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky, předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie i s mezinárodními smluvními závazky České republiky. Nemá žádné negativní dopady na rozpočty krajů a obcí, podnikatelské prostředí, sociální situaci obyvatel ani na životní prostředí.

Pobočka Krajského soudu v Plzni by byla umístěna ve stávajícím objektu Okresního soudu v Chebu. Náklady by byly vynakládány na rekonstrukci a vybavení objektu, čímž by nevznikly náklady na stavbu nové budovy, jak by tomu bylo v případě výstavby pobočky v Karlových Varech. Náklady na celkovou rekonstrukci jsou odhadovány na asi 200 milionů korun, přičemž pro potřeby pobočky krajského soudu bylo počítáno přibližně s polovinou prostor rekonstruované části objektu, do druhé poloviny by bylo umístěno okresní státní zastupitelství v Chebu a Probační a mediační služba středisko Cheb.

Vážené kolegyně a kolegové, děkuji za podporu obou dvou mých návrhů.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Jenom konstatuji, že ta čísla bodů se maličko mezitím změnila, protože došlo k posunu, že to je 150 a 82, ale je to zde poznamenáno.

Nyní poprosím pana poslance Staňka.

 

Poslanec Pavel Staněk: Děkuji, vážený pane předsedající, za slovo. Já si také dovolím vyjádřit k programu a pokusím se zařadit na jeho projednávání právě dva body. Ten první bod je číslo 138, vedený jako sněmovní tisk 646, a dovolil bych si ho zařadit jako druhý tento čtvrtek od 11 hodin. Je to bod, který se týká zákona o prodejní době v maloobchodě, který tady už taky nějakou dobu leží a který jsme předložili s kolegou Burešem před nějakou dlouhou dobou.

Teď opět vyvstal tento bod jako aktuální zrovna v souvislosti s uplynulými Velikonocemi, kdy například v pátek, kdy je volno, tak bylo otevřeno v provozovnách, a v pondělí, kdy bylo Velikonoční pondělí, bylo zase zavřeno. Takže ten chaotický model otvírání a zavírání provozoven tady, které se řídí právě zákonem o prodejní době, tento náš pozměňovací návrh mění, upravuje a otvírá možnost nechat na podnikateli, aby tak rozhodl si sám, to znamená, není vázán tím zákonem tak, jak je dnes. To znamená provozovny, které jsou menší, nebo respektive jsou do 200 metrů čtverečních, mohou být otevřené, provozovny, které ne, jsou větší než 200 metrů čtverečních, tak ty zase v podstatě nemohou být otevřeny. A stejně tak se to týká i zaměstnanců. Jedna část zaměstnanců v provozovnách do 200 metrů čtverečních je chráněna, druhá část zase chráněna už není. Jedná se i o to, že si podnikatel může rozhodnout sám za sebe, jakým způsobem využije svůj čas a čas svých zaměstnanců.

Tento zákon tady, myslím si, stává se už evergreenem a nějakou dobu tady už taky osciloval i v minulosti. Nicméně je poměrně jednoduchý a navrhuje se v tom našem pozměňovacím návrhu, respektive návrhu zákona, aby se ta doba sjednotila a v podstatě bylo rozhodnutí na konkrétním provozovateli, a nikoliv na zákoně, to znamená, aby ve všech svátcích bylo otevřeno. Takže to je první odůvodnění toho prvního návrhu zákona.

Pak bych si dovolil ještě zařadit, vážený pane předsedající - předřadit tedy, abych řekl přesně - bod 139, je to sněmovní tisk 753. A tady bych si dovolil navrhnout ho jako čtvrtý bod ve čtvrtek po jedenácté hodině. A je to zase zákon, který jsme předkládali s kolegou Burešem, a týká se povinnosti zřízení zákona zákonem povinné zřízení datových schránek pro cizince, kteří jsou příjemci dávek tuzemského sociálního systému.

Dovolte mi taky krátké odůvodnění, protože mám už jenom dvě minuty. Tak současná právní úprava stanovuje, že datová schránka je zřizována na žádost nepodnikajících fyzických osob nebo automaticky podnikajícím fyzickým osobám a osobám vykonávajícím vybraná povolání. Nicméně množství cizinců nepodnikajících fyzických osob s datovou schránku je minimální, neboť zmíněnou žádost málokterý cizinec podává. V praxi ovšem dochází k situacím, kdy je žádoucí, aby byl cizinec pro stát jednoduchým způsobem kontaktní, zejména v případech, kdy se jedná o cizince, který využívá místní systém sociálních dávek.

Zřízení datových schránek pro cizince, kteří jsou příjemci těchto dávek, přináší několik významných výhod: efektivita a komunikace s tím konkrétním cizincem, snížení rizika zpoždění nebo ztráty poštovních zásilek, za třetí dodržování termínů, úřední dokumenty se potom řídí tím doručováním, za čtvrté využití elektronických služeb a za páté odstranění bezpečnostních rizik, protože samozřejmě ty datové schránky jsou odolnější vůči potenciálním podvodům.

Jsme si vědomi toho, že vláda dala tomuto návrhu negativní stanovisko, nicméně jsme připraveni s námitkami vlády pracovat a v dalším čtení návrh upravit tak, aby se s těmito námitkami vlády vypořádal. Přijetí tohoto návrhu zákona přinese významné zlepšení v komunikaci mezi státem a cizinci, zvýší efektivitu úředních procesů a zajistí bezpečnost osobních údajů.

To je, dámy a pánové, za mě v tuto chvíli všechno. Děkuji za pozornost a hlavně bych chtěl poděkovat, pokud se rozhodnete o podporu zařazení těchto bodů na program a pak samotnou podporu v jejich přijímání jako zákonů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím dalšího přihlášeného a to je pan poslanec Marek Novák.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já navrhuju zařazení nového bodu na pořad této schůze a ten by se jmenoval Firmy propouští, ale Stanjurova kalkulačka to nebere.

Po lživém vystoupení ministra Stanjury v minulém týdnu, kdy osočil poslance opozice ze strašení, a to takovým zbabělým způsobem, že dotčení nemohli ani reagovat, je skutečně nutné tento bod otevřít, aby vláda začala tuto situaci řešit a přestala ji zlehčovat.

Česká republika čelí v tichosti rozsáhlému propouštění, uzavírání závodů, omezování provozů a ztrátě pracovních míst napříč regiony. Jen za loňský rok ohlásilo propouštění 158 firem a bez práce se tak ocitlo přes 17 000 lidí. Tomuto říká pan Stanjura strašení.

Některé firmy zavírají po desítkách let fungování, a přesto vláda mlčí a mlží. A co je horší, Ministerstvo financí pod vedením pana Stanjury dělá, jako by se nic nedělo, a poslance, kteří na to předem upozorňovali, označuje za šiřitele strachu. Zatímco pan ministr dál plánuje své rozpočtové škrty a hledí do své tabulky s jedničkami a nulami, realita mimo jeho excelové buňky je úplně jiná.

No a kdo všechno propustil? Adient Česká Lípa a Stráž pod Ralskem 1 100 lidí, Spolana Neratovice 500 lidí, Dr. Oetker více než 100 lidí a firma ukončuje teplou výrobu, Mitas po devadesáti letech 270 lidí, TAMEH Czech desítky zaměstnanců, zbytek zůstává v naprosté nejistotě, a Česká pošta v rámci reformy při zrušení 300 poboček 1 600 lidí, OKD snižuje těžbu a postupně propouští, PEGATRON v Ostravě přes 500 zaměstnanců. A přidejme i menší podniky, regionální pekárny, sklárny, strojírny, které končí jeden po druhém, jejichž příběhy však ve statistikách ministerstev zůstávají neviditelné.

No a já se chci ptát, kde je reakce vlády? Kde je plán, jak pomoci těmto lidem a firmám? A především, kde je vlastně to Ministerstvo financí? Jakou hraje roli? No, ústy ministra financí pouze v roli zlehčování situace. Ministr Stanjura nás zásobuje ujišťováním, že má pod kontrolou rozpočtové schodky. Ale co má z této rozpočtové stability - a ve velkých uvozovkách stability - člověk, který po deseti patnácti letech dostane výpověď a v regionu není jediný nový podnik, který by ho mohl zaměstnat? Co má z této takzvané stability město, kde zavřeli jediný průmyslový závod? Co má s těmi lidmi dělat?

Na tiskových konferencích vlády slyšíme, že se musíme uskromnit, že všichni musíme nést odpovědnost, jenže odpovědnost se nedá házet jen na ty lidi dole. Kde je odpovědnost vlády? A tak zatímco ekonomika zpomaluje, průmysl se přesouvá jinam a česká výroba mizí, vláda řeší spíš to, kdo komu poslal špatně podepsanou účtenku, nebo jak ještě více znepříjemnit život živnostníkům.

Dámy a pánové, vážně potřebujeme projednat, co budeme dělat s propouštěním a úpadkem českého průmyslu. Navrhuji projednat, aby ministr financí a ministr práce a sociálních věcí předložili zprávu o stavu zaměstnanosti a plán opatření a dále aby Sněmovna jednala například o daňových úlevách pro firmy, které prokazatelně udrží zaměstnanost.

Jestli si vláda myslí, že se problém vyřeší tím, že ho nevidí a bude dehonestovat ty, kteří na to poukázali, tak připomínám, že nezaměstnanost je nejhlučnější tehdy, když o ní nikdo nemluví.

Věřím, že minimálně ministr Stanjura nebude srab jako minulý týden a bude hlasovat pro zařazení bodu. A předem vám všem děkuju za to, že zařazení tohoto bodu podpoříte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další přihlášený je pan poslanec Hendrych. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji vám za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené dámy a pánové, vážená paní ministryně, já jsem tady s návrhem nového bodu pod názvem Finanční hodnocení vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů. Jsem tady už během týdne podruhé, protože se nám to tady minule nepodařilo zařadit, a v podstatě zopakuju argumenty, které si myslím, že jsou ale velmi vážné.

Já v zásadě reaguji na to, že jsem dostal před nějakými čtrnácti dny odpověď od pana předsedy vlády na mou interpelaci, ve které jsem se ho ptal, jak vnímá finanční rozdíly mezi příslušníky bezpečnostních sborů a Armády České republiky a co s tím hodlá dělat, když to řeknu v kostce. A on mi odpověděl, že na to existuje analýza, která už je dostupná, z té jsem tady i minule citoval, použiji z ní něco i dnes, a že považuje bezpečnost České republiky za velmi vážné téma a že v podstatě vnější a vnitřní bezpečnost by měla být rovnocenná, ale že vnímá, že si konkurují na trhu práce.

Já jsem se do té analýzy začetl a byl jsem překvapen, neboť jsem zjistil, že v podstatě se tady hned na začátku píše, že na analýzu byl omezený čas, což mě překvapilo vzhledem k tomu, že byla zadána 8. 1. a výsledky přišly až teď někdy začátkem dubna, za prvé. A za druhé, že vůbec byla zpracovávána až v letošním roce, a nikoliv daleko dříve, protože tenhleten problém, o kterém se tady hovoří v těch odborných kruzích, je tady už podstatně déle, troufnu si říct, že několik let. Takže to mě překvapilo.

Dále mě překvapilo, že ta analýza se věnovala de facto platovému srovnání mezi jednotlivými sbory a armádou za rok 2023. Nechápu, proč se tomu nevěnovala už za rok 2024, když probíhala na jaře 2025 a ta data by mohla být daleko aktuálnější.

A co z té analýzy vyplynulo, je to, že rozdíly mezi příslušníky policie a Hasičského záchranného sboru a armády jsou řádově někde mezi 3 až 7 000 korunami.

Velice problematickým bodem té analýzy je podle mě, že se vůbec nevěnovala platům jiných bezpečnostních sborů, jako je Vězeňská služba České republiky, Celní správa a i další bezpečnostní sbory, jako je Generální inspekce bezpečnostních sborů a tajné služby. Zřejmě proto, že na to byl ten omezený čas, čemuž tedy nerozumím. To mě trochu mrzí, protože konkrétně Vězeňská služba České republiky, která má zhruba 7 500 příslušníků a chybí jí zhruba 800 lidí v současné době - ten nábor je velmi problematický, stejně jako do ostatních bezpečnostních sborů, a i k armádě - se potýká opravdu s významnými problémy s náborem a v podstatě i s tou konkurencí těch ostatních bezpečnostních sborů a vůbec se na ni v té analýze nemyslelo.

Já bych to rád tady probral. Jsem rád, že je tady paní ministryně Černochová, která minule na moje vystoupení tady, když jsem navrhoval tenhleten bod, reagovala, ale já už jsem na to reagovat nemohl, což tedy nepovažuji zrovna za fér. Fér by bylo, kdyby přemluvila část, alespoň část vládní koalice k tomu, aby tenhleten bod zařadila na program schůze, protože nejenom já, ale i spousta mých dalších kolegů, kteří se téhleté problematice věnují, ať už v oblasti obrany, anebo v oblasti té vnitřní bezpečnosti, na paní ministryni chtěli reagovat, ale bohužel právě nemohli.

Takže bych byl rád, kdyby pan ministr vnitra Rakušan, paní ministryně Černochová, ta je zde přítomná, podpořila můj návrh na zařazení tohoto bodu, abychom to tady otevřeli, abychom to tady probrali. Protože velkým problémem, tedy aspoň podle mediálních sdělení paní ministryně Černochové i pana ministra vnitra Rakušana, je to, že v podstatě ten problém, který tu aktuálně je, že existuje rozdíl mezi příslušníky bezpečnostních sborů a armádou, se bude nadále prohlubovat, aspoň podle verbálního prohlášení paní ministryně, protože ta tvrdila, že se vojákům přidá zhruba 8 až 10 000, kdežto pan ministr vnitra Rakušan tvrdil, že se policistům přidá pouze 4 000. Takže v podstatě ten problém by měl být ještě hlubší a hovoří o tom i analýza, ze které jsem už citoval nebo jsem ji tedy používal.

Je zjevné, že novela zákona o vojácích z povolání s ohledem na navrhované změny toto znevýhodnění ještě prohloubí. To je samozřejmě další aspekt téhleté problematiky. Je to vážná věc. Vnitřní a větší bezpečnost by měla stát na stejné úrovni. Tak o tom hovoří i pan premiér Fiala. Pojďme se o tom dneska pobavit. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další přihlášenou je paní poslankyně Válková...

 

Poslanec Igor Hendrych: Já se moc omlouvám, pane místopředsedo, já jsem neřekl, že to chci zařadit jako druhý bod dnešního jednání.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já už to píšu za vás. Odhadl jsem první bod, ale píšu si tedy druhý.

 

Poslanec Igor Hendrych: V pořádku, děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Máte slovo. (K poslankyni Válkové, která mezitím přišla k mikrofonu.)

 

Poslankyně Helena Válková: Ano, děkuju, pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, já vás budu nudit, jsem si toho vědoma, ale po x-té, kterých žádám, a nejenom já, ale je to Rada vlády pro záležitosti romské menšiny, jsou to ženy, které byly nezákonně sterilizovány v minulosti. A máme tady tisk pod bodem 179, je to sněmovní tisk 849, je to vládní novela, kterou předložilo Ministerstvo zdravotnictví o veřejném zdravotním pojištění, a v rámci té novely, čili nikoliv jako přílepek, tam se to hodí, je i pozměňovací návrh poslankyň Válkové, Decroix, takže vidíte nejsilnější opoziční a nejsilnější koaliční strana, který prodlužuje lhůtu, kdy mohou podat takto nezákonně sterilizované ženy žádost o odškodnění v souladu s rozhodnutím Nejvyššího správního soudu z roku 2024. S ohledem na to, že to vypadá, ten legislativní proces, jak vypadá, a že nemůžeme vyloučit, že třeba Senát k tomu ještě bude mít nějaké připomínky, tak samozřejmě nervozita narůstá.

Když se tedy dívám, že je to zařazené jako devátý bod na zítřek, tak si myslím, že tento velmi jako zákon, který je potřebný, by se v rámci té novely zákona o veřejném zdravotním pojištění měl projednat jako první bod. To znamená, že navrhuji, pane místopředsedo, aby se přesunul ten bod, který je naplánovaný na zítřek, až jako devátý bod po bodech, které asi budou velmi časově náročné, na první místo. Čili bod číslo 179, sněmovní tisk 849 o veřejném zdravotním pojištění původně plánovaný jako devátý bod, aby byl prvním bodem zítřejšího třetího čtení.

A jenom na okraj, protože ještě mám časovou dotaci, i když malou, ale nevyužiji jí ani, tak jenom upozorňuju koalici, že ten zákon, který je až na 18. místě a který je novelou zákona o znalcích a znaleckých kancelářích, aniž bych navrhovala jeho předřazení, protože to je otázka ministra spravedlnosti, také hrozí, že když nebude projednaný a nenabyde účinnosti, jak se předpokládá 1. ledna 2026, tak se nám zhroutí znalecký systém, a to by asi justice, a nejenom justice, ale i občané nechtěli. Takže nechápu, proč je stále na posledních místech, kdy víme, že se na takové zákony už ani nedostane. Děkuji za pozornost. Takže první bod, děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, já to mám poznamenáno, první bod přeřezaný z devátého bodu. Děkuji.

Poprosím paní poslankyni Pošarovou. Prosím.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Dobrý den, vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych chtěla navrhnout nový bod, a to Český průmysl kolabuje a ptám se, kde je vláda? Český průmysl tradičně jeden z pilířů naší ekonomiky, se ocitá na pokraji kolapsu. Výrobní podniky zavírají, firmy propouštějí, přichází o zakázky a jejich konkurenceschopnost, klesá. Důvod? Vysoké ceny energií, přebujelá byrokracie, nedostatek státní podpory a zcela chybějící strategie, jak firmám skutečně pomoci přežít a růst. Zatímco vlády v Německu, Francii nebo Rakousku masivně investují do ochrany a rozvoje svého průmyslu, poskytují kompenzace za drahé energie, podporují modernizaci, digitalizaci a samozřejmě zelené technologie, česká vláda jen přihlíží. Místo konkrétních kroků přicházejí další sliby, místo reforem přibývá nová byrokracie a místo podpory zůstává jen nejistota. Malé a střední podniky, které tvoří páteř české ekonomiky, jsou nechány napospas trhu. Kde je systémová pomoc? Kde jsou pobídky pro inovace? Kde je plán, jak zajistit levnější a stabilní dodávky energií? Zatímco jinde už dávno běží investiční programy, u nás se stále analyzuje, diskutuje a připravuje.

Jenže průmysl nemá čas čekat. A výsledkem? České firmy přestávají být konkurenceschopné, ztrácíme odbytové trhy, zahraniční investoři se poohlíží jinde a zaměstnanci přicházejí o práci. Ekonomika slábne a s ní i vyhlídky celé země. Bez silného průmyslu nebudeme mít na důchody, na školství ani na zdravotnictví, a bez podpory dnes nebude koho zachraňovat zítra. Je nejvyšší čas jednat, ne slibovat. Vláda musí konečně pochopit, že přežití českého průmyslu není okrajová agenda, ale zásadní otázka pro budoucnost celé společnosti. Pokud budeme dál přehlížet varovné signály, ocitneme se za pár let v situaci, kdy už nebude co zachraňovat. A otázka zní, jestli si to uvědomuje současná vláda, nebo opravdu musí padnout celý průmysl, aby pochopila, že bez podpory nemáme budoucnost? Děkuji za zařazení, a když tak jako první bod dnešní schůze.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Mám poznamenáno jako první bod dnes.

Děkuji a poprosím dalšího řádně přihlášeného, pana poslance Zlínského. Máte zde dvě přihlášky ke dvěma bodům, takže vlastně máte dvakrát pět minut, já vám to budu měřit. Děkuji.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, dovolte, abych navrhl nový bod programu, který by se měl jmenovat Obranyschopnost České republiky, možné ohrožení, a chtěl bych ho zařadit jako první bod po pevně zařazených bodech.

Jedním ze základních atributů státu je zajištění obrany jeho hranic, území, tím i jeho obyvatel před vnějším a vnitřním nebezpečím. Pokud stát zanedbává a rezignuje v době dočasné bezpečnostní stability na tuto základní funkci, tak podkopává schopnost udržení integrity vzhledem k budoucím, více či méně předvídatelným bezpečnostním hrozbám a bude přinucen se podrobit působením přímého nebo nepřímého násilí, či v uvozovkách dobrovolně podle pravidla pravda je poznaná nutnost vyšší integrující síle, která jeho obranu zajistí.

Jak nás učí historie, toto je často počátkem procesu pohlcení daného státního útvaru do vyššího celku, který tím pozbyde postupně svojí identitu s drtivými důsledky pro charakteristické znaky státu, včetně ztráty jeho hranic, území, kultury, jazyka a mnohdy i pro genofond obyvatelstva integrovaného státu. Častou příčinou integrace menších celků do větší byl tlak nepřátelské vnější, masivní síly, například vznik a existence habsburské říše jako reakce na osmanské nebezpečí. V současné době je prosazována jako odstrašující a integrační nástroj hrozba ruskou invazí směrem do zemí NATO, což má být použito k prosazení, posílení společné evropské obrany, která s velkou pravděpodobností povede skrze vynucení dle zájmu celku společné obranné politiky ke specializaci jednotlivých státních celků ve svém příspěvku k celkové obranyschopnosti dle jejich možností, a tím zkomplikuje či nakonec znemožní v budoucnu samostatnou obranu jednotlivým zapojeným státům. Specializace společné centrální řízení a společné sdílení a distribuce informací a zdrojů jednoznačně vede ke ztrátě jakéhokoliv systému samostatně fungovat v kompetitivním zevním prostředí a ten se stává závislým na dílčích specifických příspěvcích dalších částí systému, a transformuje se tedy v subsystém vyššího celku.

Tento pro nás nežádoucí proces vytváření našich závislostí již probíhá mnoho desítek let prostřednictvím našeho působení v silách NATO a nyní by měl být prohlouben hlubší evropskou integrací.

Dalšími nepříznivými prvky ovlivňujícími naši bezpečnost je globalizace složek obranného průmyslu a jeho ekologizace, což vedlo k přesunu výroby mnohých nutných komponent obranného průmyslu mimo naši republiku i Evropu k našim možným budoucím oponentům. Globalizace tedy nakonec podkopává schopnost původně vyspělých zemí zajistit svou obranyschopnost při současném zhoršování bezpečnostní situace ve světě o nesmyslné sebedestruktivní deindustrializační zelené tranzici ani nemluvě.

Na druhou stranu avizované masivní zbrojení v oblasti Evropy spustí zbrojní technologické závody, jehož důsledky v nedávné minulosti pokořily Sovětský svaz a vedly k jeho destabilizaci a rozpadu. Jaké budou důsledky nového kola zbrojení, je těžko předvídatelné, ale určitě způsobí geopolitickou nestabilitu a možná i chaos, který může postihnout i Evropu, a tedy i Českou republiku.

Pokusím se definovat aspoň některá možná, v současné době neakceptovaná zevní bezpečnostní rizika, se kterými se budeme možná muset vypořádat sami nebo s přispěním podobně postižených států. Abychom se mohli racionálně a co nejlépe připravit na budoucí krize a nebezpečí, je nutné brát v úvahu nejenom jednu současnou krizovou bezpečnostní situaci, ale i další krize, které budou vyplývat z bezpečnostního, demografického, hospodářského a politického vývoje v blízké budoucnosti a které nejsou akceptovány v naší bezpečnostní strategii a které se mohou zhmotnit v blízké budoucnosti. (Obrací se k předsedajícímu.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Zapnul se vám druhou pětiminutovku.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Děkuju. Rozpad... Teď budu jmenovat jednotlivé možnosti toho ohrožení. Rozpad globalizace, a tím i světového bezpečnostního, hospodářského a geopolitického systému, s válkami o zdroje včetně surovin, energií a potravin. Občanská, multietnická a náboženská válka v našem okolí či vznik evropských chalífátů. Mám na mysli západní Evropu a Balkán. Masivní migrační vlna nekompatibilního a těžko integrovatelného obyvatelstva z oblastí s jeho nadbytkem nebo z válečných oblastí nebo v důsledku hladomoru. Bezpečnostní krize vyvolaná příchozími veterány z ukrajinské války, invaze části rozpadlé ukrajinské armády do okolních států včetně České republiky, rozpad Evropské unie a NATO způsobený ekonomickou a společenskou krizí s prohlubováním rozepří mezi progresivistickou a konzervativní částí obyvatelstva, se vznikem mezistátních a občanských konfliktů, rozpad Ruska na nástupnické státy vyzbrojené jadernými zbraněmi spojené s expanzí Číny, vzestup novoosmanské říše s vytvoření velkého Turecka a nakonec omezená jaderná válka v našem okolí či na našem území.

Za nebezpečné pro naši státnost považuji opuštění obranné strategie, která by zajistila schopnost samostatné reakce na ohrožení našeho státu v případě zevního nebezpečí jiného než v současnosti prosazovaného v souvislosti s válkou na Ukrajině, tedy připravit se na konflikt menší intenzity v případě rozpadu vojenské aliance, jíž jsme součástí, tak, abychom byli schopni maximálně samostatně čelit těmto bezpečnostním výzvám, ale současně abychom byli schopni kooperace s dalšími stejně postiženými zeměmi v našem okolí v rámci naší předchozí co nejkomplexnější a nejširší připravenosti v těchto činnostech. Tedy nepředávat životně důležité kompetence žádné jiné, byť dočasně spolupracující straně. Je třeba se poučit ze současných i minulých konfliktů a vychovat, vycvičit a vyzbrojit naše obranyschopné a ochotné obyvatelstvo takovými obrannými a zbraňovými a ochrannými systémy, jejichž produkce je v našich současných finančních a technických možnostech nebo možnostech v blízké budoucnosti, aby každý agresor věděl, že při našem napadení utrpí ztráty větší, než bude jeho zisk, a že jsme odhodláni se s tímto vybavením bránit.

Vzhledem k možným výše uvedeným bezpečnostním hrozbám se nabízí možnost ustanovení teritoriální obrany z občanů ochotných se podílet na obraně teritoria, kde mají své blízké a svůj majetek, což by mohla být velká motivace k zapojení se do přípravy k obraně státu, a to z vyloučením možnosti, že tyto osoby budou povinovány se podílet na bojových akcích mimo určené teritorium, se zvláštním důrazem na vyloučení jejich působení v zahraničí. Toto by mohl být podstatný doplněk k Armádě České republiky pro reakci na alternativní ohrožení našeho státu, které jsem výše jmenoval. Největším problémem naší obranyschopnosti se mi jeví právě neochota současné mladé generace nasadit vlastní život pro ideu uchování našeho státu a národa. O nějakých pochybných a nicneříkajících evropských hodnotách ani nemluvě. Bez jasné definice idejí, s kterými se ztotožní podstatná část obyvatelstva, a bude je ochotna bránit i za cenu rizika ztráty vlastního života, jsou jakékoliv investice do vlastní obrany vyhozené prostředky, pokud za nás nebudou bojovat drony a roboty.

Tyto prostředky se potom promrhají za nepotřebný železný šrot, který v budoucích válkách bude mít minimální životnost, jak nám ukazuje současná válka dronů na Ukrajině. Naopak nám odsaje potřebné prostředky pro investice do základů naší samostatné obranyschopnosti, tedy lidských zdrojů a infrastruktury a prostředků civilní obrany, a učiní nás zranitelnějšími pro alternativní hrozby. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Takže mám dva body. Jeden možná řešení, druhý rizika. Jedná se o stejný název a dávám to tedy dnes jako první bod? (Poslanec Zlínský: Ano.)

Tak a poprosím pana poslance Kotena. Potom jenom konstatuji, že už máme poslední dva přihlášené, pana poslance Kettnera a pana poslance Sílu.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji. Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, vážení ministři, dámy a pánové, já bych tady rád navrhl bod s názvem Platy v bezpečnostních složkách, protože si myslím, že to je velmi důležité, a vzhledem k tomu, že vláda nebyla schopna na svém půdorysu, jednotliví ministři se dohodnout, jakým způsobem budou navyšovány platy pro příslušníky různých bezpečnostních sborů, tak by asi bylo dobré, kdybychom si to tady vydiskutovali, a to z toho důvodu, že jsou zde určité bezpečnostní sbory, které jsou například pod Ministerstvem vnitra, tedy pod Vítem Rakušanem za hnutí STAN. Tam je nějaký příslib nějakého mírného zvýšení těch platů, nicméně stále to nekompenzuje tu kumulovanou inflaci, která zde vznikla za ty poslední tři roky.

Dále bych si dovolil navrhnout, abychom se zabývali tedy i dalšími otloukánky mezi bezpečnostními sbory, což je Vězeňská služba, kde tedy nemám zatím avizováno, že by se těmto příslušníkům mělo nějakým způsobem přidávat. Ono podle toho to také vypadá. To by mi tady možná kolegové, kteří mají na starosti vězeňství ve svých podvýborech, tak že by mi tady dali zapravdu, že tam skutečně také chybí stovky lidí. A neposlední, a to je tedy Ministerstvo spravedlnosti, a pak pod Ministerstvem financí, tam je jeden velmi významný bezpečnostní sbor, což je Celní správa, a tam si myslím, že by to chtělo také přitlačit, protože vzhledem k tomu, že do státního rozpočtu ty výběry různých spotřebních daní a všechny ty věci, které s tím jsou spojeny, tak tam vyberou tedy pro stát 180 miliard korun, a nakonec tam dochází k nějakým účelovým reorganizacím a k nějakému možnému eventuálnímu snižování pracovníků právě příslušníků Celní správy.

Takže mně to připadá, jako by si tady ta vláda dala za úkol zdecimovat všechny bezpečnostní sbory a bezpečnostní složky v České republice, vyjma tedy Armády České republiky. Čest tedy paní ministryni, že začíná něco dělat pro příslušníky Armády České republiky, protože ono v dnešní době, kdy hypotéka je, dejme tomu, někde - úroková sazba - čtyři a půl, někde i k pěti procentům, tak ono je velmi těžké při tom refinancování hypotéky, když byl původní úrok někde okolo dvou, dvou a půl procenta, tak v případě, že ta hypotéka tedy se musela po letech zase přepočítat na ten aktuální úrok, tak z těch platů příslušníků bezpečnostních sborů to jde mnohdy velmi špatně sanovat, tyto úbytky peněz, protože při tom přepočtu hypotéky se může na začátku jednat dejme tomu o nějakých 12, 13 000 korun, ale pak po tom přepočítání, kdy tedy ta úroková sazba a ta fixace skončí, to může vyběhnout také třeba na 20, 21 000, a to už je potom problém pro toho příslušníka bezpečnostních sborů, a buďto si hledá tedy jiné místo tam, kde ho jsou schopni zaplatit, anebo pak tedy, pokud jedna složka, jako je Armáda České republiky, má výrazně lepší podmínky, já to vítám samozřejmě, tak by měly souběžně s tím se tedy zlepšit ty platové podmínky i v těch ostatních bezpečnostních sborech tak, aby nedocházelo tedy ke kanibalizaci ostatních bezpečnostních sborů právě Armádou České republiky.

Takže myslím si, že to je velmi důležité téma, o kterém bych se tady velice rád pobavil. A měla by mít zájem se o tom bavit i tato vláda, protože nemůže přece spoléhat na to, že po mně potopa. Děkuji. Ještě bych to zařadil jako první bod na dnešní jednání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím pana poslance Kettnera.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Dobrý den, děkuji za slovo. Dámy a pánové, já bych rád navrhl bod jako první za pevně zařazené s názvem Stravovací vyhláška na školách. On je takový folklor neustále nadávat na to školství, jak je takzvaně sto let za opicemi a podobně. A každý z nás říká ach, ta jídelna, nedalo se to jíst, jako většina z nás vyloženě chodila s odporem. A stejně jako ohledně toho vzdělávání i ohledně toho stravování to školství je už úplně někde jinde. V těch školních jídelnách v současnosti se dá najíst chutně, dá se najíst zdravě.

Byl jsem jako vyučující v úzkém kontaktu i s hygienickou stanicí u nás v Teplicích a tam skutečně to byl obrovský boj, kdy v kontaktu s těmi vedoucími těch jídelen a podobně jsme ten systém doladili tak, že skutečně současné stravování poskytuje dětem vše, co potřebují, a je to zároveň chutné. A skutečně zvýšil se obrovským způsobem zájem dětí o to stravování. I tak tady máme určitou skupinu dětí, kdy rodiče prostě jsou z takového prostředí, že nemají finance na to, aby se mohly stravovat, ale naštěstí máme tady nějaké programy, které jim to umožní.

A teď najednou zničehonic, kde se vzala, tu se vzala naprosto nová stravovací vyhláška, kterou, když jsem si ji prostudoval shora dolů a zdola nahoru, tak to je skutečně zase nějaký úřednický teoretický paskvil, který s praxí nemá vůbec nic společného. Výsledkem bude pouze jediné, že ty děti skutečně do těch jídelen opět nebudou chodit. Namátkou -konvektomat. Kdo se pohybuje v tom stravování, ví, že to je způsob úpravy potravin. A když si do té rovnice dosadíme rybu, v tom konvektomatu tu rybu neuděláte tak, aby se dala požívat. Ona totiž není ani upečená, ani uvařená, je to takové gumové cosi. A na základě hygienických norem jinak to upravit nejde a nová hygienická vyhláška tam cpe prostě tuto rybu horem dolem. A takhle bych mohl pokračovat. Absolutně tomu nerozumím, co je účel.

A druhá věc, když se podíváte do té stravovací vyhlášky, bude se tam prosazovat čím dál větší zvyšování podílu takzvaných biopotravin. Každý běžný člověk stačí, když si zajde do nejbližšího obchodu a první, co uvidí v okamžiku, kdy má u jakékoliv potraviny název bio, tak je to prostě zvýšená cena. Ten autor té vyhlášky byl si někdy sednout s vedoucím jídelny, který se musí vejít do toho takzvaného stravovacího koše a má nějaký finanční budget? Do toho se absolutně v okamžiku, kdy my tam povinně budeme zavádět tyto biopotraviny, ten vedoucí jídelny nemá šanci se do toho prostě vejít, takže ve výsledku jediné, co mu zbude, je zvýšit cenu toho stravování. V situacích, kdy my tady máme určité pevné procento dětí z vyloučených lokalit, kdy prostě ti rodiče nemají na ty potraviny a my to nějakým způsobem sanujeme pomocí darů sponzorských a podobně, nějakých jiných aktivit, takže my chceme dělat všechno pro to, aby jedna půlka dětí nešla do těch školních jídelen, protože jim to nebude chutnat a druhá půlka proto, že na to nebude mít?

Stravování je nedílnou součástí našeho vzdělávacího procesu. Školní stravování je systém, který tady fungoval po dekády, spousta států nám to závidí. Zkuste se někdy podívat, jak se stravují děti v Americe. Dají jim tam hamburger a haldu chipsů. To chceme docílit, aby se děti stravovaly formou nějakých polotovarů?

To znamená, je to opravdu velký problém a z tohoto důvodu já chci tento bod zařadit, protože se skutečně jedná o budoucnost a zdraví, především zdraví našich dětí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poslední přihlášený je pan poslanec Síla.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, dovolte, abych taky navrhl nový bod, velmi důležitý podle mého názoru, o kterém se vůbec nehovoří a který ohrožuje prakticky veškeré občany této země, a je to ufinancovatelnost personalizované medicíny. Snižování dostupnosti zdravotní péče, kterou vidíme hlavně v regionech, v těch takzvaně strukturálně postižených regionech, kdy nemohou najít lidé registrujícího lékaře, jednak praktika, dětského lékaře, zubaře, dlouho čekají na vyšetření na CT, na magnetické rezonance, na operace, třeba TEP kyčle nebo kolen. Zvyšování nákladů veškerých vstupů do zdravotnictví počínaje léky a konče veškerými medicínskými technologiemi společně s klesající demografickou křivkou jsou příčinou podfinancování zdravotnictví. Zvyšování počtu seniorů, kteří spotřebovávají dvě třetiny všech prostředků ve zdravotnictví, bude do budoucna příčinou dalšího zvyšování potřeby financí.

A teď jde o to, jak z toho ven, jak to ufinancovat. Snižování nákladů a růst produktivity jsou důvodem vzniku převážné většiny inovativních postupů obecně. Medicína není v tomto ohledu výjimkou. Inovace vždy snižují cenu lékařských zákroků, což bude v budoucnu díky biologickým a informačním technologiím stále výrazněji pokračovat.

Kde se tedy bere to neustálé zvyšování nákladů na zdravotní péči? Odpověď najdeme v takzvaném Jevonsově paradoxu, který zní: inovace umožňující nové zákroky zároveň zvyšují po nich poptávku. Například oplodnění in vitro. Před čtyřiceti lety se neplodnost neléčila, takže zdravotní náklady na ni byla nula.

Ekonom Don Boudreaux v roce 2012 sumarizoval některé z položek zdravotní péče, které obecně v osmdesátých letech nebyly dostupné a nyní na ně prostředky jsou, ale jsou velmi drahé, například léky na snížení cholesterolu, Prozac, cyklosporin, laserové operace očí, umělá srdce, magnetická rezonance, laparoskopie a tak dál. Tady by se dalo jmenovat hodně technologií.

Před pár lety by se nikomu ani nesnilo, že by se mohl dočíst o genech virů, které jsou ještě po letech schopny určit proběhlé infekční onemocnění. Pokud místo lékařova doporučení, cituji: Vezměte si aspirin, a pokud se vám přitíží, zavolejte mi, nyní pošlete vzorek své DNA na laboratorní analýzu, ze které vzejde medikace, což samozřejmě povede ke zvýšení nákladů.

A v této fázi se dostáváme k biotechnologiím, které jsou předpokladem nastupující nové éry zdravotnictví, a tou je takzvaná personalizovaná medicína. Tato je velmi drahá a je ufinancovatelná pouze díky pádu cen testu DNA, navíc v kombinaci se snižováním nákladů na výpočetní výkon počítačů v posledních desetiletích. První kompletní test lidského genomu proběhl před zhruba dvaceti lety a náklady se tenkrát vyšplhaly na stovky milionů, snad miliardu korun. Během pár let se cena testu snížila z desítek milionů na dnešních několik tisíc. Cena za testování jednotlivých genetických mutací je pak samozřejmě mnohem nižší než kompletní test genetické sekvence. Snížení ceny genetické analýzy pak logicky vede k jejímu většímu rozšíření. Předtím, než vám lékař předepíše nějaký lék, bude pro něj mnohem lepší ověřit si, zda vaše DNA není zatížena nějakou mutací, která by snížila schopnost léků či jej činila pro váš organismus dokonce škodlivým.

Ministr Válek se snaží Sněmovnou protlačit umožnění rozdělení zdravotnictví na dvě kategorie: pro ty, kteří si moderní, personalizovanou a pochopitelně výrazně účinnější léčbu najdou peníze, budou si ji moci zaplatit, a na druhé straně pro ty, co na to nebudou mít. Jde o zásadní celospolečenský problém dotýkající se každého občana České republiky.

Protože tento návrh neprošel mezirezortním řízením, navrhuji jejich samostatné projednání na plénu. Všechny vážené kolegy s pokorou žádám o podporu tohoto bodu, který navrhuji k projednání jako první dnes. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, poznamenávám si, že to je jako první bod dnes.

Já jsem mezitím už zavolal kolegyně a kolegy, protože jste byl poslední, kdo byl přihlášen, a v tuto chvíli se tedy můžeme pustit v hlasování...

Ještě pan předseda Jakob.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju, děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolím si jménem všech čtyř koaličních klubů zavetovat všechny navrhované nové body. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, tím pádem budeme hlasovat tady pouze ty, kde se přeřazují. Tak ale předtím ještě musíme odhlasovat návrhy z grémia. Pokud tedy není námitek hlasovat o návrzích jakožto celek, jakožto najednou. Námitky nevidím. Ano, ano. Jenom podotýkám, že i z grémia je tam jeden návrh nového bodu.

Je zde žádost o odhlášení, můžete se přihlásit.

 

Hlasujeme en bloc návrhy z grémia, kde byl i jeden návrh nového bodu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 53, 154 přihlášených, pro 151, proti 1. Přijato.

 

A nyní se tedy můžeme pustit do návrhu změn programu schůze, pouze tedy body, které přeřazujeme.

 

Jako první budeme hlasovat návrh pana poslance Bendy. Jedná se o číslo bodu 5, sněmovní tisk 861, trestní zákoník, jakožto druhý bod jednání dnes.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 54, přihlášeno bylo 161, pro bylo 146, (proti 0). Přijato.

 

Další bod, opět od pana předsedy Bendy. Číslo bodu 6, sněmovní tisk 878, ochrana přírody, za bod 10 sněmovního tisku 747, je to čtvrtý bod jednání dnes.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 55, přihlášeno bylo 161, pro bylo 88, proti 72. Přijato.

 

Předseda Benda navrhuje bod číslo 13, sněmovní tisk 894, povinný příspěvek na produkty spoření na stáří dát za bod číslo 6, a to jakožto pátý bod dnešního jednání.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 56, přihlášeno 161, pro 87, proti 73. Přijato.

 

Pan předseda Benda navrhuje číslo bodu 35, sněmovní tisk 870, ekologická újma dát za bod číslo 9, jakožto sedmý bod dnešního jednání.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 57, 161 přihlášených, pro 88, proti 73. Přijato.

 

Číslo bodu 167 navrhuje pan předseda Benda, sněmovního tisku 778 s názvem volební kampaň, přeřadit za bod číslo 165, a to na středu 23. 4.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 58, 161 přihlášených, pro 147, proti 14. Přijato.

 

Od pana předsedy Bendy návrh, bod číslo 168, 779 sněmovní tisk, název bodu volební kampaně, přeřadit za bod 16, a to ve středu 23. 4.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 59, přihlášeno bylo 162, pro bylo 148, proti 14. Přijato.

 

Pan předseda Benda navrhuje přeřadit číslo bodu 50, sněmovní tisk 925, jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, na středu 23. 4. v 15 hodin.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 60, přihlášeno bylo 162, pro bylo 103, nikdo proti. Přijato.

 

Poslední návrh od pana předsedy Bendy, bod číslo 51, sněmovní tisk 926, jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele související, a přeřadit na středu 23. 4. v 15 hodin, jakožto druhý bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 61, 162 přihlášených, pro 103, nikdo proti. Přijato.

 

Dále budeme hlasovat návrh pana předsedy Michálka, číslo bodu 30, sněmovní tisk 853, ochrana hospodářské soutěže, dnes jakožto poslední bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 62, přihlášeno je 162, pro 19... nakonec 20, 63 proti. Zamítnuto.

 

Pan předseda Michálek navrhuje bod číslo 20, sněmovní tisk 768, zákon o pyrotechnice, zařadit jako první bod po dnešních prvních čteních.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 63, přihlášeno 162, pro bylo 9, proti 83. Zamítnuto.

 

Poslední návrh pana předsedy Michálka, bod číslo 158, sněmovní tisk 728, jde o novelu občanského zákoníku, zařadit v bloku třetích čtení za energetický zákon.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 64, přihlášeno bylo 162, pro bylo 5, proti 71. Zamítnuto.

Paní poslankyně Adámková navrhuje číslo bodu 162, transplantační zákon, zařadit jakožto první bod 23. 4.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 65, přihlášeno bylo 162, pro 77, proti 40. Zamítnuto.

Následuje návrh pana poslance Bureše, číslo bodu 150, sněmovní tisk 915, zřízení veřejné vysoké školy v Karlových Varech, v Karlovarském kraji, a to na čtvrtek jakožto první bod po 11. hodině.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 66, 162 přítomných, pro 78, proti 35. Zamítnuto.

Pan poslanec Bureš navrhuje číslo bodu 82, zřízení pobočky krajského plzeňského soudu v Chebu, a to na čtvrtek, třetí bod po 11. hodině.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 67, 162 přihlášených, pro 73, proti 59. Zamítnuto.

Dále jde o návrh pana poslance Staňka, číslo bodu 136, zákon o prodejní době v maloobchodě, a to zařadit jakožto druhý bod ve čtvrtek po 11. hodině.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 68, přihlášeno 162, pro 17, proti 4. Zamítnuto.

Další návrh pana poslance Staňka, číslo bodu 137, jde o zákon o povinném zřízení datových schránek pro cizince, čtvrtý bod, čtvrtek po 11. hodině.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

69. hlasování - myslím tím číslo hlasování - přihlášeno 162, pro 11, proti 39. Zamítnuto.

Poslední návrh, který zde mám v rámci předřazení bodu, je od paní poslankyně Válkové. Jde o číslo bodu 179 a jde o novelu o veřejném zdravotním pojištění, zařadit na 23. 4. z devátého bodu na první bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 70, 162 přihlášených, pro 58, proti 36. Zamítnuto.

Projeli jsme všechny návrhy změn v programu schůze.

Můžeme se tedy pustit do prvního bodu. Já se vyměním se svými kolegy.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dobrý den. My jsme se vystřídali v řízení schůze této Sněmovny.

V tuto chvíli otevírám bod číslo

 

Následující zahájení jednacího dne schůze

Aktualizováno 29. 4. 2025 v 14:06.