Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(10.00 hodin)
(pokračuje Zbyněk Stanjura)
Ale bavíme se a budeme rozhodovat o 300 miliardách, o šesti letech rozhodujeme. To znamená pro fotovoltaiku 180 miliard a pro 2009, 2010 zhruba 150 (miliard). Kolik jsou nesplacené úvěry, když k tomu dáte 150 miliard, co ještě daňoví poplatníci mají za šest let vyplatit? Ta částka je dramaticky menší. Neříkejme nic o důvěře investorů, bavíme se o úzkém segmentu fotovoltaik postavených a připojených v letech 2009 a 2010, o ničem ostatním se nebavíme. Já myslím, že my všichni bychom měli hájit peníze daňových poplatníků, abychom si byli jisti, že je vynakládáme tam, kde je vynakládat máme.
Nic z toho, co jste tady tvrdil, například o změně výnosového procenta, v těch návrzích - já budu mluvit o třech, které jsou z dílny Ministerstva financí, D14, D16, D17, pak o tom budu mluvit podrobněji - nic takového tam není. To, co schválila Sněmovna v minulém volebním období, je vlastně jenom vábnička: 8,4 až 10,6. Může Česká republika zaplatit víc než 8,4 Pan Havlíček ví stejně jako já, že nemůže. Nemůže! Pokud někdo prosadil... Osmkrát nebo osmdesátkrát jsem slyšel: Já jsem zařídil, já jsem udělal dohodu, já jsem to prosadil, já jsem vás vytáhl z bryndy, já, já, já! Ale pokud jste myslel vážně 8,4 až 10,6, proč jste nezahájil notifikaci na číslo větší než 8,4? Nemůžeme zaplatit víc než 8,4 a to je fakt. Nechceme zahajovat notifikaci a měnit podmínky, protože by to byla marná práce, tak co tady mluvíte o 10,6, když víte úplně stejně jako já, že to Česká republika... (Reakce poslance Havlíčka.) Nemluvte za mě, nemluvte za mě, co jsem chtěl nebo nechtěl. Já vám říkám, že to reálně nemůžeme vyplatit. Je to dobře, to není kritika a je to dobře. No dobře.
Takže se bavíme o 300 miliardách, jenom za ty fotovoltaiky je to 5 000 na občana za jeden rok, abychom si představili, kolik to je. Jasně, že nemá všechno na složence, ale platí to daňoví poplatníci. Já jsem teda asi marně a naivně čekal, že na tom se shodneme, protože co my navrhujeme v těch třech návrzích? Pouze důslednou kontrolu. Pokud někdo bere víc než 8,4 dneska - a pan Havlíček to připustil - tak porušuje Česká republika evropská i česká pravidla. Není možné vyplácet víc než 8,4 - i z hlediska konkurenceschopnosti - nejenom v České republice, ale i ve střední Evropě. Je to prostě maximum a my řekneme: My to zkontrolujeme, a pokud splníš podmínky, dostaneš podporu tak, jako jsi ji dostal doposud. Vůbec to není retroaktivně, vůbec se nebavíme o tom, co už bylo vyplaceno, bavíme se do budoucnosti. Co je na tom špatně?
Je tady podezření, že v některých případech je překompenzace, které se může a nemusí potvrdit. Když se potvrdí, že pokud to přijmeme, budou individuální kontroly a všichni splní a neušetříme ani korunu, tak je to ale vlastně dobrá zpráva pro daňové poplatníky, protože daňoví poplatníci si budou jisti, že jejich peníze (se) vyplácejí přesně podle pravidel. Vy jste tady připustil, pane Havlíčku, že někdo bere víc. Jak je to možné, když maximální podpora je 8,4? Řeknete: Tak je to možné, někteří berou víc, tak co, tak ale my jsme dali slib. My jsme nedali slib, že dostanou víc než 8,4, nikdo z nás. 8,4 máme notifikováno. Jeden z pozměňovacích návrhů říká: Tady máme notifikovanou tabulku, dejme ji do zákona. Co je na tom špatně? Proč z toho čtete, že se chce něco změnit? To jsou pravidla, která si vyjednala Česká republika, a my je nenavrhujeme změnit. Už tam někdo čte něco, co v tom návrhu prostě není.
Ano, já za sebe považuji jako klíčové opatření individuální kontroly, abychom si byli jistí. Ten systém je takový, že bychom... Představte si, vypíšeme libovolný dotační titul, provedeme sektorové šetření - to znamená tři žadatele splní - a vyplatíme všem. Tohle je princip, který tady někdo hájí. Ten princip není správný. Proč to nemají ostatní dotačních tituly? Proč se u každého dotačního titulu posuzuje individuálně každá žádost, jestli splní podmínky? Tady najednou to vadí. Já to fakt nechápu. Fakt tam nic neměníme. Že někteří píšou, že si myslí... Pokud splní pravidla, dostanou stejnou podporu i v následujících šesti letech. Pokud nesplní, dostanou podporu podle evropských a českých pravidel. Proč se o tom máme přít? Co je na tom divně? "Já tomu vlastně rozumím." Jak můžete připustit, že někdo bere víc, než máme notifikováno, a ještě to tady hájíte, že je to správný princip? Tak hájíme zájmy daňových poplatníků! Já si myslím, že nějaká překompenzace je, ale než provedeme ty individuální kontroly, tak nevíme. Říkám, nejhorší pro státní rozpočet, ale nejlepší zpráva pro daňové poplatníky je, že všichni plní evropská a česká pravidla. Teď se o to budeme přít? Jak vy říkáte: nechutný politický marketing... Co je na tom politického marketingu, že chceme zkontrolovat pravidla a ten, kdo splní, dostane, na co má nárok podle evropských i českých pravidel? Tomu fakt nerozumím. V čem je problém? To je ten pozměňovací návrh D14, abych řekl. Ten D17 je ten, který - říkám - navrhujeme, abychom to, co jsme notifikovali, dali do zákona. My nechceme měnit notifikaci, myslím, že by byla velmi malá šance, abychom ji změnili, a znova připomínám, týká se to jenom fotovoltaik 2009, 2010, a to ne těch malých. Tak mi řekněte, proč jste tak ostře proti? Co je na tom vlastně špatně? Já tomu fakt nerozumím a nepoužívám ta slova, která jste mi řekl: Ne abyste je používal. Nechtěl jsem... Nepoužíval jsem je, nechtěl jsem je používat a nebudu je používat. Ale co budu používat: že hájíme zájmy daňových poplatníků, abychom si byli jisti, že ty peníze, jejich peníze, vynakládáme v souladu s evropskými i českými pravidly. Odmítám, že to je retroaktivita, to je přece nepravá retroaktivita, která je přípustná.
Já jenom chci říct, že když se tady zavedl solární odvod, tak to posuzoval Ústavní soud a Ústavní soud uvedl - a teď budu citovat: "Princip právní jistoty nelze ztotožnit s požadavkem na absolutní neměnnost právní úpravy. Ta podléhá mimo jiné sociálně-ekonomickým změnám a nárokům kladeným na stabilitu státního rozpočtu." Ještě jednou, je to nález Ústavního soudu, když se posuzoval solární odvod. "Princip právní jistoty nelze ztotožnit s požadavkem na absolutní neměnnost právní úpravy. Ta podléhá mimo jiné sociálně-ekonomickým změnám a nárokům kladeným na stabilitu státního rozpočtu." Přesně v duchu tohoto závěru postupujeme. Neměníme pravidla, nesnižujeme.
Já nevím, kdo vymyslel - nebyl jsem to ani já, ani pan Havlíček - ten poetický název vnitřní výnosové procento. To zní tak hezky, tak odborně, ale víme, co to je: garantovaný zisk. To je vnitřní... Nevím, proč se mu neříká garantovaný zisk. Jako bychom za to styděli a říkáme tomu vnitřní výnosové procento, ale reálně je to garantovaný zisk. Kdo by nechtěl mít dvacet let garantovaný zisk 8,4 procenta? My tento závazek státu neprolamujeme a nesnižujeme. Tam to prostě není. Jestli to někdo čte, tak čte něco jiného a překládá z češtiny do češtiny a podle mě tam pak projektuje své představy, co by se s tím mělo dělat.
Pozměňovací návrh jsme podali včas a není to tak, že jsme to psali tři dny před ukončením druhého čtení. Ano, máte pravdu, neproběhlo formalizované... (Poslanec Havlíček krátce hovoří s předsedajícím.)
Já mluvím k panu Havlíčkovi, tak já počkám. Jsem ho podrobně poslouchal těch jedenačtyřicet minut.
Máte pravdu v tom, že neproběhlo formalizované připomínkové řízení, ale samozřejmě že probíhaly konzultace, minimálně na úrovni MPO a Ministerstva financí, a samozřejmě že jsme v těch návrzích zohlednili zkušenost České republiky s arbitrážemi ohledně solárního odvodu. Mimochodem, bylo jich šest nebo sedm, v jedné jsme částečně neuspěli jako Česká republika, ve všech jsme uspěli. Problém, který byl v té jedné, když mi řekli experti, v čem byl problém, že podle mezinárodního práva solární odvod není solární daň. Kdyby se to v té době nazvalo solární daní, tak jsme uspěli i v té poslední. To byl hlavní argument z hlediska arbitráže. ***
