Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Jan Bartošek)

1.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 696/ - třetí čtení

Ocitáme se v otevřené rozpravě. A eviduji zde tři přednostní práva. Jako první vystoupí s přednostním právem pan poslanec Radim Fiala, potom paní poslankyně Olga Richterová a pan poslanec Aleš Dufek.

Já vás, kolegyně a kolegové, poprosím o ztišení, a to jak v levé části sálu, tak v pravé části sálu. Já vám děkuji. A prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Přeji všem dobré ráno. Jsem rád, že jsem se dočkal po čase, kdy můžu využít přednostního práva a vystoupit k projednávanému zákonu.

Vážené kolegyně, kolegové, chtěl bych se dnes v rámci závěrečného třetího čtení vládní novely zákona o důchodovém pojištění podívat na problematiku důchodů, našeho důchodového systému a důchodové reformy z trochu jiné perspektivy než obvykle, i proto, abych pouze neopakoval argumenty, které zde už zazněly a které jsou notoricky známé. Ale pro pořádek na úvod zopakuji, že hnutí SPD nikdy nepodpoří jakékoliv zvyšování hranice věku odchodu do důchodu ani zavedení přepočítávacího mechanismu, který by vedl k budoucímu poklesu důchodů vůči předchozí mzdě našich seniorů. Obojí Fialova vláda předkládá a prosazuje a my s tím nesouhlasíme a nahlas a jasně také říkáme proč. Současně předkládáme alternativy budoucí podoby našeho důchodového systému, způsoby a cesty k posílení jeho příjmové strany bez zvyšování daní a pojistného a další konstruktivní návrhy.

Myslím si, že pro nás je důležité využít tohoto času k tomu, abychom veřejnosti, společnosti, představili i jiné možnosti, jiné varianty důchodového systému. Ostatně téměř dva roky se pravidelně účastníme příslušných jednání s panem ministrem Jurečkou a jeho týmem, kde své výhrady, návrhy a postoje otevřeně prezentujeme. Já mu tímto za to děkuji. To, že nesouhlasíme se dvěma důležitými parametry vládního návrhu v žádném případě neznamená, že se vzdáváme odpovědnosti nebo zájmu podílet se na skutečné důchodové reformě. Naopak. Jsme k tomu vždy připraveni v zájmu českých občanů, současných i budoucích důchodců a v zájmu zdravého vývoje našich veřejných financí, a to je velmi důležité říct.

K vládní předloze předkládáme i řadu pozměňovacích návrhů, které jasně deklarují, že o podobě vývoje našeho důchodového systému máme zcela konkrétní představy, ať už jde o jeho parametrickou, finanční a ekonomickou stránku, tak i o představu o reformě celého ekonomického a společenského prostředí, ve kterém náš důchodový systém existuje. A musíme si říct, že jsou to spojené nádoby.

Tam klademe stěžejní důraz na provádění silné robustní, všestranné a systémové prorodinné politiky. To je prostě naprostý základ.

Kolegyně a kolegové, důchodové systémy můžeme pro zjednodušení rozdělit na kapitálové a fondové. Kapitálový systém hromadí aktiva uložená do finančních produktů. Jejich prostřednictvím se člověk stává spoluvlastníkem dluhopisů nebo akcií. Vyměřený důchod pak znamená postupný prodej těchto aktiv. Z pohledu fondu v rutinním, tedy vyváženém stavu celý proces funguje tak, že plátci do fondu poskytují de facto peníze na okamžitou výplatu těm, kteří už jsou ve fázi čerpání.

Fondy vytvořený kapitál by měl rovněž zajišťovat zhodnocování aktiv ke krytí inflace a růstu mezd.

Tento systém je zároveň spojen s ohromnými riziky, s turbulencemi na finančním trhu, s vyváděním aktiv vlastníky fondu a s oslabováním průběžného státního pilíře a tak podobně.

 

Průběžný důchodový systém má několik podtypů, ale to teď ponechme stranou. Tento systém pracuje na zcela odlišném principu zhodnocení vkladů než systém kapitálový. Vklad do tohoto systému se rozděluje na dvě složky: za prvé oddělením části výnosu své výdělečné aktivity ve prospěch populace důchodu - tedy my, co aktivně pracujeme, platíme na to, aby dnešní důchodci mohli mít důchod; za druhé výchova nové generace, která se bude stejným způsobem dělit s námi. A toto právě ten druhý bod podle mého názoru ta důchodová reforma, která je nám dnes předkládána, neobsahuje, anebo jen velmi málo, takže nemůže zajistit tu výchovu nové generace.

Princip hodnocení je založen na předpokladu, že budoucí generace tvoří více zdrojů, takže poměr zdrojů vytvořených novou generací k vytvořeným zdrojům generace předchozí je právě onen zhodnocovací poměr. V reálných číslech se prostředky nezhodnocují formou zvýšení hodnoty odloženého kapitálu jako ve fondovém systému, ale růstem reálných mezd a růstem populace, tedy porodnosti. Vzhledem k principu fungování průběžného důchodového systému je dle mého názoru fatální chybou, že obě složky nutné k jeho fungování v něm v České republice nemají totožné a rovnocenné postavení. Zatímco první složka, řekněme pojistná, je zdůrazňována stále; druhá složka, tedy výchova dětí, je u nás zcela opomíjená a zásluhovost je v tomto ohledu minimální, respektive spíše žádná, nebo záporná.

Já zopakuju ještě jednou tu tezi, která je základní tezí pro každý průběžný důchodový systém na světě. Pokud se nebudou rodit děti, noví plátci, žádný průběžný důchodový systém na světě nemůže být funkční a nemůže fungovat. Většina dosavadních vládních reprezentací k průběžnému důchodovému systému přistupovala stejným způsobem jako ke kapitálovému systému, a tím jej zásadně deformovala. I tato vláda má plná ústa podpory rodin a dětí, ale realita je naprosto opačná. Jedno její rozhodnutí za druhým má na rodiny s dětmi negativní dopady.

Jak uvádí matematik a statistik Pavel Rusý, daňové zvýhodnění na dítě kleslo ze 4 % hrubé mzdy v roce 2002 na pouhé 3,3 % hrubé mzdy v letošním roce, tedy dokonce pod úroveň roku 2010. Rodičovský příspěvek klesá ze 7,8násobku hrubé mzdy v roce 2021 na její 6,9násobek v roce 2023. Ani jeho částečné zvýšení, navíc také jenom pro někoho, pro rok 2024 na 7,6násobek hrubé mzdy nedorovnalo toto snížení. S ohledem na růst nominálních mezd lze očekávat další snižování reálné hodnoty rodičovského příspěvku.

Dalším negativním opatřením ze strany Fialovy vlády je zrušení daňové slevy na náklady za předškolní zařízení, takzvaného školkovného. Proti pracujícím rodinám směřuje i zrušení daňového odpočtu na manželku v domácnosti od tří let věku dítěte. Ani zrušení daňové slevy na studenta není zrovna opatření ve prospěch rodin s dětmi. Mimochodem a pro představu, v součtu kvůli zrušení nebo omezení těchto prorodinných slev přišla rodina s dítětem do tří let o 44 000 korun čistého ročně.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane předsedo, ale kolegové, chcete-li diskutovat, poprosím, přeneste svou diskuzi do předsálí. Omlouvám se. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji. Rovněž vládní změny v nastavení dohod o provedení práce postihnou nejvíce částečné přivýdělky rodičů s dětmi. Vláda i v oblasti takzvané reformy důchodového systému zvolila řešení, které nejvíce dopadne opět na rodiče s dětmi. Kombinací nového výpočtu důchodů a převážného nahrazení výchovného takzvaným rodinným vyměřovacím základem dojde k největšímu poklesu reálné hodnoty vyměřeného důchodu u matek dvou dětí se středními příjmy. Jedná se o pokles až o 13 %, zatímco u bezdětných seniorů půjde o pokles 8 %. Tato vládní politika se samozřejmě až hrozivě promítá do aktuálního strmého propadu porodnosti.

Nevím, jestli to víte, ale za poslední dva roky každý rok se nenarodilo 10 000 dětí. O 10 000 dětí je snížena natalita v České republice. Každý rok za poslední dva roky. Podstatný je zejména dramatický pokles plodnosti po delším období jejího růstu, mluvil tady o tom v interpelacích můj kolega pan doktor Zlínský. Tento pokles je dokonce významnější než v devadesátých letech minulého století. Nyní je tento pokles mnohem prudší, ačkoliv není navázán na takovou společenskou změnu, která by mohla vést k doplnění populace později.

Roste i podíl umělých přerušení těhotenství na počtu zahájených těhotenství. Tento ukazatel zobrazuje, kolik ze zahájených těhotenství skončí zákrokem, jímž je těhotenství uměle ukončeno. Je to tedy indikátorem rozhodování žen o tom, zda si počaté dítě ponechají a donosí, anebo zda dají přednost umělému ukončení těhotenství. Nejde tedy o fyziologický konec těhotenství, ale ukončení vědomým rozhodnutím ženy. Tento podíl od roku 2021 setrvale významně roste z 12 na prozatímních 15 %. Je třeba uvést, že jde o nejdramatičtější změnu tohoto ukazatele v celém porevolučním období po roce 1989. To nás nesmí nechat klidnými. V případě, pokud by pokračoval trend z let 2011 až 2021, pak by hodnota tohoto ukazatele byla v roce 2023 cirka necelých 11 %. Promítnuto do absolutních čísel: jen v roce 2023 se pro umělé přerušení těhotenství rozhodlo o 3 422 žen více, než by odpovídalo dosavadním trendům.

Je třeba zdůraznit, že zde nedominuje pouze vliv inflace, jak by se někdo domníval. V době, kdy u nás byla srovnatelná i vyšší inflace, a to byla léta 1990 až 1993, došlo dokonce k největšímu poklesu tohoto ukazatele. Je pozoruhodné a vypovídající, že zásadní změny trendu úhrnné plodnosti a podílu umělých přerušení těhotenství jsou v jasné časové souvislosti s působením vlády pětikoalice a jejich protirodinnými kroky. Jakákoliv politika libovolné vlády má zásadní dopady na rozhodování lidí a má značný vliv na demografický vývoj. V situaci, kdy vláda svými rozhodnutími de facto trestá pracující rodiče a způsobuje pokles porodnosti, jde jednoznačně o protirodinnou a protipopulační politiku a o vytváření demografického deficitu, tedy o přímé a brutální ohrožování budoucí stability našeho důchodového systému.

Chápeme, jak jsou to spojené nádoby? Jak prorodinná politika, porodnost, natalita jsou důležité pro průběžný důchodový systém? Nedává vůbec smysl a logiku na jedné straně deklarovat snahu o vyvážení výdajů a příjmů důchodového systému zvyšováním věku odchodu do důchodu, a zároveň provozovat takto vyhraněnou protirodinnou politiku. To směřuje zcela proti sobě a nemůže to mít dobrý konec. A taky nebude. Vláda tedy v podstatě řeší demografický problém z přelomu tisíciletí tím, že svou neschopností chápat dopady svých rozhodnutí vytváří nový a ještě závažnější problém do budoucna.

 

V tomto kontextu byl i zásadně problematický původní koncept takzvaného rodinného vyměřovacího základu s omezením výchovného v prvním vládním návrhu důchodové reformy. Naprosto korektně tady říkám, že oceňuji jeho změnu, ke které možná došlo i na základě věcné a oprávněné kritiky SPD, a že nyní se má tento vyměřovací základ porovnávat i s jeho variantou včetně výchovného a budoucím seniorům bude do důchodu promítnuta a započítána pro ně ta výhodnější alternativa.

Statistik a demograf Pavel Rusý, který se důchodovými systémy dlouhodobě zabývá, provedl zajímavý modelový propočet toho, jaké dopady bude mít takzvaná vládní důchodová reforma na ženu, matku tří dětí, narozenou v roce 1972 s mediánovým příjmem. Tak poslouchejte.

Tato paní má dnes naději na dožití 82 let a tří měsíců. Podle dosavadní úpravy měla jít do důchodu v 65 letech. Reforma navrhuje důchodový věk 65 let a sedm měsíců, a ovšem zatím bez záruky. Tato paní tedy stráví v důchodu jen necelých 17 let přes proklamace vlády od 21,5 letech doby strávené v důchodu. Pokud by to porovnala s tím, jaký důchodový věk očekávala ve svých 40 letech, a to bylo 54 let, její očekávání se zkrátilo o 11,5 roku. Abychom byli spravedliví, drtivou část nárůstu důchodového věku této paní způsobila vláda ODS, TOP 09 a Věcí veřejných.

Co dnes předkládaná vládní reforma provede s výší důchodu této paní? Budeme-li počítat s dnešní úrovní cen a mezd a s oním mediánovým příjmem a s dnešním modelem výpočtu důchodu, vychází nám důchod ve výši 20 869 korun. Pokud by prošla vládní důchodová reforma, bude mít tato paní důchod 18 535 korun, tedy o 11,2 % nižší, než by měla dle současných pravidel, a do důchodu půjde o sedm měsíců později. Přijde tedy o sedm důchodů v původní plné výši, tedy o celkem 146 083 korun. Jelikož má dle očekávaného dožití pobírat důchod do 82 let a tří měsíců, tedy 16 let a osm měsíců, přijde krácením důchodu o dalších 466 800 korun, celkově bude po takzvané vládní reformě na důchodu čerpat o 612 883 korun méně, než by čerpala nyní. Ze svého příjmu v o osm měsíců prodloužené pracovní povinnosti přitom státu odvede včetně odvodů zaměstnavatele 72 210 korun jen na sociálním pojištění, k tomu daně a zdravotní pojištění, což bude podle mého názoru naprosto srovnatelná částka. Celkem tedy 140 000 korun. Pro státní rozpočet, bude tedy tato paní Jana znamenat zvýšený příjmem příjem o 140 000 korun a úsporu nákladů o 613 000 korun. Celkově tedy vylepší bilanci státního rozpočtu o tři čtvrtě milionu korun. A to je prosím jeden člověk s mediánovým příjmem.

Toto je tedy ona vládní v uvozovkách prorodinná politika a podpora pracujících rodičů. Toto bude realita a skutečný výsledek vládní takzvané důchodové reformy. Současná vláda deklaruje snížení důchodů, zvýšení odvodů a daní a prodlužování věku odchodu do důchodu jako jediné možnosti, jak zajistit do budoucna udržitelné důchody. Podle mě to tak není. Alespoň rámcově nastíním, abych nemluvil příliš dlouho, jiné nástroje a možnosti, co můžeme a máme v důchodové oblasti dělat. Zároveň jde o dlouhodobé koncepty SPD v oblastech důchodové a rodinné politiky.

Tak co je to konkrétně? Investice do školek a do míst v nich. Každé takové místo vygeneruje až 20 000 korun měsíčně na pojistném, dani z příjmu a dani z přidané hodnoty odvedených rodičem takto uvolněných do pracovního procesu. Pane předsedající... (Odmlka pro hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano. Kolegyně, kolegové, opět vás žádám o ztišení, a to jak v pravé, tak v levé části. I v levé části sálu žádám o ztišení. Kolegyně, i v levé části sálu žádám o ztišení! Děkuji vám.

 

Poslanec Radim Fiala: Vážené kolegyně, kolegové, mnoho z nás se již blíží důchodovému věku, tak poslouchejte, co všechno nedostanete.

Tyto peníze tedy uživí jednoho důchodce. Dále. Omezení nadužívání odkladů nástupu do povinné školní docházky včetně varianty zrušení deváté třídy. Experti zde odhadují přínos ve formě zvýšení HDP o přibližně 2,5 procentního bodu, což je přesně kumulovaný efekt vládou navrženého prodlužování věku odchodu do důchodu a snižování budoucích důchodů. Dále ekonomická motivace k delšímu dobrovolnému zapojení seniorů do výdělečného procesu místo zvyšování věku odchodu do důchodu paušálně, tedy ekonomické řízení reálného důchodového věku. To SPD navrhuje dlouhodobě. Jde o daňové a pojistné úlevy pracujícím důchodcům a o možnost zastropovaného přivýdělku i pro příjemce předčasných důchodů a výrazné zvýšení důchodu za každý rok odpracovaný navíc.

Dále. Odstranění nadmíry exekucí a insolvencí podporujících šedou ekonomiku. Ti lidé prostě nechtějí být oficiálně zaměstnaní, protože by neměli vůbec nic. Tedy přesun lidí z šedé ekonomiky mezi osoby, které platí řádně daně a pojistné. Dále zvýšení zásluhovosti v závislosti na počtu vychovaných dětí. Dále řešení takzvaných náročných profesí čistě pomocí zaměstnaneckých penzijních fondů v kombinaci s takzvaným předdůchodem. To velmi dobře funguje v řadě evropských zemí. A bylo by to skutečně reformní řešení. Neříkám, ať to spustíme od zítřka, ale je to zcela legitimní alternativa do budoucna, pokud by byla precizně připravena. Současná vládní důchodová reforma opravdu není reformou, ale kombinací nejrůznějších restriktivních opatření namířených hlavně proti pracujícím rodičům.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Kolegyně, kolegové, vypadá to, že budu muset začít jmenovat. A opravdu zcela vážně vás žádám, vy, kteří diskutujete, přeneste svou diskusi do předsálí! Váš rozhovor skutečně ruší toho, kdo mluví. Děkuju, že budete tolerantní. Prosím.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji. Vláda řeší následky kriticky nízké plodnosti v letech 1995 až 2005 tím, že nejen sníží důchody těm, kteří děti v této době měli a průběžný systém zachránili, ale dokonce jim je sníží výrazně více než těm, kdo je neměli. Vláda lidem s mírnou nadsázkou říká toto: Chcete-li se mít v produktivním věku a v důchodu dobře, tak nemějte děti, uspořené peníze investujte na finančním trhu a v důchodu budete mít stejný důchod jako rodiče, kterým již na investice nezbylo, a k tomu ještě druhý důchod ze svých investic.

Pracujícím rodičům dětí, kteří se blíží k důchodovému věku, tato vláda vyslala rovněž nepřehlédnutelný vzkaz nebo v řeči této vlády signál: Děkujeme vám za to, že jste měli děti a že jste zachránili průběžný důchodový systém před kolapsem, a proto budete muset za odměnu pracovat déle a pak budete mít i nižší důchod. Vaše děti pak obereme ještě více. Vaše vláda.

Matením lidí je i vládní tvrzení na obhajobu snižování nově vyměřovaných důchodů od roku 2026. Je to prezentováno jako zpomalení růstu důchodů. Zpomalení růstu důchodů. Nikoliv, tento návrh je skutečně reálným poklesem nově vyměřovaných důchodů, nejen zpomalením jejich růstu. Cíle, aby při uvedení návrhu v život nově vyměřované důchody rostly alespoň nominálně, lze dosáhnout pouze za podmínky, že inflace překoná snížení výměry důchodu.

Ani to ale nic nemění na tom, že reálná hodnota, tedy po očištění o inflaci nově vyměřeného důchodu, bude nižší. Navíc tato změna nejvíce dopadne na osoby, které se příjmově pohybují kolem minimální mzdy, kdy po přechodném období budou jim vyměřené důchody nižší, a teď poslouchejte, až o 10 %. Takže i tato část vládní důchodové reformy část budoucích důchodců nepochybně výrazně a poškodí.

V závěru se vlastně vracím na začátek k tomu, co považuji za nejdůležitější, a to je katastrofální propad porodnosti v České republice. Český statistický úřad zhruba před třemi týdny zveřejnil čísla o porodnosti za první pololetí letošního roku a oproti stejné době je to opět propad o 10 %, ze 46 100 dětí narozených vloni na 41 600 dětí narozených za stejné období letos. Při stejném trendu by to znamenalo, že letos se v České republice narodí 83 000 dětí.

Roku 2021 se jich u nás narodilo 112 000, v roce 2022 ještě 101 000, vloni už jen 91 000. Cítíte, jak každý rok klesáme o 10 000 nenarozených dětí? Jde jednoznačně o nejhlubší propad porodnosti v celé Evropě.

Dámy a pánové, je potřeba si to říct na rovinu - vymíráme. Nechci zde ani představovat propočet a prognózu, kam se dostaneme, pokud by tento trend pokračoval dalších 10 až 20 let. Nechci to říkat nejen proto, že nerad používám vulgarismy, ale jde už doslova o život a o přežití. Uvědomujeme si to? Uvědomuje si to tato vláda? A pokud ano, co proti tomu udělá? Musím z toho, co vím, odpovědět, bohužel, že nic. Naopak její kroky v ekonomické a sociální oblasti jsou vyloženě protirodinné, jak jsem zde před malou chvílí dokladoval. A protirodinná je i důchodová reforma, kterou zde dnes projednáváme v závěrečném čtení.

Zastavme to a pracujme společně na skutečně velké reformě, na reformě, která se nebude týkat pouze důchodového systému, ale všech podstatných oblastí hospodářského a společenského života. Na prvním místě oblasti bydlení a hned potom daňového systému a celého komplexu podoby veřejných služeb. Hnutí SPD má v oblasti prorodinné politiky velmi kvalitní a komplexní program. Máme odborníky a máme vůli to řešit a také změnit. Jsme okamžitě připraveni k práci.

Krátce zmíním ještě dva důležité aspekty, které dle mého názoru do debaty o budoucnosti našeho důchodového systému jednoznačně patří. Jeden je velmi konkrétní a druhý spíše obecný, ale poměrně zásadní.

Za prvé, musíme reformovat a revidovat takzvaný třetí důchodový pilíř, tedy oblast dobrovolného, a to zdůrazňuji, dobrovolného, nikoliv povinného důchodového spoření, respektive penzijního připojištění v penzijních fondech.

Jednak chceme vrátit státní příspěvek na toto spoření lidem v důchodovém věku, kteří si zde zodpovědně šetří na pozdější fázi svého stáří, anebo zde spoří pro své děti či vnuky. Fialova vláda jim škrtem pera státní příspěvek sebrala, což je nehorázné.

Dále chceme zvýšit přímou finanční i nepřímou daňovou podporu penzijního a stavebního spoření a poskytnout ji lidem při jakékoliv měsíční úložce od 100 korun výše, tedy i při měsíční úložce nižší než je 500 korun. To dnes není možné, protože Fialova vláda zvýšila hranici minimální úložky důchodového spoření pro poskytnutí státního příspěvku z 300 na 500 korun měsíčně. Opět jde o naprosto nesmyslné a kontraproduktivní opatření, které poškodí zejména nízkopříjmové pracující občany a nejmladší pracující generaci. Přitom o tyto lidi, o jejich budoucnost, o jejich budoucí důchody a o budoucí podobu jejich pojistné a sociální ochrany by nám mělo jít především. A měli bychom je jednoznačně i motivovat k jejich vlastní aktivitě ohledně zajištění na stáří a pomoci jim v tom. Vláda jde neomylně opět opačným a podle mého názoru opět špatným směrem.

Ale my směřujeme ještě dále, chceme vnést do veřejné diskuse myšlenku založení penzijního fondu, ale pozor, se státní garancí, žádný opt-out, žádné nadnárodní korporace, seniorské cizí fondy, který by byl součástí právě třetího důchodového dobrovolného pilíře. Se státní garancí, aby se lidé nebáli, a tam bychom chtěli směřovat státní podporu tohoto typu spoření na důchod především. Opakuji, jde o třetí dobrovolný pilíř, o státní penzijní fond, o penzijní rezervní fond se státní garancí. Nejde o povinné spoření a o vyvádění peněz občanů z průběžného systému do kapes privátních majitelů zahraničních bank a fondů. Nejde o takzvaný opt-out, který ostře odmítáme. Když se bavíte s jakýmkoliv ekonomem o důchodové reformě, nic jiného je nezajímá, než opt-out. Než opt-out! To je alfa a omega všech ekonomů, nebo většiny ekonomů, kteří chtějí vyvádět naše peníze do nadnárodních fond.

Čili šlo by o státní penzijní fond umožňující českým občanům dobrovolné důchodové spoření a penzijní připojištění na dobu jejich stáří se státem pevně garantovaným výnosem. Bylo by zde například možné využít síť poboček České pošty, ale to už trochu předbíhám, co se týče technického a praktického provedení této myšlenky.

Základní ideou je to, že půjde o státní, státem garantovaný fond, kde nebude existovat sebemenší riziko vyvedení či krádeže peněz občanů a kde dalším vedlejším benefitem bude i to, že stát nebude svými příspěvky k tomuto typu spoření sypat miliardy korun privátním zahraničním subjektům, bankám, spořitelnám či pojišťovnám na jejich provoz, na jejich paláce, na pohádkové platy jejich manažerů a na zvýšení zisků jejich majitelů, které stejně nejsou zdaňovány v České republice.

Mohlo by to být řešení, kterému se říká win-win, vyhrají obě dvě strany, řešení dobré pro Českou republiku, ale také řešení dobré pro její občany. Řešení, které by mohlo významným způsobem restartovat zájem lidí o dobrovolné zajištění na dobu stáří a hlavně posílit jejich důvěru v tento systém.

Mimochodem, v této souvislosti se málo mluví o jednom podstatném aspektu vládní otočky na poslední chvíli, kdy vyřadila více než 100 000 zaměstnanců v náročných profesích z nároku na dřívější odchod do plného a řádného starobního důchodu. O co se jedná? O podstatu politického výměnného obchodu mezi ODS a TOP 09 na jedné straně a lidovci a hnutím STAN na straně druhé. Lidovci slovy Mariana Jurečky z rozhovoru pro deník Právo v minulém týdnu souhlaili s vyškrtnutím těchto lidí z nároku na dřívější odchod do důchodu výměnou za slib, že v blízké budoucnosti vznikne právní úprava, podle které budou těmto zaměstnancům jejich zaměstnavatelé zasílat příspěvek na penzijní spoření právě do takzvaného třetího důchodového pilíře a příspěvek do takzvaného dlouhodobého investičního produktu. Nepůjde tedy o speciální odvod zaměstnavatelů do prvního průběžného pilíře a dřívější odchod těchto lidí do důchodu, jak bylo v návrhu zákona původně, ale o povinné příspěvky zaměstnavatelů do soukromých penzijních fondů a na účty soukromých investičních společností. To je ten opt-out, o kterém jsem před chvílí mluvil. A o pět let déle, než tomu mělo původně být.

Kdo je hlavním a jediným vítězem a beneficientem této vládní dohody? No, zkuste hádat. Ani na to nepotřebujeme tři pokusy.

Ještě jedna důležitá věc, kterou bych chtěl zmínit na závěr. Vláda nás tady autoritativně straší tím, že v roce 2060 hrozí deficit takzvaného důchodového účtu v objemu 300 miliard korun ročně. Jako o hotové a neměnné věci hovoří o počtu dětí narozených za 30 let, o stavu rozpočtu ve druhé polovině tohoto století a podobně. Všechno je prý jasně nalajnované. Přitom jde o stejnou vládu, která ještě v prosinci roku 2022 nevěděla, jak vysoká inflace bude v lednu roku 2023. Šíleně je tehdy vývoj inflace zaskočil a překvapil, až z toho museli ve stavu legislativní nouze zákonnou valorizaci důchodů snížit o 50 %. Stejná vláda se pravidelně meziročně sekne o desítky miliard, co se týče odhadu rozpočtového schodku, a stejná vláda opakovaně predikuje meziroční růst HDP, přičemž reálným výsledkem je jeho pokles.

Skutečně někdo chce věřit tomu, že tato vláda naprosto přesně ví, jaká bude sociální a ekonomická realita České republiky za 30 let? Jaká bude v té době inflace, porodnost, nezaměstnanost, jaké budou příjmy státního rozpočtu? Samozřejmě že to neví a neví to nikdo. Hlavně o tom, jaká bude v té době situace v České republice, budeme do velké míry rozhodovat my politici a hlavně naši nástupci. Je to naše práce a máme na to vliv. Budou to naše rozhodnutí, námi schválené zákony, naše kroky v hospodářské politice a v dalších veřejných politikách, které rozhodujícím způsobem spoluurčí, jak a v jaké zemi budou žít naše děti a naši vnuci. Neschovávejme se za nesmyslné prognózy a nevyhýbejme se odpovědnosti. Rozhodnou o tom naše opatření v ekonomické politice. Rozhodne o tom to, zda a jak podpoříme porodnost a pracující rodiny. Rozhodne o tom to, jakým způsobem nastavíme naše školství, aby jeho podoba odpovídala potřebám trhu práce v budoucnosti, a hlavně aby reflektovala jeho vývoj.

Copak my víme, jaký bude podíl automatizace, robotizace a umělé inteligence v průmyslu a ve službách v roce 2068? No, tušíme, bude obrovský. Víme, jak se budou vyvíjet informační a komunikační technologie, jaké nové technologie budou vyvinuty nebo jaká bude podoba Evropy - nechci říct vůbec Evropské unie, ale Evropy - za 40 let? Jestli tedy v té době bude ještě Evropská unie existovat? Já doufám, že ne. Víme, zda zvítězí green dealoví fanatici, nebo jestli zachráníme nás český a evropský průmysl a zaměstnanost? Já doufám, že ano. Ale nevíme to, a tudíž ani nemůžeme vědět, kolik tady bude za půl století dětí, důchodců, zaměstnanců, živnostníků, jaká bude průměrná mzda, jaký bude stav státního rozpočtu a tak dále. Je to rovnice o mnoha neznámých.

Máme to do velké míry ve svých rukou a rozhodně nic nepůjde samospádem. Tak pracujme už teď na tom, aby naše země měla pozitivní budoucnost, aby měla perspektivu a aby naše děti nemusely mít z této budoucnosti obavy. A neříkejme, že nic nemůžeme ovlivnit, a že proto musíme zvýšit věk odchodu do důchodu a snížit budoucí důchody, nebo že jinak zkrachujeme. Není to pravda a není to ani důstojné.

Kolegyně, kolegové, uznávám nutnost učinit v oblasti důchodů i v širší oblasti veřejných politik, které stabilitu penzijního systému nejvíce ovlivňují a utvářejí, změny, které povedou k dlouhodobé udržitelnosti našeho důchodového systému a které umožní, aby důchody kontinuálně rostly a umožnily všem jejich příjemcům důstojný život, bez nutnosti žádat po celoživotní poctivé práci o sociální dávky, bez obav budoucích seniorů z dluhů a exekucí. To deklaruji jako jednoznačnou prioritu hnutí SPD. Jde o změny a reformy v oblasti sociální a rodinné politiky, ale i fiskální, rozpočtové a hospodářské politiky státu.

Důchody jsou nárokovým příjmem těch občanů, kteří si je celoživotní prací, odvody důchodového pojištění a výchovou dětí bohatě předplatili. Ve všech ostatních výdajových položkách můžeme a mnohde i musíme škrtat, ale v důchodech nemůžeme, nikdy. Nestrašme lidi tím, že na důchody nebude. Musí být a také bude. Je povinností každé vlády to zajistit, a my jsme si toho vědomi. Vláda, která tento zásadní princip neuznává a rozporuje, anebo jej neumí či nechce naplnit nebo má jiné priority, nemá vládnout. Strašení lidí o tom, že dnešní čtyřicátníci nebudou mít žádné důchody, navíc naprosto neodpovídá realitě.

Vytváření mýtů, že na důchody nebude a že celý důchodový systém je jakási obdoba podvodného finančního produktu typu letadlo, vybízí občany, hlavně ty mladší, maximálně k tomu, aby se vyvázali z placení daní a pojistných odvodů, což by nakonec ve finále k neudržitelnosti důchodového systému vést skutečně mohlo. V psychologii a sociologii se tomuto fenoménu říká Sebenaplňující předpověď, případně Sebenaplňující se proroctví nebo také Golemův efekt. Jde o jev, kde očekávání budoucích událostí vede k chování, které zapříčiní, že se nakonec daná skutečnost opravdu stane. Nezahrávejme si s tím a pojďme zodpovědně pracovat a provést potřebné a zásadní změny. Děkuji vám za pozornost

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Také děkuji panu ministru Marianu Jurečkovi, že zaujal místo u stolku zpravodaje a navrhovatele. Poprosím ještě pana poslance Michala Rataje, aby se posadil ke stolku zpravodajů. Děkuji vám.

Jsme v obecné rozpravě, kterou jsem otevřel, a budeme pokračovat v sérii přednostních práv. Jako další vystoupí paní poslankyně Olga Richterová, pan poslanec Aleš Dufek, pan ministr Marian Jurečka. Všechno jsou to přednostní práva. Prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, stojím zde, abych přednesla podrobnější stanovisko za klub Pirátů k návrhu důchodové reformy a také abych osvětlila některé naše postoje, na které dostáváme dotazy. Jde o jednu z nejzásadnějších věcí tohoto volebního období, ne-li tu vůbec nejzásadnější, a proto se domníváme, že si to zaslouží plnou pozornost.

Na úvod je potřeba si neustále připomínat... Myslím si, že za to můžeme být i rádi, že důchody neustále rostou a růst budou. Je to tak správně. V tom, jak důchody rostou, je zohledňována plná inflace. Někdy - tohle není úplně jasné, tak to ještě jednou zopakuji - to, jak rostou ceny v obchodech, se seniorům, příjemcům důchodů, pokrývá. Je to dobře. My jsme to za Piráty vždycky podporovali. Jenom to někdy v té debatě zaniká, takže tohle chceme zvýraznit. Důchody rostou, růst budou a ta reforma, která je navržena, na tom vůbec nic nemění.

Druhá věc. My jsme se podíleli na tvorbě té reformy a řadu bodů vítáme. Zejména vidíme, že je prostě nevyhnutelné v situaci té obrovské výzvy, v situaci, kdy se zásadně mění podíl, poměr pracujících a důchodců, s tím alespoň nějaké drobné úpravy udělat. My si myslíme, že jsou potřeba i úpravy o něco větší než tak, jak jsou navržené. Ale taková reforma musí být vyvážená a s tou jsme souhlasili. My jsme na vládě podpořili reformu, která na jedné straně něco zpřísňuje, reaguje na tu realitu podle toho, jaký je podíl pracujících a seniorů a jak se to bude vyvíjet dál. Na druhou stranu jsme souhlasili s reformou, která zohledňuje zdravotní dopady určitých náročných pozic. Když člověk roky pracuje v pozicích, které jsou fyzicky obrovsky náročné, a to takovým způsobem, že jsou z toho měřitelné zdravotní dopady - ukazuje se to ve statistikách - onemocnění, pracovní neschopnosti - ukazuje se to v datech, která zpracovávali podrobně od roku 2016 úředníci, protože se o tom diskutuje celé roky...

A proto vládou prošel návrh, který ukotvuje možnost nekráceného předčasného důchodu podle posledních čísel pro zhruba 140 000 dnešních pracujících. Jsou to přesně ti lidé, kteří strávili tisíce směn v náročných pozicích, které mají dopad na jejich zdraví.

Já se k tomu ještě poté vyjádřím podrobně, protože v důvodové zprávě k tomu jsou velice zajímavá čísla a zajímavé odkazy, ale chci takto úvodem zdůraznit: změna, kterou navrhla ODS a TOP 09, změna, která škrtá možnost tohoto nekráceného předčasného důchodu pro lidi, na kterých jejich práce vykonávaná po tisíce a tisíce směn zanechala zdravotní negativní dopad, tak to, že by tito lidé neměli mít tu možnost, že by ji mělo mít pouze zhruba 14 000 osob na pouze 14 tisících náročných pozic, to nám přijde jako nepřiměřené a nevyvážené osekání. Navíc některé druhy těch pracovních rizik vůbec nejsou v té nejvyšší, čtvrté kategorii zahrnuté, počítají se jenom takzvaně do té kategorie třetí. To je tedy druhá oblast, které se budu věnovat a která bude, myslím zásadním štěpným bodem diskuze o navržené reformě.

Chci jen poznamenat, že kdyby nebylo této změny, kdyby nebylo tohoto osekávajícího návrhu, který nebyl vydiskutovaný, který předložila pouze ODS a TOP 09, tak my bychom pro tu navrženou reformu nejspíš hlasovali.

A třetí oblast, o které chci mluvit, která je pro tu dnešní debatu zásadní, je ten druhý konec spektra. Už se tady o tom hodně mluvilo, a skutečně bez toho, aby rodiny chtěly a mohly mít děti, tak to, co my tady odhlasujeme, nemusí mít takový efekt, jaký bychom si přáli. Takže veškeré úsilí, které vydáváme na diskusi o důchodové reformě, musí být vyvážené i diskusí a konkrétním úsilím směřovaným k mladým rodinám. Bez toho, aby se zvrátil velmi negativní trend týkající se porodnosti, budou mít ty naše dnešní nebo páteční výsledky okolo změny důchodů, možná i dopad stále nedostačující.

Takže co musí růst? Co se musí stát? Růst musí také rodičovské příspěvky, protože rodiče malých dětí nakupují ve stejných obchodech jako všichni ostatní, rostou jim ceny jako všem ostatním. Ale právě to, že pečují o své malé dítě a nemohou chodit do práce, není vynahrazováno také pravidelně zvyšovaným rodičovským příspěvkem. Zvyšuje se pouze nárazově a občas, ale nepokrývá ten růst inflace. Takže my navrhujeme jednoduchou věc, aby rodičovské příspěvky rostly alespoň stejným způsobem, jako se zdražování promítá do růstu důchodů, ať to je ten stejný mechanismus.

My jsme takovýto úplně konkrétní návrh předložili a jsme zvědaví, jak budou všichni, kdo jsou v této sněmovně, všechny poslankyně a poslanci, všechny strany, hlasovat. To naše řešení kopíruje způsob, jakým se zvyšují právě důchody.

Ten pozměňovací návrh má číslo 5056 a vyjadřuje naše přání, ať jsme země mezigenerační soudržnosti, ať jsme země, kde ta prorodinná politika jde ruku v ruce s politikou, která vyjadřuje podporu a dostatečnou životní úroveň všem, kteří celý život pracovali a poté čerpají důchod.

Samozřejmě prorodinná politika má další pilíře. Nejde pouze o finance, jde i o místa ve školkách nebo dětských skupinách, jde o částečné úvazky flexibilní pracovní příležitosti, to je jasné. A to jsou další aspekty. Některé z nich se nám už podařilo společným úsilím posunout, jiné ještě na hlasování čekají, ale myslím, že se posunou. Nicméně ta podpora penězi, konkrétně rodičovským příspěvkem, je něco velmi hmatatelného, co setrvale klesá.

A já bych ráda nyní ukázala, jak moc tato podpora klesá, jak moc klesají výdaje na rodinnou politiku a jak velká škoda to je, protože tím rodinám ukazujeme, že ani v téhle jedné věci, kterou lze konkrétně zajistit a poskytnout, ta podpora není stabilní, není zajištěná, a že vyhlídky mladých rodin bohužel nejsou tak růžové, jak by si mnozí přáli, protože bez toho naše země nemá tak dobrou budoucnost.

Trend klesajících výdajů na rodinnou politiku je znázorněn v řadě různých konkrétních čísel. Já ocituju jedno konkrétní srovnání. Mezi lety 2010 a 2024 rostly mzdy a dávky, různé státní sociální podpory a podobně způsobem, který když se spočítá vůči celkovému podílu výdajů státního rozpočtu, když se spočítá to, kam všude jde, kam všude jdou veřejné peníze, tak z toho celku státního rozpočtu na starobní důchody ve srovnání s rokem 2010 jde v roce 2024 104 % státního rozpočtu, a to je dobře, jde o mírný nárůst.

Průměrná mzda, když se to porovná, tak ve srovnání k tomu roku 2010 je letos na nějakých zhruba 93 %. To jenom pro srovnání, že ta situace rodin se mírně zhoršila obecně a domácností, nicméně co pokleslo zásadně, jsou právě výdaje jak na přídavek na děti do šesti let věku, a to zhruba na 66 % oproti tomu roku 2010 a výdaje na rodičovský příspěvek jsou na nějakých 44 %. To je masivní pokles.

A proč ho zdůrazňuji? Můžete namítnout, že to odráží fakt, že se rodí méně dětí, že to zkrátka pobírá méně rodin. Ale není to jenom v tom. Je to i v tom, že klesla reálná hodnota rodičovského příspěvku. Vůči inflaci poklesla natolik, že kdyby ji měla vyrovnávat, tak by musela ta celková suma rodičovského příspěvku dneska být na 410 000 korun, ta celková suma. Ale namísto 410 000 korun se nám podařilo vyjednat zvýšení té sumy na 350 . Těch 350 000 korun nepokrývá ani ten nárůst cen v mezičase, natož celkovou kumulovanou inflaci.

Odráží se to samozřejmě pak i v těch absolutních číslech. Opět je jasné, že ta čísla reflektují, že počet těch rodin, co rodičovské příspěvky dostávají, se zmenšuje, ale je to názorné. Když si řekneme, že hodnota 28 miliard v rámci celkového koláče státního rozpočtu byla v roce 2010 zhruba 2,4 % toho rozpočtu, tak v roce 2022 už na rodičovský příspěvek šlo jenom 33 miliard, což bylo 1,7 % těch státních výdajů, a v roce 2023 ta nominální konkrétní částka klesla na 32 miliard. To znamená, že ten podíl výdajů na státním rozpočtu se snížil na 1,4 %.

To je to, proč říkám, že celkově výdaje na rodinnou politiku klesají a není to dané pouze poklesem počtu domácností, do nichž se narodily malé děti, ale je to dané celkovým poklesem státních výdajů na rodinnou politiku. Takže co by stačilo? Počítat s tím, že rodinná politika je jeden z pilířů budoucnosti naší země a že výdaje na ni nemají klesat, protože jsou investicí do budoucnosti. Proto říkáme, ať rostou rodičovské příspěvky, ať zohledňují inflaci, ať zohledňují růst cen, tak jako, a to je správně, je zohledňována v růstu důchodů. A ať v té době, kdy lidé pečují o své maličké děti a kvůli této péči nemohou pracovat, mají garantovaný aspoň ten základní finanční standard.

 

Dnes je průměrný rodičovský příspěvek těsně pod 11 000 korunami měsíčně, takto je pobíraný. Průměrná mzda je úplně někde jinde, ale i minimální mzda je 18 900 korun měsíčně. Jsme hluboko pod ní, a proto navrhujeme konkrétní řešení, o kterém si tady bude nejspíš tento pátek hlasovat, a ukáže se, jak to každá strana, každý poslanec a poslankyně s podporou rodičovského příspěvku a mladých rodin osobně má.

Já Jsem mluvila o výdajích na rodinnou politiku. Je potřeba zdůraznit, že ony jsou to opravdu investice, protože vedle finanční stability rodin, která se může promítnout do větší ochoty mít třeba druhé nebo třetí dítě, tak potom jsou výdaje, které se vrací okamžitě - to jsou výdaje na školky, dětské skupiny, protože jsou vázané na to, zejména dětské skupiny, aby lidé šli do práce, tak se na daních a odvodech ty peníze okamžitě do státního rozpočtu vrací. To jsou propočítané a prokazatelné příjmy.

Když shrnu tento bod - špatná situace rodin může zkrátka dlouhodobě velmi negativně ovlivnit i pozitivní změny, s kterými reforma přichází, a může přispět k tomu, že tyto negativní trendy ve vývoji porodnosti budou trvalé. A to by byla velice špatná zpráva pro celou naši zemi. Samozřejmě samotná podpora rodin neznamená, že se lidé děti mít rozhodnou, to je jejich osobní věc, ale jak se ukazuje i z řady jiných zemí, když dlouhodobě společnost konzistentně podporuje tři pilíře - finanční stabilita z období péče o nejmenší děti, místa ve školkách, místa v dětských skupinách, možnost slaďování práce a péče, a s tím samozřejmě souvisí právě částečné úvazky, flexibilní úvazky, vstřícnost k zaměstnávání rodičů malých dětí - tak ve výsledku se může podařit zvrátit i poměrně negativní trend. A právě v řadě zemí, které zvládly tu zatáčku vybrat, se ukazuje, když řadu let konzistentně stát podporuje tyto tři pilíře rodinné politiky, výsledky se ukážou a jsou dobré.

Vedle tohoto našeho konkrétního návrhu, jak přehodnotit přístup k rodinné politice, bych nyní se ráda vyjádřila k jednomu z bodů reformy, který nebyl vyjednaný a zásadně mění její dopad na zhruba 122 000 lidí - nyní tedy k náročným pozicím.

V původním návrhu byly jasně definované kategorie náročnosti, rizikovosti, zdravotního dopadu, které znamenaly, že ve finále v součtu zhruba 147 000 lidí pracujících na náročných pozicích by mělo nárok na nekrácený starobní důchod. To se pozměňovacím návrhem Marka Bendy a Jana Jakoba zásadně mění. Takže ODS a TOP 09 prosazuje, aby Sněmovna tuto možnost škrtla. A jde o příklady profesí od chemického provozu, obráběčů strojů, přes například lesní dělníky, kteří v zimě, v létě pracují s motorovou pilou, jak ve vedru, tak mrazu. Jde o nejrůznější typy profesí od sklářů až po - třeba v náročných pečujících profesích i pečovatelky, kde se přesně na základě náročnosti stanovuje, kdy jim vzniká nárok na případný - budou-li o to stát - předčasný nekrácený důchod. A tohle všechno se má škrtnout.

Mně přijde důležité vysvětlit, jak propracovaný vládní návrh je a o jak konkrétní statistiky se opírá. Proto dovolte, teď upozorním na některé části důvodové zprávy k předkládanému návrhu, aby bylo jasné, že vládní hlasování mělo svůj důvod a své opodstatnění. Jednak se jasně vycházelo z toho, že část odchodů do předčasného důchodu lze považovat za takzvaně vynucenou, a to právě z důvodu nepříznivého zdravotního stavu, který nastal v důsledku dlouhodobého výkonu rizikových prací. Takže to, že na člověka těžké práce mají jasný, prokazatelný dopad, vede zase prokazatelně k tomu, že ti lidé potřebují a chtějí odejít do předčasného důchodu.

Další věc je, že samozřejmě zaměstnavatelé přijímají opatření takzvaně na zdroj rizika, čili aby to riziko snížili, pokud možno eliminovali, zaměstnanci používají nejrůznější osobní ochranné prostředky, ale jsou práce, kde prostě riziko eliminovat nelze, nevyhnete se mu, je tam stále přítomné. A dochází, a to celkem ve velké míře, k naplnění klinických kritérií prokazatelného poškození organismu - nebo dochází k onemocněním, která neumožňují další výkon dané práce, ale nejsou splněny - a to mně přijde naprosto klíčové - další podmínky pro uznání nemoci z povolání.

Takže to je první argument, o který se vláda opírala a o který se opírá i navržená kategorizace prací, že ti lidé jsou prokazatelně klinicky ovlivněni, negativní dopad na jejich zdraví je jasný, ale nespadají do kategorie nemocí z povolání - a ano, mohli by žádat o takzvaný invalidní důchod, ale vůbec není jisté, jak by v té žádosti dopadli. Takže jednak máme celou skupinu, a to je v tom odůvodnění, lidí práce neschopných s klinickým poškozením, kteří ale nespadají do systému nemocí z povolání, a popřípadě ani nenaplní dlouhodobě institut invalidity a zůstávají v dlouhodobé pracovní neschopnosti. To ukazují data, ukazují to konkrétní analýzy našich expertů, českých expertů. A současně se ukazuje, že to tak je i v řadě jiných zemí, (takže?) já ukážu i mezinárodní srovnání, o které se návrh opírá. Jen je třeba zmínit, že dlouhodobě právě podíl lidí, kteří chtějí odejít do předčasného důchodu, je okolo zhruba 30 % - a právě u zhruba 20 % z nich je tím důvodem zhoršený zdravotní stav nebo ztráta zaměstnání, což ale v řadě případů také souvisí, ztráta zaměstnání z důvodu, že člověk již není schopen ze zdravotních důvodů ho vykonávat. Takže vládní návrh řeší tyto případy, kdy na ty lidi jejich dlouhodobě v riziku vykonávaná práce negativně dopadla.

A co se týče jaksi vyváženosti návrhu, tak samozřejmě dřívější odchod do nekráceného starobního důchodu znamená zvýšené náklady na výplatu, ale právě proto jsou tam zvýšená pojistná pro zaměstnavatele. Čili v dnešní situace, kdy ke zdravotnímu poškození dochází, ale náklady na rekonvalescenci hradí stát, respektive zdravotní pojišťovny, a samozřejmě nemocenské pojištění, tak nyní by je spolufinancovali zaměstnavatelé prostřednictvím zvýšené sazby pojistného na důchodové pojištění. To je něco, co dává smysl, přijde nám racionální a také motivující, aby se postupně co nejvíce snižoval počet pozic, které znamenají zdravotní dopad na lidi.

K vymezení okruhu osob v náročných pozicích - tím se například Ministerstvo práce a sociálních věcí zabývalo od roku 2016.Od té doby se scházely mezirezortní pracovní skupiny složené ze zástupců MPSV, Ministerstva financí, Ministerstva zdravotnictví, Státního zdravotního ústavu a dalších. Samozřejmě, řešily právě konkrétní hodnocení rizik, to, jak se dají rizika snižovat, jestli opravdu vznášené nároky jsou oprávněné. A proto dospěly k tomu, že vhodnější než definice konkrétních profesí je definice faktorů pracovních podmínek v kombinaci samozřejmě s délkou, s tím, jak dlouho člověk práci vykonává, které potom vedou k tomu, že objektivně znemožní danému člověku, aby danou činnost vykonával až do důchodového věku, přičemž z důvodu opotřebení organismu u něj nebude připadat v úvahu ani rekvalifikace.

Pracovní skupiny složené z mnoha odborníků dospěly k tomu, že podle těch stávajících vyhlášek, podle stávajících podlegislativních norem naší země některé faktory těch pracovních podmínek vůbec nemají definovanou tu zátěžovou kategorii čtvrtou, ale je definovaná pouze kategorie třetí, a proto tomu návrhu na celkové vymezení lidí, kteří by měli mít nárok na nekrácený předčasný důchod, předcházela například - říkám to proto, aby bylo jasné, že se to opírá o konkrétní podklady a data - analýza s názvem Odborné podklady k řešení důchodových nároků pracujících v náročných profesích a kvantifikační analýza dat z informačního systému kategorizace prací z roku 2019, potom samozřejmě další podklad Rešerše přístupu členských států Evropské unie... (Hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, paní poslankyně. Kolegyně, kolegové, chcete-li diskutovat, tak vás požádám, abyste svou diskusi přenesli do předsálí. Prosím, pokračujte.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuju pěkně. Takže Rešerše přístupu dalších členských států Evropské unie, samozřejmě podklady, jak to mají další země Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, OECD, Analýza dat hygienického registru a samozřejmě dat sociálně zdravotního pomezí čili data České správy sociálního zabezpečení, a také byla východiskem Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 128 o invalidních, starobních a pozůstalostních dávkách.

Když dám příklad, tak se například inspirace hledala v modelu rakouském, kde je právě institut, řeknu to německy, Schwerarbeitspension, čili právě penze pro těžké profese nebo těžké pracovní pozice. Ten rakouský model vychází ze seznamu konkrétních profesí a u nás se vycházelo z toho, jaké přesně faktory pracovních podmínek byly při definici těch profesí zohledněny. Bylo využito konkrétní kódování korelace k příčině dlouhodobé pracovní neschopnosti, evidence právě v těch statistikách hygienických a k šetření onemocnění jako nemoci z povolání. Předmětem analýzy tedy byla dále data ze zdravotně sociálního pomezí, data zpracovaná Ústavem zdravotnických informací a statistiky, ÚZISem, data poskytnutá Českou správou sociálního zabezpečení a řešila se délka dočasné pracovní neschopnosti u různých pracovních pozic, kontroly a efektivita kontrol posuzování dočasné pracovní neschopnosti, a to vše bylo analyzováno ve vztahu k těm faktorům pracovních podmínek.

Když to shrnu, roky práce těchto expertů, roky práce nad daty a konkrétní situací lidí v těchto náročných pozicích vedly k tomu, že vzhledem k rizikovosti pro zdraví byla zvolena jako riziková, a to významně, i část třetí kategorie, neboť i u ní jsou překračovány hygienické limity a expozice zaměstnanců takovým faktorům pracovních podmínek, u nichž nelze spolehlivě bezpečnostními opatřeními snížit expozici pod úroveň těch daných limitů.

A my tím můžeme dospět k závěru odůvodnění k paragrafovému znění zákona, kde se právě stanoví, že pro nárok na snížení důchodového věku bude třeba odpracovat stanovený počet směn v těchto náročných pozicích, tedy alespoň 2 200 směn, jinak nárok na snížení důchodového věku vůbec nevznikne. A pro účely stanovení celkového počtu směn, kam se mají počítat i stanovené faktory třetí rizikové kategorie, je pak ještě návaznost na vyšší možnost snižování, a sice o 15 kalendářních měsíců, když bylo odpracováno 2 200 až 4 399 směn, anebo o 30 kalendářních měsíců v tom odpracování 4 400 a více směn.

Proč toto zdůrazňuji? Ten návrh je vyvážený, zohledňuje dobu, kterou člověk pracoval v té rizikové pozici, zohledňuje skutečná zdravotní data a dopady, má svou limitaci a pojistku v podobě zvýšeného odvodu na pojistné zaměstnavateli a samozřejmě bude mít své náklady - ale on by je měl i při neřešení, protože ti lidé z velké části ze zdravotních důvodů pak už tu danou práci stejně vykonávat nemohou. Právě proto v tom vládním návrhu je jejich situace řešena. Jde o 147 000 konkrétních lidí a pro 122 000 z nich nebude možné požádat o ten nekrácený předčasný starobní důchod, když projde návrh ODS a TOP 09.

Snažila jsem se podrobně vysvětlit, jak dlouhé roky tahle země hledala shodu, co mají být ty náročné pozice, jak dlouho experti hledali odůvodněnou kategorizaci těch prací a míst, kde to dává smysl, aby lidé tuto úlevu měli. A je to návrh, který nakonec prošel vládou, byl schválen jako vládní. Teď se má osekat a my s tím opravdu nemůžeme souhlasit.

To by byla druhá část toho, co si myslíme, že tady je potřeba vysvětlit a připomenout, jak velikou změnou je to osekání náročných pozic a jak zásadní to je pro vyváženost a spravedlivost celé té navržené reformy.

Třetí věc, kterou je potřeba říct, je, co v té reformě chybí. Chybí tam rozumná úprava penzijních fondů. A už o tom mluvili mnozí. Já chci jen stručně vyzdvihnout, že fungující penzijní fondy jsou v mnoha zemích i jednou z osnov, ze základů té moderní ekonomiky. Proč? Fungující penzijní fondy zajišťují důstojné stáří pro seniory, ale také pohánějí ekonomický růst tím, do čeho penzijní fondy investují, můžou to být akcie, akciové trhy, různé start-upy, tím můžou pohánět ekonomiku. V jiných zemích často investují do nemovitostí, do výstavby bydlení, do rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Takže země, které mají rozvinuté a prokazatelně funkční penzijní systémy včetně penzijních fondů, dávám příklad Švédsko, Dánsko nebo třeba i Kanada, patří k těm nejbohatším. I Chile se díky správnému nastavení penzijních fondů stalo ekonomickým tygrem Jižní Ameriky.

Proč uvádím tyto konkrétní příklady zemí? Protože Česko mezi nimi bohužel není. Česko, co se týče výkonnosti penzijních fondů, brutálně zaostává. I přes masivní dotace ze státního rozpočtu patří výkonnost českých penzijních fondů mezi ty nejhorší na světě. Je to smutná statistika, ale když se počítají průměrné roční reálné výnosy penzijních fondů v rámci zemí OECD, tak my jsme v hlubokém minusu. Ten průměrný, skutečný, reálný výnos českých penzijních fondů je záporný.

Jaké to má důsledky? Za prvé samozřejmě zbytečnou chudobu těch, kdo si spořili a spoří, tedy budoucích seniorů. Je fajn mít penzijní připojištění, ale když z něj inflace stejně ukousne tak obrovský kus jako v případě českých penzijních fondů, je to investice dost nevýhodná.

Druhá věc, znamená to ztrátu ekonomických příležitostí. Ten nefunkční penzijní systém připravuje českou ekonomiku, jak už jsem popisovala, o významný zdroj investičního kapitálu, o významný zdroj peněz, které mohou nastartovat výstavbu bydlení, nastartovat určité druhy firem nebo rozvoj obnovitelných zdrojů. I financování start-upů je v řadě zemí propojené s tím, jak jsou nastavené penzijní fondy.

A potom třetí věc, dá se říct, že to je i plýtvání veřejnými prostředky, protože tím, že jsou ty české penzijní fondy v záporu, že jsou ve finále bohužel ztrátové, nijak nezakryje to, že stát na ně vynakládá k nějakým zhruba 20 miliardám korun ročně. To je obrovská částka, kterou by přitom šlo investovat mnohem lépe.

A co jsou naše konkrétní návrhy? Je strašná škoda, že ta reforma penzijních fondů není na stole. My jsme v programu dlouhodobě měli a máme právě veřejný penzijní fond a také to, aby konečně došlo k snížení poplatků za správu peněz v těch fondech, a to z nějakých 0,8 % na 0,4, tak jak je to běžné na západě. Když se podíváme na statistiky těch poplatků z objemu portfolia, tak právě na těch procentech je vidět obrovský rozdíl naší země a zemí, kde to funguje. Zdrojem těch čísel je Národní rozpočtová rada. Publikovala to řada médií, třeba Seznam Zprávy. To jenom, aby bylo jasné, že se o tom veřejně často mluví, ale i v zemích okolních, jako je Polsko nebo Slovensko, je ten poplatek z objemu portfolia na 0,4 %, a u nás platíme 0,8. To je obrovský nepoměr. Není vůbec vysvětleno, čím se máme lišit od Polska, Slovenska nebo Maďarska natolik, že naše penzijní fondy mohou inkasovat o tolik vyšší poplatky za správu a mohou mít tím pádem o tolik vyšší zisky pro sebe. Pro střadatele to je čistě nevýhodné.

A druhý konkrétní návrh, který máme, je nahradit garanci každoročního nezáporného výnosu, která nefunguje. Tahle garance je fiktivní, nemá ten reálný přínos, tak nahradit to garancí nezáporného výnosu za celou dobu spoření tak, aby mohly fondy investovat i do středně volatilních aktiv. Zní to rizikověji, ale penzijní připojištění je dlouhodobý produkt, a proto dává smysl garantovat ten nezáporný výnos dlouhodobě. My jsme otevřeni tomu, ať se o tomhle mluví, ať se toto chystá, ale velmi nás zklamalo, že tohle nebyla věc, ke které by byla vůle přistoupit, začít ji reálně připravovat, a přitom by byla opravdu velmi potřeba.

Takže shrnu, při porovnání reálných výnosů těch různých druhů účastnických fondů, penzijních fondů většina z nich je bohužel reálně v záporu, jejich střadatelům nezbývá potom ekvivalent, který by dostali, až půjdou do důchodu, ekvivalent, který by nebyl ponížený o obrovskou část inflace. V jiných zemích přitom reálné výnosy těch fondů možné jsou.

Druhá věc. Nikdo nikdy nevysvětlil, proč mají české penzijní fondy mít tak vysoké poplatky za správu, proč může mít Polsko, Slovensko, Maďarsko a spousta dalších zemí poplatky v rozmezí 0,3-0,4 % z objemu portfolia a u nás to je 0,8. To není fér a není to prospěšné pro střadatele, ani pro dlouhodobou situaci celé České republiky, protože to znamená chudší budoucí seniory navzdory tomu, že si spořili.

Tato reforma bohužel není součástí předloženého návrhu. Nám to je líto, i přesto bychom ale, kdyby nebylo navrženo to osekání náročných pozic, byli ochotni pro ten návrh hlasovat, protože je i tak potřebný. V médiích slyšíme, že za ten příslib prohlasování osekání náročných pozic jiní poslanci vládních stran dostávají příslib reformy právě třetího pilíře. Ale to mělo být dávno. Bohužel nic takového se nejspíš dva roky nepřipravovalo, protože o tom nic nevíme, a mělo to být samozřejmě součástí toho vládního návrhu, ale ochota k tomu v těch minulých letech nebyla. To nás mrzí a přednesli jsme tady svoje konkrétní vize, jak ten veřejný důchodový fond nastavit a jak zreformovat i ty fondy, které nyní existují. Kdyby byl někdo velkým zájemcem, detaily máme na webu v celkovém ekonomickém plánu Republika v pohybu. Ten plán Republika v pohybu je velmi komplexní, ale obsahuje samozřejmě i návrhy právě k penzijním fondům, protože jsou důležitým pilířem a tahounem moderní ekonomiky, když jsou správně nastavené.

Stejně tak ta další věc, co v tom vládním návrhu chybí a kterou my svým konkrétním návrhem na zvýšení rodičovského příspěvku připomínáme, je ta podpora mladých rodin. Ano, vyjednali jsme navýšení rodičovského příspěvku na 350 tisíc z 300 tisíc, byla to naše podmínka schválení konsolidačního balíčku, ale to ani nepokryje inflaci, která v mezičase byla. Kdyby to navýšení skutečně pokrývalo inflaci, dostala by se ta celková suma rodičovského příspěvku na 410 tisíc korun. Tam ale zdaleka není. My tedy právě proto, že i rodinám musí rodičovské příspěvky růst, navrhujeme zcela konkrétní věc, jak podpořit rodiče malých dětí, když nakupují ve stejných obchodech jako všichni ostatní, když jim úplně stejně rostou ceny a náklady, tak aby měli garantováno, že jim ten rodičovský příspěvek poroste alespoň stejným tempem, jako rostou důchody.

To konkrétní řešení se bude hlasovat nejspíš tento pátek. Ukáže se, jak se k němu každá strana staví, a může zajistit, aby finanční stabilita rodin neklesala, ale byla z období péče o ty úplně nejmenší děti zajištěna, tak jako tomu je, a je to správně, u důchodů. Já vám děkuju za pozornost a velmi žádám o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, mám zde čtyři faktické poznámky, nejprve pan poslanec Aleš Juchelka, paní poslankyně Jana Hanzlíková, paní poslankyně Jana Pastuchová a pan poslanec Hubert Lang. A pak jsou zde dvě přednostní práva. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Moc děkuji. Já musím reagovat na svou ctěnou kolegyni Olgu Richterovou, poněvadž já, když to poslouchám, tak ve mně se to prostě vaří a vaří a vaří.

Takže co se týká rodičáku, já jsem tady stál zhruba šestkrát před ctěnou Poslaneckou sněmovnou a navrhoval navýšení rodičáku z 300 na 400 tisíc korun. Piráti pro tento návrh nehlasovali ani jednou! Ani vy jste proto nezvedla ruku, paní místopředsedkyně.

Co se týká dalších věcí. Piráti svými hlasy, a tady se strašně vášnivě mluvilo o prorodinném balíčku, byli právě ti, kteří hlasovali třeba pro konsolidační balíček, aby například snížili slevu jízdného pro studenty ze 75 na 50 %, aby se například nenavýšil rodičovský příspěvek na 400 tisíc korun, aby bylo zrušeno školkovné, nemluvě o DPH na různé rodinné věci typu plínky a tak dále. To jsme tady probírali. A vy tady budete říkat, jakým způsobem jste bojovali nebo nebojovali? Vždyť vy jste pro všechno hlasovali jako Piráti, a teď nad tím úplně chcete, aby se zavřela voda a aby se o tom nemluvilo a abyste byli teď asi pravděpodobně v tuto chvíli v opozici, ale ta teorie se úplně míjí s tou vaší praxí. Vy teď tady krásně teoretizujete, ale prakticky jste hlasovali pro všechno, co těm rodinám v těch peněženkách opravdu ty jejich rozpočty rozvířilo.

Co se podpory rodin u těch slabších, tak samozřejmě my víme, a teď dokonce vyšla i velká analýza v Seznam Zprávách, že za vlády Petra Fialy je ta podpora rodin nižší, než byla za minulé vlády Andreje Babiše. To jsou všechno jenom fakta a já jsem tady byl ten, který ten rodičák upravoval tak, aby rodičovský příspěvek byl příspěvek pro dítě, aby každý, kdo porodí dítě, nepřišel o těch 350 tisíc korun, když se mu narodí druhé a třetí. Toto je můj praktický vklad s hnutím ANO do té prorodinné politiky. Co je váš? (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další vystoupí paní poslankyně Jana Hanzlíková s faktickou poznámkou, připraví se paní poslankyně Jana Pastuchová. Prosím.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já budu také reagovat na projev paní místopředsedkyně Richterové, a to v tom, že tady zaznělo, že důchody rostou. A já tady chci říct, že je to tady nadužíváno, nezdravě je to zdůrazňováno a je to vytrženo z kontextu, protože ony sice rostou, ale rostou mnohem pomaleji, takže pravda je taková, že důchody se snížily, a to jak současným důchodcům, tak i těm budoucím. Můžeme si jenom tady stručně připomenout: předčasné důchody - výrazné snížení, protože teď ta sankce je 1,5 %, což je úplně nejvíc po celé ty tři roky.

Někteří lidé mi teď říkají, že když si nechají přepočítat částku, kterou by dostali u předčasného důchodu, tak ani nemohou do toho důchodu odejít, protože by hned museli zároveň žádat o sociální dávku. Průměrně 1 000 korun na valorizaci, o to přišli všichni současní senioři. A tam je nutné si připomínat stále, že pokud máte snížený důchod, tak i ty další valorizace jsou mnohem menší, je to vidět i na částce, která je teď vypočítaná, a je to něco málo přes 300 korun.

A jinak ještě k tomu projevu mě tady zaujalo, že paní Richterové teď velmi leží na srdci situace lidí, kteří se podle toho pozměňovacího návrhu nedostanou do skupiny lidí, kteří budou mít možnost odejít do předčasného důchodu. Ale chci tady připomenout, že všichni Piráti hlasovali pro naprosto nehorázné zpřísnění předčasných důchodů. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Jako další vystoupí paní poslankyně Jana Pastuchová, připraví se pan poslanec Hubert Lang. Všechno jsou to faktické poznámky. Než vám udělím slovo, tak ještě avizuji, že předám řízení schůze. Prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane místopředsedo. Tak já také zareaguji na paní místopředsedkyni Richterovou. Doufám, že nás poslouchá, když kouká do telefonu. Já bych vám poradila, paní místopředsedkyně, že mlčeti je zlato, a zrovna u vás a Pirátské strany, protože to, co vy tady jste dneska předvedla ve svém hodinovém projevu, mně přijde jako předvolební kampaň na volby do roku 2025, kdy nám tady vyprávíte svůj program a vaše webové stránky.

Já vám jenom připomenu to, co vy jste odhlasovali. Vy tady zvednete ruku pro zvyšování odchodu věku do důchodu, ale prorodinná politika je taky to, že ti rodiče nebo prarodiče, když mohli jít do předčasného nebo dřívějšího důchodu, tak se mohli starat o svá vnoučata a maminky mohly jít dříve do práce, což teď už také padá.

Další věc - prorodinná politika. Nebo vy tady teď, jak vám záleží na lidech, na důchodcích, na dětech - jak jste hlasovali, aby se zvýšil příspěvek na péči v prvním stupni o pouhých 500 korun? Zamítli jste to a teď se tady kasáte, jak ta vláda, v které jste seděli tři roky, dělala všechno špatně? Vy tady - říkáte to nás mrzí. No, nás to mrzelo taky, když jste hlasovali společně s koalicí o takových nehorázných nápadech, které tady předvedli.

Takže, paní místopředsedkyně, vaším prostřednictvím, opravdu, teď už to nezměníte. Vy jste tady napáchali stejnou škodu jako tahle vláda za tři roky. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Přeji vám hezké dopoledne, dámy a pánové. Vystřídali jsme se v řízení schůze. Budeme pokračovat faktickými poznámkami. S další faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Lang. Připraví se paní místopředsedkyně Richterová. Tak, pane poslanče, vaše dvě minuty, prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju. Já se omlouvám, tak já bych chtěl také reagovat na paní místopředsedkyni Richterovou. Ona tady teď hovořila pěkně si 25 minut, kde to všechno zhodnotila. Ve své podstatě se opakujeme neustále, prostě je to pořád dokola. Mě tam na tom zaujalo, že vy ve své podstatě říkáte, že kdyby tam nebyl ten pozměňovací návrh pana Jakoba, prostřednictvím vás, pane předsedající, a pana Bendy o tom, že vlastně z toho vypadne těch 122 000 lidí z té třetí kategorie, takže vy byste pro to možná i hlasovali.

Mně to čistě připadá, že opravdu je to alibismus z vaší strany, protože vy jste v té opozici teprve krátce a teď vlastně jakoby vy jste získali krásný argument pro to, jak se teď jakoby vymezovat, jak tady hovořit.

A v tom vašem projevu zaznívala celá řada dalších věcí, jak se na tom pracovalo, jak se dlouhodobě prostě některé věci jako připravovaly. Teď jste říkal, co tam chybí, že tam chybí prostě nějaké ty penzijní fondy. To jsou, paní Richterová, ale všechno věci, které nejsou staré týden, nebo v tom stejném dnu, kdy napadly ty dva pozměňovací návrhy. To prostě už bylo v předchozím období.

To znamená, na mne to působí opravdu tak, že vy jste si našli, a zaplaťpánbůh pro vás jakoby že přišel ten pozměňovací návrh, který je teda tragický z našeho úhlu pohledu a ukazuje to jednoznačně, že tady ta pseudodůchodová reforma není připravená, že to je ušité horkou jehlou.

V některých projevech i televizních zaznělo u některých koaličních poslanců, že se bude ještě o tom jednat, bude se to ještě dopilovávat, protože samozřejmě KDU-ČSL má nějaké rebelující poslance v počtu až pěti, kteří prostě také pro to pravděpodobně nejsou schopni zatím zvednout ruku, než je nějakým způsobem, nevím teda jakým, přesvědčíte, protože každý poslanec by měl hlasovat podle svého vědomí a svědomí.

Takže nepůsobíte na mě důvěryhodně. Pak se ještě přihlásím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času a nyní vystoupí paní místopředsedkyně Richterová.

Než dorazí k řečnickému pultíku, načtu omluvy. Omlouvá se pan poslanec Bauer celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, pan poslanec Blaha Stanislav celý jednací den z pracovních důvodů, pan poslanec Dvořák Jaroslav celý jednací den z pracovních důvodů, paní poslankyně Kocmanová Klára se omlouvá celý jednací den ze zdravotních důvodů a pan poslanec Salvetr Rudolf od 18 hodin z osobních důvodů.

Tak, paní místopředsedkyně, vaše dvě minuty na faktickou poznámku. Prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za slovo. Mě těší tolik pozornosti, věnované pirátským návrhům. V minulosti hnutí ANO zamítlo valorizaci rodičovského příspěvku, navrženou mnou osobně a pirátským klubem, čili když se tady bude argumentovat, prosím, připomínat všechno, konkrétní návrhy na valorizaci rodičovského příspěvku, která bude setrvalá, bude zohledňovat inflaci, tedy předkládám od roku

2019 a tento návrh, který je předložený, o kterém se bude v pátek hlasovat, je navázaný na mechanismus, jaký znají důchody, anebo třeba jaký je ve valorizaci zdravotního pojištění za státní pojištěnce. Tento návrh na pravidelné zohledňování inflace i v rodičovském příspěvku je něco, co tady nikdo další nepředkládá. Všechno ostatní vždycky byly jednorázové věci.

A u těch jednorázových zvyšování jsme my byli ti, kdo aktivně jako podmínku konsolidačního balíčku vyjednali navýšení na 350 000 korun. Vždy jsme ale druhým dechem říkali, že je potřeba, aby ta stabilita hodnoty rodičovského příspěvku byla zajištěná, a to tou pravidelnou valorizací, čili alespoň navyšováním o inflaci.

Co se povedlo, a to jsem říkala ve svém projevu, bylo například rozšíření částečných úvazků skrze podporu tím, že jsou snížené odvody na pojistné za ně u pečujících, u rodičů dětí až do devíti let věku včetně.

Takže to je další pilíř té rodinné politiky, a to se konkrétně povedlo. A to jsem říkala. A jsou před hlasováním sousedské dětské skupiny, což je můj vklad myšlenkový, abychom to jako vládní koalice prosadili. Jsem ráda, že se to povedlo, aby to bylo navržené, a že na tom je shoda. A to je konkrétní příklad. (Čas.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Tak s další faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Babišová a připraví se pan poslanec Wenzl. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Andrea Babišová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Samozřejmě každá akce vyvolá reakci a paní místopředsedkyně Sněmovny Richterová, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, si je určitě dobře vědoma toho, že pokaždé, když u pultíku vystoupí, tak budou následovat faktické poznámky. Právě vzhledem k tomu, jakým způsobem se Piráti zachovali i ve vládě, i mimo vládu.

Já bych jenom chtěla připomenout, že v roce 2020 v květnu začalo platit snížené DPH na dámské hygienické prostředky, kdy jsme my, když jsme byli u vlády, z 21 % DPH se nám podařilo snížit na 10 %.

Když je tady pořád neustále řeč o konsolidačním balíčku, bavíme se o tom, že v rámci konsolidačního balíčku naše kolegyně poslankyně Ivana Mádlová dala pozměňovací návrh, aby v té chvíli, když prostě byla inflace na nejvyšší možné míře, abychom hygienické prostředky dali na nulovou sazbu DPH. A zrovna vy, Piráti, kteří se tak pořád prsíte tou prorodinnou politikou, tak jste byli jedni z těch, kteří pro tento návrh nehlasovali. Děkuji. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Wenzl, připraví se pan místopředseda Juchelka. Tak, pane poslanče, prosím, vaše dvě minuty.

 

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, dovolím si reagovat v rámci faktické na vystoupení paní místopředsedkyně Richterové, vaším prostřednictvím. Já si z jejího projevu odnáším to, nebo pochopil jsem to tak, že z hlediska Pirátů funkční období této Sněmovny začalo po odvolání jejich předsedy Bartoše z vlády. A jak kdyby do té doby bojovali za lidi. Ale přece tomu tak není. Vždyť vy jste byli součástí vlády, pětikoaliční vlády a podíleli jste se na hlasování o normách, které vedly k tomu, že opravdu lidem se život nezlepšil, ba naopak docházelo ke ztrátám, co se týče příjmů a tak dále. A víceméně mi připadalo tak i vystoupení paní místopředsedkyně, jako když tady vystoupil cirka měsíc zpátky pan předseda klubu Michálek, který se divil, že jsou interpelace, a nejsou přítomni členové vlády. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan místopředseda Juchelka. Prosím.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. Využiji faktické poznámky, abych reagoval ještě, vaším prostřednictvím, na paní místopředsedkyni Richterovou, protože ona hovořila i o náročných profesích. My máme v tuto chvíli přihlášeno 43 poslankyň a poslanců v této obecné rozpravě, a ani jeden z těchto 43 poslanců není pan poslanec Jakob, ani pan poslanec Benda. Proč? No proto, aby nám vysvětlili, jak to myslí s tím pozměňovacím návrhem ohledně těch náročných profesí. My jsme ještě neslyšeli ani jednoho hovořit o tom, proč tady tento pozměňovací návrh tady dali.

Myslím si, že nejen my z opozice, ale hlavně občané České republiky, veřejnost čeká na to vysvětlení, proč tady tento pozměňovací návrh, který tady byl tady vložen 19 minut před koncem druhého čtení, měli tu vůli páni poslanci předložit Poslanecké sněmovně a takhle osekat ty náročné profese? Pevně věřím, že tady vystoupí buď pan poslanec Jakob, nebo pan poslanec Benda, nebo nejlépe oba dva.

Také si myslím, že od minulého týdne nám dluží pan ministr odpověď na otázku, kterou jsem tady kladl já i paní místopředsedkyně Richterová, zdali KDU-ČSL podpoří tento pozměňovací návrh, anebo ne. Takže pravděpodobně si myslím, že se dočkáme, doufám, odpovědí ještě během dnešního dopoledne. Ale taktéž doufám, že se od obou pánů dočkáme obhajoby jejich pozměňovacího návrhu. Prozatím je v přihláškách nevidím. Děkuji. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Paní místopředsedkyně Richterová. Připraví se paní poslankyně Hanzlíková. Prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Já bych si zkrátka přála jednu jednoduchou věc, abychom se tady shodli na něčem, co by pak znamenalo, že se tomu už nebudeme muset dál do budoucna věnovat a handrkovat se o to, a sice že pravidelně růst musejí i rodičovské příspěvky. To je podstata věci, kterou navrhujeme. A navrhovali jsme ji celé roky. Aby to bylo pravidelné. Protože tak jako se zvyšují ceny v obchodech všem ostatním, tak se zvyšují a náklady rostou i rodičům malých dětí. A v té době, kdy mají ty nejmenší děti, pečují o ně, nemůžou pracovat, tak aby se povedlo, že budou mít jistotu, že ten příspěvek od státu nebude ztrácet na hodnotě, ale bude mít hodnotu stabilní. To je to, o čem mluvíme. Tahle hodnota dnes klesá. Klesá setrvale za spousty vlád. A my si přejeme, aby bylo rodičům v tomhle zajištěno, že to budou mít stejně jako důchodci, čili navyšování tempem inflace. Děkuju, že to zvážíte. Je to konkrétní pozměňovací návrh. My se dozvíme tento pátek, jak to dopadne.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vystoupí paní poslankyně Hanzlíková s faktickou poznámkou, připraví se pan poslanec Mašek. Tak prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, budu reagovat na to, co tady padá v debatách, a to jsou ty změny, ke kterým došlo mezi prvním a třetím čtením, takže ty se týkají toho zastropování věku odchodu do důchodu na 67 letech a samozřejmě se toho týká i pozměňovací návrh na to zúžení náročných profesí. Ale chci se na to podívat trochu z jiného pohledu.

Už od prvního čtení jsem žádala pana ministra a upozorňovala jsem na to, že tady chybí podrobné analýzy sociálních dopadů, že nevíme, jak se bude chovat trh práce, že tam nevíme, jakým způsobem se budou chovat lidé, kteří ze zdravotních důvodů nebudou moct pracovat ani do těch 65 let, natož do 67. A žádné takové analýzy jsme nedostali. Teď vlastně, když vidíme, jak se přichází k těm změnám, tak mi to opravdu, mám k tomu velkou nedůvěru, protože jak tedy to bylo prodiskutované? Pan ministr nás tady ubezpečoval, jak komplexně to bylo zpracovávané a jak je to provázané a domyšlené. Tak vzhledem k těm změnám mi to tedy nepřijde.

A další věc, kterou velmi kritizuji, že důchodová reforma se přece nedá zpracovávat takzvanou salámovou metodou, že se rozsekají ty změny parametrické na několik částí. V tom případě není možné k tomu přistoupit skutečně komplexně a opravdu domyslet ty sociální dopady. Důchodová reforma se musí přece zpracovávat komplexně, o čemž nás tady pan ministr tedy ubezpečoval, ale podle mě to tak rozhodně není. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní pan poslanec Mašek vystoupí s faktickou poznámkou a zatím poslední přihlášený k faktické poznámce je pan poslanec Hendrych. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, pane ministře, my jsme se tady potkali už v minulém období a projednávali jsme tehdy předčasné důchody pro záchranáře. Bylo to na stole, téměř to prošlo. A potom jste nás ale přesvědčil, že se ujmete projednávání té věci v nějakém komplexu, celku, že pojmenujete náročné profese a mezi ně budou záchranáři zařazeni, byť byli ve druhé kategorii, bylo to nesystémové, já jsem vás na to upozorňoval. Dali jsme je tam, prošlo to, zaplaťpánbůh. Máme ošetřené záchranáře.

Ale já vám připomenu, že se mělo jednat o třetí a čtvrtou kategorii, o více než 400 000 lidí, kteří pracují ve třetí a čtvrté kategorii. Vy jste nějakým genetickým inženýrstvím z toho vybrali čtyři kategorie a stáhli jste to na 120 000 lidí ve vybraných kategoriích, a nedokázali jste to vůbec vysvětlit. Prostě to tak bylo. Tak jste rozhodli, Piráti vám k tomu svítili, tehdy jim to vůbec nevadilo.

A teďka kolegové Benda a kolega Jakob přišli s pozměňovacím návrhem a v podstatě vymazali třetí kategorii. Pane ministře, vy na to jenom koukáte, v podstatě neděláte vůbec nic. A ze 450 000 lidí, kteří mohli být ošetřeni tím způsobem, tím předčasným důchodem, samozřejmě za spoluúčasti vyšších odvodů zaměstnavatelů, ten celý koncept vám padl a zůstalo tam, promiňte to, ubohých 12 000 lidí, kteří si to v té čtyřce skutečně zaslouží, o tom už tady není diskuse.

Ale pane ministře, vám se ten koncept náročných profesí úplně rozpadl. A když si ho neumíte obhájit v rámci vaší koaliční vlády, promiňte, tak je to na hození ručníku do ringu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak pan poslanec Hendrych. Připraví se paní poslankyně Pastuchová.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, vážení členové vlády, já bych chtěl reagovat na několik svých předřečníků, ale nejvíce asi na svého kolegu ctěného pana poslance Juchelku. No, máte naprostou pravdu. Pan Jakob i pan Benda by měli odůvodnit ten svůj kontroverzní návrh.

Ale já mám ještě lepší nápad, já si myslím, že daleko relevantnější by bylo, kdyby ho přišli odůvodnit předsedové konkrétních stran. Máme tady paní předsedkyni Pekarovou Adamovou, která je předsedkyně ODS, teda TOP 09. (Pozdvižení v sále.) Pak tady máme... Tak TOP 09 samozřejmě, přeřekl jsem se. Pak samozřejmě pan premiér Fiala, předseda ODS. Ten návrh byl prezentován jako společný návrh ODS a TOP 09. A paní předsedkyně Pekarová Adamová se dokonce vyjadřovala, že šlo o společný návrh v podstatě z grémia nějakéhosi koaličního a že dokonce je to nepřekročitelné konkrétně pro TOP 09, že pokud nebude schválen, tak potom je ohrožena celá důchodová reforma.

Takže já si myslím, že daleko relevantnější v danou chvíli by bylo, kdyby ji ona sama, vidím ji tady za sebou, vystoupila, má přednostní právo, může vystoupit kdykoliv, a vyjádřila se nám k tomuto tolik diskutovanému v médiích a kontroverznímu návrhu. Děkuji. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak nyní paní poslankyně Pastuchová.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane místopředsedo. Já zase budu reagovat na paní místopředsedkyni Richterovou, vaším prostřednictvím. Paní místopředsedkyně a všichni koaliční poslanci, co tady vystupují, proč pořád říkáte, jak to v pátek dopadne? To už fakt máte rozhodnuté, že nám debatu tady utnete a budeme hlasovat pevně? Je nás přihlášeno 44. Náš klub je největší v Poslanecké sněmovně, máme 71 poslanců, každý poslanec tady vystupuje za své občany svého kraje. A to, že se na nás nedostane řada, tak nám to prostě utnete? V pátek? Já si myslím, že už jste to udělali několikrát. A já se připojuji tady k panu kolegovi Juchelkovi, vaším prostřednictvím - pane Jakobe, sedíte tu od rána - vyzýváme vás, pojďte nám to vysvětlit. Každý pozměňovací návrh má být odůvodněný, proč jste ho předložil, jak jste na to přišel, jaké máte k tomu analýzy, proč jste to udělal. Vždyť vy tak rád tady mluvíte na mikrofon. A teď mlčíte a sedíte v koutě. Možná vám to paní předsedkyně vaše řekla.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: To byla zatím poslední faktická poznámka. Vracíme se do obecné rozpravy a s přednostním právem je přihlášen pan předseda poslaneckého klubu KDU Aleš Dufek. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Aleš Dufek: Dámy a pánové, já bych nechtěl naskočit na takovou tu vlnu, kterou tady máme vytvořenou, to znamená, jedni o voze, jedni o koze, a neustále se ty argumenty omílají. Nejsem ekonom, to znamená, pokud bych chtěl dát nějaké odůvodnění toho, proč děláme to, co děláme, tak bych možná šel do historie. Ale nebojte se, půjdu do historie, ale o to bude můj příspěvek kratší.

To znamená, kde se v podstatě vzaly důchody? To znamená, jakoby zakladatelem důchodů, takovým neformálním, je obecně označován německý kancléř Otto von Bismarck někdy v 80. letech 19. století, který reagoval na v zásadě neudržitelnou situaci, která v 19. století byla, to znamená, že skončila éra zemědělské společnosti, kdy lidé žili na vesnici, starali se o své předky, protože žili na jednom statku, v jednom domě - a šli do měst, na přelomu 18. (a) 19. století a docházelo tam k obrovskému pnutí, protože v éře divokého kapitalismu skutečně dělnictvo, které opustilo své kořeny, bylo velmi výrazným způsobem sdíráno - to je potřeba si takhle přiznat - a vedlo to k tomu, že samozřejmě vznikl jakýsi odpor. V půlce 19. století se nám tady objevil Komunistický manifest a zkrátka a dobře Otto von Bismarck si tuto skutečnost uvědomoval, a proto přišel s důchody.

Pár - ale zajímavých - poznámek. Důchody, pokud se dělníci vůbec ho dožili, do nich se chodilo v 70 letech - v 70 letech, přičemž průměrná délka dožití byla v roce - dejme tomu - 1885 55 let. Ale přesto to byl obrovský posun, přestoto bylo aspoň jakési upozornění na to, že tento problém existuje. Možná taková jenom perlička - papež Lev XIII. v roce 1891 se svojí encyklikou Rerum novarum na tento problém dělnické třídy upozornil o v podstatě asi šest až osm let později než Otto von Bismarck a je to vnímáno v katolických kruzích, ta encyklika, ve stylu pozdě, ale přece.

Od Bismarcka - a já už se blížím k nám - to převzalo Rakousko-Uhersko, kdy existovaly takzvané sirotčí a vdovské důchody. A postupně se to vyvinulo k tomu, že státní zaměstnanci byli takzvaně pod penzí. Kdo z vás nějakým způsobem pamatuje dobu komunismu, já jsem se jako dítě dívával na které komunistické seriály, dodneška si pamatuji, jak jeden otec nechtěl provdat dceru ženichovi, který nebyl pod penzí, a on musel změnit své povolání.

Prošla druhá světová válka a my jsme tady nastolili takzvanou éru blahobytu, to znamená, že se snažíme společnost uklidnit tím, že je blahobytná. Co je strašně zajímavé, že Bismarckův systém, který nastavoval v 80. letech 19. století a počítal s nějakými fondy, které se budou vytvářet, tak v roce 1957 v Německu, za doby největšího hospodářského - jak kdyby - rozkvětu se ty fondy vyčerpaly. A i tam najel takzvaný průběžný systém důchodů, který máme i teď tady v České republice. To znamená, co se v příslušném roce vybere, tak to je pak na důchody použito.

A zkrátka a dobře tím, že respektujeme společnost blahobytu, která má svoje samozřejmě plusy a minusy, tak se obávám, že za dané situace teoreticky správný třetí pilíř pro všechny účastníky důchodového připojištění asi nebudeme schopni nastavit a musíme se dostat do reálu, do určitého pragmatismu - a tím reálem a tím pragmatismem je důchodová reforma právě v takové podobě, jak ji naše vláda předkládá. Samozřejmě, teoreticky by to šlo udělat určitě lépe, ale žijeme v určitém čase na určitém místě.

A teď už jenom pár takových věcí, pár takových bodů, abych zdůraznil, protože když se zopakují, tak to nikdy není na škodu. Děláme to proto, že důchodový systém musí být udržitelný. Pokud to neuděláme, riskujeme - já říkám, riskujeme, neříkám, že to bude stoprocentně, ale riskujeme, že budoucí generace na důchody mít nebudou. Je nutné reflektovat demografické změny - bavili jsme se o tom v pátek, některé názory zaznívaly už dneska ráno, že vymíráme. Je to pravda. Možná jedna faktická poznámka k těm, co, jak říkají, nechtějí mít děti. Nevím, jestli je dobré nemít dítě za situace, kdy i moji předkové v mnohem horší sociálních podmínkách a mnohem lepší sociální situaci děti měly. Nevím, jestli toto je správný přístup, nechť ho zváží ti, kdo se takto rozhodli.

A jenom možná ještě poslední poznámka, a to je ta, co se tady neustále taky opakovala, je, že se současná důchodová reforma nějak výrazně dotkne současných důchodců. Fakt to pravda není. Myslím si, že zásah generace současných důchodců je velmi, velmi okrajový. Týká se to samozřejmě spíše generace Husákových dětí, ale ty, doufám, chápou skutečnost, že je lepší jistota v podobě návrhu, který předkládá vláda, než nějaká doufání na to, že to za pár roků - za pět, za deset let - nějak dopadne.

Dámy a pánové, tím chci říct, že si stojím za tím, že tady projednáváme důchodovou reformu, že to není změna parametrů, protože v daném případě (v?) daném místě za daného času nejde nic lepšího vymyslet, a já děkuji vládě za to, že s tímto v takové podobě přišla, zvláště děkuji panu ministrovi práce a sociálních věcí.

Tak a teď možná trošku věci procesního rázu. (Hluk v sále.) V pátek odpoledne tady byla poměrně (divoká?) atmosféra -

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já vás jenom, pane předsedo, přeruším a poprosím kolegy s kolegyně, aby se utišili, ať vás dobře můžeme poslouchat. Děkuju pěkně.

 

Poslanec Aleš Dufek: Abych tomu předešel, tak si dovolím načíst dva procedurální návrhy. První je kvůli vytvoření nějaké právní jistoty na pokračování dnešní schůze, to znamená, podávám procedurální návrh, aby dnešní schůze, pokud na ní nebude meritorně rozhodnuto o bodu, který teď projednáváme, pokračovala v pátek 8. 11. 2024 v 9 hodin ráno - to je můj první návrh.

A můj druhý návrh procedurální směřuje k rozšíření vyčlenění jednacích hodin ohledně tohoto bodu, to znamená, podle § 95a jednacího řádu podávám návrh, abychom rozhodli, že budeme dnes tedy pokračovat v projednávání předmětného bodu v rámci třetího čtení i po 14. hodině, konkrétně od 14 hodin do 18 hodin.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já jsem si ty návrhy zaznamenal, jenom je zopakuju. Pan předseda navrhl, pokud nebude rozhodnuto meritorně dnes, aby pokračovala schůze v pátek v 9 hodin. A zároveň navrhl dnes jednání i po čtrnácté hodině, to znamená od 14 do 18 hodin.

Jsou tady další přihlášení, pan předseda Fiala. Zazněl procedurální návrh, tedy pan předseda by měl přednést případně alternativní.

 

Poslanec Radim Fiala: Ano, děkuji. Já mám alternativní návrh k tomu prvnímu návrhu, to znamená, aby schůze meritorně pokračovala ve středu 25. června  2025. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Paní poslankyně Pastuchová s přednostním právem.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane místopředsedo. Já k tomu prvnímu dávám návrh, aby schůze pokračovala i 20. 6. 202. A k tomu druhému návrhu dávám veto za dva Poslanecké kluby SPD a ANO na projednávání po čtrnácté hodině.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Jenom se zeptám ještě, jestli můžete upřesnit ten první návrh - i po dvacátém...

 

Poslankyně Jana Pastuchová: 20. 6. 2025.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: 20. 6. 2005. Přerušení do 20. 6. 2025, abych tomu dobře rozuměl. Jsou nějaké další návrhy? (Nikdo se nehlásí.) Dobrá. Já jenom konstatuju, že pokud zaznělo veto dvou poslaneckých klubů, tak je nehlasovatelný ten druhý procedurální návrh pana předsedy Dufka, o tom tedy hlasovat nebudeme. Můžeme tedy hlasovat o jeho prvním, abychom pokračovali v pátek od devíti. Nicméně zazněly další procedurální návrhy, čili začneme od konce. Budeme nejprve hlasovat, já jsem mezitím přivolal kolegy a kolegyně do sálu, budeme první hlasovat protinávrh paní poslankyně Pastuchové. Ano, zaznamenal jsem návrh na odhlášení, tak vás všechny odhlásím a přihlaste se prosím svými identifikačními kartami znovu. Ale jenom zopakuji, že první budeme hlasovat procedurální návrh na přerušení do 20. 6.  2025 paní poslankyně Pastuchové, pak přejdeme k pozměňovacímu návrhu, nebo alternativnímu návrhu pana předsedy Fialy a následně se dostaneme k návrhu pana poslance Dufka.

Počkáme, než se počet poslanců ustálí. Tak, to myslím, že právě nastalo.

 

A jenom zopakuji, že nyní hlasujeme o protinávrhu paní poslankyně Pastuchové na přerušení schůze do 20. 6. 2025.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový procedurální návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku? Kdo je proti?

Hlasování číslo 9, bylo přihlášeno 172 poslanců, pro hlasovalo 79. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní budeme hlasovat o alternativním procedurálním návrhu předneseném panem předsedou Fialou, aby schůze byla přerušena do 25. 6. 2025.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový procedurální návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku? Kdo je proti?

Hlasování číslo 10, bylo přihlášeno 172 poslanců, pro hlasovalo 78, proti hlasovalo 91. I tento návrh byl zamítnut.

 

A nyní se dostáváme k návrhu, který přednesl pan předseda Dufek.

 

Tedy k návrhu, aby schůze pokračovala v pátek v 9 hodin.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh, ať tiskne tlačítko a zdvihne ruku? Kdo je proti?

Hlasování číslo 11, bylo přihlášeno 172 poslanců, pro hlasovalo 94, proti 78. Tento návrh byl přijat.

 

Tím jsme se vypořádali s procedurálními návrhy a budeme pokračovat v obecné rozpravě. Jako další se s přednostním právem hlásí pan ministr Jurečka. (Hlasy: Faktická.)

Pardon, faktická, pan ministr ještě vyčká. Faktická - pan předseda klubu TOP 09, pan poslanec Jakob. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju. Vážené dámy, vážení pánové, já musím zareagovat na to, co tady proběhlo. Tím, že jste zavetovali návrh na jednání i po čtrnácté hodině, tak jste prokázali, že vám vůbec o diskusi nejde. (Ohlas v řadách poslanců ANO.) Ono nakonec se tady ty argumenty opakují.

Proto předkládám procedurální návrh následující, a to: v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny číslo 248 z 9. schůze 26. února 1997 navrhuji toto usnesení:

Poslanecká sněmovna stanovuje, že hlasování o podaných návrzích a návrhu zákona jako celku v případě sněmovního tisku 696 proběhne v pátek 8. listopadu 2024 od 12.00.

Děkuju a prosím, aby se o tom návrhu ihned hlasovalo.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane poslanče, já vás poprosím ještě, jestli to máte písemně, jestli byste mi to mohl předat, abych to načetl, protože to by bylo další usnesení. Děkuju pěkně.

Zazněl procedurální procedurální návrh, já ho zopakuju, podal ho pan poslanec Jakob.

A ten návrh zní, že v souladu s usnesením Sněmovny číslo 248 z 9. schůze 26. února 1997 navrhuju toto usnesení:

Poslanecká sněmovna stanovuje, že hlasování o podaných návrzích a návrhu zákona jako celku v případě sněmovního tisku 696 proběhne v pátek 8. listopadu 2024 od 12 hodin.

Takový je procedurální návrh. Procedurální návrhy se hlasují bezprostředně.

Máme tady návrh alternativní. Paní poslankyně.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám, pane místopředsedo. A já tímto dávám protinávrh, aby se napevno hlasovalo 2. 1. 2027. Děkuju. (Ohlas v sále. Hlasy: To nejde.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Paní poslankyně, mám pocit, že je to nehlasovatelný návrh, protože jste se dostala už za volby do Poslanecké sněmovny, které nás čekají v příštím roce.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Dobře. Tak tedy ráda bych se dostala už mimo toto volební období, když (?) tato vaše vláda tu nebude, ale dobře. Dávám tedy jiný návrh, aby se o tomto napevno hlasovalo 2. září 2025, což je ještě toto volební období.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Rozumím. Hlásí se ještě někdo s alternativním pozměňovací návrhem? Pokud tomu tak není, tak máme návrhy dva, budeme hlasovat ten, který zazněl naposled, to znamená návrh paní poslankyně Šafránkové, která navrhuje, aby se pevně hlasovalo o tomto bodu 2. září  2025.

Ano, zaznamenal jsem vaši žádost o odhlášení, všechny vás odhlásím a poprosím, abyste se svými identifikačními kartami přihlásili opětovně. Počkáme, než se počet poslanců ustálí. Myslím si, že se tomu tak stalo.

 

Zahajuji hlasování o pozměňovacím návrhu, nebo alternativním návrhu paní poslankyně Šafránkové.

Kdo je pro takový procedurální návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku? Kdo je proti?

Hlasování číslo 12, bylo přihlášeno 173 poslanců, pro hlasovalo 79. Návrh byl zamítnut.

 

Tím se vracíme k původnímu návrhu pana poslance Jakoba, aby hlasování proběhlo 8. listopadu 2024 od 12 hodin.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku? Kdo je proti?

Hlasování číslo 13, bylo přihlášeno 173 poslanců, pro hlasovalo 93, proti 78. Návrh. Byl přijat.

 

Pan ministr Stanjura se hlásí k hlasování.

 

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. V hlasování číslo 12, to je minulé hlasování, jsem hlasoval proti, na sjetině mám pro. Nezpochybňuji výsledek hlasování, jenom prosím do stenozáznamu, že jsem hlasoval proti, a na sjetině mám pro, v hlasování číslo 12.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkujeme, pro stenozáznam. Námitka proti hlasování nezazněla. (O slovo se hlásí poslankyně Schillerová.) Paní předsedkyně, k hlasování? Protože pak je řada faktických poznámek. Pokud by to bylo k hlasování, tak bych vám dal prostor, ale jinak musíme pokračovat ve faktických poznámkách. S faktickou poznámkou se jako první hlásí pan místopředseda Aleš Juchelka. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. Já jenom k poslankyním a poslancům a k tomu, co řekl pan poslanec Jakob. Pan poslanec Jakob není schopen tady prodiskutovat a obhájit svůj pozměňovací návrh a bude tady mluvit o tom, že nejsme ochotni diskutovat, když ze 44 poslanců je tam přihlášeno 44 opozičních poslanců, kteří tady dávají argumenty, diskutují, a nikdo z koaličních poslanců tuto důchodovou reformu hájit jednoduše nechce, protože to pravděpodobně asi ani není možné po těch pozměňovacích návrzích, které tam dali. Takže, pane poslanče Jakobe, já vás vyzývám, prostřednictvím pana předsedajícího, přijďte sem a řekněte nám tady u pultíku obhajobu vašeho pozměňovacího návrhu k náročným profesím. Vy nechcete diskutovat. Ne my. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: S další faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Peštová. Zároveň poprosím všechny kolegy, kteří se nechtějí účastnit jednání a diskuze, aby se přesunuli do foyer a my jsme mohli v sále v klidu pokračovat. Paní poslankyně, prosím máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem také chtěla zareagovat na pana poslance Jakoba, prostřednictvím vás. Pane poslanče Jakobe, pokud vím, tak vy jste v minulých obdobích dělali úplně to stejné. To znamená, že jednací dny, které jsou vyhrazeny pro třetí čtení, jsou středa a pátek, a to do 14 hodin. Stejný postup jste volili vy. Jestli jste si všiml, pane poslanče Jakobe, prostřednictvím pana předsedajícího, tak vaši ctění kolegové právě odešli poté, co jste si odhlasovali pevné hlasování. Tak komu vy tady říkáte, že nechce diskutovat? My tady sedíme, vy ne. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí paní poslankyně Babišová, připraví se pan poslanec Nacher. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Andrea Babišová: Děkuji za slovo. Pane poslanče Jakobe, prostřednictvím pana předsedajícího, bravo. Opravdu, teď jste se snažil udělat z opozičních poslanců před veřejností hlupáky. Myslím si, že ti, kteří tady tuto situaci sledují, ví všichni moc dobře, co jste tím myslel a čeho jste tím vlastně dosáhli. Dosáhli jste přesně toho, čeho jste chtěli, že jsme vám dali důvod k tomu, abyste si dali napevno na pátek hlasování. Vy všichni koaliční poslanci víte, že dneska, ve středu, od 14 hodin zasedá minimálně osm výborů, které už byly několikrát zrušeny, a že potřebujeme projednávat garanční tisky. Přesto ale přijdete s tímto návrhem, protože víte, že ho nemůžeme prohlasovat, a potom nám dáte jako za trest, že si tady dáte pevné hlasování v pátek. Styďte se. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Nacher, prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. No, já také spíš pro diváky, protože koaliční poslanci to nevnímají a nebudou to chtít přiznat. Návrh mého kolegy Jakoba byl opravdu nerealizovatelný. On to moc dobře ví. Třeba od tří hodin zasedá mediální výbor. Pak ve dvě, ve čtyři, jsou další výbory, protože jsme říkali, že se navzájem všichni omlouvají z těch výborů, budou přeskakovat z jednoho na druhý. My tam budeme probírat věci, které chce samotná koalice na těch výborech. Takže on vlastně věděl, že přišel s něčím, co nebude realizovatelné, věděl, že na to přijde právo veta.

Já se chci jenom zeptat a zase vysvětlit občanům, proč ten pevný čas je zrovna na pátek na dvanáctou. Proč jste to třeba nedali dneska na dvanáctou? Vždyť vám je to úplně jedno. My tady stejně hovoříme, je nás 45, vy nás neposloucháte. Minule jste to utnuli po jednom dni. Začalo se ve čtvrtek, vy jste to utnuli v pátek ve 12 hodin. Teď to záhadně dáváte - nechali jste pátek, středa, pátek. Proč ta velkorysost? No, já to vysvětlím. Protože vy nemáte domluvenou ještě podporu na ten váš pozměňovací návrh, vy ji nemáte. Vy ten čas potřebujete, takže to nesvádějte na nás. Takže rekapitulace. To, že se bude hlasovat v pátek, není jenom proto, že my jsme přihlášeni, ale protože koalice není domluvena na jednom klíčovém návrhu a to časové vakuum budou využívat k tomu, aby se domluvili, ale budou to svádět na nás. Taková je realita. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pan poslanec Lang vystoupí s faktickou poznámkou, připraví se pan ministr Jurečka. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, pane místopředsedo. Můj ctěný kolega Patrik Nacher mi to vzal z úst. Já se také domnívám, že těch vašich pět rebelujících poslanců KDU-ČSL ještě musí projít nějakou masáží, nějakou přípravou, nějakým sebezpytováním, sebemrskačstvím, než pro to potom případně zvednou ruku. Takže vy to opravdu nemáte prodiskutováno. Samozřejmě běžný občan nevidí zákulisí Poslanecké sněmovny, že tady probíhají výbory, jak říkala paní kolegyně Babišová, prostřednictvím vás, pane předsedající, že dneska opravdu zasedá hromada výborů, kde prostě ti poslanci musí být. Proto to prakticky bylo nehlasovatelné z naší strany. Ta podpora tam být nemohla, protože se musí celá řada tisků posouvat někam dál.

Pan kolega Jakob, prostřednictvím vás, pane předsedající, spolu s kolegou Bendou, prostřednictvím vás, pane předsedající, tady načetli ten pozměňovací návrh, který je absolutně asociální. On ho nedokáže ani obhájit. Říkám znovu, je to prostě jenom nějaká pseudo důchodová reforma, je to ušité horkou jehlou, nemáte na to absolutní shodu. Tragické je, že takto zásadní věc, která se dotkne desítek, stovek, tisíc lidí, ovlivní nějakou budoucnost. Samozřejmě budoucnost ovlivní v případě, že byste tady nějakým zázrakem příští rok pokračovali v tom vašem spolku ve vládě. Doufám, že to tak nebude. Takže my jsme jasně řekli nebo naše vedení jasně řeklo, že to přehodnotíme, že minimálně některé věci výrazně upravíme, nebo to úplně shodíme. Takže tady možná bojujeme - říkal jsem to i v minulém týdnu - že tady bojujete za něco, krvácíme tady všichni za něco, co se možná vůbec nebude realizovat.

Prosím vás, proč ten pan Jakob tady tedy nevystoupí a mimo to, že tady načítá už po osmé nebo po deváté - logicky jako předseda jednoho koaličního klubu - to, že tedy bude pevné hlasování... Už po osmé nebo po deváté v tomto volebním období nás takto přejedete. Já jsem asi 38. na řadě. Už na mě nedojde, proto využívám ty faktické. Ať sem pan Jakob přijde a obhájí si svůj pozměňovací návrh. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pan ministr Jurečka s faktickou poznámkou.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Jenom velmi stručně - dobré dopoledne - k faktické. Musím říct, že bych poprosil, aby kolegyně a kolegové poslanci, když přicházejí navrhovat nějaké návrhy, aby je navrhovali alespoň, když už jsou tu nějakým způsobem s těmi protinávrhy, v souladu s jednacím řádem. Navrhovat tady 2. září 2025 je úplný nesmysl. Je to úterý. Tak když chceme opravdu o něčem tady hlasovat a nemá to být pro srandu králíkům - chápu, že běžný divák nebo ten, kdo na galerii tomu teď v tenhle okamžik nerozumí - ale jednací řád říká, pokud ho poslanec zná, že ve třetím čtení jednáme ve středu a v pátek. Můžeme rozšířit ty časy, ale je fakt nesmysl navrhovat v rozporu se zákonem - a jednací řád je zákon - že o tomto se má jednat v úterý 2. září. Tak když už někdo chce navrhovat takovýto návrh, tak ať se alespoň podívá do kalendáře a přinese sem něco, co dává nějakou základní logiku.

Poznámka druhá. Minulý týden žádné výbory nebyly a byl tady návrh na jednání po čtrnácté hodině. Byl zavetován úplně stejně jako teď. Prosím, neargumentujme tím, že teď jsou výbory. Minulý týden nebyly výbory, mohlo se o tom jednat, stejně jste to zavetovali.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Jakob, připraví se paní poslankyně Ožanová. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, mně je tady nasazováno, že jsem nějaký asociální ďábel, ale opak je pravdou. Mým zájmem - a mělo by to být zájmem nás všech - je to, aby tady byly důstojné důchody nejenom příští rok, nejenom za 10 let, ale i za 20, 30 let, a to dlouhodobě.

Právě proto jsme se v rámci koalice dohodli na úpravě některých parametrů této důchodové reformy a i ten můj pozměňovací návrh je to součástí. Protože ta důchodová reforma musí dávat ekonomicky smysl tak, abychom opravdu to saldo důchodového účtu, které nám narůstá a v roce 2050 přesáhne 400 miliard korun, tak je potřeba to saldo snižovat, aby důchodový systém byl trvale udržitelný.

A k tomu přispívá i ten pozměňovací návrh. Samozřejmě že oproti současnému stavu, i když bude přijat, tak ten okruh lidí, kteří budou mít nárok na plně hrazený předčasný důchod, bude širší než v současnosti, kdy se to týká výhradně tří vyjmenovaných profesí.

Já jsem přesvědčen, že je výrazně lepší to neřešit průběžném systému, ale v rámci třetího pilíře tak, aby zaměstnavatelé přispívali konkrétním zaměstnancům, kteří tu práci (Předsedající: Čas, pane poslanče.) vykonávají. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vystoupí paní poslankyně Ožanová, připraví se pan poslanec Kohoutek. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, dneska budu mluvit o něco potišeji, ale překvapila mě reakce pana ministra. Protože ne každý zná tak detailně zjevně jako on jednací řád této Sněmovny. A na jednoduché upozornění pana předsedajícího, které bylo řádně v souladu s jednacím řádem, kolegyně velmi rychle zareagovala. A potom tady o tom pan ministr potřeboval mluvit dvě minuty. Já bych byla raději, kdyby ty dvě minuty věnoval opravdu tomu předloženému zákonu. Například tomu, zda podpoří, či nepodpoří ten kontroverzní pozměňovací návrh předložený kolegy z TOPky a dalšími týkající se, pardon, těch těžkých profesí. Omlouvám se, už dál nebudu hovořit.

Nicméně, pane ministře, možná byste měl víc hovořit k té vaší důchodové reformě než dvě minuty říkat to, že správně upozornil pan předsedající, a já s váma souhlasím, na to, že návrh nebyl v souladu s jednacím řádem, protože většina lidí opravdu neví to, že zákony projednáváme pouze v tom období, ve kterém byly předloženy. Potom s čistým stolem začíná další Sněmovna. Ale poslouchat to od vás dvě minuty bylo pro mě opravdu velmi záživné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A nyní vystoupí pan poslanec Kohoutek s faktickou poznámkou, připraví se pan místopředseda Juchelka.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Děkuji, vážený pane místopředsedo, já se musím vaším prostřednictvím vyjádřit ke slovům pana ministra Jurečky i ke slovům pana předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Jakoba. Pan ministr Jurečka, vaším prostřednictvím, tady i říkal, že někteří z poslanců opozičních navrhují nesmyslné termíny hlasování a pevné zařazování bodů. Nicméně to, co navrhl pan předseda poslaneckého klubu Jakob, aby se hlasovalo dnes, respektive aby se jednalo dnes po čtrnácté hodině, to je nesmysl a je to výsměch, protože nezlobte se na mě, ale máme nějaký pevný harmonogram projednávání státního rozpočtu, všichni to tady vědí, že dnes zasedá například rozpočtový výbor, výbor pro zdravotnictví, školský výbor a všechny tyto výbory musí projednat jednotlivé kapitoly státního rozpočtu tak, aby v příštím týdnu tyto kapitoly, respektive jednání se zpravodaji výboru, mohl projednat rozpočtový výbor, protože přespříští týden nás čeká druhé čtení státního rozpočtu. Takže buď je pro vás sranda projednávání státního rozpočtu, nebo tato důchodová reforma anebo jsme tady pro srandu my jako opoziční poslanci a prostě nás válcujete, ale zaplaťpánbůh, toto volební období příští rok skončí. A já pevně věřím, že voliči si to budou pamatovat a rozhodnou tak, jak by měli rozhodnout. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Nyní pan místopředseda Juchelka, připraví se paní poslankyně Peštová. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuju, pane místopředsedo. Já budu, vaším prostřednictvím, mluvit k panu poslanci Jakobovi. Víte, mě strašně fascinuje, když vy tady vždycky se oháníte těmi termíny, jako třeba důstojný důchod. Ale ten důstojný důchod musí mít nějaký exaktní základ. Tak mi tady řekněte prosím, pane Jakobe, co to pro vás ten exaktní důchod je? Kolik to je? K čemu to je? Je to asi pravděpodobně nějaká částka? A kolik teda ten důstojný důchod podle vás je, aby byl takhle zachován?

My vidíme prostě u všech tady těchto faktických poznámek, i u všech dalších vystoupení, a jenom říkám, že z 45 poslanců tam myslím si, že není v tuto chvíli ani jediný z vládních lavic, kdo by obhajoval tady tento návrh kromě pana ministra, který to má v popisu práce. A že se prostě stal z člověka to číslo v excelovské tabulce.

Tady prostě pořád mluvíme o tom, že třeba pozměňovací návrh pana Jakoba vytrhne ten rozpočet tak, že prostě budeme mít udržitelnější důchodový systém pro všechny budoucí generace, aby měly důstojný důchod. Neřekne ani, co to znamená udržitelný, neřekne ani, co to znamená důstojný důchod, jenom prostě počítá ta jednotlivá čísla v té excelovské tabulce a je mu jedno, jestli lidé budou odcházet v 67 letech jako zdravotní sestry do důchodu, nebo ne. Prostě ten člověk se z toho absolutně díky vládní koalici vytratil. A pojďme ho tam vrátit zpátky a pojďte tady obhájit, pane Jakobe, že v 67 letech může díky vašemu pozměňovacímu návrhu nějaký člověk v nějaké profesi pracovat právě díky té své náročnosti. Toto vy totiž navrhujete.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Bude pokračovat paní poslankyně Babišová, připraví se pan poslanec Mašek. Tak prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Andrea Babišová: Děkuji za slovo. Milý pane poslanče Jakobe, prostřednictvím pana předsedajícího, jsem členkou sociálního výboru, který je samozřejmě garančním výborem tohoto tisku. A vy jste tady před chvilkou na mikrofon sdělil, že vlastně jste podal pozměňovací návrh, na kterém se shodujete se svými koaličními partnery. Je veliká škoda, že vy teda konkrétně osobně jste nebyl přítomen při jednání a projednávání tohoto pozměňovacího návrhu v sociálním výboru, protože byste při hlasování zjistil, že i vaši koaliční partneři hlasovali proti nebo se zdrželi. Takže kde je pravda? Jste domluveni? Nejste domluveni, anebo teprve budete se domlouvat? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí pan poslanec Mašek s faktickou poznámkou, připraví se paní poslankyně Hanzlíková Jana. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji za slovo. Já k panu ministrovi, pane ministře, já jsem to říkal ve své předchozí faktické a teď jsem rád, že dostal tu odvahu kolega Jakob a promluvil ke svému pozměňovacímu návrhu. On nám tady vlastně sdělil, že vy jste se v koalici už dohodli, vy jste se dohodli, proto on podal ten pozměňovací návrh, který je tak značně kontroverzní. Podává ho člověk, který o té oblasti téměř nic neví. Promiňte, pane kolego Jakobe, ale jsem o tom přesvědčen. V 67 letech se běžte podívat a představte si, že pracujete v těch provozech, které jsou ve třetí kategorii. Vždyť ti lidé na to reagovali v televizních pořadech, na dotazy redaktorů říkali, že to je nemožné, a vy to přesto tlačíte.

Tak co znamená vlastně ta dohoda v koalici? Znamená to, že pan Stanjura tak jak o něm mluví dneska kolega Michálek, je skutečným premiérem, který to rozhoduje, a ten cestou pana Bendy a spolu s panem Jakobem tam strčí takovýhle nereálný pozměňovací návrh? Pane ministře, to skutečně vám to není trapné? Vy jste na tom odpracovali a včetně úředníků na MPSV snad několik let. Já věřím, že jak ten odchod do důchodu, který tady zpochybňujeme, v těch 67, ale zejména ty náročné profese, za tím je mnoho práce, mnoho úvah a vy si to tady necháte shodit jedním pozměňovací návrhem, který je zcela mimo?

Mně to přijde nepřístojné a přidávám se k těm kolegům, kteří řeknou, nebo tady řekli, že v případě, že vy na to máte ve svém vystoupení ve své faktické jenom poznámku typu, že v úterý se přece nehlasuje ve třetím čtení, tak mně to přijde, že vy nemáte argumenty a v té koalici jste absolutně ztratil pozice. A celé ty parametrické návrhy, které jsou nevýznamné a které skutečně a určitě se k nim vrátíme v následující vládě a přepracujeme je, to můžeme voličům opravdu slíbit. Protože toto není reforma

 

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Čas, pane poslanče! Děkuju. A nyní vystoupí paní poslankyně Hanzlíková, připraví se pan poslanec Nacher. Tak prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, já bych také, s dovolením, reagovala nejdříve na pana předsedu Dufka, který tady řekl, že tady stále jako opozice omíláme dokola stejné věci. Tak já tady chci připomenout, že my tady argumentujeme své názory, za kterými si pevně stojíme, a klademe tady dotazy, chceme, aby se protistrana vyjádřila. A kdo z koaličních poslanců nám odpověděl? Stále na odpovědi čekáme. Pan Jakob sice několikrát u pultíku byl, ale rozhodně nám tedy neodpověděl na to, na co se ho stále ptáme, a vyzýváme ho, aby nám to přišel vysvětlit. Navíc bych chtěla polemizovat o tom, jak tady říkal, (Otáčí se k předsedajícímu.) vaším prostřednictvím, tedy reaguji na pana Jakoba, důstojné důchody. Já mám pocit, že asi naše představy o důstojných důchodech se velmi liší, protože pro mě důstojný důchod je takový, za který člověk zaplatí všechny své životní potřeby a nebude nucen chodit pro sociální dávky na úřad práce. Podívejte se, jakou kdo tvoří tu skupinu milionů lidí, kteří jsou pod chudobou, a dva miliony, kteří jsou těsně nad chudobou. Takže tam uvidíte, jak velké procento tam právě tvoří senioři. Takže pokud mluvíme o důstojných důchodech, tak asi mluvíme každý o něčem jiném.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Pokračuje pan poslanec Nacher s faktickou poznámkou. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. No, tak já to řeknu opravdu divákům, protože vám říkat to nemá smysl, protože tady je asi osm koaličních poslanců. Já to zrekapituluji. Pan ministr se tady na nás obořil, že jsme využili práva veta. Právo veta prostě patří, je to podle jednacího řádu - nevím, proč se rozčilujete. My jsme prostě toho využili jako vy využíváte jindy právo veta, když my tady třeba navrhujeme nové body - tak tady sem přijdete a řeknete: právo veta na všechny nové body. No - a co? My se tady rozčilujeme u mikrofonu? Ne. To prostě je podle jednacího řádu.

Naproti tomu jiné prvky - a neříkám, že porušujete jednací řád, protože k tomu nemám žádný papír, ale můžu říct, že tancujete na hraně jednacího řádu - jsou třeba ty pevné časy. Minule u prvního čtení mediálního zákona jste to udělali hned po jednom dni: ve čtvrtek se začalo a v pátek to tady Marek Benda nahlásil na dvanáctou hodinu. Teď je to po čtyřech dnech. Já v tom vůbec nevidím žádnou jakoby logiku. Je to podle počtu přihlášených, nebo podle toho, jak se vyspíte? Kdy vy určíte ten pevný čas? Jednou je to druhý den, teď je to čtvrtý den. Já prostě říkám, že teď jste to udělali proto, že vy nejste domluveni - ale navenek budete hrát hru, že my to tady zdržujeme. To prostě není pravda, to je lež, to je prokazatelná, evidentní lež, i kolegyně ze STANu v pořadu, kde jsem byl s ní na CNN Prima News, tak říkala, že i poslanci STANu tam mají nějaké podmínky, aby mohli hlasovat pro pozměňovací návrh od kolegů Jakoba a Bendy.

Takže, prosím pěkně, nám nevyčítejte, že se chováme podle jednacího řádu, když vy sami tancujete na jeho hraně. Děkuju. (Potlesk hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju také za dodržení času. Nyní vystoupí pan poslanec Hendrych, připraví se paní poslankyně Knechtová s faktickou poznámkou. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Mě tady zaujal pojem, který tady pan poslanec Jakob vyřkl, mimo jiné tedy, aby důchodová reforma měla ekonomický smysl, ekonomický smysl, opakuji, (jak) bylo řečeno, tak proto jsme museli přistoupit k tomu konkrétnímu pozměňovacímu návrhu, který vzbuzuje značné kontroverze a proti kterému my samozřejmě jsme. A když to budu interpretovat, tak v podstatě ekonomický smysl podle pana poslance Jakoba, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, je, aby lidé v náročných profesích v kategorii 3, kdy dochází ke značnému opotřebování organismu a tak dál, pracovali do 67 let.

Přitom už dneska máme závěry lékařů, geriatrů, gerontologů, neurologů, že lidé už nemohou pracovat po 65. roku věku. A to všechno se promítlo do stanoviska ministerstva, respektive ministra zdravotnictví v rámci připomínkového řízení. Já jsem rád, že pan ministr Válek se tady zde dneska nachází a že se snad konečně zapojí do diskuse, protože jsem ho několikrát vyzýval, aby interpretoval stanovisko Ministerstva zdravotnictví, respektive své. A já doufám, že se k tomu dostaneme. Takže ekonomický smysl, aby bylo i na důchody pro další generace, je podle pana předsedy Jakoba, aby lidé náročných profesích v 3. kategorii pracovali do 67 let. To jsme tedy hodně zvědaví na to. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další vystoupí paní poslankyně Knechtová a připraví se s faktickou poznámku pan poslanec Lang. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Já bych ráda zareagovala na slova pana ministra. Pane ministře, já tomu úplně nerozumím. Minulý týden jste nám tady argumentoval tím, že jsme se měli účastnit kulatých stolů, že jsme měli si prostudovat všechny prezentace, které k tomuto tématu byly, ale vlastně v průběhu prvního, druhého - a jsme před třetím čtením - jsme se vlastně dozvěděli, že můžeme zastropovat věk odchodu do důchodu, najednou už to není ten nekonečný věk. V současné době k tomu (přibyl?) pozměňovací návrh, který jsme žádali, aby tady pan předseda klubu TOP 09 Jakob odůvodnil. Místo toho jsme se dozvěděli, že vlastně je na tom shoda. Takže výsledek pro mě z toho je: že žádné analýzy v podstatě nejsou, vy se opíráte o nějakou shodu a tohleto chcete předložit občanům České republiky, jako že je vlastně ta naše lepší budoucnost. Děkuji. (Potlesk hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pan poslanec Lang s faktickou poznámkou, připraví se pan poslanec Jakob. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych řekl, že se koalice tím, že nám dává pevné hlasování, a vlastně my, kteří jsme tam přihlášení, už jenom 45 lidí, já jsem říkal asi dvacátý devátý, tak vy ve své podstatě nám nabíjíte, jo? To, že to je špatně, to, že asi demokracie pláče, kulhá na obě nožičky díky tomu, že už to bude asi osmé hlasování, které si takto proženete tady Sněmovnou - to víme, všechno, že je špatně.

Vy jste tady, pane jakobe, prostřednictvím pana předsedajícího, o sobě řekl, že na vás lidi pohlíží, jako že jste jakýsi asociální ďábel. Já bych se s tím ztotožnil - vy jste asociální ďábel na druhou. Jako kdybyste slyšel, jako vás hovoří lidé, kterých se právě dotýká váš pozměňovací návrh, který jste tady spáchal - nebo hodláte spáchat a hodláte prosadit, tak to ještě asociální ďábel je jakoby slušné slůvko.

Nezdůvodnil jste tady vůbec nic, prostě jenom zase argumentujete úplně plytce, jo, jedete jenom po povrchu. Jednoznačně, vždyť to snad každý musí vidět, že opravdu je to ušité horkou jehlou, je to splácané, není na tom ani shoda. Vy prostě začínáte být vnitřně nervózní mezi sebou, bůhvíco za to je slíbeno komu, jo, jestli nějaké místo na kandidátce příští rok, aby se vůbec někdo zachránil na potápějícím se Titaniku - nevím, jo, co za tím je. Ale berete si prostě tady - vzali jste si nejenom tedy seniory, vzali jste si nejenom důchodce, vzali jste si prostě i 120 000 lidí, kteří makají rukama, vytváří hodnoty, na základě kterých potom jsme tady my a vy a všichni placení velice štědře v této Poslanecké sněmovně, a lidi kteří očekávali, byli v nějakém očekávání, že by mohli odejít za svoji celoživotní práci dříve do důchodu, tak zase spláčou nad výdělkem.

Vy to tady načtete, máte z toho srandu, dáváte tady nesmyslné návrhy, které ani lidé nechápou, kteří neznají vnitřní chod Sněmovny - a je to smutné, je to tristní. Jste opravdu asociální ďábel, pane Jakobe, jste.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já jenom poprosím, abychom spolu komunikovali prostřednictvím předsedajícího, pane poslanče. A nyní vystoupí pan poslanec Jakob s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Jan Jakob: Vážené dámy, vážení pánové, tady kolegové z opozice, prostřednictvím pana předsedajícího: vy se tady holedbáte, jak vám jde o lidi. Ale ve skutečnosti jsou vám úplně ukradení, dlouhodobě. (Zvýšeným hlasem.) Vždyť vaše vláda měla jako prioritu číslo jedna důchodovou reformu. Co jste udělali? Vůbec nic! Ti lidé jsou vám úplně ukradení. Jak jde udělat důchodová reforma, abychom nemuseli celý důchodový systém zhroutit a stavět znovu? Jsou vlastně tři možnosti.

První z nich je zvýšit daně, zvýšit odvody. Pak bychom se ale stali nekonkurenceschopní.

Druhou možností je právě zvýšení, postupné zvýšení věku odchodu do důchodu. To vy nepřipouštíte.

Třetí možností je, že se ty důchody sníží. Ekonomicky žádná jiná varianta neexistuje. No, můžete kroutit hlavama, jak chcete, ale neexistuje. To jsou fakta. Vy jste neudělali nic. Ano, není to populární, že my se tady chceme postarat o lidi, o důchodce tak, aby ten systém byl udržitelný. Není to populární, ale my tu starost na rozdíl od vás ve skutečnosti opravdu máme.

Samozřejmě že nechci - a měl by to být zájem nás všech, aby lidé v těch těžkých profesích pracovali celou svoji profesní kariérou. Vždyť to má být náš zájem všech - politiků, zaměstnavatelů a samozřejmě i odborů, aby se hledala cesta, jak zabezpečit ty lidi, aby mohli změnit zaměstnání a i přesto se jejich kvalita života nesnížila. (Velmi hlasitý projev. Předsedající: Čas.) Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Čas. Děkuji za dodržení času. Jenom poprosím, ty mikrofony to berou dostatečně, ať nám to úplně netrhá uši, ta síla hlasu. Děkuju pěkně. A nyní vystoupí pan poslanec Wenzl. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Akorát se omlouvám, kdybych neslyšel případné vaše upozornění, protože ještě doteďka mi zvoní v uších z projevu pana Jakoba, vaším prostřednictvím. (Potlesk zleva.)

Ne, teďka vážně. Já na pana předsedu klubu Jakoba, vaším prostřednictvím. Já jsem čekal to, jak jste s využitím svého přednostního práva vystoupil, šel k mikrofonu, že opravdu se dovíme to, co vás vedlo k tomu, abyste podal ten pozměňovací návrh. Nedověděli jsme se. A mě by zajímalo, jaká byla data pro to, jestli proběhly analýzy, případně kdy kdo se na nich podílel, že jste tento pozměňovací návrh podali s tím, že to bude mít ten ekonomický smysl?

A já jsem přesvědčen, že nám na lidech této země opravdu záleží. Ale z vašeho vystoupení, vašeho jednání tento pocit já osobně nemám, prostřednictvím pana předsedajícího. Děkuju. (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Paní poslankyně Babišová Andrea vystoupí s faktickou poznámkou, připraví se pan poslanec Feranec. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Andrea Babišová: Děkuji. Pane poslanče Jakobe, prostřednictvím pana předsedajícího, děkuji. Vy jste totiž studnice jakýchkoliv dalších faktických poznámek, které my jsme už chtěli ukončit, abychom se zaplaťpánbůh posunuli dál a dostali jsme se k rozpravě. Ale nedá mi to, nedá mi to, abych na vás nereagovala.

Za prvé, váš emotivní výstup měl překrýt vaši bezradnost nad tím, jakým způsobem nám tady pořád nedokážete vysvětlit, vy osobně, co vás vedlo k podání toho pozměňovacího návrhu. My se tady domníváme, že jste to dostal z Ministerstva financí, nejenom samozřejmě vy, ale i pan poslanec Benda, dostali jste k tomu noty - takhle to musí projít, je to přes 120 000 lidí, přece jim nebudeme platit předčasný důchod, bude stačit těch 12 000, které patří do té čtvrté kategorie, a dělejte všecko pro to, aby to prošlo. Takže takhle to tady teďka probíhá. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí pan poslanec Feranec, připraví se pan poslanec Lang. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já taky vystoupím v reakci na plamenný projev pana Jakoba, jak jste říkal ty možnosti. No, ona je možnost pochopitelně další. Další možnost je, že se ty daně budou vybírat... (Poznámka mimo mikrofon zprava.) Počkejte, nechte mě domluvit. Že se budou vybírat. A od začátku mluvíme (nesrozumitelné) o tom přece, že důchodový účet je součást státního rozpočtu. Mimochodem, když se zavedlo EET, jestli si to pamatujete, tak prudce stouply příjmy nebo mzdy v pohostinství, tím pádem i odvody na důchody. Víte proč? No asi proto, že už se těm podnikatelům nevyplatilo vyplácet na ruku, to už by bylo ze zdaněných peněz. A když se ptáte, co jsme dělali, tak se podívejte na ten schodek důchodového účtu. A pokud si to správně pamatuju, co jsem se díval, tak v roce 2017, 2018, 2019 byl přebytek na důchodovém účtu. Přebytek. Když tak plamenně o tom mluvíte. Takže je to o tom nastartovat hospodářství, vybírat daně, což se projeví i příjmem toho důchodového účtu. Tak to je ta cesta. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Bude pokračovat pan poslanec Lang, připraví se paní poslankyně Pošarová. Tak prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, pane místopředsedo. Já k panu Jakobovi opět, prostřednictvím vás. Vy jste tady říkal, že žádná jiná varianta není. Kolega mi to trošičku vzal z úst. Samozřejmě pakliže příští rok budete odejiti, nastoupí nová lepší naše vláda, budeme lépe vybírat daně, vznese se opět nějaký řád a pořádek do naší ekonomiky, lidé získají nějakou naději, mladá generace získá naději, tak se bude rodit více dětí, prostě může se naše ekonomika opět zvednout. Já jsem to říkal už posledně. Vy nás tady prostě strašíte nějakým černým scénářem, něčím, že se všechno zhroutí.

Já jsem taky málem ohluchnul tady od toho vašeho projevu. Já vám říkám, pane Jakobe, je to slabý na předsedu poslaneckého klubu. Argumentace není žádná, ten váš projev je plytkej, je to plané plácání, plácání, prostě bezobsažné plácání. Vy to prostě nedokážete obhájit, protože je to neobhajitelné, a povídáte tady úplné hlouposti.

A protože se nedostanu, v rámci toho svého projevu takhle po těch faktických tady budu prostě číst určité věci. Jenom co vychází články - více jak 84 % lidí, kterých se dotazovali, občanů České republiky, nesouhlasí s tou vaší pseudodůchodovou reformou, 84 % lidí s tím má problém. Z toho 60 % lidí zcela zásadně a dalších 20 % lidí říká, že některé věci tam nejsou asi úplně špatně. Prosím vás, tak když... Já nevím, jak už to říct jako jinak, jo, tak ze sta lidí prostě 80 % lidí vám říká - pane Jakobe, děláte to blbě, je to špatně, proč to tady prosazujete? - A vy pořád dogmaticky trváte na tom, že tady spasíte naši zemi touto vaší pseudodůchodovou normou. Tak neposloucháte své vlastní občany? Voliče? 80 %... 84 % lidí s tím nechce mít nic společného. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Paní poslankyně Pošarová s faktickou poznámkou, připraví se pan poslanec Jakob. Prosím.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Já bych také chtěla reagovat na pana poslance Jakoba, vaším prostřednictvím, protože já cítím, že uráží i opozici, když jste říkal, že nám nejde o lidi. Ale nám právě o ně jde. Proto nesouhlasíme s odchodem věku do důchodu v 67 letech, kdy se jich mnozí lidé prostě nedožijí! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pan poslanec Jakob.

 

Poslanec Jan Jakob: Tak děkuju. Já se pokusím snížit hlasitost svého projevu, byť je to trochu těžké a připadám si, jako bych mluvil trochu do dubu, že vůbec neslyšíte argumenty, které tady zcela jasně zaznívají.

To, co si z té diskuze beru, že nemáte recept. Jediné, co tady říkáte, je, že důchodový systém spasí EET. Vždyť to je úplná absurdita. Vždyť díky EET se možná navíc vybralo na daních něco v řádu jednotek miliard a ani to není prokazatelné. A my se tady bavíme o stovkách miliard. Vy nemáte recept. Vám je to úplně jedno, jste bezradní. Ano, proto vám nejde o lidi. Díky tomu, že nechcete přijít s jakýmkoliv návrhem, tak by to nemělo jiné řešení, než že se v budoucnu opravdu ty důchody budou muset snižovat pod tu důstojnou úroveň. Vy takto udržujete současné dvacátníky, třicátníky v absolutní nejistotě, co bude. Oni díky vašemu přístupu, alibismu a nicnedělání by vůbec nevěděli, na jaké důchody jednou budou mít nárok a jak se mají ve svém životě zachovat, jakým způsobem si mají třeba sami šetřit a investovat na důchod.

Vždyť to je tak nezodpovědné. Omlouvám se. Nemáte řešení, vaše počínání je nezodpovědné. Ano, to naše je nepopulární, ale je odpovědné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za dodržení času. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Hendrych. Připraví se pan poslanec Lang. Tak prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo. Já bych chtěl ještě reagovat na to předchozí vystoupení pana poslance Jakoba, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo. Já si myslím, že tady došlo k poměrně průlomovému prohlášení z jeho úst. On totiž řekl a přiznal, že opravdu není možné, aby lidé v náročných profesích pracovali do 67 let, to tady zaznělo, a že se mají hledat a že se hledají řešení, jak to nějakým způsobem vyřešit. Ale já si samozřejmě logicky kladu otázku, proč jste ruku v ruce k tomu svému návrhu na omezení této skupiny nepředložil nějaký jasný paragraf do toho nového zákona, který by to řešil? Proč mluvíte o nějaké budoucnosti, že se to musí diskutovat a že to budeme řešit a tak dál, ale zároveň přiznáváte, že to možné není. Proč, když jste byl tak statečný a na poslední chvíli tady v tom druhém čtení přednesl ten svůj návrh, proč jste nepřednesl i kodifikovanou nějakou větu nebo nějaký odstavec, který by to pro tyhle lidi řešil? A to by mělo potom možná nějaký smysl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za dodržení času. Nyní pan poslanec Lang s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, pane místopředsedo. K panu Jakobovi, opět prostřednictvím vás. Ale je to marný, je to marný, je to marný! Já pokračuji v tom, co jsem - a trvám si na tom. Prostě vy plavete po povrchu. Prostě když už nevíte, tak urážíte. Přesně to, co tady říká. Proč nás urážíte? Vy se opravdu domníváte, že jsme nějací bezradní, že jaksi nemáme žádné návrhy, že jsme nějajací asociální, že prostě...? To je vidět, komu tady lidé věří a komu lidé nevěří. Vaší minipidistraně, prostě vy jste, kolik máte? Čtyři procenta, pět procent? Kolik má hnutí ANO? Nebudu ani říkat to číslo. Ani v bájných snech, pane Jakobe, vy se nemůžete nikdy na tu percentuální částku dostat, když předkládáte takovéto návrhy.

A jak vy říkáte, že pořád ti lidé narození v roce 1989 a dál, prostě zemřou hlady, ani nebude na žádné penze, ale to je úplně jiná generace. Ti lidé už mají úplně jiné možnosti, můžou si odkládat, můžou mít různé připojištění, můžou se prostě pohybovat třeba na nějakých trzích a tak dále, můžou obchodovat. To všechno ty předchozí generace tu možnost neměly. Takže zase nedělejte z těch lidí, kteří se lidi v roce 1989 a dál, nějaké pitomečky, kteří prostě jenom budou čekat někde s kloboukem a budou čekat na nějakou státní penzi. Tam je celá řada šikovných lidí, kteří se o sebe nějakým způsobem postarají sami a nějakým způsobem si to svoje stáří zabezpečí. Ten, kdo to nezvládne, tak by měl mít šanci ve vyspělé společnosti nějakou tu solidní penzi získat.

A to, co tady říkal kolega o tom, že se třeba to EET, které vy jste šmahem zrušili, to bylo dáno jako příklad. Je to tisíc kapiček. My jsme tady také říkali. Ty kapičky nakapávají, nakapávají, pak je z toho velký pohár, pak je z toho říčka, pak je z toho velká řeka příjmů. Vy jste na ty příjmy rezignovali, a proto jsme dopadli, jak jsme dopadli. A já vás znovu tady vyzývám. Vy máte přednostní hlas. Přijďte sem a klidně si tady hodinu poslechneme vaše krásné zdůvodnění, okomentování vašeho pozměňovacího návrhu, ale nějaký smysluplný, ne tyhle plky, které tady povídáte, prostřednictvím pana předsedajícího! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za tu poslední větu a nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Wenzl, připraví se paní poslankyně Oulehlová. Tak prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já, vaším prostřednictvím, na pana poslance Jakoba, jak tady mluvil před chvilkou o tom, že mu připadá, budu volně parafrázovat, že mluví do dubu, neslyšíme argumenty, které v debatě zaznívají, a tak dále. Ale já tedy osobně - nevím, jak ostatní kolegové, ale dle jejich vystoupení soudím, že také ne, že neslyšeli žádné argumenty, možná na rozdíl od vašich koaličních poslanců, protože tady jich je opravdu na pravé části hrstka, ti zřejmě vědí ty argumenty, proč vlastně tento pozměňovací návrh byl předložen. Myslím si nejenom mě, ale hlavně i občany, by zajímalo, jaké je stanovisko pana ministra zdravotnictví k tomu v těch těžkých profesích, jestli člověk a nakolik může vykonávat těžkou práci do 67 let věku. Vaším prostřednictvím, jak zmínil pan kolega Hendrych, také mně chybí vlastně nějaké to řešení, jaké nabízíte řešení pro ty osoby ve třetí kategorii k tomu, aby prostě do toho důchodu, pakliže toto přijato bude, mohly odejít v těch 67 letech. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a s faktickou poznámkou bude pokračovat paní poslankyně Oulehlová, připraví se pan poslanec Mašek. Prosím.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Já bych chtěla, vaším prostřednictvím, na pana kolegu Jakoba. Vy jste tady hovořil o odpovědném jednání. To vaše odpovědné jednání vypadá tak, že přicházíte s mnoha návrhy zákonů, které neprojdou ani připomínkovým řízením. Pak si na své návrhy sami dáváte narychlo pozměňovací návrhy, když vidíte, že to není tak, jak by to mělo být. To vaše odpovědné konání za poslední tři roky nám přineslo nejvyšší inflaci, která tady s námi bohužel zůstala, a tím nám velmi všem snížila reálné příjmy. Máme jedny z nejdražších energií v Evropě. Bohužel se i děje to, že je tady rozklad Policie České republiky, začíná to i u Hasičského záchranného sboru. Za tři roky se ukázalo, že je nejnižší podpora rodin, máme nejnižší porodnost, a když je zle, tak si zase vzpomenete na lidi, kteří pracují, vychovávají děti, odvádí daně, tak těm berete. Nesnažíte vybírat daně tak, jak by se mělo, a i to EET se určitě v rozpočtu projevuje. A když vám, pane Jakobe, prostřednictvím pana předsedajícího, dojdou argumenty, tak na nás tady křičíte, ale tím se nesrovná ekonomika naší země. Křikem ne! (Potlesk poslanců ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: S faktickou poznámkou bude pokračovat pan poslanec Mašek. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji za slovo. Tak k předchozím faktickým několik poznámek. Pro pana kolegu Jakoba, vaším prostřednictvím. Tady o tom bylo hovořeno Milanem Ferancem. Ten důchodový účet je součást státního rozpočtu a je otázka naplňování státního rozpočtu a rozhodování eventuálně, co z toho státního rozpočtu přidat do důchodového účtu. Ta možnost tady je. Dělají to i jiné státy. To jedna poznámka.

Druhá poznámka. Mám tedy atestaci z hygieny práce a nemocí z povolání jako jednu z atestací, tak mně trošku některé ty argumenty tady přijdou opravdu hloupé. A třetí a čtvrtá kategorie je prostě kategorie - já jsem k tomu chtěl nějaké statistiky, chtěli jsme to k zohlednění těch náročných profesí a nedostali jsme je. Já jsem chtěl statistiky třeba nemocnosti a ony nejsou z pragmatických důvodů, protože ti lidé nikdy nepracovali v těchto kategoriích v tomto věku. Tady jsou zkušenosti možná do 60 let, teď do 63, pokud tam někdo vydrží, ale žádné statistiky neexistují, takže to nelze ani o nic opřít a já vám můžu garantovat jako praktický lékař, který zároveň dělá preventivní vstupní prohlídky a podobně pro zaměstnavatele, že lidé v tomto věku jsou opravdu nemocní. A ti, co jsou už mimo práci, tak nepodléhají evidenci pracovní neschopnosti, protože ji nevyužívají. Takže jsou to nemocní lidé a v této kategorii to vykonávat nemohou. Pan ministr to ví, chtěl to ošetřit, ale nechal se přitom po několika letech, řekl bych, poměrně usilovné práce zválcovat. A já tady na tom zpochybňuji vůbec smysl té důchodové reformy, protože tohle měl být jeden z jejích pilířů, tedy těch podstatnějších parametrů.

Takže bych řekl, pane Jakobe, vy se snažíte prosadit heslo, že ekonomika vítězí nad tělesným a duševním zdravím! Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: S faktickou poznámkou bude pokračovat paní poslankyně Hanzlíková a já předám řízení schůze. Hezký den přeji. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo. Já také zareaguji na pana poslance Jakoba vaším prostřednictvím, paní předsedající, už teď při té výměně. A chtěla bych říct, že ono velmi záleží na tom, jaké ty parametrické změny to jsou, a myslím si, že více než 80 % lidí, jak už tady zaznělo, a nejenom oni, ale i spousta odborníků ze sociální politiky, z demografie a z dalších oblastí, by byla velmi ráda, kdybyste právě nic nedělali a takové změny nepředkládali, protože ty změny mají negativní dopady na lidi.

Vy jste tady sám hovořil o dvacátnících a třicátnících, a to vám dávám zapravdu, ano, důchodová reforma by se měla týkat těchto lidí, ale vaše parametrické změny se dotkly lidí těsně před důchodem. Já se tady k tomu stále vracím, protože je to pravda, lidi, kteří chtěli za měsíc odejít do předčasného důchodu, tak se jim najednou posunul o dva roky.

To jsou za mě opravdu neskutečné věci. Důchodová reforma, na ni má být čas, má se týkat skutečně mladých lidí.

Další obrovská chyba, stále to tady zaznívá, vy jste se úplně vykašlali na příjmovou stránku a bez té důchodová reforma nemůže být.

A to, co jste tady říkal o nezodpovědnosti, tak já tedy vidím, že nezodpovědný je právě váš pozměňovací návrh, protože když si vezmete, že vedle toho je tak zpřísněn odchod do předčasných důchodů, tak jakou možnost těm lidem vy dáváte? Jakou možnost mají lidé, kteří budou prostě po šedesátce nemocní, tak akorát jít do invalidního důchodu nebo být nemocní, takže jim dobře zpříjemníte roky před důchodem. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Další faktická je s přihláškou paní poslankyně Lenky Knechtové. Jinak přeji hezké poledne, kolegyně, kolegové. Prosím, máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Já navážu na svou ctěnou kolegyni, paní poslankyni Janu Hanzlíkovou. Ony jsou to opravdu jenom parametrické úpravy. To řekla jasně Národní rozpočtová rada, a já vůbec nerozumím tomu, když pan Jakob je také členem rozpočtového výboru, že prostě stanoviska takovéto instituce nezná.

A další věc - tím, že jsou to parametrické úpravy, tak se prostě dostáváme do té situace, že vlastně v tom legislativním procesu, který běží tady ve Sněmovně, pak vlastně hýbeme s těmi věcmi zleva doprava a zprava doleva, tak, jak se to potom jako vyjednává, a tudíž jsme hodili přes palubu lidi, kteří opravdu pracují v těch náročných profesích. A, pane Jakobe, prostřednictvím paní místopředsedkyně, to jsou muži, kterým, když nabízíte, že půjdou na Úřad práce, to přece není pro ty chlapy řešení.

Vraťme se k tomu, co tady říkal i můj ctěný kolega Martin Kukla, jak třeba na Vysočině k tomu přistupují zaměstnavatelé. Prostě vytvářejme ty věci a zákony smysluplně, nejenom tím, že jste se vy dohodli. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Vladimíra Lesenská, poté pan poslanec Feranec. Prosím, máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Já děkuji za slovo. Vážená koaliční vládo a vládní kolegyně a kolegové, fajn, úžasně myslíte na lidi, na ty současné a hlavně na ty budoucí důchodce a na státní kasičku. Spočítali jste někdy, kolik tu kasičku budou stát náklady na invalidní důchody, nemocenskou a na nejrůznější dávky? Zmiňovali jste zodpovědnost zaměstnavatelů a odborů na rekvalifikace, aby lidi v těžkých profesích měli možnost zvládat, vůbec zvládat, pracovat v prodlouženém důchodovém věku, ale to jsou všechno opět věci, které pracovní trh budou zatěžovat. Kdo bude a jak zaměstnávat tyto pracovníky, kolik bude stát vynakládat finančních prostředků na podporu tohoto zaměstnávání? Nebylo by jednodušší a možná i méně finančně náročné dovolit těmto profesím, nejen náročným, v klidu odejít do předčasných důchodů nebo věk do důchodu vůbec neprodlužovat?

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Feranec, poté pan poslanec Radek Koten. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, paní předsedající. Já se ještě jednou vrátím k tomu, co říkal kolega Jakob. Je jasné, že já jsem říkal to EET, jenom takový příklad, a to byl celkem jako vtipný příklad v tom, že skutečně zavedlo se EET a zvýšily se mzdy. Ale, pane kolego, prostřednictvím paní předsedající, asi víme, jaká je souvislost mezi hospodářským růstem a saldem důchodového účtu. Ne? To si myslím, že nemáme o to spor. Pokud roste hospodářství, rostou průměrné mzdy, tak vlastně rostou příjmy do důchodového účtu, bez toho, aby se muselo zvyšovat procento odvodů.

A přesně to se stalo v roce 2017, 2018, 2019, kdy ten účet byl v přebytku. Potom přišel covid, rok 2020, tak byl ve schodku a v roce 2021, na konci toho šíleného covidového období, skončil ve schodku nějaké 3 miliardy, což jako není tak moc. Jaký byl schodek za rok 2023? Teď myslím důchodového účtu. 70 miliard. Takže jde o to skutečně nastartovat hospodářský růst a potom ty příjmy přijdou.

Poslední dvě věty. Je to jako když budu mít na starosti vytápění nějakého domu a řeknu, no, je problém, tak buď seženu palivo na topení, anebo začnu přesvědčovat lidi: Zvykejte si na teploty 15 stupňů a 12 a 10 a osm a dva svetry.

Takže řešte příčinu tady toho, a to je ten hospodářský růst a výběr daní. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní pan poslanec Koten vystoupí s faktickou poznámkou, připraví se paní poslankyně Andrea Babišová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, já bych tady velmi rád zareagoval právě na ty skupiny, které tedy pracují velmi těžce, a ten pozměňovací návrh se jich přímo dotýká.

Já jsem se díval v podstatě na ten systém důchodového pojištění a shodou okolností je to tedy 100 let od té doby, kdy se přijal jeden z nějakých prvních zákonů, co se týká výpočtu důchodů. A právě také reagoval na to, jakým způsobem zabezpečit právě ty těžké profese, které například pracovaly v dolech jako horníci, to znamená, velmi těžce pracovaly. A my jsme tady tedy o 100 let později a tyto těžké profese v podstatě připravíme nejenom o zdraví, ale my je připravíme i o ten důchod po nějakých odpracovaných letech. No, tak před těmi 100 lety a dále, tedy až někdy do roku 1988, stačilo 20 odpracovaných let. No, a když se podíváme nyní, tak nyní tedy v té takzvané důchodové reformě musí ten člověk pracovat 45 let a možná i více a musí mít ten počet let tedy odpracován.

Dá se říci, že dejme tomu nějakých 35 let zpátky stačilo tedy odpracovat 20 let a do důchodu se chodilo běžně v 60 letech. No a ženy, které měly děti, tak chodily samozřejmě úměrně počtu dětí, které vychovaly, tak dříve, dejme tomu v nějakých 54, 55 letech. No, ono to řešilo spoustu věcí, například to řešilo i ty školky, řešilo to i ty takzvané dětské skupiny, které nyní se prosazují, a právě ty babičky mohly hlídat ty děti. (Čas.)

Já budu pokračovat ještě poté. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za dodržení času, pane poslanče. Nyní je s faktickou poznámkou přihlášena paní poslankyně Andrea Babišová, připraví se pan poslanec Lang. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Andrea Babišová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já jsem tady za Moravskoslezský kraj. Moravskoslezský kraj je krajem horníků, hutníků, slévačů a dalších těžkých povolání. Kdysi se dokonce Ostravě říkalo ocelové srdce Československa.

Nemůžu prostě přenést přes - když to řeknu - přes srdce váš pozměňovací návrh, pane poslanče Jakobe, prostřednictvím paní předsedající. Je to přes 120 000 lidí, kteří pracují celý život v těžkém průmyslu a opravdu na tom zdravotně už nejsou nejlépe.

 

Za období vaší vlády, za ty tři roky jste zrušili preventivní prohlídky. Zrušili jste vstupní prohlídky. Pan ministr zdravotnictví, který zde není přítomen, bychom se o tom tady mohli pobavit pro bezpečnost práce. Máme tady teďka pouze tisk 757, který budeme schvalovat v druhém čtení. Zatím nic jiného pro bezpečnost práce za tři roky jste neudělali. A teďka po dohodě, která tady vlastně je, s odboráři, s pracovními skupinami i s ministerstvem, což posvětil pan ministr sám návrhem vlastně v tomto zákonu, tak my teďka tyto dohody všechny rušíme a 120 000 lidí prostě ze skupiny číslo 3 škrtáme. A děj se vůle boží.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Pan poslanec Lang je na řadě se svou faktickou poznámkou, poté pan poslanec Koten. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, paní místopředsedkyně. Napřed obecně. Důchodová novela počítá s pokračováním zvyšování důchodového věku nad 65 let až do 67 pro třicátníky, zároveň je tam nižší počet nových penzí, minimální důchod je ve výši 20 % průměrné mzdy, dřívějším důchodem za práci v rizikovém prostředí. A jak ukazují průzkumy, vládě se o chystaných změnách nepodařilo příliš přesvědčit veřejnost. Opět opakuji, 84 % lidí tomu nevěří.

Máme tady takový článek, já se nestydím to tady přečíst, co nám píší lidé, kteří sledují tady tyto věci. Možná pro pana Jakoba, který by si to mohl poslechnout, a možná že mu to také přistálo v jeho schránce, tak hlas lidu, že jo, vox populi, měli bychom se i tímto řídit, říkám, opakuji opět, 84 % české veřejnosti nevěří tomu, co tady předkládáte, nemají v to důvěru. A mělo by to být taky pro nás nějaké nosné téma.

Ten jeden občan, který se tu i podepsal, tak říká: "Já vás všechny zdravím, zejména ty, kteří předkládají tento návrh. Měl bych pro vás pouze jednu jedinou prosbu. Prosím vás, už se do ničeho zásadního nepouštějte. Na co jste sáhli, to jste pos-dvě..tečky-li. Zatím jste jen pomohli movitější třídě a pomáháte i sobě, například růstem platu. A co my obyčejní lidé? Já musím chodit do dvou prací, abych uživil manželku a dvojčata. Díkybohu, že příští rok budou volby." Já myslím, že toto vystihuje plně vše. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Zatím s poslední faktickou poznámkou je na řadě pan poslanec Radek Koten. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji. Tak já bych dokončil ještě myšlenku z té předchozí faktické poznámky. Jedná se o to, že v podstatě ty ženy, které šly do důchodu dříve, protože vychovaly nějaké děti, tak samozřejmě měly i vnoučata. A právě pokud tedy už ty jejich děti měly děti, tak mohly ty děti právě hlídat. A pak se nemusely řešit různé dětské skupiny, nemusely se řešit různé školky a podobně. A mělo to určitě i poměrně pozitivní vliv na ty děti, protože vždycky měly nějakou stopu výchovy právě od té starší generace, tím pádem to fungovalo tedy úplně jinak.

Ale já bych se rád vrátil k důchodové reformě. Víte, ono tady se poměrně značně kritizovala doba, která tedy byla od roku 1948 až do roku 1989. Nicméně cesta, která se ušla v tom důchodovém zabezpečení, a ten počet různých typů dávek, které byly v těch důchodech, tak to byl neuvěřitelný, poměrně propracovaný a téměř bych řekl od toho roku 1924 propracovaný systém, který reflektoval všechny věci, které se děly, ať už to byla náročná povolání, a právě to také reflektovalo i na tu dobu, kterou byl schopen ten člověk odpracovat v nějakém takovém pracovním vytížení. A vy to tady jedním pozměňovacím návrhem, který nemáte ani projednán v koalici, tak totálně smáznete. Já bych vám doporučil, běžte se někdy podívat do kamenolomu, jak to tam vypadá. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. To byla poslední faktická poznámka a nyní je s přednostním právem přihlášen pan ministr Jurečka. Prosím, máte slovo, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Moc děkuji. Dobré už odpoledne. Já si dovolím reagovat, protože ve faktických poznámkách se zdaleka nedá říct tolik věcí v souvislostech, proto jsem čekal od už minulého pátku, abych tenhle prostor dostal. Možná na úvod ještě svého vystoupení řeknu s politováním, před asi dvaceti minutami nás tady jedna kolegyně z hnutí ANO školila, že tady nejsou poslanci koalice, kteří jsou za tím návrhem, kteří absolvovali opravdu dlouhé hodiny jednání. Ale když teď počítám v rychlosti, tak je tady asi 15 nebo 16 poslankyň a poslanců za hnutí ANO. Tak možná je potřeba to také si vzít jako k srdci, když ta kritika zaznívá. A já chápu, a to znovu říkám, že já jsem u této kritiky opatrný, protože sám také vím, že často člověk jednání Sněmovny může sledovat ze své kanceláře nebo případně tady z prostor v předsálí a slyší to, co tady ten, kdo stojí u pultíku, zrovna říká.

A teď si dovolím reagovat na to, co tady zaznívalo v předchozích vystoupeních. Bylo tady zmiňováno to, jak tato reforma vlastně reaguje na situaci s demografií. Hodně to tady akcentovali kolegové z SPD, ale i někteří kolegyně, kolegové z hnutí ANO. Tato reforma je naprosto průlomová v tom, že poprvé historicky, a teď tady děkuji i za poznámku, že před sto lety 16. září 2024 (1924?) tady bylo projednávání, závěrečné projednávání prvního, ne nějakého, ale klíčového prvního zákona o sociálním zabezpečení, který byl nakonec ve finálním hlasování schválen 30. října 1924 a jeho účinnost rozeběhla od 1. července 1926 - v době první republiky. A byl to průlomový zákon i ve světovém srovnání. Ano, Bismark tady zavedl nějaké principy. Ale ten zákon to opravdu aplikoval do systému, který v zásadě celých těch sto let přetrvává s těmi principy, které tehdy byly těmi, kdo to tady přijímali a projednávali. Ta debata, kdy jsem se díval do historických pramenů, nebyla vůbec jednoduchá. Příprava toho zákona trvala zhruba tři roky z pohledu nějaké shody a následný rozjezd implementace byl vlastně ty necelé dva roky. Ale teď zpátky do přítomnosti.

Nikdy v tom systému doposud nebyly prvky, které by opravdu systematicky oceňovaly zásluhu, čas, úsilí věnované výchově budoucí generace, péče o budoucí generaci i péči o blízkou osobu v domácnosti. A to je v této důchodové reformě historicky poprvé. Poprvé to tam včleňujeme. Já se k tomu dostanu ještě v dalších konkrétních detailech. Ale zároveň chci říct, že nemohu souhlasit s tím, co tady říkal kolega Radim Fiala z SPD, že si ti lidé našetří na ten důchod. Od začátku ten systém je tak, že si nikdo nešetří 35, 40, 45 let a pak čerpá z našetřené částky. Od začátku je ten systém opravdu čistě průběžný. Teď pracuji, peníze z mého odvodu okamžitě stát další měsíc přerozděluje na výplatu důchodu mých rodičů nebo prarodičů či v tom solidárním pojetí i na ostatní logicky osoby, třeba z pohledu invalidit, sirotčích důchodů nebo případně invalidních, které jsem tady zmínil.

To znamená, neutvrzovat lidi v tom omylu, který také někdy slyším i mezi lidmi, že oni si na důchod našetřili. Nenašetřili. Ale z jejich pracovních aktivit a z jejich období produktivního života se sleduje, jak dlouho jsme pracovali, kolik byly ty výdělky, jaké byly doby vyloučené, jaké byly doby náhradní, a pak se z toho vypočítá ten důchod. Ale zase na ně musí vydělat ten někdo další, kdo je v tom produktivním věku, v tom principu rodinném, ty děti a vnoučata těch, kteří potom ten důchod pobírají.

Tak to já jenom říkám proto, abychom se tady zase vrátili k podstatě, k tomu principu toho systému, a nevytvářeli dojem, že ten princip je jiný. Ne. Na důchod si v průběžném systému nešetříme. Na důchod si můžeme střádat prostředky přes třetí pilíř, investiční produkty, jiné zabezpečení, nákup nemovitostí, pozemků, půdy a očekávaných budoucích výnosů, ať už z toho majetku, nebo z těch produktů investičních. To si myslím, že je důležité, aby tady zase zaznělo, abychom ty věci trošku dali zpátky na koleje.

 

Hodně tady zaznívala otázka rodinné politiky, rodičáku a těchto věcí, říkala to tady kolegyně Richterová. Já musím říct, že mě mrzí přístup Pirátů, když v některých věcech opravdu poměrně rychle zapomněli na to, že byli součástí koaliční vlády tři roky, že to byly věci, které se dohodly kompromisně. Všichni v té koalici museli z něčeho ustoupit a přijmout nějaké společné řešení, že se na to zapomnělo.

Ale chci jenom podtrhnout to, že ani zabezpečení důchodců, seniorů, ani podpora rodičů není čistě jenom o tom, jaká je výše důchodů nebo jaká je výše rodičovského příspěvku. Vždycky je to soubor všech ještě i dalších nutných opatření pro to, aby se těmto skupinám mohlo dařit, aby mohly fungovat, aby se mohly rozvíjet a zvládat tu situaci. V případě seniorů je to nabídka sociálních, zdravotních služeb, je to nabídka jejich společenských aktivit. To jsou všechno další věci, které určují kvalitu života toho člověka v té dané životní fázi, v tom daném věku. Stejně tak je to v případě nás rodičů. Stejně tak je to v případě nás rodičů, kdy samozřejmě výše rodičovského je důležitý faktor, stejně jako další ekonomické nástroje, jako je výše jednotlivých podpor v rámci sociální podpory, kde mám přídavek na dítě, kde mám případně porodné, kde mám další nástroje, které mně jako rodiči pomáhají třeba s úhradou nákladů na bydlení, na kroužky, na vybavení dítěte do školy. To Jsou všechno další nástroje, kdy sociální systém pomáhá a podporuje rodiče v různých situacích.

Stejně tak to platí u rodičů a rodin v případě skloubení rodinného a pracovního života. Přece tam jsou důležité nástroje, jako jsou podporované částečné úvazky, které jsme zavedli, rozšiřování kapacit předškolních vzdělávacích zařízení, jako jsou dětské skupiny, sousedské dětské skupiny, které teď tady projednáváme ve Sněmovně taktéž. Umožnit prarodičům čerpat rodičák v mimořádných životních situacích. Mimochodem, dneska ten prarodič v pohodě hlídat může. Je to na individuální dohodě v té rodině. To nejsou věci, které by byly zapovězeny. Myslím si, že ve většině normálních rodin se to také děje. My teď jenom chceme povýšit ještě to, aby explicitně, když se stane třeba mimořádná situace, že jeden z rodičů zemře nebo dlouhodobě onemocní, aby ten rodičák mohl prarodič čerpat třeba i ve spojení s tím, že má ochranu ve vztahu ke svému zaměstnavateli, to znamená, že ty věci upravíme v sociálním, zdravotním pojištění, v zákoníku práce, a na tom se teď pracuje a toto bude součástí úpravy revize dávkového systému.

Pak jsou tady také ještě důležité nástroje, které souvisejí třeba s tím, co teď děláme, kdy rozšiřujeme například možnost čerpání rodičáku pro studentky. Nemají pojištění, nemohou čerpat mateřskou a my umožňíme v tom návrhu, který tady bude také předložen teď během měsíce, aby mohly čerpat rodičák ještě před narozením toho dítěte. Úpravu nařízení vlády, aby v platových stupních bylo zohledněno to, že rodič byl na rodičovské déle než šest let. To jsou další věci, které když seskládáme do toho balíčku věcí, které se dělají na podporu rodičů a rodin, tak je toho fakt hodně, které se podařilo udělat. A já děkuju tady zase korektně i opozičním partnerům za podporu těch návrhů, které už prošly, a často vlastně i za konstruktivní náměty v té diskusi, kterou tady o tomto vedeme. Tak to jsem chtěl ještě dát do kontextu z pohledu dalších nástrojů, které podporují situaci rodin v České republice.

Ještě možná připomenu třeba u bydlení. Když jsem ještě jako ministr životního prostředí, kdy jsem tam byl 4,5 měsíce, upravoval programy Nové zelené úsporám, tak jsme se vlastně dohodli, že kromě té NZÚ light, která cílí na ty zranitelné skupiny obyvatel, vlastně uděláme i ten produkt Oprav dům po babičce, kde bude právě ta explicitní zesílená podpora těmi 50 tisíci korunami na to nezaopatřené dítě pro rodiče-žadatele v tomto programu.

Takže to je celá sada opatření, které tady jdou na podporu rodičů, rodin. Ještě připomenu samozřejmě daňové slevy. V tom jsme vlastně jako země poměrně unikátní. Celá řada zemí, jako je Rakousko, Polsko, se u nás dotazovaly na to, jak ten systém se vlastně vyvíjí a proč ho takto máme. To znamená, to není jenom o výši slevy na poplatníka, ale i o slevách na děti, o tom, že to je odstupňováno podle počtu dětí, že to má progresi, že to s tím počtem dětí roste nahoru, že jsme před čtyřmi lety, a tenkrát za to děkuju, za tu podporu, protože to byl návrh od nás z opozice a tehdejší ministryně financí nakonec k tomu dala myslím, že neutrální stanovisko a prošlo to, že jsme odstropovali ten nesmyslný strop na ten daňový bonus, na těch 62 tisících korunách, tedy pro rodiny, které měly tři a více dětí, a ti rodiče pracovali, tak je úplně nesmyslně trestal. Je celá řada fakt dobrých opatření, která je potřeba vnímat dohromady, a nebavit se čistě jenom o jednom opatření, jako je právě rodičák.

Když se potom podíváme na tu další debatu, která tady zaznívala, tak tady bylo hodně řečeno kolem toho, jaké máme výše důchodů těch lidí. Byly tady nějaké citace. Já chci jenom zase říci, vždycky je potřeba se na tu výši důchodu dívat i tím, jak ten systém je nastaven, a ten systém doteď vlastně hodnotil, kolik ten člověk vydělává a jak dlouho pracuje. A já, když jsem si teď nechal vytáhnout od svých kolegů, kolegyň z MPSV typově příklady, které tady teď řeknu, tak zkusme se nad nimi zamyslet a potom si říkat, proč třeba ty částky důchodů těch lidí jsou výrazně nižší. A k tomu já se za chviličku dostanu.

Kdybychom vycházeli teď z aktuálních čísel a dat, tak pokud bych měl stanoven vyměřovací základ ve výši minimální mzdy roku 2024, což je 18 900 korun, tak by můj důchod, kdybych takto byl na této úrovni celý život, tak by byl ten důchod ve výši 17 158 korun vyměřen. To znamená, minimální mzda 18 900, kdyby to bylo teď takto stanoveno, já vím, že ten příklad má určité samozřejmě nedokonalosti, ale jenom pro tu představu, to znamená, bylo by to 39,8 % vůči průměrné mzdě a 90,8 % vůči mému předchozímu hrubému příjmu.

Kdybychom vzali osobní vyměřovací základ, který by byl z výše průměrné mzdy roku 2023, což je 43 120 korun, tak by byl z této částky důchod 21 631 korun, což je 50,2 % průměrné mzdy a 50,2 % logicky toho předchozího výdělku, samozřejmě v hrubém. Ale kdybychom vzali ten osobní vyměřovací základ z výše mediánové mzdy roku 2023, což 39 518 korun, tak by ten důchod byl 20 999, což je 48,7 % průměrné mzdy a 53,1 % mzdy předchozí - obojí v hrubém.

Proč to říkám, ty příklady, a proč stojí za povšimnutí i ten příklad s tou minimální mzdou? Protože když se potom podíváme na ty nízké důchody, tak ty velmi nízké důchody, výrazně podprůměrné mají určité příčiny. Jednou z důležitých příčin je právě to, že ten systém donedávna a do tohoto návrhu důchodové reformy trestal především ženy za čas, který strávily výchovou dětí, a za čas, který stráví ti lidé péčí o osobu blízkou. To je velmi důležitá příčina, proč ti lidé mají nízké důchody. Obojí jsme - buďto výchovným částečně, a rodinnným vyměřovacím základem plně - vyřešili, protože u těchto lidí tento čas, tato doba už nebude tím, že je to bude trestat, ale bude jim započítávána hodnotou průměrné mzdy v tom daném roce, kdy tu činnost dělají, a odvodů z něj, anebo pokud poté či před tím vydělávali více, tak z té částky, která je pro ně výhodnější. To je fakt strašně důležitá věc pro statisíce lidí v téhle zemi, která jim napraví a bude jim garantovat do budoucna férové důchody, takže nebudou potrestáni.

Toto zmiňované podklady od pana Rusýho, které tady byly citovány, naprosto opomíjí a nemá tam pan kolega Rusý započítávány ty parametry, tak jak byly upraveny pozměňovacím návrhem, který tady máme řádně načten v systému. To znamená, že se vyměří výchovné, vyměří se rodinný vyměřovací základ a bere se ta hodnota, která je pro toho člověka lepší a vyšší.

Potom je často situace, kdy ten člověk důchod má nízký proto, že v tom životě třeba byla kombinace, kdy fungoval jako OSVČ, jako zaměstnanec, jako OSVČ nebo v některých případech plně pouze OSVČ, ale platil si minimální odvod. Ale to ten člověk v zásadě dopředu věděl. Odvádím-li minimální odvod, tak asi nemohu čekat, že budu mít průměrný důchod. Do určité míry toto napravujeme úpravou, kterou jsme udělali v konsolidačním balíčku, kdy ve třech letech po sobě se postupně hranice minimálního odvodu zvyšuje, aby odpovídala hranici zhruba odvodů z minimální mzdy.

Mně to přijde jako logické a férové. A když jsem se ptal svých kolegů, našich předchůdců tady ve Sněmovně, jak tehdy stanovovali po roce 1989 vlastně nastavení těch odvodů u živnostníků, tak řekli ano, tenkrát byla politická dohoda, že jsme věděli vědomě, že živnostníky v tom odvodovém a daňovém zatížení chceme zvýhodnit, aby ten živnostenský stav se po komunistické totalitě rehabilitoval, aby ti lidé se nebáli začít podnikat, aby byli podpořeni ze strany toho státu.

A také i tehdy se řeklo, že zhruba po 10 letech by se ten stav měl postupně začít upravovat, ale to se vlastně za těch 30 let nikdy nestalo. A myslím, že každý vnímáme, kdo jsme aspoň trošku soudní, že je tady velký rozdíl v té odvodové zátěži, následně i v té sociální ochraně v mnoha situacích. A to říkám jako člověk, který začal na vysoké škole fungovat jako OSVČ, 11 let tu práci dělal jako OSVČ, a vím, jaké jsou složitosti a rozdíly mezi tím, jestli jsem zaměstnanec, protože jsem byl také zaměstnanec, než jsem šel do politiky, osm let, a mezitím, když jste živnostník, který je zodpovědný plně sám za sebe, nese veškerá rizika sám za sebe, na sobě nebo na své rodině. Ale na druhou stranu ty rozdíly tady byly poměrně výrazné a my jsme tou úpravou, kterou jsme v loňském roce přijali, udělali krok, který - ne že to srovnává, nesrovnává to, ale postupně to alespoň částečně vyrovnává. A zároveň jsme také řekli, že když toto děláme, tak jsme rozšířili, a to jsme tady také schvalovali a projednávali, i ty sociální benefity zase pro toho živnostníka, který si třeba platí některé typy odvodů, aby měl nárok na některé formy podpory, na které doposud třeba neměl.

Takže to je třeba tato část, kterou jsem chtěl zmínit. Když mluvíme o výších důchodů těch lidí, tak si, prosím pěkně, zkusme vždycky zamyslet se nad tím, kde je ta příčina, proč ten člověk má tak nízký důchod- Nejčastěji byla ta příčina opravdu v těch dvou prvních argumentech, které jsem uváděli, že ti lidé vychovávali děti, ženy dlouho byly s nimi doma, a nebo pečovali o osobu blízkou. A pak jsou to ty důvody další.

Pak tady často ještě zazníval argument o tom, že ten náš systém vlastně není solidární nebo sociální a že pak nám ti, kteří pobírají ten důchod, končí vlastně na sociální podpoře, státní sociální podpoře, nebo dokonce hmotné nouzi. Tak já k tomu chci zase, protože mám rád, když máme jasno ve faktech, tak bych k tomu chtěl doplnit, jaká ta fakta jsou. Když se podíváme u příspěvku na bydlení, tak tam ze všech těch, kteří o něj žádají, je 20 % žadatelů z řad příjemců, kteří jsou už těmi, kteří pobírají důchod. A když se podíváme na situaci v případě hmotné nouze, tak tam ta situace je ještě výrazně jiná, tam je 9 % žadatelů v hmotné nouzi ze strany seniorů. To znamená, není to tak, jak se to tady možná jevilo v té debatě, že v té státní sociální podpoře nebo v hmotné nouzi jsou ve výrazném podílu nebo většinově zastoupeni žadatelé z řad seniorů. Není to pravda. Tak jsem zase chtěl k tomu jenom doplnit nějaká čísla, ať v těch věcech máme jasno.

Pak tady byla ta debata kolem náročných profesí a já musím říct, že nemám teď už odborně rád to slovo profese, ale pozice. Protože se nelze nikdy bavit plošně o nějaké skupině, abychom třeba řekli - všechny zdravotní sestřičky by spadaly do těch náročných profesí, nebo všichni lakýrníci by tam spadali. Vždycky záleží na tom konkrétním pracovišti, na těch podmínkách na tom pracovišti, na té technologii na tom pracovišti. Máme dneska obrovský posun v tom, že některé ty konkrétní pozice se za 20 let proměnily tak, že ten člověk už třeba s tou nebezpečnou látkou nepřichází vůbec do kontaktu, ale je operátorem nějaké linky, stojí v bezpečném prostředí, nepřichází do kontaktu s tou chemickou látkou, aerosolem a podobně, a to je potřeba vnímat.

To znamená, my jsme tady definovali návrh, který říkal podle legislativy, kterou má v zásadě v kompetenci Ministerstvo zdravotnictví, a podle toho, jak si ten konkrétní zaměstnavatel na základě této legislativy s tou konkrétní hygienou vyhodnotí klasifikaci té pozice, tak pak ji zařazuje do té kategorie čtvrté nebo třetí k tomu konkrétnímu riziku, nebo k těm konkrétním rizikům v množném čísle. Z toho on má nějaké povinnosti, lékařské pohlídky častější ochranné pomůcky a tak dále. To znamená, my tady v tom návrhu neřešíme, abychom řekli, všichni tito lidé v těchto desítkách či statisících čísel jsou automaticky, paušálně včleněni do toho systému té náročné pozice s těmito a s těmito nároky. Je to, vždycky to začíná od toho, že ta daná konkrétní firma na základě konkrétní technologie, s konkrétními dopady řeší to, zdali toho člověka tam klasifikuje, zařadí, nebo ne, a toto je samozřejmě pod dohledem jednotlivých hygienických služeb.

My jsme ten návrh - ano, my jsme ho připravili, ale na druhou stranu vznikla tady diskuse s dohodou, která byla prezentovaná minulý týden v úterý, takže ty poznámky, které tady zaznívají, že my potřebujeme nějaký čas a podobně, tak ty nejsou relevantní, protože předsedové poslaneckých klubů koaličních stran prezentovali minulý týden dohodu. S tím, že platí to, že v těch náročných pozicích zůstanou dneska ti, kteří už tam byli přijati, to znamená zdravotničtí záchranáři, hasiči, podnikoví hasiči, a že tam zůstane celá kategorie toho čtvrtého rizika, a že ta čtyři rizika, která byla v té třetí kategorii, tak budou řešena v rámci povinností zaměstnavatelů, přispět do třetího průběžného pilíře na individuální účty těchto osob.

To znamená, ta základní filozofie v tom, že ty lidi chceme více ocenit za jejich náročnou práci a samozřejmě jim také umožnit i tu možnost odejít případně do toho důchodu dříve, tak ta ale v tomhle principu zůstane zachována. Protože jestliže si dokáží ve třetím pilíři vytvořit větší finanční objem, který by tímto měl být zabezpečen, tak zákon už dnes počítá s možností předdůchodu.

Výhoda tohoto řešení je i třeba v tom, že ten člověk, případně jeho rodina a jeho nejbližší s těmito prostředky mohl nakládat plně z hlediska třeba dědického řízení a podobně. Ale když máte peníze v průběžném pilíři, tak ty jsou maximálně určeny pro vás, do určité míry drobně ještě při výpočtu vdoveckého a vdovského důchodu. Ale nemáte individuálně možnost využít je potom na základě nějakého svého osobního rozhodnutí, když do toho důchodu odcházíte. To je potřeba si také férově říci.

A ještě jeden argument také chci uvést na pravou míru. Ten vyšší odvod pojistného, který tady je navrhován, a už je aplikován dneska u zdravotnických záchranářů i u těch hasičů, ten nevytváří ten systém vyrovnaný. Ten vyšší odvod pojistného to bude krýt jenom z jedné třetiny. Jenom z jedné třetiny, ze dvou třetin se na ten důchod těchto lidí musí složit všichni ostatní, kteří do toho důchodu přispívají. To je potřeba tady férově takhle přiznat a říci. Proto já odmítám to, co tady někde zaznělo, že my tady někoho hážeme přes palubu. Nehážeme přes palubu. Já jsem za sebe řekl, že pro mě je důležité, aby buď fungoval jeden model, a to znamená, buďto to bude tedy v tom systému průběžného pilíře pro tyto lidi, anebo ať je to v tom systému třetího pilíře penzijního připojištění. A to je varianta, na které se předsedové klubu dohodli minulý týden. To znamená, pro ty lidi tady bude nástroj, který bude pro ně funkční, bude zabezpečovat tu možnost odejít dříve do důchodu i to, aby ten důchod byl také ve větší finanční - nebo ve vyšší finanční výši.

Tak, tolik jsem chtěl ještě uvést tyto věci, které tady zaznívaly. Já vám děkuju moc za pozornost a budu se těšit na další debatu.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Vaše vystoupení vyvolalo zatím jednu faktickou poznámku, k té se přihlásil pan poslanec Jiří Mašek. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji, paní předsedající. Pane ministře, děkuji za to vysvětlení. Já bych tady k tomu chtěl jenom dodat, jak jste říkal, že u těch záchranářů se na tom spolupodílejí i ostatní lidé, nejenom ti zaměstnavatelé, je to pravda. První rok tam naskočí 2 %, každý další následující rok 1 % spoluúčasti, v uvozovkách, těch zaměstnavatelů. Ale tady bych chtěl k tomu zdůraznit, že se jednalo po domluvě o určité napravení křivdy u těch záchranářů vůči ostatním hlavním složkám Integrovaného záchranného systému, které dostávají, nebo jejich členové dostávají výsluhy, a ty výsluhy samozřejmě také platíme my všichni a ta policie na to nic zvýšeného neodvádí, nebo Vězeňská služba a další zaměstnavatelé. Tak to je ta jedna poznámka.

 

 

Poslanec Jiří Mašek: Ta druhá. Ten úmysl byl určitě dobrý, já jsem ho akceptoval. Třetí, čtvrtá kategorie souhlas. To, že se k tomu vyjadřují hygienici, souhlas. Také na základě šetření hygieny - já jsem se toho kdysi účastnil - se zařazují do příslušné kategorie jednotlivé profese. Není úplně pravda, že by všichni pracovníci dneska vypadli z toho rizika proto, že pracují z nějakého velínu, nepřichází s těmi aerosoly nebo namáhavou prací, přetěžováním končetin, zad a podobně do kontaktu. To zdaleka pravda není. kdyby tomu tak bylo, pane ministře, tak by potom nebyly tyto profese zařazeny do rizikových kategorií.

Namyšlené to bylo dobře. Určitě s tím byl souhlas těch, kteří tomu rozumí, ale vy jste se prostě nechal politicky přesvědčit. Je to proti zájmům těch pracovníků. Do 67 let opravdu nejsou schopni ve třetí a čtvrté kategorii pracovat. To je jednoznačné. Čas to ukáže. Bavíme se o něčem, k čemu se budeme muset určitě vrátit. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Další faktická je přihláška paní poslankyně Lenky Knechtové. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Já bych chtěla panu ministrovi poděkovat za vysvětlení. Jenom bych chtěla zareagovat na dvě věci. Co se týká příspěvku na bydlení, tak tam si nejsem úplně jista, jestli data, o která se opíráme, jsou opravdu vůči tomu terénu férová. Protože spousta seniorů u nás třeba bydlí v rámci domů s pečovatelskou službou a tak dál, a tihle lidé opravdu mají zvýhodnění zase třeba ze strany obcí. To znamená, že čísla lidí, kteří by opravdu na to bydlení neměli, potřebovali by podporu, jsou podle mě v terénu daleko větší.

Druhá věc. My se tady vždycky chválíme za ta prorodinná opatření, nebo vždycky si tady vyjmenujeme, co pro rodiny všechno děláme. Chci ale upozornit na to, že náhled v terénu, ať už ze strany lidí, kteří budou odcházet do důchodu, tak ze strany mladých rodičů nebo lidí, kteří se chystají na mateřskou a rodičovskou dovolenou, je vždycky ambicióznější, protože ti lidé chtějí ještě vedle téhleté své role prostě žít a ta, řeknu, potřeba žít vyžaduje také nějaké finanční prostředky. To znamená, my jsme se za tři roky díky inflaci a zdražování energií, potravin, všech základních životních potřeb, dostali do situace, kdy se lidem zdražil běžný život. Proto se vytváří takový tlak na další požadavky a další finance. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. To byla prozatím poslední faktická poznámka a nyní se vrátíme k řádně přihlášeným. Vystoupí pan poslanec Radek Rozvoral, poté pan poslanec Koten.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, ve svém vystoupení bych se rád vyjádřil k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon o důchodovém pojištění. Tuto novelu zákona o důchodovém pojištění, kterou vládní strany všude prezentují jako takzvanou velkou důchodovou reformu, se jim podařilo protlačit na sílu až do třetího čtení. Nyní tento proces absolvujeme a jeho výsledkem bude, že v důsledku většiny v Poslanecké sněmovně si vládní koaliční poslanci novelu nejspíše odhlasují, jelikož už si odhlasovali pevné hlasování na pátek ve 12 hodin.

Pro začátek vyjádřím názor poslaneckého klubu hnutí SPD, který je neměnný a již zde zazněl při projednávání jak v prvním, tak i ve druhém čtení. Souhlasíme s tím, že je načase po dlouhých letech nečinnosti reformovat nastavený důchodový systém, pomocí kterého je poskytována více jak třem milionům příjemců penze. Projednávaná novela tak, jak je navrhována, ale žádnou reformu systému výplaty penzí nepřináší. Navrhovaná novela přináší pouze úpravu parametrických hodnot, které jsou ve finále oproti současnému stavu vůči budoucím příjemcům důchodů nastaveny tak, že výše budoucích důchodů bude nižší, a ještě k tomu budou muset odpracovat více let. Bude se i prodlužovat odchod věku do důchodu nad 65 let.

Zároveň ale musím pokračovat, že v hnutí SPD takto zpracovanou vládní novelu upravující důchodové pojištění v žádném případě nepodpoříme, neboť k ní máme celou řadu výhrad, kdy ty hlavní následně uvedu. Určitě většina z nich zde již od mých předřečníků z opozice zazněla, ale určitě není na škodu je znovu připomenout.

Zcela zásadní je z našeho pohledu tvrzení současné vlády, že tento zde projednávaný materiál představuje velkou důchodovou reformu, na které bylo odpracováno dle vlády mnoho hodin. Poslanci koaličních stran při zpracování novely byli vedeni pouze myšlenkou, že v rámci kampaně před důležitými volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v příštím roce budou hlásat, že se jim jako jediným podařilo reformovat důchodový systém tak, aby byla zajištěna výplata budoucích důchodů i pro současné mladé občany. V rámci kampaně budou apelovat převážně na mladé voliče, že z důvodu přijetí této novely bude zajištěna výplata penzí i pro ně, až půjdou do důchodu. To ale považujeme za zcela mylné, neboť stát musí vždy a za každé situace zajistit dostatečné finanční zdroje na výplatu penzí. Navíc výhledově musí počítat i s tím, že bude příjemců penzí stále více a i výše důchodů bude muset být každoročně navyšována, a to nejen s ohledem na inflaci.

Takže ještě jednou zdůrazním, že dobře řízený stát vždy zajistí dostatek financí pro své seniory, a to v takové výši, aby jim to vystačilo na zajištění jejich životních nákladů a nebyla výrazně omezována kvalita jejich života. Dobří manažeři si s otázkou financování důchodového systému musí poradit, což znamená, že ve státním rozpočtu budou mít vždy finanční zdroje na zajištění jeho průběžného financování. Naši senioři, kteří budovali tuto republiku, si to zajisté zaslouží. Připravit o finance nejzranitelnější skupinu osob je to nejsnadnější řešení, ale zároveň to nejméně profesionální.

Jestliže to současní vládní poslanci dopustí tím, že tuto projednávanou novelu uvedou v platnost, tak zároveň potvrdí, co naše hnutí SPD tvrdí od samého nástupu vládní dnes už čtyřkoalice k moci. Tato vláda je silně asociální a tvrdě jde proti zájmu všech našich slušných a pracujících občanů, včetně mladých rodin s dětmi, seniorů a zdravotně postižených občanů. To za svého tříletého vládnutí několikrát svými opatřeními potvrdila. Kdybych zde měl všechna vyjmenovat, tak by se mé vystoupení podstatně protáhlo.

Nás, hnutí SPD, jenom zaráží, že většina médií toto občanům pravdivě nesděluje a některá dělají spíše pravý opak. Zde musím připomenout zpravodajské pořady vysílané Českou televizí, které jsou manipulativně směrovány k podpoře současné Fialovy vlády a s tím ruku v ruce Evropské unie. Toho všeho jsou si vládní strany moc dobře vědomy, a proto se narychlo snaží za využití své převahy zde ve Sněmovně dokončit z jejich pohledu i takzvanou velkou mediální novelu.

Zde si dovolím položit otázku, na kterou si umí odpovědět každý z vás. Komu to prospěje a kdo naopak na to doplatí? Dovolím si odpovědět na druhou část otázky. Doplatí na to opět naši slušní občané tím, že se navýší výše koncesionářských poplatků, které budou muset platit. Mnohem závažnější je však pro ně ohrožení demokracie, neboť nedostávají zcela objektivní zprávy a informace. Jak jsem uvedl, jde o informace o tom, co dělá současná vláda pro blaho našich občanů a jak v "skvěle" pracuje celá Evropská unie. Pouze minimum zpráv je o tom, že EU dlouhodobě zcela likviduje český průmysl opatřeními vyplývajícími z Green Dealu a nezvládá nelegální migraci do zemí Evropské unie.

Ale zpět k novele zákona o důchodové reformě. Vláda chce aktuálně v novele zakotvit návrh ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, který nově navrhuje prodloužení věku odchodu do starobního důchodu nad 65 let, vždy o jeden měsíc pro každý populační ročník, počínaje lidmi s rokem narození 1966. My v SPD vidíme konečný věk odchodu do starobního důchodu nejpozději v 65 letech a ani o den déle.

Součástí této vládní reformy má být i nový výpočet penzí pro budoucí důchodce, který pro ně bude méně výhodný. Vláda to argumentuje tím, aby nové důchody nerostly rychleji než průměrná mzda, a navrhuje úpravu parametrů spočívající jednak v postupném snižování zápočtu příjmů a v postupném snižování procenta zápočtu výpočtového základu. K těmto změnám má docházet postupně v průběhu let 2026 až 2035 a má se docílit zpomalení růstu nových důchodů v řádu stokorun ročně. S tím rozhodně nesouhlasíme a považujeme zachování původních parametrů.

Též argumentace vlády, že důchody jsou nyní nejvyšší v procentuálním porovnání k průměrnému platu zaměstnanců, je zavádějící, neboť musíme brát v úvahu, že platy se zaměstnancům více jak dva roky nezvedaly, což je také velká ostuda Fialovy vlády.

Najít finance na udržitelný sociální systém je prioritní povinností vlády, která by měla přehodnotit svá rozhodnutí ohledně dle našeho hnutí nepotřebných výdajů a najít možnosti, jak naopak do státní kasy další peníze získat. Naše hnutí SPD současně vládě předložilo celou řadu návrhů, jak finance do státní pokladny získat, ale ta to systematicky ignoruje.

Projednávaný vládní návrh novely zákona o důchodovém pojištění tedy z našeho pohledu neobsahuje to zásadní, což je zajištění nových příjmů do důchodového systému, a to bez zvyšování daní a sociálního pojištění. Zcela chybí možné formy a způsoby nastavení systémové prorodinné politiky a podpory porodnosti. Zde je možné se opět inspirovat naším plánem podpory mladých rodin, který rodinám starající se o děti zajišťuje celou řadu daňových vůle a výhodných půjček.

V rámci projednávání této novely předložili zástupci hnutí SPD ministru práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi naše návrhy k této novele. Jsme velice rádi, že některé byly kladně přijaty. My jsme přesvědčeni, že by se na realizaci důchodové reformy měli podílet zástupci všech politických subjektů zastoupených ve Sněmovně, a to včetně opozice. V našich řadách máme erudované odborníky, kteří mají co nabídnout v rámci zkvalitnění celého systému sociálních dávek. Jak jsem již uvedl, některé naše návrhy byly již akceptovány, podařilo se prosadit náš návrh na odpuštění důchodových odvodů pracujícím důchodcům a mírnější krácení předčasné penze lidem, kteří odpracovali 45 let. Mimo konkrétních návrhů vztahujících se ke změně důchodového systému jsme navrhli i možné úspory ve státních výdajích, ale na to vládní poslanci neslyší.

Jak jsem již uvedl, v rámci zajištění důstojné výše penze budoucím důchodcům navrhujeme, že se musí významně podpořit porodnost v pracujících rodinách. Je to vedeno s cílem, aby naše země měla v budoucnu dostatečný počet aktivních plátců důchodového pojištění, kteří v našem průběžném důchodovém systému ufinancují důstojné důchody svých rodičů a prarodičů. Vše máme v hnutí SPD formou návrhu zpracované v rámci projektu Rodina na prvním místě. Tím by se přispělo ke stabilizaci důchodového systému i v budoucnu.

Předkládáme podněty, že lze potřebné peníze sehnat i v krátkodobém horizontu, během krátké doby lze získat do důchodového systému přibližně 100 miliard korun například tím, že se změní systém zaměstnávání lidí v exekucích tak, aby nebyli v šedé ekonomice. Nutné je nastavit účinné kontrolní nástroje, aby se zabránilo daňovým únikům.

Jak vidíte, možnosti řešení zde jsou, ale musí být i vůle pro jejich realizaci, a to napříč celým politickým spektrem. Bylo by neefektivní přijmout novelu zákona o důchodovém pojištění bez podpory všech politických subjektů zastoupených ve Sněmovně a po proběhlých parlamentních volbách ji celou zrušit.

Závěrem tedy zopakuji, že takto navrhovanou novelu zákona o důchodovém pojištění poslanci za hnutí SPD nepodpoří a v rámci dalšího projednávání se budeme snažit prosadit alespoň naše pozměňovací návrhy, neboť jsme si vědomi, že vládní poslanci se budou snažit všemi prostředky a hlavně na základě své převahy v Poslanecké sněmovně tuto novelu co nejrychleji přijmout. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je na řadě pan poslanec Radek Koten. Není přítomen. Nyní je na řadě paní poslankyně Andrea Babišová, připraví se pan poslanec Lubomír Wenzl. Prosím, máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Andrea Babišová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Během dnešního dne se nám tady rozjela docela prudká debata. Děkuji panu ministrovi za to, že vystoupil, že vysvětlil některé dopady a procesy, které postupně vznikají v této novele.

Já jsem členkou výboru pro sociální politiku, takže prostě u této novely jsme vlastně od samého počátku se svými kolegy a samozřejmě tak, jak už tady bylo několikrát řečeno, ta novela doznala poměrně hodně zásadních změn a především těmi pozměňovacími návrhy, které vlastně přišly napříč politickým spektrem, ať zprava, či zleva. Do dnešního dne nám přišly, těch pozměňovací návrhů je 33. O některých z nich jsme se tady poměrně hodně dopodrobna bavili a samozřejmě to jsou ty pozměňovací návrhy, které vlastně ukazují tu ručičku vah, kdy se potom ti jednotliví poslanci nebo politické strany rozhodují, zda je podpořit, nepodpořit, zda se prolínají s jejich politickým programem, s jejich prohlášeními.

My, co se týče jednání výboru pro sociální politiku, jsme zažili poměrně se svými kolegy hodně veletočů s tím, jakým způsobem nám byla prezentována úplně původní verze této novely, kdy, jak už říkal můj kolega Aleš Juchelka, kdy ten původní návrh vlastně opravdu byl tak vyprecizovaný a tak udělaný, že jsme předpokládali, že tam nemůžeme najít žádnou chybu a že tedy pokud by to mělo mít nějakou relevanci, nějakou váhu a hlavně ten správný dopad, na který všichni spoléhají, co se týče koalice, takže prostě tam k tomu ani nebude co přidávat.

Myslím si, že i kolegové po prostudování a po projednání v prvním čtení tady na plénu jsme si byli vědomi všichni toho, že bohužel není tak vyprecizovaný, není tak perfektní, jak se zdál, a že opravdu je třeba dojít nějakými pozměňovacími návrhy k nějakým jiným návrhům nebo úpravě těch původních návrhů.

Takže dneska těch pozměňovací návrhů máme 33. Byly předloženy jak jednotlivci, tak skupinami poslanců. A vlastně nám pokrývají řadu oblastí od důchodového věku přes náročné profese až po otázky předčasného důchodu a valorizace.

Já bych ráda předestřela klíčové body těchto návrhů a zaměřila se na to, jaký dopad na občany naší země budou mít. Úplně zásadní pro nás, pro hnutí ANO nebo pro opoziční strany. Je vlastně důchodový věk. Je to otázka, kterou tady řešíme vlastně celá tři čtení. Zůstává vlastně jedním z nejkontroverznějších témat. Vládní návrh tedy počítal se zvýšením důchodového věku nad hranici 65 let, a přičemž růst měl probíhat o jeden nebo má probíhat o jeden měsíc za rok pro lidi narozené od roku 2066. Důchodový věk by se tak měl zastavit až na hranici 67 let pro generaci narozenou v roce 1989 a později. Tento návrh podpořil, je to vlastně, ten pozměňovací návrh tedy přišel od koaličních stran. Sociální výbor při projednávání většinově oproti opozičním stranám ho podpořil. A cílem samozřejmě se zajišťuje stabilizace důchodového systému, který se potýká s rostoucím zatížením kvůli stárnoucí populaci. Opoziční hnutí ANO takové zvýšení ovšem odmítá a navrhuje ponechat důchodový věk na stávající hranici 65 let.

Je důležité, abychom si všichni uvědomili, že naši povinností je zajistit spravedlivý systém, který bude respektovat jak ty demografické výzvy, tak i potřeby těch našich občanů. Takže tady máme ten kříž, kdy koaliční se teda ze 70 let nakonec rozhodla dát pozměňovací návrh s tím, že se zastropuje věk 67. Opoziční hnutí, ať už je to ANO i SPD, zůstáváme stále a navrhujeme ponechat důchodový věk na stávající hranici 65 let.

Tolik diskutované náročné profese, je to další důležitý bod, dřívější odchod do důchodu pro občany pracující v náročných profesích. Bavíme se o tom tady dneska od rána. Podle původního návrhu mají tito lidé možnost odcházet do důchodu až o pět let dříve bez finančního krácení. Tato výhoda je v současnosti zajištěna pro záchranáře a podnikové hasiče. Nově měla být rozšířena na zaměstnance, jejichž práce vážně poškozuje zdraví, tedy hlavně na zaměstnance ve čtvrté a částečně i ve třetí kategorii. Bavme se o tom, že ve čtvrté kategorii se to vztahuje na cirka 12 000 osob, ve třetí kategorii by to mělo být přes 120 000 osob.

Vládní poslanci Jan Jakob a Marek Benda však přišli s pozměňovací návrhem, aby tato výhoda platila pouze pro čtvrtou kategorii, čímž by došlo k výraznému omezení okruhu osob, které na tuto výhodu dosáhnou. Dneska se o tom také tady bavíme již od rána, od začátku tohoto projednávání. Je to tím, že tato dohoda a ta třetí kategorie byla vlastně dopředu prodiskutována s odborovými organizacemi, se zaměstnaneckými svazy, ministerstvo k tomu dalo nějaké své stanovisko, a třetí kategorie, vlastně byla konsensus všech a takhle to mělo projít.

Přišel pozměňovací návrh, který přišel na konci projednávání druhého čtení bez jakéhokoliv vysvětlení obou těchto poslanců, a my se všichni jako poslanci opozice domníváme, že za tím jsou opravdu jenom finanční nároky, které by tento návrh pro rozpočet znamenal. Návrh ministra Jurečky a dalších vládních poslanců dále počítá s tím, že pokud někdo získá dřívější odchod do důchodu za náročnou práci a bude v ní pokračovat, výplata důchodu se mu pozastaví až do dosažení řádného důchodového věku. Tímto je zajištěno, aby dřívější odchod do důchodu nebyl zneužíván k financování práce v rizikovém prostředí. S tímto návrhem jako opozice souhlasíme. Bohužel v minulém volebním období jsme přijali toto opatření v dobré víře toho, že opravdu umožníme dneska občanům, kteří pracují v rizikovém povolání, dřívější odchod do důchodu. Bohužel máme dneska praxi takovou, že tito lidé odcházejí do dřívějšího důchodu a poté pracují na stejném rizikovém pracovišti, samozřejmě na dohodu. Takže s tímhle návrhem ministerstva my souhlasíme.

Další pozměňovací návrhy se samozřejmě týkají předčasných důchodů. Poslanci za hnutí ANO navrhují návrat možností odchodu do předčasného důchodu od 60 let tak, jak tomu bylo před loňským zpřísněním. Ano (ANO?) - a můžu říci, že i SPD - dále navrhují zrušit omezení valorizace pro předčasné důchody, které zvyšuje jen základní výměru do dosažení řádného důchodového věku. Tyto změny by nám měly zajistit rovné podmínky pro všechny občany.

Dalším sporným sporným bodem této důchodové reformy bylo výchovné - nebo je výchovné. Původní návrh reformy předpokládá postupné snižování výchovného za první dvě děti až na nulu, přičemž zachováno má být pouze - nebo mělo být pouze - pro rodiny se třemi či více dětmi. Zároveň se má zavádět rodičovský vyměřovací základ, který hodnotí péči o děti ve výši průměrné mzdy. Tady došlo také k přehodnocení a došlo k návrhu koaličních poslanců v čele s panem poslancem Vítem Kaňkovským, prostřednictvím paní předsedající, kteří na jednání - kteří podali pozměňovací návrhy, a které už byly projednány i na sociálním výboru, aby došlo ke srovnání a dorovnání výchovného na 500 korun, pokud by výpočet s rodičovským základem vycházel pro danou osobu méně výhodně. Tímto způsobem by byla zajištěna spravedlivá kompenzace za péči o děti, čímž by rodiče nebyli finančně znevýhodnění. Při tomto hlasování jako opozice, opoziční poslanci, jsme tento pozměňovací návrh podpořili.

Valorizace důchodů. Pokud jde o valorizaci důchodů, hnutí ANO požaduje návrat k původnímu tempu růstu důchodů, které bylo zpomaleno v roce 2023. Konkrétně navrhujeme, aby se při valorizaci zohlednil růst reálných mezd z poloviny, nikoliv jen z třetiny, jak je tomu nyní.

Také navrhujeme, aby důchodci narození před rokem 1955 měli nárok na bezplatné papírové valorizační oznámení, zatímco reforma počítá se zpoplatněním těchto oznámení pro všechny.

Další komplexní návrh požaduje návrat k původní podobě řádných i mimořádných valorizací, kdy by se například u inflace porovnávala hodnota u důchodcovských a běžných domácností, přičemž pro výpočet by se využila vyšší hodnota.

Návrh také počítá s opětovným zavedením mimořádné valorizace při inflaci nad 5 %, která by zvýšila procentní výměru o celou míru inflace.

Dalším bodem je odložený důchod a tempo růstu. Reforma zahrnuje zmírnění podmínek pro odložený stabní důchod, kdy nyní musí občané splnit 35 let důchodového pojištění. Nově by měli mít možnost odložit důchod o pouhé dva roky s podmínkou 20 nebo 15 let pojištění bez započítání náhradních dob.

Ráda bych dodala, že současné návrhy zpomalení tempa růstu důchodů, které snižují význam důchodového pojištění a výdělku, jsou také kontroverzní. Hnutí ANO proto předpokládá vlastní návrhy na zachování původního výpočtu, aby se růst důchodu nezpomaloval.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, to, že důchodová reforma zasluhuje změn a celý systém je třeba nějakým způsobem aktualizovat, je evidentní a je zcela jasné jak koaličním, tak opozičním poslancům, i všem politickým stranám napříč politickým spektrem. Pouze chci říci, že už tady dneska zaznělo, že co jsme dělali my před dvěma, třemi lety, kdy vládlo politické hnutí ANO, že jsme důchodovou reformu nezačali, nic nenavrhli, respektive nic neudělali. Musím říct, že to není pravda. Všichni ví, že na Ministerstvu práce a sociálních věcí byla vytvořena skupina a začalo se jednat a začaly přicházet návrhy, jakým způsobem by se tato situace měla řešit. Nechci tady nic skrývat, ovšem když poslední dva roky před ukončením svého volebního mandátu řešíte covid, covidovou situaci, tak už opravdu na nic jiného v té době nezbyl čas. Tím pádem se nezříkáme žádných politických ambicí nebo příležitostí nebo možností, že zcela jistě tato reforma - nebo respektive důchodová reforma - zasluhuje aktualizaci a my se budeme snažit, abychom přišli se svým pořádným návrhem pro naše občany. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní je přihlášen pan poslanec Lubomír Wenzl, poté paní poslankyně Iveta Štefanová. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, vážení občané naší země, i já bych se chtěl v krátkosti vyjádřit v rámci třetího čtení sněmovního tisku 696, novely zákona o důchodovém pojištění. Mrzí mne, že tak, jak už jsme si víceméně na to zvykli, že přítomnost koaličních poslanců je tady prakticky nulová, dneska to je opět pár lidí - mají v tom jasno. Mají v tom jasno. Byla tedy ráno taky debata o tom, že nedáváme žádné návrhy, diskuze neběží - no, s kým diskutovat, když tady nemáme protějšky, že? Ale vrátím se k tomu, co bych chtěl říci.

Skutečnosti, které nechci, aby zapadly, si dovolím znovu zopakovat, uvedl jsem je už tady v rámci druhého čtení. Cituji. Realizujeme a do konce roku 2023 předložíme skutečnou důchodovou reformu s cílem nastavení stabilního systému férových důchodů. Připravíme návrh důchodové reformy, který se bude skládat ze dvou hlavních složek a třetí, dobrovolné. Základní složka se zvýší a bude reflektovat požadavky na důstojnost života ve stáří a finanční možnosti státu. Zásluhová složka bude vycházet z odvodu do pojistného systému a počtu vychovaných dětí. Zkrátíme dobu potřebnou pro dosažení nároku na důchod. Umožníme dřívější odchody do důchodu zaměstnancům v náročných profesích - nebo dnes tedy, jak bylo řečeno, na pozicích... A mohl bych tak pokračovat dále.

Tato citace vychází z podkapitoly Důchodový systém, kapitoly Sociální a rodinná politika a zdrojem je upravené a schválené vládou Petra Fialy, 1. března 2023, Programové prohlášení Vlády České republiky. A ptám se znovu: co tedy z tohoto prohlášení, prohlášení vlády, platí dnes, 6. listopadu 2024? V případě přijetí této novely se prodlouží věk odchodu do důchodu a věk odchodu do důchodu se prodlouží na základě delšího věku dožití naší populace. Ano, je pravda, že věk dožití se prodlužuje, ale zásadním faktorem jsou současné možnosti naší, dosud kvalitní zdravotní péče pro občany. Naše populace se totiž nedožívá vyššího věku zcela zdravá. Po šedesátém roce života velké procento lidí trpí chronickými nemocemi, především nemocemi civilizačními - hypertenzí, cukrovkou, ischemickou chorobou srdeční a tak dále.

Berou chronicky léky, docházejí na pravidelné lékařské kontroly a jsou častěji v pracovní neschopnosti, je nutná jejich častější hospitalizace v důsledku nemocí. Z toho vyplývá, že nemohou podávat ten samý výkon ve stejné kvalitě, který je srovnatelný s mladší zdravou populací.

Prodloužení potřebné doby pojištění je další ránou pro pracující. Představte si situaci, kdy někdo celý život pracuje v těžké manuální práci, je vyčerpaný a těší se na důchod. A teď v případě přijetí této novely vláda řekne - musíš pracovat ještě déle. A pokud ztratí zaměstnání, tak má smůlu, bude mít nižší důchod.

Chci uvést příklad, říkejme jí paní Nováková, pracuje jako pečovatelka v domě pro seniory, těší se na zasloužený odpočinek po letech těžké práce v sociálních službách. Nyní ale zjistí, že kvůli změnám ve valorizaci a předčasných důchodech bude muset pracovat déle a za horších podmínek. Místo toho, aby se těšila na klidné prožití stáří, je nucena pokračovat v práci přesto, že je fyzicky, ale i psychicky vyčerpaná. Samozřejmě by bylo možné zmínit další fyzicky a psychicky náročné profese nebo pozice, řidiči z povolání, lidé pracující v průmyslu, ve strojírenství a tak dále.

Hnutí ANO je proti zvyšování věku odchodu do důchodu nad 65 let. Navrhované navýšení je nespravedlnost na našich budoucích důchodcích. Věk odchodu do důchodu by měl být navázán na věk dožití ve zdraví, ne na celkový věk dožití. Vláda však chce, aby se důchodový věk zvyšoval podle průměrného věku dožití, a to je přece nesmysl. Věk dožití ve zdraví je u mužů zhruba 61 let a u žen 62,5 let. Opravdu chceme, aby lidé pracovali až do té doby, kdy už se v uvozovkách "skoro neudrží na nohou"?

Vláda tímto svým návrhem ignoruje strukturální změny a hází přes palubu mladší generace. Pokud se opravdu chceme bavit o důchodové reformě, musíme se dívat na dlouhodobá řešení, která budou spravedlivá, ale spravedlivá pro všechny generace našich občanů.

Rád bych ještě doplnil, že zdroje na důchody jsou. To je zásadní informace. Pětikoalice, tedy dnes čtyřkoalice, se snaží ve společnosti vyvolat dojem, že není kde brát. Je ale otázkou, jak se k dané problematice na závěr postaví, jak budou hlasovat poslanci bývalé koaliční Pirátské strany. Byli přece u toho od začátku.

Vláda by však musela myslet také na příjmovou stránku rozpočtu a umět efektivně vybírat daně, což se nedaří. Současná naše vláda zcela v tomto selhává. Podle relevantních studií podíl šedé ekonomiky v České republice přibližně činí 10 % hrubého domácího produktu. Důsledný boj proti šedé ekonomice, lepší výběr daní a snížení provozních výdajů ministerstev by mohly přinést potřebné prostředky. Kdyby se vláda více soustředila na efektivní správu příjmů, nemuseli bychom dnes řešit, kde vzít na důchody.

Abych to shrnul. Je nám předkládán návrh, který je nespravedlivý a nepromyšlený. Je to snaha zalátat rozpočet na úkor těch nejzranitelnějších - důchodců. Místo toho, aby se vláda zaměřila na skutečnou reformu důchodového systému, přichází s návrhy, které jsou sociálně neudržitelné. Nestrašme, prosím, občany tím, že na důchody nebude. Je povinností vlády zajistit, aby důchody byly udržitelné a spravedlivé. Starší občané často čelí finančním obtížím a mají omezené možnosti generovat dodatečné příjmy. Snížení důchodů jen přelije požadavky z důchodového systému na sociální pomoc. Místo toho, aby vláda děkovala důchodcům za jejich přínos pro společnost, staví tímto svým návrhem mezi generace příkopy. Není správné šetřit na důchodcích, kteří celý život pracovali a přispívali do systému.

Je čas, aby se vláda probudila a začala skutečně řešit problémy důchodového systému, nikoliv jen hledat krátkodobé úspory na úkor těch nejzranitelnějších. Naše budoucnost nesmí být založena na okrádání těch, kteří se zasloužili o naši společnost.

Mně a hnutí ANO záleží na občanech této země. Proto nemohu zvednout ruku pro přijetí novely tohoto zákona. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí poslanec Pavel Bělobrádek. Já mezitím, než mu udělím slovo, přečtu omluvy. Omlouvá se Dufek Aleš od 12 do 13 hodin z pracovních důvodů, Munzar Vojtěch od 18 hodin z pracovních důvodů, Richterová Olga od 12 do 14 hodin z rodinných důvodů. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji, paní předsedající. Já si dovolím zareagovat na několik předřečníků, zejména na ty dva poslední.

Ano, programové prohlášení vlády tady je. Samozřejmě i minulá vláda, vláda hnutí ANO, měla ve svém programovém prohlášení, že provede důchodovou reformu. Vám tam, jak tady správně zaznělo, přišel covid, tady zase přišla energetická krize, která souvisela s válkou na Ukrajině. A přesto naše vláda přináší důchodovou reformu.

Druhá věc se týká odchodu do důchodu. My jsme byli ve vládě tady s panem ministrem, když jsme zastropovali odchod do důchodu na 65 let. Ale nebylo to tak, že to je definitivní a že se to nikdy nemůže změnit. Bylo tam - pan ministr určitě bude vědět tu přesnou formulaci, že se po několika letech přezkoumá eventuálně tady ten strop, to znamená, tady to postupuje úplně v tom souladu toho, co jsme tenkrát usnesli.

Za jeden z důležitých faktorů, který tady zazněl v předcházející debatě, považuji i určitý návrh, co dělat s tím, že nastupují lidé později do zaměstnání. Uvědomme si, že už generace chodí do deváté třídy, to znamená, o rok chodí později do zaměstnání, když jsme chodili my, kteří jsme do deváté třídy nechodili. Plus si připočtěte ještě spoustu dětí, které mají odklad do školy, to znamená, chodí třeba o dva roky déle, než bylo za nás. Maturovali jsme v 18 letech, dneska maturují běžně ve 20. To je potřeba také vzít v úvahu. A třeba to, že by se mělo přezkoumat, jestli skutečně deváté třídy jsou nezbytně nutné, tak to, myslím, považuju za velice logické, protože pokud by to nutné nebylo, a tak jako jsme to měli my, chodili jsme do práce o rok dříve, tak jsme také o rok dříve odváděli zdravotní a sociální a neplatili ho za nás. A myslím si, že ocenění těch důchodců... Že to vláda nijak nepopírá, že se skutečně starali o to, aby budovali republiku. (Předsedající: Čas.) Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní se přihlásila s faktickou poznámkou paní poslankyně Jana Pastuchová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Tak já budu reagovat na pana poslance Bělobrádka, vaším prostřednictvím. Pane kolego, to není důchodová reforma. A říkají to i všichni politologové nebo hodně i v nějakých debatách. Pro mě by důchodová reforma byla reforma, na které by byla shoda aspoň v té vaší koalici, ale ta tam do dnešního dne, pokud vím - nebo jestli máte mít zítra - dneska jednání o té třetí kategorii - tak tam zatím není. A myslím si, že třeba jste chtěli něco předložit, ale pozměňovací návrhy, které se k tomu v průběhu toho jednání daly a které si budete zítra schvalovat, tak myslíme si všichni, že na důchodové reformě by měla být shoda i z té opozice, aby nám tady vydržela několik desítek let a nemuseli jsme ji, až teda, doufám, budeme my u vlády, měnit. O tom je důchodová reforma, aby tam byla shoda a bylo to pro lidi.

A jenom ještě krátce. Nevím, jestli si to pan ministr, je to hodně, hodně zpátky, co jste tady říkal, když jsme dávali protinávrhy. Já jsem si opravdu dala pozor na to, že 20. června je variabilní týden a pátek, takže... (Připomínka ministra Jurečky mimo mikrofon.) Ne, ne, ne že jste to řekl. Takže já jsem se k tomu chtěla i vyjádřit, že jsem si na to datum dala opravdu pozor a nevystřelila jsem ho jen tak z hlavy. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. S faktickou bude reagovat pan poslanec Pavel Bělobrádek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji, paní předsedající. Kolegyně, kolegové, já opět budu souhlasit v něčem tady s paní kolegyní Pastuchovou, prostřednictvím paní předsedající. Já naprosto souhlasím, že optimální situace je, abychom se dohodli skutečně na důchodové reformě nebo dejme tomu na transformaci důchodového systému, což by asi bylo přesnější, protože by mohlo dojít k nějakému razantnímu překreslení celého tohoto systému. Ale vy samozřejmě dobře víte, jak těžké je najít dohodu nejenom v rámci koalice, natož i s opozicí.

Vzpomeňte si, jak jste to měli vy v předcházejícím volebním období, kdy jste vládli se sociálními demokraty a komunisty, a vlastně to, že jste tu důchodovou reformu nepřijali, bylo i proto, že jste nenašli nakonec shodu mezi sebou. Ono to je opravdu velmi složité.

Já bych si také přál, abychom na těch zásadních věcech, jako je změna důchodového systému, reforma veřejné správy a mnoho dalšího, našli společnou řeč a třeba se jenom bavili o některých parametrech, nikoliv o těch zásadních věcech. Ale ono to bohužel tak není a někdy je dohodnout se i v rámci koalice velice složité. Takže nakonec samozřejmě já to chápu, že to kritizujete, ale ono najít nějakou shodu, nějaký kompromis, potom není úplně snadné. A vzpomeňte si, že u vás to také tenkrát bylo, a vlastně už důchodová komise byla za Sobotkovy vlády a také se tam nepodařilo najít úplně na všem shodu, proto také tehdy nedošlo k nějakým razantním změnám. Takže máte pravdu, bylo by to optimální a já bych si to přál, ale zatím to prostě není reálné.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Vyčerpali jsme všechny faktické poznámky. Nyní je na řadě řádně přihlášená paní poslankyně Iveta Štefanová, připraví se pan poslanec Robert Králíček. Prosím, máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se zde vyjádřím k tomu návrhu, kdy vláda představuje svůj další počin ve změnách důchodového systému. Důchody jsou u nás dlouhodobě nízké. Nominálně se občas navyšují, ale v podstatě většinou o tak malé částky, že jejich reálná hodnota stále klesá. Nejsou schopny dostatečně reflektovat na vysokou inflaci a plošné zdražování. Jediné, čím na tu vysokou inflaci dokázaly ty důchody alespoň částečně reagovat, byla mimořádná valorizace, která vlastně se do těch důchodů promítla u náhlého nárůstu, ta inflace do vysokých čísel. Tuto valorizaci se ale vláda rozhodla zrušit.

Celkově je ale potřeba samozřejmě s těmi důchody něco dělat. Recept této vlády na tuto neuspokojivou situaci je pouze snižování valorizací a k tomu navyšování věku odchodu do důchodu. Zvyšování věku odchodu do důchodu, do řádného starobního důchodu je pro nás naprosto nepřijatelné. Je to dokonce jeden z prioritních bodů našeho dlouhodobého politického programu zachovat věk odchodu do důchodu na maximum 65 letech věku. Tato věková hranice by podle SPD měla být zakotvena dokonce přímo v ústavě. Odůvodnit navyšování věku odchodu do důchodu tím, že roste průměrný věk dožití České republiky podle statistik, a navíc to opírat o to, že se predikuje další takový nárůst, je naprostý nesmysl. Průměrný věk dožití závisí na příliš mnoha faktorech, než aby se dal predikovat. Je to ukazatel, kterým můžeme zpětně hodnotit celkovou životní úroveň a úspěšnost vývoje zdravotnických programů a přístupnost celkové péče. Viděli jsme všichni před jen několika málo lety, jak rychle se situace může změnit a věk dožití se snížit takřka ze dne na den. Tento statistický údaj totiž přímo závisí i na faktorech, které nemůžeme predikovat vůbec.

Věk dožití ale v žádném případě nekoliduje s věkem dožití ve zdraví, a to je klíčový parametr, který se u nás již mnoho let nezvyšuje. Nyní se věk dožití ve zdraví v České republice udává zhruba pro muže kolem 60 let a pro ženy kolem 62 let a v takové situaci navyšovat věk odchodu do důchodu několik let nad tuto hranici je faktický nesmysl. A neobstojí ani argument, že návrh přece říká, že věk odchodu do důchodu by se navyšoval až v době, kdy ten průměrný parametr naroste, protože ani průměrný věk dožití ve zdraví, který se sice udává, ale každý odborník v této oblasti vám řekne, že je to pouze hrubý odhad, protože je to parametr do jisté míry subjektivní a objektivně se v podstatě ani určit nedá, tak stále hovoříme o průměrném čísle. To znamená, že podstatná část těch, kteří tento parametry tvoří, že jsou pod ním, přesto by se podle tohoto čísla měl vypočítávat věk odchodu do důchodu pro všechny.

Další věc, která odůvodnění tohoto principu zcela boří, je fakt, že ani průměrný věk dožití ve zdraví neudává skutečnou práceschopnost a pracovní výkonnost člověka ve věku kolem 60 let a těch fyzicky náročných povolání, která náročná jsou, ale nebudou třeba spadat do té sekce náročných profesí pro předčasný důchod, je celá řada, protože i tady hovoříme o subjektivním pohledu. A jak je v uvozovkách snadné si najít novou práci ve věku 55, 60 let, asi všichni tušíme. Ta šance je o něco málo vyšší než nula. Faktem zůstává i to, že lidé, kteří ze zdravotních důvodů tu svoji práci vykonávat nebudou moci, nebo ji prostě, byť zdraví ve vysokém věku už dělat nezvládnou, tak pracovat nebudou. Nesouhlasím s tím, že tuto situaci lze snadno řešit dalšími sociálními dávkami. Rozšiřovat počet lidí na sociálních dávkách není reforma. Navíc ty slíbené dávky nenahradí ani plat, mzdu, a dokonce ani ty snížené důchody.

Namísto vymýšlení v praxi nefunkčního principu navyšování věku odchodu do důchodu na desítky let dopředu a opírat se o nepredikovatelné a ve své podstatě irelevantní parametry, by měl být důchodový systém lépe systémově schopen reagovat na ty aktuální potřeby. Znovu připomenu, že důchody nejsou bohulibý milodar státu. Jsou to finance, které stát garantuje těm, kteří dokud mohli, tak většinu svého života pracovali a do systému přispívali a v době, kdy už plně přispívat nemohou, jim tedy tyto peníze od státu náleží. Na tom je ten smysl důchodového systému postaven. Snižováním z nízkých částek vyplácených důchodů na ještě nižší, a to proto, že údajně na to stát nemá peníze, není v souladu s tímto systémem, naopak ho přímo podrývá. Stát v době vysokého schodku samozřejmě ty výdaje přehodnotit musí a mnoho z nich ponížit. Důchody by ale měly patřit mezi ty poslední výdaje státu, které se v nevyrovnaného rozpočtu snižují, a ne mezi první, tak jak to vidíme u této vlády.

Tyto změny se ale v žádném případě nemohou považovat za tu slibovanou reformu a stabilizaci systému, ale pouze jen jako snaha ušetřit peníze v rozpočtu na těch, kteří už se v podstatě bránit nemohou. A to všechno přesto, že vaše předvolební sliby byly přesně opačné než to, co se skutečně děje. Bylo slibováno zachovat valorizační mechanismus důchodů a nezvyšovat věk odchodu do důchodu. Přitom tyto sliby už se dávno hodily do koše a s úsměvem tvrdíte, že plníte programové prohlášení. To, co dnes vláda předkládá, ale žádnou reformou není a ty jednotlivé parametry, které se tam mění, důchodcům, zejména těm budoucím, ku prospěchu nebudou a s tímto návrhem SPD zásadně nesouhlasí. Děkuju vám pozornost. (Potlesk poslanců SPD a ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní s přednostním právem vystoupí pan ministr Marian Jurečka. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, veřejnosti, já si dovolím teď na paní poslankyni zareagovat. Přemýšlím vlastně, jak to uchopit, protože si říkám, že poslanec, který tady je tři roky, nebo poslankyně, tak vlastně asi sleduje legislativu, kterou tady schvalujeme, a přečte si tisk, který projednáváme.

Začnu tou otázkou valorizací a dopadu inflace. Systém důchodového pojištění v České republice má stále v platné legislativě i v tomto návrhu garantováno to, že důchody jsou valorizovány vždy plně o inflaci a o jednu třetinu růstu reálných mezd. Ta změna s tou jednou třetinou růstu reálných mezd byla provedena v loňském roce. My jsme se vrátili k principu, který tady fungoval dlouhé, dlouhé roky a byl upraven, pokud se nepletu, v roce 2017 nebo 2018.

To znamená, vždycky je garance: důchod plně valorizujeme o inflaci. Vždycky. To by měl, myslím, podle mě každý zákonodárce v téhle zemi vědět a neříkat lidem nesmysly, nepravdy, nebo možná i cíleně lži. To rozhodné období je vždycky od 1. července do 30. června, to se spočítá, pak se čeká na začátek září, kdy se zveřejní nejpřesnější data o vývoji průměrné mzdy, a na základě toho vláda svým nařízením - jakákoliv - musí do konce září stanovit, jak poroste důchod od 1. ledna. To je princip řádných valorizací, na tom se nemění vůbec nic, a to je garantováno, to je jistota pro všechny současné i všechny budoucí důchodce.

Zákon pamatuje na to, že tam je možnost v případě mimořádné situace, která se tady stala za 30 let vlastně v posledních třech letech poprvé, kdy ta inflace opravdu překročí v tom období těch 5 %, tak je možné přikročit - ne možné, ale zákon říká, přikročí se k mimořádné valorizaci.

My jsme ten princip upravili tak, aby se trvale nerozevíraly nůžky mezi těmi, kteří mají nadprůměrné a vysoké důchody, a mezi těmi, kteří mají podprůměrné a nízké důchody, protože ten předchozí vzoreček se takto choval a nikomu, když to modeloval, tenkrát nedošlo, co se v té dané situaci stane, že tato mimořádná valorizace, dokud jsme ji neupravili, tak vedla k trvalému rozevírání nůžek po zbytek života těch seniorů mezi jejich výší důchodů. Toto se upravilo a po ten zbytek toho roku, pokud dojde k tomu překročení 5 %, ten mimořádný příspěvek, tedy sociální, garantuje tu podporu pro lidi s těmi nižšími příjmy, ale vždycky to spravedlivě vyrovná ta valorizace k tomu 1. lednu. To znamená, všichni budou plně chráněni a kryti před dopady inflace.

Tak to jako první část, kterou chci tady znovu říci, říkal jsem ji tady v loňském roce opakovaně, ale jestliže tady zazněl tento příspěvek, tak chci tady ubezpečit všechny, co to tady poslouchají na galerii, i veřejnost, i případně poslankyně a poslance, kteří na ten princip zapomněli, tak ho tady s dovolením připomínáme.

Pak chci také dokladovat vlastně to, že ten systém se vlastně chová takto, řekněme, velmi ochranářsky pro tu skupinu lidí, kteří mají důchod, v situaci, kdy je vysoká inflace. Já nemohu souhlasit s některými předřečníky, že důchodci jsou nejvíce zranitelná skupina osob v této zemi. To si myslím, že kdo sleduje sociální systém, tak s tímto výrokem souhlasit nemůže. Nejvíce ohroženou zranitelnou skupinou jsou lidi, kteří jsou se zdravotním postižením, rodiče samoživitelé s větším počtem dětí a samozřejmě pak, když půjdeme v tom pořadí, jsou to důchodci, senioři, lidé, kteří pobírají různé typy důchodů, jsou sami a nemají rodinu, nemají nikoho blízkého, protože jiná situace je pro člověka, který má svůj důchod a k tomu má vdovský, vdovecký, bydlí ve svém a má třeba rodinu. Úplně jiná situace je pro člověka, který nemá ani ten vdovský nebo vdovecký a nemá nikoho blízkého. Protože mimo jiné se vracím ještě k jedné věci, na kterou jsme trošku zapomněli za posledních 30 let, a to říká i občanský zákoník. Tuším, že je to § 913, kde říká - tu první část, kterou všichni respektujeme a bereme automaticky, že napřed je vyživovací povinnost stanovena v principu, že rodič má povinnost se starat řádně o své děti a plnit i vyživovací povinnost, ale ten zákoník také říká, že tu stejnou principiální povinnost, úplně stejnou, mají i děti vůči svým rodičům. Na to jsme trošku zapomněli, to jsme dali jakoby bokem.

Takže já jenom připomínám, že tyhle principy podle mě jsou normální, běžné, fungující ve zdravé společnosti a rodině, říká to i náš občanský zákoník.

A proto říkám, že zranitelnost je (?) je specifická v těch případech, které jsem vyjmenoval, s tím, že samozřejmě z těch, kteří čerpají důchody, jsou to především potom ti, kteří jsou opravdu sami a nemají žádný, ani vdovský, vdovecký důchod a nemají ani žádnou rodinu. Tam ano, tam ta situace je složitá a specifická.

Dovolte mi ještě v číslech a faktech podtrhnout, říkal jsem to tady minulý týden, ale paní poslankyně tu asi nebyla, tak bych ji rád, prostřednictvím paní předsedající, ještě připomněl ta fakta. To Jsou hodnoty vývoje reálné hodnoty důchodů od roku 2015. (Ukazuje grafy.)  Vidíte tady i to poslední období a vidíte v něm, že právě díky tomu mechanismu valorizací, včetně mimořádných valorizací, se reálná hodnota kupní síly důchodů udržela na těch nejvyšších hodnotách.

Rozhodně ta situace je úplně jiná pro lidi, kteří běžně pracují a nemají takovouto formu ochrany, protože všichni víme, že reálné mzdy se propadly. A pak bych chtěl ukázat i na zase faktech, když srovnáme průměrný důchod vůči průměrné mzdě, tak jsme na druhé nejvyšší hodnotě historicky.

A důchodová reforma ve své důvodové zprávě také popisuje, že dlouhodobě ten poměr výše průměrného důchodu vůči průměrné mzdě bude kolem zhruba 39 - 40 %, což je stav, který tady byl dlouhé roky vlastně obvyklý. Máme i období, kdy byl ten poměr třeba jenom 38 nebo 38,1 nebo 38,6 %.

Pak bych chtěl také ještě tady zmínit jednu věc. Zaznívá tady neustále to srovnávání se zahraničím a s tím, kolik vydáváme na důchody my. Tak jsem tady k tomu také vzal i nějaké srovnání ostatních zemí, ať už jsou to země, které jsou členy EU, nebo i některé země OECD. (Ukazuje grafy.) Tak když se podíváme, tak to černé i na dálku - nemusíte jednotlivé sloupce - to je ta hodnota, která je v České republice, procento výdajů HDP na důchody. Vidíme celou řadu zemí, které jsou blízko nás, celou řadu zemí, které jsou pod námi, ale chci říct, že naprostá drtivá množina zemí EU i OECD vyplácí ty důchody v hrubém. To znamená, srovnáváme výdaje toho státu v procentech HDP, ale v hrubém vypláceném důchodu, nikoliv v čistém. U nás vyplácený důchod až na pár specificky výjimečných výjimek je vyplácen v čistém.

Kdybychom k tomu připočetli případné náklady na odvody, abychom to mohli s těmi zeměmi začít srovnávat, tak prosím, připočtěte zhruba v průměru v České republice plus 1,5 % HDP. To už jsme úplně někde jinde v tom srovnání.

Takže prosím pěkně, ať fakt srovnáváme jako poctivě, férově, jestliže dneska jsme zhruba na těch 8,6 % průměru EU, my jsme 8,4 % HDP, ale v čistém, připočtěme k tomu 1,5 %. Tak to je potom to, co můžeme srovnávat, nebo měli bychom srovnávat, abychom byli féroví vůči tomuto státu a vůči té kritice, která zaznívá tady na adresu případného návrhu nebo tohoto návrhu důchodové reformy.

Tak tolik jsem chtěl na to reagovat, abych za ty předchozí ... vystoupení zase nějakým způsobem dílče s osvětlením, některá fakta, některé souvislosti. (?) Moc děkuju za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Hezké odpoledne. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou paní poslankyně Lucie Šafránková.

Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, paní předsedkyně. Já vaším prostřednictvím musím zareagovat na pana ministra. Pane ministře, vy jste asi zřejmě neposlouchal důsledně mojí kolegyni, paní kolegyni Štefanovou, která říkala, že vy jste zrušili mimořádnou valorizaci tak, jak byla, a zavedli jste novou sociální dávku, která je platná, ale samozřejmě poškozuje oproti tomu, co bylo předtím nastaveno. K tomu jste ještě snížili mimořádnou valorizaci, takže jste nepostupovali ale ani podle platného zákona, kdy zkrátka ti důchodci na to měli nárok. Takže prosím, poslouchejte mou kolegyni, která to řekla zcela správně. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní vystoupí pan poslanec Králíček, který je dalším přihlášeným v obecné rozpravě, následuje pan poslanec Kettner. A jenom připomínám, že ve 14 hodin budeme muset ukončit dnešní jednání. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já se chci dnes více - na rozdíl od mého projevu ve druhém čtení - věnovat věku odchodu do důchodu. A jak se říká v jednom známém rozhlasovém pořadu, dnes se podíváme zpátky do minulosti na to, jak to bylo s tou celou důchodovou reformou a právě s tím věkem odchodu do důchodu.

Přesouváme se do listopadu 2022, rozhovor Kateřiny Perknerové s Petrem Fialou. Cituji: "Vláda nebude zvyšovat věk odchodu do důchodu. Za dobu působení mé vlády se v tomto ohledu nebude nic měnit a nejsou proto ani důvody." Premiér zdůraznil, že důchodová reforma je ale nutná. To samé řekl pan premiér i pro Blesk. Blesk se mimochodem ptal také na to, jestli bude zvyšovat daně. Opět cituji: "My se nechystáme zvyšovat daně lidem, přestože tady existuje určitá poptávka." Všichni víme, jak to dopadlo.

Pro Seznam Zprávy v tom stejném listopadu 2022 zase mluvil pan ministr Jurečka o tom, že v budoucnu se kroku zvyšování věku odchodu do důchodu nevyhneme, opět cituji: "Důchodový deficit začne narůstat po roce 2032 až 2033. Posunutí té hranice tak není v roce 2024 nezbytně nutné. Nezbytně nutné bude kolem roku 2030." 

Vláda na to možná zapomenula, ale už v listopadu 2022, rok po volbách, opatrně našlapovala.

 

Nyní se přesuneme na začátek roku 2023. S velkou pompou se mluví o tom, že MPSV pracuje na důchodové reformě. Na veřejnost začínají prosakovat informace. Vláda ale pořád mlží a neříká pravý plán. Pro server České důchody ministr Jurečka řekl 14. února 2023 následující: "Rozhodně není v plánu jakékoliv skokové zvýšení důchodového věku. Případné další zvyšování důchodového věku, pokud by bylo schváleno, by plynule navazovalo na to, které již průběžně probíhá, a růst zvažovaných 68 let by byl až v horizontu let 2060 nebo 2070." Konec citace. Pak ale přišel 16. březen 2023 a ministr Stanjura v rozhovoru pro Hospodářské noviny řekl: "Do důchodu bychom měli jít později. Bavme se o věku 67 až 68 let." Už v tu chvíli nám všem bylo jasné, že další slib této vlády - nebudeme zvyšovat věk odchodu do důchodu - nebude dodržen. A návrh byl na stole.

Zvyšování věku odchodu do důchodu začalo více MPSV vysvětlovat v červnu 2023. Prý máme trávit v důchodu 21,5 roku. Pak přicházejí na řadu různé schůzky. Opozice na ně mnohdy ani není pozvaná. Až přijde květen 2024 a slavnostní odhalení důchodové reformy. Tedy koalice to nazývá důchodovou reformou. Světe, div se, zvyšování věku do důchodu tam opravdu je. Dámy a pánové, teď začíná ta pravá legrace.

Původní návrh počítal s tím, že věk odchodu do důchodu poroste a poroste a poroste. Počítal také se spoustou jiných věcí. Pokud by tato pseudoreforma byla dobře připravená a tak dobře udělaná, nebylo by potřeba na ní přece nic měnit. Tato vláda je přece silnou a rozhodnou vládou, tedy není potřeba upravovat zákony. Jenže přichází říjen 2024 druhé čtení tisku o důchodech a koalice opět překvapuje nejen nás ve Sněmovně, ale také veřejnost. Toto překvapení se jmenuje pozměňovací návrhy. Koalice pod tlakem opozice, ale především naštvané veřejnosti couvá. Mimochodem, to ustupování má tato vláda ve zvyku u víc věcí. Jeden z těchto pozměňovacích návrhů upravuje právě také výpočet věku odchodu do důchodu. Pan ministr Jurečka vítězoslavně říká, že důchodový věk bude mít strop 67 let.

Toto ale není úplně celý příběh. Původní návrh zvyšování podle očekávané délky dožití vláda upravila a tempo růstu změněn na jeden měsíc za rok. Tento pozměňovací návrh byl schválen v rámci poslaneckého sociálního výboru. Ale pozor, ani on neobsahoval žádné zastropování a důchodový věk se měl navyšovat prakticky donekonečna. Musel tedy vzniknout nový pozměňovací návrh, který ten strop opravdu zavede. Jestli jste se v tom trochu ztratili, tak se nebojte, nejste v tom sami. Podle počtu pozměňovacích návrhů od koalice je v tom totiž ztracená i celá vláda.

Dnes je 6. listopadu a nejasností kolem důchodové reformy je za mě čím dál víc. K tomuto si vypůjčím opět citaci z webu České důchody.cz. Cituji: "Poslanci rozhodnou, v jaké podobě bude schválena důchodová reforma, kterou prosazuje vláda. Například by se konečně mělo vyjasnit, jak se bude zvyšovat důchodový věk nebo kteří pracovníci v náročných profesích budou mít nárok na dřívější důchod bez krácení. Otazníky panují také u výchovného." Konec citace.

Milá vládo, takto si opravdu představujete připravenou a do detailu propracovanou důchodovou reformu? Celkem 33 pozměňovacích návrhů. Ano, některé jsou i od opozice. To si opravdu představujete, že přinesete něco tak důležitého jako změny v důchodech, a budete tady hrát tuto hru? Víte vy vůbec, jak by vypadal ten váš úplně první návrh? Víte vy vůbec, jak tohle všechno vypadá na veřejnosti? Já s lidmi mluvím a vidím, jak je to strašně štve, že všechno měníte za pochodu. Vždyť lidé si ani nedokážou vypočítat, v kolika tedy do důchodu opravdu půjdou.

Tohle prostě není žádná připravená a propracovaná reforma. Tohle je jen šeď namalovaná na barevno. Já jen doufám, že se můj oblíbený pořad Zpátky do minulosti mým dnešním projevem nebude inspirovat, protože kdyby všechny díly tohoto pořadu byly jako ta vaše pseudoreforma, tak by to byl hodně smutný poslech. Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní vystoupí pan poslanec Kettner. Ještě načtu došlé omluvy. Pan poslanec není přítomen v sále. Tak následuje paní poslankyně Maříková, která taktéž není v sále. Paní poslankyně Ožanová, ani ta není v sále. Paní poslankyně Pastuchová ale je. Ještě než přistoupí k pultíku, stihnu načíst omluvy. Andrej Babiš se omlouvá od 13 hodin z pracovních důvodů a Ožanová Zuzana od 18 hodin ze zdravotních důvodů. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, paní předsedkyně. Vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vedeme tu stále marný boj, jen místo lopatek větrných mlýnů tu bojujeme s naprosto šílenými nápady této vlády. Vlády, která se obrnila za zdí z čísel a která si pod těmi čísly naprosto odmítá představit lidi a jejich osudy, které musejí žít podle pravidel, která jim nastavuje skupina - teď promiňte - asociálů. Možná jsou to trochu tvrdá slova a já moc věřím, že řada z vládních poslanců se snaží žít slušně, že ve svém okolí pomáhají starším a potřebným, možná posílají peníze na charitu. Ale pak přijdou sem, zavřou se ve svých kancelářích a z těch lidských osudů a příběhů se pro ně stanou jen čísla a tabulky. A vládní poslanci zapomenou na to, že těm slabším je třeba pomáhat a hájit je. Ale protože jejich peněženka nebo státní rozpočet není bezedná, začnou škrtat.

Když pan ministr Jurečka své změny v důchodech představoval, mluvil o tom, že český důchodový systém představuje pro státní kasu stále těžší batoh, u kterého hrozí, že ho v budoucnosti neuneseme. Takže se vydal tou nejjednodušší cestou a rozhodl se, že z toho batohu něco vyndá. To je možná to nejjednodušší, ale prostě ne nejchytřejší a nejlepší, protože když budeme pořád jen ubírat z batohu, riskujeme, že až dojdeme do cíle, bude nám v něm něco chybět, něco, co bychom mohli potřebovat a využít.

Když tedy zůstanu u jeho přirovnání k batohu, to jediné, co chceme my, je, abychom začali posilovat, abychom byli silnější a abychom ten batoh byli schopni nést stále dál. A je to proto, že zatím pan ministr, který škrtá v číslech, v případě batohu tedy v kilech, a z batohu vyndá kilo, sníží jeho hmotnost. My ovšem za tím kilem vidíme tu podstatu. Pro nás to není jen kilo, ale je to třeba ručník, tedy něco, co potřebujeme. A v případě důchodů je to úplně stejné.

A říkáme to zas a znovu. Vláda řeší, jak snížit výdaje, místo toho, aby přemýšlela, jak posílit ekonomiku, aby bylo možné důchody ufinancovat. A dále vláda vůbec neřeší motivaci lidí pracovat, a to je za mě to nejhorší. Vláda místo toho, aby ty lidi, kteří pracovat mohou a chtějí a mají na to i zdravotní možnosti, protože to je opravdu důležité, motivovala k práci formou úlev, podpory zaměstnavatelů a podobně, tak místo toho plošně nařizuje.

A já se znovu ptám, co budou dělat ti lidé, kteří již pracovat nemohou, nechtějí nebo které naopak už v práci nikdo nechce? A nemusí to být jen fyzické omezení. Určitě všichni chápeme, že řada z těch lidí už je také vyhořelá. Fyzicky možná ještě mohou, ale chodí do práce s nechutí, nepřinášejí nic nového, podnětného, a i to se celkem logicky jednou odrazí na jejich zdraví.

 

Tak tito lidé skončí na dávkách podpory, na nemocenských, invalidních důchodech, nebo tedy pod sankcemi půjdou do penze dřív. Prostě ty peníze stejně stát budou, jen je bude třeba vzít jinde, částečně možná na ty samotné lidi nebo jejich rodiny, ale tím hlavním plátcem bude zase stát. Takže prostě neušetříme, jen se ta zátěž přesune jinam.

Další věc, které nerozumím, ptám se na ni opakovaně. Co budou ti lidé dělat? Pan ministr Jurečka sám řekl, že v příštích letech bude práce neustále ubývat zejména v důsledku robotizace a elektronizace. Tak co ti lidé budou dělat, když je zaměstnavatel třeba z organizačních důvodů propustí, protože už prostě na své pozici nebudou potřeba. Bude jim 60, kam půjdou?

Myslíte si, že se o ně všude poperou? No, nepoperou, pane ministře. Všichni víme, že každý zaměstnavatel, který bude mít na výběr, raději sáhne po někom mladším, do koho se mu vyplatí investovat. Protože co si budeme vykládat, v 60 už se vám moc nechce učit něco úplně nového, kolikrát už toho nejste ani úplně schopni. Vidíme to na digitálních technologiích, které mladší generace ovládá naprosto intuitivně, bez jakýchkoliv problémů, ale ta starší už prostě na problémy naráží. Jakou pracovní perspektivu vidíte pro tyto lidi? A znovu opakuji, nemusí to být jen ti fyzicky pracující, kteří už prostě svou práci nebudou moci vykonávat.

Tohle se bude týkat ale i kancelářských profesí, protože technologie se vyvíjejí, stále se zlepšují různé programy a ti lidé to prostě jen přestanou stíhat, ne proto, že by neměli snahu nebo zkušenosti. Co jim poradíte?

Vy tady zvyšujete věk odchodu do důchodu, zvyšujete počet těch, pro které budou muset být pracovní místa, ale zároveň si uvědomujete, že těch pracovních míst ubývá. Já v tom tu logiku nevidím a doplatíme na to všichni.

A co je další? My jsme stále říkali, že vás náš názor nezajímá. Nezajímá, tomu rozumím, vy jste vláda, vy za to nesete odpovědnost. Ale vy se neumíte dohodnout ani mezi sebou. To jsem tu už dnes říkala. Vy jste reformu důchodů označili za svou vlajkovou loď a v té lodi si ale sami děláte díry.

Škrt v náročných profesích, který tady naprosto jasným využitím jednacího řádu předvedli pánové z TOP 09 a ODS, zaskočil i samotné vládní poslance, nejen nás, nás už tady nepřekvapí asi nic. I STAN a lidovci se lekli, i oni sami si uvědomili, že všechno už prostě neobhájí. Ta vaše deklarovaná jednota se nám tady pomalu hroutí a rozpadá.

Začalo to Piráty, těch jste se tedy zbavili a teď to zkoušíte do voleb nějak přežít. Fajn, přežívejte, ale neberte si jako rukojmí důchodce, ani ty současné, ani ty budoucí a koneckonců ani jejich děti. Protože my stále žijeme v systému, kde jsou rodiny relativně zvyklé si pomáhat, kde prarodiče pomáhají s vnoučaty. Co bude teď? Dříve se třeba pracující maminka mohla v případě nemoci dítěte obrátit na babičku v důchodu, která jí mohla pomoci. Teď bude muset na ošetřovačku, protože babička bude v práci, a až z ní v 67 letech odejde a bude mít konečně možnost starat se sama o sebe a pomoci s těmi vnoučaty, bude už pravděpodobně mít zdravotní problémy, bude unavená a naopak bude sama potřebovat pomoc rodiny.

A jsme u toho znovu. Pro vás jsou to čísla, peníze v rozpočtu, pro ty lidi jsou to ale třeba dva roky kvalitního života. Vy ušetříte peníze tím, že jim kradete aktivní čas. Ta vaše snaha šetřit na systému je urputná, ale je prostě postavena špatně, protože vaší snahou by mělo být přinést do systému víc peněz. To je ta naše cesta, vybírat daně, zamezit šedé ekonomice, EET a hlavně motivace lidí, aby pracovat sami chtěli. Podpora zaměstnavatelů, aby starší zaměstnance také chtěli. Motivace lidí, aby si na penze sami šetřili, aby je v tom stát a zaměstnavatelé podporovali, aby věděli, že až se rozhodnou jít do penze, budou mít šanci si ji užít a neživořit. Dostat peníze do systému tím, že někoho podpoříte, ne tím, že něco přikážete.

Takže abych to shrnula. Vláda nám do Sněmovny předložila paskvil, který nejenže dostatečně neprojednala s odbornou veřejností, což měl být základ, neprojednala ho s námi, ačkoliv na něčem, co vy honosně nazýváte důchodovou reformou, by měla panovat politická shoda. Je to materiál, který nebyl ani řádně představen vlastním koaličním partnerům, kteří teď ve Sněmovně do něj sice nebuší veřejně a slovně, ale předkládají tu pozměňovací návrhy, kterými ty vaše vlastní vládní výtvory upravují a mění. Už vlastně nikdo neví, jaká je ta základní koncepce, protože ta se změnila už tolikrát, že si to ani nikdo nepamatuje.

Takže jsou to parametrické změny, kterými jen tu rozpočtovou zátěž přesunete jinam, které nebudou fungovat a které bude třeba zase změnit. Prostě za mě je to fušeřina. Ten návrh byl připraven bez širší diskuse, diskutovalo se vlastně jen o jednotlivých baloncích, které pan ministr Jurečka nebo někdo z jeho kolegů vypouštěl do éteru.

Vy tady ty svoje změny asi schválíte, to už jste si dneska i dali na dvanáctou hodinu v pátek, i když mých dalších 43 kolegů by se k tomu také rádo vyjádřilo. Hodně při různých diiskusích používáte, že tady posloucháte pořád jedno a to samé a že se točíme v kruhu. Já si myslím ale, že to není pravda, že tato debata je velice konstruktivní a chceme vám říct, co je na tom špatně a proč byste to neměli dělat.

Jak jsem říkala, vy si ty svoje změny asi schválíte, asi najdete nějaký kompromis, nějakou podobu, na které se finálně shodnete. Nemůžete si dovolit to neudělat, protože je to ta vaše vlajková loď, ale pokud byste jednali v zájmu lidí České republiky, tak ten návrh stáhnete a začnete znovu. Začnete odbornou diskusí, politickou diskusí, veřejným vysvětlováním potřebných kroků, budete pro ně hledat širokou podporu. To by byl ten státnický přístup. To, co předvádíte, je jen šprajc rozmazleného dítěte, který zaplatíme bohužel my všichni. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan ministr chce reagovat s faktickou poznámkou. Proto, pane ministře, prosím, vaše dvě minuty.

 

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Já bych byl rád, kdyby paní kolegyně Pastuchová, když přijde a říká, že jsem něco říkal, tak bych speciálně ji poprosil, aby to mohla citovat. Protože když jsem mluvil o trhu práce, o tom, jak se ten trh práce vyvíjí... Z predikcí, které máme od zaměstnavatelů i z dat, která jsou dostupná třeba v rámci OECD, vidíme, že v České republice bude nedostatek lidí na pracovním trhu - o tom mluvím dlouhodobě, opakovaně - a že se bude měnit náročnost jednotlivých pozic z pohledu dovedností, s velkým důrazem na digitalizaci. To je příběh pro příštích 5, 10, 15, 20 let, který postupně bude proměňovat pracovní trh.

Zase se prosím nestrašme tady tím, za prvé, co jsem nikdy neřekl, nebo to citujte, ale nevkládejte mi do úst něco, co není pravda. Mluvil jsem o tom, že musíme připravovat lidi na to, aby ty dovednosti měli a zvládli je v rámci celoživotního vzdělávání, v rámci reskillingu, upskillingu, o což se aktivně Úřad práce díky transformaci, kterou prochází, snaží. Máme i nástroje, kterými se zaměřujeme právě na lidi předdůchodového věku, abychom je dokázali lépe kompetenčně vybavit. To znamená, děláme kroky pro to, aby se právě nikdy nestávalo a nestalo to, co jste tady chtěla v tom černém scénáři naznačit. Ale nikdy jsem nemluvil o tom, že by ty lidi někdo propouštěl, že by nebyl o ně zájem na pracovním trhu. Taková situace v České republice není.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní už máme přesně 14 hodin v tuto chvíli. Takže, paní poslankyně, páni poslanci, protože tak rozhodla Poslanecká sněmovna, přerušuji nyní 117. schůzi Poslanecké sněmovny do pátku 8. listopadu 2024 do 9 hodin ráno. Zároveň připomínám, že v 18 hodin bude zahájena 118. schůze Poslanecké sněmovny, takže se tady dnes ještě jednou uvidíme. Přeji vám hezké odpoledne.

 

(Schůze přerušena ve 14.01 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 13. 11. 2024 v 10:06.