Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(19.40 hodin)
(pokračuje Helena Válková)
Je na pováženou, pokud pro to zvedneme ruku a nevyužijeme té možnosti ještě tu ruku zvednout proti tomu návrhu. K tomu vás vybízím, prosím vás o to zvážení a, pane ministře, myslím, že by to nebyla vůbec žádná ostuda, kdybyste změnil názor a umožnil, aby se skutečně připravila lepší, propracovanější reforma systému účasti laického prvku na rozhodování v trestních věcech i v pracovních věcech. Ty pracovní věci jsem tady nezmínila, ale to je také velmi důležité. Bývalý předseda středočeského krajského soudu pan doktor Drápal, který skončil minulý rok v prosinci z důvodu věku, tak ten také velmi apeloval a byla jsem u něj, když říkal prosím vás, nerušte ten laický prvek. V těch pracovních věcech je to možná ještě důležitější než v těch trestních. Já tedy zastávám, protože jsem trestařka, trochu opačný návrh, ale myslím si, v obou případech je to veliká škoda a tyhle reformy má člověk dělat jiným způsobem.
Nebudu vás zdržovat. Každý se musí rozhodnout podle svého svědomí, a jestli převáží ryze pragmatický zkratkovitý přístup, tak prostě zvednete pro to ruku. Pokud nikoliv, budu za to velmi ráda a vděčná. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní poslankyně. Ptám se, zda se někdo další hlásí do rozpravy? Není tomu tak, rozpravu končím.
Než přistoupíme k hlasování, naču tady ještě omluvy. Omlouvá se paní poslankyně Doušová Silvia od 14 hodin do 18.34 hodin, omlouvá se pan poslanec Klíma Pavel od 18 hodin z rodinných důvodů, omlouvá se pan poslanec Patrik Nacher od 19 hodin z rodinných důvodů a nakonec se také omlouvá pan poslanec Jan Síla, a to od 19.30 do 21 hodin z pracovních důvodů.
Tak. Ukončil jsem rozpravu. Ptám se, zda je zájem i o závěrečné slovo? Ano, je tomu tak. Pan ministr spravedlnosti přednese závěrečné slovo.
Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Dobrý večer. Děkuji ještě jednou za slovo. Já bych ještě v té závěrečné řeči zkonstatoval některá fakta, protože kolem toho zákona se objevily některé, bych řekl, až mýty, a je dobré si říci, jak to je. Tak těch analýz bylo za posledních 20 let několik. Já třeba mohu mluvit o analýze z roku 2008, což, bylo v éře pana doktora Motejla, tehdejšího ministra spravedlnosti, pozdějšího veřejného ochránce práv a obrovského odpůrce přísedících a toho zákona jako celku, a ta analýza upozornila například na specifické problémy přísedících v pracovněprávních věcech, které jsou citlivé stejně jako rodinné spory a spory týkající se nájmů. Zapojení přísedících vede k praktickým obtížím s organizací soudních řízení. To se tehdy vědělo.
Pan Motejl už před nějakými 16 lety, to znamená, to není, že se o tom diskutuje krátce, jak musím říci, se mylně někdy říká, kritizoval existenci přísedících velmi tvrdě, a to proto, že ten zákon z roku 1950 prokazatelně, a dá se to dokázat i na studii historiků, vznikl v rámci takzvané bolševizace soudního řízení, což je naprostá realita a je to pravda. Dá se to doložit. To byl i ten důvod. Oni chtěli narušit komunisté tehdy ten takzvaný porotní systém a zavedli tyhle přísedící, aby se lidé z uličních výborů mohli dostávat k soudní moci. Jinak to říci nelze. Tím netvrdím, že to podobně fungovalo po roce 1990 nebo 1989, nicméně, ten systém jako takový je v zásadě nefunkční a já zde vidím docela mnoho starostů, zejména z těch obcí, kde mají soud, to jest většinou spíš z měst, a moc dobře vědí, jak mimořádně obtížné je sehnat vůbec nějaké přísedící, kteří jsou ochotni se té práci věnovat, což vede i k tomu, že více jak polovina přísedících jsou v důchodovém věku, což prosím není nic proti penzistům, ale přece jenom by ta sociální skladba nebo věková měla být jiná, aby to lépe fungovalo.
Už v roce 2010 ministerstvo připravilo návrh na zrušení přísedících u okresních soudů, nebyl ovšem předložen parlamentu, a to tehdy z nějakých technických důvodů, ale opět probíhala dlouhá a dlouhá diskuse. Opakovaně se objevovaly návrhy na zrušení přísedících a senátního rozhodování v pracovních věcech, což většinou požadovaly okresní soudy.
Pak zde je takový nějaký, má to i pan prezident bohužel uvedeno v tom vetu, že část justice je proti, tak tady bych velice rád zdůraznil, že ani jedno připomínkové místo, ani jedno z justice se nevyjádřilo proti tomu návrhu, tak jak je. Opakuji, ani jedno. Jediný, kdo trvale upozorňoval, aby tenhle institut zůstal zachován tak, jak je, byl pan doktor Drápal, ale tady zdůrazňuju příští úctě slovo byl, předsedou středočeského krajského soudu. Z okresních soudů mám několik děkovných dopisů za tento návrh, protože v praxi vědí, jaké problémy zažívají s tímhle systémem.
V parlamentu byl tento návrh projednáván docela dlouhou dobu. Byla vyjádřena výslovná podpora ze strany senátorky Kovářové na ústavně-právním výboru Poslanecké sněmovny a návrh, a to je také důležité, na ÚPV této Sněmovny výslovně podpořil prezident Soudcovské unie Libor Vávra a předsedkyně Městského soudu v Praze Praha (?) Pokorná. To znamená, dali si tu práci, že dokonce osobně přišli tento návrh podpořit, což tak nebývá úplně vždycky.
Na ústavně-právním výboru Senátu vyjádřila většina Senátu podporu návrhu, přičemž pouze jeden senátor byl proti. Dva senátoři se zdrželi hlasování, avšak neměli žádné výhrady vůči předloženému návrhu, což lze rovněž interpretovat jako nepřímou podporu.
Je důležité zmínit i to, že některé instituce se k návrhu výslovně nevyjádřily nebo nepředložily připomínky, což naznačuje, že neměly - (Otáčí se na vládu.) Jste tady všichni. - že neměly vůči návrhu žádné zásadní výhrady. Celkově lze říci... Já se tak, musím přiznat, očkem dívám, kolik nás tu je, se přiznám, takže nechci to zase tak protahovat příliš, ale snad to jsou zajímavé údaje. Tak. Nevyjádřily. Tečka.
A když se tak moje oko moravské rozhlédne, tak si myslím, že už vás nemusím déle zdržovat. Děkuji za pozornost. S plnou důvěrou ve vaše hlasování, že snad většinově ten návrh, tak jak byl schválen Sněmovnou a Senátem, podpoříte. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji. (Potlesk několika poslanců.) Tak zatleskejte, on má potlesk rád. Klidně zatleskejte. (Potlesk koaličních poslanců.) Článek 50 odst. 2 Ústavy České republiky stanoví, že pokud Poslanecká sněmovna setrvá na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl přijat. Já poprosím, aby se nastavil potřebný počet hlasů v hlasovacím zařízení.
Mezitím vám přednesu návrh usnesení. Budeme hlasovat o následujícím návrhu usnesení: Poslanecká sněmovna setrvává na zákonu, kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, zákon o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 598/4.
Ještě jsem zaznamenal žádost o odhlášení, tak vás všechny odhlásím a poprosím, abyste se svými identifikačními kartami přihlásili znovu. Pan poslanec Benda bude hlasovat s náhradní kartou číslo 40.
Tak počet poslanců se ustálil, návrh usnesení jsem vám přečetl, a mohu tedy zahájit hlasování.
Ptám se, kdo je pro návrh usnesení, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 54, bylo přihlášeno 185 poslanců, pro hlasovalo 109, proti 76. Návrh usnesení byl přijat a já konstatuji, že usnesení bylo přijato a zákon bude vyhlášen.
(Poslankyně Schillerová avizuje kontrolu sjetiny.) Kontrola hlasování. ***
