(14.50 hodin)
(pokračuje Patrik Nacher)
My jsme na půdě Poslanecké sněmovny a bylo by dobré se o těchhle věcech bavit. Takže jestli se nechcete schovávat, tak se, prosím, pojďte bavit o cenách elektřiny, o cenách energií, o energetickém mixu, o tom, co vláda v této věci dělá pro snížení cen, pro vyšší konkurenceschopnost. Pojďme se bavit o tom teď, protože zase v září se budete vymlouvat, že jsou krajské a senátní volby, a nebudete to chtít projednávat, a tohleto je za mě priorita. Pokud opravdu platí, že jste se i v rámci volební kampaně bavili s lidmi, vnímáte zpětnou vazbu, tak víte, že tohle lidi trápí.
Takže já bych si to dovolil to téma, energetická politika vlády nebo Informace o energetické politice vlády, zařadit dnes jako první bod za pevně zařazené body. Děkuji za vaši pozornost a doufám, že to podpoříte, protože nevidím jediný důvod, proč bychom se o této věci nemohli bavit, nevidím jedinou výmluvu. Kdy jindy a kde bychom se o těchto věcech v momentě, kdy my jsme na prvním místě, kdy my jsme nejdražší, kdy to máme my nejdražší, takže to nejhorší - Česká republika je na tom nejhůř, nejhůř z celé Evropské unie, a pokud jde o energetickou inflaci, tak i ze zemí OECD, tak si myslím, že by to měla být i vaše priorita. Vy byste proaktivně to tady měli chtít zařadit, a ne abych to tady zařazoval já jako opoziční politik. Takže já se pak podívám na to, kolik z koaličních poslanců najde odvahu a bude hlasovat po volbách, jo, po volbách, pro tento bod. Děkuju za vaši pozornost.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní je přihlášen pan poslanec Vondráček, následuje paní poslankyně Mračková Vildumetzová a pak už jenom pan poslanec Novák. Časté dotazy, kolik ještě přihlášených, takže s panem Vondráčkem tři. Prosím, máte slovo.
Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovoluji si navrhnout předřazení tisku 400, což je zákon o zemských znacích a vlajkách. V současné době jsou upraveny zemské znaky jen jako součást velkého státního znaku, zemské vlajky nejsou upraveny vůbec, přitom jsou zemské znaky i vlajky užívány samostatně, zejména na Moravě, a navržená zákonná úprava provádí ustanovení Ústavy České republiky, která ve své preambuli zmiňuje dobré tradice zemí Koruny české a též výslovně Čechy, Moravu a Slezsko.
Zákon je symbolickým uznáním významnosti Čech, Moravy a Slezska pro vývoj společné státnosti, výslovně v právním řádu zakotvuje zemské znaky a vlajky, přičemž vychází z jejich úpravy ve velkém státním znaku. Při popisu znaku je dle heraldických pravidel označována bílá jako stříbrná a žlutá jako zlatá, což u vlajek dle vexilologických pravidel neplatí. Pravá a levá strana se užívá v heraldickém pojetí, tedy při popisu z pohledu nosiče znaku, tedy herolda, nikoliv pozorovatele. Vlajka vychází ze znaku a má podobu heraldické vlajky, kdy list vlajky je v barvě pole štítu a na listu je uprostřed umístěna příslušná heraldická figura dané země. Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem, když navazuje na stávající preambuli ústavy, kde se uvádí Čechy, Morava a Slezsko, a zároveň odkazuje na dobré tradice státnosti zemí Koruny české. Návrh zákona se netýká mezinárodních závazků ČR ani jejich vztahu k Evropské unii a nemá vyčíslitelný vliv na státní ani jiné rozpočty.
Tento zákon podepsalo víc než 70 poslanců napříč politickým spektrem, s výjimkou Pirátské strany jej podepsali zástupci všech poslaneckých klubů. Zákon byl rozeslán poslancům již 3. 3. 2023. Stanovisko vlády bylo vydáno 6. dubna 2023 a zákon byl pak předložen organizačnímu výboru 19. dubna 2023. To vše více jak před rokem a považuji tuto situaci již za závažnou, proto jsem připraven a odhodlán vystupovat již pravidelně a navrhovat předřazení tohoto tisku, neboť je to opravdu jediný zákon, který je podepsán tak široce, tolika poslanci a zástupci všech poslaneckých klubů. Je to téma nekonfliktní, pozitivní, mohli bychom tady opravdu v téhle Poslanecké sněmovně něčeho dosáhnout ku prospěchu těch, kteří se o danou problematiku zajímají. Ve věci proběhl i úspěšný seminář, na kterém jsme se dohodli na všech sporných záležitostech, a jsme schopni a připraveni ve druhém čtení podat příslušný pozměňovací návrh.
Tento bod navrhuji zařadit jako první (na) dnešní jednací den. V případě, že tento návrh nebude přijat, pak navrhuji alespoň tento tisk zařadit jako první bod v rámci bloku zákonů projednávaných v prvním čtení. Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Také děkuji. Nyní tedy předloží své návrhy paní poslankyně Mračková Vildumetzová a následuje pan poslanec Novák jakožto poslední přihlášený k pořadu schůze.
Prosím ale kolegyně o ztišení.
Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Vážená paní předsedkyně, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, já bych si dovolila dát návrh na předřazení bodu, a to bodu číslo 155 s názvem Návrh na zřízení vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny ke střelbě (na) Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dne 21. 12. 2023. Víte, že to tady mnohokrát již předkládal můj kolega Jan Richter, kterého se tato událost dotkla bezprostředně, protože tam měl svoji dceru.
Já bych vás tohoto místa znovu chtěla požádat, protože my jsme minulý týden měli bezpečnostní výbor. Na tomto bezpečnostním výboru jsme se dozvěděli závěry šetření Generální inspekce bezpečnostních sborů, kdy tento bod zařadil předseda tohoto bezpečnostního výboru, kde nám bylo sděleno to, co jsme věděli, to, co jsme předpokládali, a to, co jsme neustále tvrdili, že žádný policista nespáchal žádný trestný čin.
Z druhé strany na tomto jednání nejenom že vystupovali rodinní příslušníci, kteří přišli o své nejbližší při této největší tragické události, ale zároveň jsme tam pokládali řadu otázek panu řediteli Generální inspekce bezpečnostních sborů. Ten datum, 21. prosince roku 2023, si zapamatujeme určitě všichni. Byla to největší tragická událost, která se stala podle mého názoru v České republice za dlouhá léta.
Zároveň, když se na to podíváte, zpráva úřadu vnitřní kontroly policejního prezidia byla při takto velké události takového rozsahu hotová již 7. ledna roku 2024, ale na zprávu Generální inspekce bezpečnostních sborů jsme čekali do 6. června, takže vezměte si už toto rozmezí. Zároveň, když byla tato zpráva úřadu vnitřní kontroly toho 7. ledna vypracována, tak jsme jako členové bezpečnostního výboru požádali, zda bychom s touto zprávou mohli být seznámeni v režimu tajném s podepsáním mlčenlivosti. Co nám bylo sděleno? Není to v žádném případě možné a zprávu jsme dostali z 80 % začerněnou.
Tento bezpečnostní výbor ve své druhé části probíhal v neveřejné části, kde tedy jsme se měli dozvědět v režimu vyhrazeném to, co obecně řekl pan ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů, a to je, že v té zprávě zároveň bude pro policii i doporučení, aby se některé věci ohledně taktiky, ohledně komunikace, ohledně operačního řízení v budoucnosti změnily. Musím říct, že my jsme se ale nic konkrétního nedozvěděli, my jsme se pouze vše dozvěděli obecně. ***
