Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !

Současná právní úprava obsahuje speciální řešení pro pojištěnce, kteří sice nezískali 35 let doby pojištění, ale získali k datu dosažení důchodového věku nebo k pozdějšímu datu alespoň 30 let pojištění, jde-li o takzvané příspěvkové doby, to znamená, tam je podmínka aktivní účast na pojištění alespoň 30 let.

Mají se ale měnit podmínky pro takzvaný odložený starobní důchod. Ten se týká důchodců, kteří nesplnili k datu dosažení důchodového věku potřebnou dobu důchodového pojištění. Zde může vzniknout nárok na starobní důchod, jestliže získají alespoň 20 let pojištění nebo, a to je důležité, alespoň 15 let pojištění, jde-li výlučně o příspěvkové doby. V takovém případě však nárok na starobní důchod nevzniká k datu dosažení důchodového věku, ale k pozdějšímu datu, nejdříve k datu dosažení důchodového věku, navýšeného o pět let. Nově by se na zmírnění nečekali pět let, jako je tomu nyní, ale mají stačit pouhé dva roky.

Měl bych tady ještě více co k tomu říct, ale proč jsem se zaměřil na ten předčasný důchod? Protože jsme si určili nějaké profese, které budou nebo měly by mít zvýhodnění, ale mě třeba hodně zaráží a chybí do zvýhodněných profesí zařazení péče o osoby, které potřebují péči, to znamená třeba péče o osoby se zdravotním postižením a podobně, protože tam ta náročnost těch pečujících není jenom fyzická, ale je také ještě psychická a my s těmito osobami nepočítáme. Takže si myslím, že předčasné důchody i z důvodu, že ne všechny profese jsou zařazeny do možnosti dřívějšího odchodu a podobně, se budeme setkávat hodně často, protože ti lidé nebudou schopni pracovat a budou hledat nějaké řešení.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je se svým příspěvkem připravena paní poslankyně Marie Pošarová. Já vás všechny srdečně zdravím. Vystřídali jsme se při řízení schůze. Po paní poslankyni vystoupí pan poslanec Jan Kubík. Paní poslankyně, máte slovo. Prosím.

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, vážení ministři, v rámci připomínkového řízení se Ministerstvo zdravotnictví negativně vyjádřilo ke zvyšování věku odchodu do důchodu. Je tam přímo výrok, že není možno donekonečna zvyšovat věk odchodu do důchodu, protože populace prostě nebude schopna ve vyšším věku pracovat. Já bych předpokládala, že pan ministr zdravotnictví Válek bude se konkrétně této problematice skutečně věnovat.

Návrh na zvyšování věku odchodu do důchodu nad hranici 65 let a snižování nově přiznaných důchodů, který předkládá vláda, je pro nás nepřijatelný. Pro nás je nepřípustné jakékoliv zvyšování věku odchodu do řádného starobního důchodu, které chce současná vláda spustit už pro všechny občany, narozené v roce 1966 a samozřejmě i po tomto roce. Věková hranice 65 let pro nárok na starobní důchod při splnění povinné doby účasti na důchodovém pojištění je pro nás nezpochybnitelná.

Zcela špatný je už samotný vládou navrhovaný princip, aby byl věk odchodu do důchodu nastaven podle předpokládané doby dožití, jejíž hrubý odhad se každý budoucí senior dozví až někdy kolem padesátého roku věku. Občané tak ztratí jistotu a předvídatelnost, v jakém věku půjdou do důchodu.

Aby toho nebylo málo, tak vláda chce věk odchodu do důchodu vyhlašovat pod zákonnými normami, což je opět zcela nepřijatelné. Věk odchodu do důchodu má být pro každého občana pevně definován zákonem a dle nás i zastropován ve věku 65 let.

Co vnímáme jako podstatné kritérium, které musíme mít na zřeteli s ohledem na stanovení věkové hranice pro odchod do starobního důchodu, by neměla být průměrná délka dožití, ale délka dožití ve zdraví. Jenže ta se ale v České republice již třicet let nezvyšuje a k tomu jsou reálná data. Podle dat Ministerstva zdravotnictví a Českého statistického úřadu se v průměru ve zdraví dožívají čeští muži 60,9 let a české ženy 62,5 roku. Oproti tomu je průměrný věk dožití vyšší, u mužů 75,3 a u žen 81,3 roku. Ale to jsou zcela odlišné kategorie. Odchod do důchodu by tudíž měl být z průměru věku dožití ve zdraví, tak, jak je to nyní nastaveno.

Vysvětlím, k čemu dojde a co vidím jako problém. Občané nad 61 let věku jsou častěji nemocní, což jim v důsledku toho významně snižuje jejich roční výdělek, tedy i vyměřovací základ budoucí penze. Posunutí věku odchodu do důchodu tedy není nic jiného než způsob, jak více ušetřit nejen na samotných výdajích na důchody, ale i ve smyslu snížení výměry důchodů budoucím seniorům.

Také musíme hovořit o samotném uplatnění lidí na trhu práce ve věku nad 65 let, protože se už jedná o lidi v předdůchodovém věku minimálně od 55 let, jednou z nejvíce nezaměstnaností ohrožených skupin lidí na trhu práce. A bohužel se tito lidé setkávají i při požadavku na práci, kdy jsou nepřímo odmítáni.

Při pohledu na trvale nízký věk dožití ve zdraví je tedy pro nás nepřijatelné jakékoliv zvyšování věku odchodu do starobní penze. A ani to nedává žádný ekonomický a společenský smysl. Občané, kteří pracovat ze zdravotních důvodů už nemohou, stejně pracovat nebudou. Budou odcházet do předčasných důchodů, do invalidních důchodů, na dlouhodobé nemocenské, na podporu v nezaměstnanosti, na sociální dávky a tak dále, což opět ztíží naše veřejné rozpočty a náš sociální systém a přínos vládou navrhovaného opatření tak nebude.

Současný návrh na zvyšování hranice věku pro odchod do důchodu, který vláda předložila, se stal v rámci připomínkového řízení dokonce i terčem kritiky Ministerstva zdravotnictví. Tady budu doslova citovat: "Nelze neustále prodlužovat věk odchodu do starobního důchodu, neboť populace ve věku nad 65 let není v takovém zdravotním stavu, aby byla schopna podat potřebný pracovní výkon i v dalších letech." Takto doslovně kritizovalo Ministerstvo zdravotnictví tento vládní návrh.

A teď mám otázku. Proč má tedy Česká republika jako nejprůmyslovější země v Evropě s jednou z nejhorších zdravotních kondicí obyvatelstva patřit mezi šest zemí Evropské unie s nejvyšší hranicí věku odchodu do důchodu?

Český statistický úřad zase v připomínkovém řízení kritizoval způsob, jakým chce vláda věk pro odchod do důchodu vypočítávat. Cituji: "Návrh fixuje metodiku výpočtu na postupu z roku 2015. V dlouhodobém časovém horizontu nutně dochází k dílčím úpravám metodiky. Tento postup by nutně vedl k situaci, kdy by byly používány dvě rozdílné naděje dožití. Aktuálně publikovaná jako referenční hodnota v demografické statistice a druhá se starší metodikou pro účely navrhovaného zákona." A tolik stanovisko statistiků. A je to i další argument proti zvyšování věku odchodu do důchodu.

Každý český občan stráví za svůj život v práci v průměru 36 let. To je výrazně nad evropským průměrem, jak dokládají i data ze statistického úřadu EUROSTATu. Nelze tedy při zvyšování této věkové hranice mechanicky a bez dalšího rozboru argumentovat situací v zahraničí. Patříme tak k nejvíce pracujícím státům v Evropě, což je dáno jak délkou standardní týdenní pracovní doby, tak i objemem přesčasové práce, kterou musí lidé i s průměrnými i nižšími příjmy odvést, aby vůbec uživili své rodiny, i výrazně nižším počtem svátků a dní pracovního volna než je tomu v západní a dokonce i v jižní Evropě. Toto musíme mít rovněž na zřeteli, když hovoříme o věku odchodu do důchodu.

Průměrný český zaměstnanec totiž během svého produktivního věku odpracuje o pět až deset let více než jeho západoevropský kolega. Češi mají o desetinu delší pracovní život než je evropský průměr, a to je přece o hodně. I proto má a musí být hranice věku pro vznik nároku na starobní důchod v České republice nižší než v zahraničí.

Musíme mít na paměti, že máme i mnohem vyšší podíl průmyslu než zbytek Evropy a současně i významně vyšší podíl těžké manuální práce. Česká republika je po Irsku země s druhým nejvyšším podílem průmyslu a stavebnictví na druhé přidané hodnotě v Evropské unii. I to je jasný argument proti zvyšování věku odchodu do důchodu. Češi se nyní dožívají v průměru 79,3 let, zatímco obyvatelé Evropské unie v průměru 81,3 let. Češi tedy pracují déle než lidé v západních státech Evropské unie i přesto, že mají kratší život.

Navíc, přestože odpracujeme tak dlouhou dobu ve srovnání se zbytkem Evropy, kupní síla českých mezd je asi o polovinu nižší než je v Německu. To je stav, se kterým se nesmíme smířit a jeho řešení v žádném případě není ve zvyšování věku odchodu do důchodu.

Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Než vystoupí pan poslanec, tak já načtu omluvu pana předsedy vlády, který se omlouvá od 17 hodin z pracovních důvodů, tedy omluvu Petra Fialy. A nyní prosím, pane poslanče, máte slovo. ***