Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
(12.50 hodin)
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. A mám zde faktickou poznámku pana poslance Hendrycha. Pane poslanče, prosím.
Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, vážení páni ministři, paní poslankyně Šafránková mě inspirovala do značné míry, protože tady hovořila o tom, že v rámci připomínkového řízení se Ministerstvo zdravotnictví negativně vyjádřilo ke zvyšování věku odchodu do důchodu. Já už jsem o tom tady včera hovořil. Je tam přímo výrok, že není možné donekonečna zvyšovat věk odchodu do důchodu, protože populace prostě nebude schopna ve vyšším věku pracovat. Já bych předpokládal, tehdy se mi to tak ještě úplně nejevilo a říkal jsem si na to dost času, že pan vicepremiér Válek, pan ministr zdravotnictví, tady bude sedět a bude na tyhlety věci reagovat a bude se konkrétně této problematice skutečně věnovat. Mně to tak připadá, jak kdyby se tomu tady záměrně vyhýbal. Tohle je poměrně významná připomínka, která v podstatě nebyla vypořádána. A on by měl být schopen tady toto vysvětlit, proč jeho rezort takovou připomínku podal, a měl by tady říct, jaké má on k tomu své vlastní stanovisko.
V té souvislosti bych rád také zmínil, že bych ocenil i přítomnost ministra vnitra, protože jeho ministerstvo podalo rovněž rozpor vůči výčtu těch náročných profesí a trvá na tom stále s rozporem, že by tam měli být zařazeni strážníci obecních policií. Ani jeho jsem tady příliš neviděl. A také bych rád znal jeho stanovisko, jak bude dál postupovat, jestli se bude snažit tuhletu věc do zákona implementovat.
Takže prosím vás, páni vicepremiéři, odpovědní za tyto dva rezorty, buďte tak hodní a přijďte se k těmhletěm otázkám zde na plénum vyjádřit. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. A pokračujeme dále v rozpravě. Nyní je na řadě pan poslanec Nacher. Pane poslanče, prosím.
Poslanec Patrik Nacher: Vážená paní místopředsedkyně, pane ministře, nejdůležitější pan ministr teď odešel, někde je, nevím, kde je, a tamhle je, já ho neviděl přes pana poslance Letochu. Pěkné odpoledne. Dobrou chuť, pokud právě obědváte.
Já to zarámuji, jak mě znáte, do nějakého kontextu. Položím tam některé otázky, asi bych řekl možná řečnické, protože nečekám, že mi na ně někdo odpoví. Než se ale do toho pustím, nebudu to klasicky číst, mám jenom nějaké poznámky, tak já se vrátím k tomu průměrnému věku dožití, protože jsme se tady dneska tím trápili celé dopoledne a myslím si, že to stojí za to vysvětlit těm lidem - za mě určitou manipulaci a demagogii, se kterou vládní koalice k tomu přistupuje. A tím, že to otevřel, a já jsem mu za to poděkoval, kolega Navrátil, tak je potřeba to popsat a dát i příklad, v čem je vlastně ta demagogie.
Takže máme tady průměrný věk dožití na ročník. To znamená, ze všech lidí. To je, řekněme, dneska, teď mě nechytejte za slovo, nejde o ta čísla, jde o ten poměr, 75 let. Pak je průměrný věk dožití v momentě, kdy tomu člověku je 50, to znamená ti, co se dožívají 50 a výše. To je to, co jsem chtěl po panu ministrovi, protože letos mi bude 50. To jsem se díval u kolegy Karla Haase, s kterým jsem to konzultoval, to je nějakých 79,5. Logicky, ten průměr jde nahoru, protože ten člověk se musí dožít minimálně 50 let. A pak je průměrný věk dožití u lidí, kteří mají minimálně 65 let. To je to, čím argumentuje pan ministr. Tam je ten průměr, řekněme, 87. Logicky, zase, protože ten člověk se musí dožít minimálně 65.
A teď to přijde. To je přesně ono. Takže těch 21 let strávených v důchodu se skutečně týká těch lidí, kteří se ale dožijí toho důchodového věku. To je pravda. Ano. Ale je to z hlediska kontextu, že někdo do systému platí a někdo z něho čerpá - je to solidární systém - nefér. Pro mě jediné číslo průměrného věku dožití je za celý ročník. Protože vy pak vlastně říkáte, někdo 30 let platí do systému a my ho do té statistiky z hlediska peněz započítáme, ale protože umře příliš jako mlád a snižuje nám ten průměr, tak ho nebudeme započítávat do průměrného věku dožití, kde to budeme brát pro ty lidi ke vstupu do důchodu, což je těch 65 let.
Řeknu to ještě jinak, abychom si úplně rozuměli, jo? Já jsem o tom přemýšlel, je to o těch číslech. To znamená, znovu, průměrný věk dožití pro celý ročník bez ohledu na to, kdy ten člověk zemře, je nějakých 75. A průměrný věk dožití v 65 letech je 87, jak řekl pan ministr. Tudíž jakoby naplní tu podmínku 21,5 let. No dobře, tak fajn. Tak co, když uděláme třeba průměrný věk lidí nad 70? Počkejte, já vysvětlím proč. Nad 70. A zjistíme, že v té chvíli, jak se to posouvá nahoru, tak to bude třeba, teď mě nechytejte za slovo, 90 let, ne 87, ale 90. A v té chvíli vy řeknete, proč by nemohli lidi chodit v 70 do důchodu, když tam v tom důchodu stráví 20 let? Protože vy vždycky ten průměr počítáte prostě od té jiné základny. O tom my se bavíme. O tom my se bavíme. To znamená, že vy vlastně paradoxně dodržíte tu průměrnou dobu života v tom důchodu i v momentě, kdyby ten člověk šel do důchodu v 70 čistě proto, že statisticky se vám prodlouží i ten věk dožití lidí, kteří se dožijí minimálně 70 let, jestli to říkám srozumitelně. Za mě tohleto je... jsou to přesná čísla, to já neberu, ale za mě je to určitá, nezlobte se na mě, jako demagogie. Tohleto je prostě demagogie. Jenom aby se vám něco naplnilo, nějaké věci, nějaké sliby, které jste před časem řekli, kolik let v průměru by ten člověk tam měl strávit. Takže tolik k tomu průměrnému věku dožití.
A všimněte si, že mluvím o průměrném věku dožití, nikoliv ve zdraví. Už tady o tom hovořili, doufám, že budou moji kolegové ze zdravotního výboru. Na to já nejsem fakt expert. Dneska je otázka kvality života. Věk dožití můžete díky modernímu zdravotnictví skutečně natahovat jakoby velmi. Otázka ovšem je, jestli je to dožití ve zdraví, jestli je to jakoby ten kvalitní život. Někoho udržovat při životě při dnešních technologiích je přece úplně někde jinde než před 50 lety. A tím zase natahujete ten průměrný věk dožití.
Jinými slovy, abych tohleto téma opustil a shrnul, prostě přijde mi nefér jakoby vtáhnout do toho lidi, kteří se nedožijí toho důchodu, ale do toho systému platí. Ano, rozumím, solidární systém, princip pojištění, to je všechno v pořádku. Mně tam jenom vadí to, že vlastně vy od nich ty peníze vezmete, ale statisticky je nezapočítáte do průměrného věku dožití pro vaše účely, protože zemřeli příliš mladí, když to takhle řeknu. Já už fakt jako nevím, jak to mám říct. Tak to je tedy jedna poznámka.
A teď se dostanu k zarámování té problematiky. Já bych tady o tom nehovořil, kdybyste to tady vy neotevřeli, nejvíc paní předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová, o tom, že vy teď vždycky, a tím zase rámujete vy tu debatu, že vy zachraňujete něco, co předchozí vláda jako rozfrcala peníze, a zase se tady objevil covid. Kolegyně, kolegové, já jsem myslel, že už toho necháte. Vy toho nenecháte. Já mám tady zase vytištěný seznam vašich pozměňovacích návrhů z doby covidu, kde vy jste soustavně, opakovaně, dokonce i Marian Jurečka, asi nejčastěji, ale toho tady zmiňovat nebudu, protože on to nezmínil, tak já chci být fér, navrhovali ty kompenzace vyšší, na delší dobu, pro více osob, pro více firem. Stovky miliard. ***
