Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
(12.40 hodin)
(pokračuje Lucie Šafránková)
Znamená to jednak zvýšené náklady pro důchodový systém a státní rozpočet a současně jde o nedůvodné zvýhodnění osob, které nesplnily potřebnou dobu účasti na důchodovém pojištění, a tudíž zároveň i o diskriminaci osob, které po celý svůj produktivní život pracovaly. Tento model my si dovedeme v určité podobě představit pouze u osob, kterým byl před dosažením důchodového věku, speciálně pak v mládí, přiznán invalidní důchod a jejichž schopnost pracovat byla dále objektivně omezena. Anebo také u osob, které část života prokazatelně pracovaly v takzvaném nesmluvním zahraničí, tedy v zemích, se kterými nemáme bilaterální smlouvy o uznávání doby důchodového pojištění. V ostatních případech říkám jasné ne.
Minimálně je pak absolutně nutné nárok na odložený starobní důchod odstupňovat dle délky účasti na důchodovém pojištění. To je rozhodně jej automaticky nepřiznávat všem osobám, které po dosažení věkové hranice o dva roky vyšší než bude aktuální věk nároku na odchod do starobního důchodu splní podmínku patnácti let účasti na důchodovém pojištění. Jak už jsem uvedla, rezolutně odmítáme i vládní návrhy na zpřísnění podmínek pro výpočet důchodů budoucích seniorů oproti současnému stavu, které by vedly ke snižování reálných důchodů i jejich poměru k předchozí mzdě. To je také nepřijatelný a zcela asociální přístup. Navíc se jedná o manipulativní terminologii, neboť nejde o zpomalení růstu nových důchodů, ale i o jejich reálný pokles. K dosažení neakceptovatelného cíle relativního snížení úrovně nově přiznávaných důchodů o osm procent vláda navrhuje snížit úroveň zápočtu příjmů do první redukční hranice ze stávajících sto procent na devadesát procent.
Co to provede u důchodů osob s osobním vyměřovacím základem ve výši 44 % z průměrné mzdy, tedy aktuálně zhruba kolem 17,5 tisíce korun? Systém se zachová tak, že se těmto lidem procentní výměra sníží o 10 %. Společně se snížením koeficientu za rok doby pojištění pak celkově až o 13 %. Přičemž nejvíce zasažené budou osoby s nižšími pracovními příjmy. Zopakuji to. Nově přiznávané důchody od roku 2026 budou mít o něco méně výhodný výpočet a budou řádově o desítky až stovky korun nižší než ty, které stát přiznává za stejných výchozích podmínek nyní. Trik spočívá i v tom, že se postupně upraví vzoreček pro výpočet nových důchodů. Cílem je snižovat takzvaný náhradový poměr, který představuje podíl průměrné výše důchodů předchozí průměrné hrubé mzdě zhruba o dva procentní body postupně do roku 2035. Postupně se sníží i procenta zápočtu výpočtového základu. Současný zápočet 1,5 % za každý rok pojištění se sníží o několik setin procenta.
To ve výsledku bude znamenat zpomalení růstu nových důchodů o 150 až 200 korun ročně. Plánované snížení náhradového poměru znamená, že průběžný důchodový systém ztrácí svoji sociální funkci. A toto se dotkne především nízkopříjmových lidí. Kromě špatné perspektivy je tu ještě jedna psychologická rovina. Už dnes lidé odvedou za svůj život do systému více, než z něj pak zpět dostanou. Tato úprava povede k dalšímu výraznému vychýlení, lidé zaplatí podstatně více, než dostanou. Naše hnutí vítá nastavení minimálního důchodu na úrovni 20 % aktuální průměrné mzdy. Deset procent tvoří základní složka a dalších deset procent nově zásluhová složka. Ostatně asi každý v této Sněmovně uzná, že ideu minimálního starobního důchodu pro osoby, které splnily zákonné podmínky pro jeho přiznání, vneslo do debaty o změnách důchodového systému právě naše hnutí. Konkrétní vládní návrh má však některé své vady.
Odmítáme například skutečnost, že je do procentní výměry pro účely tohoto opatření, tedy do nově konstruovaného minimálního důchodu započítáváno i výchovné. To zásadně poškozuje nízkopříjmové důchodce, zejména pak samozřejmě ženy, které řádně vychovaly děti. V této příjmové kategorii seniorů tak bude zcela smazán rozdíl mezi důchodem osoby, která děti nevychovala a která naopak ano. Navrhujeme proto zohledňovat zde procentní výměry důchodů bez započítávání částky výchovného. A pokud bude procentní výměra starobního důchodce, který má na výchovné nárok bez započtení výchovného nižší než 10 % z průměrné mzdy, dorovnat ji na tuto úroveň. Tento dílčí vládní návrh, resp. způsob jeho provedení, je vadný, protože anuluje zásluhu řádné výchovy dětí a navíc ještě zejména u nízkopříjmových pracujících rodičů. Pokud je systém výchovného postaven tak, že jeho výše je na procentní výměře důchodu nezávislá, tedy neodvozuje se od výše odvedeného pojistného, pak se nemůže zahrnovat do této složky důchodu ani v rámci stanovení minimální výše procentní zásluhové výměry.
Kolegyně a kolegové, snažila jsem se doložit, že v případě projednávaného vládního materiálu nejde o důchodovou reformu, ale pouze o soubor parametrických úprav důchodového systému, jejichž výsledkem objektivně bude zhoršení kvality života, zdravotního stavu i životní úrovně budoucích důchodců. Vláda tímto návrhem rovněž oslabuje první průběžný státní důchodový pilíř. Logicky se tak zvýší počet důchodců pod hranicí příjmové chudoby, vzrostou nároky na systémy sociálních dávek v oblasti státní sociální pomoci a podpory v hmotné nouzi. A vládním návrhem se snižuje i zásluhovost důchodového systému. Jednak tím, že se zhoršují podmínky u redukčních hranic, kdy se do nich bude napříště započítávat nižší část předchozí průměrné mzdy budoucího seniora, než nyní. A dále pak tím, že návrh zhoršuje podmínky i výši budoucích důchodů lidem, kteří řádně vychovali děti, namísto toho, aby za to byli finančně výrazně oceněni, protože právě na nich, na pracujících rodičích, stojí budoucnost a udržitelnost celého důchodového systému a důstojná výše důchodů našich budoucích seniorů.
Důchody z principu a podstaty nejsou sociální dávkou. Ale Fialova vláda k nim přesto tak dlouhodobě přistupuje. Důchody jsou nárokovým příjmem občanů, kteří pro jejich přiznání splnili přísné zákonné nároky a kteří desítky let pomáhali budovat a financovat tento stát. Prosím, chovejme se k těmto lidem podle toho. Dělat z důchodu sociální dávku nebo dokonce hospodářskou škodu velkého rozsahu, což předvedla Fialova vláda při loňském osekání právě mimořádné valorizace důchodů ve stavu legislativní nouze, je pro nás něco naprosto nedůstojného, nemorálního a taky nepřijatelného. Vládní slogan: Na důchody nejsou a nebudou peníze totiž v překladu znamená pouze toto. Na důchody nechceme dát peníze. V podstatě nejde o nic jiného, než o ustanovení si priorit v tom ohledu, jaký jednotlivé politické strany a hnutí vnímají klíčové záležitosti veřejného zájmu a jaké mají preference vůči výdajům státního rozpočtu. Tedy jde o politickou deklaraci toho, co má stát financovat především a na co peníze vždy sehnat musí. A musí je vyplatit jako první.
Pro nás jsou důchodci jedněmi z priorit a šetřili bychom v jiných oblastech současných veřejných výdajů. Zároveň jsem poměrně jasně a podrobně popsala, kde bychom hledali další nemalé rozpočtové příjmy. Detailně jsem také zdůvodnila i to, proč a v čem je pro nás vládní návrh nepřijatelný. I to, v čem je zásadně problematický a vadný. Kolegyně a kolegové, to nejlepší, co bychom mohli pro budoucnost našeho důchodového systému i pro všechny budoucí důchodce udělat, je tento návrh v tuto chvíli zamítnout, a okamžitě pracovat napříč celým politickým spektrem nad opravdovou důchodovou reformou. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí SPD.) ***
