(pokračuje Olga Richterová)

114.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky
a vládou Spolkové republiky Německo o údržbě a rozvoji
mezinárodní vnitrozemské Labské vodní cesty,
podepsaná v Praze a Berlíně dne 20. 7. 2021
/sněmovní tisk 88/ - druhé čtení

A já nyní požádám pana ministra spravedlnosti Pavla Blažka, aby zastoupil pana ministra dopravy, jak jsem byla informována, a ujal se slova. Prosím.

Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, v současné době na Labské vodní cestě neexistuje z hlediska mezinárodního práva žádný závazný dokument, který by řešil otázky mezinárodního statusu této vodní cesty, která je zařazena do hlavní sítě v rámci transevropské dopravní sítě TEN-T, přitom na všech ostatních evropských vodních cestách mezinárodního významu existují mezi příslušnými státy mezinárodní smlouvy. Dohoda o Labi má za cíl upravit otázky stanovení cílových parametrů Labské vodní cesty v České republice a Spolkové republice Německo. Na české straně mají být zajištěny na úseku Labe od Ústí nad Labem až ke státním hranicím mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo parametry plavební dráhy, vyplývající z aktuálně platných koncepčních dokumentů v oblasti vnitrozemské plavby.

V této souvislosti je třeba explicitně zmínit dokument Dopravní politika České republiky pro období 2021 až 2027 s výhledem do roku 2050. V návazném úseku mezi Ústím nad Labem a Týncem nad Labem pak budou zajištěny stávající parametry vodní cesty s plavební hloubkou 230 centimetrů a současně v úseku mezi Týncem nad Labem a Pardubicemi opatření s cílem umožnit plavební hloubku 230 centimetrů až do cílového přístavu v Pardubicích. Na německém úseku Labe je základem parametrů plavební dráhy vnitrostátní konsenzus, ke kterému Německo po mnoha letech diskusí dospělo.

Dohoda o Labi v čl. 6 dále ustavuje smíšenou komisi pro společnou péči o Labe a dohled nad dodržování obsahu dohody, zejména pak pro vytvoření a udržování plavebních parametrů. Každá strana nominuje do komise tři zástupce a může k jednáním zvát i hosty. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za uvedení a nyní požádám pana zpravodaje zahraničního výboru, pana poslance Michala Ratiborského, aby odůvodnil usnesení výboru, jež bylo doručeno jako sněmovní tisk 88/1. Prosím.

Poslanec Michal Ratiborský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Zahraniční výbor na své 28. schůzi dne 14. března přijal toto usnesení k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o údržbě a rozvoji mezinárodní vnitrozemské Labské vodní cesty, podepsaná v Praze a Berlíně dne 20. 7. 2021:

"Po odůvodnění vrchního ředitele Sekce drážní, vodní a letecké dopravy Ministerstva dopravy inženýra Zdeňka Jelínka, zpravodajské zprávě poslance Michala Ratiborského a po rozpravě zahraniční výbor

I. doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky dává souhlas k ratifikaci Dohody mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o údržbě a rozvoji mezinárodní vnitrozemské Labské vodní cesty, podepsané v Praze a Berlíně dne 20. 7. 2021;

II. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky;

III. zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu na schůzi zahraničního výboru."

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a otevírám rozpravu, do níž mám přihlášeného pana poslance Marka Nováka. Prosím.

Poslanec Marek Novák: Děkuju za slovo, vážená paní předsedající. Vážení kolegové, vážené kolegyně, my dnes máme opět další velký den pro českou vodní dopravu a takto by se dal nazvat vlastně výsledek úspěšného hlasování o mezistátní smlouvě mezi Českem a Německem, která stanovuje pravidla údržby Labe, a hlavně parametry pro plavbu, a kterou jsme tady v Poslanecké sněmovně schválili teprve nedávno, a to konkrétně 7. března, přestože je často tato smlouva předmětem sporu a politických šarvátek. Ono se totiž skutečně jedná o důležitou smlouvu, která po mnoha desetiletích právě od vypovězení Labské smlouvy tehdejším kancléřem Hitlerem v roce 1936 po druhé světové válce a za studené války, tak teď konečně dává tato smlouva v (o?) řece Labi v evropské legislativě zařazené do prioritní sítě TEN-T pravidla péče o plavební podmínky.

Já bych rád v této souvislosti připomenul, že smlouva byla předložena Sněmovně dne 13. 12. 2021. Máme květen 2024. Celou délku procesu vzhledem k tomu, co v této Sněmovně dokáže během pár dnů pětikoalice protlačit, považuju tu dobu, kdy se o této smlouvě v uvozovkách bavíme, za ostudné, protože ta smlouva ve Sněmovně zcela bezdůvodně ležela déle než dva roky. Tento fakt zcela jistě nepůsobil u našich sousedů v Německu dojmem, že jsme férovým partnerem, a to není žádný útok na pětikoalici, to je bohužel holý fakt, protože v tomto případě dlouhou dobu vítězilo politikaření a pseudoekologické postoje vládní pětikoalice v čele TOP 09, která úspěšně bránila jejímu projednání právě od prosince 2021.

Já bych tady rád připomenul i vystoupení kolegy poslance Michala Kučery, který po úspěšném schválení v prvním čtení na tiskové konferenci nepravdivě tvrdil, že hnutí ANO nebylo za osm let schopno se smlouvou pohnout. Netuším, zda toto jeho mylné tvrzení vychází z neznalosti, nebo to řekl záměrně, jeho výrok by ale mohl v tomto případě vstoupit do politické encyklopedie jako synonymum pro střelení se do vlastní nohy právě díky tomu, že ta smlouva tady leží déle než dva roky.

Se zavedením pravidel pro splavnění Labe mezi Českem a Německem přišla totiž právě vláda hnutí ANO v čele s tehdejším ministrem dopravy Karlem Havlíčkem, který na Ministerstvu dopravy obnovil po létech zrušený odbor vodní dopravy, dal mandát k vyjednávání a zahájil jednání o výměně přístavního území České republiky v Hamburku. Vzhledem k tomu, že Německo má na rozdíl od Česka řadu významnějších říčních tepen, a byli jsme to logicky právě my, kdo přesvědčoval našeho německého souseda, že má smysl udržovat přepravní kapacity Labe také pro přepravu zboží, nikoliv naopak. Právě v Německu šlo o to, překonat pohled našich sousedů na řeku Labe jako na dopravně zbytečnou záležitost, protože celou tu dobu se k tomu takhle naši sousedé stavěli a my jsme byli ti, kdo je přesvědčovali. A oni teď sledují, jak tady dva roky leží smlouva, po které jsme tolik toužili.

Zpátky ale k pravidlům pro splavnění Labe, které by bez nastavení pravidel skutečně nebylo možné vzhledem k tomu, že splavnění Labe je jednoznačně oboustranně prospěšné. Povedlo se nám dohodnout na parametrech údržby plavební dráhy na území České republiky a na území Spolkové republiky Německo tak, aby byla plavba možná po 340 dní v roce od Pardubic až do Hamburku, a to vše do roku 2030. Nejednalo se ale o jednoduchý proces. Uzavření dohody předcházelo mnoho let jednání a také marných pokusů. V této souvislosti bych rád ocenil skvělou práci tehdejšího náměstka ministra dopravy Jana Sechtera, který přípravu této smlouvy úspěšně dotáhl do zdárného konce. Klíčovým okamžikem v celém procesu byl květen 2021, kdy česká vláda schválila Ministerstvu dopravy podpis smlouvy. V červenci roku 2021 ji podepsal tehdejší ministr dopravy Karel Havlíček a jeho německý protějšek.

A teď přichází to klíčové. Zatímco Senát dal výraznou většinou souhlas s ratifikací dohody s Německem o rozvoji Labské vodní cesty po projednání v několika senátních výborech, již v březnu roku 2022 Poslanecká sněmovna ostudně otálela až do března 2024, kdy proběhlo první čtení. Nejedná se přitom o žádné technicky kontroverzní téma, které by bylo doprovázené dlouhou diskusí, protože ona vlastně ta diskuse tady ani moc umožněna nebyla, a všechny debaty se odehrávaly od roku 2002, kdy německá vláda přestala Labe udržovat jako plavební cestu.

Závěrem musím podotknout, že vládní koalice tak úmyslně a možná taky na základě tlaku některých ekologických organizací blokovala její projednání více než dva roky, než vůbec došlo na zařazení na program schůze. Přitom se ukázalo, že samotné projednání bylo otázkou několika desítek minut. Naše klíčová vnitrozemská dopravní cesta tak dostává - a doufám, že dostane - finálně novou smlouvu, parametry, společnou komisi pro péči o plavební podmínky a také náš obchod perspektivu pro dopravu, která spojí vnitrozemí Evropy s Hamburkem a pomůže našemu zahraničními obchodu.

Vážení kolegové, vážené kolegyně, moc vás prosím o podporu a souhlas s touto smlouvou. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a jako další mám přihlášenou paní poslankyni Kláru Kocmanovou.

Nicméně nejprve ještě načtu omluvy. Omlouvá se pan poslanec Tomio Okamura do 12 hodin z pracovních důvodů, Vít Vomáčka bere zpět svou omluvu z celého jednacího dne - tady je ještě zasláno, že pan poslanec Vomáčka se omlouvá od 9 do 11 hodin z rodinných důvodů, ale když to bylo vzalo zpět, tak to tak už není, potom paní poslankyně Renáta Zajíčková se omlouvá od 11.30 hodin z pracovních důvodů a pan ministr Ivan Bartoš se omlouvá od 16.30 hodin z pracovních důvodů. To by byly omluvy.

A nyní prosím, paní poslankyně Klára Kocmanová.

Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dobrý den, kolegové a kolegyně. Vzhledem k tomu, že jsem zde již v prvním čtení vystupovala se stanoviskem klubu Pirátů, tak asi nepřekvapím, když zopakuji, že podle nás tato mezinárodní smlouva není pro Českou republiku výhodná, a proto ji nemůžeme podpořit.

Nikterak nezpochybňuji potřebnost mezinárodní dohody jako takové, naopak, určitě je dobré oboustranné dohody s našimi sousedy uzavírat. Přesto ani po vystoupeních v minulé rozpravě nepovažuji za zodpovězené, proč bychom se německé vládě měli zavazovat větší hloubkou, než mají oni, a to 230 centimetrů na většině cesty na naší straně. Ano, v některých částech to není problém splnit, ale v některých ano a v mezinárodní smlouvě to podle nás nemá co dělat. Možným důsledkem schválení smlouvy v této podobě jsou tedy stavební práce nutné pro zvýšení plavební hloubky na dalších úsecích Labe, které by znamenaly řadu významných zásahů do cenné přírody a obrovský zásah do veřejných financí, a proto Pirátská strana bude hlasovat proti této smlouvě. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a vystoupení vyvolalo faktickou. Poprosím pana poslance Karla Krejzu. Prosím.

Poslanec Karel Krejza: Dobrý den. Já budu reagovat na oba mé předřečníky. Za prvé, důležitá věc je, že ta smlouva je sice důležitá, ale důležitá je proto, že je potřeba vystavět jez v Děčíně, aby splavnost byla zajištěna, ale ten jez měl stavební dokumentaci připravenou již před osmi lety a smlouvu k tomu nepotřebuje. Tou byly doby, kdy tady vládlo hnutí ANO, a zde přítomný bývalý pan ministr, kolega Brabec určitě si vzpomene na boje se životním prostředím s ministerstvem o zesplavnění Labe a o jez, a přestože si myslím, že to podpořit chtěl, tak se to nepovedlo. A také bych chtěl říct, že lokalitu Děčína znám a nemyslím si, že v tom existuje nějaká vzácná příroda, něco, co je třeba významně chránit. Nějaký ten mnoholístek či jak se ta rostlina jmenuje, to je žabinec, který vezmete na lopatu, na lžíci bagru, hodíte o 300 metrů vedle a on tam roste, a ještě škodí, protože se proti tomu dříve bojovalo modrou skalicí. (Potlesk středem sálu.) A pokud jde o nějaké dřeviny nebo křoviny, tak nevím, já jsem měl možnost tam několikrát být na tom místě. To jsou prostě náletová křoviska, která si na zahradě sami vysekáváme, protože to prostě není nic, co je třeba chránit. Zadržování vody v krajině, to také potřebujeme, a toto je opravdu s minimálním zásahem, s minimálním, je to v korytě řeky, nezvedá se to metr a půl až dva, je to mimo přírodu, chráněné krajinné oblasti. Nemyslím si, že je to problém. Takže jde o ten jez, to je celý problém, ne o tu smlouvu jako takovou. Moc práce nás čeká ještě. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a ještě chce s faktickou zareagovat pan poslanec Václav Král. Prosím.

Poslanec Václav Král: Děkuji za slovo. Dobrý den, dámy a pánové. Já nechci být osobní, a vůbec ne pejorativní. Tady pod zástěrkou ekologie se blokovala tahle superdůležitá stavba. Chtěl bych poděkovat Ministerstvu dopravy za to, že to dotáhli do této situace. Chtěl bych skutečně také požádat o tu podporu.

Ale přesto bych si dovolil něco k té ekologii poznamenat, protože v okamžiku, kdy řekneme, že vodní doprava je tedy špatně z pohledu ekologie, tak říkáme, že je špatně i v Německu, i v Rakousku. Myslím si, že obě tyto země jsou v mnohém - neříkám ve všem - nám vzorem, co se týká ekologie, a pokud bychom řekli této stavbě a vodní dopravě ne, tak jinými slovy říkáme, že podporujeme kamionovou dopravu, a k tomu tedy já osobně zaujímám dlouhodobě negativní stanovisko, protože si myslím, že je prostě rozumné a prozřetelné využít přírodní podmínky, které tady máme. Mimochodem, dělali to naši předkové už po mnoho stovek let. Už od pravěku využíváme vodní cesty a pojďme se už konečně posunout dál. A já neříkám tu stavbu zrealizovat, protože k tomu ještě povede dlouhá cesta, ale doufám, že tohle bude důležitý milník k tomu, abychom za pár let, nechci říct desítek let, tu stavbu už konečně postavili a pomohli tím našemu životnímu prostředí a našim podnikatelům. Děkuji za podporu.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Vystoupení vyvolalo další faktické, hlásí se nejprve pan poslanec Richard Brabec, poté pan poslanec Milan Brázdil. Prosím.

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, byl jsem tady osloven, moje jméno zaznělo od pana kolegy Krejzy. Já nesdílím optimismus pana kolegy Krále, vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně, tedy nevím, jestli lze sdílet prostřednictvím optimismus, tak i napřímo nesdílím ten optimismus - ne proto, že bych si snad nemyslel, že ta myšlenka je správně, aby se to konečně rozseklo, ale protože si opravdu nemyslím, že momentálně nastal jakýkoliv posun. Doporučil bych zeptat se pana ministra dopravy momentálně a zeptat se i pana ministra životního prostředí Hladíka, protože jsem přesvědčen, že oni narazili na úplně ten samý problém, na který jsem narazil já, a který jsme se snažili vyřešit dokonce po mnoha jednáních s Evropskou komisí. My jsme se snažili ten problém evropsky významné lokality - jedná se o drobnokvět, myslím, že drobnokvět říční, nebo jak se to konkrétně jmenuje, dokonce jsme se snažili domluvit s Německem, jestli by to opatření nešlo dohodnout ve spolupráci prostě s Německem, tedy na území Německa v rámci řeky Labe to nešlo. Obávám se, že momentálně se to zadrhlo na úplně stejném momentu, v jakém se to zadrhlo tenkrát i za nás, tedy, že nastává tady konflikt s evropskou legislativou, který lze těžko obejít. A jakkoliv bych si velmi přál, aby konečně po těch mnoha letech se přestaly mařit stovky milionů korun na různé studie, které ve finále skončí úplně stejně, že prostě narážíme na to, že to nelze reálně obejít, a ta opatření, která byla navržena různými univerzitami, se navzájem popírají. Takže také bych byl rád, kdybychom se už blížili k nějakému závěru z hlediska splavnosti řeky Labe, ale nevidím to tak. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Tím se vyčerpaly přihlášky do rozpravy, takže se ještě jednou rozhlédnu a rozpravu končím.

Táži se pro pořádek, zda je zájem? Není zájem o závěrečná slova.

My tedy přikročíme k hlasování o navrženém usnesení, přivolám kolegyně, kolegy z předsálí. Abychom věděli, o čem hlasujeme, jenom zopakuji, že jde o usnesení 88/1, to je ten sněmovní dokument nebo tisk, pod kterým je uloženo, je to usnesení zahraničního výboru číslo 139.

Ano, odhlásím všechny, prosím, opět se přihlaste svými hlasovacími kartami.

A nyní tedy otázka zní, kdo souhlasí s návrhem usnesení?

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 59 se účastnilo 108 poslankyň a poslanců, pro 100, proti 6. Konstatuji tedy, že s návrhem usnesení byl vysloven souhlas.

Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a končím projednávání tohoto bodu.

A otevírám bod následující

Aktualizováno 15. 9. 2024 v 11:43.