Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Olga Richterová)

166.
Ústní interpelace

Ještě načtu omluvy, které v mezičase dorazily. Omlouvá se paní poslankyně Lucie Potůčková od 15 hodin bez udání důvodu, pan poslanec Jan Volný od 14.30 hodin z pracovních důvodů, pan ministr Vít Rakušan bere zpět svou omluvu od 13 hodin z pracovních důvodů a omlouvá se od 13 do 16 hodin a poté od 16.45 hodin z pracovních důvodů.

Ještě konstatuji, že s náhradní kartou číslo 36 bude dnes jednat pan předseda vlády Petr Fiala.

Nyní k našemu pořadu, kterým jsou ústní interpelace určené předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády. Dnes bylo za účasti ověřovatelky vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Petra Fialu či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16 hodin a na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí byly rozdány.

Upozorňuji všechny poslance a interpelované členy vlády, že pokud budou vyčerpány interpelace na předsedu vlády Petra Fialu, bude ihned zahájen blok interpelací na ostatní členy vlády.

Nyní dávám slovo paní poslankyni Janě Mračkové Vildumetzové, která byla vylosována jako první, aby přednesla svou ústní interpelaci na předsedu vlády. Poté se připraví pan poslanec Vladimír Zlínský. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, řídíte vládu, jste předseda vlády. Vláda schvaluje legislativní plán prací vlády a já bych se chtěla zeptat, co říkáte na to, že v roce 2023 nebyl předložen zákon o krizovém řízení, krizový zákon, který měl dle legislativního plánu prací, ale i dle programového prohlášení vlády předložit a zpracovat pan ministr vnitra.

Posilování bezpečnosti krizovou legislativou je jedním z nástrojů, jak posilovat vnitřní bezpečnost, a její oddalování opravdu není možné tolerovat. Ministr vnitra měl předložit revizi typových plánů pro zvládání krizových situací, jako jsou povodně, průmyslové havárie, kybernetické útoky, měkké cíle a další, a jsou opravdu velmi důležité.

Chtěla bych se zeptat, co s tím, pane premiére, budete dělat, jestli o tom víte a jestli vám to vadí stejně jako mně. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Nyní má slovo předseda vlády České republiky Petr Fiala. Prosím, ujměte se slova.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji, vážená paní předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji pěkné odpoledne a zdravím všechny na dalších interpelacích.

Pokud jde o tuto konkrétní interpelaci, kterou předložila paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová, odpověď je jednoduchá. Vláda se snaží skutečně, abychom dodržovali legislativní plán nebo plán legislativních prací vlády, a nikdo z nás nemá radost z toho, když se nějaký bod, nějaká věc nedaří připravit. Nicméně musím říct, že některé typy zákonů určitě nejsou jednoduché a raději než za každou cenu dodržovat termín, je dobře je připravit pozorně a s veškerou důkladností.

Pokud jde o krizový zákon, který byl skutečně v legislativním plánu prací pro rok 2023, Ministerstvo vnitra se tím zabývalo důkladně, vyhodnocovalo funkčnost krizového zákona, příslušných ustanovení v období krizí, kdy vlastně ten zákon byl vystaven zkoušce, jak je funkční, z let 2020 a 2022. Toto se opakovaně provádělo. V roce 2022 provedlo Ministerstvo vnitra ke krizovému zákonu dotazníkové šetření a na základě toho všeho byly potom stanoveny teze budoucích úprav. Od konce roku 2022 potom probíhala intenzivně příprava novely, a proto se to také ocitlo v plánu legislativních prací na rok 2023.

Nicméně už na konci roku 2022, respektive na začátku roku 2023 bylo jasné, že spolu se změnami reagujícími na zkušenosti z těch krizí, jak jsem to tady popsal, bude také nutné reagovat ještě na jednu věc, a to je směrnice Evropské unie, která je věnována odolnosti kritických subjektů. Ta byla v příslušném věstníku vyhlášena v prosinci roku 2022.

Ministerstvo vnitra potom připravilo příslušné zákony, příslušné návrhy, v první polovině roku 2023 a potom celou zbývající dobu v roce 2023 probíhala práce v několika pracovních skupinách, což také je potřeba pokládat za správné a vlastně dobré z hlediska kvality toho zákona, protože do těch pracovních skupin byly zapojeny kromě orgánů státní správy také zástupci územních samosprávných celků, a to je důležité. Tak já myslím, že ten čas, který tomu byl věnován, a diskuse v pracovních skupinách byly přínosné, to je nakonec i hodnocení Ministerstva vnitra, a že to přispěje k tomu, že ta samotná norma potom bude skutečně kvalitní.

Já myslím, že zákon takto závažný, který jednak zohlední - nebo jehož úprava zohlední - zkušenosti z těch krizí, ale současně už také, aby se nemusel pořád měnit, bude obsahovat reakci na směrnici věnovanou odolnosti kritických subjektů, že to takto je v pořádku a že ten čas, který tomu byl věnován, nebyl promarněn.

Jaký je teď stav? Mezirezortní připomínkové řízení bylo zahájeno na počátku února. Myslím, že zítra nebo teď někdy v tomto týdnu končí lhůta pro uplatnění připomínek a budeme v něm samozřejmě postupovat dál tak, aby mohl v letošním roce projít legislativním procesem, abychom měli skutečně modernizovaný krizový zákon, který ale odpovídá i současné evropské legislativě.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Vnímám zájem o doplňující dotaz či reakci. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Můj doplňující dotaz a reakce je taková, že když tady pan premiér říká, že to bylo děláno všechno s veškerou důkladností, tak já mám, pane premiére, úplně jiné informace, a to především od těch vyšších územních samosprávných celků, protože kraje by byly velmi rády, kdyby už opravdu ty nové typové plány byly hotové, takže si myslím, že tam, kde to právě nebylo připravené, tak to nebylo připravené v žádném případě ze strany Ministerstva vnitra.

Opravdu bych vás chtěla požádat z vaší pozice, a i bych to očekávala, že jako premiér budete požadovat třeba pod nějakým termínem, že pan ministr vnitra takto důležitou věc, byť určitě je kladen důraz na kvalitu, prostě co nejdříve předloží, protože je krizová legislativa strašně důležitá. A jsou to tři zákony, ale to už nestačím říct. Jeden je ohledně toho zvyšování odolnosti (Předsedající: Čas.) kritické infrastruktury. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a nyní ještě reakce pana předsedy vlády. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Jsem přesvědčen, že opravdu u tak závažných zákonů, které se dotýkají tolika lidí, a hlavně mají fungovat v těch kritických situacích, tak čas, který vynaložíme té přípravě a diskusi a připomínkám ze strany i těch, kterých se týkají, což třeba jsou v tomto případě také samosprávy, tak že to není čas promarněný. Skutečně ty práce probíhaly, já jsem tady popsal ten harmonogram, a teď jsme ve fázi, kdy končí mezirezortní připomínkové řízení a dostaneme se s tím zákonem do finále. Ten program třeba na letošní rok, když se podíváme na to, co má podle plánu legislativních prací vlády předkládat Ministerstvo vnitra, je také velmi ambiciózní a jsou to důležité věci: změna zákona o požární ochraně, zákona o policii, zákona o nakládání se zbraněmi - zase budeme vycházet i z bohužel extrémně negativních zkušeností, které máme, zákon o přijetí, o vstupu a pobytu cizinců, zákon o archivnictví a další věci. To je ambiciózní plán, který zlepšuje kvalitu státní správy a který zlepšuje i krizovou legislativu, jak ji máme v České republice.

Pokud jde o to, co jsem tady zmínil, tedy transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady EU, tak bych ještě dodal: tedy ten návrh zákona odolnosti subjektu kritické infrastruktury a změna dalších zákonů, že podle toho aktualizovaného plánu bychom měli mít účinnost tohoto zákona, to je nabytí účinnosti, předpokládáno v 10. měsíci letošního roku.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a my nyní přistoupíme k další interpelaci, kterou přednese pan poslanec Vladimír Zlínský, poté se připraví pan poslanec Černý. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, vážený pane premiére, jsem moc rád, že nás osud či náhoda svedla opět dohromady ohledně takového důležitého tématu, jako je příprava na možnost jaderného konfliktu. My už jsme o tom diskutovali a vy jste, jestli se dobře pamatuji, uvedl, že občanům nehrozí žádné nebezpečí ohledně jaderného konfliktu a že v podstatě straším veřejnost. Já jsem si dovolil tady připravit vyjádření pana generála Řehky, což je náčelník generálního štábu, který v nedávné době vyslovil obavu, že nám v blízké budoucnosti hrozí konflikt s protivníkem vyzbrojeným jadernými zbraněmi. Dále bych chtěl uvést, že se objevují informace o možnosti vyslání sil NATO na Ukrajinu, jak o tom mluvil francouzský prezident Macron, takže dochází k eskalaci jednoznačně a nevylučuje se použití taktických jaderných zbraní na Ukrajině, což samozřejmě, kdyby k tomu došlo, způsobí radioaktivní zamoření prostřednictvím spadu.

Já bych se tedy chtěl zeptat, pro kolik procent obyvatelstva máme funkční protiatomové kryty s jídlem, pitím, lůžky, odpady a s filtroventilačním zařízením, a jestli tedy budou distribuovány miliony osobních dozimetrů, ochranných masek, ochranných oděvů, jestli máme k dispozici stovky dekontaminačních zařízení, jestli máme vycvičený personál, který bude obsluhovat tato dekontaminační zařízení, jestli máme vycvičeny zdravotníky, kteří umí léčit nemoci z ozáření? Já bych byl strašně rád, kdyby za ty dva roky jste nás ujistil o tom, že v této věci došlo k pozitivnímu posunu. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji i za dodržení času a nyní vystoupí se svou odpovědí předseda vlády Petr Fiala. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji. Vážený pane poslanče, nevím, jestli nás svedl dohromady tady osud či náhoda, možná to byla vaše vůle, když jste přišel s touto interpelací, ale to samozřejmě je naprosto, naprosto v pořádku a je to korektní.

Já ani nepodceňuji všechna možná rizika, spíš bych řekl, že určitě jaderný konflikt nám nehrozí a je zbytečné se tím strašit. Na druhé straně - a tady bych chtěl se dotknout vyjádření pana náčelníka generálního štábu generála Řehky. Úkolem vojáků a lidí, kteří se zabývají jako experti bezpečností, je přemýšlet nad různými variantami, i těmi, které třeba politicky úplně pravděpodobné nejsou, a každý máme různé úkoly. Ale já jako předseda vlády říkám, že by bylo opravdu zbytečné se strašit. My jsme připraveni na různé situace a to je důležité. Jestli někdo eskaluje současnou situaci v Evropě a zhoršuje bezpečnost Evropy, tak je to Rusko se svou agresivní politikou a ruskou agresí na Ukrajině. Určitě to nejsou západní státy, není to ani Česká republika, není to ani Francie, ani nikdo další. Tím základním viníkem zhoršené bezpečnostní situace je jednoznačně Rusko. Nicméně pro Českou republiku, pro státy Severoatlantické aliance, pro evropské země z toho vyplývají - ze zhoršené bezpečnostní situace - jednoznačné úkoly, které také plníme, to je přispívat více na obranu, starat se více o vlastní bezpečnost a obranu. Naše vláda nejenom že dala 2 % HDP na obranu, ale dokonce jsme tento závazek i vtělili do legislativy tak, aby platil pro všechny další vlády jako ta minimální částka.

Souvisí s tím také starost o vnitřní bezpečnost a souvisí s tím samozřejmě také starost o krizové situace a příprava na možné problematické chvíle, které by mohly nastat. Ochrana obyvatelstva k tomu patří samozřejmě také. Je to taková široká multirezortní disciplína. Nedá se říct, že to je jenom nějaké plnění úkolů civilní ochrany - varování, evakuace, ukrytí, nouzové přežití, ale je to vlastně celý soubor činností a úkolů odpovědných orgánů veřejné správy, právnických osob, podnikajících osob a také občanů, které potom vede k zabezpečení ochrany života, zdraví, majetku, životního prostředí v souladu s právními předpisy. Já jsem tady použil trošku takový odborný až právní jazyk, ale jednoduše řečeno, když se podíváme na to, jaké si společnost a jednotlivé instituce vzaly poučení třeba z toho tragického případu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, tak vidíme, že se začaly znovu prověřovat systémy evakuace, varování, že vysoké školy samy se snaží ve spolupráci s orgány státní správy zlepšit varovný a krizový systém, a to jsou podle mě všechno věci, které jsou správné, když se připravujeme na jakékoliv možné ohrožení, ať už je vnitřní, nebo vnější.

Pokud jde o tu konkrétní otázku, kterou jste položil, v České republice - stejně jako ale v naprosté většině států, nejenom Evropy - není a ani nikdy dříve nebylo zajištěno ukrytí pro většinu populace, a tak to prostě je. Současně je pravda, že se investuje do nákupu uskladnění prostředků individuální ochrany kontinuálně, ty investice se pohybují v řádech miliard korun. Ale kdybychom chtěli investovat například do úkrytu pro všechny obyvatele - a znovu říkám, to prakticky žádná země nemá až na nějaké výjimky - tak by to byly investice v řádech stovek miliard korun.

Vnímáme ale tu změnu bezpečnostního prostředí, jak jsem o tom mluvil, velmi citlivě, prostředí bezpečnostní je pravidelně analyzováno, zlepšují se operační postupy, upravují se dokumenty, které tuto věc regulují. Připomenu tady Bezpečnostní strategii České republiky a další věci, a obyvatelstvo je seznamováno v rámci přípravy k sebeochraně a vzájemné pomoci s vhodnými úpravami, třeba staveb, které brání ohrožení látek, a tak dál. Mohl bych ještě pokračovat, ale čas už vypršel, takže se omezím na tato konstatování.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já za to děkuji. Pan poslanec položí doplňující dotaz, prosím.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Děkuji za slovo. Já bych přece jenom zopakoval tu otázku. Chtěl bych se zeptat, o kolik procent přibylo těch úkrytů, které se nějakým způsobem, jak bych řekl, ukazují, že by byly použitelné v tom smyslu, o kterém jsem mluvil, a pak by mě zajímalo tedy, jestli skutečně pro každého občana České republiky jsou zajištěny aspoň individuální ochranné prostředky. A kromě toho bych chtěl zmínit, že nemám pocit, že lidé by byli nějakým způsobem informováni a připraveni, jakým způsobem tyto individuální ochranné prostředky použít, kde si je vyzvednout, jak se dekontaminovat a podobně, takže já k tomuto mám připomínky a žádal bych tedy, aby tímto směrem se pokračovalo do budoucna. Určitě budu dál interpelovat v tomto směru a budu o tom dál mluvit.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a reakce předsedy vlády, prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Mluvit o tom určitě můžeme a máme a je také potřeba v tom něco dělat. Já bych jenom chtěl připomenout, že vlastně od roku 1990 se nebudují stálé úkryty v České republice. Stát poskytuje finanční prostředky řekněme na jiný způsob ochrany obyvatelstva, a to tak, že se využijí k ochraně obyvatelstva podzemní, suterénní části obytných domů, provozních, výrobních objektů. V poslední Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2025 s výhledem do roku 2030 je pro oblast krytí stanoveno, že v souvislosti s hrozbami nevojenského charakteru bude k ukrytí obyvatelstva i nadále primárně využíváno přirozených ochranných vlastností budov, a tímto způsobem se jde, se postupuje. A to si myslím, že je správný postup, protože znovu říkám, v podstatě dnes nenajdete zemi, s výjimkou třeba Finska, kde by skutečně bylo obligatorní povinností budovat speciální kryty u jednotlivých typů staveb. Touto cestou prakticky žádná země nejde.

Pokud jde o přímo ty speciální kryty, tak na území České republiky se nachází nějakých necelých 1 700 stálých krytů, jejich kapacita je poměrně velká. Pak se dají využít některé stavby, které tu jsou, takže těch krytů, které tu přímo máme vybudovány, nebo jejich kapacita, by stačila pro stovky tisíc obyvatel České republiky. Ale znovu říkám, to není všechno, protože se pracuje v tom principu ochrany obyvatelstva - nebo pracuje se s jinými principy a pravidly, jaká jsem tady vyjmenoval.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a nyní přikročíme k následující interpelaci. Tu přednese pan poslanec Oldřich Černý, poté se připraví pan poslanec Kohoutek. Prosím.

 

Poslanec Oldřich Černý: Děkuji za slovo. Pane předsedo vlády, v současnosti v Evropské unii probíhají obrovské demonstrace zemědělců. Dnes se k těmto protestům opět přidali i čeští zemědělci, kteří zatím velmi kultivovaně upozorňují na problémy v zemědělství. Nespokojenost farmářů tkví především ve vysokých nákladech, snížených dotacích, nízkých výkupních cenách, likvidační byrokracii a v dovozu produktů a komodit ze třetích zemí. Místo aby zemědělci pracovali na poli nebo ve stáji, musí v kanceláři vyplňovat povinné evidence o nesmyslech. Ve většině států Unie vyrazili se svými protesty do ulic. (Velmi hlasitý projev. Předsedající: Pane poslanče...). Mnohdy to dali najevo i velmi razantním způsobem a i proto, že se blíží volby, je zájem v Bruselu částečně naslouchat. Ale vaše veřejná vyjádření však k českým zemědělcům nejsou prozatím nikterak vstřícná. I naši zemědělci ale nemohou prodat vlastní produkci vinou Bruselu, jenž otevřel hranice ukrajinské produkci, která původně měla směřovat do Afriky. Teď máte tedy obrovskou příležitost se k českým zemědělcům a farmářům postavit čelem a ulehčit jim v jejich svízelné situaci. Měli jste je dnes v ulicích i před Úřadem vlády, dokonce vám tam zanechali i vizitku, kdybyste zapomněli. A já se ptám: Pomůže vaše vláda našim českým zemědělcům v nouzi, kterou si sami nezpůsobili? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Jenom upozorňuji, my zde nemůžeme regulovat intenzitu hlasitosti, proto je třeba ji mírně přizpůsobit. Poprosím nyní o reakci, o odpověď pana předsedu vlády. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Situace v zemědělství je určitě věc, kterou je potřeba se zabývat, a také to děláme. Já bych nicméně, pane poslanče, řekl, že názor na kultivovanost těch projevů se skutečně může lišit, a asi by úplně stejný názor jako vy neměli mnozí občané Prahy, kteří dnes měli zablokované cesty, a i v důsledku toho vysypání hnoje byla narušena plynulost veřejné dopravy. To si nemyslím, že jsou úplně vhodné formy protestů, ale to je věc každého. Samozřejmě právo na protest je a já jsem první, kdo ho respektuje. Nicméně ty protesty českých zemědělců organizované Agrární komorou a Zemědělským svazem přicházejí uprostřed jednání s vládou, jednání, která byla z mého hlediska velmi racionální a která vedla k výsledku. My jsme vyslechli argumenty zemědělců, dalekosáhle jsme jim vyšli vstříc a byli jsme připraveni, a tato nabídka z minulého týdne byla na stole, přidat v příštím roce 2 miliardy korun právě proto, abychom pomohli českým zemědělcům. Výsledkem je tento dnešní protest a já to chápu jako protest proti těm 2 miliardám korun navíc, takže vláda musí přemýšlet nad tím, jestli nejsou jiné oblasti veřejného života, kde tyto peníze budou také dobře využity.

Pokud jde o to, že moje vyjádření nejsou vstřícná k zemědělcům, tak to se tedy ohrazuji, to není pravda. Já jsem se zemědělci opakovaně jednal, já se na evropské politické rovině opakovaně stavím proti regulacím a byrokracii, já jsem uznal řadu argumentů zemědělců a vláda také plní svoje sliby, které dala, to znamená, například vyhodnotit dopady prvního roku fungování společné nové zemědělské politiky. To jsme také udělali. Jsme připraveni ke změnám, protože se nám podařilo snížit nerovnosti, které tady byly v neprospěch malých farem, ale máme tady problémy v středním segmentu, střední zemědělci o velikosti 250, 400 až 2 500 hektarů mají dnes určité typy problémů, proto jsme připraveni společnou zemědělskou politiku upravit. My jsme také podnikli některé kroky, které přesně odpovídají tomu, co zemědělci požadují.

Dovoz z Ukrajiny - na evropské úrovni je navrženo prodloužení bezcelního obchodu s Ukrajinou. V oblasti zemědělství se počítá se spuštěním celních kvót vajec - vejce, drůbež, cukr - v případě, že objem převýší průměrný dovoz v letech 2022 až 2023. My požadujeme, aby se do toho zařadily i obiloviny a olejniny. Dovoz z Ruska, to je také velký problém - prověřujeme možnosti, aby byly tyto komodity z Ruska na evropském trhu zakázány. Požadujeme po Evropské komisi přípravu a spuštění podpůrného balíčku pro evropské zemědělce z rozpočtu Evropské unie. Posílíme druhý pilíř společné zemědělské politiky, tedy investice na letošní rok. To může udělat naše vláda. V podzimním kole rozdělíme 3 miliardy korun, znovu opakuji, 3 miliardy korun místo původně avizované 1,5 miliardy korun. Postupujeme v souladu se zemědělci, ptáme se jich, do kterých oblastí chtějí více investovat, podle toho jsme upravili ty programy tak, aby to českým zemědělcům opravdu sedělo. A právě proto, o čem jsem tady mluvil, o středně velkých podnicích, říkám, že i tady budou investice primárně zacíleny právě na podniky této velikosti.

Snižování byrokracie - Ministerstvo zemědělství, a zase ve spolupráci se zemědělci, připravuje dva antibyrokratické balíčky. Proč dva? Jeden je legislativní, to znamená, tam bude potřeba upravit zákony. Doufám, že tady narazíme na podporu a bude to velká součinnost mezi koalicí a opozicí. A ten druhý balíček - rychlejší - se týká nařízení metodik a pokynů, které jsou v gesci Ministerstva nebo vlády nebo nějakých rezortních orgánů, a tam můžeme postupovat rychleji. Navyšujeme také podporu pro živočišnou výrobu skrze posílení dotací na welfare zvířat, přidáváme k plánovaným 670 milionům ještě 550 milionů, celkem 1,2 miliardy. (Předsedající: Čas.) To jsou jenom některé věci, které děláme, takže se zemědělci diskutujeme (Předsedající: Čas.), jejich požadavkům nasloucháme a děláme také změny.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Vnímám zájem o doplňující dotaz. Prosím, vaše minuta.

 

Poslanec Oldřich Černý: Děkuji. Já s vámi nesouhlasím. Kdyby tady totiž ta vstřícnost byla, tak dnešek by opravdu pro Pražany byl obyčejným dnem. Všude se chlubíte snížením cen potravin, které probíhá bohužel jen u pár sezonních a akčních produktů, ale jinak se jedná jen o kosmetické haléřové úpravy. Ale pokud nezměníte váš přístup k lidem, kteří chtějí udržet pro občany kvalitní a bezpečnou produkci, budete odpovědní za zvýšený dovoz z třetích zemí mnohdy nekvalitních potravin, za opětovné zdražování a likvidaci dalších zemědělců. Jste si toho vědomi?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní reakce pana předsedy vlády.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ceny potravin klesají objektivně podle všech metodik, kterými se toto dá sledovat, ale i podle toho, když se podíváte, co se děje v obchodech. A to, že ceny potravin klesají v České republice, zatímco kolem nás ne, tak to je i výsledkem určitě nejen, ale i výsledkem vytrvalého tlaku české vlády, za který jsem byl někdy třeba i trochu zesměšňován, ale to je všechno jedno. Důležité je, že to funguje a že lidé mají dnes potraviny za přiměřenější ceny, než měli předtím.

Pokud jde o zemědělství, mluvíme o sektoru, který je v posledních letech ziskový, dokonce často rekordně ziskový, na který česká společnost přispívá z veřejných prostředků výraznými částkami. Když to zkombinujeme s evropskými prostředky, ročně ty dotace se pohybují kolem 40 milionů (miliard?) korun a to jsou všechno věci, které je potřeba do kontextu zemědělské politiky zasadit.

Se zemědělci vedeme vytrvalý dialog. Nejen že se setkávám s Agrární komorou, Zemědělským svazem, pravidelně s asociací soukromých zemědělců, ale navštěvuji také jednotlivé farmáře a bavím se s nimi o tom, co potřebují a které změny je potřeba udělat. Jsem si dobře vědom právě té byrokratické zátěže a přílišné regulace, která zemědělce svazuje, a proto také bojujeme v Bruselu za to, aby se tato věc upravila, a dělám to nejen kvůli levným potravinám - kvůli těm samozřejmě taky, ale i proto, že si uvědomuji to, co je na zemědělství také důležité, a to je, že zemědělci udržují naši krajinu, udržují život na venkově. To všechno jsou věci, o které se máme, musíme starat.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Přistoupíme k interpelaci pana poslance Tomáše Kohoutka, poté se připraví pan poslanec Kukla. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Děkuji. Vážený pane premiére, rád bych vás požádal o vyjádření postoje vlády ČR ve vztahu k jejím středoevropským sousedům a celkové vizi spolupráce v rámci regionu V4 rozšířené o Spolkovou republiku Německo a o Rakousko. Jsem přesvědčen, že v dnešním komplikovaném světě, v Evropě řešícím mnoho společných problémů, jako je migrace, Green Deal, společná zemědělská politika a další, se země velikosti naší republiky neobejde bez regionální spolupráce a vytváření společných postojů, a to zejména se svými sousedy, tedy zeměmi V4 a dál pak Spolkovou republikou Německo a Rakouskem. Jsem tedy silně znepokojen kroky vaší vlády ve smyslu omezování a redukce vztahů s našimi nejbližšími partnery, tedy Slovenskem, ale i Maďarskem. Jistě nemusíme souhlasit s některými postoji a vyjádřeními představitelů vlád sousedních států, nicméně mezinárodní politika a diplomacie je především o komunikaci a spolupráci, neboť jako samotná Česká republika při naší velikosti a ekonomické síle nemůžeme v Evropské unii vůbec nic. Problémy a společenské napětí v Evropě narůstá a jsem přesvědčen, že právě v této době je nutné vytvářet nadstandardní spojenectví a partnerství především s našimi sousedy.

Pane premiére, omezujete vztahy a komunikaci s Maďarskem, nyní hodláte omezit vztahy se Slovenskem. Na podzim nás čekají parlamentní volby v Rakousku, kde je velmi pravděpodobné, že uspějí Svobodní, čekají nás zemské volby ve Spolkové republice Německo, kde sílí AfD, příští rok budou v Německu volby do Bundestagu a může se stát, že AfD bude ve vládě. Vaším současným postupem se může stát, že veškeré, po mnoho let budované nadstandardní vztahy s našimi sousedy vaše vláda omezí a Česká republika zůstane osamělým ostrůvkem uprostřed střední Evropy. Co potom v Evropské unii sami vyjednáte při naší politické a ekonomické síle?

Pane premiére, uvědomujete si vy a vaše vláda důležitost a význam nadstandardních vztahů v rámci V4? Připravuje vaše vláda společné postoje a stanoviska v otázkách, jako je migrace, Green Deal, společná zemědělská politika, spolu s našimi sousedy (Předsedající: Čas.) a nejbližšími partnery, tedy zeměmi V4 tak, abychom maximálně využili nadcházející (Předsedající: Čas, prosím.) maďarské a polské předsednictví, nebo ho opět promarníte (Předsedající: Prosím.) jako vaše minulé předsednictví? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Pane poslanče, je opravdu potřeba dodržovat čas. Děkuji. A nyní reakce pana předsedy vlády. Prosím, ujměte se slova.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Nevím, jaké vztahy ohrožujeme nebo omezujeme, nic takového se samozřejmě neděje. Česká republika má úspěšnou zahraniční politiku a na rozdíl od předcházející vlády se můžeme pochlubit i konkrétními úspěchy při vyjednávání v Evropské unii, právě proto, že se dokážeme domlouvat s dalšími zeměmi, že dokážeme vytvářet funkční koalice, že máme jasně stanovené priority a cíle, a proto se nám také daří a nemůže se nám stát to, co se stalo předcházejícímu premiérovi, že by schválil Green Deal a nevěděl o tom, nebo když říkal, že s polským premiérem bránil do rána Green Dealu, aby se pak ukázalo, že jestli má někdo nějakou výjimku, tak je to Polsko, a určitě ne Česká republika.

A to je právě to. My určitě chceme a rozvíjíme vztahy na konkrétních věcech i v rámci skupiny V4, kterou jste tady zmínil a na kterou narážíte. Nakonec nedávno jsem tady uspořádal setkání na premiérské úrovni, ale v rámci V4 prosazujeme české zájmy, a to je důležité. Důležité je položit si otázku, co je dnes zájmem České republiky a jakým způsobem tyto zájmy, tento zájem chceme prosazovat, a já jsem přesvědčen o tom, na rozdíl od svého předchůdce, že naším zájmem nejsou zájmy Viktora Orbána, maďarského premiéra. My máme jiné zájmy, abychom ochránili naši bezpečnost a zajistili naši prosperitu, a podle toho postupujeme a musíme postupovat.

Možná bych tady zmínil jednu obecnější věc. Vy jste tu svoji interpelaci nazval Střední Evropa, což mně je velmi sympatické, protože si myslím, že to je důležitý region, do kterého patříme. A já jsem si vzpomněl na slavný esej Milana Kundery o střední Evropě z roku 1983, který právě rozvířil debatu o střední Evropě, a někteří na něj hleděli tak, že vlastně - nebo kritika byla, že střední Evropa neexistuje, což je samozřejmě nesmysl. Jiní říkali, že vlastně tam Kundera v mnoha věcech nemá pravdu, ale Kundera tam vystavěl jedno dilema střední Evropy nebo charakteristiku střední Evropy, na které si myslím, že něco je, že to je prostor mezi svým způsobem mezi Západem a Východem, o který se soupeří, ale který kulturně patří k Západu, a tehdy byl unesen vlivem historických okolností po roce 1945 na Východ. Znovu podotýkám, ten slavný esej je z roku 1983 a já myslím, že dneska jde taky v mnoha směrech o totéž - jestli střední Evropa bude součástí, pevnou, jasnou, přirozenou součástí Západu, západních demokracií, západní Evropy, anebo to bude zase nějaký prostor, který bude váhat, který bude mezi a který bude vystaven východnímu ruskému tlaku. A já chci, aby střední Evropa, tak to cítím a je to součástí naší tradice, našeho přirozeného směřování, aby byla součástí Západu. Reaguji na svoje kolegy z jiných zemí, kteří mají jiný názor, a podobně pevně, jasně - pevné, jasné je stanovisko celé české vlády.

Nicméně - já bych vůbec nebagatelizoval nebo neříkal, že není důležité, jak se díváme na ruskou agresi na Ukrajině. Je to důležité a je důležité, jaké vidíme její příčiny a jak je chceme řešit. Tam se diametrálně lišíme s naší pozicí a s pozicí vlastně dalších evropských zemí od Roberta Fica a Viktora Orbána a to se musí nějakým způsobem projevit v těch vztazích, ale, a to je důležité, neprojeví se to ve zhoršení vztahů mezi našimi zeměmi. To, že se neuskuteční mimořádný nadstandardní formát, což je společné jednání vlád, neznamená, že nebudou probíhat bilaterální jednání, že nebude probíhat debata o spolupráci ve všech konkrétních oblastech, tak jak je to důležité. Vy jste tady zmínil některé oblasti velmi správně, kde máme společné zájmy nejenom se Slovenskem, ale i s Maďarskem. To je třeba otázka energetiky, to je boj s nelegální migrací, to je třeba zemědělství, doprava, kde musíme propojovat tento prostor. To jsou věci, konkrétní věci, o kterých se bavme, na kterých společně pracujme.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Pan poslanec položí doplňující dotaz. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Pane premiére, já jsem záměrně ve své interpelaci neřekl ani jedno slovo o Ukrajině, ani jedno slovo o Rusku, protože jsem nechtěl, aby se to zase stočilo na to jedno jediné téma. Já se vás ptám s ohledem na to, že nás čeká maďarské předsednictví v Evropské unii, následně polské předsednictví v Evropské unii, tak jestli stále považujete spolupráci v rámci zemí V4 a v rámci středoevropského regionu za klíčové? Protože, nezlobte se na mě, ale zejména otázky migrace, která začíná tížit celou západní Evropu - prostě střední Evropa a státy střední Evropy mají odlišné stanovisko, protože máme jinou historickou zkušenost, a v těchto věcech bychom prostě ty nadstandardní vztahy udržovat nadále měli, protože sami jako Česká republika v Evropské unii, pokud jde o naše zájmy, neprosadíme nic. Na to jsem se ptal. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a nyní reakce předsedy vlády České republiky.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: To je, jako byste, pane poslanče, řekl: Budeme se bavit jenom o interpelacích, ale záměrně neřekneme slovo parlament, parlamentní kultura, vztah mezi opozicí a koalicí. No, to nejde! Nemůžeme se bavit o vztazích a ignorovat to, že agresivní Rusko kousek od nás rozpoutalo válečný konflikt, který se samozřejmě dotýká střední Evropy. To jinak nejde a to musí mít vliv na postoje jednotlivých zemí.

Pokud jde o druhou část vaší otázky, ale kdo toto nevidí, prostě nechápe, co se děje v zahraniční politice, jak se svět dneska... A o co jde? Bezpečnostní architektura Evropy, naše budoucnost, jakým způsobem se Evropa pod tlakem tohoto konfliktu mění? Bez toho nemůžete dělat zahraniční politiku a nemůžete o těch věcech vůbec přemýšlet. Ale abych odpověděl na vaši otázku, samozřejmě budeme spolupracovat. Vy jste se nepodívali na výsledky V4, na to, na čem jsme se domluvili. Vy nevidíte ty různé bilaterální a trilaterální projekty, které tady jsou. Samozřejmě že ta spolupráce je důležitá nejenom se zeměmi V4, také s Rakouskem a dalšími státy, které tvoří prostor střední Evropy.

Ale to, co je přece nejpodstatnější, je, abychom volili správnou strategii pro prosazování českých zájmů. Jestliže je českým zájmem budování jádra, musím vytvořit funkční spolupráci s klíčovou jadernou velmocí, a to je Francie, ale mohu a mám spolupracovat se státy, které jádro mají nebo ho chtějí rozvíjet, a to v tomto případě jsou zrovna země, jako je Slovensko, Maďarsko a teď nově Polsko. Tam vytváříme funkční spolupráci spolu s dalšími zeměmi, jako je třeba Francie, Belgie a ty, které prostě vsadily na jádro. Toto je přece správná politika: hájit české národní zájmy a hledat pro to vhodné strategie.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní přistoupíme k následující interpelaci, kterou přednese pan poslanec Martin Kukla, a následně se připraví pan poslanec Špičák. Pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Martin Kukla: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážený pane premiére, mám na vás dotaz ohledně programového prohlášení, konkrétně ohledně lesů. Váš ministr 3. 2. 2022 spustil sběr žádostí a ta výzva pro vlastníky lesů se jmenovala příspěvek na podporu adaptace lesních ekosystémů, spustil to pan ministr Nekula, a každý, kdo podal jenom o den později toto ohlášení, tak byl krácen. A dneska, pokud se podívám do kalendáře nebo na hodinky, máme 7. března 2024, takže de facto už více jak dva roky od spuštění těchto žádostí nebo ohlášení - a my už jsme spolu tady jednou na to interpelovali, vy jste tady nebyl - a já jsem se dozvěděl, že v rámci České republiky přišlo 3 700 ohlášení, je to zhruba 2 miliony hektarů, je to de facto 79 % plochy lesů v rámci České republiky. Samozřejmě jsem ty dotazy směřoval i na Ministerstvo zemědělství a zde jsem se stále dozvídal, že se to odsouvá, že nemáme notifikaci. Dneska už dle sdělení Ministerstva zemědělství notifikaci, co se týká Evropské unie, máme. A můj dotaz směřuje: Kdy konečně začnete přijímat žádosti na výplatu, protože za rok 2022, 2023 se vlastníci lesa ještě nedočkali podpory. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuju pěkně a nyní vystoupí s reakcí a odpovědí předseda vlády. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, vy jste svou interpelaci nazval Programové prohlášení vlády - vlastníci lesů. Já využiju té příležitosti, že se máme bavit o programovém prohlášení vlády, a jenom připomenu, co v něm říkáme o lesích a lesním hospodářství.

V programovém prohlášení vlády se píše, že "lesy jsou naše národní dědictví, ne továrny na dřevo. Zajistíme transparentní hospodaření státních lesů a jejich obchodní politiky s důrazem na ochranu lesa a rozvoj lokálních zpracovatelských kapacit. Budoucí zisky ze státních lesů nepůjdou do státního rozpočtu, namísto toho budou přispívat k obnově lesních ekosystémů a ochraně vody. Podpoříme vlastní výrobní kapacity při realizaci běžných těžebních a pěstebních prací i včasnou asanaci vznikajících kůrovcových ohnisek." Také mluvíme o podpoře obnovy lesů po kůrovcové kalamitě: "Prosazujeme cílené, nikoliv plošné kácení, následnou péči a kompenzaci ztrát. Pomůžeme odpovědným soukromým vlastníkům. Ve státních lesích zásadně upřednostníme v rámci hospodaření mimoprodukční funkce lesa." A dále slibujeme, že "prosadíme změny vyhlášek, které zjednoduší realizaci nepasečných způsobů hospodaření v lesích, a vytvoříme strategii obnovy a přestavby lesních porostů". A tak bych mohl pokračovat, ale nechci chodit do detailů. Jenom připomenu základní strategii, která se týká lesů a lesního hospodaření. Taky bych chtěl říct, že toto programové prohlášení je naplňováno. Mohl bych zde zmiňovat přijatá opatření v rámci lesního hospodářství, ale dotknu se těch dotací a financování. Ministerstvo zemědělství, i když dotaz na konkrétní lhůty, a kdy co bude vypsáno, by asi měl skutečně spíš směřovat na ministra zemědělství.

Ministerstvo zemědělství motivuje vlastníky lesů k obnově majetku zasažených kůrovcovou kalamitou poskytováním finančních prostředků z programu, který cílí především na zakládání druhově a věkově pestrých porostů dřevinami odolnými klimatické změně. Ministerstvo zemědělství k tomu využívá tradiční příspěvky na hospodaření v lesích, které jsou navzdory složité rozpočtové situaci poskytovány ve 100% výši. Spolu s dalšími podporami v oblasti zachování genofondu lesních dřevin, služeb vlastníků lesů a tak dál, bylo například v roce 2022 vyplaceno souhrnně 4 636 milionů, tedy více než 4 miliardy korun. Rok 2023 představoval pro Ministerstvo zemědělství nárůst v požadavcích na výplatu podpor, především v rámci příspěvku na zalesnění kalamitních holin. Po provedených kalamitních těžbách se tady již plně projevil rostoucí objem zalesňování holin, v roce 2023 tak došlo k prioritní podpoře těchto činností ve výši 4,6 nebo skoro 7 miliard korun.

Uvedené finanční prostředky byly kombinací jak prostředků ze státního rozpočtu, tak ze zdrojů Národního plánu obnovy, a na konci minulého roku navíc k tomu, co tady zmiňuji, byl rozpočet navýšen o prostředky přidělené na základě usnesení vlády k převodu finančních prostředků z fondu zakladatele podniku Lesy České republiky do státního rozpočtu. Pro rok 2024 disponuje Ministerstvo zemědělství částkou přes 2 miliardy korun - něco jsou prostředky z Národního plánu obnovy na dofinancování žádostí z období 2021 až 2023, a zbytek, tedy 1 miliarda, tvoří prostředky státního rozpočtu.

Takže je vidět, že finanční prostředky byly tady uvolněny na podporu lesního hospodářství a obnovu lesů v dostatečné finanční míře a že na to Ministerstvo zemědělství v souladu s programovým prohlášením vlády, které jsem tady zmiňoval, myslí. Mohl bych zde připomenout i další opatření, která jsme v souladu s programovým prohlášením vlády v oblasti lesního hospodaření udělali, ale nemám na to čas. Pokud jde o otázku na konkrétní termíny, té se nevyhýbám (Předsedající: Čas.), ale je to otázka na Ministerstvo zemědělství.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a pan poslanec již jde položit doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Martin Kukla: Děkuju za slovo. Pane premiére, vy jste mi vůbec neodpověděl. Toto si přečtu na stránkách Ministerstva zemědělství nebo na stránkách SZIFu. Ale kdy začnete vyplácet dotační titul - adaptaci lesních ekosystémů, tak tam se to nedočtu. Je tam pouze informace, že probíhá notifikace. Já mám teď informace, že notifikace z Evropské unie byla dokončena. Mám informaci, že ministerstvo by začalo vyplácet tyto prostředky, ale že na to nejsou peníze. Tak já se vás ptám, seženete na to peníze, když jste v roce 2022 spustili tento dotační titul a doposud vlastníci lesa nebyli informováni a nebyly tyto prostředky vypláceny? Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně za dodržení času a s reakcí předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, sám jste mi potvrdil, že informace na stránkách Ministerstva zemědělství jsou velmi důkladné, protože pokud se tam dočtete všechno, co jsem já (Se smíchem.) vám tady říkal, tak je to určitě dobře, a jenom to ukazuje, že finanční prostředky, které jsme vyčlenili, ať už ze státního rozpočtu, nebo z Národního fondu obnovy, jsou velmi výrazné a mohou a slouží skutečně tak, jak jsem tady ukazoval na příkladu let 2022, 2023, k obnově lesů. Nepochybně při této důkladnosti, kterou jste sám potvrdil, těch stránek Ministerstva zemědělství se tam objeví i ta informace, kterou požadujete, jakmile skutečně bude možné k vyhlášení přistoupit. Opravdu nemám tak detailní informace jako vy o stavu notifikace a o detailech tohoto dotačního titulu, takže se s důvěrou obraťte na Ministerstvo zemědělství. Pokud by se vám takové odpovědi nedostalo, tak se prosím znovu obraťte na mě a já vám písemně odpovím.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a my nyní přistupujeme k interpelaci pana poslance Julia Špičáka, posléze bude vystupovat pan poslanec Kettner. Pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Julius Špičák: Děkuji, paní předsedkyně. Vážený pane premiére, vědu a výzkum jste deklarovali jakožto prioritu vaší vlády a vy jste vytvořili ministerstvo, které je tedy dedikované, nicméně toto ministerstvo má nulové kompetence, nulové pravomoci a v podstatě přirovnal bych to k takovému cimrmanovskému úkroku mimo šachovnici, protože to prostě neřeší vůbec nic. No, je tady umělá inteligence - my se přeme o tom, jestli nás povýší ke hvězdám, nebo jestli zničí naši civilizaci, a já se táži, proč naše země nemá dedikovaný ústav umělé inteligence, patrně jako snad jediná země tedy v Evropě? Takže to je tedy první dotaz, jestli na tom aspoň pracujete?

A druhý dotaz je zcela konkrétní. Máme unikátní možnost organizovat v Čechách mezinárodní centrum, které je zaměřené na výzkum neurodegenerativních chorob, jmenuje se CLARA, a tento projekt má samozřejmě obrovskou perspektivu, tedy obrovskou vědeckou perspektivu, protože je mezinárodní, a má šanci získat velkou mezinárodní dotaci 30 milionů eur. Podmínkou je ale jeho finanční udržitelnost tady v našich podmínkách a ta finanční udržitelnost se zdá, že nebude. Takže další dotaz směřuje, jestli jste obeznámen tedy s tímto projektem a jestli vláda bude schopna tento projekt zafinancovat tak, aby skutečně mohl pracovat, získal dotaci a velmi se podílel prestiži české vědy v Evropě. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Nyní má slovo předseda vlády Petr Fiala. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Toto je, vážený pane poslanče, určitě důležité téma a podpora vědy, podpora excelence, ale i podpora určitých konkrétních oblastí je věc, kterou Česká republika má dělat a kterou moje vláda nepochybně podporuje a dělá. Já jsem zrovna na tyto interpelace přijel z velmi pěkné akce pokládání základního kamene na druhou etapu kampusu Univerzity Karlovy v Hradci Králové, který spojí Lékařskou a Farmaceutickou fakultu. Je to velmi nákladný projekt ve výši 6 miliard korun, ale jsem přesvědčen, že to jsou dobře vynaložené finanční prostředky a že tímto směrem musíme v České republice postupovat.)

Problém s podporou umělé inteligence v minulosti existoval a musím říct, že umělá inteligence je nejenom obor nebo oblast, která je perspektivní, které se musíme věnovat, ale je to také obor, ve kterém máme v České republice skutečně velkou výzkumnou základnu a špičkové odborníky. Jednou z hlavních osobností v oblasti umělé inteligence je pan profesor Mařík z Českého vysokého učení technického, který mě spolu se svými kolegy mimo jiné doprovázel na cestě v Indii, kde jsem místo podnikatelské mise měl tentokrát vědce z České republiky. A jenom abychom si uvědomili, jakou máme prestiž, a třeba pan profesor Mařík, tak v indickém Džajpuru na univerzitě NIMS se letos otevře Maříkovo centrum pro umělou inteligenci, robotiku a kybernetiku. Tím chci jenom doložit, jakou prestiž naši vědci mají, a problém je skutečně, jak zajistit dostatečné financování v této oblasti.

My jsme nemohli podpořit umělou inteligenci z evropských programů, například z AI Act, protože abychom to mohli udělat, musíme mít umělou inteligenci definovánu v některých strategických dokumentech, a to se nestalo. Nestalo se to za minulé vlády a teď se o to snaží, vzniká to až nyní ve spolupráci paní ministryně Langšádlové s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Abychom mohli třeba pokročit v té podpoře, tak jsme také museli odstranit problém, který se tady dlouho táhl, a to se týkalo ČVUT - slíbená podpora státu za vlády ČSSD a ANO, a to se nám podařilo vyřešit až před pár týdny v naší vládě. To otevírá cestu k uvolnění peněz, které dosud nemohly být vyplaceny. Tak to jsou konkrétní kroky, které děláme.

A já bych si vás jenom dovolil mírně opravit. My jsme tady nezřídili nové ministerstvo, my jsme zřídili pozici člena vlády, který koordinuje tu jinak velmi - po různých rezortech - roztříštěnou podporu výzkumu a inovací. A myslím si, že i na tomto příkladu, který jsem tady ukázal, se ukazuje, že ta koordinační pozice a role a práce paní ministryně Langšádlové je užitečná.

Já tady nebudu komentovat konkrétní projekty. Je to vždycky otázka nějakého vyjednávání a priorit. Snad bych jenom řekl, že my jsme si nejenom vědomi významu výzkumu a vědy, je to naše priorita, ale že se to projevuje i ve financování. Rozpočet na rok 2024, přestože se většina kapitol snižuje, zachovává prostředky pro oblast výzkumu, vývoje, inovací ve výši 40 miliard korun. Zvyšujeme prostředky, které jdou na institucionální podporu, což je právě důležité pro stabilitu výzkumných institucí, ale je to důležité taky proto, aby výzkumné instituce se mohly ucházet o mezinárodní granty.

Samozřejmě máme určitý problém v úspěšnosti v prestižních zahraničních programech a grantových programech. Když se podíváte například na PCR, jaká je tam aktivita při předkládání návrhu a jaká je úspěšnost, určitě máme co zlepšovat.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a s doplňující otázkou pan poslanec Julius Špičák. Prosím.

 

Poslanec Julius Špičák: Vážený pane premiére, já tu strategii na umělou inteligenci prostě nevidím. Ona může být - podle mě není dobře, aby byla přes ministerstvo, tam na to nejsou prostě lidi - ona může být pouze buď v Akademii věd, nebo pod ČVUT. Takže už to samotné... Všechny ústavy, co jsou při těch ministerstvech, jsou dysfunkční. To je ta roztříštěnost, která naši vědu ničí.

A pokud jde o tu excelenci a podobně: vy víte, že já o tom něco vím, to víte. Znám samozřejmě profesora Maříka. Jakékoliv srovnání s vyspělými zeměmi je pro nás prostě deprimující. PCR granty jsou toho příkladem.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: A nyní předseda vlády. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Budete se možná divit - ale vy se asi divit nebudete. Tady ta debata mezi profesory by možná vedla (Se smíchem.) v řadě věcí ke shodě. Já jsem taky přesvědčen, že špičková věda se dělá především na univerzitách a v některých výzkumných institucích, a tam ji máme taky podporovat. A proto jsme také přišli s koncepcí institucionální podpory excelence na vybraných univerzitách a v rámci Akademie věd. Na té koncepci se pracuje, protože něco takového nám chybělo. Já si myslím, že tady je docela dobrý prostor pro spolupráci, protože není vždycky snadné vysvětlit - a rozumí tomu především ti, kteří vědu dělají aktivně - že je finanční prostředky potřeba dávat především těm, kteří jsou úspěšní, a že ten, kdo má hodně, má dostat ještě víc, jedině tak vzniká excelentní věda. Často čelíme napříč politickým spektrem takové té myšlence: těm už nic nedávejte, ti už mají moc, raději to rozprostřete mezi ty ostatní. Ale to je přesně to, co se ve vědě nesmí dělat. Tak já vás ujišťuji, že my tímto směrem neuvažujeme, naopak rozvíjíme nástroje na podporu excelence tak, jak to udělala řada úspěšných zemí, ze kterých si můžeme brát v tomto směru poučení.

Umělá inteligence je něco, co si podporu zaslouží. Já jsem tady sám zmínil - a v tom se shodneme - jak daleko je třeba tým kolem pana profesora Maříka na ČVUT, a my musíme prostě tyto špičkové týmy - a to je jeden příklad - musíme podporovat a vytvářet jim co nejlepší podmínky, nebo alespoň odstraňovat překážky, aby mohly používat finanční prostředky třeba z Evropy, překážky, o kterých jsem tady mluvil a které jsem tady zmiňoval.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a my přikročíme k následující interpelaci, kterou přednese pan poslanec Zdeněk Kettner, poté se připraví pan poslanec Rais. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo. Pane premiére, s panem prezidentem Macronem jste podepsali společně akční plán strategického partnerství mezi Českou republikou a Francií a je tam několik oblastí, které mě zaujaly, a myslím si, že nejenom mě, a stálo by za to je upřesnit.

První oblast: bezpečnost a obrana. Kdy bylo ze strany českého státu řečeno, že posílání českých vojáků do Ukrajiny nepřichází v úvahu, ale pan prezident Pavel prohlásil: Neomezujme se tam, kde nemusíme. Já si pamatuji, jak byl velký problém s tím, že prezident Zeman nekorespondoval s vládou, a tady jistý rozpor vidím. Vy sám jste řekl v této věci: Vidíme ty věci stejně. Tak by mě zajímalo, jestli ty věci vidíte stejně s prezidentem Macronem, nebo s naším prezidentem Pavlem. To je jedna otázka.

Druhá věc je pak azylová politika a migrace. Marně jsem se snažil představit si, v jaké oblasti my bychom mohli spolupracovat. Pokud bychom byli sousední státy, tak se to nabízí - relokace migrantů, společná ochrana hranic. Ale my spolu nesousedíme, ta vzdálenost je skutečně veliká, a zrovna Francie není takový zářný příklad nějaké zvládnuté migrace. Rodilá židovská populace utíká ve velkém do Izraele, protože jsou muslimskými migranty napadáni. Takže by mě zajímalo, jak si tu spolupráci konkrétně mám představit? To znamená, že si převezmou od nás část Ukrajinců, nebo my si od nich převezmeme ty rádoby integrované muslimy, nebo to bude jedna ku jedné? Rád bych znal nějaké konkrétní kroky, co vy od té smlouvy v těchto dvou oblastech očekáváte. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a nyní má slovo předseda vlády Petr Fiala. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Především si myslím, vážený pane poslanče, že strategické partnerství s Francií je důležitá a správná věc. Jenom připomenu, že si to nemyslím jenom já, ale mysleli si to i moji předchůdci a předcházející vlády, proto tento akční plán strategického partnerství mezi našimi zeměmi, který jsme podepsali na příští roky, do roku 2028, je už pátý akční plán a v řadě věcí navazuje na ty předcházející akční plány, což je dobře. Poslední byl podepsán v červnu roku 2018 v Paříži prezidentem Macronem a mým předchůdcem, premiérem Babišem.

Tady tento dokument je výsledkem zase mnohaměsíčního vyjednávání, do kterého byly zapojeny jednotlivé rezorty, a jenom ukazuje to, co se nazývá aktivní bilaterární relace s Francií - prostě to, že máme velmi intenzivní vztahy.

Vy jste se ptal na dvě věci. Já možná bych ještě připomenul jednu, kterou já pokládám za důležité, a to je třeba spolupráce v energetické oblasti, máme tady společné zájmy na rozvoji, podpoře jádra. Francie je z tohoto hlediska zásadním partnerem. Jsme spolu členy prestižní jaderné aliance, která usiluje o navýšení zdrojů nebo elektřiny z jaderných zdrojů do roku 2050 na trojnásobek, mimo jiné proto, abychom dokázali naplnit klimatické cíle, a samozřejmě z hlediska České republiky je to důležité i proto, abychom měli dostatek dostupné energie.

Dvě otázky, které jste položil: Posilování bezpečnosti a obrany. V tom dokumentu je kladen důraz na posilování obranné spolupráce, například v oblasti vyzbrojování, prostřednictvím pravidelných výměn mezi našimi kapacitními agenturami, zvýšenou spoluprací mezi obrannými průmysly obou zemí na projektech velkého rozsahu. To je důležité. A je potřeba v tom pokračovat i kvůli našemu zbrojnímu průmyslu, a to si myslím, že se shodneme, že to je žádoucí. Na jedné straně houfnice Caesar, které bereme z Francie, kupujeme, na druhé straně Francie kupuje u nás velké množství nábojů pro svou armádu a policii Sellier & Bellot. Takže máme tady už příklady té spolupráce a chceme ji dál rozvíjet.

Ta otázka, kterou zmínil prezident Macron jako jednu z možných úvah, se netýkala přímo vyslání jednotek, ale spíš vojáků, kteří by prováděli nějaký trénink. Byla vznesena ve veřejném prostoru, Česká republika se vyjádřila jasně a není k tomu co dodat. My žádné vojáky na Ukrajinu posílat nebudeme a preferujeme - a nikdo jiný se k tomu ani nechystá - ale evropské státy preferují tu cestu, kterou jdeme, to znamená jiné formy pomoci Ukrajině. Myslím si, že takto je to určitě správné a žádný rozpor v tom není.

Pokud jde o tu druhou otázku, kde můžeme spolupracovat v oblasti vnitřní bezpečnosti, azylu, migrace - vy jste to tady tak trošku mírně ironizoval, jestli si vezmeme jejich muslimy, oni naše Ukrajince nebo něco podobného, ale tak to přece není. Ta spolupráce má velký význam. Jednak ten samotný akční plán klade důraz na policejní spolupráci v boji proti nelegálnímu přistěhovalectví a hledání evropského řešení migrace. Tady se možná neshodneme, ale já jsem přesvědčen, že bez evropského řešení si s ilegální migrací neporadíme.

To, v čem se shodneme, je, že je potřeba se více zaměřovat na země původu, tedy třetí země, na tranzit, na země, kde probíhá tranzit nelegální migrace, že musíme více chránit vnější hranici, že musíme zlepšit návratovou politiku. To jsou věci, které jsou účinné v boji s nelegální migraci. Jestli nebudeme hledat evropské řešení, nebudeme chránit vnější hranice Schengenu a vnější hranice Evropské unie, co se stane? No, budeme muset obnovovat kontroly na vnitřních hranicích, jak se to taky dalekosáhle děje. To pokládám za chybu, za špatné řešení - nebo špatné řešení ne, ale to je řešení následků, není to řešení těch příčin, a my se tady chceme bavit o příčinách.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. S doplňující otázkou pan poslanec Kettner, prosím.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji. Jsem příjemně překvapen, že jsem dostal skutečně reálné odpovědi.

Chtěl bych ještě jenom upřesnit jednu věc. Vy tady mluvíte, že je samozřejmě celkem logické, že v rámci Evropské unie se musí jednat o evropské řešení. Mám tomu tedy rozumět tak, že nějakým způsobem budeme koordinovat jednání v rámci evropského schématu s Francií, že máme nějaké společné názory na tuto věc?

Druhá věc, ještě se vrátím k panu prezidentu Pavlovi, který udělal to vyjádření, které vyjádřil. Cítíte nebo necítíte tam v této otázce určitý rozpor mezi vládou a prezidentskou kanceláří? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Závěrečná reakce předsedy vlády, prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Necítím rozpor s panem prezidentem, názory vlády a prezidenta na zahraniční politiku jsou velmi blízké, ale tady jde spíš o to, jak se na tuto věc díváme. Prezident Macron vnesl do veřejné debaty nějaké téma, o kterém se strategicky může přemýšlet. Reakce evropských zemí včetně České republiky byla jednoznačná. Tohle není cesta, kterou bychom chtěli jít. Tím si myslím, že věc je vyřešena pro tuto chvíli zcela jednoznačně.

K tomu bych postavil jinou věc. To je česká iniciativa, která je praktickým krokem, ke kterému se přidala řada zemí a kde se snažíme vytvořit opravdu účinnou pomoc Ukrajině na základě principu, který jsem tady zmínil, to znamená, že rozvíjíme stávající cesty a neotvíráme nějakou novou. Pokud jde o spolupráci, budeme hledat všechny spojence, kteří sdílejí podobnou představu o boji s nelegální migrací. Tady máme některé společné zájmy zcela nepochybně, a to je řešit nelegální migraci ještě před územím Evropské unie, protože když už ji řešíme na území, tak už je pozdě. Ale tady máme třeba zase velmi blízko ke státům střední a východní Evropy v tom směru, že my říkáme, že do boje s migrací a financování tohoto boje musíme nějakým způsobem zapojit i ty státy a zohlednit zájmy států, které nabízejí ukrajinským uprchlíkům dočasnou ochranu. To není totéž, ilegální migrace a dočasná ochrana, ale Česká republika patří k zemím, které jsou zatíženy obrovskou uprchlickou vlnou a v rámci evropské solidarity se toto musí také zohledňovat. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Přikročíme k následující interpelaci, kterou přednese pan poslanec Karel Rais. Poté se připraví paní poslankyně Štefanová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji vám. Vážený pane ministerský předsedo, na včerejší vládní schůzi jste operativně řešili jeden finanční problém rezortu školství, tím myslím zajištění mezd asi pro 2 500 nepedagogů na letošní rok. Domnívám se ale, že je nutné znát strategii vlády v oblasti platů, a to nejenom pro pedagogické pracovníky v rezortu školství, kterým jste slíbili v programovém prohlášení vlády nárůst průměrné mzdy o 130 % oproti stavu, kdy jste se chopili moci, ale také v oblasti vysokých škol.

Průměrný nárůst mezd učitelů o 1 663 korun v minulém roce znamenal ve skutečnosti další propad v porovnání s průměrnou mzdou. Celkově rostly platy pedagogů méně, než vláda slíbila. Zde se víceméně opřu o vyjádření šéfa Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu při CERGE, pana kolegy Münicha, který říká, že v podstatě je to další pokles v řadě od roku 2021, to jest, kdy jsme skončili vládu hnutí ANO, ve srovnání s průměrnou mzdou. Já bych si dovolil zpřesnit tu informaci, že za vlády hnutí ANO byly splněny platové závazky vlády ANO učitelům a za nynější vlády závazky pětikoalice od roku 2021 doposud vzhledem k platům učitelů plněny nejsou.

Můj první dotaz je na oblast platové strategie vlády v regionálním školství a ten je relativně jednoduchý a logický: Kdy splníte slib ze svého programového prohlášení vlády v oblasti mzdové politiky, to jest navýšení průměrné mzdy o 130 %?

Co se týká vysokého školství, zde budu velmi stručný, protože tady vidím čas: Kdy dojde k vyrovnání průměrných platů, zejména asistentů a odborných asistentů, v rezortu školství s průměrnými platy pracovníků vysokých škol ve výrobní sféře? Je vůbec reálné očekávat toto srovnání, když platová hladina asistentů je výrazně nižší, než je průměrná hladina platů v regionálním školství? (Předsedající: Čas, prosím.) Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Velmi apeluji na dodržování času, opravdu musím měřit všem stejně. Chápu, že pan poslanec ví. Nyní vystoupí pan předseda vlády, prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji váženému panu poslanci za jeho otázky, zkusím na ně odpovědět. Možná začnu od konce. Jako dva bývalí rektoři víme, že v oblasti mzdové politiky mají vysoké školy autonomii a je jen na nich, jak si stanoví platy, mzdové podmínky. Je to tak dobře. Za to jsem vždycky bojoval a myslím si, že to je správné. Proto také ale máme velké rozdíly v platech odborných asistentů nejenom mezi jednotlivými vysokými školami, ale někdy i uvnitř jednotlivých vysokých škol, na jednotlivých fakultách, ale je to věc nastavení toho systému uvnitř vysoké školy autonomními orgány vysokých škol.

Já jsem tady i s určitými obavami hleděl třeba na některé požadavky kolegů z humanitních fakult, aby toto garantoval stát. Pokud by to měl garantovat stát, tak by stát musel řídit mzdovou politiku, a to je to, co nejenom z pozice předsedy vlády, ale i z pozice člena akademické obce prostě nechci. Myslím si, že systém tak, jak je s autonomií vysokých škol, včetně autonomie v mzdové politice, je správný.

Kde vidím problém, který se nepodařilo řešit ne teď, ale dlouhodobě, je poměr mezi nárůstem financování regionálního a vysokého školství, a tam ten problém je trošku v tom, že prostředky na mzdy v regionálním školství měly v podstatě charakter kvazimandatorních výdajů, a dnes bych řekl, že mají charakter mandatorních výdajů, protože jsme nejenom slíbili 130 % průměrné mzdy, a my jsme to i uzákonili, a myslím, že i hlasy napříč politickým spektrem, takže je to mandatorní výdaj. To peníze pro vysoké školy nemají a my musíme garantovat to, aby i rozvoj financování vysokého školství byl dostatečný.

Pokud jde o těch 130 % průměrné mzdy, tam nikdy nebylo řečeno, že každý bude mít 130 % průměrné mzdy. To by byla interpretace, která tady tedy nezazněla od pana poslance Raise, ale je interpretace, která se někdy objevuje, a současně se musí říct, že to je vztaženo k posledním dostupným údajům, jak to děláme u jiných typů pevně stanovených nebo procentně stanovených mezd. Třeba u platů politiků, soudců se také vztahujeme k nějakým údajům, ale můžeme to dělat až zpětně, čili nemůže to nikdo interpretovat tak, že to má být aktuálně. Pokud jde o platy, rozepsaný průměrný měsíční plat učitelů v roce 2024 je 52 412 korun, což proti roku 2023, ten rozepsaný už v tuto chvíli znamená zvýšení o 2 500 korun. To je prostě statistický údaj, kterým bych chtěl snad trochu korigovat to, co tady pan kolega Rais zmínil.

Jinak k tomu celkovému financování, a to je také dobré pro ten celkový kontext si připomenout: do školství šlo meziročně o 5 miliard více. V lednu jsme navýšili finanční prostředky o 4 miliardy korun. Školství má zajištěny finanční prostředky na letošní rok, na aktuální školní rok. Slíbili jsme, že se v polovině roku k tomu vrátíme, podíváme se, jak probíhá dofinancování potřeb se začátkem návazného příštího školního roku, a budeme se bavit o tom, jestli se tam objevily nějaké problémy.

Byla tady zmíněna finanční politika předcházející vlády vůči školství, tak já připomenu jenom jedno číslo. Oproti rozpočtům minulé vlády jde do školství, tedy oproti roku 2021, jde do školství o 35 miliard korun víc - 35 miliard korun navíc! To není málo, když si uvědomíme, že třeba rozpočet Ministerstva kultury je 18 miliard. Můžeme říct, že rostou počty, má to nějaké náklady, ale toto jsou fakta a rozpočet státu (Předsedající: Čas!) prostě má také nějaké limity.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Doplňující otázka, prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Rais: V prvé řadě děkuju za odpověď. Navážu na tu autonomnost vysokých škol, což znamená samozřejmě, že by měla také přijít nějaká změna ve vysokoškolském zákoně, což čekám, čili dotaz je, kdy konečně tato obec, parlament, dostane k dispozici ten zákon, protože co dovede jeden děkan udělat na Vysoké škole ekonomické, to všichni vidíme. To je první dotaz.

Druhý, jenom taková připomínka - trochu jak doma, když řeknu "však jsem ti to říkal", samozřejmě okamžitě jsou ti lidé naštvaní - ale možná že si vzpomenete, a ve stenografických záznamech bychom to určitě našli, když jsme hovořili o tom, že dneska mandatorní výdaje, těch 130 %, že je nemáte dávat do zákona. To bylo jak v druhé sezoně, když tam byl kolega Plaga (Přesedající: Čas, prosím.), tak i teď jsme to říkali také, a opět jste to tam dali. Takže... (Předsedající: Čas, prosím, pane poslanče!) Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní s reakcí předseda vlády. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Někdy dobře míněná věc má trošku nečekaný dopad, a to je ten, že někteří jiní se cítí znevýhodněni, že něco takového nemají, a ti, co to mají, zase mají pocit, že to mělo být třeba víc nebo jinak. Takže toto já do jisté míry musím uznat, ale přece jenom bych chtěl tu myšlenku hájit v tom smyslu, že my jsme se přece snažili o jednu věc, která je naprosto zásadní. My jsme se snažili učitelské povolání, které je v české společnosti velmi prestižní, ale není atraktivní, zatraktivnit, a prostě říct mladým lidem, kteří se rozhodují, že budou učitelé: Podívejte se, když se pro tuto kariéru rozhodnete, stát - a proto ten zákon - vám garantuje, že budete patřit ke střední třídě a nebudete mít problémy uživit svoji rodinu, a proto se pro to rozhodněte. S tímto úmyslem jsme to dělali. Samozřejmě matematicky můžeme přemýšlet i nad tím, že když dorovnáte učitelům mzdu tak, aby to bylo 130 % průměrné mzdy, tak zase zvyšujete průměrnou mzdu pro to příští srovnání, a tak to jde pořád donekonečna. To jsou věci, o kterých se určitě můžeme bavit, ale ten úmysl byl jasný. Chtěli jsme všichni vyjádřit podporu učitelskému povolání a garantovat nějakou jeho kvalitu.

Vysokoškolský zákon bude předložen. Dnes o tom shodou okolností mluvil pan ministr školství na tom setkání, co jsme měli v Hradci Králové. Tam je jedna důležitá věc - kromě těch, které tady byly zmíněny - a ta se týká úpravy podmínek pro doktorandy, a to si myslím, že je naprosto správná věc, a čeká na ni celá akademická obec.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. My přikročíme k poslední interpelaci v tomto bloku a tu přednese paní poslankyně Iveta Štefanová. Prosím.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážený pane premiére, o nedostatku zubařů hovoříme už dlouhou dobu, hovoříme o tom opakovaně. Situace se bohužel ale nadále pouze zhoršuje, a to hlavně v některých regionech, jako je Moravskoslezský kraj, ale i další periferní oblasti, kde dostupnost stomatologie je v podstatě nulová. Ta situace je samozřejmě výsledkem dlouhého vývoje a nedostatečné činnosti, nebo respektive nečinnosti několika vlád. Příčin problému je samozřejmě více než mnoho, řešení není jedno a není jednoduché, ale dostupnost primární zdravotní péče, jako je stomatologická péče pro občany České republiky, musí být prioritou jakékoliv vlády, a tady bohužel vnímám i u této vlády, že to řešení se nechává víceméně na krajích a ze strany státu nepřichází nic.

Tak se táži, pane premiére: Je pro vaši vládu dostupnost stomatologické péče pro naše občany priorita? Řešíte na vládě i problémy tohoto charakteru? Přijde nějaká pomoc ze strany státu pro ty kraje, kdy a jaká? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně i za dodržení času a nyní odpověď předsedy vlády Petra Fialy. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní poslankyně, děkuji za tuto interpelaci, to je také důležité téma. Určitě vás mohu ujistit, že se naše vláda tomu věnuje, stejně jako se věnujeme nedostatku praktických lékařů, pediatrů, nedostatku zdravotnického personálu, dokonce bych řekl, a vy jste to sama zmínila, problém třeba u zubních lékařů nevznikl teď, ale je dlouhodobý, a i v těch jiných oblastech je to dlouhodobé. Dokonce bych já zase poctivě řekl, že i předcházející vlády se snažily nějakým způsobem s tím něco udělat, a stejně jsme ještě daleko od toho cíle, kdy bychom s tím mohli být spokojeni.

U zubních lékařů je situace ještě možná o něco komplikovanější. První věc, když se podíváme na čísla: podle údajů České stomatologické komory máme v České republice zhruba 8 700 zubních lékařů. Při 10,5 milionu obyvatel České republiky na jednoho zubního lékaře vychází 1 210 pacientů, které by měl mít v péči, a když se na tato čísla podíváte, ten počet je vlastně dostatečný a srovnatelný s jinými zeměmi. Problém je, že to tak v praxi není. Ten problém je způsoben z velké části tím, že část zubařů poskytuje péči výhradně mimo systém zdravotního pojištění.

A teď co s tím? Když se shodneme na tom, že zubařů je v podstatě dost - ono také není úplně jednoduché, byť se to děje, navyšovat počet studentů stomatologických oborů i z hlediska nákladnosti, nutnosti mít kde cvičit, vytvoření podmínek pro to, ale toto všechno se nějak děje - ale když se shodneme na tom, že těch zubařů by mohlo být teoreticky dost, ale potřebujeme, aby se věnovali i práci v rámci systému zdravotního pojištění, tak musíme najít způsob, jak toho dosáhnout.

Ministerstvo zdravotnictví zřídilo pracovní skupinu pro dostupnost stomatologické péče, ta pracovní skupina už má nějaké výsledky, připravila koncepční materiál, ze kterého vyplývají určitá doporučená opatření, podpora stomatologické péče o děti a dospívající včetně úhradového zdůvodnění, protože tady, u dětí, má ta prevence největší účinek, celkově podpora prevence, dá se předcházet nežádoucím stavům řádným navštěvováním preventivních prohlídek a zubní hygieny.

Řada těch opatření se promítla už do úhradové vyhlášky na letošní rok, která platí od 1. ledna, vyšší růst úhrad proti ostatním segmentům, vyšší úhrada za dětské pacienty, vyšší úhrada pro preventivní prohlídky, nárůst úhrad za takzvané endodontické ošetření a tak dále. To má vlastně zvýšit tu atraktivitu pro zubaře.

Ministerstvo zdravotnictví připravuje také ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami a Českou stomatologickou komorou novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, jehož součástí jsou i změny v úhradách stomatologických výkonů a výrobků.

Ta novela v oblasti stomatologie by měla nabýt účinnosti nejpozději v polovině roku 2026. Ona se týká ještě používaných materiálů, které jsou hrazeny, a dalších věcí.

Já možná bych řekl jednu věc, která by každého napadla. Když tedy tolik těch zubařů poskytuje péči mimo systém veřejného zdravotního pojištění, proč je k tomu nějak nedonutíme jinak než motivačně, aby prostě měli povinnost uzavřít smlouvu s pojišťovnou? A na to je odpověď právnická a ústavněprávní - nejde to udělat. Nejde to prostě udělat, touto cestou se nedá jít a nedá se podmínit to vzdělání tím, že pak budou povinně uzavírat smlouvy s pojišťovnami. Je to cesta, která není cestou, kterou by se stát mohl vydat, proto tady ta opatření, o kterých jsem tady mluvil, a proto musíme jít řekněme jemnějšími cestami k tomu, aby zubařské péče bylo na našem území dostatek.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Je možnost položit doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji, pane premiére, za odpověď. Budu souhlasit s tím, že velká část toho problému je založena na úhradách nebo na tom, že vlastně nízké procento těch zubních lékařů pracuje takzvaně na pojišťovnu, a čím dál tím více se odklánějí na péči placenou takzvaně cashem. Ani já bych nechtěla jít cestou nějakého příkazu, myslím, že tato doba už tady byla, ale další věc, která by se dala udělat z pohledu legislativy, je právě udělat kombinovanou péči, to znamená částečně hrazenou z pojišťovny, s nějakými doplatky. Takto by potom bylo pro lékaře atraktivnější více uzavírat smlouvy s pojišťovnami.

Bude i toto součástí toho řešení, které připravujete? Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Reakce, prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ano, děkuji. Tou novelizací se systém úhrad má přizpůsobit moderním medicínským postupům a zároveň umožnit v případě, kdy pojištěnec požaduje lepší materiál, aby zaplatil pouze rozdíl v úhradě mezi plně hrazenou a částečně hrazenou variantou. To by mělo vést k větší ochotě poskytovatelů stomatologické péče přijímat do péče také pojištěnce a nabízet širší spektrum plně i částečně hrazené stomatologické péče. Takže je to ta cesta, kterou se na základě doporučení odborné pracovní skupiny skutečně chceme vydat, respektive Ministerstvo zdravotnictví chce vydat, a vidím, že tady bude souhlas.

Dámy a pánové, tím končí interpelace na předsedu vlády. Já jsem tuto větu řekl, protože jsem vám chtěl neskutečně poděkovat za velmi věcné interpelace, které se týkaly podstatných věcí, které zajímají občany České republiky. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji, pane premiére. Dobré odpoledne. Čas interpelací na předsedu vlády se naplnil, nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády.

Nejprve načtu omluvy. Omlouvá se pan poslanec Dvořák od 14.30 z pracovních důvodů, pan poslanec Králíček od 16 hodin ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Mračková Vildumetzová od 15.45 z rodinných důvodů a pan ministr Mikuláš Bek do 16 hodin, ale pana ministra už vidím, takže ten je přítomen.

Nyní tedy požádám prvního poslance, pana poslance Lubomíra Wenzla, aby přednesl interpelaci na místopředsedu vlády a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážení páni ministři, vážený nepřítomný pane ministře zdravotnictví, nejen mne znepokojily informace, které se objevily v otevřených zdrojích, týkající se budoucnosti hygienické služby v České republice. Jedná se o připravovanou novelu zákona o ochraně veřejného zdraví ze strany Ministerstva zdravotnictví. Vzhledem k omezené časové dotaci na interpelaci položím nejdříve dotazy a pak bych se v krátkosti k nim vyjádřil.

Otázka první: Co vede ministerstvo k tomu, že v připravované novele nadále již nebude podmínkou pro výkon funkce hlavního hygienika lékařské vzdělání se specializovanou způsobilostí v oboru?

Otázka druhá: Jakou přidanou hodnotu v činnosti hygienické služby očekává ministerstvo v rámci centralizace jejího rozhodování?

Otázka číslo tři: Jaká bude role krajského hygienického koordinátora?

Otázka číslo čtyři, zda v rámci přípravy a rozhodování budou brány v potaz připomínky, které vznesly některé kraje.

V rámci novely má dojít mimo jiné k tomu, že hlavním hygienikem tedy může být osoba bez lékařského vzdělání, a v případě přijetí této novely se tedy bude moci stát nelékař hlavním hygienikem, tedy osoba, která zcela logicky není schopna se orientovat v řadě odborných otázek. Nebude schopna problematiku posoudit, vyhodnotit, natož odborně rozhodnout, a tak by tomu mělo být i v nižších stupních hygienické služby.

Dalším problémem, který by v případě novely nastal, je funkčnost hygienické služby. Má totiž dojít k centralizaci a o všech krocích má rozhodovat ústředí, tedy Praha. Dojde ke komplikacím a ke zpomalení procesu rozhodování. Doposud totiž hygienik na základě zjištění v terénu rozhodl bezprostředně. Do budoucna by tomu tak nebylo, mělo by rozhodovat centrum bez znalosti konkrétní situace .... (Předsedající upozorňuje na čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Omlouvám se, pane poslanče. Čas vypršel. Vzhledem k tomu, že pan ministr je řádně omluven, bude vám odpovězeno písemně do 30 dnů.

Další interpelaci má pan poslanec Lang, který interpeluje pana vicepremiéra Rakušana. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Hubert Lang: Dobrý den, děkuju. Vážený pane vicepremiére, chtěl jsem se vás zeptat na následující otázku. Čtrnáct dní zpět, ze soboty na neděli, jsme všichni zaregistrovali situaci, kdy skupina vozidel, asi sto padesát, si udělala jakýsi večerní sraz. Jsou to ta vozidla, která jsou vytuněná, brzdí a dělají podobné věci. Tato zlatá mládež v uvozovkách se vydala potom následně ze Štěrbohol směrem do Jičína, kde v Jičíně v nočních hodinách vzbudili půlku města a poničili historické náměstí, kde tam vybržďovali vozidla, a po čtyřiceti minutách se vraceli přes Mladou Boleslav zpátky na Prahu, kde výrazně porušovali dopravní předpisy zvýšenou rychlostí, a ve finále to skončilo, vážení občané, zatarasením Nuselského mostu, kde se konaly závody dvojic, prostě jako v tom seriálu Rychle a zběsile.

Já jsem zaregistroval, že vy jste hovořil, že vy jste o této věci chtěl hovořit s policejním prezidentem, a proto se vás ptám. Určitě není možné tyto věci tolerovat. Chci se tedy zeptat, jak bude Policie České republiky postupovat, protože vy samozřejmě řídíte policejního prezidenta, který následně řídí policii. Jak budou řešeny ty věci v oblasti přestupků, které byly zjištěny v dopravě, to znamená ta rychlost, potom rušení ročního klidu, případně tam mohl být i nějaký alkohol a drogy, případně technický stav těch vytuněných vozidel? Obecně se chci zeptat: Jsou tyto srazy nějak v hledáčku policie? Nasazuje se tam nějak operativa? Počítá se s nasazením nějakých sil a prostředků, aby se mohlo velké množství těch vozidel, kterých bylo více než sto padesát údajně, vůbec nějakým způsobem zvládnout?

Chtěl bych na tyto otázky získat vaši odpověď nebo vůbec váš pohled, jak na toto hledíte, protože se domnívám, že zejména zablokování Nuselského mostu v Praze bylo velice skandální.

Potom ještě doplním, mám připravenou doplňující otázku. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času. Nyní má slovo pan ministr Rakušan. Pane ministře, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Odpovím na otázku, mám odpověď připravenou, i údaje od Policie České republiky i k silám a k prostředkům.

Dovolte mně pár sekund jenom využít k minulému týdnu, kdy jsem se opět podíval do záznamu z jednání Poslanecké sněmovny a trochu jsem nevěřil vlastním uším ani očím, kdy mě tady opoziční poslanci dlouhodobě chválili, a to je snad jediná věc, že jsem účasten na interpelacích snad nejčastěji ze všech ministrů. Minulý týden jsem byl na dlouhodobě plánované zahraniční cestě v Polsku. Jednal jsem na bilaterálu s polským ministrem vnitra a to se někdy ministrům prostě stává. Tak jsem vlastně úplně nerozuměl těm výhradám, že jsem se tady jednou neúčastnil. Dnes mám také pracovní program, budu asi do tři čtvrtě na pět přítomen.

Nicméně bych chtěl říci, že dopoledne jsem byl na písemných interpelacích a ze tří podaných písemných interpelací od opozičních poslanců, a byl jsem tady přítomen, byla vznesena jedna. Takže pokud poukazujeme na to, kolik ministrů je účastno, tak pokud poslanci dávají své písemné interpelace, tak by poté i oni mohli být přítomni na pracovišti, pokud i ministr je ochoten odpovídat. Jenom poznámka: prosím, chovejme se regulérně. Jinak já ty statistiky mám rád, stejně jako s účastmi na evropských radách, tak já vám rád podám i svoji statistiku účasti na interpelacích. Děkuju.

A teď už k odpovědi. Ta situace byla vážná, já jsem také nebyl spokojen, a to jsem řekl i do médií. S policejním prezidentem jsem o té věci hovořil. Jak vypadala samotná situace? Opatření byla skutečně nasazena i toho 24. února, a to přímo v části Praha-Štěrboholy. Na místě konání policisté ztotožnili a zkontrolovali více jak 200 zúčastněných vozidel a jejich řidičů, včetně samozřejmě kontrol na alkohol, včetně kontrol technického stavu vozidla, a veškeré přestupky jsou a budou řádně řešeny. To byly ty Štěrboholy jako takové.

Po oficiálním skončení akce bylo ukončeno i opatření v daném místě s tím, že se účastníci rozjíždějí. Pražská policie podle svého vyjádření neměla indicie o tom, že by mělo setkání pokračovat na jiném místě v Praze či mimo ni. Na území Jičína policie na místo přijela, nicméně v době příjezdu těchto motoristů v uvozovkách byly dostupné hlídky z podstatné části vytíženy jinou neodkladnou činností, nicméně operativně se policie pokusila maximum sil shromáždit i tam. Samozřejmě veškerá přestupková činnost byla zaznamenána, zaznamenána samotnými policisty na místě, i třeba za pomoci kamerového systému a podobně, a veškeré přestupky tam spáchané jsou logicky vyhodnocovány.

Zablokování na Nuselském mostě, o kterém se nejvíce psalo, trvalo fyzicky 3 minuty. Reagovala policie na vzniklou situaci a povedlo se ten most opravdu za velmi krátkou dobu uvolnit. Nicméně souhlasím s vámi, že kritičtí musíme být, proto jsem o tom s policejním prezidentem mluvil, a také v téhle chvíli na připravovaných a avizovaných tuningových srazech bude maximum možných dostupných kapacit. Nebudu prozrazovat detaily policejní operativy, ale policie připravuje i mimořádná opatření, která tady budou, to znamená, maximum shromážděných sil, maximální dokumentační možnosti policie celé té akce jako takové. Policie samozřejmě bude přítomna na těch místech i před samotným zahájením akce, bude ji celou sledovat a i po jejím oficiálním ukončení jsou připraveny policejní síly na to, aby situace vyzněla, vypadala a reálně proběhla lépe, než tomu bylo na tomto tuningovém srazu.

Správně mi tady říkáte, že mám pod sebou služebně policejního prezidenta, proto jsem s ním o tom dlouho hovořil a proto jsem požádal, aby Policie České republiky přijala taková opatření, aby nebyla žádná pochybnost o tom, že toto v mnoha ohledech protiprávní jednání nebude tolerováno a že skutečně ten zásah a zákrok bude rázný a nekompromisní. To mně také od policie bylo přislíbeno - to také schválně vysílám do veřejného prostoru, třeba i k těm, kteří se té akce chtějí účastnit a měli by snad v úmyslu se dopouštět nějakého jednání, které není slučitelné s pravidly silničního provozu, a mnohdy ani se zákonem. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Zeptám se, zda má pan poslanec zájem o doplňující otázku? Je tomu tak. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, pane ministře. Já jsem rád, že se shodneme na tom, že to protiprávní jednání, které tam bylo zaznamenáno, bude nějakým způsobem řešeno, padni komu padni, protože když někde jsou třeba lidé, dostávají pokutu, že jedou na padesátce pětapadesát, získávají (odevzdávají?) za to dva body a nějaké peníze, tak prostě i tyto věci jsem rád, že budou řešeny.

Zároveň budu rád, že jste s policejním prezidentem hovořil, protože já jsem poslanec zvolený za Plzeňský kraj a jedno z těch dalších tuningových setkání těchto závodníků v uvozovkách by mělo proběhnout tento víkend někde na Plzeňsku. V pondělí budu mít jednání s krajským policejním ředitelem ohledně poměrně tristní situace u nás na Plzni-severu, kdy z 25 policistů na jednom obvodním oddělení 8 podalo žádost do civilu, protože nejsou spokojení s tou současnou situací. Potom tedy jsem zvědavý, případně už to pondělí bych promluvil s panem krajským ředitelem, nebo bych vás přitom interpeloval nadále. Jsem tedy rád, že tomu věnujete pozornost, že jste s policejním prezidentem hovořil, že operativa se tomu bude věnovat, protože opravdu toto nesmíme dopustit.

A k té věci: jsem rád, že chodíte na interpelace. Jste jeden z lidí, kteří opravdu sem chodí, když jsou přítomni.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Čas. Děkuji. Má zájem pan ministr o odpověď? Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Ano, už jenom komentář, dodatek k tomu. Určitě vám pan krajský ředitel potvrdí, že ta věc s ním byla řešena ze strany policejního prezidia, a určitě jsem právě mínil tu akci v Plzeňském kraji, na kterou se policie zvláštními prostředky, nebudu prozrazovat konkrétně jakými, připravuje, a myslím si, že těm účastníkům, pokud se čehokoliv dopustí, a to zdůrazňuji, život určitě neusnadní.

Ještě dodatek. V současné době se vyhodnocují všechny dostupné materiály a kamerové záznamy, zjišťuje se totožnost účastníků i toho pražsko-jičínského srazu a ex post se samozřejmě bude právo vymáhat i v rovině správního řízení. Určitě tomu napomůže i ta kontrola 200 účastníků, kteří pokračovali dále, kterou provedla Policie České republiky v části Praha-Štěrboholy. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Nacher, který bude interpelovat pana ministra Beka. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, pane ministře školství, já mám interpelaci a zase ji budu mít takovou informační, že cílem není vás nachytat, ale cílem je něčemu pomoct. Ta interpelace se týká studentů v zahraničí a administrativní náročnosti pro jejich rodiče. Mně už totiž opakovaně přišlo mailem několik stížností rodičů, že je velmi administrativně náročné tady nahlašovat, že jejich dítě studuje někde v zahraničí. Tady mám konkrétní příklad, aniž bych jmenoval, v Americe ohledně potom placení sociálního a zdravotního pojištění, a že to množství těch věcí, co musí rodič dokládat - potvrzení o studiu, učební plán vystavený zahraniční školou... Nemám na to tolik času, abych to četl. U něčeho chcete originál, v jazyce v takovém, makovém, pak napíšete, že to je nedostačující a bez dodání náležitých dokladů nelze posoudit postavení studia v zahraničí vzdělávací institucí, jestli je na úrovni studia středních či vyšších odborných škol v České republice.

Moje dotazy tedy směřují za prvé: proč je to tak administrativně náročné, když my chceme, aby naši studenti jezdili do zahraničí se vzdělávat a pak se sem vraceli, tak proč to těm rodičům tak komplikujeme? Kolik zaměstnanců na Ministerstvu školství se tomu věnuje? Kolik je takových studentů v zahraničí, abychom měli ten poměr, jestli třeba tam máte oddělení, kde to třeba řeší 3 lidé, a těch studentů je 50 000? A jestli a někdy, kdy a jak snížíte míru byrokracie pro rodiče, potenciálně pro studující v zahraničí? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času a nyní prostor pro pana ministra. Prosím, pane ministře.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za otázku, která míří k problému, který se ukazuje v průběhu let jako stále naléhavější. No, byrokracie je tam proto, že ji tam minulé vlády nastavily, včetně té vaší. Je to strašně moc let stejné a podle mého soudu je to zbytečné, já s vámi souhlasím z velké části. Ten koncept ověřování předchozího studia prostě pochází z dob poměrně vysoké regulace trhu a přehledného vzdělávacího systému u nás a v dalších zemích, a ukazuje se, že v dnešním světě vzdělávání hrají čím dál větší roli i instituce, které vůbec nemají oficiální statut třeba vysoké školy. Já jsem minulý týden navštívil Škodovkou založený Institut 42, který je velmi prestižní, žádaný, respektovaný zaměstnavateli a není vysokou školou podle českých zákonů, takže ho nelze ani uznat. Tak si myslím, že nás čeká vážná politická debata o celém konceptu uznávání, abychom ten systém modernizovali pro dnešní dobu. Má to ale samozřejmě celou řadu souvislostí včetně finančních, sociálního pojištění a podobně. Prostě dlouhou dobu si na to stěžují ti, kteří tím procesem procházejí. On má velmi podobnou podobu na vysokých školách, které uznávají pro své potřeby předchozí studium, a také často vystavují ty posuzované poměrně detailnímu zkoumání předchozího studia, a myslím si, že je namístě, abychom zejména vůči důvěryhodným zemím postupovali nějakým zjednodušeným způsobem, a Spojené státy mezi ně patří. Já teď nechci popisovat detailně ten proces. V zásadě se žádají informace, které ti lidé často nemají okamžitě po ruce a musí je dohledávat. Ročně je zahajováno asi 3 000 řízení tohoto typu na Ministerstvu školství. Za minulý rok jich bylo podáno 3 016, uzavřeno bylo 2 318 a necelých sedm set - 698 žádostí - je pořád ve stavu nedořešenosti, protože nebyly dodány nějaké detailní údaje.

Já jsem po svém nástupu přistoupil k reorganizaci administrativní struktury, která se tím zabývá, a od 1. ledna je agenda v rukou samostatného oddělení, které podléhá vrchní ředitelce sekce pro vysoké školství. Přiznám se, nevím, kolik je tam v tuto chvíli úvazků, ale posilovali jsme tu kapacitu, protože se pokoušíme dohnat zpoždění a ten velký balík nevyřízených žádostí.

Ale já bych opravdu vyzýval k vážné a praktické debatě se zákonodárci. Ono to má dopad do celé řady oblastí uznávání kvalifikací, ale myslím si, že bychom ten systém měli zjednodušit, debyrokratizovat a udělat ho také uživatelsky přívětivějším, aby ti lidé nemuseli dokládat nejrůznější opisy a podobně u škol, které pocházejí ze vzdělávacích systémů, které nemusíme podezřívat z toho, že by byly ještě v menším pořádku, než je náš vlastní.

Děkuji za tuto otázku, zabýváme se tím a je to důležitá věc.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, pane ministře. Zeptám se pana poslance, zda je zájem o doplňující otázku? Je tomu tak. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Děkuji, pane ministře, za odpověď. Jenom před závorku: všimněte si, já jsem nekritizoval vás ani osobně, ani tuto vládu, že bych řekl: předtím to byrokratické nebylo a je to byrokratické až za vás. Jenom v momentě, kdy se mi začaly množit ty žádosti, jsem se obrátil na vás v souvislosti i s kontrastem toho, že my prostě opravdu chceme, aby mladí lidé v zahraniční studovali, ale nechceme a neměli bychom to chtít komplikovat rodičům, kteří tady musejí obíhat, potom platí sociální, zdravotní pojištění jako v tomto případě, pak jim to stát zpětně vrací a je v tom zmatek. Můžu vás ubezpečit, že bych takovou interpelaci dal i na vlastního ministra školství, jako jsem to dělal v minulém volebním období.

Jinými slovy, já vás pak jenom poprosím skutečně o zpřesnění všech čísel (Předsedající: Čas.), jak jsem se ptal, abychom to nějakým způsobem posunuli, a nabízím pomoc v té debyrokratizaci. (Předsedající: Čas, pane poslanče.) Ano, já vím.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Má zájem pan ministr o odpověď? Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Moc děkuji. Nechci vést žádnou lacinou polemiku opozice-vláda. Myslím si, že je jasné, že takto historicky máme nastavený systém, do kterého jsme zatím málo zasáhli, a potřebuje elektronizaci a potřebuje zjednodušení a v některých případech, nějaké blokové výjimky, abychom to nezkoumali v žádném detailu, protože prostě ty země mají nějaké standardy v zajištění kvality, a pokud to dokážeme, zjednodušíme život sobě, ministerstvu, vysokým školám a těm lidem taky.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další na řadě je pan poslanec Kubík, který bude interpelovat pana ministra Stanjuru. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Jan Kubík: Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře. V poslední době se na mě obrací spoluobčané jako na předsedu podvýboru pro cestovní ruch a sdělují mi své zkušenosti nebo jejich nejbližšího okolí s bankomaty společnosti Euronet. Když jsem se tou kauzou začal zabývat, ona už je dneska na světě a zatím jsem bohužel nenarazil na žádné stanovisko Ministerstva financí, a je to s podivem, protože tato forma obohacování nadnárodní společnosti v lidech způsobuje nedůvěru vůči nástrojům, které využívají běžné banky. Bohužel pro turisty je to pak další z řady podvůdků a nástrah, na které při pobytu na našem území narážejí. Nejdřív jsme se zbavili pověsti taxikářů a směnáren, tak bohužel je to další ostuda České republiky, a pak když člověk na cestovatelských fórech čte, že v Čechách už kradou i bankomaty, tak z toho člověk nemá radost.

Na svých webových stránkách a v dalších dostupných materiálech tato společnost Euronet EEFT chlubí přístupem ke globální platební síti Euronet Worldwide s možností moderních nástrojů pro hotovostní, bezhotovostní platby a nabízejí je v poslední době zvláště malým obcím anebo restauračním zařízením. Předpokládám, že tato firma disponuje všemi potřebnými povoleními pro poskytování bankovních služeb. Není tedy nic snadnějšího, než aby instituce Ministerstva financí provedly nějaké šetření a kontrolu této firmy, ostatně jak v mnohých případech to jde udělat téměř okamžitě, a ten fakt, že lidé díky tomuto podezřelému fungování bankomatů přicházejí o peníze, bohužel tady je.

Proto bych se chtěl zeptat nebo položit dvě otázky: za prvé, zda s tímto problémem, jak firma Euronet působí na území České republiky, už jste byl seznámen, a za druhé v podstatě, jestli je ve vašich možnostech nějak zastavit toto obírání lidí (Předsedající: Čas.) a našich turistů?

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, pane poslanče, a nyní prostor pro pana ministra. Pane ministře, prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Kdybych chtěl být extrémně stručný, řeknu: ano, jsem, a na druhou otázku: velmi omezené možnosti. Ale nebudu tak stručný.

Ten problém jste popsal, on reálně existuje, takže spíš si jenom popišme legislativní situaci, v které jsme. Poskytování platebních služeb je regulováno evropským právem, konkrétně směrnicí o platebních službách PSD2. Jestliže provozovatel bankomatu poskytuje samostatně platební službu, výběr hotovosti, musí získat oprávnění u České národní banky, ne u Ministerstva financí. Zákon o platebním styku pak obsahuje povinnost informovat klienta o poplatcích s výběrem hotovosti. Za nedodržení informačních povinností jsou stanoveny sankce, které uděluje regulátor - Česká národní banka.

Klientovi ale nemusí být poskytována pouze jen platební služba výběr hotovosti, ale provozovatel nezávislého bankomatu - tím se myslí někdo, kdo není banka, jenom poskytuje službu - může nabízet i jinou, řekl bych v uvozovkách službu mimo rámec regulace finančního trhu, ale v takovém případě dohlíží na dodržování pravidel a zákona Česká obchodní inspekce. Poskytovat klientovi službu, aniž by byl řádně informován o úplatě, může představovat klamavou obchodní praktiku, za kterou jsou stanoveny poměrně vysoké sankce, na českém trhu 5 milionů korun, ale pokud to má unijní rozměr, což v tomto případě klidně může mít, tak ty sankce mohou být i mnohonásobně vyšší. Sankce pak uděluje i Česká obchodní inspekce, na finančním trhu česká banka.

Navíc platí, že se skutečně může jednat o skrytý poplatek za poskytnutí výběru z bankomatu, protože podle informací, které mám jakoby dohromady: vyberete si peníze a současně dostanete informaci o zůstatku, což je vlastně běžné, že na mnoha těch papírových výpisech, pokud si to klient přeje, je tam vytištěn i zůstatek po výběru, to není nic překvapivého. To znamená, nástroje, jak postihovat toto opatření, existují: buď je má Česká národní banka, nebo Česká obchodní inspekce - podle toho, o jakou službu a jakou (jaký produkt?) se jedná.

Navíc, a to je částečná odpověď na otázku 2, v této chvíli vyjednáváme na evropské úrovni... (Řečník hledá ve svých materiálech.) Omlouvám se, abych vám to řekl přesně: nová legislativní pravidla pro činnost nezávislých bankomatů na těch, které neprovozují jednotlivé bankovní doby (domy?). A nově, až se nám to povede dojednat a budeme implementovat v členských státech, budou muset tito provozovatelé podléhat registraci a dojde k posílení informační povinnosti vůči klientovi.

A když se jako opravdu vrátíme i k té síti, je třeba říct, že to není první problém, který tato skupina má. Když si vzpomenete, že jsme tady společně, myslím, že v roce, zkraje roku 2022, řešili zákon, který upravoval tu službu dynamic currency conversion, byla účinná od poloviny roku 2022, kde vlastně takový ten: Chcete to v korunách, nebo v té měně? Cizinci to vidí tady a naši občané to vidí v zahraničí. Tam jsme hodně zpřísnili pravidla, protože tam docházelo taky k něčemu, co bychom mohli nazvat pochybnou obchodní praktikou. Ta společnost má dlouhodobě problémy, je třeba říct. Ale na jedné straně to licencuje Česká národní banka, to je regulátor, a na druhé straně nekalé obchodní praktiky má poskytovat Česká obchodní inspekce. Jinak my o tom problému informováni jsme a bezesporu jsou o tom informováni z veřejných zdrojů jak Česká národní banka, tak Česká obchodní inspekce.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Má zájem pan poslanec o doplňující otázku? Je tomu tak. Prosím.

 

Poslanec Jan Kubík: Já bych se spíš jenom zeptal: Jestliže v podstatě to nemá v gesci Ministerstvo financí, tak jestli Ministerstvo financí může dát podnět České národní bance anebo České obchodní inspekci, aby to šlo z těch nejvyšších míst, na prošetření tohoto problému?

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Prosím, pane ministře.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Bezesporu podnět dát může, ale já si myslím, že už to šetří, že to není tak překvapivá informace. Můžu prověřit, aby kolegové z Ministerstva financí na pracovní úrovni zkontaktovali své partnery v České národní bance, ale podle mě dostaneme informaci, a já myslím, že takové věci většinou dohledový orgán nebo regulátor oznamuje po skončení kontroly a řízení a neavizuje to dopředu právě proto, aby nezhatil vlastně férovost a objektivnost takové kontroly.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní je na řadě pan poslanec Králíček, ale pana poslance v sále nevidím, tudíž jeho interpelace propadá, a dostává se na řadu pan poslanec Okleštěk, který interpeluje pana ministra Bartoše. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo. Děkuji, pane ministře, že sedáte tam, kde sedáte. (Ministr Bartoš si sedl do první lavice před řečnický pult.)

Vážený pane ministře, základním kamenem novely stavebního zákona je ustanovení, podle kterého je každý majitel stavby povinen uchovávat stavební dokumentaci ve stavu, která odpovídá skutečnému provedení stavby. Povinnost se vztahuje na všechny typy stavebních objektů bez ohledu na to, zda byly postaveny před vstupem nebo po vstupu zákona v platnost. Nesplnění této povinnosti může vést k vydání rozhodnutí stavebním úřadem, které majiteli nařídí pořízení takzvaného pasportu stavby. V krajním případě může být majiteli uložena sankce až 400 000 korun. Pasport stavby je zjednodušená forma dokumentace, která reflektuje aktuální stav a uspořádání objektu. Je nezbytný v situacích, jako jsou rekonstrukce, prodeje nemovitostí, plánování stavebních zásahů, změna využití objektu, údržba, odstranění stavby či při žádosti o hypotéku. Pasport obsahuje výkresy současného stavu nemovitosti, technickou zprávu a průvodní zprávu popisující skutečné využití všech prostor. Pro majitele nemovitosti to znamená nutnost zajistit, aby jejich stavební dokumentace byla vždy aktuální a v souladu s legislativou. To může zahrnovat nutnost revize stávající dokumentace, případně pořízení nového pasportu stavby. Vlastníci by měli věnovat zvýšenou pozornost správě svých stavebních dokumentací, aby se vyhnuli možným sankcím.

A já se ptám, pane ministře, je toto v pořádku podle vás? Nové sankce, nové pokuty, navíc retroaktivita, když tito majitelé nemovitostí platili poctivě (Předsedající: Čas.), platili poctivě daň? A zbytek v doplňující otázce.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a nyní prostor pro pana ministra. Pane ministře, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuji za otázku. Vážený pane poslanče a poslanci a poslankyně, to téma totiž bylo zdviženo v médiích, tam se objevilo vlastně tvrzení o jakési nové povinnosti, kterou stanovuje právě nový stavební zákon, která spočívá v požadavku na uchování ověřené projektové dokumentace, a také o nové sankci za nedodržení této povinnosti, ale tohle tvrzení není zcela pravdivé. Povinnost uchovávat dokumentaci stavby platí již dneska podle zákona č. 183/2006 Sb. V konkrétním paragrafu se pak stanoví, že vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby dokumentaci jejího skutečného provedení, rozhodnutí, osvědčení, souhlasy, ověřenou projektovou dokumentaci, popřípadě jiné důležité doklady týkající se stavby. Tahleta povinnost je zachována i v novém stavebním zákoně, konkrétně v § 167d, dle kterého vlastník stavby a zařízení je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou projektovou dokumentaci a opět dokumentaci provádění stavby a tak dále, došlo-li k odchylce od dokumentace pro povolení stavby, popřípadě dokumentaci skutečného provedení stavby, přesněji geodetické části nebo, a to - nebo zdůrazňuji - pasport stavby, rozhodnutí, osvědčení, souhlasy a jiné důležité dokumenty.

Nově v tom výčtu jsou - do uchovávaných dokumentací je také ověřená projektová dokumentace a dokumentace pro provádění stavby, neboť tyto druhy dokumentací zavádí nový stavební zákon a jsou relevantní k tomu uchovávání. Pokud však u existujících staveb tyhlety dokumenty vlastník nemá nebo jimi nedisponuje, postačí dokumentace skutečného provedení stavby, opět zdůrazňuji, nebo pasport stavby. Nejedná se tedy o zavedení povinnosti, že by vlastník nemovitosti měl mít ověřenou projektovou dokumentaci, ale zcela mu postačí pasport stavby, což už je v současné době. Takže ta povinnost zůstává beze změny a nic se přechodem nového stavebního zákona nezmění.

V čem máte pravdu, tam byla udělena nějaká sankce, kterou lze za nedodržení této povinnosti uložit už v tom starém stavebním zákoně. Tam byla ta sankce až v hranici 200 000 korun. § 189 odst. 5. písm. b), přičemž podle nového stavebního zákona je tato sankce zvýšena až na 400 000 korun v patřičném odstavci. Navazuje to na skutečnost, že nový zákon zpřísňuje sankce za nedodržení všech povinností, nikoliv pouze tedy této sankce, což má zamezit skutečně nedodržování stavebního zákona. Těmito ustanoveními se naplňuje veřejný zájem na zachování stavební kázně. Ten je podle mě legitimní a celospolečenský.

Takže jenom abych to shrnul, možnosti, jak to bylo vyžadováno, to zůstává. Je tam varianta "nebo pasport stavby" a skutečně ta část uložené sankce se zvyšuje.

Jestli toto stačí? Případně doplním, vy jste také ještě chtěl mít nějakou doplňující otázku.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a hned se zeptám na doplňující otázku. Je zájem. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já vím, že tam ta sankce byla, ale byla 200 000, a možná bylo dobré diferencovat potom podnikatele nebo podnikající fyzické osoby a potom osoby, které jsou pouze fyzickými osobami. Ale co je důležité, nějakým záhadným způsobem nám vypadla větička, která tam byla, respektive odstavec, že při určení druhu správního trestu a jeho výměry se u fyzické osoby přihlédne k jejím osobním poměrům a u právnické nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti, a toto nám tam vypadlo. Potom už nemůžete zohlednit ani výši té pokuty, jak já bych si tedy představoval, nebo toho poplatku nebo jak tomu budeme říkat, ale trestáme ty lidi potom nebo hrozíme jim až 400 000. Pro mnohé lidi by toto mohlo být likvidační, myslím tím pro starší lidi, kteří velkými prostředky nedisponují. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Má zájem pan ministr o odpověď? Je tomu tak. Pane ministře, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já bych ještě možná odpověděl. Ta původní sazba, která byla nastavena, je stará dvacet let, ta vrchní hranice. Obecně sankční mechanismy, které jsou v zákonech, i ve stavebním zákoně, jsou proto zvyšovány. A tam, myslím si, že při určení toho druhu - vy jste se ptal, tam se něco řeší v rámci přestupkového zákona. Já nevím, jaká je volnost v tom nastavování, z hlavy to neseknu, jak je to hodnoceno, kdy se určuje míra té sazby. Tam to bylo definováno tou větou, kterou jste zmiňoval, nemám teď legislativní text před sebou. Ten zákon jsme měli ve Sněmovně, měli jsme ho v Senátu. Zda nám tato věc unikla, nevím, na ten detail bych se musel skutečně podívat, nebo se podívat, jak se v praxi uplatňuje výše sankce, což samozřejmě tam je stanovena vrchní hranice, ale tu praxi bych musel doložit.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, pane ministře. Další na řadě je pan poslanec Zborovský, který interpeluje pana ministra Výborného. Pane poslanče, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Miroslav Zborovský: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, všichni jsme zaznamenali dnešní stávku zemědělců tady v Praze. Já bych vás chtěl požádat o nějaký komentář k aktuální situaci, k tomu, co jste projednali se stávkujícími zemědělci, a také se vás zeptat, co vy jako ministr zemědělství pro naše zemědělce děláte.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a nyní prostor pro odpověď pana ministra. Pane ministře, prosím.

 

Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane poslanče, kolegyně, kolegové, děkuji za ten dotaz, možná i za možnost tady vystoupit. Vím, že ráno, když se zde projednával program, návrh programu na dnešní den, tak tady vystupovali kolegové ze zemědělského výboru z opozice se snahou zařadit samostatný bod. Já bych i asi proti tomu nic neměl, ale nicméně v tu dobu jsem opravdu komentoval dnešní protesty, a hlavně jsem byl na cestě na tu samotnou demonstraci nebo ten samotný protest, protože jsem si vždy zakládal - platí to i pro dnešní den - na tom, že o problémech je potřeba hovořit, a hlavně jsem chtěl osobně sdělit zemědělcům, farmářům, kteří přijeli, jak konkrétně je aktuálně nastavena forma podpory a pomoci zemědělskému sektoru, protože jestli něco platí za mě, jestli něco platí za vládu, za celou vládní koalici, tak je to skutečnost, že jsme si vědomi problémů, kterým čelí české i evropské zemědělství. Ne nadarmo ty protesty jsou od Španělska po Lotyšsko, to je naprosto nesporné. Současně je potřeba také vidět, že jsme po prvním roce společné zemědělské politiky - a my jsme splnili slib, že vyhodnotíme první rok.

Kolegové ze zemědělského výboru i z řad opozice znají ta čísla, to znamená, víme, jaký je ten dopad a že největším problémům dnes čelí střední zemědělské podniky a družstva - když bych to měl nějak vymezit, řekněme, od 420, 450 do 2 500 hektarů obdělávané půdy, tam ty problémy jsou skutečně největší, a proto jsem už minulý týden v pátek po jednání, která vedu v posledních týdnech - opravdu jako svoji prioritu, a jednáme téměř každý den, po projednání nejenom se zemědělskou K10, ale hlavně s předsedy politických stran vládní koalice, s panem premiérem, s panem ministrem financí - mohl přednést jasná řešení, to, co přináším na jednání s vládními organizacemi.

A dovolte mi to krátce tedy shrnout, a to bylo to, co jsem dnes, když se pan poslanec Zborovský ptal na to, jak jsem tedy se zemědělci vedl interakci nebo debatu, tak jsem jim to říkal individuálně, protože v tom davu jsem se s mnohými zastavil a snažil jsem se trpělivě vysvětlovat tu situaci, případně ukazovat, kde mohou čerpat nebo kam mohou sáhnout pro pomoc, respektive co jim doručíme ještě v letošním roce a co doručíme v roce 2025. Ale řekl jsem to i veřejně, a protože mám občas pocit, že ty informace úplně nedoplouvají v úplnosti, tak jsem včera rozeslal všem farmářům, zemědělcům v České republice, to je asi 30 000 podnikajících osob - fyzických, právnických - dopis, ve kterém jsem jim to všem se snažil popsat a ukázat, jaké kroky naše vláda ve prospěch všech zemědělců dělá.

Shrnuto a podtrženo - a nechávám stranou a ono to není nedůležité - když jsem odcházel dneska z těch protestů, tak mě tam jeden farmář z Podkrkonoší zastavil a začal mi říkat: Pane ministře, hlavně tu byrokracii řešit. A já mu říkám: Jsem rád, že tady konečně někdo taky zmíní něco jiného než peníze, protože ano, je to i o té byrokracii, administrativě, a tady naše vláda a já osobně dělám, co mohu. Prostě toho Otesánka, který nám tady narostl - který je zčásti způsoben i podmínkami, které nám klade Evropská komise, ale části si to působíme sami - tak toho Otesánka budeme řezat zprava, zleva - a co můžeme zrušit, to zrušíme, viz třeba věc, která se týká doložení podmínky bezdlužnosti.

Ale to důležité, co je potřeba říct: pro letošní rok máme připravenu mimořádnou pomoc celému sektoru ve výši 2 miliardy korun a, pane poslanče, pro rok 2025 jsou to další 2 miliardy korun. Letos se to skládá z 550 milionů, které jsem byl schopen nějak poskládat v rámci rozpočtu ministerstva na to, abychom podpořili - jednoduché peníze, jednoduchou podporu, která bude směřována na welfare, čili hlavně do živočišné výroby - a to je ten střední sektor, tam máme ty největší problémy, a zároveň navýšíme obálku na podporu investic, i to je důležité, ve výši 1,5 miliardy, čili na 3 miliardy korun, 3 miliardy korun na investice v oblasti zemědělství. Ten program nadesignujeme tak, jak si řekne zemědělský sektor - o tom chci s nimi hovořit. Blbě se ta debata vede na náměstích a na ulicích nebo na traktorech, ale dobře se vede u stolu. Já věřím, že k tomu stolu si spolu taky sedneme. Pro příští rok je tady skutečně přislíbena částka 2 miliardy korun, na tom jsme dohodnuti s panem premiérem a s předsedy koaličních stran. A zjednodušeně řečeno, teď hledáme podvozek, jakým způsobem ty 2 miliardy doručíme do správné poštovní schránky, ale s tím si určitě poradíme. A znovu říkám (Předsedající: Čas.), jsem na straně zemědělců a za jejich zájmy budu i nadále bojovat u nás i v Evropě. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, pane ministře. Zeptám se, zda je zájem o doplňující otázku? Není tomu tak.

Další na řadě je pan poslanec Brož, který bude interpelovat pana ministra Rakušana, kterého ale teď nevidím, takže v případě nepřítomnosti vám bude odpovězeno písemně. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Brož: Ano, děkuji, paní předsedající. Vážený pane ministře, vím, že Ministerstvo vnitra vydalo nedávno leták, který má název Desatero bezpečného chování v online světě, a děkuji za tohleto. Zároveň si ale myslím, že to není dostatečná ochrana dětí. Nedávno se ke mně dostal příběh osmileté holčičky, které cizí osoba na Instagramu posílala videa s pornografickým obsahem, a ta to potom ukazovala dětem ve škole. Je to případ, který policie i vyšetřovala, šlo o to, že v komunikaci na Instagramu ona i uváděla tomu pachateli, že je jí osm let, tam už skutečný věk přiznávala. Jednalo se určitě o pochybení v rodině, že se vůbec k tomu obsahu dostala. Aby se mohla přihlásit, vytvořit profil, musela falšovat věk, nicméně v komunikaci s pachatelem už potom věk osmi let přiznávala. Pachatel pravděpodobně nebude nikdy odhalen a může tak ohrožovat další děti. Podle policie je totiž pramalá šance dotyčného odhalit kvůli složitému sdílení dat se společností Meta.

Já bych se vás rád zeptal, co plánuje Ministerstvo vnitra v rámci ochrany dětí na sociálních sítích? A za druhé, co můžete zlepšit v odhalování pachatelů v takovýchto závažných případech? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Pan ministr je řádně omluven od 16.45, takže bude odpovězeno písemně.

Další na řadě je pan poslanec Smetana, který interpeluje pana ministra Výborného. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Karel Smetana: Krásné odpoledne, dámy a pánové. Vážený pane ministře, zůstanu u tématu dnešní stávky, vy už jste to tady načal. Jeden ze stěžejních problémů, které trápí naše zemědělce, je stále rostoucí byrokracie, onen byrokratický Otesánek, o kterém jste mluvil. Mě by zajímalo, jak konkrétně - my jsme se tedy v rámci koalice shodli na tom, že je potřeba tohoto Otesánka otesat - jaké konkrétní kroky připravuje Ministerstvo zemědělství ke snížení byrokratické zátěže zemědělců?

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a nyní je prostor pro pana ministra. Pane ministře, prosím.

 

Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pane poslanče Smetano, kolegové, děkuju za ten dotaz, protože můžu pokračovat plynule v tom, co jsem říkal, a já tím plním jenom to, co požadovala opozice ráno, tak já myslím, že si takhle dokážeme vzájemně vyjít vstříc.

Ano, kdyby to trápilo jenom zemědělce, jak tady říkal pan poslanec Smetana, ale mě to neskutečně trápí taky, protože to byste nikdy nevěřili, co je taky možné. Jednak to můžeme sledovat dnes a denně. Dnes farmář bohužel tráví víc času u počítače, kde večer doplňuje různé tabulky, excelové a neexcelové, vyplňuje hlášení a připravuje se na kontrolu, která přijde zítra, aby za týden přišla kontrola z jiné instituce na tu samou věc. Na ušní známky u krav jednou přijde plemenářská inspekce a podruhé přijde Zemědělský intervenční fond. To jsou věci, kterým já nerozumím. Nedokážu je hájit, nedokážu je vysvětlit a děláme všechno pro to, abychom přesně tímto způsobem začali tu administrativu a byrokracii zmírňovat.

Prakticky, abyste věděli jak, abych o tom jenom nemluvil: máme na ministerstvu fungující antibyrokratickou komisi. Musím říct, že ta komise nebyla založena mnou, tu založil tuším už pan ministr Gandalovič - léta Páně nevím, 2008, 2009, jestli se nepletu, pan poslanec Bendl by věděl lépe a přesně - a v různých obdobích různě působila, za některých ministrů vůbec nebo bez nějakého aktivního dopadu. Ale já opravdu chci, aby se ta komise rozpohybovala a dodávala mi konkrétní podněty z praxe. Tam totiž nesedí úředníci, tam sedí zemědělci, farmáři, kteří dennodenně do toho chléva, na to pole jezdí, a já od nich chci vidět konkrétní podnět: Tady, pane ministře, je problém, takové máme, my řešíme, musíte změnit zákon, musíte změnit nařízení, vyhlášku, metodický pokyn, dát nařízení řediteli SZIFu nebo já nevím komu. To je jeden zdroj těch podnětů.

Pak jsem si vytvořil skupinu - protože musíme trošičku akčně k tomu přistoupit, nemůžeme to dělat rok - můj náměstek má na starosti skupinu, která koordinuje přípravu dvou balíčků. Jeden balíček bude legislativní. Tady moc poprosím pány poslance a paní poslankyně z opozice o spolupráci, protože půjde o to, abychom to dokázali rychle tady protlačit Sněmovnou. Myslím, že půjdeme nějakým poslaneckým návrhem. Vedle toho máme balíček antibyrokratický, to je nelegislativní povahy, a tam pojedeme řekněme klidně i nějakou postupnou metodou tak, jak to bude přicházet. A je to něco, na co nečekáme, co nebude mít start za týden, za měsíc, za půl roku. To jsme už začali, když se podíváte na některé konkrétní věci, konkrétní opatření, která jsme udělali, tak za poslední dvě jednání vlády jsme měli tři nebo čtyři materiály, které se mimo jiné věnovaly byrokracii v zemědělství.

Ono tím, že to je samozřejmě věc drobná, tak potom není tak vidět v médiích, ale rád tady připomenu, že jsme například zjednodušili pravidla pro zemědělce hospodařící v ekologickém zemědělství. Doposud platí povinnost 20 % plochy v ekologickém zemědělství oset takzvanými netržními plodinami, ale tuhle podmínku rušíme, a tady ukážu to kouzlo. Když zrušíte tuto podmínku, tak nejenom že ji ten zemědělec nemusí realizovat, ale hlavně, odpadne ta kontrola, protože s každou podmínkou je spojena nějaká kontrola, která přijde a prudí: Udělal jsi to, splnil jsi to, nesplnil jsi to? Tady ti chybí metr čtvereční, buch, sankce a podobně. Čili tohleto samozřejmě i s tímto opatřením padá. Berte to jako modelový příklad, ale zrovna tenhle znamená poměrně hodně. A když vidíme i dnes působení Evropské komise, která začíná trochu se dostávat do nějakých racionálních mantinelů toho, abychom dokázali skloubit možnosti evropského zemědělství, reálnou péči o půdu, ochranu vody, přírody, ale také schopnost zůstat jako Evropa konkurenceschopní vůči zbytku světa, tak některé podmíněnosti se nám po debatě s Evropskou komisí také daří upravovat.

Vedli jsme tady dlouhou debatu. Vy jste to mohli sledovat i v médiích, třeba o úhorech, DZES 8. Ta podmíněnost pro letošní rok bude mít výjimku, ne absolutní. Zelené pásy podél vod zůstanou tak, abychom chránili vodoteče. Zůstane povinnost ponechat dlouholetý úhor zelený, osetý travními porosty, to zůstane, ale jinak bude možné využít meziplodiny nebo dusík vázající plodiny. A já bych mohl takhle pokračovat, jedno opatření za druhým.

Na závěr řeknu to, které se mi podařilo prosadit u Evropské komise. Na můj nátlak, na nátlak České republiky, jsme dokázali snížit během jednoho měsíce počet kontrol u AEM systému sledování půdy o 50 %. Dámy a pánové, o 50 %! Takže to je taky úspěch České republiky, našeho ministerstva, na půdě Evropské unie. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Smetana: Děkuji za odpověď, pane ministře. Jeden ještě z těch bodů, po kterém zemědělci volají, je snížení četnosti vykazování evidencí, zejména evidence postřiků. Je také toto ve hře?

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a nyní pan ministr. Prosím.

 

Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Pane poslanče, vy jste neodbytný, ale ano, rád vám odpovím. (Pobavení a smích několika poslanců hnutí ANO.) Děkuji za ten dotaz. Ne, já jsem to řekl samozřejmě v nadsázce, protože my se zemědělským výborem a s panem místopředsedou Smetanou o tom tu debatu vedeme. No, upřímně řečeno, tady si trošičku musíme sáhnout do svědomí všichni tady ve Sněmovně, nejenom páni v opozici, ale i my páni a dámy vládní koalice. Když jsme tady vloni ten zákon schvalovali, tak jsme trochu neviděli, co schvalujeme. Ano, jsem připraven přinést novelu zákona o rostlinolékařské péči i sem, do Poslanecké sněmovny, a ano, je to další příklad z toho, jak pojďme ta opatření v případě evidence těchto látek dát do nějakých rozumných parametrů. Já vám v tuto chvíli nejsem schopen říct úplně to závěrečné resumé, s čím přijdeme. Vedeme o tom debatu ještě s lidmi, kteří se věnují zase naopak vodnímu hospodářství, protože samozřejmě tady ty dva veřejné zájmy na sebe narážejí, ale já si myslím, že to řešení najdeme.

Určitě jsem připraven upravit frekvenci odevzdávání dat pro ty statistické účely. Myslím, že to bohatě bude stačit jednou ročně, třeba do konce února. Upravit možnost odevzdávání dat za určené období na vyžádání příslušného orgánu, upravit povinnost pro předávání záznamů do elektronické podoby do 30 dní od provedené aplikace, případně stanovit tu lhůtu delší, umožňuje to čl. 3 nařízení 564 z roku 2023. Čili tady určitě nějaké řešení najdeme.

Jenom chci upozornit na jednu věc. Nesmíme zapomenout i na veřejný zájem ochrany vod. Tady rád řeknu to, co jsme dneska na poradě vedení Ministerstva zemědělství přijali. Máme pozitivní zkušenost z vodní nádrže Želivka a Švihov, kde jsme nastavili nějaký management používání ochranných přípravků tak, abychom chránili tyto vodní nádrže na pitnou vodu. Budeme to aplikovat po úspěšné zkušenosti se zemědělci i na dalších čtyřech nádržích. Má to pozitivní efekt a jsme schopni kompenzací to podpořit taky u zemědělského sektoru. Takže to bylo už trošku odbornější téma, ale věřím (Předsedkyně: Čas.), že i kolegové jsou v obraze. Já vám děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Nyní je na řadě pan poslanec Bělobrádek, který opět bude interpelovat pana ministra Výborného. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji, paní místopředsedkyně. Jak je ta čeština krásná! Říkala jste, že opět budu kandidovat pana ministra Výborného, a má to dva výklady. (Předsedající: Interpelovat, pane, ne kandidovat.) Já jsem řekl interpelovat, interpelovat pana ministra, a ono to má dva významy, že opět bude interpelován pan ministr, anebo že já opět interpeluji. Ale musím říct, že jsem poprvé v této situaci, poprvé v životě interpeluji.

Nyní k vlastní interpelaci. Vážený pane ministře, v posledních letech jsme zažili rekordní inflaci a zdražení cen potravin, avšak podle údajů Českého statistického úřadu došlo v lednu 2024 k meziročnímu poklesu cen potravin a nealkoholických nápojů, tedy situace se začíná měnit. Rád bych se vás zeptal, zda byste mohl uvést konkrétní případy snížení cen potravin, dále pak, zda se naši občané nemusí bát o kvalitu potravin. Sám jsem jako inspektor v oblasti veterinární správy kontroloval bezpečnost potravin, tak by mě zajímalo, jak to je teď. Jak ty kontroly probíhají a jak se dostávají do oběhu právě potraviny, pod jakou kontrolou, případně co jako Ministerstvo zemědělství děláte pro snížení cen potravin, zda s tím vůbec můžete vy jako ministr zemědělství něco konkrétně dělat, a jak se snažíte o zlepšení kvality, tedy i jakosti našich potravin pro koncového spotřebitele? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a nyní prostor pro pana ministra. Pane ministře, prosím.

 

Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane poslanče, kolegyně, kolegové, těch otázek tam padlo tolik, že to bohužel v těch pěti minutách asi úplně všechno nezvládnu, ale můžeme to potom rozebrat někde u kávy, tomu se vůbec nebráním. Děkuji za otevření tématu, který jsme velmi živě prožívali v měsíci prosinci a ještě na začátku ledna. Dneska nám to přebíjí některá další témata.

Ale ano, mám radost z toho, že tady mohu potvrdit, že ceny potravin na rozdíl od toho, co jsme tady slyšeli na začátku prosince - to strašení, že nám ceny potravin od ledna zase vzrostou, půjdou do závratných výšin - tak se to nenaplnilo. I když jsem řekl, že k tomu není jediný důvod, tak mi bylo vysvětlováno, jak to všechno bude. Není to tak. Ceny potravin nám stagnují, případně dokonce mírně klesají, výrazně klesají meziročně. Za chvilku ta čísla uvedu. Je to pozitivní věc. Meziročně mezi lednem 2023 a lednem 2024 ceny potravin klesly o 4 % v bloku. Nepopírám, že tady dnes najdeme i ceny některých potravin, třeba zeleniny, které rostou, ale to je logické. Ten cyklus prostě máme každý rok a na jaře, vlastně de facto na úplném konci sezony, kdy už platíte i skladovací plochy, jejich provoz a tak dále, tak ceny tohoto zboží rostou.

Ale jinak pojďme se podívat na konkrétní čísla. V lednu 2024 ceny mouky klesly oproti srovnání s cenou rok předtím o 23,6 %, ceny masa o 6,6 %, ceny jogurtů o 7,6 %, ceny sýrů a tvarohů o skoro 10 %, ceny cukru bezmála o 22 %, takže tady vidíme jasný důkaz toho, že ceny potravin nám nerostou, jak se nám to občas někteří snaží vnutit a přesvědčit veřejnost, že všechno je špatně. Takže to je k těm cenám. Samozřejmě data mám z Českého statistického úřadu, mohli bychom si to skutečně porovnat.

Kvalita a bezpečnost potravin - ano, to je přesně to, pane poslanče, vy to víte, co má na starosti Ministerstvo zemědělství. Na rozdíl od těch cen - protože to chci zdůraznit, ač si to půlka národa myslí, neurčuji ceny chleba, ani mouky, ani másla, ani hovězího - ale jestli na něco máme jako Ministerstvo zemědělství nejenom vliv, ale za co neseme odpovědnost a já osobně, tak je to kvalita a bezpečnost potravin. Máme k tomu příslušné orgány, jako je potravinářská inspekce, Státní veterinární správa tedy v případě výrobků masných. Tyto instituce fungují zcela standardně.

Musím konstatovat, že se tady ukazuje nebo potvrzuje to, co dlouhodobě říkám, že české potraviny jsou kvalitní, že patří k nejbezpečnějším v Evropě. Když se totiž podíváme na procenta záchytů nějakých škodlivých látek, respektive potravin, které vykazují přítomnost nějakých nebezpečných látek, tak když jsou to potraviny z třetích zemí mimo Evropskou unii, tak se pohybujeme někde na 30 %. Když se podíváme na potraviny ze států Evropské unie, tak to výrazně spadne. Když k tomu vezmeme potraviny české provenience, jsme v záchytech na nějakých 9, maximálně 10 %.

Když se podíváme na značky kvality, jako je třeba Regionální potravina nebo značka Klasa, tam jsou jednotky případů, které zase - to je důležitá zpráva pro veřejnost - které jsou transparentně publikovány na webu potravinynapranyri.cz., jeden z nejnavštěvovanějších portálů v České republice, kde velmi transparentně ukazujeme na to, kde se objevil nějaký problematický vzorek potraviny, na kterou si mají spotřebitelé dáti pozor. Takže tolik asi k tomu, co bylo v tom dotazu.

Pokud jde o snižování cen potravin, tady musím říct, že tahám za kratší konec provazu. Nemám přímé nástroje na to, abych dokázal zajistit ten trend, který jsem tady popsal, to je výsledek tržního prostředí. Nicméně jestli něco v ruce mám, tak je to nepřímý tlak směrem k účastníkům celé té vertikály, od zemědělců až po obchodní řetězce. Tady musím konstatovat, že jestli někdo tu situaci dnes na tom trhu nezneužívá, tak jsou to zemědělci na rozdíl někdy od praktik, kterých jsme svědky třeba u obchodníků. Ale tam se snažím ukazovat na to, co je potřeba dodržovat, abychom se chovali všichni fér. (Předsedající: Čas.) Jsem rád, že si to uvědomují právě i prodejci a že se ta situace začíná snad drobně lepšit. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Je zájem o doplňující otázku? (Poslanec Bělobrádek: Ano.) Je, prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já se chci ještě zeptat, jak to je - protože to tady zaznělo i v úterý vlastně z opozičních řad v rámci přednostních práv - se záchyty zdravotně závadných potravin z dovozu. Vy jste o tom hovořil, že větší, ale jestli máme nějaké srovnání třeba s obilím, které se sem dostalo z Ukrajiny, nebo jestli máte nějaké podklady, co se týká třeba drůbeže. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Pan ministr má zájem o odpověď, prosím.

 

Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Děkuji, pane poslanče, za ten dotaz, protože tady koluje takové zvláštní video s nějakým kohoutem a s jedním panem poslancem této Sněmovny. Já jsem si říkal, že kdyby ten kohout tomu trochu rozuměl, tak toho dotyčného klovne, jo, protože tam je předesíláno, že žere nějaké zkažené obilí. Chci znovu dementovat jasně a nahlas, že ty věci, které zaznívaly tady u tohoto mikrofonu v úterý, to, co je v tom hloupém videu - chudák zneužitý kohout - tak že prostě není pravda. Opravdu je to naprostá dezinformace. Myslím, že nikdo tady - a je úplně jedno, že to je předseda opoziční strany - tady nemá bojovat o titul krále dezinformátorů. Jak říkám znovu, chudák kohout, který k tomu byl zneužitý.

Takže abychom byli úplně jasní a přesní. Pokud jde o potravinářskou pšenici, tak nula záchytů, krom toho, že tady nemáme žádné obrovské množství obilí z Ukrajiny. Ten problém v Evropě je ruský. Musíme zabránit tomu, aby v Evropě bylo ruské obilí. Ukrajinské je tady v řádu asi necelých 2 %, několik desítek tisíc tun. Spotřeba je 5 milionů, aby všichni věděli. Ale nula záchytů potravinářské pšenice, tři záchyty, pane poslanče, u té krmné, to kontroluje ÚKZÚZ. Byly to drobně překročené doporučené, nikoliv závazné limity, takže je bezpečnostně nula problém. Žádný problém to skutečně není.

Pokud jste se ptal na kuřecí maso, tak myslím, že tam je evidováno asi 8 nebo 10 záchytů salmonely - standard. Když se sem vozí kuřecí z Maďarska, z Brazílie nebo odkud, tak v zásadě je tam ten samý objem. Jako správný veterinář víte, že salmonele se úplně zcela zabránit nedá, takže ty problémy tady skutečně nejsou. Prosím, aby tady nikde nebyly šířeny podobné dezinformace. Pojďme jednat. My jako vláda i premiér i já se snažíme teď hledat mechanismus, jak ruské obilí, které není v České republice, ale v Evropě, dostat na sankční seznam, protože obilí agresora nemá v Evropě co dělat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Nyní je na řadě pan poslanec Mašek, který bude interpelovat pana ministra Rakušana. Pan ministr je omluven. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Ano, děkuji vám za slovo. Náměstek ministra vnitra Lukáš Hendrych zastupoval Českou republiku na Radě pro spravedlnost a vnitřní věci, která se konala dne 4. března 2024 v Bruselu. Pane ministře, můžete nám vysvětlit, proč jste tam nejel? Ministři na jednání hovořili o aktuálním stavu schengenského prostoru a bezpečnostních důsledcích nelegální migrace, včetně převaděčských a pašeráckých aktivit, dále o nařízení o evropské pohraniční a pobřežní stráži, které poslouží k další diskusi o budoucí podobě ochrany vnějších hranic a celkovém směřování migrační politiky, čili důležité jednání.

Dalším tématem jednání byl boj proti pohlavnímu zneužívání dětí, jednání o novém nařízení, které stanoví konkrétní pravidla pro předcházení pohlavnímu zneužívání dětí a boj proti němu. Opravdu je přednější řešit ve Vyškově na předvolební akci STAN přijetí eura, způsoby vyšetřování prostaty, řešení otázek náboženství, řešení otázek o údajném plánu USA ovládnout a zničit německou ekonomiku? To jsou témata, které jste tam řešil, alespoň podle médií.

Pro řádné fungování Evropské unie je nezbytná důsledná ochrana vnějších hranic. Vás to opravdu nezajímá, pane ministře? To jsou přednější selfíčka na sociálních sítích? Sám jste svým souhlasem v Lucemburku v červnu minulého roku projednávání migračního paktu pomohl odstartovat. Neříkám, že jste ho schválil, ale pomohl jste ho odstartovat, nevyslovil jste se proti. Teď je to pro vás politická zátěž, pane ministře? Myjete si nad tím ruce?

Byl váš zástupce erudovaný a má kompetence a pověření od vlády pro takové jednání? Proč jste nebyl v Bruselu, když jste měl čas na píár akci v České republice? Jaké má vláda scénáře pro přijímání migrantů při předpokládaném odsouhlasení migračního paktu Evropským parlamentem v dubnu? To jsou moje otázky. (Předsedající: Čas.) Děkuji za zodpovězení.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, pane poslanče. Bude vám odpovězeno písemně do 30 dnů.

Nyní je na řadě pan poslanec Koten, který také interpeluje pana ministra Rakušana. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, dámy a pánové, přítomní v sále a vážený pane nepřítomný ministře, ve veřejném prostoru se objevil takzvaný dokument Ministerstva vnitra o prioritách v bezpečnostní oblasti plánovaných pro rok 2024 a byl adresován krajským ředitelstvím policie. V dokumentu je zmíněno několik oblastí, například bezpečnost a plynulost v dopravě, na dálnicích, to (je) předjíždění kamionů, boj proti drogám a tak dále. Nás ale zaskočila koncepce v oblasti veřejného pořádku, prostě opatření v souvislosti k - cituji - skupinám s odlišnými ideovými postoji. Pokud to tedy dobře vnímám, Ministerstvo vnitra by chtělo zavést ideovou policii a podobně jako komunistický režim by chtěli pravděpodobně monitorovat občany s nevhodnými ideovými postoji a za ně je kriminalizovat.

S tím samozřejmě SPD nesouhlasí, a navíc pod tento hlavní plánovací dokument by se měl také podepsat každý krajský ředitel a měl by s tím souhlasit. Já si myslím, že nestrannost příslušníků policejního sboru je základní hodnotou Policie České republiky, stojí to i v jejich kodexu, takže já si myslím, že takovéto věci - no, je to velmi nebezpečná situace.

Já bych se tedy pana ministra rád zeptal, co tím vlastně myslí, těmi opatřeními, zda to má být nějaká novodobá státní policie, která bude hlídat, co si myslíme, anebo něco jiného? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času, i vám bude písemně odpovězeno.

Nyní je na řadě pan poslanec Špičák, kterého ale v sále nevidím, takže jeho interpelace propadá.

Požádám tedy pana poslance Strýčka, který interpeluje pana ministra Bartoše. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Jiří Strýček: Dobrý podvečer, děkuji za slovo. Pane ministře, už asi podle názvu mé interpelace je jasné, že víte, čeho se to bude dotýkat, a je to problematika, se kterou samozřejmě se budete potkávat v budoucnosti ještě stále častěji. Od 1. července se bude nový stavební zákon vztahovat na všechny druhy staveb a zákonem předpokládané zjednodušení a sjednocení procesu územního i stavebního řízení je postaveno na předpokladu jejich celkové digitalizace, tedy to, že všechno má probíhat elektronicky. Pokud mám informace, protože jsem v minulém týdnu objížděl vlastně některé stavební úřady v rámci poslaneckého týdne, tak situace není úplně růžová a samotná příprava digitalizace zatím vypadá jako jeden velký zmatek.

Hlavní platforma, přes kterou se mělo nově komunikovat se stavebním úřadem, takzvaný Portál stavebníka, v podstatě neexistuje. Ministerstvo vyhlásilo novou zakázku v rozsahu asi 10 % původní zakázky, na kterou, pokud mám ještě informace, bude teprve potřeba vybrat dodavatele. Pokud se mýlím, tak mě opravte. Takže tady vzniká několik konkrétních dotazů, s kterými jsem se já na těch stavebních úřadech setkal a na které by bylo dobré v podstatě i těm lidem dát přímo odpověď.

Za prvé: Bude od 1. 7. 2024 skutečně existovat funkční Portál stavebníka? Za druhé: Bude existovat funkční Národní geoportál územního plánování, kde budou zveřejňovány výstupy územněplánovací činnosti? (Za třetí:) Budou existovat funkční evidence stavebních postupů, evidence elektronických dokumentací a přístup do těchto evidencí? A za čtvrté: Kolik času tedy zbude na programování, zkušební provoz, proškolení úředníků a kolik času budou mít stavebníci na to, aby se se vším seznámili a naučili se do 1. 7. nové systémy používat? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a nyní prostor pro pana ministra. Pane ministře, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Dobrý den, děkuji za otázku. Nejenom že se tímto tématem budeme zabývat v následujících měsících, minimálně v diskusích, ale je to téma, které prakticky řeším na různých odborných skupinách a vysvětluji nejen v souvislosti s platností nového stavebního zákona, kde školení probíhají takřka na denní bázi, ať už je to otázka směrem k tajemníkům, nebo ve věci samotného stavebního zákona. Stejně tak již jsme poslali vyhlášku k notifikaci k Evropské komisi a připravují se všechny podzákonné normy, takže já bych možná se vymezil proti tomu slovu "je to velký zmatek".

Ale teď bych možná pohovořil krátce k digitalizaci stavebního řízení. I přes poměrně náročný proces zajištění dodavatele probíhá digitalizace stavebního řízení dle nastaveného harmonogramu. Já jsem tuhle viděl titulek v nějakých novinách, kde říkali: "Bartoš ještě neukázal Portál stavebníka." A já jsem si nevšiml, že by kterýkoliv ministr, co někdy třeba i čtrnáct dní před spuštěním nějakého softwaru, libovolné vlády historicky, ten software měl up and running, jak se říká, aby běžel.

Nicméně cílem je, aby informační systémy byly spuštěny. Já jsem už udával termíny v průběhu května, aby tak k 1. 7. mohl být zahájen ostrý provoz a tím byly naplněny požadavky, které stanovuje zákon. Ty požadavky jsou vlastně ve dvou částech. První je ta část, která je povolovací. Tam hovoříme o systému agendovém pro úředníky a portálu pro ty stavebníky. K tomu je dáno úložiště. Ten systém pracuje ve dvou systémech - dodává se agendový informační systém ISSŘ - a jeho podpůrných systémech, tedy pro úředníky a dotčené orgány, a na portálu pak plnící Portál stavebníka. To je pro tu širokou veřejnost, komunikace se stavebními úřady a vlastně nastartování těch projektů. Oba dva systémy budou propojeny, jsou na ně navázány evidence a podpůrné systémy stavební správy. Vše je vyvíjeno s velkým důrazem na zjednodušení, eliminaci opakovaných administrativních úkonů, aby žadatelé i úředníci pracovali se státem známými garantovanými daty - propojený datový fond PPDF a další. Skutečně se snažíme řídit principem "jeden stát, jedna data, jedno razítko".

Bude se jednat o webové aplikace, tudíž nebude nutná žádná instalace. Pro přihlášení bude využita NIA pro veřejnost a pro úředníky se použije CAIS. To je náhrada do současnosti používaného systému JIP-KAAS. My už testujeme první verzi toho agendového informačního systému, tu budeme finálně akceptovat nejpozději do konce měsíce. Tato verze agendového systému byla už 23. 2. prezentována na Radě vlády pro veřejnou správu. S druhou verzí agendového informačního systému se počítá s předáním od dodavatele nejpozději do 15. 5. Následně bude probíhat interní testování systému tak, aby zhruba měsíc a něco před tím náběhem vlastně mohlo dojít k celé akceptaci. Agendový systém a jeho podpůrné systémy jsou plněny tedy v rámci JŘBU.

Vy jste hovořil o těch 10 %. Tam jsou další komponenty, které potom byly soutěženy standardními způsoby, a ten systém je modulární, takže se bude dodávat v jednotlivých komponentách. Způsob dodávky je rozdělen na dva projektové streamy - analytický a vývojový - a kromě funkční a technické stránky je speciálně věnována uživatelská přívětivost portálu. Tam by měl být termín předání 15. 3 a ke stejnému datu se počítá se zpracováním procesu a jednotlivých use case portálu. Předpoklad je, že by k 1. 5. toto mělo být dodáno.

Jinak je tam ještě ten Národní portál, to je druhá část územního plánování NGÚP, ten není součástí digitalizace stavebního řízení, jede po vlastní linii. Očekáváme, že hardware by měl být dodán během šesti až sedmi týdnů a softwarová část by měla být dodána včas, tedy významně před termínem, kdy vstupuje platnost zákona i v oblasti územního plánování, tedy k 1. 7. 2024. Já se snažím na stránkách ministerstva - ještě mám třicet vteřin - když se podíváte na stránky mmr.gov.cz, tak my jsme je trošku přestavěli, protože tak, jak se blíží platnost nového zákona, ty různé tlaky, třeba na odklad, ale i otázky se množí, byť se snažíme v těch věcech, které už máme připraveny, školit každý den, a stejně tak se bude školit i využití toho softwaru, který je tedy výrazně jednodušší oproti třeba tomu, s čím pracují v tuto chvíli stavební úřady, a jsou tam lišty: stavební zákon a vyhlášky (Předsedající: Čas!), školení a digitalizace. Takže i na stránkách MMR se k aktuálnímu datu vždy můžete podívat na stav.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Jiří Strýček: Pane ministře, tady ty čtyři konkrétní otázky, nebo možná pět, které jsem vám tady položil, to jsou víceméně otázky, o které jsem byl požádán, aby tady byly předloženy z oblasti stavebních úřadů, protože mi věřte, situace není vůbec růžová. Ti lidé se obávají toho, jak to naběhne, jestli to budou schopni zvládnout. Můžu říct, že znám stavební úřady, kde spousta lidí, pokud má možnost, odchází do předčasného důchodu právě z té obavy, jak to tam vlastně po 1. 7. všechno bude.

Takže já jsem otázky položil. Jestli jste schopen garantovat, že to takhle bude fungovat, budu samozřejmě jenom rád a budou rádi i lidé na stavebních úřadech.

Já bych chtěl jenom připomenout: měli jsme tady ePortál - občanka, měli jsme tady ePortál - řidičák a všichni víme, jak to vypadalo po tom náběhu, že to v podstatě ani nebylo otestováno, vyskytovaly se tam problémy a podle mě to jsou digitalizačně menší rozsahy než bude tady toto stavební řízení. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Má zájem pan ministr o odpověď? Pane ministře, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já bych chtěl zareagovat vlastně krátce na ten fenomén změny. Když jsme nastavovali stavební zákon, a děkuji opozici, že se nám ho podařilo schválit v nějaké konsenzuální podobě, která pak prošla i Senátem, byl velký tlak na to, aby byl zachován počet stavebních úřadů v území v té míře, jak jsme teď zvyklí. Že demografie neboli schopnost zaplatit na těch pozicích kvalitní lidi hraje proti nám, bylo jasné už možná před několika lety. Ostatně to je doména státní správy obecně, ta řekněme starší část úředníků nebo lidí, kteří to vykonávají. My jsme zahájili poměrně aktivně i cestu třeba zvýšení platových tříd lidí, kteří jsou zaměstnaní na stavebních úřadech, a tak, jak se ta změna blíží, byť změna vycházející ze stavebního zákona je známá už od května loňského roku, kdy byl ten zákon schválen, teď přicházejí ještě ty jednotlivé prováděcí vyhlášky. Budeme mít infolinku, která bude informovat, 30 lidí na ní bude, ať už uživatele, nebo i ty úředníky po spuštění. Snažíme se skutečně velmi intenzivně i na úrovni třeba krajských měst, ať je to Brno, Ostrava, velká města, malá města, harmonogram školení je také na stránkách rezortu. Nemůžu vyhodnocovat, nevidím do hlavy každého jednotlivého člověka, co odchází - samozřejmě kombinace demografie, přicházející změny, byť dochází asi ze 40 % k zjednodušení stavebního řízení, ať už co do počtu úkonů, předložená dokumentace, tak to bude něco, s čím se budeme muset poprat.

Já si nemyslím, že ten přechod bude úplně bezbolestný. Věřím, že to nebude kvůli digitalizaci, ale nic jiného než pracovat s těmi lidmi v území a snažit se skutečně poskytnout maximální servis pro tu změnu, která nastane pouze tím, že ten zákon nabude účinnosti, je velký úkol pro ministerstvo. Snažíme se dělat maximum.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Další na řadě je paní poslankyně Dražilová, kterou ale stále nevidím, takže její interpelace propadá.

Dále paní poslankyně Babišová, taktéž ji v sále nevidím. I její interpelace propadá.

Na řadě je pan poslanec Rais, který bude interpelovat pana ministra Beka. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Karel Rais: Přeji dobrý den. Začnu trochu netradičně. Minule jsem kritizoval v podstatě aplikaci projektu Holocaust na jedné brněnské škole. Dnes víceméně náhodně jsem zhlédl tady výstavu, kterou připravil ředitel smíchovské průmyslovky a gymnázia pan Sáblík, která se týká téhož tématu a která je prostě mimořádně zajímavým způsobem zpracována. Čili si myslím, že na kvalitu téhož projektu jsme měli možnost v průběhu týdne se podívat, a vidíme ten rozdíl.

Já bych chtěl mluvit o kvalitě na vysokých školách. Vynechám historii, kterou samozřejmě oba známe velmi dobře, protože jsme v tom byli nějakým způsobem exponovaní. Přímo bych přešel k dotazům: Hodláte navrhnout samostatný zákon, popřípadě nějakou samostatnou kapitolu do stávající novely vysokoškolského zákona? Jen tak mimochodem, ale na to mi odpovídal pan premiér Fiala, že už by se ta novela tedy snad mohla v Parlamentě objevit.

Druhý dotaz: Neměli bychom se vrátit zpět do stavu, kdy Ministerstvo školství finančně, formou financí z Evropské unie, podporovalo vznik celého systému řízení kvality na univerzitách, které měly o tyto práce zájem? Zhruba to byl projekt asi 150 lidí, čili ten zájem tam byl obrovský. Centrálně by vznikl model European Foundation of Quality Management, který by si každá univerzita v detailech upravila podle svých potřeb. Určitý standard kvality řízení by tam byl zachován a myslím si, že je potřebný a žádoucí i z pohledu banchmarkingu.

Časově jsem to stihl přesně, děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Nyní prostor pro pana ministra. Pane ministře, prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za otázku, která míří k jedné z klíčových agend Ministerstva školství v poslední době. Skutečně připravujeme v tuto chvíli novelu vysokoškolského zákona. Zvažovali jsme samostatný zákon o kvalitě, ale rozhodli jsme se nakonec v posledních týdnech jít cestou rozsáhlejší novelizace, aby měla přece jenom šanci na rychlejší průchod Sněmovnou. Návrh novely vzniká ve spolupráci ministerstva a Národního akreditačního úřadu a vlastně by mělo dojít po - jestli dobře počítám - osmi letech fungování systému, který byl nastaven v roce 2016 změnou vysokoškolského zákona, tak ta novela by měla přinést určité zkušenosti z toho období, kdy byla zavedena institucionální akreditace na řadě vysokých škol a byly nastaveny vnitřní systémy zajišťování kvality vlastně jako povinnost jednotlivých vysokých škol.

Ta novela se dotkne jednak těch samotných procesů, a nechci ještě předjímat, protože návrh není ještě definitivně zpracován, ale zvažujeme možnost zavedení institucionálních auditů, které by vlastně nahradily dosavadní podobu institucionální akreditace. Dále chceme dosáhnout plné nezávislosti Národního akreditačního úřadu, protože aranžmá zvolené v roce 2016, kdy Národní akreditační úřad je vlastně administrativně součástí ministerstva, neodpovídá evropským standardům pro zajišťování kvality a vlastně brání našemu plnému zapojení do evropských struktur zajišťování kvality.

Také bychom rádi zavedli jednu obsahově zásadní věc a to je procesní a personální oddělení posuzování profesních a akademických studijních programů. Jsme přesvědčeni o tom, že musíme otevřít cestu k lepšímu rozvoji profesních programů, které v dosavadním uspořádání jsou často trochu ve stínu akademických a často jsou přenášena kritéria pro hodnocení vědecky zaměřených programů i na programy, které jsou vyloženě zaměřeny na potřeby konkrétních zaměstnavatelů. To je z mého pohledu zásadní změna.

Pokud jde o financování, musím říct, že moje uvažování v té věci spíše míří k tomu, aby se staly agendy zajišťování kvality nedílnou součástí provozu vysokých škol. Koneckonců, už ta poslední velká novela nastavila pro to určité podmínky, ale vůbec se nebráním debatě o tom, jak případně posílit financování kvalitativních parametrů v systému. Během tohoto pololetí vedeme intenzivní debatu s reprezentacemi vysokých škol o tom, jakým způsobem do budoucna rozvázat financování vysokých škol z hlediska počtu studentů, protože se na vysoké školy blíží silnější populační ročníky, vysoké školy budou v budoucnu přijímat více studentů a neradi bychom opakovali chyby, které se staly před několika dekádami v době masifikace vysokých škol, kdy v některých případech zvyšování počtu studentů bylo na úkor kvality.

Takže určitě uvítám debatu o tomhle tématu i na půdě školského výboru Parlamentu, protože budu rád, když ty změny budou výrazem širší politické shody, protože pro vysoké školy je důležitá předvídatelnost tohoto systému financování na delší období. Děkuju za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Zeptám se, zda je zájem o doplňující otázku? Je tomu tak. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Karel Rais: Tady je řada věcí, s tím můžu jenom souhlasit. Já bych se tady chytil jednoho detailu, a to je víceméně vazba na praxi, co se týká vysokých škol a zaměstnavatelů, to bylo zčásti tady zmíněno, protože to si myslím, že je dost klíčová záležitost, a pak to souvisí také - kvalita v oblasti vzdělávání doktorandů, protože doktorandi jsou víceméně základ vlastně budoucího systému učitelského do nejbližších dvaceti, třiceti let. Čili to si myslím, tyhlety dvě věci: zaměstnavatelé, vazba na praxi a kvalita doktorandů. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Pan ministr má zájem o odpověď. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Děkuju za upřesňující otázky. Zaměstnavatelé hrají v té debatě významnou roli, ať už jde o Hospodářskou komoru, nebo Svaz průmyslu, a dokonce také odbory. My mimochodem připravujeme také změny v oblasti duálního vzdělávání na sekundární úrovni a samozřejmě, při změnách akreditací budeme nepochybně spolupracovat se zaměstnavateli, kteří by zejména u těch profesních programů měli být mnohem víc vtaženi do hodnocení kvality.

Pokud jde o doktorandy, těch se dotkne především novela, která již je v legislativním procesu. My jsme konečně obdrželi oficiální znění připomínek Legislativní rady vlády a vláda se bude poměrně brzy zabývat návrhem novely, který je poměrně rozsáhlý, ale nejdůležitější roli v něm hraje právě úprava postavení doktorandů, zlepšení jejich odměňování a zároveň také přísnější podmínky pro početnost doktorandské interní populace na našich vysokých školách, což je vlastně druhá stránka té věci. Je potřeba zlepšit odměňování doktorandů, ale současně je jasné, že počet doktorandů v naší studentské populaci je, upřímně řečeno, mimořádně vysoký.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Jenom pro záznam, karta číslo 21 byla vzata zpět.

Nyní je na řadě paní poslankyně Maříková, kterou ovšem nevidím v sále, takže její interpelace propadá.

A již je připraven pan poslanec Janulík, který interpeluje pana ministra Lipavského. Prosím.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo, paní předsedající. No, já jsem s podobnou nebo stejně stejnou interpelací tady před časem interpeloval pana ministra. Od té doby se neudálo skoro nic, až na ten nešťastný 7. říjen, což samozřejmě znamená obrovský zlom, myslím si, že nejenom pro Izraelce, ale pro celý svět. A teď jsem měl tu čest se zúčastnit mezinárodní konference předsedů skupin přátel - respektive spojenců, promiňte - Izraele a myslím si, že teď je, jak jsem tady hned po 7. 10. inicioval tu rezoluci, nebo byl jsem jeden z těch, co iniciovali k tomu přesunu, protože myslím si, že vhodnější čas by se těžko našel. Teď jsem se o tom přesvědčil v Jeruzalémě, že opravdu naši přátelé na tom bazírují a je to prostě pro ně poměrně jasně klíčová záležitost. Takže jenom tlumočím, a myslím si, že teď je opravdu ta nejlepší doba. Jednak je to naplnění usnesení z 10. 10., usnesení Sněmovny vyzývající vládu k přesunu. Je to dokonce historická šance, protože se shoduje koalice i opozice na plnění vůle většiny současných členů vlády, kteří v roce 2019 tuto výzvu k tomuto kroku jako tehdejší poslanci a poslankyně podepsali, včetně současného předsedy Senátu, či pro ni hlasovali, včetně současného premiéra. A ještě je důležité dodat, že pro přesun hlasovala 28. 5. 2019 také současná předsedkyně Sněmovny a současní členové vlády, co hlasovali v roce 2019, byli: Baxa, Blažek, Černochová, Fiala, Kupka, Stanjura, Langšádlová, Válek a Rakušan plus současný primátor Prahy Svoboda. Takže buď tedy jsme pokrytci, anebo najdeme v sobě trošku kuráže a bylo by vhodné, abyste konečně našli a udělali to, co udělat máte. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Pan ministr Lipavský je omluven, takže bude vám odpovězeno do 30 dnů.

Další na řadě je paní poslankyně Mádlová, která není přítomna.

Následuje paní poslankyně Oulehlová, která interpeluje... a tu také nevidím.

Takže požádám pana poslance Kettnera, který interpeluje pana ministra Beka. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo. Pane ministře, samozřejmě stále probíhají práce na úpravě rámcových vzdělávacích programů. Ta práce vyvolala spoustu takových kontroverzních okamžiků - co vypustit, co nevypustit a tak dále, neustále se to opakuje. Každopádně mám teď naprosto čerstvou novinku, kdy z okolí vlastně odborníků, kteří upravují tyto rámcové vzdělávací programy v oblasti dějepisu, do veřejného prostoru vnesli myšlenku, že vlastně není vůbec důležité znát Přemyslovce, ale že podstatně důležitější by měla být například diskuse na téma postavení LGBTQ+ komunity v minulosti. Tak za prvé, myslím si, že dějepis by měl být právě o vytvoření nějakého národního povědomí a zrovna třeba Přemyslovci stojí na počátku naší státnosti, jak ji známe. Za druhé LGBTQ+ komunita a 150 pohlaví je vlastně zcela nový konstrukt, který v historii nemá vůbec žádné opodstatnění. My bychom se mohli samozřejmě bavit o postavení sexuálních menšin s jinou sexuální orientací, což si myslím, že proč by ne, věnovat tomu jednu, dvě hodiny, ale dělat z toho takové základní téma, podstatně důležitější než Přemyslovci, mi přijde trošičku - co trošičku, hodně, hodně mimo. Samozřejmě že vím, že nemůžete mít pod kontrolou všechno, co se v této oblasti děje, takže mě by spíš jako od ministra školství zajímalo, jaký je váš osobní názor na toto směřování výuky dějepisu na našich školách. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a nyní prostor pro pana ministra. Prosím, pane ministře.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ano, revize vzdělávacích programů vyvolává ve veřejném prostoru poměrně velkou pozornost a diskusi, do které vstupuje celá řada aktérů, kteří vyjadřují své nejrůznější názory. Já jsem ještě pro jistotu zkontroloval současné znění navrhovaných výstupů z učení v oblasti dějepisu, jak jsou zatím připravovány, a nenalezl jsem tam zatím nic, co by odpovídalo těmto hlasům. To neznamená, že ty hlasy nezaznívají a že si to někdo nemyslí.

Já vlastně chci říci asi toto. Výuka dějepisu bude nepochybně jedním z témat, okolo kterých se povede nejintenzivnější veřejná diskuse, určitě mnohem vyostřenější než kolem třeba chemie nebo fyziky, a bude se do ní zapojovat celá řada aktérů mimo odbornou komunitu učitelů, didaktiků a specialistů na kurikulum. Myslím si, že je namístě, aby podoba rámcového vzdělávacího programu respektovala některé principy politické neutrality a zároveň samozřejmě hodnotově byla zakotvena kolem demokratických hodnot tohoto státu. V tuhle chvíli je tam jeden z výstupů z učení, který se týká národních tradic a významu jejich připomínání, svátků národních a podobně, takže já si myslím, že jde o to, nalézt nějakou vyváženou podobu toho dokumentu. Samozřejmě mezi rámcovým programem, školními vzdělávacími programy a potom realitou výuky v konkrétních třídách existuje obrovský prostor pro osobní interpretaci jednotlivými učiteli, to je přirozené.

Takže já se domnívám, že práce na revizi zatím probíhá korektně. Brzy bude představena první verze revidovaného vzdělávacího programu k veřejné konzultaci, která nepochybně ukáže některé směry další debaty, a věřím tomu, že už nedojde k žádným průtahům při zpracování rámcového programu, protože je potřeba, abychom přešli k jeho implementaci v našich školách.

Děkuju za tu otázku.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuju. Zeptám se, zda je zájem o doplňující otázku? Není tomu tak. Takže následuje paní poslankyně Knechtová, která má interpelaci na pana ministra Válka. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážené paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře zdravotnictví, jako poslanci jsme byli upozorněni, že v praxi dochází k faktické nemožnosti zajistit dostatek léků pro pacienty, a to z důvodu odmítání objednávek konkrétním lékárnám, upřednostňování v dodávkách léků jen některým lékárnám, nemožnost vůbec objednat vybrané léky u velkoobchodníků, monopolizaci na objednávky léků jen u jednoho velkoobchodníka. Dochází k oslabení postavení nezávislých provozovatelů lékáren a snižuje se možnost poskytovat v regionech kvalitní lékárenskou péči všem pacientům. Nezávislé lékárny v mnoha oblastech končí svoji činnost.

Jak chcete řešit výhrady nezávislých provozovatelů lékáren, a zda s nimi vedete, pane ministře, odbornou diskusi? To jsou moje otázky. Žádám vás o nalezení takového řešení, které povede v praxi k zajištění dostatečného množství léků ve všech lékárnách bez ohledu na to, kdo tuto lékárnu zřizuje, a pro všechny pacienty za stejných podmínek, a dále zajištění lékárnám svobodnou volbu dodavatele léčiv. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Pan ministr Válek je omluven, bude odpovězeno do 30 dnů písemně.

Následuje tedy pan poslanec Kubíček, který interpeluje pana ministra Síkelu. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já bych si dovolil pana ministra interpelovat v rámci investice do rozvoje přenosové a distribuční soustavy. ČEPS na podzim zveřejnil svou studii, kdy do roku 2030 vzhledem k rozvoji fotovoltaiky a dalších zdrojů bude potřebovat investovat 450 miliard. To je ovšem jenom jedna část.

Pro vaši názornost, ČEPS jsou ty velké stožáry provozující 440 kilowatt a 220 kilowatt a má na starosti takzvané přenosové stanice a transformátory. Dále jsou distributoři, které tady můžeme evidovat tři (čtyři?), což je ČEZ, EGD, E.ON a Pražská energetická, a jejich rozsahy velmi vysokého napětí 22 kilowatt, někde i 35, potom převádějí k vám do domácností na třikrát 400 wattů, a docházíme k tomu, že dnes při instalaci fotovoltaiky na rodinné domy jsou již tito majitelé omezováni tím, že nebývají připojeni do přenosové soustavy, a bylo by velmi dobré odhadnout, jaká suma bude muset být poskytnuta těmto distributorům, protože velmi pochybuji, že v jejich zájmu bude investování v masivním rozsahu tam, kde nebude nová výstavba, a týká se to především starých menších obcí, kde vlastně kapacita jednotlivých sítí neposkytuje dostatečnou zálohu pro poskytnutí nových fotovoltaik. Vzhledem k tomu, že jsme stanovili cíl na 100 000 fotovoltaik na střechách, rozšíření velkých fotovoltaických polí a tak dále, předpokládám, že suma bude asi stejná, taková, kterou odhadl ČEZ. Bylo by velmi dobré začít na tom již rychle pracovat a uvolnit prostředky z Modernizačního fondu ve prospěch tohoto rozšíření. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Pan ministr Síkela je omluven, i vám bude odpovězeno do 30 dnů.

Nyní je na řadě paní poslankyně Ožanová, která interpeluje pana ministra Rakušana. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, mám interpelaci na pana ministra, kterou už tu mělo sice mnoho kolegů v různých obdobách, ale i já bych chtěla odpověď. Možná že kdyby tu byl a odpověděl jim, už bych tuto interpelaci nepřednášela.

Obrátil se na mne občan se zajímavým dotazem. Poslal mi odkaz na článek v deníku Praha IN z minulého úterý. Nadpis článku zní: "Policie zavádí opatření proti skupinám s odlišnými ideovými postoji." Dle tohoto článku zmíněná redakce získala od několika policistů dokument, který shrnuje priority na rok 2024 v rámci Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje. Autenticitu potvrdil i samotný útvar. Policisty měl popudit odstavec týkající se oblasti veřejného pořádku. Zde by se totiž mělo dbát nejen na opatření v souvislosti s projevy rasismu nebo extremismu, v uvedené pasáži se rovněž píše o opatřeních proti skupinám s odlišnými ideovými postoji.

Protože to mám trošku delší, raději přejdu k otázce. Tato situace má dvojí vysvětlení, obojí je špatné. V České republice jsou povoleny jenom některé názory a ty odlišné je potřeba trestat, anebo druhá varianta, zpracovatel textu neumí česky. Za mě obě varianty jsou špatně. Pane nepřítomný ministře, zajímalo by mě, jak to je, zda smím mít odlišný ideový postoj a zda nebudu v Jihomoravském kraji, protože tam za čtrnáct dnů jedu, trestána. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Pan ministr je omluven, bude odpovězeno do 30 dnů.

Nyní je na řadě paní poslankyně Pokorná Jermanová, není přítomna.

Pan poslanec Lang není přítomen.

Paní poslankyně Babišová není přítomna.

Takže požádám opět paní poslankyni Ožanovou, která v další věci interpeluje pana ministra Rakušana. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Vážený pane nepřítomný ministře, interpelaci jste vyvolal reakcí včera na kolegy, když jste jim odpovídal na nějaké dotazy a uvedl jste věc, která byla nepravdivá. Má interpelace se nazývá nepravdivost tvrzení o dodržování legislativního plánu prací. Budu stručná, 29. února 2024 jsem vás interpelovala ve věci dodržování plánu legislativních prací Ministerstva vnitra. Dnes už svou interpelaci musím nazvat jinak: Nepravdivost tvrzení o dodržování legislativního plánu prací. Dne 6. března 2024, tedy necelý týden po interpelaci, kterou jsem podala, jste tvrdil na plénu sněmovny, cituji: "Je dobře, že plníme legislativní plán, který Ministerstvo vnitra má." Možná byste tak nečinil, pokud byste se včas seznámil s interpelacemi na vaši osobu. Dle mého názoru není vámi podaná informace pravdivá, proto vás žádám o sdělení, jak plní Ministerstvo vnitra legislativní plán prací za rok 2023. Předem děkuji za odpověď a možná že je dobře, že v tomto případě bude muset být písemná.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, ano, bude písemná vzhledem k nepřítomnosti pana ministra. Jenom pro informaci, interpelace 32 byla vzata zpět.

Nyní je na řadě pan poslanec Nacher, který není přítomen.

Požádám tedy pana poslance Kettnera, který interpeluje pana ministra Beka. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji, to nám to krásně sviští dneska. Mám takový dotaz na pana ministra: PHmax versus individualizace výuky, což - myslím si, podle mě - velice úzce souvisí, to znamená, počet proplacených hodin pro školy. Kvalita výuky se úzce odvíjí právě od individualizace, což ovšem ty PHmaxy, pokud my je budeme snižovat, tak tam to hrozí tím, že ta individualizace - se v ní bude (nebude?) pokračovat. Že to byla cesta dobrým směrem si myslím - když se dělalo poslední šetření, Evropa na tom není nijak skvěle. Evropa propadá, co se týká školství celkově, ale Česká republika v tom propadu propadla, když to řeknu, nejméně a podařilo se nám dostat se do horních pater v rámci Evropy. Myslím si, že to je právě díky individualizaci, že v dnešní době, kdy kázeň žáků a tak dále je podstatně hůře vymahatelná, tak že pro učitele je to plus, i pro žáky, protože samozřejmě do výuky v menších skupinách jsou mnohem více zapojeni, z výuky mnohé mají, takže jsem se chtěl zeptat: samozřejmě chápu, že tady se jedná o šetření, ušetření nějakých financí, ale chtěl bych se zeptat pana ministra, zda bude mít nějaké kontrolní mechanismy, zda skutečně to bude prodiskutováno a promyšleno tak, aby v rámci honby za ušetřením financí nebyla právě ohrožena individualizace, a tím i kvalita výuky.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a nyní prostor pro pana ministra. Pane ministře, prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za tuto otázku, která míří k tématu, kterým jsme se intenzivně zabývali v posledních třech měsících. Výsledkem diskuse, kterou jsme vedli se zástupci Asociací ředitelů škol, odbory s různými nevládními organizacemi, je návrh vládního nařízení, který bude brzy na programu vlády, a obsahuje redukci takzvaných PHmaxů, úvazků škol, zhruba na úroveň 95 % současného stavu. Přitom současným stavem se myslí maximum, které mohly školy čerpat. Ve skutečnosti to bylo ale tak, že například základní školy čerpaly v průměru PHmax na 92 %, takže i zastropování na úrovni 95 % je vlastně nad úrovní, které dosahovala naprostá většina škol. Je jenom malá skupina škol, které se pohybovaly nad 95 % a i velmi kvalitní školy, které opravdu významně využívají možností individualizace, se běžně pohybovaly třeba na 90 % využití PHmaxu.

Je důležité říct, že pro kvalitu výuky nepochybně hraje velikost tříd významnou roli, zejména je tady riziko pro kvalitu na horní hranici. Současná situace, kdy máme v řadě případů ve velkých městech, kolem nich, naplněny třídy na maximum 30 dětí, je varující a je to nebezpečné pro kvalitu, musíme snižovat velikost tříd.

Na druhé straně je pod určitou hranicí podle odborné literatury, a věřte, že jsem tomu věnoval v posledních měsících spoustu času a moji spolupracovníci, pod určitou hranicí už neexistuje žádný důkaz o tom, že by se zvyšovala kvalita, když třeba půjdeme z 10 dětí na 8 v té skupině, takže je třeba hledat nějakou balanci, nějaké rozumné nastavení. Pro mě ta redukce na 95 % je dostatečnou zárukou a je to názor odborný toho, že se nejenom naplní požadavky vzdělávacích programů z hlediska dělení výuky, ale je tady i prostor pro další dělení navíc. Zároveň v tuto chvíli už je v legislativním procesu, v mezirezortním připomínkovém řízení návrh novely školského zákona, která nám umožní naopak pozitivní indexaci zvyšování PHmaxu nad novou úroveň, ale už cíleně, ne plošně ve všech školách, ale chceme definovat jasně měřitelné parametry, například socioekonomické zázemí školy nebo podíl cizinců nebo podíl dětí nadaných, se kterými škola specificky pracuje, a za splnění těch podmínek školy budou moci dostat úvazky navíc, což považuji za důležité pro to, abychom skutečně realizovali klíčové cíle vzdělávací politiky.

Takže já jsem rád, že se nakonec podařilo vzrušenou debatu, která byla na podzim i součástí takzvané stávkové krize, se povedlo převést do věcné diskuse se zástupci škol a nalezení nějakého kompromisu, který umožňuje zajištění kvality při rozumném objemu personálních kapacit škol. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Zeptám se, zda je zájem o doplňující otázku? Je tomu tak. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji. Na základě vaší odpovědi kvituji, protože v okamžiku, kdy se bavíme o průměrech, je to vždycky jakoby nebezpečné, protože tam jsou individuální situace. Sám jste řekl, pane ministře, že vlastně jsou ty třídy některé, že jsou třicetihlavé, některé méně. Z vašeho vystoupení jsem tedy pochopil, že tam se bude pracovat i na nějakém systému, že tam budou individuální odlišnosti nějakým způsobem zohledněny tak, aby to nebyl jenom pouhopouhý aritmetický průměr, který by mohl některým školám ublížit. Pokud to takhle bude tam implementováno, tak za to budu rád.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Je zájem o odpověď? (Ministr: Ano.) Prosím, pane ministře.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Děkuji. Jenom kratičká replika ještě. Ono vlastně paradoxně je to tak, že PHmax nepřináší mnoho těm školám, které zápasí s kapacitami. To jsou školy, které často musely využít všech svých odborných učeben a změnit je na kmenové třídy, a to jsou školy, které prostě nemají kde individualizovat výuku. Individualizace výuky často díky PHmaxu byla možná tam, kde prostě existovaly dostatečné prostorové podmínky, a také tam, kde bylo možné získat dostatek vyučujících, a upřímně řečeno, máme regiony, kde zápasíme s kvalifikovaností učitelů, takže já myslím, že ta nová hladina prostě dává nějaký standard. A teď hledejme cesty, jak případně přidávat tam, kde je to potřeba. To považuju za správné. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další na řadě je pan poslanec Koten, který interpeluje pana ministra Jurečku. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Ještě jednou dobrý den. Jsem rád, že jsme to oba s panem ministrem stihli - jak já z kanceláře, tak i on.

Já bych se chtěl pana ministra zeptat, vaším prostřednictvím, co se týká potenciálních důchodů občanů Ukrajiny, kteří například u nás získají nějakým způsobem státní občanství, protože v příštím roce, v roce 2025, končí vlastně dočasný pobyt uprchlíků z válečného konfliktu, a v případě, že ten člověk je starší, neodpracuje u nás v zaměstnání ve svém aktivním životě tolik let, jako by odpracoval český občan, který tady žije stabilně celou dobu, tak mě právě zajímá, z čeho se budou platit takovým lidem, pokud někdo sem třeba utekl - já nevím - v 55, v 60 letech, tak z jakých peněz se budou platit důchody takovým občanům, kteří získají české občanství, a pak tedy budou mít nárok na důchod v České republice?

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji s nyní prostor pro odpověď pro pana ministra. Pane ministře, prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Dobré odpoledne, vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové. Vážený pane poslanče, v této situaci je to v zásadě velmi jasné a poměrně jednoduché, protože tyto situace řeší vždycky vzájemné smlouvy mezi Českou republikou a třetími zeměmi, tam, kde takováto smlouva uzavřena je. Česká republika s Ukrajinou takovouto smlouvu má historicky uzavřenou a funguje to vlastně na principu velmi podobném, například úplně stejný je princip mezi Českou republikou a Slovenskem a mnoha dalšími zeměmi. To znamená, tam se to posuzuje tak, že daný člověk, pokud tady pracuje, platí pojistné, tak jednou, pokud bude mít a splní podmínky nároku v rámci důchodového systému Ukrajiny, nebo kdyby u nás odpracoval 35 let pojistné doby, tak potom by se vždycky brala ta část, kterou odpracoval v té které dané zemi na základě odvodu pojistného v tom daném roce a ty dané země potom vyplácí dílčí důchod. Stejně tak to funguje nejčastěji se slovenskou stranou, to znamená, ten člověk, pokud by přišel dneska, bylo by mu třeba 55, 60 let, tak pokud splní podmínky ukrajinského důchodového systému, pak pouze jenom ty roky, které odpracoval v České republice, ze kterých odváděl pojistné, tvoří dílčí část, jenom dílčí část celkového důchodu. Takže není to tak, že bychom přebírali plně tyto lidi do našeho důchodového systému, že bychom těmto lidem plně platili důchody, to v žádném případě.

Pokud jsou to země, jenom pro kontext, třeba jako je Vietnam, kde důchodový systém není a není tam ani smlouva, tak těm lidem my nevyplácíme důchod, pokud nesplní podmínku odpracovaných 35 let a nemají tam 35 let placeno pojistné, takže úplně stejně principiálně postupujeme vůči všem jiným občanům. To, jestli má trvalý pobyt, nebo nemá trvalý pobyt, nehraje žádnou roli. Prostě pokud nesplní základní podmínky pro nárok na důchod, tak ho nemá, stejně jako v České republice, když nemá člověk odpracovaných 35 let pojistné doby včetně dob náhradních, nemá nárok na důchod. Dneska je to zhruba kolem 6 000 lidí ročně, kteří si požádají o důchod, nedostanou ho, protože nesplňují zákonné nároky na získání starobního důchodu.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Je tomu tak. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za odpovědi. Je to samozřejmě tak, jak říkáte, ale já tam vidím, stejně jako u poměrně početné komunity tady v České republice, že v případě, že tedy není z čeho vypočítat ten důchod, a například ukrajinská strana by i díky své situaci, která tam je taková, jaká je, nebude třeba schopna platit svým občanům adekvátní část odpracovaných let, a otázka zní, zda tedy ti občané, kteří získají české občanství, budou původem z Ukrajiny a u nás nebudou mít nárok na nějaký velký důchod nebo na nějakou poměrnou část, z Ukrajiny nedostanou ty peníze a budou žít tady, tak zda tedy spadnou do naší české sociální sítě a bude jim dopláceno, podobně jako jednomu etniku tady v České republice, všechno ostatní? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Pan ministr má zájem o odpověď. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Situace je taková, že i teď Ukrajina vyplácí svým občanům v zahraničí, nejenom v České republice, jejich důchody. To znamená, my když dneska máme žadatele, který žádá o humanitární dávku, výše důchodu je odečítána z výše příjmů, takže to už se dneska sleduje, je započítáváno. Pokud je kdokoliv bez ohledu na to, jaké je to etnikum a podobně, pokud prostě nesplní nároky na získání starobního důchodu, tak ho nedostává. V zásadě má nárok na sociální systém nebo na podporu ze sociálního systému, kde v zásadě dneska máme státní sociální podporu a hmotnou nouzi. Ty dva systémy mají svá pravidla, mají své testování příjmů, majetku a podobně. To znamená, například člověk, aby získal podporu v hmotné nouzi, opravdu musí prokázat, jaké má příjmy, jaké má majetky.

A na to, na co možná jste tady narážel, pokud dneska systém neumí adekvátně rozlišit, jestli člověk je dostatečně řekněme sám aktivní, jestli se může zapojit na pracovním trhu, a nezapojuje, tak mimo jiné i z těchto důvodů chystáme revizi dávkového systému, kterou chci spustit v příštím roce tak, abychom dokázali jednoznačně odlišit, kdo je ten, kdo - byť z objektivních důvodů má zdravé ruce, nohy, hlavu - by mohl pracovat, nepracuje, získává dneska třeba velké částky na příspěvku na bydlení, který není plně testovanou dávkou, to znamená, plně testovanou z pohledu třeba právě nějakých majetkových poměrů, tak to se chystáme upravit. A takto to bude platit pro všechny, nicméně podotýkám, že ukrajinští uprchlíci nejsou v českém sociálním systému, jsou ve specifickém režimu humanitární dávky, a tam počítáme, že minimálně příštích několik měsíců nadále budou. Já jsem jasně veřejně řekl, že pokud by měli postupně vstupovat do českého sociálního systému někdy v budoucnu, tak až po revizi dávkového systému. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za excelentní dodržení času.

A vzhledem k tomu, že máme 18 hodin, konstatuji, že jsme pro dnešní jednací den ukončili projednávání ústních interpelací. Děkuji všem za spolupráci a přeji příjemný zbytek dne.

 

(Jednání skončilo v 18.00 hodin.)

Aktualizováno 15. 9. 2024 v 11:43.