(14.30 hodin)
(pokračuje Tomio Okamura)
Marta Goňcová píše, že Masaryk se snaží modernímu člověku sdělit, že chce-li vybudovat demokracii, nebude mu stačit pouze osvojení si politických a právních kompetencí. Demokracie musí mít vnitřní obsah, který dává humanita. Demokracie humanizuje člověka, učí občanskému kompromisu, kdy jedinec své osobní zájmy potlačí pro obecné vyšší blaho. Masaryk píše, že je potřeba, aby demokracie byla nejen politická, ale také hospodářská a sociální. Dodává, že hospodářská potřebnost demokracie se ukázala důležitou především po první světové válce, kdy lidé trpěli nedostatkem jídla. Vyvstala tak potřeba hospodářské rekonstrukce. Masaryk uvádí, že po stránce sociální nastoluje demokracie rovnost mezi lidmi a odstraňuje privilegia šlechty. S touto přirozenou rovností Masaryk souhlasí. Vystupuje však proti rovnosti hospodářské, tak jak ji nabízí komunismus. Masaryk píše, že cílem demokratického hospodářství není vyrovnat majetkové rozdíly mezi lidmi, ale zkvalitnit hospodářství jako takové. Vedle zdokonalení hospodářství je neméně důležité zkvalitnění sociálního zajištění, které by sjednotilo sociální pojištění a rovněž také pojištění proti nezaměstnanosti. V Masarykově představě by tak demokracie měla vést k celkovému zlepšení života občanů.
Masaryk svůj požadavek - Ježíš, ne César - poprvé uveřejnil v díle Nová Evropa, které Masaryk psal v druhé polovině první světové války. Masaryk požadavek upřesňuje a píše: Toť heslo demokratické Evropy. Je to strana 192. Svým současníkům tím jednoznačně ukázal, že budoucnost Čechů je v samostatném demokratickém státě, nikoliv v zachování rakousko-uherské monarchie. Masaryk nejednou řekl, že chceme-li mít demokracii, musíme k tomu mít i demokraty, neboli občany demokraticky smýšlející a jednající. Demokracie si žádá od každého občana aktivní zájem a zapojení se do věcí veřejných. Bez zájmu občanů by demokracie upadla a stala by se vládou byrokratů a vládnoucí menšiny.
Tak jako je demokracie nová forma vlády, tak potřebuje nového občana, který se zapojí do jejího utváření. Je proto nutné, aby se občané naučili, co to znamená být občany, aby se naučili svobodně vyjadřovat svoje názory a jednat dle svého vlastního uvážení, chápali sebe samé jako individualitu, která se za své chování zodpovídá sama sobě a svému svědomí. Člověk by se neměl přespříliš starat o to, co o jeho chování soudí soused. Naopak by se měl snažit být silnou osobností, která si i v početní většině obhájí svůj postoj - tak jak to mnohdy v nejrůznějších sporech činil právě Masaryk, kdy on sám s podporou nejbližších musel bojovat za pravdu proti většině.
S individualitou člověka souvisí subjektivní pojímání politické reality, které se podle Masaryka projevuje politickým antropomorfismem občanů a politiků. Masaryk tvrdí, že kromě antropomorfismu náboženského se může setkat i se sociálním a politickým. Takže pro nás bude stěžejní vysvětlení antropomorfismu politického. Masaryk uvádí, že každý člověk si vytváří určitou politickou představu, ideál, a to podle svých schopností, zvyků, životních zkušeností a mravního kreditu. Masaryk charakterizuje antropomorfismus jako zvykové chování a myšlení, které nám ukazuje, že lidé si nesnadno zvykají na novoty. Raději spíše pozmění starý zvyk a vydávají ho za nový. Dodává, že pokud se máme v politice vyvarovat antropomorfismu, musíme upustit od našich starých politických zvyků. (Řečník slovo antropomorfismus vždy slabikuje.) To je opravdu jazykolam, tedy vám řeknu. Oprostit se od našeho subjektivního vnímání a snažit se o objektivní zachycení politické reality. Strana 365.
Dosavadní politika všude, zejména také parlamentarismus, trpí antropomorfismem. Veliká většina lidí politicky činných se nedovede povznést nad sebe, nedovede se vyprostit z kleští nekritického egocentrismu, píše Masaryk na straně 365. Masaryk politický antropomorfismus přirovnává k situaci, kdy se v Kocourkově místní muži bavili o tom, co by každý dělal, kdyby byl králem. Starostův pomocník odpověděl, že on by stál na hnojišti a celý den práskal bičem. Strana 68. Postoj starostova pomocníka je tím, co Masaryk označuje politickým antropomorfismem, který je třeba odstranit. Masaryk uvádí, že k vymýcení politického antropomorfismu je třeba rozvíjet politické vzdělání občanů. Poukazuje přitom na častý fenomén polovzdělanosti moderní společnosti a z ní z plynoucí antropomorfismus. Říká, že polovzdělanost je třeba nahradit všeobecnou vzdělaností, která bude vycházet z teoretického zvládnutí učiva a schopnosti praktického využití naučených poznatků. Polovzdělanost znamená, že jsme si osvojili pouze vzdělání vědecké a zcela jsme opominuli vzdělání praktické, vycházející ze schopnosti myslet. Schopnost kriticky myslet a analyzovat vědecký problém je to, co dnešnímu evropskému středoškolskému vzdělání chybí oproti americkému vzdělávacímu systému. Ve škole naučené učivo se rychle zapomene, pokud nebude opakováno, avšak osvojenou schopnost samostatného myšlení zapomenout nelze, píše Masaryk na straně 366, 367.
Masaryk napsal spis Světová revoluce, ve kterém mluví o problému polovzdělanosti, před 90 lety, avšak aktuálnost jeho myšlenek je stále přítomná na mnohých českých gymnáziích, která jsou jednoznačně orientovaná na znalosti a výkon studentů, a o to méně se zde rozvíjí schopnost samostatně myslet. Masaryk sám studoval gymnázium v Brně a pravděpodobně by se podivil, že silná teoretická orientace českých gymnázií se příliš nezměnila od dob jeho studií. Masaryk doplňoval, že důležitost všeobecného vzdělání netkví pouze v eliminaci politického antropomorfismu. Vzdělání je důležité i pro rozvoj humanity a mravnosti. Masaryk píše, že všeobecné vzdělání a široký rozlet člověka v něm potlačují jeho přirozený egocentrismus - pardon, jeho přirozený egoismus. Otevírají jedince okolnímu světu a lidem, činí jej humanitním. A činí jej humanitním. V tomto je neopomenutelný význam všeobecného vzdělání, které by se mělo dostat každému občanu. Jen tak lze vytvořit nového člověka - člověka prodemokraticky smýšlejícího, píše Masaryk.
Pro Masaryka byla provázanost politiky, mravnosti a humanity zcela základním předpokladem pro vybudování pravé demokracie. Houška uvádí, že Masaryk měl představu o nepolitické politice. Houška tím nechtěl říci, že by Masaryk negoval politiku jako takovou. Chtěl tím říci, že Masaryk spíše chápal politiku jako jakoukoliv jinou práci. Chtěl, aby politici byli lidé poctiví, s velkým mravním potenciálem a všeobecně vzdělaní, aby se věnovali studiu české historie, četli díla významných českých osobností a poezii, aby pracovali na svém rozvoji a sebevzdělání. Houška, strana 167. Neméně důležité je vzdělání občanů. Ti by podobně jako politici měli dbát o svou kultivaci a mravní rozvoj, protože oni jako voliči rozhodují o vládě ve státě. Je důležité, aby veřejnost byla dostatečně vzdělaná. Jen tak nebude lehce zmanipulovatelná a nepodlehne politické demagogii. Důležité vzdělání si plně uvědomoval i Masaryk. ***
