(12.30 hodin)
(pokračuje Karel Havlíček)
Zahajuji tedy hlasování o garančním výboru jakožto výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 50, přihlášeno je 154 poslanců a poslankyň, pro bylo 123, nikdo proti. Přijato.
Konstatuji tedy, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jakožto garančnímu výboru.
Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru či výborům? Nevidím nikoho.
V tom případě nás ještě čeká hlasování o zkrácení lhůty na 30 dnů na základě návrhu pana předsedy Michálka.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 51, přihlášeno bylo 154, pro bylo 122, nikdo proti. Přijato.
Děkuji všem za spolupráci.
Jsme u bodu
100.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení
souhlasu s ratifikací Smlouva mezi vládou České republiky
a vládou Srílanské demokratické socialistické republiky o zamezení
dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a o zabránění daňovému úniku
a vyhýbání se daňové povinnosti, která byla podepsána v Kolombu
dne 3. února 2023
/sněmovní tisk 407/ - druhé čtení
Prosím, aby se slova ujal pan ministr financí Zbyněk Stanjura, a poprosím všechny v sále, jestli by se mohli ztišit. Děkuji.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Jenom, pane místopředsedo, jestli by mohlo probliknout číslo sněmovního tisku, který projednáváme. Děkuji, 407.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Využiji chvíle a jenom oznámím, že pan ministr Výborný hlasuje s náhradní kartou číslo 36.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, je to vlastně standardní smlouva o zabránění druhého zdanění. Myslím, že dneska máme na programu tři, pokud mě paměť neklame. Máme v této chvíli uzavřeno 97 těchto smluv. V současnosti uplatňujeme nějakou daňovou dohodu, která byla uzavřena v roce 1978, takže hluboko v minulém tisíciletí. V této chvíli jsou vztahy mezi Českou republikou a Srí Lankou na velmi dobré úrovni.
Pokud vás zajímá obchodní výměna, je záporná bilance, to znamená, náš dovoz ze Srí Lanky je vyšší než náš export do Srí Lanky. Srí Lanka v této chvíli představuje pro české investory řadu potenciálních investičních příležitostí, zejména v oblasti dopravní infrastruktury, energetiky nebo v odpadním průmyslu a vodohospodářství. Tato nová komplexní daňová smlouva pokrývá zdaňování a vyloučení mezinárodního dvojího zdanění všech možných druhů příjmů. (Předsedající: Já bych poprosil...)
Děkuji, pane místopředsedo, já bych jinak zvýšil intenzitu...
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Kolegyně, kolegové, prosím o ztišení z pravé strany. Děkuji.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Standardně také upravuje zásadu nediskriminace či základní formy spolupráce mezi příslušnými úřady obou zemí, a to včetně možnosti neformálního řešení sporů případně vzniklých při jejím provádění. Smlouva obsahuje všechny takzvané minimální standardy, vyplývající z projektu base erosion and profit shifting OECD či G20. Prosím o podporu tohoto návrhu smlouvy. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a nyní poprosím zpravodajku zahraničního výboru, paní poslankyni Barboru Urbanovou, aby odůvodnila usnesení výboru, které bylo doručeno jakožto sněmovní tisk 407/1. Prosím.
Poslankyně Barbora Urbanová: Hezké odpoledne, kolegyně, kolegové, já se omezím jenom na konstatování, že zahraniční výbor projednal mezinárodní smlouvu a vydal 21. září tohoto roku usnesení doručené poslancům jako tisk 407/1. Doporučili jsme dát souhlas s ratifikací. Asi všichni víme, proč je dvojí zdanění nežádoucí. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a tímto otevírám rozpravu, do které se nikdo nepřihlásil, čímž tedy ukončuji rozpravu.
Pane ministře, máte zájem o závěrečné slovo? Nikoli. Paní zpravodajka? Také ne.
Přikročíme tedy k hlasování o navrženém usnesení. Já jsem zagongoval, počkáme chviličku, než dorazí kolegové a kolegyně.
Takže hlasujeme o tom, kdo souhlasí s návrhem usnesení.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 52, přihlášeno bylo 153, pro bylo 110, nikdo proti. Přijato.
S návrhem usnesení tedy byl vysloven souhlas a já děkuji všem za spolupráci.
Jsme u bodu
101.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení
souhlasu doplnění prohlášení České republiky v souladu s čl. 2 odst. 2
a čl. 3 odst. 1 Evropské charty regionálních či menšinových jazyků
/sněmovní tisk 436/ - druhé čtení
Prosím, aby se slova ujal pan ministr zahraničních věcí Jan Lipavský. Máte slovo.
Ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, omluvte mé lehké nachlazení.
Vláda předkládá návrh na doplnění prohlášení České republiky v souladu s čl. 2 odst. 2 a čl. 3 odst. 1 Evropské charty regionálních či menšinových jazyků, a kdybych to měl velmi stručně shrnout, o co se jedná, Česká republika je tímto mezinárodním dokumentem vázána chránit menšinové jazyky. V tuto chvíli pod ochranu charty patří německý jazyk, polský jazyk, romský jazyk a slovenština. Na základě dlouhých společenských diskusí, které probíhají v rámci celé řady orgánů jak z hlediska vnitřního uspořádání zde v Česku, tak ale i výbor ministrů Rady Evropy ohledně aplikace charty například ze dne 19. června 2019, Česká republika byla vyzvána, abychom se podívali v uvozovkách velmi stručně řečeno i na to, jakým způsobem je chráněn německý jazyk.
Ta úmluva Rady Evropy má dvě hlavy - hlavu číslo II a hlavu číslo III, římská III, které jsou relevantní právě vůči ochraně menšinových jazyků. Má to bezpochyby symbolický význam, to, že poskytneme i německému jazyku právě tu ochranu, kterou váže hlava III. Já myslím, že všichni vnímáme, že německý jazyk na našem území je vnímán jako jazyk, který k historii českých zemí neodmyslitelně náleží. Německá menšina v České republice zejména v posledních letech iniciovala řadu projektů, které významně přispívají k rozvoji a obnově němčiny v mnoha oblastech na daném území. Jedná se tedy o projekty, které se týkají vzdělávání, ale také projekty, které potřebují kulturněhistorickou péči hmotných i nehmotných statků a na jejímž budování se německojazyčné obyvatelstvo po staletí na daném území podílelo.
Určitě také je nutno podtrhnout, že rozšíření ochrany německého jazyka je také výrazem naplňování závazků, které právě na sebe Česká republika v rámci Rady Evropy a jejích instrumentů vzala. To koneckonců i symbolicky podtrhne to, že jsme si připomněli nedávno 30. výročí přistoupení České republiky k Radě Evropy. ***
