(pokračuje Karel Havlíček)

101.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení
souhlasu doplnění prohlášení České republiky v souladu s čl. 2 odst. 2
a čl. 3 odst. 1 Evropské charty regionálních či menšinových jazyků
/sněmovní tisk 436/ - druhé čtení

Prosím, aby se slova ujal pan ministr zahraničních věcí Jan Lipavský. Máte slovo.

Ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, omluvte mé lehké nachlazení.

Vláda předkládá návrh na doplnění prohlášení České republiky v souladu s čl. 2 odst. 2 a čl. 3 odst. 1 Evropské charty regionálních či menšinových jazyků, a kdybych to měl velmi stručně shrnout, o co se jedná, Česká republika je tímto mezinárodním dokumentem vázána chránit menšinové jazyky. V tuto chvíli pod ochranu charty patří německý jazyk, polský jazyk, romský jazyk a slovenština. Na základě dlouhých společenských diskusí, které probíhají v rámci celé řady orgánů jak z hlediska vnitřního uspořádání zde v Česku, tak ale i výbor ministrů Rady Evropy ohledně aplikace charty například ze dne 19. června 2019, Česká republika byla vyzvána, abychom se podívali v uvozovkách velmi stručně řečeno i na to, jakým způsobem je chráněn německý jazyk.

Ta úmluva Rady Evropy má dvě hlavy - hlavu číslo II a hlavu číslo III, římská III, které jsou relevantní právě vůči ochraně menšinových jazyků. Má to bezpochyby symbolický význam, to, že poskytneme i německému jazyku právě tu ochranu, kterou váže hlava III. Já myslím, že všichni vnímáme, že německý jazyk na našem území je vnímán jako jazyk, který k historii českých zemí neodmyslitelně náleží. Německá menšina v České republice zejména v posledních letech iniciovala řadu projektů, které významně přispívají k rozvoji a obnově němčiny v mnoha oblastech na daném území. Jedná se tedy o projekty, které se týkají vzdělávání, ale také projekty, které potřebují kulturněhistorickou péči hmotných i nehmotných statků a na jejímž budování se německojazyčné obyvatelstvo po staletí na daném území podílelo.

Určitě také je nutno podtrhnout, že rozšíření ochrany německého jazyka je také výrazem naplňování závazků, které právě na sebe Česká republika v rámci Rady Evropy a jejích instrumentů vzala. To koneckonců i symbolicky podtrhne to, že jsme si připomněli nedávno 30. výročí přistoupení České republiky k Radě Evropy.

Charta jako taková, její implementace, podléhá sledování v sekci pro lidská práva Úřadu vlády České republiky, kde je sekretariát Rady vlády pro národnostní menšiny, a tedy ten materiál také vychází právě z jednání dočasné pracovní skupiny Rady k možnosti rozšíření ochrany německého jazyka.

Co se týká dopadů na státní rozpočet, ty nebudou žádné, protože vlastně ty závazky ve své podstatě dneska už existují, pouze rozšíříme tedy ochranu hlavy II i na hlavu III.

Děkuji vám za pozornost a jsem připraven na další dotazy.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím zpravodajku zahraničního výboru, paní poslankyni Barboru Urbanovou, aby odůvodnila usnesení.

Poslankyně Barbora Urbanová: Ještě jednou dobrý den. Na stejném jednání zahraničního výboru, to znamená 21. září 2023, jsme projednali i Evropskou chartu regionálních či menšinových jazyků, respektive její doplnění. Výbor doporučil dát souhlas s ratifikací a usnesení vám bylo doručeno jako tisk 436/1.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a v tuto chvíli tedy otevírám rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Kobza. Máte slovo.

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Za účelem splnění předmětného úkolu bylo členům pracovní skupiny představeno 38 konkrétních ustanovení k ochraně německého jazyka a připomínky zazněly pouze od Ministerstva vnitra, které poukazovaly na nutnost specifikace územního vymezení působnosti jednotlivých ustanovení části charty. Já bych vás chtěl poprosit, abyste věnovali pozornost tomu, kde všude to má být uplatněno na území České republiky: Karlovarský kraj na území okresů Cheb, Karlovy Vary, Sokolov, Liberecký kraj na území okresu Liberec, Ústecký kraj na území okresu Ústí nad Labem, Jihočeský kraj na území okresu Český Krumlov, Moravskoslezský kraj na území okresu Opava a Pardubický kraj na území okresu Svitavy. Pokud by vám toto geografické vymezení znělo povědomě, tak ano, všechno se jedná o bývalé sudetské oblasti. 8. ledna 2021 se uskutečnilo jednání Rady pro menšiny, na němž byla odsouhlasena právě žádost shromáždění německých spolků k rozšíření ochrany němčiny a bylo přijato usnesení, že rozšíření ochrany němčiny má podle rady vlády i symbolický význam a je projevem otevřenosti k německé národnostní menšině.

Vážené dámy a pánové, já bych vás rád upozornil, že v České republice se toho času nachází plus minus 1 100 000 cizinců, kde některé menšiny jsou i větší, než je ta německá. Jsou zde samozřejmě menšiny slovenská, vietnamská, čínská, německá, maďarská, polská, ukrajinská, ruská, romská a další, které nejsou už tak výrazné jako ty předchozí, jako například syrská nebo afghánská. My jsme toho názoru, že povyšování statutu němčiny nad ostatní jazyky, přičemž některé z těchto menšin, jak už jsem řekl, jsou větší, než je ta německá, není správné a v současné době, kdy skutečná Evropa prochází řekl bych diplomaticky napjatým obdobím, to nepovažujeme ani za vhodné. Proto si dovoluji navrhnout zamítnutí tohoto tisku ve druhém čtení. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, čili poznamenávám si návrh na zamítnutí, ale až ve druhém čtení, ano? Teď jsme ve druhém čtení a budeme hlasovat. Předtím, než budeme případně hlasovat o usnesení, tak je zde návrh na zamítnutí. Já zagonguji.

Vidím zde zájem o vystoupení.

Poslanec Aleš Dufek: Dovolil bych si navrhnout jménem poslaneckého klubu KDU přerušení schůze na 5 minut. Přiznám se, nečekal jsem tady takový návrh - tak na 2 minuty - u tohoto v podstatě bezvýznamného tisku z hlediska důležitosti. Já si osobně fakt myslím, že jde tentokrát o jakousi podporu naší historické německé menšiny. Vlastně jsou to potomci těch Němců, kteří nebyli po roce 1945 odsunuti, a v podstatě nebyli odsunuti ti, kteří se chovali prokazatelně antifašistickým způsobem, takže mi to nepřijde úplně fér. Tady nejde o to, kolik jich je, ale tady jde o to, že po staletí byla německá menšina součástí tohoto prostoru, a víme moc dobře, kolik Němců bylo odsunuto, a skutečně zůstali pouze ti, kteří prokázali obrovskou osobní odvahu. Prostě mi to nepřijde dobré.

Možná návrh na to přerušení schůze beru zpět.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já jsem si to ještě ověřil na organizačním výboru. Fakt je takový, že ve druhém čtení není možné u tohoto zákona hlasovat o návrhu na zamítnutí, potvrdily mi to teď kolegyně. Nicméně reflektuji to, že je zde zájem - platí, pane předsedo, zájem o... Pokud není, tak v tom případě reflektuji to, že přestávka nyní nebude.

Bohužel hlasovat nemůžeme v tuto chvíli o zamítnutí, ale budeme hlasovat o navrženém usnesení. Měl jsem zde ještě jednu faktickou poznámku, protože jsem ještě neukončil rozpravu, a s faktickou se hlásil pan poslanec Hayato Okamura.

Poslanec Hayato Okamura: Vážené kolegyně, vážení kolegové, souhlasím s tím, co uvedl předseda našeho lidoveckého poslaneckého klubu Aleš Dufek, který poukázal na historii soužití lidí českého a německého jazyka v našich zemích, ale chci se podívat také do budoucnosti. Právě proto, jak taky zmínil kolega Kobza prostřednictvím předsedajícího, řídícího schůze, že je současná situace na mezinárodní scéně i v Evropě tak napjatá, tak právě proto je o to důležitější pěstovat přátelský vztah i k německy mluvící menšině v naší zemi a taky tím pádem zprostředkovaně k Německu. Žijeme v Evropě, která je postavena po druhé světové válce na usmíření, na přátelství mezi národy, které předtím mezi sebou válčily, a přijetí tohoto usnesení může být také takovým drobným, ale důležitým příspěvkem právě k pěstování toho přátelství vůči lidem německé národnosti a vůči Německu. Takže souhlasím s tím usnesením a měli bychom ho podpořit. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Je zde ještě s faktickou poznámkou přihlášen pan poslanec Kobza. Ano, prosím.

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Jednak bych se panu kolegovi Okamurovi rád omluvil, že jsem zapomněl zmínit japonskou menšinu také tady u nás, když už jsem dělal výčet menšin.

Pointa je v tom, že náš návrh nevychází z nějaké animozity vůči německé menšině nebo Německu jako takovému, ale vychází z toho, že je tady spousta dalších menšin, a myslíme si, že všechny jazyky tady mají stejnou podporu, stejnou ochranu, a opravdu není nutné tu menšinu nějak extra z toho vytahovat, protože pakliže by se to bralo podle počtu členů těchto menšin, samozřejmě jsou tady menšiny, které jsou daleko silnější a které by tu ochranu měly mít, například slovenština, která ji nemá. Takže z toho důvodu to prostě považuji za věc, která není správná, a ten můj návrh - opět se omlouvám, protože jsem se dověděl, že v případě smluv ten proces je trochu jiný než u běžných tisků, tak bohužel není možné ji zamítnout, ale můžeme ji odmítnout, takže bych vás rád vyzval, abyste tuto nespravedlnost vůči těm ostatním jazykům odmítli. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a můžeme přistoupit k hlasování. Já už jsem gongoval před chvílí.

V tuto chvíli budeme hlasovat o návrhu usnesení.

Zahajuji hlasování, kdo souhlasí prosím s návrhem usnesení. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 53, přihlášeno 157, pro bylo 108, proti 5. Přijato.

Děkuji všem za spolupráci a konstatuji, že s návrhem usnesení byl vysloven souhlas. Je zájem ještě o vystoupení, pane ministře?

Ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský: Děkuji Poslanecké sněmovně za schválení. Já bych chtěl pouze uvést na faktickou míru, že právě slovenský jazyk má také ochranu podle hlavy III. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji všem za spolupráci, můžeme přejít k dalšímu bodu. K bodu číslo 102, jde o

Aktualizováno 9. 4. 2024 v 15:37.