Co považuji za úplně scestné, je to, co jste zde tvrdil, že dáváte nebo že jste ušetřili 80 miliard korun na dotacích, na dotačním byznysu. Prosím, pane premiére, ukažte mi těch 80 miliard korun na těch dotačních penězích, ukažte mi je. Za prvé to není 80, ale je to 64 miliard korun, a víte, na čem to je? Je to na tom, že převádíte ze státu na zákazníky, čili na spotřebitele a na firmy, poplatky za obnovitelné zdroje, za distribuci a za přenos. Úplně suše na ně přehazujete to, co platil stát, i když uznávám, že to platil třeba jenom dočasně, ale to přece není úspora. Ano, na rozpočtu to úspora je, ale prosím vás, co je na tom za dotaci? Ukažte mi těch 80 miliard korun, prosím pěkně, a to není, že vás úkoluji. Ukažte nám seznam těch firem, kde jste ušetřil těch 80 miliard korun. Tady jste před chvílí řekl, že díky vaší politice kolem 80 miliard korun jste ušetřili na těch nezbedných firmách, které si cucaly ty dotace. Prosím, ukažte nám ty firmy a těch 80 miliard korun. Já vůbec nevím, kde jste tohleto vzal, to je úplně scestné číslo. Jediné, na čem šetříte, je to, že převádíte to, co jste platili vy, na spotřebitele a na firmy.

Já bych mohl pokračovat ještě dál v tom, co jste říkal, ale mnohé tady už řekl i pan předseda Babiš a já trošku improvizuji, ale jsem toho opravdu, opravdu plný. Ale ještě jednu věc zmíním: sociálně citlivá vláda. To fakt myslíte vážně? Vy jste za jeden rok třikrát změnili valorizaci důchodů, za jeden jediný rok. Jednou jste to prohnali dokonce stavem legislativní nouze, potom jste to udělali podruhé, pak potřetí, myslím tím mimořádnou valorizaci a běžnou valorizaci, třikrát. To přece ti důchodci vidí, co jim vykládáte, že jste sociálně citliví vůči nim. Na nich jste si vzali nemálo zdrojů. A vy říkáte, že jste sociálně citliví, když důchodcům jste odmítli vyplatit to, co jim náleželo ve smyslu valorizace kvůli tomu, že se neuřídila inflace, a vy jste na tom nesli velkou vinu, že se neuřídila. Ale v tom samém okamžiku církvím vyplácíte to, co jim náleží, včetně inflační doložky. A to vy říkáte, že jste sociálně citliví? Tak když byste byli sociálně citliví, tak jste to neměli dávat ani těm církvím! A pokud to těm církvím dáváte - a já jsem pro, protože se jim to jednou slíbilo a je to v zákoně, a nespekuluju nad tím, kdo to tam tenkrát dal - tak poté to musíte dát i těm důchodcům, anebo se jim musíte alespoň omluvit a říct: Milí důchodci, my vám nedáme, co máte v zákoně, my si to vezmeme, ale církvím, těm to v uvozovkách zvalorizujeme - to tak nemůžu říct, ale těm to vyplatíme s ohledem i na inflační doložku, to je prostě realita. Nevím, proč tohleto neřeknete.

Inflace - a to je druhá oblast, ke které jsem se chtěl vrátit, protože rozpočet, jak je koncipován - a to je důvod, proč ho nemůžeme přijmout, nejenom to, co jsem zde říkal, to znamená ta nepřijatelná struktura výdajů, a to, jakým způsobem se vyrovnáváte s takzvanými úsporami, pouhým nekompromisním přehozením výdajů na někoho dalšího - tak samozřejmě ten rozpočet je spjatý s inflací. A já bych bral, kdybyste připravili rozpočet, který je protiinflační, protože inflaci jste neuřídili v roce 2022, a nesvádějte to prosím na Centrální banku. Ano, je pravda, že hlavním úkolem Centrální banky je péče o cenovou stabilitu, to ví každý student prvního ročníku ekonomické školy, ale vláda má nezastupitelnou úlohu, nezastupitelnou úlohu v rámci boje s inflací. Má na to fiskální nástroje, může pracovat s rozpočtem, může pracovat s regulatorními nástroji, může rychle zasáhnout prostřednictvím daně z přidané hodnoty a může zasáhnout prostřednictvím trhu práce - úplně elementární, jednoduchá inflační matematika. Ale zamyslete se, co jste dělali, prosím, vy v roce 2022? Protože ta inflace se dá částečně, ne zcela, ovlivnit s ohledem na to, jaký je původ té inflace, buď je nabídková, poptávková a tak dále, nechci vás teď tady z tohohle školit. Věřím, že máte poradce, kteří vám to snad vysvětlili, anebo si to nechte prosím vysvětlit. Podstatnější je jiná věc. Regulatorní nástroje jste nevyužili, a když, tak jste je udělali pozdě a zastropování jste udělali vysoko. Až od roku 2023 je první regulatorní nástroj toho vyššího rázu, když neberu tedy odpuštění plateb za obnovitelné zdroje, ke kterým jsme vás dotlačili již v posledním čtvrtletí roku 2022. Takže i guvernér Rusnok řekl - který rozhodně není ve fanklubu hnutí ANO - sdělil, že zastropování přišlo pozdě, bylo příliš vysoké, a logicky tedy mělo negativní vliv na inflaci. Ale proto to neříkám. Já to říkám proto, že se to váže i k tomu současnému rozpočtu, a já tvrdím, že je proinflační. A proč je proinflační? Ano, máte pravdu, kdybyste snižovali deficit férovým způsobem, i kdybychom s vámi nemuseli souhlasit v mnoha věcech, tak by byl protiinflační. Ale vy děláte co? A to je celý ten švindl. Vy berete poplatky za obnovitelné zdroje, za přenos, za distribuci, to znamená regulované složky energie, a házíte je na spotřebitele a na firmy. A co to pro ně bude znamenat? No, že budou platit více, to snad dá rozum. Vy to bagatelizujete a tvrdíte, že těch 70 %, o které vzrostou regulované složky, což mimo jiné bude dělat 64 miliard korun - 64 miliard korun, kdo to posloucháte - že vlastně nebude znamenat prakticky nic. No, to není pravda. Těch 64 miliard korun prostě nevygumujete, ty budou znamenat nárůst. Ale souhlasím s vámi, že pro 40 % domácností to bude na úrovni nižších jednotek procent, pro dalších 45 % domácností to bude na úrovni třeba 10 až 20 % a pro 15 % domácností to bude někde na úrovni vyšších desítek procent. To je pravda, to je fakt. To znamená, že v celkovém vyjádření to bude nárůst cen energií a to je nezanedbatelný faktor pro inflaci. To znamená, není to protiinflační opatření, tento rozpočet, z tohohle úhlu pohledu je proinflační. Můžeme se bavit o tom, o kolik to tu inflaci popožene, nebo jinými slovy, ona samozřejmě neporoste s ohledem na to, jaká byla nyní, protože ten základ je vysoký, ale klesala by nepochybně rychleji, a to je to, co my rozporujeme.

Druhá věc je dépéháčko. Ani tady bych nebyl úplně klidný, protože je pravda, že tak, jak jste namíchali karty s novým DPH, lze předpokládat - a je to mimo jiné i prognóza Centrální banky - že to bude mít proinflační efekt. Nebude to mít třeba velký proinflační efekt, ale ve spojení s cenami energiemi, to bude mít proinflační efekt, protože si uvědomme, že to je z 10 % na 12, zcela jednoznačně, to je to vodné, stočné a tak dále. Některé produkty půjdou z 10 % na 21, to jsou služby. Také to nepodceňujme. Z 15 na 21 to jsou, pokud si nepletu, jenom nápoje, nebo hlavně ty nealko nápoje, a je pravda, že proti tomu půjde z 15 % na 12 % snížení DPH za potraviny a tak dále. Skoro si troufám tvrdit, že snížení o ta 3 % nemá šanci přebít to navýšení, které tam bude. Pomíjím to, že vám to nepřinese do rozpočtu žádný kladný výsledek. Můžeme diskutovat, kolik to nakonec bude. Ano, vy tvrdíte, jsou to jenom dvě daně, ale to už teď nechci diskutovat, to je prostě nějaké vaše rozhodnutí, které já jenom tvrdím, že je to z mého pohledu proinflační, proinflační krok.

Takže druhý důvod, proč ten rozpočet nemůžeme přijmout, je to, že je proinflační. Mimo jiné, když už jsme ještě u těch cenových tlaků, tak díky přehození plateb za obnovitelné zdroje a za přenos a distribuci se zvýší cena dopravy, zcela jednoznačně. Víte, kolik to bude dělat na Správě železnic? Bude to dělat přes 400 milionů korun. To se logicky musí promítnout do ceny.

Největší problém, který já mám s rozpočtem, je třetí faktor - ukazatel, a to je růst. Takže ještě jednou: jedna věc je struktura rozpočtu, druhá věc je dopad na inflaci a třetí věc je dopad na budoucí růst. V dané chvíli se do značné míry ignoruje to, z čeho budeme mít zajištěny příjmy v budoucnu. Vy na to nahlížíte čistě účetně. Ano, nezpochybňuji to, že budete mít schodek nižší o 43 miliard korun, pokud to dopadne tak, jak to máte. Zdůvodnil jsem to, že bychom na to šli jinak, že bychom ho nesnižovali vyšším tempem, ale struktura toho snižování je totiž zcela zásadní ve smyslu toho, jaký hrubý domácí produkt zde budeme mít v horizontu několika let, a to je to, o čem zde mluvil pan premiér Fiala: restart. Tady si absolutně nerozumíme. Vy sázíte na restart, jehož impulzem nebo jehož základem bude stát - možná investice do dopravní infrastruktury, možná snižování schodku rozpočtu. Já tvrdím, že restart udělá v čase - zdravý restart - pouze privátní sektor, že ho udělají zaměstnavatelé a že ho udělají zaměstnanci. A hned vysvětlím proč - protože hrubý domácí produkt v současné době nemůže přece nikomu udělat radost. To, že nám pravděpodobně ještě poroste a roste, je mimo jiné v důsledku inflace, ale z toho nemůžeme mít přece radost. Nám má hrubý domácí produkt táhnout výkonnost. A jsme zase u toho, kdo tu výkonnost zabezpečí. V dobách krizových to zabezpečí stát, nebo může zabezpečit, tomu rozumím, ale v dobách, kdy se nadechujeme, to musí být v rukou privátního sektoru, protože potřebujeme, aby privátní sektor zaměstnával, aby platil dobré mzdy, tím pádem aby zde byla rozumná a dobrá spotřebitelská poptávka, aby se nepropouštělo a podobně. ***