(12.50 hodin)
(pokračuje Karel Havlíček)

Potřebujeme, aby privátní sektor investoval - další pilíř hrubého domácího produktu - a logicky z toho se bude odvíjet s největší pravděpodobností i to, že potom poroste export. protože když bude investovat, bude inovovat, bude zaměstnávat, bude exportovat, a to je další důležitý faktor růstu hrubého domácího produktu. Ale my v současné době tím, že se zvýší daně a přenesou se poplatky na firmy, případně na spotřebitele, jenom ekonomicky to nemůže dopadnout jinak, než že se sníží výkonnost. To by bylo to perpetuum mobile, o kterém zde mluvil pan premiér, kdyby se to udělalo opačně. To znamená, jestliže my budeme snižovat výkonnost, lze předpokládat, že se bude snižovat investiční aktivita, a mimo jiné už to vidíme. To, že jsme si ještě v roce 2022 zatleskali za dobré výsledky firem, tak to bylo zejména proto, že dojížděly ze setrvačnosti. To snad přece každý ví. Jedním z důvodů bylo to, že jsme je podpořili v době covidové, že jsme nezavřeli průmysl, že měly ještě zafixované staré ceny energií z let předcházejících a dojely rok 2022 ještě poměrně dobře, s tím souhlasím. Ale vždyť se podívejme, jak to vypadá nyní. V průmyslu máme 5% pokles, v investicích privátního sektoru, myslím tím podniků a sektorů, máme pokles 1,5 %. To bylo někdy v polovičce roku, myslím, někdy v červenci, možná až teď se to drobně změnilo, nemám poslední čísla, ale nosím to stále v hlavě. Ale v každém případě jedním z dopadů je to, že se snižuje investiční aktivita firem, což má samozřejmě dopad na budoucí růst, budoucí hrubý domácí produkt.

O čem se zde bavíme, pane premiére? Vy tvrdíte, že zabezpečujete všechno pro to, aby zde byl budoucí růst. Ne. Děláte právě všechno pro to, aby ten budoucí růst, na úkor toho účetního výsledku - a záměrně říkám, účetního výsledku v roce 2024, možná 2025 - tak, aby ten růst právě nebyl. Jinými slovy, další vláda, ať tam bude kdokoliv sedět, a nechci tady být teď nepokorný, tohleto odbouchne, protože si bude lámat hlavu nad tím, kde sebere zdroje ve smyslu příjmu.

Takže vyšší daně a poplatky znamenají pokles investičních aktivit. Pochopitelně to bude mít dopad - a může to mít dopad, a je to pravděpodobné, že to bude mít dopad - na snížení exportu, pokud samozřejmě tady nebude nějaká změna v kurzu. V každém případě pokles reálných mezd, který tady vidíme, jeden z nejvyšších v OECD, rovněž je jedním z důvodů, proč máme hrubý domácí produkt takhle nešťastně vyskládaný. A to je to, co přece musíme udělat - změnit tak, aby zde byla dobrá spotřebitelská poptávka, investice firem, aby firmy zaměstnávaly, aby firmy investovaly a aby firmy exportovaly. Toto všechno, znovu říkám, nás doběhne během několika let, a nebude to příliš dlouho.

Poslední věc, kterou bych chtěl k tomu říct, je ta, že k tomu všemu je zde ještě psychologický efekt, a ten není malý, ten psychologický efekt. Dneska nedůvěra vůči vaší vládě, pane premiére a vážení páni ministři, paní ministryně, je na jedné z nejnižších úrovní od revoluce, tuším, že nižší byla snad už jenom za Nečasovy vlády. Dokonce ani v době pandemie, když samozřejmě jsme všechno museli odizolovat, zavřít a tak dále, ta nedůvěra nebyla taková, jaká je dnes. Ale to je jedna věc, s tím si vy musíte poradit, vy musíte vašim voličům a jiným voličům vysvětlit to, proč máte výsledky, jaké máte. To, co je horší, je to, že lidé přestávají věřit ve stát, a to je to, z čeho já mám větší obavu než to, že nevěří vládě A nebo vládě B, protože jakmile selže důvěra vůči státu, tak tady budeme mít dvojnásobný problém, protože v každém případě příští vláda bude muset odhodit veškerou aroganci, přezíravost, elitářství, vzít si čepici do ruky a stoupnout si před lidi a před firmy a zdvořile je požádat o to, že je bude potřebovat k tomu, aby se tady ten restart udělal, že se nebude dělat na té bázi "udělá to stát", že k tomu potřebuje firmy, podnikatele, živnostníky, zaměstnance. A já jsem zvědavý, jakým způsobem je buď vy, nebo my budeme přesvědčovat od roku 2025, že toto mají udělat, když důvěra vůči státu bude na bodu mrazu.

To je i ten důvod, proč takto koncipovaný rozpočet nemůžeme vzít. Snažil jsem se vysvětlit, že ho považuji za alibistický s ohledem na to, že nedochází k faktickým úsporám, jsou tu úspory na rozpočtové straně, ale nikoliv ve smyslu šetření, jak všichni předpokládali a domnívali se - je to pouze nebo zejména přehazování výdajů na někoho dalšího, že není protiinflační, ale že je proinflační a že omezuje budoucí růst. Proto budu hlasovat proti rozpočtu, pokud projde v znění a v sestavě, jak byl napsán. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Mám zde faktickou poznámku pana poslance Munzara. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, paní předsedající, a zároveň se vám omlouvám, že faktickou poznámkou vás přeskakuji, vaše přednostní právo, ale přihlásil jsem se hned při úvodním slově pana místopředsedy Havlíčka.

No, můžete nám vyčítat spoustu věcí, ale prosím, nechlubte se, jak se bezvadně hospodařilo v době před covidem, v době ekonomického růstu, protože v době ekonomického růstu se mají rozpočty vyztužit a připravit na horší časy. Vy nám dnes mnoho věcí vyčítáte, poučujete nás, ale sami v době ekonomického růstu jste dělali pravý opak. Ekonomický růst jste promarnili a zvýšili jste závislost našich financí na ekonomických cyklech. A to neříkám jenom já, to vám říkali v té době ještě před covidem ekonomové i Nejvyšší kontrolní úřad. Dovolím si v rychlosti odcitovat jednu větu: "V důsledku stále se zvyšujících výdajů a vlivem silné závislosti na plnění daňových příjmů, které reagují velmi citlivě na případné zpomalení ekonomického růstu, je státní rozpočet na případnou recesi připraven ještě hůře, než tomu bylo před deseti lety. Dokonce i mírné ekonomické ochlazení může u takto nastavených rozpočtů způsobit vysoké schodky." To byla prorocká slova Nejvyššího kontrolního úřadu k státnímu závěrečnému účtu za rok 2018 a krize pak skutečně přišly, přišly horší, než kdokoliv předvídal, přišly schodky horší, než kdokoliv mohl předvídat: covidová krize, roztrhání subdodavatelských vztahů, poptávková inflace, energetická krize.

A vy tady jste neustále říkali, že ty stávající výdaje - říkala to paní předsedkyně Schillerová, vaším prostřednictvím - že stávající výdaje nám zaplatí i budoucí příjmy a ekonomický růst. Ale vy jste se na to spolehli neustále, spolehli jste se na to i v době ekonomického růstu a utratili jste pod touto mantrou, co jste mohli, a veřejné finance jste nám špatně připravili na ty budoucí krize, které přišly. A způsobilo to to, že kalkulačka dluhů se jako sněhová koule začala nabalovat, a my to musíme řešit, protože i v ekonomice i v životě je něco za něco. Buď máme velké výdaje (Předsedající: Pane poslanče...) a budeme splácet větší dluhy v budoucnu, nebo budeme snižovat výdaje a v tom případě nám zbude více v budoucnu na ty věci, které budeme potřebovat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Nechtěl jsem vás přerušovat, abyste neměl pocit, že vás přerušuju v rámci mé kritiky, nechal jsem tam ještě 15 sekund navíc, aby to bylo férové. Tak poprosím další řádně přihlášenou, a to je paní místopředsedkyně Dostálová.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážení páni ministři, ale musím oslovit i milé starostky a milí starostové, protože mně skutečně píšete velmi masivně a jste velmi znepokojeni tím, co se děje. Bohužel musím na mikrofon oznámit, že odchází pan ministr Stanjura, který jediný vám může pomoct ve vašich rozpočtech, protože bohužel pan ministr Bartoš si nechal z rozpočtu vzít 7,5 miliardy. Já bych se ráda tady u těch věcí zastavila, protože si myslím, že je ještě čas zatáhnout za záchrannou brzdu a v některých věcech pomoci, anebo tedy ať vystoupí pan ministr Stanjura nebo pan ministr Bartoš na mikrofon a řekne, jak se věci mají, že ten rozpočet je celý falešný od začátku až do konce, protože jinak to nedává logiku.

Pozměňovací návrh pod číslem 3654 se věnuje kofinancování evropských fondů. Věřím v to, že si asi nemusíme říkat, že zrovna financování z evropských zdrojů by mělo být pro stát prioritou, protože na stokorunu dostává 85 korun z evropských fondů. Všichni víme, že z krize je potřeba se proinvestovat. Věděli to naši předci a já věřím, že si toho jsme vědomi i my tady v Poslanecké sněmovně. A jaká je realita čerpání evropských fondů? Když jsem tady vystupovala v rámci druhého čtení, tak jsem měla čísla za září a říkala jsem, že počkám na čísla z října, že doufám, že budu mile překvapená, že se to opravdu významně změnilo. Jaké to bylo zklamání. Musím říci, že tomu vůbec, ale vůbec nerozumím. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP