(15.40 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
Největší rozpočtová chiméra ODS, jejíž experti dlouhé měsíce a roky zapáleně vysvětlovali, kterak uzavřou 10miliardové dotační penězovody těm, kteří už tak mají dost - jaký je výsledek tohoto boje s národním dotačním byznysem? Pojďme se podívat na jednu položku vedle druhé tak, jak je představilo Ministerstvo financí. Největší úsporou národního dotačního byznysu je dražší elektřina pro firmy a domácnosti, na jejichž faktury má být meziročně za regulovanou složku naloženo o desítky miliard korun navíc. Další úsporu má představovat snížení dotace na výstavby a opravy silnic a dálnic snížením rozpočtu SFDI. Méně peněz na dostupné bydlení, na výstavbu obecních a městských bytů, méně peněz na rozvoj našich regionů. Dalším pilířem boje ministra financí Stanjury s národním dotačním byznysem je osekání rozpočtů Sboru dobrovolných hasičů napříč Českou republikou, méně peněz na bezbariérové úpravy pro tělesně postižené, na osvětu mladých našimi válečnými veterány, na potravu pro zvířata v zoologických zahradách, na zadržování vody v krajině, na fungování domovů pro seniory, stacionářů, hospiců, na výstavbu nedostatkových školek a škol v okolí velkých měst, a mohla bych pokračovat dál. Nepřestávám se pozastavovat nad tou cynickou, nestoudnou a nepřijatelnou lehkostí, s jakou Fialova vláda označila všechny tyto základní úlohy státu za dotační byznys, se kterým hrdinně zatočí. Opravdu si, dámy a pánové, myslíte, že výstavba vysokorychlostních železničních tratí, silnic a dálnic je dotační byznys? Běžte a řekněte sociálním pracovníkům v domovech pro seniory, dobrovolným hasičům nebo válečným veteránům, že jsou přísavkami na národních dotačních penězovodech, které jim pěkně pravicově zavřete.
Myslíte si, že přeháním? Račte navštívit webové stránky Ministerstva financí, kde stále na hlavní stránce visí tisková zpráva k dnes řešenému návrhu zákona o státním rozpočtu s excelovou tabulkou rušených dotací, kde všechny jmenované položky bohužel černé na bílém najdete. Tím, kdo přehání, je ministr financí Zbyněk Stanjura a s ním i celá vláda, protože dovolila, aby se z nenaplnitelného slibu ODS stala tato ostudná blamáž. A opět si myslím, že v tomto případě je namístě jak omluva premiéra, tak úprava návrhu státního rozpočtu tak, aby tyto nesmyslné, škodlivé a tupé škrty v zájmu zdravého rozumu zmizely.
Lze uznat, že některé položky jsou víceméně drobné, naprosto zásadní ale bude dopad škrtů v energetické politice a přesun 65 miliard korun za regulované složky na domácnosti a firmy. Tyto dopady podle Hospodářské komory povedou u firem zpracovatelského průmyslu k dvoj- až trojnásobnému zdražení elektrické energie, což podle jejich analýzy povede nejen k podkopání křehkých náznaků oživení tuzemské ekonomiky, ale také přímému ohrožení pozice českých podniků vůči firmám v ostatních zemích Evropské unie, kde ceny energií budou příští rok nižší.
Podle vyjádření Svazu obchodu a cestovního ruchu, který zastupuje především obchodní řetězce se základními denními potřebami, pak zase plánované zvýšení regulované části cen energií doslova zničí deklarovanou snahu vlády snižovat ceny a krotit inflaci. Bude také znamenat výrazné zdražení energií pro domácnosti i firmy, zejména v energeticky náročných částí průmyslu. Jeden příklad za všechny: Třinecké železárny si připlatí na ročních nákladech zhruba 600 milionů korun. 600 milionů korun, o které se významnému zaměstnavateli v Moravskoslezském regionu sníží zisk a které nepochybně promítne do své investiční a platové politiky v příštím roce.
A jaké budou dopady daňového balíčku jako celku na ekonomiku? Včera jste zamítli můj návrh, aby se Poslanecká sněmovna zabývala aktuálními prognózami renomovaných makroekonomických pracovišť. Problém se tím ale - jak doufám víte - nevyřešil, pouze jste před ním zavřeli obě oči. Připomenu vám to. Cituji ze zprávy o měnové politice publikované Českou národní bankou minulý týden v pátek. Cituji: "Celkový rozpočtový dopad konsolidačního balíčku zohledněný ve fiskálním impulzu v roce 2024 činí minus 1,4 % HDP. V roce 2025 pak bude rozpočtový dopad balíčku činit dodatečných minus 0,2 % HDP." 1,4 % HDP, to je neuvěřitelných 107 miliard korun, o které připravíte bohatství této země měřené v hrubém domácím produktu. Zdrcující dopady balíčku na ekonomiku potvrzují i další respektovaná pracoviště s výjimkou Ministerstva financí, které se svými výpočty v této oblasti se naprosto vymyká, což v praxi neznamená nic jiného, než že odhad daňových příjmů státního rozpočtu na příští rok je nadhodnocen 8, v rozmezí 10 až 20 miliard korun.
Ostatně pověstných snah o umělé vylepšování schodku je v návrhu rozpočtu více. Ze všech nejsymboličtější je mimorozpočtová půjčka ve výši 18 miliard korun, která podle vyjádření náměstka ministra financí na rozpočtovém výboru minulý týden vůbec nemusela být přijata takto netransparentním způsobem, kde se nepromítá do deficitu státního rozpočtu. Naopak, mohla být za stejných podmínek přijata zcela standardně a bez pachuti účetního triku a této nepředloženosti na Sněmovnu a voliče.
Dámy a pánové, skutečnou prioritou předloženého návrhu zákona o státním rozpočtu je bobtnající stát, což nezpochybnitelně dokládají rostoucí náklady na provoz státu a platy ve veřejné sféře. V rozpočtu naopak klesají investiční výdaje, a to o 18 miliard korun. K největšímu propadu investic pak dochází tam, kde jsou nejpotřebnější - v kapitole Ministerstva dopravy, kde investice padají o 30,4 miliardy korun, nebo v kapitole Ministerstva pro místní rozvoj, kde se snižují o 7,8 miliardy korun. Poraženými kapitolami jako takovými je Ministerstvo zdravotnictví, které meziročně přijde zhruba o třetinu svého rozpočtu, ale také průmysl a obchod, místní rozvoj nebo doprava.
Hnutí ANO proto předkládá sérii pozměňovacích návrhů, které mají ambici vrátit státnímu rozpočtu jeho hlavní smysl, tedy vytvořit podmínky pro fungování naší společnosti zajištěním jejích nejzákladnějších potřeb. Tam, kromě bezpečí, patří také práce, stabilita, rozvoj a přiměřený růst. Kde bychom na to vzali?
Nezapomínejme prosím na to, že rozpočet na příští rok počítá i díky inflaci a vyšším daním s příjmy o 453 miliard korun vyššími, než byly příjmy státního rozpočtu v roce 2021. Příčinou nedostatku primárně nejsou ani nízké příjmy, ani vysoké výdaje, ale špatné kroky vlády vedoucí k podlomení hospodářského růstu, neschopnost řádně vybírat stávající daně, náklonnost ministra financí k bankovnímu sektoru, dokreslená například záměrným zpackáním daně z neočekávaných zisků, v důsledku čehož státní rozpočet příští rok přijde o vysoké miliardy korun nebo totální neschopnost generovat jakékoli, byť alespoň symbolické úspory na provozu státu. ***
