(18.20 hodin)
(pokračuje Milan Wenzl)
Za § 319 se vkládá nový § 319a, který zní: "Pracovní odměna odsouzeného a osoby ve výkonu zabezpečovací detence nepodléhá výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy." Ale proč nepodléhá? Tomu nerozumím. Z jakého důvodu? Tady nic takového jsem se nikde nedočetl, ani v důvodové zprávě. Opravdu, pořádně si to přečtěte, a tady to není napsáno, proč to nepodléhá. A důvodová zpráva, kde je psáno, že celkem 72 % čisté odměny je použito ke srážkám, a já se ptám - je to dostačující? Existuje nějaká statistika úspěšnosti, jestli to je dostačující? Zabýval se tím někdo? Zbylou část, 28 % čisté odměny, která je rozdělena mezi takzvané kapesné, 17 % čisté odměny, dostane vězeň a úložné, 11 % čisté odměny, jde na jeho účet. Jak je to možné, že dvakrát tolik zůstane odsouzenému? Mělo by to být snad opačně. Tady je vidět, že opět se nemyslí na poškozené, způsobené trestnou činností, ale na odsouzené. A to z té pracovní odměny si strhne ještě exekutor svoji odměnu a co zbyde, tak pak dostane poškozený. Hlavně že exekutor má to svoje a poškozený si musí počkat, co zbyde. Tak to je opravdu smutné, tohle. Tady by se to mělo určitě změnit.
"Jsou-li odsouzenému do věznice peněžní prostředky zaslány, uloží se v jeho prospěch na uvedený účet věznice a odsouzený se o přijetí těchto peněz vyrozumí. Může se jednat například o důchod, výsluhový příspěvek, dary od rodiny a jiné. Nesouhlasí-li odsouzený s přijetím peněz, peníze se vrátí odesílateli na náklady poškozeného." A proč by měl odmítnout ty peníze? Tomu nerozumím. "Souhlas odsouzeného se nevyžaduje v případě peněz zaslaných orgány státní správy a v případě příjmu podléhajícího dani z příjmů." A jsme zase u toho. Když může stát získat daně, nepotřebuje v tomto případě žádný souhlas, a pořád se bavíme o nějakém kapesném pro odsouzené. A přitom Nejvyšší správní soud ve svém usnesení ze dne 9. 4. 2020, spisové značky 7AS396/2019, zdůraznil, že základní životní potřeby odsouzeného ve výkonu trestu odnětí svobody jsou zajištěny ve věznici. Odsouzený tedy nemusí být chráněn ponecháním finančních prostředků v rámci nezabavitelné částky k jejich úhradě. Takže v podstatě nepotřebuje ty peníze. A kde berou oni peníze třeba na telefony? Kde berou peníze na tetování? Kde berou peníze na drogy? To nevím.
Ještě se zde navrhuje, že každému odsouzenému, který měl v příslušném měsíci jakýkoliv příjem, se z jeho peněz bude tvořit finanční rezerva, která mu bude vyplacena po propuštění z výkonu trestu, čímž dojde k usnadnění přechodu odsouzených na svobodu. A já se ptám, proč? Kdo pomůže těm fyzicky a duševně postiženým se začlenit do společnosti? Kdo jim pomůže? Postižení mají celoživotní trauma a trvale následky. Kdo na ně myslí? Nikdo. Odsouzený neplatí a třeba jim ani platit nebude svoje závazky. A s úsměvem, až ho propustí, bude běhat po svobodě. Kdo myslí na lepší životní podmínky pro postižené způsobené trestným činem? No, nikdo, nikdo na ně nemyslí. Zákonodárci tímto hází všechny postižené přes palubu a vězně vůbec nemotivují.
Problém novely tohoto zákona je, že nerozlišují pohledávky poškozených a že nemyslí na jejich důstojný život. Zabýval se vůbec někdo statistikou postižených, jak jim odsouzení platí jejich závazky, jak se začlenili do společnosti? Je nějaká statistika, kolik poškozených přišlo díky spáchání trestných činů na nich o práci? Je tady nějaká statistika? Taky není. Mají trvalé následky a nemůžou se začlenit do společnosti. Nikdo jim nepřispěje, čekají na peníze, které by měli dostat od odsouzeného. No, nejsou žádné statistiky, nikde jsem se o nich nedočetl. A proč nejsou? Protože je nikdo nevypracoval nebo nechtěl vypracovat.
A teď stojí proti sobě dvě strany - jsou to poškození a odsouzení, a když si to dáme takhle na dvě váhy, takže vidíme, že tady se řeší odsouzení, a ne poškození. Proč ne? Proč se nebavíme o poškozených? Škoda, škoda o tom mluvit.
A já říkám: moudří a opatrní poslanci a poslankyně, vy všichni, kteří budete hlasovat o zákonu v tomto znění, tak se obracíte zády (ke) všem obětem trestného činu a podpoříte tím odsouzené. Doufám a věřím, že v tomto případě zvítězí rozum nad politickou příslušností a mnou předkládané změny podpoříte. Proto navrhuji, aby předkladatel se zabýval mnou navrhovanými změnami, a žádám tento zákon vrátit zpět k přepracování. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a píši si, že je zde návrh vrátit zpět k přepracování. Děkuji. Další z přihlášených je pan poslanec Hendrych.
Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, já bych chtěl v podstatě podruhé asi poděkovat, předpokládám, ministru, panu ministru Blažkovi, který tu není, že zrychlil projednávání tohoto zákona mezi prvním a druhým čtením. Já jsem se trošku obával, aby tam nebyla nějaká příliš dlouhá promlka, protože problém, o kterém tady mluvil pan ministr Šalomoun, nastal 1. 1. 2022 de facto tím, že se změnil výklad exekučních předpisů, aspoň tedy pokud se nepletu, a tím pádem už to trvá poměrně dlouho, skoro dva roky, takže jsem rád, že se to konečně nějak dá do pořádku.
Je to skutečně tak, jak bylo řečeno. Lidé, kteří dostávali na účet ve věznici příjmy ze starobních nebo jiných důchodů, případně od příbuzných, a měli exekuce, tak mohlo dojít k situaci a často docházelo, týkalo se to až 900 odsouzených podle informací, které jsou obsaženy v důvodové zprávě, tak jim nezůstávalo vůbec nic a na to takzvané sociální kapesné, které doteď je 100 korun měsíčně, respektive jsou to věci, které si mohou za jakousi poukázku nakoupit v kantýně té konkrétní věznice, a naopak lidé, kteří pracovali, byli úplně v jiném režimu a ty peníze jim zůstaly, dokonce jim zůstávaly peníze i na kapesné a úložné a byl to jakýsi dvojí režim, jak říkal pan ministr. Ta norma to sjednocuje a myslím si, že je to takhle v pořádku, protože podle informací, které mám z Vězeňské služby, to nedělalo úplně dobrotu právě v uvozovkách v konkrétní práci s odsouzenými ve výkonu trestu, protože někteří byli znevýhodněni oproti jiným, a velice těžko potom se s takovými lidmi ve výkonu trestu pracuje. To je jedna věc. ***