(18.10 hodin)
(pokračuje Michal Šalomoun)
Ta další část je zavedení takzvaného sociálního kapesného. V momentě, kdy by ti vězni neměli vůbec nic, tak by se jim platilo 150 korun měsíčně, což jsou vlastně prostředky na to, aby si za to opatřili nějaké hygienické prostředky, které se z toho hradí.
A ta poslední věc je rozšíření informační povinnosti věznic vůči státnímu zastupitelství, které vykonává dozor. Je to věc, která už se teď děje, a ten dozor se děje v místech, kde je omezeno právo na osobní svobodu, a pokud tam dochází k nějakým invazivním zásahům do lidských práv, jako jsou různé sebevraždy, vraždy, rvačky, vzpoury a podobně, tak se to má hlásit dozorujícímu státnímu zástupci. Funguje to fakticky, ale právně ta povinnost tady není, takže o tom je tahle právní regulace.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vám děkuji. Jenom podotýkám, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavně-právnímu výboru jakožto garančnímu výboru. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 509/1.
Nyní poprosím, aby se slova ujal pan předseda Cogan jakožto zpravodaj ústavně-právního výboru a informoval nás o projednání ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Děkuji.
Poslanec Josef Cogan: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych vás rád seznámil s usnesením ústavně-právního výboru, který se zabýval na své 27. schůzi 20. září 2023 vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 169/1990 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů - to, co máme tady jako tisk 509. Ústavně-právní výbor po odůvodnění náměstka ministra spravedlnosti Antonína Stanislava a zpravodajské správě Josefa Cogana a po rozpravě, která byla poměrně konsenzuální v názoru na to, že je potřeba tento návrh přijmout, ústavně-právní výbor přijal usnesení: "Za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh schválila. Za druhé pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu. Za třetí zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednání tohoto návrhu zákona na schůzi ústavně-právního výboru."
Jak už bylo řečeno, vychází z toho, že žádný pozměňovací návrh nebyl navržen, pouze toto usnesení, že navrhuje, aby byl schválen tento zákon.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vám děkuji, pane předsedo, a v tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Wenzl.
Jinak zde mám faktickou poznámku paní poslankyně Ochodnické, ale předpokládám, že se asi překlepla. Tak dobré, díky.
Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Milan Wenzl: Vážený pane místopředsedo, a je to tady. Je vidět, že podle navrhovaného zákona vláda nadřazuje odsouzené před oběti trestného činu. Jsem přesvědčen, že primárně v legislativním zákoně by mělo být posílení práv poškozených, a ne odsouzených. S bezpečností těsně souvisí problémy s vymahatelností práva. Lidem oprávněně požadujícím zásah státu nejsou nic platné proklamace o tom, jak je stát má chránit, a přitom nechrání. My nemůžeme dost dobře a spravedlivě požadovat po poškozených, aby strpěli pokračující újmu, přihlíželi násilí, bezdůvodnému obohacování či jinému protiprávnímu jednání jen proto, že řádně nefunguje něco, co je úplně mimo jejich sféru vlivu. Přitom případná dodatečná náhrada škody z protiprávního jednání narušitele zákona je více než problematická až iluzorní. Je nepřijatelné a ze strany státu vysoce nemorální, aby občan domáhající se svých práv soudní cestou čekal mnohdy celé roky, než jeho případ přijde na řadu a začne být projednáván. Proto chci navrhnout některé změny k tomuto zákonu.
Máme tady příjem peněz, je to § 25a. Pokud byly odsouzenému do věznice zaslány peníze, věznice o tom odsouzeného bez zbytečného odkladu vyrozumí a odsouzený má právo peníze zaslané mu do věznice odmítnout. Navrhuji, aby se tam doplnilo, že peníze v době pohledávky trestného činu se odmítnout nemůžou. Protože si představte, že ten dotyčný dostane třeba nějaké dědictví nebo hromadu peněz a on řekne, že nechce ty peníze, oni z té věznice to pošlou zpátky a on nebude muset platit pohledávky poškozeným z toho. To je určitě špatné.
Tady máme § 26. Za § 26 se vkládá § 26a, který včetně nadpisu zní: "Sociální kapesné." To jsme před chvílí slyšeli od pana ministra. "Sociální kapesné se neposkytne odsouzenému, který v předchozím kalendářním měsíci odmítl pracovat nebo bez závažného důvodu do práce nenastoupil." A já navrhuju ještě doplnit: "Sociální kapesné se neposkytne odsouzenému, pokud neplní dluh vůči oběti trestného činu stanovený soudem."
V § 33 odst. 4: "Věznice z pracovní odměny odsouzeného odvede pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na veřejné zdravotní pojištění a zálohu na daň z příjmu fyzických osob. Zbylou část uloží na zvláštní účet." Ale proč? Zájem státu tedy není pomoc obětem trestného činu, odškodnit postižené trvající závazkem odsouzeného, ale vybrat co nejvíce daní. Proto navrhuji, aby bylo toto opačně. Odškodnit nejdřív poškozeného a pak zbylou část uložit na zvláštní účet.
Dále tady máme nakládání s penězi uloženými na zvláštní účet a to je rozsah srážek: "Výši podílu z peněz připsaných na zvláštní účet za předchozí kalendářní měsíc určených na jednotlivé srážky podle § 39b odst. 1 stanoví ministerstvo vyhláškou." Ale proč vyhláškou? To není žádné řešení, vyhláška. Vyhláška se může měnit den ze dne. Bylo by dobře, kdyby se to řešilo zákonem, a ne vyhláškou.
Paragraf 39f, srážky k úhradě přednostních pohledávek: § 39f zde vůbec nezohledňuje poškozené trestného činu. Myslím si, že je potřeba pomáhat postiženým a bylo by dobře mít k tomuto i ten samostatný paragraf. ***
