Neautorizováno !

(pokračuje Jan Bartošek)

19.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 463/ - prvé čtení

Je to sněmovní tisk 463, prvé čtení. Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr spravedlnosti Pavel Blažek a já vás prosím, pane ministře, abyste se ujal slova.

Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Tady ta diskuse u toho zákona bude asi delší, což je zcela v pořádku, protože je to věc, která je dlouho diskutovaná. Já se omezím na shrnutí základních bodů, které tento návrh novely zákona o státním zastupitelství přináší. Za prvé je to změna právní úpravy jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců, a to tak, aby bylo eliminováno riziko nepřípustného ovlivňování činnosti státního zastupitelství ze strany exekutivy.

A ten mechanismus jmenování, to znamená stanovení subjektů oprávněných jmenovat vedoucí státní zástupce, stanovení osob navrhujících kandidáty na jmenování do těchto funkcí se sice navrhuje zachovat, ale dochází tam k podstatným změnám. To znamená, měly by být zavedeny základní požadavky na osobu vedoucího státního zástupce, jmenovat vrchním, krajským a okresním státním zástupcem bude možné pouze osobu, která úspěšně absolvovala výběrové řízení. Ke jmenování všech vedoucích státních zástupců bude docházet pouze na časově omezené funkční období, a to na dobu sedm let a bude zavedena odvolatelnost vedoucích státních zástupců v rámci kárného řízení.

Já jen popíšu velice stručně stávající stav. Chtěl bych říct, že ten zákon v platném znění v zásadě prokázal, že nešlo o zákon špatný, praxe ovšem přinesla některé problémy spočívající zejména v tom, že judikatura Nejvyššího správního soudu v zásadě omezila možnosti odvolávat vedoucí státní zástupce, kteří jsou de facto nikoliv de iure, ale de facto v zásadě neodvolatelní. To samozřejmě dostává tu soustavu do situace, kdy vytváříme jakousi soustavu orgánů, kde je příliš velká jistota držení si funkce, pokud se ti lidé nedopustí určitých opravdu velmi zásadních prohřešků, tak, jak to stanovila judikatura. Tento zákon zavádí zcela v souladu, tak, jak je to u soudu, to znamená v zákoně o soudech a soudcích, sedmiletou lhůtu pro vedoucí státní zástupce a současně přechodných ustanoveních, ta má určitý navržený způsob toho, jak budou ti jednotliví vedoucí státní zástupci procházet výběrovým řízeními tak, aby nedošlo k tomu, že jedná jediná vláda, to jest například tahle vláda, vymění tu soustavu celou. Tolik asi na úvod a děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, poslankyně Helena Válková. Prosím, paní zpravodajko.

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, konečně máme návrh novely zákona o státním zastupitelství v Poslanecké sněmovně. Konečně. Já to zdůrazňuji, protože první takové zadání, které mělo zásadnější povahu, bylo učiněno v roce 2014 a já jsem jako tehdejší ministryně spravedlnosti do roka a do dne měla předložit dokonce návrh nového zákona o státním zastupitelství, který nevyšel, nezdařil se, protože jsem se zásadně postavila a doteď vím, že to bylo správné rozhodnutí, proti vytvoření nezávislého, v závorce téměř nekontrolovatelného, nekontrolovatelné složky, víceméně samostatné složky protikorupční, státního zastupitelství, které by jeho vedoucí řídil, aniž by byl někým kontrolován. A to nemyslím jenom vládou nebo ministrem spravedlnosti, pokud by se nedopustil v tom návrhu, který prosazovalo tehdy státní zastupitelství, úmyslného trestného činu, tak by byl víceméně neodvolatelný. A dvakrát 10 let je 20 roků. To byl původní návrh. Tak si to představte, 20 let tady mít někoho, kdo by byl v této roli.

Doba se naštěstí posunula. Už víme, že existují jiná nebezpečí než korupční rizika a dovedeme si, myslím, s těmi korupčními riziky nejenom v rámci platné trestněprávní úpravy a procesní a soudní, ale i v té praktické politické poradit. Koneckonců ten poslední vývoj tomu velmi nasvědčuje. A my tedy můžeme redukovat ty původní ambice na novelu, která na půdorysu stávajícího zákona o státním zastupitelství z něj dotvoří instituci, která by měla větší důvěru, vyšší důvěru, nejenom u politiků, na tom tak nezáleží, ale u veřejnosti tím, že jde opravdu o kontrolované, nestranné, kompetentní, odborně zdatné a občanům víceméně povinované státní zástupce, kteří chrání spravedlnost v České republice tím, že plní svoji roli v oblasti zejména obžaloby, čili u trestných činů, ale v části toho civilního spektra vykonávají i dozor a správního nad dodržováním předpisů mimo trestních.

Bohužel musím konstatovat, obecně, že předkládaná novela je velmi úzká a je zaměřená jenom na několik aspektů, které považuji sice za prospěšné, nicméně se domnívám, že zcela dostatečné záruky toho, že by se nám podařilo odpolitizovat nebo spíše zbavit podezření toho, že si vláda může nejvyššího státního zástupce libovolně odvolávat, tak úplně zcela se to ještě nepodařilo. Budu potom později konkrétní. Ten návrh je tady velmi stručně představený v těch jeho hlavních rysech, ale já to neberu teď jako... neberte to jako výtku, protože ta novela je svým obsahem velmi útlá, ta se týká jenom několika aspektů a v podstatě jde o zavedení odvolatelnosti vedoucích státních zástupců v rámci kárného řízení, zavedení délky funkčních období, zavedení základních požadavků na osobu vedoucího státního zástupce, včetně těch výběrových řízení, omezení opakování výkonu funkce vedoucího státního zástupce a samozřejmě v souvislosti s tím, že se stanoví nová doba toho funkčního období vedoucích státních zástupců, tak i ta přechodná ustanovení, jak, kdy, který státní zástupce vedoucí skončí.

Ale takovéto opravdu podstatné, co si myslím, že se nepodařilo zcela v rámci navrhované novely uskutečnit, respektive dotáhnout, přesněji dotáhnout do konce je odvolávání nejvyššího státního zástupce, kde... a na to bychom se, prosím, milé kolegyně a kolegové, měli v diskusi asi zaměřit, kde ještě stále existuje dvoukolejnost, kdy tedy nejvyšší státní zástupce je odvoláván podle toho návrhu na návrh ministra spravedlnosti vládou za podmínky, že zaviněným hrubým porušením svých povinností jednáním zásadním způsobem ohrozil důvěru v řádnou činnost nejvyššího státního zástupce nebo soustavy státního zastupitelství, zejména důvěru v zákonnost jejich postupu nebo v jejich nestrannost nebo odbornost, nebo jinak tím nějakým zásadním způsobem ohrozil vážnost, důstojnost státního zastupitelství, jeho soustavy i svoji vlastní. A paralelně k tomu, jako dvoukolejně, je ho možné i odvolat v rámci kárného řízení.

A já se tedy táži, protože u všech ostatních vedoucích státních zástupců je tam možnost toho odvolání jenom v rámci kárného řízení, pana ministra i těch, kteří se touto problematikou více zabývají, proč tam zůstala ta dvoukolejnost a proč tedy vláda, jak nepustila ze svých rukou tu politickou kontrolu, kterou třeba v minulém období tak kritizovala, že může být zneužitelná. Vzpomeňte si i na ty demonstrace, které tenkrát byly proti naprosto nevinné ministryni spravedlnosti, a která se vůbec do těchhle konfliktů nepouštěla, nechtěla se pouštět a vždycky říkala o sobě: já nejsem reformní ministryně, nechci dělat žádné reformy, paní ministryně Benešové. Takže teď, když je příležitost, abychom to napravili a dotáhli do konce tu kontrolu a nechali tam také jenom kárné řízení, tak z nějakého důvodu si myslí tato vláda, že na návrh ministra spravedlnosti to vezme do svých rukou, a pokud dovodí to hrubé porušení, samozřejmě je konkretizované, ty podmínky jsou stanovené přesněji, je to kontrolovatelnější. Nicméně jak říkám, není to dotažené do konce, anebo mi něco uniklo a pan ministr mě to jistě rád a otevřeně a, jak on velmi dobře umí, i velmi srozumitelně pro veřejnost, vysvětlí.

Takže to je jedna taková výhrada. Druhá výhrada, tím já už jsem známá byla a jsem, že si myslím, že státní zástupci musí v případě, že dojde k nějakému porušení, které opravdu nejenom by ohrozilo, ale které může mít za důsledek i vyvolání nedůvěry v justici jako takovou, jsou to ty případy, které se dlouho táhnou, kde státní zástupce, přestože je jasné, že jsou třeba opakovaně vynášeny určitá rozhodnutí soudu, tak trvá na svém, odvolává se, nemá to žádné opodstatnění, ten soud znovu a znovu... Těch případů v poslanecké kanceláři mám více.

Nebo je zde podezření, že nevykonává tu svoji funkci dostatečně kompetentně s ohledem na nemoc, na to, že je přetížený a tak dále. Tak když se podíváte a porovnáte si to trestání v rámci kárných provinění, které v těchto případech přichází v úvahu - já neříkám, že je to vždycky na místě, zejména když podává stále a stále odvolání - no tak tam asi přichází v úvahu i ta kontrola soudní, takže nemusíme třeba sahat ke kárným proviněním. Ale pokud tedy se opravdu prokáže, že tady je to podezření a pak se ukáže, že ke kárnému provinění to jednání stačí, že může být tak kvalifikováno, tak osobně se domnívám, že ta současná právní úprava, která není dostatečná, na tom jsme se opakovaně shodli, je stále ponechána v té velmi, velmi mírné poloze, že lze za kárné provinění - je možné uložit důtku. Jak víme, důtky, to je jako nic. Snížení platu až o 30 % na dobu nejdéle jednoho roku. Pokud dokonce v rámci té doby, kdy to běží, se znovu dopustí - právní - kárného provinění, tak ještě dříve tedy než bylo zahlazené, tak znovu - tak se to může jenom protáhnout o další rok. Nic jiného se neděje.

Anebo odvolání z funkce státního zástupce. Podívejte se, pane ministře, na to, kolik se odvolalo státních zástupců. Nula, nula, nula, jedna. Můžeme se z toho radovat, že asi jsou všichni tak výborní. Ale chci říci, že je tady velký nepoměr mezi důtkou a odvoláním, ale ten, to odvolání se prakticky v praxi nevyskytuje. Takže i mně tam chybí to, co bylo v našich původních návrzích, které tedy neprošly - odstínovaná škála kárných provinění se sankcemi, které odráží závažnost kárného provinění a jsou přísnější než tak, jak je to v současném návrhu. To je další taková poznámka. Ale znovu říkám, nechci říct, použít expresivního - nebojte se, ale chci říci spíše - těšte se, my vám určitě pozměňovacími návrhy doplníme nebo se pokusíme doplnit a pomoci vám, aby ta novela skutečně byla novelou a nejenom nějakou kosmetickou úpravou, jak v těch některých aspektech, o kterých hovořím, zatím na mě působí.

Prostě u těch kárných provinění absolutně si myslím, že selhává nějaká prevence, odstrašující účinek a že víceméně si státní zástupci, kteří se toho dopustí, a jsou to jistě případy, které nejsou charakteristické a většinové, nicméně na ty ostatní nebudou působit tak, aby je motivovaly k tomu, aby úzkostlivě dodržovali všechny právní předpisy a aby se chovali způsobem, který se vyžaduje od každého státního zástupce. Také jsem některé jmenovala, opravdu jsem kladla důraz na to, aby si uvědomili tu etickou stránku věci a že zastupují tu veřejnou žalobu a že opravdu musí velmi úzkostlivě dbát na to, aby přesvědčili nejenom soudce, ale i laickou veřejnost, že obžaloba využila veškerých možností, má důkazy a vystupuje nezaujatě, objektivně a kompetentně i odborně kompetentně.

Takže ten návrh opravdu nepřináší žádnou změnu v tomto ohledu, žádné nové kárné opatření. Obávám se, že v tomhle z nějakých důvodů také mně obtížněji pochopitelných, jsme rezignovali na výraznější změny.

No a ještě bych se dotkla jednoho problému, který tady vidím v takové velmi rychlé obměně těch vedoucích státních zástupců, kterým bude končit funkce. Mluvím tedy o vrchním státním zástupci, krajští státní zástupci, okresní státní zástupci, jejich náměstkové. A to jsem slyšela i ze samotné soustavy státního zastupitelství. Tam se počítá, že se bude muset vypsat, pokud schválíme tuto novelu asi příštím roce - pane ministře, prosím, opravte mě případně - asi třicet řízení. Sama vím, jak to dá obrovskou práci, všechno připravit, a obávám se, že se to nestihne a že by z toho mohl být spíše nějaký trapný omyl, ne omyl, ale nedopatření nebo bychom porušovali zákon. Čili buď jsem si to špatně přečetla a máte tam aspoň rok. Ten návrh ale vypadá tak, že by k té obměně mělo dojít u těch, kteří končí, ale vy máte lepší podklady hromadně v takových periodách, které by neumožnily to výběrové řízení konat způsobem, jakým by se konat mělo.

Pak ještě tady mám jednu takovou věc, kdy jsem se také chtěla zeptat, jak si to - ještě ano. Přechodné ustanovení - tady jsem si poznamenala, radši to přečtu - mají zajistit postupnou obměnu vedoucích státních zástupců v návaznosti na účinnost novelizace, kdy Nejvyšší státní zastupitelství navrhuje z organizačních a praktických důvodů prodloužení intervalu obměny z půl roku na rok. Takže to bylo Nejvyšší státní zastupitelství, které vám tuto připomínku dalo. A píší tady, že při zkrácení z druhé strany způsobí potřebu konat větší množství výběrových řízení v krátkém časovém období, během prvního roku cirka třicet, což je obtížně prakticky proveditelné. Čili to je takový technický exkurs, který ale je třeba vzít v úvahu.

A pak samozřejmě abych nebyla jenom kritická, zmíním myslím dobrou úpravu, proto tam jsou i určité změny v tom zákoně o platech, kdy se uvolňuje a buď se snižuje nebo se zachovává nebo naopak se odnímá pro účely výkonu jiných důležitých funkcí státní zástupce, ať už je to Justiční akademie, Ministerstvo spravedlnosti, kdy někde je zachován ten plat, jinde není, někde je zkrácen, že to vítám, protože s tím byly vždycky problémy a relativně často se to obcházelo.

Pak je tady ještě jedna taková tak zvaná maličkost, ale myslím si, že ve svém důsledku také by potřebovala objasnit. To může vést k určitým problémům. A s ohledem na to, že jde zase o tu funkci, která je ostře i mediálně sledovaná - nejvyššího státního zástupce - tak bych ráda slyšela vysvětlení racionální, proč není možné proti žalobě nejvyššího státního zástupce, pokud tam zůstane ta možnost ho odvolat vládou, přiznat odkladný účinek? Navíc je tam správně stanovená taková lhůta, aby Nejvyšší správní soud o tom musel rozhodnout do 30 dnů. Čili svým způsobem nechápu, proč se vystavujeme riziku, že tady budeme mít nějakou dobu dva nejvyšší státní zástupce a na rozumné vlády nelze nikdy spoléhat, jak myslím vždycky, že jak řada z nás už i z minulosti - takže tady toto skutečně bych chtěla vysvětlit.

Myslím si, že ten návrh není dostatečný, dostatečně neposkytuje ochranu veřejných práv toho nejvyššího státního zástupce a skutečně umožňuje vznik té situace, kterou bychom chtěli všichni vždycky, které bychom chtěli všichni vždycky předejít, čili že v mezidobí dojde k jmenování nového nejvyššího státního zástupce a kdyby ten Nejvyšší správní soud potom vyhověl tomu původnímu nejvyššímu státnímu zástupci, tak ex lege ta funkce zanikne - toho nového.

No, myslím si, že - sama z vlastní zkušenosti si vzpomínám, jak tenkrát zlomové rozhodnutí, nový, jiný judikát Nejvyššího správního soudu tenkrát zvrátil to moje rozhodnutí, odvolání generálního ředitele Vězeňské služby. Byla to tedy pro mě velká lekce a takovou lekci bych panu ministru spravedlnosti nepřála. Takže prosím, zvažte to ještě, jestli toto je nutné.

Co by se mně na tom, na té novele líbilo, že odstraňuje ty mezery, které máme. Zpřesňuje postavení státního zástupce, staví najisto, zavádí ta funkční období. Neříkám, že tomu tleskám, ale to jsme dávno chtěli a konečně to v tom návrhu je.

Takže za nás, myslím všechny, teď bych chtěla vystoupit jako zpravodajka. Buďme prosím ostražití, pozorně prostudujme ten sněmovní tisk, samozřejmě budeme navrhovat ústavněprávní výbor, jaký jiný by měl být garančním, nevím. A teď musím říci, pomozme této novele, aby byla skutečně zásadní novelou a aby nezůstalo u tohoto, co do obsahu útlého a jen částečně reformního návrhu zákona.

Z mé strany, pane předsedající, teď všechno, protože si myslím, že zákon o státním zastupitelství je normou, která nemusí úplně všechny poslankyně a poslance zajímat, a proto jsem se snažila jenom upozornit na ty mezery, které budeme muset panu ministru spravedlnosti pomoci dotvořit svými pozměňovacími návrhy, pokud nám teď něco nevysvětlí natolik, že od tohoto postupu upustíme. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Nyní tedy otevírám obecnou rozpravu. Jako první s přednostním právem se hlásí pan poslanec Jakub Michálek. Prosím.

Poslanec Jakub Michálek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Musím říct, že mám velkou radost z toho, že jsme se dostali k projednávání novely zákona o státním zastupitelství a že jsem hrdý na to, že naše vláda tento zákon předložila. Je to protikorupční zákon a my jsme slíbili, a byli u toho statisíce lidí, kteří to požadovali v minulém volebním období, abychom se skutečně zabývali tou otázkou, aby státní zástupci měli adekvátní podmínky pro svoji činnost. Já připomenu, že v minulém volebním období bohužel se vláda nedostala k tomu, aby tento důležitý návrh zákona dostala do Poslanecké sněmovny a že jsme tady měli několik předloh, když jsme tehdy byli z opozice, jeden návrh zákona ze senátu, a tudíž logicky navazujeme na to, co jsme v minulém volebním období započali a snažíme se to dotáhnout do konce.

Oproti tomu, co říkala vážená kolegyně paní profesorka Válková, se nedomnívám, že by šlo pouze o úpravu kosmetickou. Kosmetická úprava to opravdu není, je tam několik zásadních změn. Ta první změna, o které už tady byla řeč, že nejvyšší státní zástupce skutečně získá určité záruky nezávislosti na vládě. Myslím si, že každý z nás chce, aby když se dostane do kontaktu se státními zástupci, tak aby státní zástupce postupoval nestranně a spravedlivě. A my jako společnost bychom to měli chtít. Spravedlivě tak, že když je někdo obviněn na základě nepravdivé skutečnosti, tak aby byl velmi brzo zproštěn takového obvinění. A naopak, aby ti pachatelé nesli odpovědnost za svoje protiprávní jednání, to je spravedlnost. A k tomu směřují právě ty záruky nestrannosti a nezávislosti nejvyššího státního zástupce, pod kterým potom je celá soustava.

Já si myslím, že to zvolené řešení, ke kterému vláda dospěla, je správné, vláda si tím de facto omezuje svůj dnešní absolutní vliv, protože jsou nově stanoveny zákonné důvody, ze kterých může být nejvyšší státní zástupce odvolán, a současně je jasně upravena přezkoumatelnost tak, aby případné překročení těchto důvodů, těchto mantinelů tak bylo řešeno soudem. Současně zůstává zachována ta myšlenka, že vláda do určité míry nese politickou odpovědnost za soustavu státních zastupitelství jako celek, čili ta iniciativa zůstává v rámci vlády, v rámci politiky tak, aby mohli nést potom politici odpovědnost za fungování státu jako celku ve volbách. Takže toto zvolené řešení, tato koncepce je podle mě správně a navazuje to i na komparativní srovnání, že když se podíváme, v kterých státech Evropské unie existuje neomezená odvolatelnost vládou nejvyššího státního zástupce, tak to řešení je v podstatě raritní.

Druhá zásadní změna, pro které to není pouze kosmetická úprava, tak jsou funkční období státních zástupců. Realita je taková, že na některých státních zastupitelstvích zůstává tentýž člověk dvacátý, třicátý rok. A to není úplně, bych řekl, zdravé uspořádání, měla by existovat i nějaká obměna nebo kariérní růst u těchto lidí. A funkční období jsou nástroj, který opět v mezinárodním srovnání je poměrně standardní. Na to navazují výběrová řízení, transparentní výběr státních zástupců. Ta personální otázka je samozřejmě úplné jádro toho, abychom zajistili nestranné nezávislé fungování tak, abychom vybrali lidi, kteří mají mravní integritu, aby tento základní úkol naplnili. Výběrová řízení nejsou sama o sobě samospásná, opravdu záleží na tom konkrétním výběru. Ale z hlediska systémového ty pojistky jsou tam nastaveny tak, že jsme udělali maximum možného a nadále tam zůstává ta osobní odpovědnost navrhovatele, který pochází zevnitř soustavy Státního zastupitelství a současně osobní odpovědnost toho, kdo toho vedoucího představitele státních zástupců jmenuje, ať už je to ministr nebo ať už je to někdo níže v té soustavě.

Důležitá změna, taky věc, která není kosmetická, jsou ty kvalifikační předpoklady, abychom vymezili, kdo může být nejvyšším státním zástupcem, jak dlouhou má mít praxi. I zde si myslím, že ta koaliční dohoda, kterou jsme předložili, myslím si, že vyvrací jakékoliv pochybnosti ohledně toho, že by politici chtěli nějakým nevhodným způsobem ingerovat do soustavy státního zastupitelství, protože jsou tam stanoveny poměrně striktní kvalifikační předpoklady - deset let doby právní praxe, respektive potom doba šesti let , kterou musí vykonávat kandidát na nejvyššího státního zástupce v práci ve státním zastupitelství. Je to návrh, na který nás už i dlouhodobě upozorňovala skupina států pro boj proti korupci, skupina GREKO, že se máme na něj zaměřit. Je to jeden z těch dluhů vůči tomu, aby v České republice bylo dobré nastavení uvnitř justice. Myslím si, že když se podíváme do okolních států, co se tam děje, co se děje v Polsku, co se děje na Slovensku, případně v Maďarsku, tak věřím, že každý z nás - byť jsme samozřejmě někdy nespokojeni s konkrétními záležitostmi v justici, tak každý z nás musí cítit, že náš justiční systém ve srovnání s těmito našimi sousedy funguje celkem dobře. A za to bychom měli být našim soudcům a státním zástupcům i trochu vděčni. Neměli bychom jenom lamentovat, že tam dochází k nedostatkům, i když k nedostatkům leckdy dochází jako v jakékoliv jiné lidské činnosti.

Stejně tak vhodné zvolení je rozfázování toho přechodu, to v podstatě vychází na dvě volební období, což je způsob, který se už historicky osvědčil u soudců, takže ani v tomto ohledu nedochází k žádnému vybočení. A pokud jde o tu problematiku kárných řízení, já souhlasím s tím, že pokud má někdo moc nebo pravomoc, tak má nést i související odpovědnost. Tady navážu na paní profesorku Válkovou a věřím, že ji potěším, že ten návrh zákona, který upravuje kárná řízení, tak se na Ministerstvu spravedlnosti připravuje, počítá se s ním, dokonce tam, bych řekl, už je i koaliční dohoda a je v meziresortu, takže ten návrh zákona bude přirozeně navazovat a bude schválen ještě v tomto volebním období tak, aby když posilujeme nezávislost, dáváme záruky, tak společně s tím jsme říkali, pokud dojde ke zneužití té pravomoci v rámci státního zastupitelství, tak na to bude navazovat příslušné kárné řízení a kárná odpovědnost. A samozřejmě, a to si myslím, že je taky věc, na které se celkem shodneme, měla by navazovat i odpovědnost za škodu, pokud je tam shledáno kárné provinění a pokud je tam shledána škoda, tak by se na její úhradě, tak jako ve všech ostatních oblastech lidské činnosti měl podílet i ten osobně odpovědný státní zástupce.

Pak je tady samozřejmě řada otázek, o kterých bychom mohli diskutovat do budoucna, například pro příští volební období a věřím, že ty diskuse se aspoň neformálně povedou, jestli ta současná struktura čtyř článků státního zastupitelství není příliš robustní pro Českou republiku jako stát, který nemá federaci, stát, který funguje na jednotném principu. Možná ta tříčlánková soustava u státních zastupitelství a soudů a tak dále byla vhodnější, efektivnější.

To je určitě legitimní téma pro diskusi. A já doufám, že minimálně pro příští volební období ministerstvo bude pracovat na analýzách, které by vedly k návrhům, jak tu naši soustavu zefektivnit, abychom se nedostávali do toho, že to bude přehnaně komplikované a potom v podstatě bude docházet k vyprázdnění působnosti Nejvyššího státního zastupitelství, kde zůstává pouze jenom nějaký víceméně metodický dohled, a nebo úroveň vrchních státních zastupitelství, kde ten rozsah práce, v případě třeba olomouckého státního zastupitelství, není zas tak zvlášť rozsáhlý. Tak to je určitě téma pro legitimní politickou diskusi, ale s výhledem na příští volební období.

Já jsem chtěl závěrem poděkovat panu ministru Blažkovi za naši spolupráci i dalším koaličním kolegům a věřím, že i paní profesorce Válkové a dalším kolegům v opozici, že to jednání k této důležité normě probíhá kultivovaně, konstruktivně, bavíme se věcně o nastavení těch parametrů s cílem, abychom v nějaké dohledné době našli shodu. A já bych si velmi vážil toho, kdyby se nám podařilo najít i shodu na tom výsledném návrhu zákona i s opozicí, protože toto je věc, která by skutečně měla přesahovat jenom koaliční vyjednávání a měla by mít nějaký další výhled a další trvání tak, aby bylo jasné, že nějaká základní úroveň fungování právního státu je věc, na které je shoda napříč koalicí a opozicí. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Pokračujeme v obecné rozpravě. Jako další je řádně přihlášená paní poslankyně Iveta Štefanová. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, krátce se za nás vyjádřím k této předložené novele.

Novela o státním zastupitelství zavádí například sedmileté funkční období pro nejvyššího státního zástupce bez možnosti opakování, právně upravuje postavení vedoucích státních zástupců či jasně stanovuje pravidla pro jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců. Nově budou moci být vedoucí státní zástupci odvolatelní pouze v kárném řízení. Nejvyššího státního zástupce bude moci i nadále odvolat vláda, ale ta novela zákona stanovuje konkrétní důvody pro to odvolání, proti kterým se vrchní žalobce může bránit u Nejvyššího správního soudu. Já tato opatření vnímám jako protikorupční a SPD obecně podporuje jakákoliv protikorupční opatření, která do praxe přináší jasná pravidla a transparentnost. Takže jsme pro to, aby se tato novela projednávala v dalších čteních. A pokud se ve finále shodneme, že přinese ten eliminující vliv, bude eliminovat nepřípustný politický vliv na fungování státního zastupitelství, pak jsme připraveni i takový návrh podpořit. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. V současné době nevidím nikoho dalšího přihlášeného do obecné rozpravy. A jestliže se nikdo další nehlásí, tak já končím obecnou rozpravu. Jsou zde závěrečná slova. Prosím, pane ministře, máte závěrečné slovo.

Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Já jsem bedlivě poslouchal. Chci říci tolik k tomu, co říkala jak paní kolegyně Válková, kolega Michálek i kolegyně - teď se strašně omlouvám - z SPD, nezlobte se na mě, Sadovská, říkám to dobře? (Štefanová) Tak se strašně omlouvám, moje chyba, moje chyba.

Řeknu asi tolik. Ta novela je menší proto, že zájem vlády, ale i můj osobně je, aby prošla v této Poslanecké sněmovně a pokud možno - a nebudu skromný - aby získala 200 hlasů. Při rozšiřování těch témat něco takového je tížeji dosažitelné a jde o to, aby - když jsem pozoroval ty návrhy, které byly předkládány v minulém období - tak v některých věcech se v podstatě nějakým způsobem, když třeba ne v technice, shodujeme. Veškeré velké návrhy, ať už to byl návrh v roce 2012, 2013, nebo kdy to bylo, nebo návrhy pozdější od kolegyně Válkové, dopadly tak, že skončily jako neprojednané právě proto, že toho obsahovaly mnoho.

A teď asi to nejpodstatnější pro debatu o tomto zákoně. Nejsem český novinář, nejsem aktivista a možná už jsem na světě příliš dlouho. Ale při debatách o těchto zákonech a debatách o soudech musíme vycházet z toho, že ústava zná ty moci tři - a lid vykonává svou moc prostřednictvím tří mocí - zákonodárné, výkonné a soudní. Zatímco ta zákonodárná a výkonná je kontrolovaná každou hodinu, každý den, ať už je to tady z této galerie nebo jakýkoliv náš výrok, který tady proneseme, je předmětem veřejného diskurzu, tak nám naprosto pod jinou pozorností probíhá moc soudní a samozřejmě moc státních zástupců a snad i policie, která prostě pod takovým hledáčkem jako ta moc naše není. Uvědomuji si, že státní zástupci a policie jsou pod mocí výkonnou. A naší povinností je zabezpečit, kromě jiného, aby všechny tyto orgány státu byly kontrolovány veřejností naprosto stejně, jako jsme kontrolováni my, vláda, starostové a tak dál.

Je takový stav v současnosti? No tvrdím, že není. Vzpomeňte si za posledních jenom deset, dvanáct let, jaká probíhala veřejná debata o státním zastupitelství, někdy i o policii. Jakmile se otevřela nějaká otázka toho, že je potřeba, aby byli více kontrolováni v tom smyslu, aby se zodpovídali ze své činnosti, okamžitě se udělala nálepka - ti politici chtějí zasahovat do nezávislosti státního zastupitelství, policie a já nevím koho.

O tom ten zákon není a já vyzývám celou Sněmovnu napříč spektrem, abychom měli tu odvahu se o tom bavit, protože bohužel tak daleko jsme dospěli, že mnozí nemají odvahu to slovo málem vyslovit, aby nebyli v médiích hnedka natíráni a na sítích, že se pletou, kam nemají. Kdo jiný se má do toho plést, než zákonodárci a vláda, která je odpovědná za činnost jak státního zastupitelství, tak policie? Už se prostě nesmí opakovat to, že by jedna část Sněmovny, která by byla náhodou v opozici, vyčítala jakýkoliv případ, který se někde odehrál pod jakousi slupkou, ochranou nějaké nezávislosti, a používala to proti té straně druhé. Tady máme být na jedné jediné lodi, která se jmenuje zhruba takto: represivní orgány státu, které mají mnohem větší možnost zasahovat do životů našich občanů než my tady všichni dohromady individuální, musejí být pod veřejnou kontrolou, kterou budeme vykonávat my a vláda, neboli volené orgány lidu a přenesené orgány. To nemůže být tak, že je častá výmluva - počkejte si na nějaký rozsudek. Co mají ty desítky lidí, o kterých jsme se tady bavili už mockrát, z toho, že se o tom jako nemůže mluvit v průběhu vyšetřování, jako málem ne v průběhu toho soudního řízení a na závěr se ty osoby dozvědí za deset let, že se vlastně nestalo vůbec nic. A tady já, profesorka Válková nebo kdokoliv, jakýkoliv jiný ministr pak vyplácí odškodné a ještě se omlouvá, i když to byl třeba právě ten člověk, který tady říkal, že to vyšetřování třeba správné není.

Realita ale není taková, že policie a státní zastupitelství jako celek fungují špatně. Ale bavíme se o některých jednotlivých případech, zdaleka nejen politických, o kterých se musíme bavit a musíme trvat na tom, že ten, kdo to vede špatně, poškozuje osudy lidí, způsobuje škodu a ostudu tomuhle státu, a za to taky musí být odpovědný! A současně to musíme udělat tak, abychom tím, že zavedeme určitá opatření i v tom jiném zákoně, to nevedlo k tomu, že ty orgány se budou bát vyšetřovat, že by třeba mohly způsobit nějakou škodu. Ale dnes je ten systém vychýlený, bohužel, a není to dobré. Podívejte se na Slovensko. Kdo chce vědět, kam vede takzvaná nezávislost policie a státního zastupitelství, pokud se přežene, tak tam se zavírají úplně všichni navzájem. A jeden z těch důvodů spočívá v tom, že jsou absolutně mimo veřejnou kontrolu.

Já vás žádám, celou Sněmovnu, opozici, koalici a budu úplně stejně mluvit v Senátu, abychom neudělali nic lepšího pro tenhle stát než to, že samozřejmě budeme garantovat výkon pro nezávislost státního zastupitelství a činnost policie, ale současně nemůžeme vytvářet nikomu nezodpovědné instituce a prostor pro vykonávání moci některých jednotlivců - a já se bavím o jednotlivcích, kteří to vykonávají na úkor této společnosti, nás všech. A nebavím se pouze o hmotné stránce věci. Děkuji za pozornost. (Potlesk napříč sálem.)

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Chci se zeptat paní zpravodajky, zda chce závěrečné slovo? Prosím, paní zpravodajko.

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Já děkuji, pane ministře, i za tuhle velmi obecnou odpověď na moje ne, řekla bych, výtky, ale, řekněme, upozornění na slabiny předkládaného návrhu, protože vy jste víceméně odpověděl. Ano, pokud někdo porušuje svoje povinnosti v tak důležité profesi, která ve svých výsledcích rozhoduje o životě, kvalitě života, osudech, nejenom toho obviněného, obžalovaného, posléze odsouzeného, ale i jeho rodiny, v tom širším smyslu slova, tak je na místě, když poruší povinnosti a kompetence, které má k dispozici, tak aby byl řádně potrestán, respektive veden k odpovědnosti včetně náhrady škody, kterou tím svým jednáním způsobil.

A také jako vy se domnívám, že to je spíše výjimečný případ, ale ten výjimečný případ může v těchto funkcích napáchat velké škody. Já si myslím, že jsme tady řekli - a pan kolega Michálek i mě uklidnil, svým způsobem, ale jenom svým způsobem, to znamená, nevím, kdy přijde tedy návrh toho zákona, který zpřísní, a jak je to daleko, ta opatření, která tam jsou naprosto zcela nedostatečná. Takže já jsem jenom uklidněná v obecné rovině. A pokud se nedostane na konkrétní pozměňovací návrhy a pokud tam zůstanou ty slabiny, na které jsem upozorňovala, tak samozřejmě pozměňovacími návrhy, které jistě přijdou, ale vítám tedy tu novelu obecně, takže určitě navrhuji i jako zpravodajka, abychom ji pustili do druhého čtení, aby garančním výborem byl ústavně-právní výbor, tak tu novelu, doufám, že to můžu říci, zlepšíme a zpřesníme.

Takže za mě jako zpravodajku, milé kolegyně, milí kolegové, pusťme do dalšího čtení, zvolme jako garanční výbor ústavně-právní výbor, a v tomto ohledu souhlasím se svými předřečníky a zejména s panem ministrem spravedlnosti, pojďme to zkusit napříč politickým spektrem dotáhnout tam, kde by to mělo už dávno být, to znamená, měli bychom posílit důvěru české veřejnosti v justici, včetně tedy státních zástupců. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Vzhledem k tomu, že nepadl návrh ani na vrácení, ani na zamítnutí, budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu. Táži se, zda má někdo návrh na jiný garanční výbor? Nevidím.

Tak já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, aby předložený návrh byl přikázán k projednání ústavně-právnímu výboru jako garančnímu výboru? Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 220, přihlášeno je 140 poslankyň a poslanců, pro návrh 123, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavně-právnímu výboru jako garančnímu výboru.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru a ptám se, zda jsou zde další návrhy na přikázání výboru, případně výborům? Žádný návrh nevidím. Je-li tomu tak, v tom případě vám děkuji a končím projednávání tohoto bodu.

Otevírám další bod dnešního jednání a tím je

Aktualizováno 9. 4. 2024 v 15:37.