Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

Neautorizováno !

 

(pokračuje Věra Kovářová)

6.
Vládní návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu
/sněmovní tisk 367/ - druhé čtení

Projednávání tohoto bodu jsme přerušili ve středu 13. září tohoto roku před otevřením obecné rozpravy. Připomínám, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu a dále byl tisk přikázán výboru pro životní prostředí. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 367/1 až 4 a zpravodajové s nimi Poslaneckou sněmovnu dne 13. září již seznámili. Prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujali za navrhovatele ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a zpravodajka garančního výboru, kterým je výbor hospodářský, poslankyně Michaela Opltová.

Měla jsem zde faktickou poznámku paní poslankyně Levko, ta ji ruší. Nyní tedy otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili - přihlásil nejprve pan poslanec Koten a připraví se paní poslankyně Peštová.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo, paní předsedající. Tak ještě jednou dobrý den, dámy a pánové. Dovolte mi, abych zde nějakým způsobem odůvodnil svůj pozměňovací návrh tady k tomu tisku, co se týká hlubinného úložiště radioaktivního odpadu.

Já bych začal tedy odůvodněním tohoto pozměňovacího návrhu, protože nám připadá a i po jednání se starosty jednotlivých obcí, kteří by byli tímto nebo touto výstavbou toho hlubinného úložiště dotčeny v těch lokalitách, tak i po těch všech připomínkách těch místních samospráv tak vznikla v podstatě - vznikl materiál, který v podstatě je jakousi aplikací finského modelu.

Pozměňovací návrh zapracovává principy finského modelu pro výběr hlubinného úložiště pro ukládání radioaktivního odpadu, které jsou zakotveny ve finském zákoně č.990/1987 o jaderné energii, a to ve znění pozdějších předpisů a jsou již řadu let využívány pro výběr lokality hlubinných úložišť na území Finska a jejich fungování bylo už praxí prověřeno.

Pozměňovací návrh tedy vychází z toho finského modelu takzvaně decision in principle, vydávaného vládou, dle kterého výstavba hlubinného úložiště se stavbou značeného obecného zájmu, která vyžaduje posouzení vlivu záměru již v počáteční fázi rozhodování z hlediska souladu s všeobecným dobrem společnosti. Umístění úložiště pro ukládání radioaktivního odpadu je rozhodnutím na vrcholné politické úrovni, jedná se o otázku strategického významu, proto by umístění hlubinného úložiště mělo podléhat rovněž projednání parlamentu daného státu.

Zároveň dle finského modelu platí, že souhlas obce je nezbytnou podmínkou pro vydání vládního rozhodnutí. Zástupci obcí, na jejichž území bylo stanoveno - průzkumného území pro zvláštní zásahy do zemské kůry a jejich území je tedy zvažováno jako potenciální lokalita pro zbudování hlubinného úložiště radioaktivního odpadu, byli na jednání se zástupci ministerstva průmyslu a obchodu v uplynulých letech opakovaně ujišťováni, že návrh zákona upravující výběr lokality pro umístění hlubinného úložiště bude vycházet z dostatečného zajištění právního postavení obcí, aby tyto mohly účinně hájit svá práva.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Já se omlouvám, pane poslanče, že vás přerušuji. Kolegyně, kolegové, v obou částech našeho sálu prosím o ztišení a prosím, abyste své hovory přenesli do předsálí. (Děkuji.) No momentík. Prosím kolegy v levé části i v pravé části, aby hovory přesunuli do předsálí. Děkuji, pokračujte.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji. Právě takovému právnímu postavení odpovídá tento popisovaný finský model. Vládní návrh zákona následně tuto koncepci bohužel zcela opustil. Pozměňovací návrh tedy do vládního návrhu zákona doplňuje základní parametry finského modelu, aby tak byl zajištěn legitimní proces výběru lokality pro vybudování hlubinného úložiště radioaktivního odpadu, který poskytne dotčeným obcím reálnou možnost při jednání o umístění úložiště se státem vystupovat jako rovnocenný partner.

Posouzení koncepčních otázek na počátku procesu. Platí, že takto zásadní rozhodnutí o volbě lokality pro umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu by mělo být učiněno na začátku celého procesu přípravy, výběry výstavby hlubinného úložiště, aby veškeré zásadní otázky byly posouzeny ve vzájemných souvislostech a rozhodnuty na počátku celého procesu a nikoliv následně separátně v jednotlivých správních řízeních bez zohlednění vzájemných vazeb.

Proces výběru lokality pro hlubinné úložiště je upraven v § 4 vládního návrhu zákona a pozměňovací návrh do textu zákona doplňuje postupy nezbytné pro zajištění posouzení celkové koncepce v počáteční fázi procesů se zajištěním účasti všech rozhodujících subjektů.

První podmínkou pro umístění hlubinného úložiště je souhlas obce, v jejímž katastrálním území má být hlubinné úložiště umisťováno. Dle finského modelu platí, že souhlas obce je nutnou podmínkou pro rozhodnutí vlády o umístění hlubinného úložiště, bez souhlasu dané obce nelze na jejím území hlubinné úložiště umístit. Pouhé vyjádření obce tedy není dostatečným nástrojem pro účinné hájení zájmů dotčených obcí a jejich území, kde by se hlubinné úložiště mělo nacházet. K tomu blíže bod 3 tohoto odůvodnění.

Správním orgánem, který by se tedy měl vyjádřit k návrhu umístění hlubinného úložiště, je rovněž Ministerstvo životního prostředí, neboť umístění hlubinného úložiště bude mít zásadní vliv na životní prostředí. Dle stávající úpravy platí, že záměr pro výstavbu hlubinného úložiště podléhá posuzování vlivu na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (zákon EIA). Vzhledem k tomu, že posuzování vlivu záměru hlubinného úložiště na životní prostředí, respektive posuzování vlivů koncepce, například územních plánů zakotvujících plochy pro umístění hlubinného úložiště na životní prostředí (SEA) bude probíhat ve fázi, kdy o výběru lokality bude již formou vládního usnesení rozhodnuto, nelze stanovisko dle zákona EIA považovat za vhodný nástroj pro posouzení dopadů umístění hlubinného úložiště na životní prostředí v procesu výměru umístění hlubinného úložiště.

Pozměňovací návrh proto zakotvuje povinné projednání návrhu výběru umístění hlubinného úložiště s Ministerstvem životního prostředí z hlediska vlivu výběru umístění hlubinného úložiště na životní prostředí ještě před rozhodováním vlády o návrhu výběru umístění hlubinného úložiště. Vyjádření Ministerstva životního prostředí pak má být součástí podkladů předkládaných vládě k projednání. Zapojení Ministerstva životního prostředí do této počáteční fáze rovněž odpovídá finském modelu výběru lokality pro takovýto záměr.

Dalším principem převzatým z finské právní úpravy je veřejné projednání návrhu na umístění hlubinného úložiště, aby veřejnost v těch obcích měla možnost ještě před finálním rozhodnutím o umístění hlubinného úložiště vyjádřit se k návrhu lokalit. Vypořádání vyjádření veřejnosti, zpracované Ministerstvem průmyslu a obchodu, pak má být součástí podkladů předkládaných vládě k projednání.

Vláda v důvodové zprávě k vládnímu návrhu zákona uvádí, že princip zesílení respektování zájmů obcí a jejich občanů je pak promítnut nejenom skrze formální instituty správního práva, jako například informovanost obce a občanů o jednotlivých řízeních a zvýšení transparentnosti celého procesu, ať už se jedná o povinnost konat ústní jednání, či o stanovení konkrétní minimální lhůty, po kterou mají možnost občasné seznamovat se s podrobnostmi řízení před tím, než bude nařízeno ústní jednání.

V této souvislosti je třeba zdůraznit, že dle čl. 6 odst. 2 a 4 Aarhuské úmluvy platí, že smluvní státy jsou povinny zajistit, že dotčená veřejnost bude přiměřeně, včas a účinně informována buď veřejným oznámením, nebo individuálně, v dostatečně rané fázi procedury environmentálního rozhodování o posuzované činnosti, kdy smluvní strany jsou povinny zajistit účast veřejnosti v počátečním stadiu rozhodování, kdy jsou ještě všechny možnosti výběru alternativ otevřeny a kdy účast veřejnosti může být účinná.

Ve vztahu k výběru lokality pro výstavbu hlubinného úložiště radioaktivního odpadu z Aarhuské úmluvy vyplývá, že účast veřejnosti musí být zajištěna v počáteční fázi, tedy ve fázi rozhodování o výběru lokality pro umístění hlubinného úložiště, kdy jsou ještě všechny možnosti otevřené. Rovněž z hlediska účasti veřejnosti platí, že účast veřejnosti nemůže být dostatečně zajištěna v rámci posuzování vlivů na životní prostředí dle zákona EIA. Vzhledem k tomu, že v případě posuzování vlivu záměru hlubinného úložiště na životní prostředí, respektive posuzování vlivů koncepce, například územních plánů zakotvujících plochy pro umístění hlubinného úložiště na životní prostředí (SEA) bude probíhat ve fázi, kdy o výběru lokality bude již formou vládního usnesení rozhodnuto, není posuzování EIA tou počáteční fázi procesu, kdy jsou ještě všechny možnosti otevřené. Nelze se tak ztotožnit se závěrem důvodové zprávy: Naopak by měl být kladen důraz na participaci veřejnosti v počáteční fázi povolovací procedury, kdy je nejvyšší předpoklad, že účast veřejnosti bude účinná. V daném případě jde zejména o účast veřejnosti v řízení podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon EIA). Naopak je třeba zajistit účast veřejnosti již v procesu výběru lokality pro umístění úložiště.

Dále. Souhlas obce jako nezbytná podmínka. Zcela zásadní podmínkou pro umístění jaderného úložiště je souhlas obce, v jejímž území má být hlubinné úložiště umisťováno. Dle finského modelu platí, že souhlas obce je nutnou podmínkou pro rozhodnutí vlády o umístění hlubinného úložiště, bez souhlasu dané obce nelze na jejím území hlubinné úložiště umístit.

Umístění hlubinného úložiště je zcela bezprecedentním zásahem do území dané obce a života jejích obyvatel, protože umístění hlubinného úložiště bude na dobu řádově statisíců let, tedy na období, které není ohraničeno žádným časovým úsekem, který by lidská zkušenost byla schopná vnímat. Jak ostatně uvádí sama důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona, je stavba hlubinného úložiště stavbou mimořádného významu, protože se jedná o stavbu s bezpečnostně závažným a dlouhodobým charakterem. Z tohoto důvodu je vyžadováno zajištění respektování zájmů obcí a jejích občanů v procesech týkajících se vyhledávání lokality a povolování úložiště radioaktivního odpadu. Aby mohly být zájmy určitého subjektu dostatečně respektovány, musí mít daný subjekt dostatečně silné postavení, aby mohl vlastní zájmy hájit. Dle vládního návrhu zákona v procesu výběru lokality pro umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu vystupuje stát - dá se říct - ve vrchnostenské pozici, zatímco obec, která má být záměrem zásadním způsobem dotčena, (lze očekávat zcela zásadní vliv nejen na stavební rozvoj obce způsobený jak výstavbou staveb tvořících hlubinné úložiště, tak s tím spojený enormní nárůst dopravy, a rovněž zásadní změnu sociální struktury dané obce) má být pouze v roli účastníka správních řízení jako řada dalších subjektů. Takové postavení obce je zcela nevyvážené a žádným způsobem nezajišťuje respektování zájmů obcí, tak jak toto vyžaduje § 108 odst. 4 atomového zákona.

Zakotvení nezbytného souhlasu obce, tak jak je navrženo v pozměňovacím návrhu, představuje vyrovnání sil dotčených obcí, aby tyto mohly být rovnocennými partnery při vyjednávání o dopadech umístění hlubinného úložiště na území dané obce a zejména kompenzace těchto dopadů. Přitom platí, že povinný souhlas obce jako nutná podmínka pro realizaci určeného záměru není v našem právním řádu zcela neznámou skutečností. Jako příklad lze uvést souhlas obce jako vlastníka dotčené pozemní komunikace, který byl zakotvený v § 10 odst. 4 písm. b) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění účinném do 31. 12. 2015. Podle této právní úpravy platilo, že pro vydání povolení o připojení sousední nemovitosti na místní komunikaci je nezbytný souhlas obce jako vlastníka dané místní komunikace. Rovněž tato právní úprava tedy upravovala nezbytný souhlas obce, kdy v případě nesouhlasu obce nebylo možné povolení udělit. Soulad této právní úpravy s ústavním pořádkem posuzoval Ústavní soud, který se v nálezu pléna spisová značka Pl ÚS 25/15 z 18. 6. 2019, zabýval návrhem Krajského soudu v Praze o prohlášení neústavnosti § 10 odst. 4 písm. b) zákona o pozemních komunikacích. Ústavní soud v tomto nálezu pléna dospěl k závěru, že povinný souhlas obce není protiústavní a návrh Krajského soudu v Praze tudíž zamítl. Z uvedeného vyplývá, že povinný souhlas obce se v legislativě již vyskytoval a nebyl nikterak protiústavní.

Souhlas Parlamentu České republiky. Ve vládním návrhu zákona v § 4 odst. 3 je zakotveno, že vláda usnesením určí hlavní a záložní umístění hlubinného úložiště a právní účinky usnesení vlády jsou podmíněny souhlasem obou komor Parlamentu. Dle důvodové zprávy si Vláda ČR vyžádá souhlas obou komor Parlamentu České republiky k dodatečnému zvýšení legitimity, kdy zapojení parlamentu do výběru umístění hlubinného úložiště je aplikováno i v dalších zemích EU, například Německu.

Zároveň ve čtvrtém odstavci tohoto ustanovení je uvedeno, že není-li souhlas komory Parlamentu dán do 60 dnů ode dne, kdy o něj vláda požádala, jen proto, že se komora Parlamentu o věci neusnesla, platí, že s tímto usnesením vyslovila souhlas.

Platí, že otázka umístění hlubinného úložiště je otázkou strategického charakteru s tak významnými a dlouhodobými dopady, že by tato otázka měla být posouzena rovněž oběma komorami Parlamentu České republiky. Aby bylo zajištěno skutečné, nikoliv pouze formální, zapojení obou komor Parlamentu, musí být změněno pravidlo, že pokud se komora Parlamentu České republiky neusnese do 60 dnů, platí, že vyslovila souhlas. Vzhledem k tomu, že výběr lokality hlubinného úložiště je věcí strategicky významnou, která doposud nebyla v České republice řešena, a neexistuje zde tudíž precedent pro výběr takové lokality, lze očekávat, že se na úrovni komor Parlamentu ČR povede rozsáhlá debata k této věci, a to rovněž formou veřejných slyšení, kulatých stolů a jiných debat s odborníky. Lhůta 60 dnů se tedy vzhledem k závažnosti a složitosti problematiky, jakož i k nutnosti široké odborné diskuze, jeví jako zcela nedostatečná, a je proto navrženo její prodloužení na trojnásobek. Pokud by se Parlament například z obstrukčních důvodů ani v této lhůtě nevyjádřil, nelze jeho mlčení považovat za souhlas, ale naopak zcela logicky za nesouhlasné stanovisko.

Důvodová zpráva odkazuje na úpravu zapojení Parlamentu do procesu výběru lokality pro hlubinné úložiště radioaktivního odpadu v Německu. Dle německého zákona o vyhledání a výběru lokality pro konečné úložiště vysoce radioaktivního odpadu platí, že spolková vláda předloží návrh výběru lokality Spolkovému sněmu a Spolkové radě ve formě návrhu zákona. O výběru lokality úložiště se rozhodne formou spolkového zákona. Není zde tedy zakotvena žádná časová lhůta, ve které musí být zákon schválen, ani pravidlo, že by se po uplynutí stanovené doby zákon považoval za schválený.

Aby tedy byla zajištěna efektivní kontrola ze strany Parlamentu ČR a tím rovněž legitimita výběru založená na širokém konsenzu, je třeba, aby byl návrh projednán Parlamentem České republiky bez omezení takového projednání příliš krátkou časovou lhůtou nebo bez možnosti takové projednání zmařit prostřednictvím oddalování projednání záměru ve stanovené lhůtě.

Co bych ještě vypíchl, se týká výběru umístění hlubinného úložiště ve změnách v § 4: V bodu 1. Správa úložišť radioaktivních odpadů předloží Ministerstvu průmyslu a obchodu návrh výběru hlavního a záložního umístění hlubinného úložiště /dále jen návrh výběru umístění hlubinného úložiště/ spolu s rozhodnutím o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry, jehož předmětem je hlubinné úložiště. Návrh výběru umístění hlubinného úložiště obsahuje odůvodnění a stanovení výše příspěvku dotčeným obcím nebo způsob jeho výpočtu, a to na výstavbu a provoz hlubinného úložiště.

Bod 2. Ministerstvo průmyslu a obchodu:

a) Požádá obec, na jejímž území má být umístěno hlavní nebo záložní hlubinné úložiště /dále jen dotčená obec/ o vyjádření k návrhu výběru umístění hlubinného úložiště ve lhůtě 90 dnů ode dne obdržení žádosti Ministerstva průmyslu a obchodu. Doplňuje se - souhlasné vyjádření dotčené obce je nezbytnou podmínkou pro určení umístění hlubinného úložiště na území dotčené obce, pokud se nadzemní nebo podzemní část úložiště bude nacházet blíže než dva kilometry od intravilánu nejbližší obce. V případě, že hlubinné úložiště má být umístěno na území více dotčených obcí, je třeba získat souhlasné vyjádření všech dotčených obcí; vyjádření dotčené obce k návrhu výběru umístění hlubinného úložiště je podkladem pro určení umístění hlubinného úložiště vládou podle odstavce 3.

b) Provede hodnocení návrhu výběru umístění hlubinného úložiště, a to jeho souladu se státní energetickou koncepcí, koncepcí nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem v České republice, územně plánovací dokumentací a s ochranou veřejných zájmů.

c) Projedná návrh výběru umístění hlubinného úložiště, vyjádření dotčené obce k návrhu výběru umístění hlubinného úložiště podané ve lhůtě uvedené v písmenu a) a hodnocení návrhu výběru umístění hlubinného úložiště podle písmene b) se Správou úložišť radioaktivních odpadů.

d) To se doplňuje: Projedná návrh výběru umístění hlubinného úložiště s Ministerstvem životního prostředí z hlediska vlivu výběru umístění hlubinného úložiště na životní prostředí; vyjádření Ministerstva životního prostředí je podkladem pro určení umístění hlubinného úložiště vládou podle odstavce 3.

e) Ten se taky doplňuje: Nařídí veřejné ústní jednání o projednání návrhu výběru umístění hlubinného úložiště, které se bude konat na území dotčené obce a v případě většího počtu dotčených obcí na území jedné z nich a umožní veřejnosti vyjádřit se k návrhu výběru umístění hlubinného úložiště spolu s hodnocením návrhu výběru umístění hlubinného úložiště podle písmene b), vyjádřením dotčené obce k návrhu výběru umístění hlubinného úložiště podaným ve lhůtě uvedené v písmenu a), vyjádřením Ministerstva životního prostředí dle bodu d), a to písemně nebo ústně nejpozději při ústním projednání; vypořádání vyjádření veřejnosti zpracované Ministerstvem průmyslu a obchodu je podkladem pro určení umístění hlubinného úložiště vládou podle odstavce 3.

Původní bod d) bude tedy přepsán na bod f): Předloží návrh výběru umístění hlubinného úložiště spolu s hodnocením návrhu výběru umístění hlubinného úložiště podle písmene b) a vyjádřením dotčené obce k návrhu výběru umístění hlubinného úložiště podaným ve lhůtě uvedené v písmeni a). Dále se doplňuje vyjádření Ministerstva životního prostředí dle bodu d) a návrhem vypořádání vyjádření veřejnosti podle písmene e) vládě k projednání.

3. Vláda usnesením určí hlavní a záložní umístění hlubinného úložiště. Vychází při tom z návrhu výběru umístění hlubinného úložiště a dalších podkladů předložených Ministerstvem průmyslu a obchodu. Právní účinky usnesení vlády podle věty první jsou podmíněny souhlasem obou komor Parlamentu.

A dále 4. Vláda požádá obě komory Parlamentu o souhlas s usnesením podle odstavce 3 neprodleně po přijetí tohoto usnesení. Žádost však nelze podat Poslanecké sněmovně v období tří měsíců před skončením jejího volebního období. Není-li souhlas komory Parlamentu dán do 180 dnů ode dne, kdy o něj vláda požádala, jen proto, že se komora Parlamentu o věci neusnesla, platí, že s tímto usnesením vyslovila nesouhlas. Pokud by nemohla být žádost vlády podána Poslanecké sněmovně z důvodu podle věty první nebo pokud by Poslanecká sněmovna v průběhu lhůty podle této věty byla rozpuštěna, aniž by se o věci usnesla, požádá vláda o souhlas s usnesením podle odstavce 3 nově zvolenou Poslaneckou sněmovnu neprodleně po její ustavující schůzi.

To by bylo všechno. Děkuji za podporu tohoto pozměňovacího návrhu, protože si myslím, že ty dotčené obce by měly mít nějaké větší právo a postavení, aby si mohly rozhodnout, co bude v jejich obcích stát a bude tam opravdu tisíce, tisíce let. Tento pozměňovací návrh je veden pod číslem 2825 a ještě se k němu v podrobné rozpravě přihlásím. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášená paní poslankyně Berenika Peštová, připraví se pan poslanec Michal Kučera. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já jsem si nedávala faktickou, protože jsem věděla, že jsem přihlášená, takže ve své podstatě si teď můžu říkat, co chci, a ten čas mě nelimituje.

Já tedy s panem poslancem Kotenem bohužel nemohu souhlasit. To, co tady říkal, ohledně toho, že by ta kompetence měla být přesunuta na Parlament. To je totální nesmysl. Všichni tady sedíme a vidíme, jak Parlament funguje, když jsou přijímány zákony, jakým způsobem, dokážeme tady sedět i několik dní, několik měsíců, blokuje se to tady, takže představa, že by Parlament měl rozhodovat o takovýchto strategických věcech, je pro mě nepřijatelná. Naopak si myslím, že by to měla být vláda, která má ty strategické projekty, která má ty vize, které se snaží prosazovat, ať je to surovinová politika, energetická strategie, prostě toto by mělo jít za vládou, a ne určitě za Parlamentem. (Ozývá se potlesk od několika poslanců ODS.) Děkuji. To je poprvé a asi naposled, kdy mně zatleskáte. A těch pozměňovacích návrhů tam bylo mnohem víc, které akcentovaly to, aby Parlament byl tím nosným. A já si nemyslím, že by to takhle bylo správně, opravdu by to měla být vláda. Takže myslím si, že tady mluvím i za klub ANO, že takovéto pozměňovací návrhy my asi s největší pravděpodobností, která se blíží 100 %, nepodpoříme.

Já bych jenom chtěla říct, že ta práva, která tady byla hodně akcentována ohledně těch obcí, tak naopak jsou tam rozšiřována, právě to, co jsme si zažívali, že ty obce neměly, neměly možnost se tak nějak vyjadřovat k tomu - nebo alespoň ony to tak cítily, že neměly právo uplatnit svůj hlas. V současné době je to tam rozšířeno, takže obce opravdu mají možnost se svými relevantními argumenty vstupovat do těch řízení a samozřejmě tyto argumenty potom budou na základě toho vyhodnocovány v tom řízení, které bude. Takže já s tímto zákonem nemám absolutní problém, akorát mám pocit, že tam byl načten jeden pozměňovací návrh panem předsedou hospodářského výboru, kdy právě se baví o těch kompenzacích, kdy obec, na jejíž území se něco o takového nebo ty průzkumné akce budou konat, aby těch kompenzací, kdyby bylo vyhodnoceno, že kompenzace jsou neadekvátní nebo měly by být vyšší, tak opět zase se dává vládě kompetence k tomu, aby kompenzace mohly být vyšší, než byly určeny. Takže je to si myslím asi za mě. Já si říkám, s tímto zákonem nemám problém, taky jsme si na Ministerstvu životního prostředí s ním prošli nějaký kus nebo respektive, když jsme vyjednávali. Takže za mě v pořádku. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí pan poslanec Kučera, připraví se pan poslanec Král. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, dámy a pánové, vážená paní předsedkyně, děkuji za udělení slova. Já tady k tématu výstavba jaderného úložiště jsem vystupoval už někdy před deseti lety, takže je to pomalu takový evergreen. A já jsem rád, že tento celý proces - a tím snad i mé vystupování k tomuto tématu - pomalu spěje ke zdárnému konci, to znamená, k výstavbě jaderného úložiště.

Ta doba, která byla před deseti lety, pokud mohu trochu zabilancovat, se dnes změnila. Změnila se výrazně ku prospěchu a vstřícnosti právě zejména v komunikaci s jednotlivými samosprávami. Já jenom pro připomenutí. Tehdy bylo, tuším, nějakých sedm nebo osm úložišť ve hře a skutečně to přinášelo velkou nejistotu právě těm zmíněným regionům, protože ve všech těch regionech to vyvolávalo nejistotu, nejenom to, zda tam a kdy to úložiště bude, ale samozřejmě tam klesaly ceny pozemků, nerozvíjela se tam výstavba, byly tam zablokované další aktivity týkající se nějakých rekreačních aktivit, investičních, podnikatelských typů, penzionů a tak dále.

Já vinu samozřejmě kladu zejména podniku SÚRAO, který vedl komunikaci úplně, řekl bych, až velmi nešťastnou, protože oni v okamžiku - a mluvím o tehdejší, řeknu, osm let zpátky - pokud měli třeba jednání v obci, tak ujišťovali jednotlivé obyvatele, že to všechno bude probíhat tak, jak se oni dohodnou, a mezitím jezdil někde geologický průzkum po katastru a dělali tam už nějaké předběžné odběry vzorků a tak dále. Takže ta nejistota byla opravdu velká, ale hlavně - a proč to říkám - hlavně tam byla velká nedůvěra právě v podnik SÚRAO.

To bohužel poznamenalo jednání až dodneška. A proto jsem to i zmiňoval, tu, řeknu, trošku historickou reminiscenci, proto mají, i proto mají dnes obce nedůvěru. Nedůvěru jak v SÚRAO, tak samozřejmě potom v jednání lidí, kteří zastupují náš stát. Já věřím, že se to pomalu daří měnit, že komunikace s obcemi je čím dál tím intenzivnější a samozřejmě, že je férová. Změna přístupu samozřejmě se nemá týkat jenom, pouze komunikace s obcemi, ale samozřejmě - a teď vlastně navazuji na to, co tady už říkal můj předřečník, to znamená, neuvažovat o tom, že by obec měla mít nějakou možnost nějakého, řeknu, v uvozovkách, veta či podobného instrumentu, ale samozřejmě měla možnost vstupovat do rozhodovacího procesu a nějakým způsobem se na něm podílet tak, jak se o tom dnes uvažuje právě v této novele zákona.

Já, před čím bych chtěl velmi varovat, je přejímání nějakých modelů, které fungují v jednom či ve dvou státech na světě, které mají velmi specifické podmínky a specifický způsob rozhodování, tady bývá při těch diskusích zvykem, že se vždycky vypíchne někde jedna věc, která někde ve světě funguje, ale samozřejmě se nezmění to okolo, ty další věci, které s tím souvisí.

Proč jsem proti tomu, aby obce měly možnost nějakého veta či nesouhlasu, které bude závazné pro výstavbu jaderného úložiště? Já samozřejmě, já si to dovolím trošku zobecnit. Když se podíváme, jaké je dnes samosprávní uspořádání v České republice, tak často obce - a teď mluvím, prosím pěkně, obecně, nemluvím o konkrétních obcích - tak, řekněme, obec, která má sto padesát či dvě stě obyvatel, tak rozhoduje o katastrech, které jsou často větší než statutární města. A jsou to obce skutečně o sto padesáti obyvatelích. Prostě strategický zájem státu nemůže být převážen právě zájmem jednotlivců v těch jednotlivých obcích.

Nicméně - a pořád upozorňuji, že ty obce samozřejmě musí být vtaženy do toho procesu, musí být s nimi jednáno o všech kompenzacích, musí být s ním (nimi) najednáno o - řeknu - finančním uspokojení, o rozvoji té obce a samozřejmě veškeré ty investice, protože to se nevztahuje jenom k jadernému úložišti, to se vztahuje k vysokorychlostním tratím, k výstavbě větrných parků a tak dále, prostě k velkým státním investicím, tak musí být realizovány tak, aby nedošlo k poškození nebo k nějakým velkým důsledkům do přírody či krajiny v tom daném okolí. Já věřím, že v tomto případě se tomu tak i bude jednat. Já bych tedy řekl na závěr, že komunikace a podíl obcí na rozhodovacím procesu - ano, je to zásadní, veto - ne. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je zde jedna faktická, ke které se přihlásil pan poslanec Josef Kott. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji pěkně za slovo, paní předsedající. Pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl navázat na slova váženého kolegy, předsedy zemědělského výboru a nevím tedy, jestli ta informace, která se ke mně dostala, je pravdivá nebo není pravdivá, ale vzhledem k tomu, že jsem poslanec z Vysočiny a dvě místa nebo dvě lokality, které se tam nacházejí, jsou vybrány, a jak říkal pan kolega Kučera, že bychom se neměli dívat nikam kolem sebe. Ale starostové mluví o tom, že pan ministr připustil myšlenku, že by vyjednal nějakou výjimku v rámci Evropské komise, že to úložiště není teď bezprostředně zapotřebí. Tak možná, že by bylo dobré, aby se tahleta zpráva buďto potvrdila, anebo vyloučila, protože v éteru v rámci Vysočiny s tím někteří starostové stále pracují, a já neříkám, že to je dobře nebo špatně, ale myslím si, že by bylo dobré, aby se situace uklidnila, aby bylo řečeno, jak to skutečně tedy je. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Král. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Král: Dobrý den, dámy a pánové, já, když navážu na kolegu Kučeru, tak musím říct, že mě ten optimismus, kdy jsem si též myslel, že vše běží tak, jak má, a že se konečně pomalu blížíme k výstavbě hlubinného úložiště, tak se ve mně rozplynul. Ve středu a musím říct, že i při té dnešní debatě, kdy tady slyším zejména vystoupení kolegů z Vysočiny, tak se ve mně ten optimismus rozplývá ještě víc.

Od té středy se nám tady množí takový nešvar, takové slůvko nebo slovní spojení, a to se jmenuje "veto obcím". A musím říct, že já tomu prostě nerozumím, tomu, řekněme, logickému nesouladu některých předkladatelů nebo možná předkladatelek těchto myšlenek, kdy na jednu stranu mluvíme o zavádění právu veta obcí a chceme posílit jejich roli při výstavbě, v tomto případě hlubinného úložiště, a na druhou stranu - a teď zatím ne Parlament, ale česká vláda, respektive gesční ministerstva připravují legislativní úpravu k takzvaným go-to zónám pro fotovoltaické elektrárny, větrné elektrárny, případně další obnovitelné zdroje, kde nás jakoby ty názory obcí nezajímají a naopak tam roli těch obcí, respektive územněplánovací legislativy a stavebního řízení chceme, lidově řečeno, obejít.

V případě obnovitelných zdrojů nás jakoby najednou nezajímá krajinný ráz, nezajímají nás Natury a další, bych řekl, oblíbené disciplíny různých investorů na jedné straně a na druhé straně úřadů, které bděle dohlíží nad naplňováním této legislativy. Tak já prostě si kladu otázku, co tento dvojí metr znamená, že v případě jaderné energetiky a jaderného úložiště tady chceme zavádět takto silný nástroj. Na druhou stranu vidíte, jak dopadají referenda kolem větrných elektráren v některých obcích, na druhou stranu tady tu roli obcí a veřejnosti prostě chceme nějakým způsobem obejít a prosím, nechytejme se za slova, že možná to slovo se někomu nebude líbit.

Můžeme udělat ten závěr, že jadernou energii tedy v tomto případě nechceme, pokud s ní nebudou souhlasit jednotlivé dotčené obce. Ale na druhou stranu českou krajinu zaplevelíme větrníky a tím ještě více destabilizujeme českou elektrizační soustavu, navýšíme ceny energií, případně ještě více zadlužíme státní rozpočet. Já chápu a i jako, řekněme, investor, tak vím moc dobře, že česká legislativa zejména, co se týká územního řízení a stavebních řízení, je velice komplikovaná a že prostě teď vymýšlíme uměle nástroje, jak vyřešit tu diplomaticky řečeno konkurenci veřejných zájmů. My tady máme různé veřejné zájmy, sám, když jsem se nad tím zamýšlel, tak jsem byl překvapen, takové ty moderní veřejné zájmy jsou rozvoj obnovitelných zdrojů, ochrana přírody, památková ochrana, ochrana krajinného rázu. Ale já si myslím, že tady máme i ty tradiční veřejné zájmy, kterými je například hospodaření s majetkem státu, efektivní vynakládání výdajů ze státního rozpočtu. Je tady nepochybně veřejný zájem na zajištění bezpečnosti, případně realizaci investic v infrastruktuře, vodárenství či v tradiční energetice.

V tomto smyslu jsem rád, že tady připravujeme například liniový zákon, který tak třeba mnohdy není ani liniový, protože nevím, co větrná elektrárna například má společného s liniovou infrastrukturou. A už mi úplně jako uchází to, jak například Gigafactory v Líních je, jaká je to liniová stavba. Nicméně chápu, že prostě potřebujeme najít nějaký umělý nástroj, jak tu složitou stavební a územně plánovací dokumentaci prostě obejít a určitě tento směr podporuji Ale kladu si tedy znovu otázku, proč tímto způsobem někteří z nás nepřistupují i k jaderné energetice. Protože hlubinné úložiště, jak za chviličku vám dokážu, je integrální součástí rozvoje jaderné energetiky v České republice.

Nechci kolegům, respektive jedné kolegyni, upírat právo na předložení pozměňovacích návrhů a o tom následném hlasování, ale tak jako kolega Kučera bych tady chtěl před tímto postupem zavádění práva veta obcím varovat. Mám za to, že jak hospodářský výbor, tak výbor pro životní prostředí projednaly pozměňovací návrhy a po této debatě jsem měl zato, že prostě tyto oblasti jsou vyřešeny. Bohužel tomu tak není. Jestli se tady bavíme o tom, že někdo měl nebo neměl nebo má nebo nemá mít právo se k tomu vyjádřit - proboha, příprava hlubinného úložiště běží na území České republiky již 24 let. Investovali jsme do toho skoro, přímo do této činnosti- dvě miliardy korun a vláda 21. prosince roku 2020 prostě jednoznačně rozhodla o čtyřech doporučených lokalitách, kde tady zazněly Horka a Hrádek na Vysočině, vrch Janoch, Jihočeský kraj a Březový potok, Plzeňský kraj. Ty kraje uvádím záměrně, protože je to evidentně důležité pro pochopení té dnešní a budoucí debaty na toto téma na půdě Parlamentu, aniž bych to chtěl dál specifikovat, aby si to někdo zase špatně nevyložil.

Dle mého názoru postup v této oblasti je úplně jednoduchý. Nechme SÚRAO, ať dělá svoji odbornou nezávislou práci, ať vyhodnotí všechna kritéria, která jsou známa již několik let, nezávisle vyhodnotí tyto lokality a vláda nechť potom rozhodne. Tam si myslím, že by ten proces měl skončit. Nicméně ten návrh na to, aby dále se ještě tímto zabýval Parlament, považuji za dobrý kompromis a určitě tento návrh budu podporovat. Pokud - a to si pojďme říct tedy rovnou - pokud toto odborné posouzení SÚRAO, kterému jsme dali tu povinnost a právo v tomto rozhodovat, tady jako nechci říct vláda, ale jako parlament, případně obce, chcete-li, nebudeme ctít, tak pak navrhuji okamžitě pojďme zrušit SÚRAO. V rámci konsolidace veřejných rozpočtů ušetříme významné finanční prostředky a můžeme tady od toho stolu rozhodnout vlastně o tom, co je pro Českou republiku nejdůležitější, i když bych si to samozřejmě nepřál.

Mám jednu poznámku k důvodové zprávě. Ona cudně mlčí o jednom faktu. V harmonogramu výstavby hlubinného úložiště se odkazuje na koncepci nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem, kde je správně uvedeno zahájení výstavby rok 2050 a dokončení rok 2065. Nicméně přece víme, minimálně ti, kteří se o oblast energetiky zajímají, že to, co jsme na jednu stranu považovali za velký úspěch a svým způsobem to skutečně úspěch byl, kdy se prosadila taxonomie EU pro udržitelné investice do oblasti jaderné energetiky, tak součástí této, řekněme, nové taxonomie je i požadavek na urychlení výstavby hlubinného úložiště. To znamená rok 2065, který máme v důvodové zprávě, tak neplatí. My bychom měli jaderné úložiště dokončit již v roce 2050. Na jednu stranu 15 let se někomu zdá jako hrozně dlouhá doba, ale když si vezmeme to, jak už jsem tady předeslal, že ta příprava běží 24 let, tak si myslím, že rok 2050 je takřka za rohem. Takže by to zasluhovalo, abychom urychleně aktualizovali tuto koncepci nakládání s radioaktivním odpadem. A já vím, že na tom Ministerstvo průmyslu a obchodu pracuje. Koneckonců nás tak i pan ministr Síkela ujistil po jednání kontrolního výboru, které navázalo na nález NKÚ.

Pokud nepůjdeme touto cestou, kterou jsem tady v krátkosti se snažil nastínit, tak je pak potřeba si přiznat, že na území České republiky již žádnou jadernou elektrárnu, jaderný blok - a teď je mi úplně jedno, jestli se bavíme o, řekněme, velkých stacionárních reaktorech nebo malých modulárních reaktorech, nepostavíme. Stejně tak tady nepostavíme ani hlubinné úložiště. Mě by to mrzelo, považoval bych to za nezodpovědnost a ohrožení dekarbonizace České republiky, ale alespoň by to bylo fér vůči veřejnosti a našemu průmyslu. Takže jestli tady někdo navrhuje právo veta, tak se zcela jednoznačně staví proti rozvoji jaderných aktivit na území České republiky.

Myslím, že abychom jako vláda a Parlament dali veřejnosti důkaz, že to s jadernou energetikou myslíme vážně, tak bych byl pro to, abychom urychleně novelizovali atomový zákon, na základě kterého se odvádí poplatky do atomového účtu, ze kterého potom se má financovat nejenom výstavba hlubinného úložiště. Pro vaši informaci, největší díl příspěvků do tohoto atomového účtu logicky platí skupina ČEZ, následuje ÚJV Řež. A pak někde, někde vzadu jsou to zdravotnická zařízení, která také produkují radioaktivní odpad.

Dle mého odhadu, já jsem si ho neověřoval, ale dnes na tom účtě může ležet nějakých 35 možná miliard korun a dle odhadu nákladů na vybudování hlubinného úložiště se zdá, že to bude málo. To znamená navrhoval bych, abychom urychleně přistoupili k navýšení poplatků odvodu do tohoto účtu a dali tak jasný důkaz toho, že to s jadernou energetikou myslíme dobře. Myslím, že navýšení těchto poplatků by mi dávalo větší smysl, než navýšení například koncesionářských poplatků v České televizi.

Já vám děkuji za pozornost. (Potlesk z pravé části sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Pan poslanec Král byl posledním přihlášeným, ale teď vidím, že se přihlásil... Ne, nikdo se nehlásí do obecné rozpravy. Táži se, zda je zájem o závěrečná slova. Pan ministr či paní zpravodajka? Ne. Končím tedy obecnou rozpravu. A nemáme zde žádné návrhy, které by zazněly v obecné rozpravě.

Zahajuji tedy rozpravu podrobnou. A připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Do podrobné rozpravy se přihlásil pan poslanec Koten. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Já bych se tedy rád přihlásil k pozměňovacímu návrhu, který je veden v systému pod číslem 2825. To odůvodnění toho návrhu jsem provedl již v předchozí rozpravě. A jinak je to ještě v písemné formě v tom pozměňovacím návrhu, jako jeho součást. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy? Prosím. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, členové vlády, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych se tímto přihlásil formálně k pozměňovacímu návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 3151, který podávám společně s mojí váženou kolegyní Klárou Kocmanovou. My jsme ten pozměňovací návrh velmi obšírně odůvodnili v písemné podobě, takže vás rozhodně nebudu tady zdržovat celým tím zdůvodněním.

Nicméně alespoň krátce shrnu ty základní důvody, proč tento pozměňovací návrh podáváme. Možná ještě krátce reakci na velmi ctěného, váženého kolegu Krále. Já bych se jenom zmínil o tom, že myslím že nelze dávat rovnítko mezi tím, jestli nějakým způsobem regulujeme počet větrných parků nebo fotovoltaik. A pak si také myslím, že názory nás, jednotlivých poslanců, na tuto oblast asi úplně neznáte. To znamená říkat, že jestli tady dneska nějakým způsobem chceme zasáhnout do procesu výběru hlubinného úložiště, tak ještě nemůžete znát naši pozici směrem k tomu, jak se má stát chovat právě k tomu, jak bude ochraňovat krajinu před větrnými parky nebo fotovoltaikami. Ano, zaznělo to tady. Já konkrétně jsem z Vysočiny. My na Vysočině samozřejmě i tuto oblast velmi intenzivně řešíme. My třeba jako krajské zastupitelstvo máme prozatím poměrně regulativní usnesení směrem k dalšímu rozvoji právě větrných parků. Ale nechceme se stavět v době, kdy bojujeme o jakoukoliv alternativu v naší energetice, nechceme bránit rozvoji větrných elektráren ani fotovoltaik, ale rozhodně chceme zachovat krajinný ráz Vysočiny, protože už mimo jiné byl velmi postižen kůrovcovou kalamitou.

To znamená budeme o tom samozřejmě na úrovni kraje i na úrovni obcí jednat. A až sem přijde ta předloha, o které vy hovoříte, nebo v těch dalších jednáních, tak my zcela jistě budeme bránit tu krajinu i v tomto smyslu. A nyní již k tomu odůvodnění, proč podáváme pozměňovací návrh, který vy nazýváte vetem obcí, my to tak nenazýváme, my to nazýváme souhlasem obcí. Můžeme se tady teď přít o právních záležitostech, o tom, jak je to vnímáno. Nicméně já jsem přesvědčený o tom - a je to také o mně známo, že Česká republika musí být i v budoucnosti postavena v tom energetickém mixu významným způsobem na jaderné energii. To znamená my rozhodně nechceme bourat myšlenku a povinnost České republiky zajistit nakládání s vyhořelým palivem, ale také s dalším jaderným odpadem. Protože všichni víme, že se to týká třeba i zdravotnictví a některých dalších provozů. Neprodukujeme ten jaderný odpad pouze v jaderných elektrárnách.

To znamená my respektujeme to, že musíme vymyslet způsob, jak to dělat. My jsme se dlouhodobě, protože já se v tom procesu pohybuji osm let minimálně v našem kraji. Já nejsem úplně ztotožněn s myšlenkou, že hlubinné úložiště je tou jedinou možností. Nicméně respektuji, že v tuto chvíli v rámci Evropy jsme nějaký efektivnější způsob zatím nenalezli. To znamená my musíme jít nějakou cestou a v tuto chvíli tou cestou je hledání finální lokality pro hlubinné úložiště. To, v čem asi nejsme úplně zajedno, je, jaký je dopad na ty obce, a to nejenom při tom vlastním budování hlubinného úložiště, ale už ve fázi těch průzkumných prací. A tady je možná jádro toho sporu. Zaznělo tady - role zprávy úložišť jaderného odpadu nebo radioaktivního odpadu v České republice, v těch minulých deseti letech bohužel nebyla šťastná. Já nechci rozebírat ty detaily. O něčem tady mluvil kolega Kučera, o některém tady mluvili jiní kolegové.

Ale bohužel důvěra obcí v tuto organizaci byla tak obrovským způsobem narušena, že se jejich další vlastně činění v této oblasti a nabytí té důvěry vůči státu bude hledat velmi těžko. Já vím, že pan ministr a vláda udělali v tomto směru kroky. Musím říct, že nové vedení SÚRO se chová už minimálně z části jiným způsobem a doufám, že ta kultivace těch vztahů s těmi dotčenými obcemi bude probíhat dále a bude čím dál lepší. Nicméně ta historická zkušenost v těch obcích je. A nejenom v těch samosprávách, ale i v těch samotných občanech.

Pak je potřeba si také říci, že ono to není tak úplně známo, ale SÚRO o tom má vyvěšené na svých webových stránkách, že už ty samotné průzkumné práce se nebudou dotýkat nějakého mikroregionu na, já nevím, rozloze tří kilometrů, ale samo SÚRO píše, že ty průzkumné práce se mohou týkat území až dvacet pět kilometrů vzdáleného. Takže když to vezmu třeba na jednu konkrétní lokalitu Hrádek, tak se můžeme posunout až ke krajskému městu Jihlavě. To znamená mluvit tady o tom, že ty zásahy v těch průzkumných částech nebo v těch průzkumných pracích budou minimálně, že se to těch obcí nedotkne, to prostě není pravda. Z tohoto důvodu já jsem přesvědčený o tom, že ten takzvaný finský model, který od počátku dává šanci obcím do toho procesu promlouvat, a na jehož konci je potom jejich souhlas nebo nesouhlas, že je lepší cestou, než direktivní rozhodnutí, což je ta druhá cesta, kterou v tuto chvíli vláda prosazuje, můžeme se tady přít, tady nikdo nedokáže bezpečně říci, která ta cesta povede ke stabilnějšímu a rychlejšímu řešení. Ale tvrdit tady, že pokud nepůjde o to jasné rozhodnutí státních orgánů nebo parlamentu, takže pokud půjdeme na tu cestu souhlasu obcí, takže tím dáváme stopku hlubinnému úložišti, já osobně jsem přesvědčen, že to není úplně fér. Dejme těm obcím šanci, vraťme jim to důvěru ve stát.

A já věřím tomu, že - a tady velmi souhlasím s kolegou Králem, pojďme změnit tu další související legislativu, dejme těm obcím větší naději v to, že pokud tam budou na svém území všechny ty průzkumné práce, ať ty předběžné nebo potom budování té konfirmační laboratoře a těch dalších souvisejících provozů a té infrastruktury, protože samozřejmě taková stavba se neobejde nejenom bez dopravní infrastruktury, ale bude muset být také zajištěno ubytování pro ty budující dělníky nebo pro ty techniky, ale také potom pro ty pracovníky, to znamená obrovský zásah do toho území, tak pokud by stát našel mnohem lepší podmínky pro ty obce už v průběhu toho výběru té finální lokality, tak jsem přesvědčený, že nakonec tu lokalitu najdeme a že najdeme stabilní řešení, tak jak se to kdysi podařilo ohledně budování Jaderné elektrárny v Temelíně. A že to nakonec ten souhlas obcí, že spíše přispěje k tomu, abychom k tomu finálnímu rozhodnutí přispěli.

Znovu opakuji, je to věc názorová, chápu, že zřejmě většinová vůle v této Sněmovně je jiná, ale byl bych velmi rád, kdybychom v tuto chvíli nedělali generální stanovisko o tom, které z těch řešení je lepší. Dotčené obce, vy si můžete říct, že je to několik tisíc, možná desítek tisíc občanů, a oproti tomu je veřejný zájem 10 milionů obyvatel. Ano, vždycky nakonec zvítězí nějaký obecný, veřejný zájem. Ale nemůžeme občanům v dotčených lokalitách, a nejsou to jenom ty na Vysočině, je to i lokalita v Jihočeském kraji a v Plzeňském kraji, nemůžeme jim brát právo se k tomu vyjádřit. A musíme, a to si myslím, že je úkol nás politiků, vrátit občanům důvěru ve státní orgány, což, a já oceňuji pana ministra za dvě věci, za prvé, že šel do přípravy tohoto poměrně kontroverzního a složitého zákona, jeho předchůdci k tomu odvahu nenašli, anebo možná to nebylo jenom o odvaze, a pak také oceňuji to, že vláda přistoupila ke změnám v SÚRAO a že skutečně jsou zde náznaky, že chování tohoto orgánu, o kterém tady mluvil kolega Král, že bude v těch dalších etapách už na úplně jiné úrovni a že proces výběru finální lokality dovedeme do bezpečného konce. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. K faktické poznámce se přihlásila paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Chtěla bych zareagovat na svého předřečníka. Víte, vy si tady všichni stěžujete na to, že se nestaví, nic se nedělá. Ale ve své podstatě ono to ani nejde, protože my neustále ty mantinely tak posouváme a tím, že do toho dáváme možnost, aby všichni promlouvali, což asi je dobře, ale prostě toto potom ve finále znamená, že tady nic není. A to stejné je to, co chcete vy, pane poslanče. Jo? Ve své podstatě se tady bavíme o tom, že se mají dělat průzkumné práce. Ty průzkumné práce řeknou, která lokalita ano či ne. Ano, možná s ní budou spojené nějaké náklady, které ta obec za to dostane kompenzovány, protože tam budou probíhat ty průzkumné práce. Ale vždyť ve své podstatě vy tady ani nedáte možnost vzniku toho, aby něco vůbec vzniklo, protože ty obce to zablokují. Prostě obce to z povahy věci zablokují. A to se můžu dostat dál. Jestliže se po čtyřech letech tam blíží volby a starosto, ty nic neděláš, a když nic neuděláš, tak prostě už tady příště nebudeš. A takhle to prostě chodí, tak to je na těch malých vesnicích. Tak to je.

Všichni se tady zaklínáte krajinným rázem a všichni se zaklínáte veřejným zájmem. Neexistuje definice. Neexistuje, jo? Takže každý se schová pod krajinný ráz. A jestli budete mít souseda, kterého budete štvát, tak vám říkám, že to stavební povolení nebudete mít, protože to nabourává krajinný ráz. A on to tak vidí, protože on si sežene bambilion papírů, které řeknou, že z hlediska krajinného rázu to tam nezapadá, protože vy chcete střechu, která je dřevěná, a on chce, abyste ji měl plechovou. Rozumíte mi? To takto je. Prostě krajinný ráz - definice není. Není definice veřejného zájmu. Prostě já jenom říkám a varuji před tím, že když něco chcete přesouvat na parlament, (Předsedající: Čas.) vláda má odpovědnost, vláda má strategie. Ať si ji nese.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Další s faktickou poznámkou pan poslanec Král, poté pan poslanec Kubíček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Král: Děkuji. Jenom aby nebylo mýlky. Nemám nic proti tomu, aby obce měly šanci se do těch procesů nějakým způsobem vyjadřovat. Je tam EIA, jak už tady zaznělo, koneckonců i od kolegy Kotena, a další řekněme instituty té robustní územněplánovací dokumentace a stavebního řízení. To myslím, že je všem evidentní.

Ale proboha znovu vypichuji, řekl jsem to asi jenom dvakrát, tak to řeknu potřetí. Ta příprava běží 24 let. Jak dlouho se ještě chcete vyjadřovat? Co je tam na tom nejasného? Normálně díra v zemi 300, respektive 500 metrů, nahoře nějaké haly, laboratoře, dole úložiště. Vyřízeno. A jestli je někdo překvapen, že se dělá geologický průzkum ne 3 kilometry, ale 25 kilometrů od toho místa, tak pak je potřeba, aby si třeba osvěžil nějakou znalost geologie a podobně. Zaplaťpánbůh, že se takové průzkumy dělají.

A znovu opakuji, dali jsme do toho už 2 miliardy korun. Čtyři lokality jsou známé. Pojďme je nezávisle vyhodnotit. Vláda rozhodne. Když se nedomluvíme s obcemi na základě návrhu, který je dnes, rozhodne parlament. Pojďme stavět, v roce 2050 máme mít hotovo. Tak pojďme na to.

A co se týká debaty na téma veřejný zájem, tak já za ni moc děkuju. A budu se na tu dnešní debatu odkazovat ještě několikrát v následujících měsících a - letech asi ne - měsících. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Další faktická poznámka pan poslanec Roman Kubíček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, paní předsedající. Teď se nám to tady trošku rozkošatělo, ta debata. Nicméně, dámy a pánové, předpokládám, že skoro všichni se byli podívat na tu jadernou elektrárnu a že jim ukázali dnešní sklad jaderného odpadu, že? Taková hala plechová, krásná, teď starostové na ní koukají každý den. A v té hale stojí takové kontejnery, které jsou taky krásné a velmi bezpečné, ale 50 let. 50 let mají životnost. A to, co je v těch kontejnerech, to je to palivo, které bylo zpracováno a využito cca ze 4 %. My se můžeme domnívat pouze, anebo mít nějaké základní atributy, že v krátkém časovém horizontu se naučíme využívat i ten zbytek paliva, to by byl ten zázrak, anebo ho budeme muset někam dát. A pokud ho neuložíme v České republice, tak už mě napadá jenom Mariánský příkop. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Zatím s poslední faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Omlouvám se. Jenom krátce reakce na pana kolegu Krále, prostřednictvím paní předsedající. Možná jsme si nerozuměli. Já jsem se nepodivoval nad tím, že se geologický průzkum dělá 25 kilometrů daleko. Sice jsem tedy pouhý ortoped a rozumím spíš struktuře kostí než geologii, to se přiznávám. Ale já jsem to jenom zmiňoval, že to nelze úplně zpochybňovat, že se to netýká mikroregionu 3 kilometry čtvereční, ale že vlastně okruh těch geologických průzkumů je mnohem širší. Takže jenom na vysvětlenou.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan poslanec Kobza se přihlásil také k faktické poznámce. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, po všech diskusích o geologii dovolte, abych jako geolog také k tomu řekl své. Úložiště je velmi citlivý a komplikovaný a komplexní problém. Tam je zapotřebí nejenom zjistit, jaké jsou podmínky přímo na tom místě, ale musí se zjistit, do jaké míry dochází k pohybům v té lokalitě, musí se provádět velmi detailní topografie, velmi detailní měření, pravidelná měření, jestli nedochází k posunům vlastně celého bloku. A samozřejmě veškerá hydrogeologie okolo toho je také podstatná, protože v případě jakéhokoliv narušení pláště úložiště může dojít k průsakům vody, může dojít k tomu, že budou poškozeny kontejnery, může dojít k tomu, že ty emanace se budou dostávat do spodních vod. A v ten moment máte ohrožený celý region. A to je prokázané historicky, to už tady bylo, protože s přírodními emanacemi budete mít obrovský výskyt rakoviny v té oblasti. Takže si myslím, že ten průzkum je zapotřebí dělat maximálně detailně. Kolega Krejza se usmívá. Ale v okolí svrateckého úvalu byl velký projekt právě kvůli zvýšenému výskytu rakoviny v šedesátých letech, bylo prokázáno, že místní ruly obsahují právě těžké minerály, které emanacemi šly do spodních vod a ty šly do studní a potom vlastně se s velkým tempem stavěla vodovodní síť. Takže ten průzkum a obavy místních obyvatel jsou zcela opodstatněné. A ten průzkum skutečně musí být dlouhodobý. Když se stavěl Temelín, tak se prováděla 12 let jenom topografie. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Vidím, že už se s faktickou poznámkou nikdo nehlásí. Pan ministr Blažek? Prosím, máte slovo.

 

Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Děkuji. Já nejsem geolog, vůbec tomuhle tématu nerozumím, ale v návaznosti na kolegyni Peštovou a některé další bych rád připomněl jednu pravdu, kterou kdysi napsal jeden z největších myslitelů politologických nebo politických, bych raději řekl, Edmond Burke a ten napsal větu: Je-li někdo zvolen v obvodu Bristol, tak má prosazovat zájmy Anglie, nikoliv obvodu Bristol. A když kolegyně Peštová mluvila o tom, jak se spousta věcí omezuje a tak dál, my tu nejsme proto, a já to porušuji často, já se k tomu hlásím, abych já tu hájil zájmy Brna, kolega Adamec jenom Trutnova a tak dál. Vláda má mít tu odvahu - a my také - rozhodovat za Českou republiku, ano a občas naštvat některý region. Ale to je o odvaze, o ničem jiném a o aktivitě, kterou jsem říkal. My tu jsme proto, abychom tvorbou obecných norem, to je zákonů, hájili zájem celé České republiky, nikoliv jenom nějakých regionů, z kterých pocházíme, byť se hlásím k tomu, že to také porušuji. (Potlesk.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Již se nikdo nehlásí s faktickou poznámkou, ani do rozpravy, končím tedy podrobnou rozpravu. Táži se, zda je zájem o závěrečná slova. Pan ministr. Prosím, máte slovo a já předávám řízení schůze.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela: Děkuji, paní předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych vám všem chtěl poděkovat za velmi konstruktivní diskusi a chtěl bych poděkovat i svému ministerskému kolegovi za velmi precizní shrnutí toho, jak já tu problematiku vidím. Jádro je a bude jedním z pilířů české energetiky a právě zajištění konce palivového cyklu je jedním z předpokladů využívání jaderné energetiky a mým úkolem jako ministra průmyslu a obchodu, zodpovědného podle kompetenčního zákona i za energetiku, je zajistit co nejrychlejší, ekonomicky co nejefektivnější a zároveň co nejbezpečnější rozvoj jaderné energetiky, pokud vycházíme z toho, že bude jedním z pilířů české energetiky i do budoucna.

Zazněla zde spousta názorů a konkrétních pozměňovacích návrhů. Právo s absolutní povahou jednostranně staví nositele tohoto práva nad jiné osoby, jejich práva a oprávněné zájmy. A právo veta nemá žádnou analogii u podobně významných staveb veřejného zájmu. Není jenom finský model, je i francouzský model nebo německý model. V podobném duchu se vyjádřil i Nejvyšší správní soud v Brně pod číslem jednacím 2AS 377/2018/61 ze dne 29. května 2020. A já teď nebudu citovat celý nález, ale možná jednu větu: Nikdo nemá právo prosazení veřejného zájmu, například vybudování trvalého úložiště, zabránit jenom proto, že jeho případné negativní dopady nechce ve své blízkosti, takzvaný not in my backyard koncept. Je nutné zdůraznit, že principy nepřijetí práva veta vycházejí i ze schváleného věcného záměru předchozí vládou a byly naší vládou doplněny o další posilující prvky transparentnosti a informovanosti.

Pokud se jedná o SÚRAO a problematiku minulých let. Naši slovenští přátelé říkají: Čo sa stalo, už sa neodstane. Já nemohu změnit chování SÚRAO v minulých letech. To, co mohu změnit, je budoucnost. Proto došlo i k výměně vedení této organizace a dalším personálním změnám, proto došlo i ke změně komunikace i ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu a my uděláme všechno pro to, abychom tu vzniklou nedůvěru co nejdříve odstranili. Na druhé straně, naslouchat je možno s cílem pochopit, anebo s cílem odpovědět nebo nepochopit. To znamená, k odstranění nedůvěry bude potřeba snaha obou stran.

Pokud se jedná o otázky nějaké výjimky, tady zřejmě došlo k jednomu velkému nedorozumění. My jednáme s Komisí o tzv. kritériích taxonomie, která zahrnují mít zprovozněné úložiště do roku 2050, což jsme připraveni a musíme splnit, ale zároveň Česká republika od počátku říká, že termín by neměl být stanoven arbitrárně, nýbrž dle potřeby každé členské země. Zajištění radioaktivního odpadu vychází z mezinárodních závazků i národní legislativy, jako je atomový zákon, a hlubinné úložiště je zatím jediným technickým a bezpečným řešením, což uvádí i komise v dané směrnici. Pokud se jedná o taxonomii a technická kritéria, ta mají být každé tři roky revidována a pozice České republiky bude konzistentní s tím, co jsme zatím prosazovali.

A na závěr jedna nabídka, kde se ještě vracím k dotazu paní poslankyně Peštové, prostřednictvím paní předsedající. Nám se podařilo vyjednat a chci vám nabídnout pozvání zástupců parlamentu na exkurzi do prvního vybudovaného úložiště radioaktivního odpadu na světě před zahájením zkušebního provozu. Jde o možnost nahlédnout pod pokličku. Finská společnost Posiva, která je soukromým provozovatelem a bude soukromým provozovatelem jaderného úložiště ve Finsku, nabízí zástupcům Parlamentu České republiky exkurzi. Akce je omezena počtem účastníků z důvodu bezpečnosti. Nám se podařilo vyjednat i velmi příznivé finanční podmínky takovéto exkurze a já se obrátím společně s ředitelem SÚRAO na předsedy jednotlivých poslaneckých a senátorských klubů s návrhem o vyslání jednoho zástupce za každý klub na tuto exkurzi. Děkuji vám za pozornost. To je všechno z mé strany.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, přeji pěkné dopoledne. Vystřídali jsme se v řízení schůze. Chci se zeptat, zda paní zpravodajka chce také vystoupit se závěrečným slovem. Není tomu tak. Vzhledem k tomu, že žádné další návrhy, včetně návrhu na zkrácení lhůty, nepadly, a je tomu tak, tak já končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji vám.

 

Budeme pokračovat ve schváleném programu a já tedy otevírám

Aktualizováno 9. 4. 2024 v 15:37.