Neautorizováno !

(pokračuje Olga Richterová)

5.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti
krizových stavů a státních hmotných rezerv
/sněmovní tisk 403/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede pan ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Prosím, ujměte se slova.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předložený návrh zákona byl již úspěšně projednán v rámci prvního čtení v Poslanecké sněmovně, které proběhlo dne 30. května 2023 na 65. schůzi. Dále byl tento návrh zákona projednán v hospodářském výboru 22. června tohoto roku. Podruhé se tímto návrhem zákona zabýval hospodářský výbor na své 32. schůzi dne 31. srpna tohoto roku, kdy k tomuto návrhu zákona bylo přijato usnesení číslo 178, kterým hospodářský výbor Poslanecké sněmovny tento návrh doporučuje Poslanecké sněmovně projednat a schválit sněmovní tisk 403 ve znění předloženého vládního návrhu zákona.

Proto pouze zopakuji hlavní cíle předloženého návrhu, kterými jsou: lepší příprava na krize prostřednictvím jasně stanovených pravidel pro stanovení a aktualizaci plánu vytváření a udržování státních hmotných rezerv k zajištění bezpečnosti České republiky, za druhé lepší flexibilita pro využití hospodářských opatření při zvládání krizí, za třetí lepší zdrojové zajištění hospodářských opatření a za čtvrté zavedení rezervačního systému státních hmotných rezerv.

Jenom pro pořádek připomínám, autorem předkládaných novel je Správa státních hmotných rezerv, její předseda pan inženýr Pavel Švagr měl možnost na hospodářském výboru celou problematiku podrobně vysvětlit. Jsem rád, že v rámci jednání garančního výboru nebyl podán žádný pozměňovací návrh a může být požádáno o kladné projednání tohoto návrhu. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Taktéž děkuji. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 403/1 a 403/2.

Proto požádám, aby se slova ujal zpravodaj hospodářského výboru pan poslanec Tomáš Müller, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případně odůvodnil pozměňovací návrhy. Prosím.

Poslanec Tomáš Müller: Děkuji za slovo, paní předsedající. Jak již zaznělo, tento tisk byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu, kde na prvním jednání 22. června bylo jednání přerušeno do 30. srpna a byla stanovena lhůta pro podání pozměňovacích návrhů s termínem do 24. srpna. Do této doby nebyl podán žádný pozměňovací návrh a hospodářský výbor tedy na své 32. schůzi 31. srpna schválil usnesení, kde doporučuje Poslanecké sněmovně projednat a schválit tento sněmovní tisk ve znění předloženém vládou. Za druhé mě zmocňuje, abych ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny případně provedl legislativně technické úpravy, které nemají věcný dopad navrhovaného zákona. A za další mě pověřuje, abych s tímto usnesením seznámil schůzi Poslanecké sněmovny, což tímto činím. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Ještě z došlých omluv: paní poslankyně Jana Krutáková se omlouvá dnes od 11.30 do 13 hodin z pracovních důvodů.

Nyní otevírám obecnou rozpravu, do níž se přihlásil pan poslanec Karel Sládeček. Prosím, předávám vám slovo.

Poslanec Karel Sládeček: Děkuji. Vážená paní předsedající, milé dámy, pánové, současná právní úprava přípravy hospodářských opatření a zajištění materiálních prostředků pro řešení krizových situací je obsažena především v zákoně č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy. Průběh krizové situace vyvolané onemocněním covid-19 odhalil nedostatky v zásobování věcnými prostředky určenými k řešení krizových stavů a s tím související oblasti krizového plánování. Zejména se ukázalo, že globální krizové situace můžou vést k narušení fungování zásobovacích řetězců založených na výrobě mimo Evropskou unii a v některých případech dokonce k narušení pohybu zboží v rámci vnitřního trhu Evropské unie.

Hlavním cílem navrhované právní úpravy by mělo být vytvoření systému, který je schopen na základě minulých zkušeností flexibilně a komplexně připravovat Českou republiku na potenciální budoucí krizové stavy. V tomto smyslu doporučím našemu klubu SPD podpořit tento sněmovní tisk. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Jako následující je přihlášen pan poslanec Roman Kubíček. Prosím.

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dovolím si za klub ANO okomentovat tento návrh.

Cílem návrhu je zejména zlepšení stávajícího systému plánování a přípravy pro krizové stavy prostřednictvím pravidelných aktualizací plánu vytváření a udržování státních hmotných rezerv k zajištění bezpečnosti České republiky a plánu hospodářské mobilizace. Povinnost vlády projednávat a schvalovat plán vytváření a udržování státních hmotných rezerv k zajištění bezpečnosti České republiky na základě podkladů ústředních správních orgánů není doposud stanoven na úrovni zákona.

Jednotliví členové vlády a vedoucí ostatních ústředních správních orgánů byli až doposud povinni zasílat podklady pro tvorbu plánu vytváření a udržování státních hmotných rezerv k zajištění bezpečnosti České republiky pouze na základě usnesení vlády. Zákonný základ takové povinnosti tedy zatím v českém právním řádu chybí.

Podstatnou změnu obsaženou v předloženém návrhu zákona představuje i zavedení možnosti rezervovat některé položky státních hmotných rezerv. Smyslem navržených změn je, aby se neopakovala situace z počátku pandemie onemocnění covid-19, kdy byl v České republice nedostatek některých věcných prostředků, které byly ovšem ke zvládnutí krize stěžejní.

Průběh krizové situace vyvolané onemocněním covid-19 způsobeným novým koronavirem SARS-CoV-2 odhalil nedostatky v zásobování věcnými prostředky určenými k řešení krizových stavů a tím související oblasti krizového plánování předběžného zajištění nutných zásob. Zejména se ukázalo, že globální krizová situace může vést k narušení fungování zásobovacích řetězců založených na výrobě mimo Evropskou unii a v některých případech dokonce k narušení pohybu zboží v rámci vnitřního trhu Evropské unie. Pro zajištění materiálních předpokladů řešení takových krizových situací je nezbytné zajistit účelné podmínky precizního plánování s cílem vytvořit a udržovat strategické komodity nutné ke zvládnutí krize.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já se omlouvám, pane poslanče. Poprosím o ztišení na pravé části sálu. Děkuji. Prosím.

Poslanec Roman Kubíček: Tato zkušenost je potvrzována i v probíhající krizi v souvislosti s agresí Ruska vůči Ukrajině. Na základě vyhodnocení praktických zkušeností se ukázalo, že současná právní úprava je nedostatečná, nepružná a dostatečně nereflektuje aktuální rizika. Situace, kdy vláda České republiky, která rozhoduje o bezpečnostních otázkách České republiky, volí strategie k zajištění bezpečnosti státu či ochraně veřejného zdraví a podle zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy má rozhodovat o použití státních hmotných rezerv či opatření systému hospodářské mobilizace, ale přitom nemá zákonem stanovenou povinnost projednávat stav státních hmotných rezerv, není optimální.

Poslední měsíce, kdy Česká republika čelí krizi v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině, ale současně ještě stále musí řešit zdravotní a jiné důsledky související s vývodem onemocnění covid-19, ukázaly, že zapojení vlády i do tohoto procesu je klíčovým předpokladem pro zvládání obdobných situací, neboť vláda musí být informována o stavu státních hmotných rezerv, a tedy musí o nich aktivně jednat a plán na zásobování strategickými komoditami schvalovat. Jedině tak může následně efektivně a správně rozhodovat o jejich použití.

Až doposud byli jednotliví členové vlády a vedoucí ostatních ústředních správních orgánů vázaní povinností zasílat podklady pro vytváření státních hmotných rezerv pouze na základě usnesení vlády. Zákonný podklad pro výkon takovéto povinnosti však prozatím v českém právním řádu chybí. V systému přípravy na krizové stavy zakotveném v zákoně o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a krizovém zákoně absentuje také flexibilnější propojení jednotlivých institutů, které jsou za účelem nastavení systému pro zvládání krizových situací vytvářeny. Systém přípravy tedy vyžaduje doplnění horizontálních vazeb systému plánování a přípravy tak, aby relevantní právní úprava vytvářela ucelený systém, který bude flexibilně a komplexně připravovat Českou republiku na řešení krizových stavů. Takový systém by měl být průběžně aktualizován, aby odpovídal aktuálním výzvám a potřebám.

Stávající právní úprava nicméně neposkytuje nástroj pro zajištění pravidelné revize a schvalování plánu nezbytných dodávek a plánu hospodářské mobilizace, to znamená pro přípravu stavu státu na ohrožení státu a válečný stav ze strany vlády. Aktuálnost a úplnost těchto plánů je přitom nezbytnou podmínkou jejího řádného fungování a efektivity při řešení nouzových stavů. Navrhuje se proto výslovně upravit v zákoně novou působnost vlády, na jejímž základě by se do budoucna schvaloval plán vytváření a udržování státních hmotných rezerv k zajištění bezpečnosti České republiky, a to ve dvouletém cyklu na základě podkladů ústředních správních orgánů, což umožní včasnou přípravu na hrozící krize. Zapojení vlády zajistí, aby vytvářené plány na zásobování strategickými komoditami byly správně vzájemně propojeny a věcně na sebe navazovaly.

Dále se navrhuje, aby vláda mohla ve specifických případech také nařizovat využití přijatých hospodářských opatření pro stav ohrožení státu i v nouzovém stavu. Aktuálně v krizovém zákoně taková kompetence absentuje. Novelou krizového zákona by tedy vláda mohla v době trvání nouzového stavu nařídit vedle již stávajících pravomocí například nařízení povinného hlášení přechodné změny pobytu osob, přijmutí opatření k ochraně státních hranic, nasazení vojáků v činné službě a jednotek požární ochrany k provádění krizových opatření, využití přijatých hospodářských opatření v souvislosti s přípravou na stav ohrožení státu. Tímhle u vlády dojde k nastolení potřebné flexibility.

Návrh vlády reagující na zkušenost pandemie covid-19 je tedy správnou cestou. Právní úprava obsažená v zákoně o působnosti Správy státních hmotných rezerv již neodpovídá aktuální potřebě nastavit co nejefektivnější postupy správy při hospodaření se státními hmotnými rezervami, neodpovídá novým trendům při pořizování a nakládání se státními hmotnými rezervami. Cílem je tyto nedostatky odstranit a v tomto směru stávající zákon potřebné působnosti správy doplnit. Návrhem zákona je zejména vytváření možnosti zajištění státních hmotných rezerv formou jejich smluvní rezervace, při které dojde k převodu vlastnického práva k rezervované věci nebo zvířeti na stát až v okamžiku vzniku potřeby tyto státní hmotné rezervy použít, avšak po dobu jejich pořízení na základě smlouvy se na ně hledí jako na majetek České republiky s příslušností hospodařit pro správu.

Za hnutí ANO máme kladné stanovisko, nebyly přednesené žádné pozměňovací návrhy a já doporučuji schválit tento návrh zákona v odpovídajícím znění. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane poslanče, a ptám se, zda ještě někdo má zájem vystoupit v obecné rozpravě? Není-li tomu tak, obecnou rozpravu končím. Táži se pro pořádek - zájem o závěrečná slova u pana ministra, pana zpravodaje? Není.

My tedy můžeme přistoupit k rozpravě podrobné, kterou zahajuji. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Táži se, zda je zájem vystoupit v podrobné rozpravě k tomuto tisku? Není tomu tak. Podrobnou rozpravu tedy končím.

Opět pro pořádek - nepředpokládám zájem o závěrečná slova? (Není zájem.)

Končím druhé čtení tohoto návrhu a končím tím i tento bod. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji.

A přistupujeme k bodu číslo

Aktualizováno 9. 4. 2024 v 15:37.