Úterý 12. září 2023, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
Neautorizováno !
(pokračuje Olga Richterová)
1.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 332/5/ - vrácený Senátem
Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy. Jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 332/6. Informace k pozměňovacím návrhům - a poprosím kolegyně a kolegy, děkuji, o ztišení - byly rozdány do sněmovní pošty.
Taktéž vítám mezi námi paní senátorku Hanu Žákovou a poprosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil pan ministr dopravy Martin Kupka.
Než mu ale udělím slovo, požádám kolegyně a kolegy o ztišení a přenesení debat do předsálí.
Děkuji a nyní je prostor pro pana ministra. Prosím, ujměte se slova.
Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vracíme se zpátky k návrhu zákona o dráhách, jehož základním smyslem bylo implementovat evropskou legislativu do českého zákona, a zároveň se spolu s celou řadou konkrétních důležitých kroků směřujících ke zjednodušení praxe na české železnici, ke zjednodušení předpisů, tak v té úpravě také objevila podoba tzv. přerušení provozuschopnosti dráhy.
Jedná se o krok, který prošel poměrně velkou diskusí jak se zástupci dopravců, tak také s jednotlivými kraji a s příslušnou komisí Asociace krajů. Cílem toho nového institutu je zajistit co nejefektivnější a co nejhospodárnější nakládání s penězi, které můžeme uvolnit právě pro oblast železnice. S tím, že bez takového institutu bychom opravdu v případě málo používaných či zcela nepoužívaných tratí jenom přihlíželi k tomu, jak postupně chátrají, protože nikdo nemůže při nepoužívaných tratích rozhodnout o investicích v řádu stovek milionů korun o tom, aby se takové finanční prostředky k efektivnímu využívání investovaly, a hlavně, jedná se o dráhy, kde v tuto chvíli neexistuje faktický zájem cestujících, ani nákladních dopravců.
Tak jak ten návrh procházel celým sítem diskusí, jak to udělat, aby to bylo přijatelné pro samotné dopravce, jak to udělat, aby to dobře odpovídalo požadavkům klíčových objednatelů regionální dopravy, tedy krajů, tak se podařilo v té úpravě zároveň vytvořit unikátní prostor pro samosprávy krajské i obecní v tom, že nově jim přísluší právo vydat nesouhlasné stanovisko k takovému závěru přerušení provozuschopnosti, aby mohly reálně zasáhnout do toho vývoje. Tím prostorem se zároveň pro celou řadu těch nevyužívaných či minimálně využívaných tratí otevírá další příležitost třeba pro to najít nájemce či nového provozovatele takové trati. Vytvoření toho férového prostoru pro hledání řešení, případně pro přerušení provozuschopnosti vnímáme jako klíčový prvek ve správě té železniční dopravní cesty. S tím, že právě na základe odezvy i místních samospráv i jednotlivých aktérů to přerušení provozuschopnosti zachovává v tom území základní trasu té železnice, zachovává železniční spodek i svršek s tím, že v okamžiku, kdyby se v území třeba po letech objevil zájem takovou trať provozovat a reálně objednat minimálně 300 spojů osobní dopravy po dobu dalších pěti let, tak by bylo možné na základě rozhodnutí vlády investovat do takového obnovení provozu.
Tolik velmi stručné shrnutí. Ze Senátu se nám vrátil návrh, který právě tu úpravu zavedení institutu přerušení provozuschopnosti ze zákona vypouští.
Já jsem přesvědčený o tom, že na základě té diskuse, kterou jsme vedli, tak má v tom zákoně zůstat. A je to institut, který opravdu je pro Českou republiku potřebný, je hospodárný a je důležitý. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Taktéž děkuji a nyní požádám, aby se slova ujala paní senátorka Hana Žáková. Prosím, ujměte se slova.
Senátorka Hana Žáková: Vážení členové vlády, vážená paní předsedající, milé kolegyně poslankyně, milí kolegové poslanci, jsem tady proto, abych vám obhájila náš pozměňovací návrh, který jsme načetli v Senátu a který byl schválen.
Tak, jak řekl pan ministr, kterého si velmi vážím, protože pravidelně chodí i na náš podvýbor pro energetiku, dopravu, což nebývá úplně tak běžné a zvykem u ministrů, tak musím říct, že spolu vycházíme velmi korektně. Ale v tomto institutu, byť na tom bylo odpracováno určitě hodně hodin, a lidé, kteří tomu věnovali pozornost, zcela jistě s dobrým záměrem, ho tam vložili. Jenže bohužel neprošel Legislativní radou vlády, tudíž neprošel řádným připomínkovým řízením. A především tady z toho, z té odborné komise, která na tom pracovala, byli naprosto vyloučeni například Sdružení místních samospráv, díky nimž i podávám tento - jsem podala pozměňovací návrh.
Jako hlavní nedostatky i z hlediska dlouhodobé starostky, kterou jsem dělala dvaadvacet let, tam vidím řadu věcí, které se mi nelíbí. Jednak to, že provozovatel dráhy, pokud si usmyslí, že prostě už to není rentabilní, tak může požádat Drážní úřad o přerušení podle tady toho institutu provozuschopnosti. Aby tak mohl učinit u Drážního úřadu, tak tři měsíce předtím na svých internetových stránkách má zveřejnit tento záměr.
Po třech měsících teprve přichází Drážní úřad, který pak skutečně všechny obce, kraje a tak dále, kterých se to dotýká, vyrozumí příslušné obce. Ale ty tři měsíce - pokud nebude všímavý pan starosta - na internetu denně se připojovat na stránky a hledat, jestli tam náhodou majitel těch kolejí nedal informaci, že je hodlá přerušit, tak se to nemůže jakoby v podstatě dozvědět a má malou jakoby šanci potom už v tom rozběhnutém řízení cokoliv upravit. Když už se rozběhne to řízení, tak do něho vstupuje, ale pokud ho chce zastavit, musí doložit objednávkou minimálně 300 spojů anebo 12 nákladních vlaků za rok.
Když si vzpomenu, že jsme minulý týden navštívili s hospodářským výborem Karvinsko, kde jsme mimo jiné jeli i Báňským spěšným vlakem, který je provozován pouze o víkendech anebo v hlavní turistické sezóně, tak tady ti jsou třeba například úplně ohroženi. Nevím, kde se vzal ten počet těch 300 spojů anebo 12 nákladních vlaků, a není to třeba přepočteno na počet svezených cestujících. Protože kdyby to bylo i na cestující, věřím, že i tyhlety jízdy tady těch spěšných vlaků, ať už je to Kozí dráha nebo tady ten Báňský spěšný vlak, by měly šanci projít. Takhle jsou v ohrožení. Zatím se mluví o dvanácti tratích, ale nikde není, pokud tady ten institut jakoby schválíte, tak nikde není jakoby šance, že by nemohlo jít i o regionální tratě, které by se tímto způsobem mohly rušit.
Další věc je, že pokud chcete požádat - a už se vám to jakoby podaří - jít to martyrium až k té vládě, tak pokud neuspějete u vlády, tak další zájemce o zprovozuschopnění té dráhy může požádat, (podat) svoji žádost až za pět let. Dalších pět let ta trať bude chátrat, podotýkám, za státní rozpočet. Protože někdo tam taky musí jít, projít to, musí tam vyřezat stromoví a tak dále. Takže úspora, jaká tady je hlášena, tak si nemyslím, že je relevantní.
Další věc je, že o to může požádat - o to zprovozuschopnění - obec, kraj a pak sdružení dopravců. Já, pokud budu dopravce a nebudu chtít být ve sdružení, tak nemám šanci o to požádat. To jsou další věci, které mě zaráží tady na tomto institutu. Já navrhuji nebo aspoň tak jsme to navrhli, tento celý institut z toho zákona vyjmout. A pokud je natolik důležitý, pojďme ho znovu projednat, doplnit a vzít k tomu všechny aktéry, kteří jsou k tomu potřeba.
Jinak vám děkuji za pozornost. To odůvodnění jste slyšeli nebo jste dostali i v písemné formě. Nechci déle zdržovat a samozřejmě jsem připravena o tom i dále diskutovat. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A táži se, zda se k předloženým pozměňovacím návrhům Senátu chce vyjádřit pan zpravodaj garančního výboru pan poslanec Ondřej Lochman? Není tomu tak.
Čili otevírám rozpravu a jako prvního mám přihlášeného pana poslance Martina Kolovratníka. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.
Poslanec Martin Kolovratník: Dobrý večer, děkuji za slovo. Je tedy pozdní hodina pro první bod, který dnes projednáváme, tak já opravdu cítím a mám povinnost a musím tady k tomu bodu vystoupit, abych vás seznámil se stanoviskem, které jsme řešili a debatovali v rámci hnutí ANO.
My jsme se nakonec rozhodli vyslyšet argumenty Senátu a podpořit ten návrh, který jste teď právě slyšeli od paní senátorky. A abych v tom svém vysvětlení, v té debatě, byl korektní, veřejně to tady povím a vrátím se do minulého volebního období, že já sám jsem byl autorem velmi podobného, tehdy možná dokonce i přísnějšího návrhu právě na - jsme to tady nazývali konzervací dráhy, tedy na podobný institut, že jsem s ním sám pracoval. Tak to je, taková je realita a jsou to fakta, která jsou snadno ověřitelná.
Ale k tomu A a musím také dodat B, že já jsem sám tehdy od toho návrhu ustoupil a dále jsme ho už neprosazovali. A tady opravdu tisíckrát platilo: vše zlé je pro něco dobré. Já, když jsem tehdy naslouchal argumentům nebo žádosti kolegů ze Správy železnic, kteří říkali tehdy to samé, co říkají teď a co tady zopakoval - a musím uznat, že správně - ministr Martin Kupka, že zkrátka jsou dráhy, jsou regionální tratě, kde ta objednávka, ta poptávka po té železnici je velmi malá až nulová, takže ten zákon dneska je vlastně binární, buď má jedničku, nebo nulu. Buď ta dráha je, existuje a správně by ji stát měl za poměrně velkých nákladů udržovat v té plné provozuschopnosti, anebo není, nebo se musí zrušit. A hledejme tedy něco, co je mezi, co by umožnilo to dočasné přerušení.
Ta chyba, které jsem se já tehdy dopustil a nemám problém o ní tady veřejně promluvit, byla to, že jsme to neprojednali široce, neprojednali jsme to s Asociací krajů, s tou dopravní komisí, neprojednali jsme to ani s obcemi. A opravdu neměli jsme tam ty mechanismy, ty páky, jak zajistit řekněme pojistky, aby nedošlo ke zneužití tohoto institutu z pohledu státní instituce nezávisle na tom, kdo je v jejím vedení nebo kdo je zrovna u vládní odpovědnosti. A řekli jsme si OK, zkusíme to dopracovat.
Ke cti současného Ministerstva dopravy a ministra dopravy budiž řečeno z mých úst to, že on se skutečně, pan ministr se pokusil o to dopracování, že tedy ten původní institut přerušení nebo konzervace dráhy nevložil do toho vládního návrhu, ale dopracoval ho formou poslaneckého návrhu společně s koaličními poslanci a řadu pojistek třeba právě ve vztahu k samosprávám tam dopracoval. Ale bohužel já tady musím paní senátorce dát zapravdu, stále to není dotažené, stále tam ta rizika jsou.
A paní senátorko, ve vší úctě, nepřikloním se k vám ve sto procentech vaší argumentace. Vy jste třeba mluvila o tom, že starosta by měl být dnes a denně někde na vývěsce nebo sledovat dění. No, to není argument, s kterým bych asi, pod který bych se podepsal. To já jsem sám tedy ne starostou, zastupitelem krajského města, ale považuji to za jednu z automatických povinností nebo součástí práce jakkoliv velké samosprávy, že si logicky sleduje dění ve svém okolí, to za prvé.
Za druhé, bavíme se o procesu, který netrvá dny, týdny nebo měsíce, ale roky. Takže ani tady si nedovedu představit, že by najednou jako blesk z čistého nebe přišel nějaký návrh na zrušení té či oné regionální dráhy a ta obec nebo samospráva že by o ní nevěděla.
Ale dávám vám za pravdu v řadě vašich dalších bodů, že to vrácení dráhy zpátky z té cyklostezky na Moravě u Kyjova, jednu takovou velmi dobře znám, ono to občas funguje, ale že to vrácení je velmi problematické, ne-li nejisté. A tady ta vaše argumentace je podobná argumentaci různých spolků, místních provozovatelů místních drah, kteří s velmi vysokou vážností říkají: Pokud bychom jednou v budoucnu, za pět, za šest, osm, deset let, takovou dráhu chtěli uvést do původního stavu, tak ale asi podle toho, jak je ten pozměňovací návrh, budeme muset vycházet podle aktuálně platných stavebních předpisů. Aktuálně platné stavební předpisy řeší nejenom sklonové poměry, délky nástupiště, ale třeba i takové věci, jako ETCS, jako zabezpečení těch tratí. A to opravdu v tom pozměňovacím návrhu, jak je teď připraven, prostě napsáno není. Jinými slovy, tu obavu samospráv, ale třeba i Hospodářské komory, že pokud k takovému zrušení dojde, už tu trať nevrátíme zpátky, já sdílím. To je můj první argument.
Druhý argument, který jsem obdržel právě od malých dopravců, malých nákladních, se týká zaústění vleček. Přiznávám, sám jsem nebyl v detailu, ale po bližším seznámení těch vleček, soukromých, vlastněných různými soukromými majiteli, je v České republice zhruba 1 500. A opět, je mnoho případů, jako jeden z konkrétních mohu uvést trať Praha-Dobříš, kde se zrovna uvažuje, která by teoreticky tady k tomu mohla směřovat a v mnoha případech uprostřed těch tratí je do nich zaústěna nějaká soukromá vlečka. Bohužel, v tom návrhu, jak je napsán, jak je připraven, není řešeno, jestli by se to týkalo nebo se domníváme, že spíše by se to netýkalo právě majitele takové vlečky, která je tedy někde uprostřed té tratě nebo trasy.
Takže i tohle je pro mě argument, proč bohužel ten pozměňovací návrh podpořit nemohu a svým kolegům také budu doporučovat, abychom ho nepodpořili, respektive aby hnutí ANO podpořilo tu obavu a ten názor Senátu, aby tento institut prozatím byl z tohoto zákona vypuštěn, abychom s ním tedy ještě znovu pracovali.
Možná k tomu dodám třetí poslední argument. Vy z vás, kteří se železnici věnujete více nebo blíže, my jsme to řešili už na jaře letošního roku na železniční konferenci Pardubice, existuje mnoho nových způsobů, jak právě tady ty regionální tratě využít i s nějakým potenciálem do budoucnosti. Je to například technologie takzvaných lehkých kolejových vozidel, pracovně jim říkáme vlakotramvaje, tedy využití jakési příměstské dopravy a promiňte mi tu zkratku, jakéhosi hybridu mezi klasickým vlakem a tramvají, který funguje v zahraničí, například v Rakousku na krásné trati v St. Pöltenu. Těch případů je mnohem a mnohem více.
Tedy jít cestou, že ty tratě to dědictví, to bohatství, které máme, prostě zrušíme, přerušíme provoz, s velmi nejasnou šancí ho někdy do budoucna vrátit zpátky, tak to riziko já vidím jako příliš velké, a proto tady korektně informuji o našem stanovisku.
Přesto, když jsme si dávali na váhu ta pro a proti, tedy pokud budeme přehlasováni, což předpokládám, že vy v koalici tu dohodu nebo nějakou přípravu máte a mohu tedy predikovat, jak to hlasování dopadne, tak zároveň avizuji vstřícné gesto, že to pro nás není důvod k tomu, abychom bourali návrh zákona jako celek, abychom byli konzistentní, to znamená, když hnutí ANO podpořilo ten zákon s tímto pozměňovacím návrhem ve třetím čtení, když odcházel do Senátu, tak i kdyby toto hlasování nebylo úspěšné, tak pak tu stojedničku, to potvrzení sněmovní verze, potvrdíme a budeme hlasovat pro také. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nejprve se s faktickou poznámkou přihlásil pan poslanec Michal Kučera a poté pan ministr. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, dámy a pánové, děkuji za slovo. Já bych se možná jenom krátce vyjádřil k mému předřečníkovi, respektive k jeho řeči, kterou tady přednesl na téma konzervace regionálních tratí. Já ty argumenty, které tady zazněly od pana poslance, znám, víceméně jsme je diskutovali ve všech nejen poslaneckých klubech, ale samozřejmě i v krajích, kde ty regionální tratě jsou provozovány. Já jsem z ústeckého kraje a možná ti, co sledují dění kolem regionálních železnic, nám se podařilo v uplynulé době, v minulých dvou třech letech, obnovit provoz na regionální trati, která se nazývá Kozí dráha, to je taková ta podkrušnohorská trať. V minulosti se podařilo obnovit takzvanou Švestkovou dráhu. Zase na druhou stranu jsme velmi bojovali o trať mezi Louny a Slaný, kde skutečně je téměř nulový provoz co se týká obsazenosti, respektive lidí.
Tady je třeba vnímat tento fakt. Na jedné straně takový ten romantický pohled, který tady přednesl Martin Kolovratník, který si pamatuje ty regionální tratě jako takové ty výletní tratě nebo ty tratě, kde jezdí ty babičky s těma husama, ale to už dnes dávno nefunguje. Bohužel ty tratě nejsou obsazeny, na těch tratích není žádný provoz, velice minimální. A ty náklady, které jsou směřovány k údržbě těch tratí jsou opravdu velmi velké.
To znamená, my se tady teď rozhodujeme mezi tím romantickým pohledem a tím pohledem řeknu pragmatickým nebo ekonomickým. Já se přikláním bohužel, i když duší romantik, k tomu ekonomickému pohledu a k tomu sněmovnímu návrhu.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan ministr. Prosím.
Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Já si dovolím na závěr rozptýlit obavy o to, že by ten návrh mohl vést k nějakému zavírání málo využívaných tratí nad míru, která je opravdu zdravá, hospodárná a efektivní. Není to podle mého soudu krok, který by dokonce nějak poškozoval ty, kteří prostě mají železnici rádi. Naopak. Pokud ji mají rádi, tak tomu návrhu budou spíše fandit, protože ten návrh umožňuje, aby se finanční prostředky investovaly tam, kde je to efektivní, tam, kde je zájem o železniční dopravu a tam, kde ty prostředky budou adekvátně využité.
Zaznělo tady z úst paní senátorky, že v okamžiku, kdy si Správa železnic usmyslí, tak podá návrh. Tak to ale není. Ten návrh může Správa železnic jako jakýkoli jiný provozovatel dráhy podat jen v okamžiku, kdy po dobu dvou let nepřetržitě ta dráha je opravdu minimálně a prokazatelně využívána. Ta hranice 300 jízd osobních vlaků a 12 jízd nákladních vlaků vzešla opravdu z poměrně rozsáhlé diskuse Hospodářské komory, Sdružení dopravců v nákladní dopravě, Sdružení dopravců v osobní dopravě a celé řady dalších institucí, včetně zmíněné Asociace krajů. Hledala se shoda na tom, aby ta hranice byla rozumná. Ta, kterou diskutoval před časem tento zákonodárný sbor, stanovovala tu hranici na 1 460 osobních vlaků proti současným 300. A pro vaši představu, těch 300 jízd splní i dráhy, kde není provozována celoroční trvalá doprava, ale kde se například, jak zaznívalo, jedná jen o víkendovou nebo o sezonní dopravu.
Znovu se vrátím k tomu, jakým způsobem pamatuje ten návrh z hlediska pojistek na názory samospráv ať krajských nebo místních. Nejenom že mají prostor, ale jsou aktivně vyzvány drážním úřadem k tomu, aby vydaly svoje závazné stanovisko. Závazné stanovisko. My jsme zároveň slíbili a dodržíme to, že Správa železnic osloví také ty dotčené obce dopředu v rámci zveřejnění toho záměru, aby ten čas byl co největší. A abychom opravdu vytvořili prostor třeba pro to, že v okamžiku, kdy v ten okamžik, když se nasvítí ten problém a místní samosprávy budou chtít udělat něco třeba pro jiného provozovatele té dráhy nebo pro nového vlastníka, tak aby vůbec bylo možné takový záměr rozvinout a zrealizovat.
Podotýkám, že v tuto chvíli na území České republiky jsou tři tratě provozovány v nájmu a osm tratí se postupně převedlo či prodalo jiným subjektům, ať už jsou to sdružení obcí nebo jsou to soukromí vlastníci a železniční provoz na nich nějakým způsobem funguje. I tenhle krok může vlastně aktivně vést k tomu, že se najde třeba nové řešení, pro které doposud třeba nebyla vůle nebo prostor, protože se ty tratě nechávaly dlouho strádat bez většího zájmu. Výsledný efekt, výsledné znaménko toho návrhu může být tedy pozitivní.
Věřím, že i těmito konkrétními věcnými argumenty jsem přesvědčil ty, kteří se báli o existenci některých tratí. Já jsem přesvědčen opravdu o tom, že po té rozsáhlé diskusi je to návrh přijatelný a správný.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Dále se hlásí pan zpravodaj Ondřej Lochman. Prosím.
Poslanec Ondřej Lochman: Pěkný podvečer, vážené kolegyně, vážení členové vlády, vážení kolegové, chtěl bych jenom velmi krátce okomentovat ten návrh. Zaznělo tady mnoho z těch argumentů. Já jsem pro tento návrh byl pouze v ten moment, když zde bylo závazné stanovisko obcí a krajů. Jenom abychom si rozuměli, kraje jsou ty, které většinou objednávají závazky na tratích, obce jenom v některých případech. Toto pro nás jako poslanecký klub starostů a nezávislé bylo zásadní. Druhá zásadní věc byla, aby zde dopadla dohoda s Asociací krajů. A ta padla. Obě tyto věci chyběly tomu minulému návrhu a mě mrzí, že poslanecký klub ANO nepodpoří - nebo tedy předpokládám, že když to Martin Kolovratník prostřednictvím předsedajících řekl, podpoří potom tu druhou část, ale mrzí mě, že jste například nepřišli s nějakým pozměňovacími návrhy. Od toho zde máme pozměňovací návrhy, protože ten návrh, dejme si ruku na srdce, je velmi podobný tomu, který tady byl před třemi roky. Ale je měkčí v kritériích a má více pojistek. Tady máme opravdu pojistky pro to, aby se nerušily tratě zbytečně. Ale současně, pokud chceme, abychom měli tratě, které tady budou opravdu vysokorychlostní, abychom měli tratě moderní, tak na druhé straně nemůžeme neustále udržovat skanzen, protože my máme nejrozsáhlejší síť dráhy v Evropě. Dobrá, ještě větší tady má Švýcarsko, ale Švýcarsko má úplně jiné HDP. A když máme tak velikou síť, tak si musíme říct, tak kam ty peníze budeme dávat. Já jsem si nevšiml, že by naše dráhy, ty koridory jezdily tak skvěle, že by nepotřebovaly další investice. A o tom je ta hlavní diskuse. Sám ten návrh jak je, jak je ložený, tak ještě znovu zopakuji, že za nás bylo podstatné závazné stanovisko krajů a obcí a dohoda s Asociací krajů. To zde je, a proto ho většinově podpoříme v té původní verzi za náš poslanecký klub. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a jenom se táži paní senátorky, zda chce s faktickou? Dobře, obdržíte své dvě minuty. Paní senátorka se hlásila zprvu a potom pan poslanec. Prosím.
Senátorka Hana Žáková: Já, protože tady zazněla ještě nějaká informace o tom informování těch obcí, tak chci uvést jednu věc, a to s tím souvisí. Když jsme vraceli energetický zákon, takzvaní energošmejdi, a tenkrát na něm hodně pracovala vaše teď už kolegyně, v té době ještě nebyla vaší kolegyní, paní poslankyně Eva Decroix, vaším prostřednictvím, tak jsme chtěli, aby zákazníci, kteří mají nasmlouvanou elektřinu například u E.ONu, ČEZu a tak dále, se mohli dozvědět, že jich poskytovatel jim navýšil cenu, aby to nemuseli hledat někde na jejich internetových stránkách. Skutečně jsme proti tomu bojovali. Teď ty obce hodíme prostě do vody přes palubu a řekneme, vy se o tom dozvíte až po těch třech měsících, až zahájí Drážní úřad řízení. Proč to v tomhle institutu už nebylo? Pokud to zveřejňuji na internetových stránkách, to nejde rovnou do datovek obcí a měst a krajů. Proč? Jako komu nahráváme? Mně se to skutečně nelíbí. A pokud jsme takhle bojovali proti energošmejdům, tak si myslím, že tady musíme taky bojovat a zabojovat trošku za naše obce. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Následující vystoupení bude s faktickou poznámkou patřit panu poslanci Michalu Kučerovi. Prosím.
Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já bych možná ještě trošku zareagoval na mého předřečníka. Chtěl bych tady odmítnout tu tezi, že provozování či rušení regionálních tratí souvisí s výstavbou vysokorychlostních tratí. Já prostě to rovnítko tam nevidím. A to, že budeme, zda budeme a jak rychle budeme stavět vysokorychlostní tratě, prostě nesouvisí s tratěmi regionálními. To, že samozřejmě regionální tratě vyžadují velké částky na provoz a na jejich údržbu v případě, že budou provozovány, respektive budou nějakým způsobem udržovány, je jasné. Ale prosím, nedávejme tam to rovnítko a nestavme proti sobě vysokorychlostní tratě a regionální tratě.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a do debaty se s faktickou hlásí pan místopředseda Karel Havlíček. Prosím.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Já jsem do toho nechtěl moc vstupovat, je to u nás v gesci pana poslance Kolovratníka. Ale já musím zcela souhlasit s panem poslancem Kučerou. To je úplný nonsens. Jako dávat dohromady VRTky, pane poslanče, a dávat dohromady regionální tratě, to nemůžete přece vůbec myslet vážně. Pan Kučera má naprostou pravdu v tomhletom. VRTky je něco úplně jiného. To je prostě na dálkovou dopravu, bude se to dlouho budovat, je to prostě pro přepravu mezi velkými městy. Toto je o regionální dopravě, toto je o lokální dopravě. Můžeme diskutovat o tom, co by to přineslo, co by to nepřineslo. Podle mého názoru je to první krok k tomu, že se dá zelená všem těm, jako to dneska dělají třeba kolegové z hnutí STAN v rámci středních Čech a začne se to likvidovat. Ale hlavně to prosím nesrovnávejme s vysokorychlostními tratěmi. Vůbec to s tím nemá co do činění.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Poprosím: mým prostřednictvím a nyní chce zareagovat pan kolega Ondřej Lochman. Prosím.
Poslanec Ondřej Lochman: Děkuji. Na mého předřečníka, mé předřečníky. Chápu, že je to někdy plytká otázka: kde na to vezmeme? Já bych jenom chtěl říct, že například, když jsme se tady bavili o Kozí dráze, 60 milionů bylo nyní do jedné části a dalších 340, 360 by bylo za dalších 19 kilometrů. A my si prostě musíme říct jako stát, jestli chceme financovat tratě, kde potom na jeden lístek můžeme platit i vyšší jednotky tisíc. To je prostě ta otázka.
Proč jsem to dal do spojení s vysokorychlostními tratěmi? Ta částka, která potom bude za ty všechny vysokorychlostní tratě, tak bude opravdu vysoká. Víme, že je to v řádech vyšších sto(vek) miliard. Takže my se musíme rozhodnout, jaké tratě dokážeme udržet a jaké ne, a já bych si moc přál, abychom dokázali všechny tratě udržet. Nicméně my už dneska nemáme ten cukrovar, který tam původně byl, kvůli kterému ta trať vznikla, a ta osobní doprava byla pouze tou druhou potřebou, která vznikla. My už nemáme ten původní důl, který tam byl, tam, kde probíhala ta těžba, kvůli kterému vznikla ta lokálka. Mnoho z těch lokálek, mimochodem, já nevím, jestli jste se dívali na ta kritéria. Pasuje to dneska maximálně na šest či dvanáct tratí, záleží, jak se na ně podíváte. Některé z nich, jděte se na ně podívat, minimálně šest z nich jsou zcela bez provozu. Zcela. Je tam dokonce trať, která je bez provozu už od dob socialismu a na Správě železnic řeší to, že nevědí, jakým způsobem k tomu přistoupit. Oni by je měli držet provozuschopné, měli by do toho lít jednotlivé stamiliony korun. Ale nemohou, protože samozřejmě nikdo je tam nechce dát, protože tam nebude ekonomický výtěžek. Toto je ta diskuse, kterou bychom měli vést, a samozřejmě mohou být kraje, které se rozhodnou dotovat něco velmi vysoce, některé tratě, je to zcela jejich rozhodnutí. Ale musíme se také rozhodnout my, jestli můžeme dotovat každou z těch tratí dalšími stamiliony korun na opravu.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a pan místopředseda chce navázat. Ptám se, zda s technickou nebo do řádné rozpravy. (Hluk v jednacím sále přetrvává.)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Tak už dám poslední, úplně. Hovoříte, pane poslanče Lochmane, úplně stejně, jako hovořili před dvaceti, pětadvaceti lety v Německu. Ono to mělo svoji logiku, tu ekonomickou logiku. Dneska dochází k tomu, že to všechno obnovují, a dochází k tomu, že ta veřejná doprava dává svůj smysl. Myslím tím ta železniční. Ta cesta je někde jinde. Ta cesta je samozřejmě v tom, že se musí modernizovat, ta cesta je v tom, že bychom se měli snažit lidi motivovat, aby těmi vlaky jezdili a ne dávat investorům do rukou tento nástroj, kterým v podstatě můžou to daleko jednodušeji než doposud zapíchnout, s tím, že v podstatě ten současný stav podle mého názoru byl vyhovující. Víte, že jsme se velmi často přeli o tom, jestli to v tom kraji objednat, neobjednat a tak dál. Ten kraj dneska v ruce ten nástroj má. Ale nejhorší je, když to člověk hodnotí z úhlu svého, protože víte všichni, že já jsem fanouškem tohohle, a člověk může být v tomhletom neobjektivní. To přiznávám, přesto si myslím, že někdy vyléváme s vaničkou i dítě. Je to můj názor, ale už dál k tomu mluvit nebudu, už je pozdě. Díky.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Protože nemám nikoho dalšího přihlášeného do této rozpravy, tak rozpravu končím.
Táži se, zda je zájem o závěrečná slova. Pan ministr, paní senátorka? Nikoliv. Pan zpravodaj? Také ne.
Přivolám tedy kolegyně a kolegy z předsálí, protože my přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a k přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Přednesu návrh usnesení. (Z pléna žádost o odhlášení.)
Slyším kartičky, ano. Nejprve tedy všechny odhlašuji. Prosím, přihlaste se opět svými identifikačními kartami.
Návrh usnesení zní: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon číslo 266/1994, Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony podle sněmovního tisku 332/5, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 332/6."
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh usnesení? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 167 se účastnilo 180 hlasujících, pro 77, proti 79. Konstatuji tedy, že tento návrh nebyl přijat.
Ještě pro záznam: s náhradní kartou číslo 31 hlasuje pan ministr Zbyněk Stanjura.
A jelikož tedy konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem nepřijali, následuje následující hlasování.
Budeme hlasovat znovu, a sice podle § 97 odst. 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, a k tomuto přijetí tohoto usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy souhlasu 101 poslance. Je nastaveno toto kvorum a já přednáším návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 332/5."
Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh usnesení? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 168 se účastnilo 183 poslankyň a poslanců pro 180, proti 0. Konstatuji, že jsme návrh zákona přijali.
Děkuji panu ministrovi, děkuji paní senátorce a děkuji také zpravodaji tohoto tisku.
A než přistoupíme k dalšímu bodu, dám krátký prostor paní senátorce, prosím.
Senátorka Hana Žáková: Ještě jednou krásný dobrý večer ode mne, a teď úplně mimo dráhy. Milé kolegyně, milí kolegové, já bych vás ze srdce moc chtěla poprosit o jednu věc. Jsem tady od rána. Chci, jestli byste nezvážili změnu jednacího řádu, co se týká senátních vratek. A vezměte si to trošičku tak, že jak se chováme my k vám, v Senátu. Když přijdete do Senátu cokoliv předkládat, tak myslím, že jsme velmi vstřícní. Chtěla bych za sebe poprosit i za své kolegy, jestli by nemohla být vstřícnost, kterou máte v Senátu, i obráceně v Poslanecké sněmovně. Tolik za mne, děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, paní senátorko. A my nyní přistoupíme k bodu číslo
Aktualizováno 9. 4. 2024 v 15:37.