Úterý 29. srpna 2023, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Jan Skopeček)

5.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb.,
o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 73/2011 Sb.,
o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění
pozdějších předpisů, a zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 489/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Pane vicepremiére, prosím, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, já si dovolím tedy uvést návrh novely těchto tří zmíněných zákonů, tedy sněmovní tisk číslo 489. Dovolím si projít ty podstatné úpravy, které tato novela přináší.

Tou první důležitou úpravou je zvýšení rodičovského příspěvku z 300 000 korun na 350 000 korun, v případě vícerčat ze 450 000 korun na 525 000 korun a zároveň s tím spojené zkrácení maximální doby pobírání této dávky, a to nově do tří let věku dítěte místo dosavadních čtyř let. Obojí se bude týkat dětí, které se narodí nejdříve 1. ledna 2024 nebo které budou do toho dne svěřeny do trvalé péče nahrazující péči rodičů - nebo které budou od toho dne, abych byl přesný. Zároveň zůstává ale možnost zůstat s dítětem doma i ten čtvrtý rok se souhlasem zaměstnavatele, tedy do čtyř let věku dítěte. Nicméně čerpat tuto částku zvýšenou o těch 50 000 korun je nutné v prvních třech letech věku dítěte.

Dále je tady opatření, které vede ke zrychlení a zjednodušení řízení o dávkách státní sociální podpory. Například vyloučení povinnosti orgánu státní sociální podpory dát účastníku řízení před vydáním rozhodnutí možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, bude-li rozhodnuto pouze na základě podkladů předložených účastníkem řízení nebo osobou společně s ním posuzovanou, na základě údajů vedených v Jednotném informačním systému práce a sociálních věcí, anebo jedná-li se o situace, v nichž je příjemce dávky vyzván příslušným orgánem státní sociální podpory, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu.

Dále se upravuje formulační zpřesnění stávající možnosti, aby se skutečnosti rozhodné pro nárok a výši příspěvků na bydlení povinně dokládaly jen jednou za půl roku. Dále se upravuje zavedení povinnosti dodavatel plynu a elektřiny doručit na výzvu krajské pobočky Úřadu práce potvrzení o výši nákladů za plyn a elektřinu, které v rozhodném období zaplatila oprávněná osoba nebo osoba společně s ní posuzovaná.

Dále se upravuje vyloučení možnosti odvolání, přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení a soudního přezkumu u rozhodnutí o odstranění tvrdosti zákona v případě, že rodič pečuje o vícerčata a jedno nebo více dětí z těchto vícerčat zemře, přičemž rodič dále pečuje alespoň o jedno dítě.

Novela zákona o Úřadu práce České republiky, která je součástí tohoto novelizačního tisku, řeší zavedení vzájemné součinnosti a spolupráce mezi Českou správou sociálního zabezpečení, Úřadem práce České republiky a Ministerstvem práce a sociálních věcí v oblasti sdělování údajů o osobách, kterým zaměstnavatel udělil oprávnění neboli plnou moc jednat za něj ve stanovených oblastech vůči Úřadu práce nebo ministerstvu.

Novela zákona o nemocenském pojištění, tady se upravuje doplnění ustanovení upravujícího sdělování údajů orgány nemocenského pojištění, mimo jiné Českou správou sociálního zabezpečení, ostatním subjektům.

Předpokládaný dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet. Pokud jde o ten bod číslo jedna, v roce 2022 bylo na rodičovském příspěvku vyplaceno 32,4 miliardy korun, což je zhruba 62 % výdajů na všechny dávky státní sociální podpory. Průměrně tuto dávku čerpalo v roce 2022 měsíčně 284 000 domácností, v letech 2020 a 2021 činily tyto průměrné počty více než 300 000 domácností. Navýší-li se tedy celková částka rodičovského příspěvku o 50 000 korun pro děti narozené od 1. 1. 2024, budou činit vícenáklady v roce 2024 0,4 miliardy korun, v roce 2025 2,2 miliardy korun, v roce 2026 4 miliardy korun a další roky 5,5 miliardy korun ročně.

V bodu číslo dva odhadované náklady na vybudování technického zajištění informačního systému na straně MPSV zhruba 10 milionů korun, odhadované náklady na vybudování uvedeného řešení na straně České správy sociálního zabezpečení tedy 6,5 miliardy korun. Tyto kroky, jak asi vyplývá, logicky děláme proto, abychom dokázali efektivněji sdílet data mezi jednotlivými úřady, abychom nezatěžovali klienta doptáváním se na informace, na data, která on už jednou těmto úřadům sdělil a svěřil.

Účinnost zákona je navržena dnem následujícím po dni jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů s výjimkou ustanovení týkajících se navýšení celkové částky rodičovského příspěvku a zkrácení maximální doby pro pobírání této dávky, u kterých se navrhuje nabytí účinnosti dnem 1. ledna 2024. Ustanovení týkající se výše uvedené povinnosti dodavatelů plynu a elektřiny účinnost prvním dnem sedmého kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení zákona. Ustanovení upravující vzájemnou součinnost a spolupráci mezi Úřadem práce, Ministerstvem práce a sociální věcí a Českou správou sociálního zabezpečení v oblasti sdělování údajů o evidovaných plných mocích zaměstnavatelů - účinnost se navrhuje prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení zákona. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře, a prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, kterou je paní poslankyně Renata Oulehlová. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Vážený pane předsedající, děkuji vám za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolím si jako zpravodajka k danému návrhu zákona krátce navázat na pana ministra, který návrh již podrobně představil.

Máme před sebou vládní novelu zákona o státní sociální podpoře, kterou vláda předložila Poslanecké sněmovně koncem června tohoto roku. Jde o novelu, kterou se mění celkově tři zákony, a to zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, zákon č. 73/2001 Sb., o Úřadu práce České republiky, a zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Změny, které novelizace přináší, jsou různého, možná až tak trochu nesourodého charakteru.

Změna rodičovského příspěvku. Bezpochyby největší změnou, kterou návrh přináší a kolem které se dá očekávat diskuse, je úprava rodičovského příspěvku. Návrh přichází s navýšením rodičovského příspěvku z 300 000 na 350 000, v případě dvou a více narozených dětí současně ze 450 na 525 tisíc, což je zachování koeficientu 1,5násobek základního rodičovského příspěvku. Důvodová zpráva v tomto ohledu poněkud příliš stručně hovoří o tom, že se navrhuje navýšit rodičovský příspěvek o jednu polovinu inflace. Nic víc. Musím tedy jako zpravodajka upozornit, že jakékoliv podrobnější úvahy v tomto ohledu zcela absentují. Zcela postrádám například analýzu, jakým způsobem se propisuje inflace na kupní sílu příjemců rodičovského příspěvku a jeho reálnou hodnotu. Jinými slovy, zdali je uvedená částka dostačující pro pokrytí potřeb rodičů, zdali tu nejsou naopak nutné úvahy o nastavení valorizačního mechanismu v dané věci, na což například upozornilo Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo zahraničí při připomínkování daného návrhu. Tyto nedostatky jsou nejspíše dány tím, že pro tento vládní návrh zákona byla udělena Ministerstvem pro legislativu a předsedou Legislativní rady výjimka z povinnosti provést hodnocení dopadů regulace. Toto je velmi zarážející, když to porovnávám, jak velkým debatám jsme zde nedávno podrobili valorizační mechanismy u důchodů.

Další úpravou u rodičovského příspěvku v této souvislosti pak je, že se navrhuje zkrátit doba čerpání rodičovského příspěvku ze čtyř let do tří let věku dítěte. Podle předkladatelů se navrhuje zkrátit dobu čerpání rodičovského příspěvku na dobu, která odpovídá době rodičovské dovolené a zejména době, po kterou je fakticky většinově čerpán rodičovský příspěvek. Tříletá doba je podle předkladatelů dostačující k vyčerpání celkové částky rodičovského příspěvku, i když je tato dávka čerpána po vyčerpání peněžité pomoci v mateřství. Toť opět vše z důvodové zprávy, žádné podrobnější úvahy nad dopady nenajdeme.

Dle přechodných ustanovení se navýšení celkové částky rodičovského příspěvku a zkrácení maximální doby pobírání této dávky bude týkat dětí, které se narodí nejdříve 1. ledna 2024 nebo které budou od tohoto dne svěřeny do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Proč dávka nedopadá na současné příjemce rodičovského příspěvku, se také v důvodové zprávě nedočteme. Konečně pouze důvodová zpráva uvádí, že navýší-li se celková částka rodičovského příspěvku o 50 000 pro děti narozené od 1. 1. 2024, budou činit vícenáklady v roce 2024 přibližně 0,4 miliardy korun, v roce 2025 2,2 miliardy korun a v roce 2026 přibližně 4 miliardy korun a další roky 5,5 miliardy korun. Tolik ke změnám rodičovského příspěvku.

Seznámím vás ještě krátce s dalším obsahem návrhu. Další změny v návrhu jsou spíše již administrativně-technického charakteru. Návrh přináší digitalizaci některých agend Úřadu práce ohledně dokládání rozhodných skutečností žadateli pro vyhodnocení nároku a výše dávky, zejména ohledně příspěvku na bydlení. Nově je navrhováno, aby u relevantních rozhodných skutečností od právnických osob, s nimiž má žadatel smluvní vztah, zejména pokud se jedná o mzdu, plat nebo zálohy na elektřinu a plyn, byla možnost je poskytovat těmito osobami, pokud si ony tak zvolí, Úřadu práce digitálně, v předem specifikované podobě a formátu a napřímo, nadále však bude zachována možnost jak podání žádosti o dávku, tak podání veškerých podkladů pro rozhodnutí doložit také klasicky papírově. Tady musím jako zpravodajka rovněž upozornit, že sama Legislativní rada vlády k návrhu upozorňuje v tomto ohledu, že taková úprava by však mohla vést ve svém důsledku k tíži žadatele o dávku, neboť porušení povinnosti ze strany třetí osoby by vedlo k nutnosti, aby žadatel o dávku činil další úkony, kterými by měl svůj nárok prokazovat, a dávku by tak nemusel dostat včas. V tomto ohledu bych tedy požádala pana ministra o ubezpečení, že byl v tomto návrh již přepracován. I sama Českomoravská konfederace odborových svazů totiž upozornila, že toto spíše přinese navýšení a zkomplikování existující agendy, což má potenciál vést i k negativním dopadům na domácnosti v podobě zpoždění výplaty dávek. V aktuální podobě hrozí pouhé přesunutí současných problémů do digitálního prostředí, nikoliv jejich odstranění, jak uvádí ve svých připomínkách.

Další změny návrhu jsou pak stručné: Rozšíření elektronického sehrávání informací o nezaopatřenosti dítěte. Nově tak bude využita možnost nezaopatřenost dítěte ověřit přímo z agendového informačního systému registrované agendy orgánů veřejné moci.

Dále upuštění od povinnosti vyrozumívat účastníka řízení o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí v těch situacích, kdy bude rozhodováno na základě podkladů nebo údajů, které jsou účastníkům řízení známy.

Dále vyloučení možnosti podání odvolání, přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení a soudního přezkumu u rozhodnutí ministra ohledně odstranění tvrdosti zákona u nároku na rodičovský příspěvek a také možnost považovat se souhlasem zaměstnavatele moci uplatněné zaměstnavateli vůči okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení podle zákona o nemocenském pojištění a zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení za plné moci učiněné rovněž vůči ministerstvu či Úřadu práce v dalších agendách.

Tolik tedy k návrhu zákona. Doporučuji, aby byl návrh zákona propuštěn do druhého čtení a byl přikázán výboru pro sociální politiku. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí tito poslanci: první v pořadí vystoupí pan poslanec Dufek.

 

Poslanec Aleš Dufek: Tak já si dovolím dneska už potřetí navrhnout zkrácení lhůty, to znamená, i v tomto případě navrhuji zkrátit lhůtu pro projednání návrhu ve výborech o 30 dnů. Ten důvod je v podstatě jednoduchý. Vzhledem k tomu, jak je tento návrh zákona koncipován, je žádoucí, aby samozřejmě ta účinnost nastala co nejdříve.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, eviduji váš návrh o zkrácení lhůt o 30 dní. Další vystoupí paní poslankyně Hanzlíková Jana, připraví se pan poslanec Juchelka. S přednostním právem - pardon, jestli vás ještě můžu zastavit - paní poslankyně Šafránková, která je zplnomocněna předložit stanovisko poslaneckého klubu SPD. Paní poslankyně, máte přednostní právo, omlouvám se.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi vás v krátkosti seznámit s naším stanoviskem našeho poslaneckého klubu SPD.

Já musím především konstatovat, že vládní návrh na zvýšení rodičovského příspěvku přichází mimořádně pozdě, až dva roky po volbách, což je vzhledem k vývoji inflace, ekonomiky a příjmové a sociální situace rodin s nejmenšími dětmi neadekvátní. Já jsem za SPD formou novely zákona navrhla zvýšení rodičovského příspěvku už v první polovině loňského roku, ale poslankyně a poslanci stran vládní pětikoalice permanentně blokovali jeho projednání v prvním čtení. Na konci loňského roku to dokonce došlo až tak daleko, že když byl tento můj návrh na program jednání konečně zařazen, tak tito vládní poslanci se odhlásili ze svých hlasovacích zařízení, ačkoliv byli v jednacím sále přítomni, a uměle tak učinili Sněmovnu neusnášeníschopnou. Až tak daleko došel jejich nezájem o občany, v tomto případě o rodiny s malými dětmi a zdravotně postižené, protože tento jejich postup znemožnil i další projednávání a hlasování o mém návrhu na zvýšení příspěvku na péči osobám závislým na pomoci jiných osob. Dva roky tedy vláda nebyla schopna či ochotna řešit zvýšení rodičovského příspěvku.

Návrh, se kterým nyní přichází, je kromě svého zpoždění i naprosto nedostatečný, co se týče parametrů navýšení rodičovského příspěvku. SPD samozřejmě podpoří jakékoliv zvýšení rodičovského příspěvku, abychom pomohli rodinám s nejmenšími dětmi, nicméně vládní návrh zvýšit tento příspěvek pouze o 50 000 korun považujeme za nízký, a to hlavně z toho důvodu, že inflace od posledního zvýšení rodičovského příspěvku, ke kterému došlo od 1. ledna 2020, vzrostla o více než 33 %, čemuž by zhruba odpovídalo zvýšení tohoto příspěvku ve dvojnásobném rozsahu, tedy o 100 000 korun. To je také obsahem a předmětem jednoho z mých pozměňovacích návrhů, který budu předkládat. Navýšení rodičovského příspěvku o 100 000 korun považuji za minimální a nezbytné opatření činěné v zájmu zachování životní úrovně rodin pečujících o děti do čtyř let věku, protože to je v současnosti jedna ze sociálně nejohroženějších skupin českých občanů.

V žádném případě nesouhlasím s vládním návrhem na zkrácení maximální doby, po kterou lze rodičovský příspěvek pobírat, a to z období trvajícího od narození dítěte do čtyř let věku na dobu pouze do dosažení tří let. Zde budu navrhovat dalším pozměňovacím návrhem zachování současného stavu, protože zkrácení maximální doby pobírání rodičovského příspěvku není rozhodně žádoucí, naopak je vhodné ponechat rodinám a rodičům možnost volby, jak dlouho budou rodičovský příspěvek v současném zákonném rozmezí pobírat. Tento vládní návrh je nevhodný i z toho důvodu, že v České republice nejsou k dispozici všude dostupné kapacity předškolní péče o děti, a zkrácení doby, po kterou lze čerpat rodičovský příspěvek, by tisícům rodin přineslo takřka neřešitelné problémy z hlediska zajištění péče o jejich dítě během pracovních dní.

Za obzvláště závažný, nespravedlivý a nepřijatelný považuji vládní návrh, aby se zvýšení rodičovského příspěvku týkalo pouze těch dětí a jejich rodičů, které se narodí až po prvním lednu roku 2024. Takový přístup je naprosto hanebný, nemorální a může být problematický i z hlediska ústavního práva, konkrétně z hlediska ústavního zákazu diskriminace. Není přece možné, aby jedna skupina rodičů dětí do čtyř let věku pobírala rodičovský příspěvek o 50 000 korun, tedy o jednu šestinu vyšší než druhá skupina těchto rodičů. Šlo by o sociální, ekonomickou a právní diskriminaci, která by navíc trvala několik let. Je to obsahově, technicky, fakticky i procedurálně úplně to samé, jako kdyby někdo vážně navrhl, že třeba jakékoliv budoucí zvýšení jiných dávek státní sociální podpory, například přídavku na dítě nebo příspěvku na péči či odměny pěstouna, se bude týkat jen někoho, jen části z těch občanů, kteří mají na příslušnou sociální dávku právní nárok a splnili pro to veškeré zákonné podmínky a náležitosti.

Zdá se vám, že to není možné? Že by to nikoho nenapadlo? A proč ne, když u rodičovského příspěvku to tato vláda v přímém přenosu právě dělá? Kde to zkusí příště? U důchodů? Bude je valorizovat jen vybrané části důchodců? Nejhorší na tom je, že po dvouletých zkušenostech s touto pětikoaliční vládou bych se tomu opravdu vůbec nedivila.

Já za SPD navrhuji, aby na částku navýšení rodičovského příspěvku měli nárok všichni rodiče pečující o nejmladší dítě v rodině, které narozené nebo převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů ode dne 1. ledna 2020, tedy všichni rodiče dětí do čtyř let věku dítěte ke dni nabytí účinnosti této změny zákona. Není udržitelné a možné takto zásadním způsobem finančně znevýhodnit děti pouze na základě data jejich narození, byť by se v jednotlivých případech lišilo o jeden jediný den. Naprostým minimem, které jsme ochotni v tomto ohledu akceptovat, je to, aby na navýšení rodičovského příspěvku měli nárok ti rodiče dětí do čtyř let, kteří jej ke dni nabytí účinnosti této novely budou aktuálně pobírat, jako tomu bylo právě při posledním zvýšení rodičovského příspěvku, ke kterému došlo k 1. lednu roku 2020. Předkládám proto i pozměňovací návrh v tomto duchu. Ale námi preferovanou variantou je to, aby byl rodičovský příspěvek zvýšen všem rodičům pečujícím o děti do čtyř let věku, což je postoj, který při posledním zvyšování rodičovského příspěvku zastávali i politici všech dnešních vládních stran a hájili ho tehdy spolu s námi. To, že dnes zastávají postoj naprosto opačný, je dokladem naprosté bezzásadovosti.

Dále navrhuji zakotvit také do zákona o státní sociální podpoře valorizační mechanismus pravidelného každoročního zvyšování rodičovského příspěvku vždy k 1. lednu příslušného kalendářního roku o míru inflace za předchozí rok. Tím bychom předešli každoročním sporům o zvyšování rodičovského příspěvku, které by už pak následně nebylo předmětem libovůle aktuálních vlád a parlamentních většin, jako je tomu dnes, ale stalo by se neutrálním, předvídatelným a hlavně vstřícným k rodinám s nejmenšími dětmi, o které nám všem musí jít především.

Ještě také pracuji i na některých dalších pozměňovacích návrzích. V prvé řadě bychom chtěli také umožnit rodičům dětí do čtyř let věku vystřídat se v péči o dítě nejen mezi sebou, ale i s prarodiči dítěte, což by rodinám opět rozšířilo možnost volby, jak péči o děti uspořádat tak, aby to pro ně bylo nejvýhodnější a aby se rodiče dětí mohli vracet, když mají tu možnost, plynule do svých zaměstnání a být ekonomicky aktivní, což by bylo jistě pozitivní i pro státní kasu. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vystoupí v pořadí pan poslanec Juchelka. Než tak učiní, načtu dvě omluvy. Pan poslanec Benešík Ondřej se od 15.20 hodin omlouvá do 16.30 hodin z pracovních důvodů a paní poslankyně Pošarová Marie od 15 hodin do 16 hodin ze zdravotních důvodů.

Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, 14 měsíců. Čtrnáct měsíců má tady hnutí ANO novelu zákona o navýšení rodičovského příspěvku z 300 na 400 tisíc korun. Není to jenom reakce na to, co jsme slíbili našim voličům, ale také je to logická věc, kdy čelíme už přes rok nějaké krizi, energetické krizi, která se týká růstu cen úplně všeho. Vidíme to v našich nákupních košících. Neustále se bavíme o tom, jak inflace drtí rodinné rozpočty, jak drtí jednotlivé domácnosti, a nejen z hlediska, jak říkám, cen energií, ale například i potravin, kde vidíme, jak celá řada lidí, hlavně v příhraničních částech naší republiky, jezdí nakupovat levnější potraviny a komodity do zahraničí. Konkrétně u nás v Moravskoslezském kraji do Polska. V tuto chvíli je například velmi žádaná další bych řekl komodita a to jsou léky, kdy jezdí spousta Čechů kupovat léky do slova a do písmene do polských lékáren.

Těch 14 měsíců my tady říkáme neustále, a několikrát jsem k tomu vystupoval, navyšte rodičovský příspěvek, poněvadž byl navýšen před více než třemi lety, a to za Babišovy vlády z 220 na 300 tisíc korun. Od té doby se na něj nějakým způsobem nesáhlo a spousta proklamací, kterých jsme tady byli svědky i z řad například Pirátů, byla ano, my navýšíme rodičovský příspěvek, chceme ho navýšit, bavíme se o tom. My chceme navýšit na 360, někteří na 380 000 korun jako SPD, my na 400, respektive teď v tuto chvíli na 375 jako druhou variantu, za chvilku vysvětlím proč, ale dochází k tomu až v tuto chvíli, v roce 2023 v srpnu, respektive se k tomu dostaneme v září a rodiče budou mít navýšení rodičáku až od 1. 1. 2024. Těch 14 měsíců tady leží novela zákona právě o navýšení rodičáku hnutí ANO. Několikrát jsme říkali, vezměte si tady tuto novelu a jedním pozměňovákem a po domluvě napříč politickým spektrem to můžou mít rodiče prakticky ihned.

Jak to tedy tato vláda udělala? Tato vláda navýšila rodičovský příspěvek o 50 000 - my budeme podporovat jakékoliv navýšení rodičovského příspěvku - a to od 1. 1. 2024, kdy udělala tu velikánskou čáru právě tu minutu před půlnocí. Na konci prosince budou všichni, kterým se narodí dítě, o těch 50 000 korun chudší a jejich spolužáci za několik let v těch lavicích, kteří se narodili o minutu později, to znamená 1. 1. 2024, tak budou o 50 000 bohatší. My jsme už před několika lety, kdy se navyšoval rodičák o těch 80 000, tomuto čelili a nakonec jsme došli právě k úpravě toho, aby to bylo pro širší počet pečujících.

Co se týká ekonomiky rodin. My tady máme několik pozměňovacích návrhů. Ten první je navýšení o 100 000 korun, a to právě z toho důvodu, že jsme to už avizovali právě těch 14 měsíců. Druhý návrh tedy máme o 75 000 korun. K tomu se samozřejmě dostaneme podrobněji ve druhém čtení, ale ta logika je jednoduchá. Jednoduše vinou různých souvisejících krizí a inflace je reálná hodnota toho dnes 300tisícového rodičovského příspěvku zhruba o 80 000 korun menší, nižší. A tak já se ptám, kde de facto ty rodiny by měly navíc ušetřit? Bude to, já nevím, na kroužcích, bude to na potravinách, v šatníku, výlety, dovolené? Uvidíme. Každopádně my navrhujeme těch 75 000 právě z toho důvodu, aby to pokrylo alespoň tu inflaci i přesto, že to bude třeba o rok a půl později.

Tato vláda také mění to pobírání rodičovského příspěvku ze čtyř na tři roky. My máme rodičovskou čtyřletou. Já si myslím, že máme jednu z nejlepších péčí i z hlediska financí o předškolní děti, o ty, které se zkrátka narodí, z hlediska mateřské i rodičovské. Myslím si, že jsme unikátní. Naopak některé státy by se měly učit od nás v té flexibilitě čerpání rodičovského příspěvku než my od nich a i ta čtyřletá vlastně, která může být poměrně dlouhá, tak má své opodstatnění. Spousta rodin, které chtějí mít více dětí, tak si plánuje právě tu strategii a propočet na rodičák tak, aby jim to třeba na ty tři čtyři roky vyšlo. Je to každého rozhodnutí. Ta flexibilita je skutečně vysoká. Už po půl roce mohou odejít ti pečující, kteří chtějí, například do zaměstnání. Záleží jen a jen na nich, jakým způsobem si to upraví a jak rychle těch 300, respektive 350 000 do budoucna, a doufejme, že i více, vyčerpají.

My víme, že v průběhu inflace, která Českou republiku postihla, tak musely v posledních měsících čelit růstu cen nejvíce kromě důchodců rodiny s dětmi. Od ledna 2020 do března 2023 je to 32,4 % podle společnosti IDEA. A tady tato inflace skutečně, jak jsem říkal, drtí rozpočty jednotlivých rodin. Já se domnívám, že tato vláda to ví, poněvadž sama přicházela s několika návrhy, jakým způsobem i rodinám, a my jsme všechny podporovali, finančně ulehčit.

Je tady třetí pozměňovací návrh, který bych chtěl jenom v krátkosti představit. Chceme, aby to bylo skutečně pro všechny do věku čtyř let. Nejsme v tuto chvíli pro to, abychom zkracovali rodičovskou ze čtyř na tři roky. Můžeme klidně o tom diskutovat. Já jsem zvědav na ty argumenty. Určitě to bude samozřejmě z hlediska slaďování rodinného a pracovního života, ale jak říkám, každý si tu rodinnou strategii může sám nastavit, jak chce. Souvisí s tím samozřejmě i hlídání v tom předškolním věku, kdy se nám nedostává tolik kapacit v mateřských školách. Víme, jak je to s dětskými skupinami. Chystají se samozřejmě různá sousedská hlídání, ale v tuto chvíli ještě nemáme nic na stole a skutečně si myslím, že by si rodiče s dětmi zasloužili o něco více, než je těch zmiňovaných 50 000 korun, o kterých pan ministr mluví jako o nějakém koaličním kompromisu, poněvadž některé strany i ve vládní koalici chtěly navýšení vyšší.

Ten rozpočet nebude nijak dramaticky samozřejmě ochuzen díky rodičovskému příspěvku. Naopak. Nám se rodí méně a méně dětí. V tuto chvíli jsme z nějakých 1,72 dítěte na maminku už na nějakých 1,6 dítěte na maminku a bude to neustále samozřejmě v predikci jakékoliv demografie klesat. Já se domnívám, že naopak jakékoliv posílení a jakákoliv jistota a jakékoliv ubezpečení těch, kteří chtějí mít děti, je jenom namístě a je jenom velikánské plus.

A to finanční sice nemůže nebo není to hlavní, ale je to jakási motivace k tomu, aby si ti partneři řekli, že v tuto chvíli je skutečně čas na to, založit rodinu, protože ten stát jim pomůže. A já, jak říkám, jsem za to vděčný, protože si myslím, že mateřská a rodičovská v tuto chvíli je opravdu jedna z nejlepších dávek, kterou máme i v rámci Evropy, co se týká péče o děti.

Takže budeme mít tady tyto tři pozměňovací návrhy, které v tuto chvíli už máme v systému. Další budeme připravovat i zmocněnou kolegyní Janou Pastuchovou. To vše ale budeme načítat až ve druhém čtení. Já pevně věřím, že se nakonec domluvíme hlavně v té množině těch pečujících, že je rozšíříme a že tu zeď mezi koncem prosince 2023 a začátkem ledna 2024 zbouráme a že uděláme trošičku širší množinu těch, kteří budou jako pečující rodičovský příspěvek pobírat. Děkuji moc. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další v pořadí vystoupí pan poslanec Hendrych. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře, já navážu na svého předřečníka, kolegu poslance Aleše Juchelku. On tady zmínil počet narozených dětí na jednu ženu aktuálně, který je podle Českého statistického úřadu v současné době, respektive za loňský rok byl 1,66 dítěte. V podstatě nám to v posledních nějakých pěti letech všechno jakoby osciluje kolem čísla 1,7. Jsme na tom nepříliš dobře, byť některé země v Evropě jsou na tom ještě hůře. Statistici spočítali, že na to, aby populace v podstatě nevymírala a aby zůstala v té přibližné výši, v jaké je, tak by bylo vhodné, aby se narodilo 2,13, jsem četl svého času, svého času, nebo je to něco přes 2,1, dítěte na jednu ženu. Toho tedy podle toho, co jsem řekl, zdaleka nedosahujeme. Proto je strašně důležité, aby existovala prorodinná politika, která má samozřejmě mnoho různých dimenzí, a jednou z nich je i ta propopulační, která se snaží nějakým způsobem pomáhat, nechci říct motivovat, určitě ne, lidé si určitě nepořizují děti kvůli tomu, aby dostávali menší či větší příspěvek od státu touto formou, ale pomáhat k tomu, aby ty děti v podstatě nějakým způsobem měly zabezpečeno vše, co je pro ně důležité, protože rodiny s dětmi - když se člověk podívá zase do jiných statistik, tak zjistí, že rodiny s dětmi tam, kde je jeden člověk nebo kde dojde k výpadku příjmů z toho důvodu, že jeden z rodičů, zpravidla tedy žena v našich podmínkách, je na mateřské, později na rodičovské dovolené, tak dochází k poměrně znatelnému poklesu příjmů v té rodině. A v případě, že se jedná například o samoživitelku a tak dál, tak v podstatě jsou to rodiny, které spadají mezi ty ohrožené.

Já osobně, a myslím si, že hnutí ANO rozhodně nejsme proti tomu, rozhodně ne, aby se zvýšil rodičovský příspěvek, naopak jsme rádi, že konečně se k tomu vládní koalice odhodlala. Nicméně v kontextu toho, co jsem tady říkal, si myslíme, že je to částka, 50 000 navíc na to jedno dítě konkrétně, nepříliš vysoká. A když to zase zasadím do kontextu jiného problému, s kterým se tady potýkáme a který poměrně často diskutujeme na půdě Poslanecké sněmovny v současné době a teprve ještě budeme, a to je důchodová reforma, kde se pan ministr oprávněně obává - myslím si do značné míry oprávněně obává - toho, že v budoucnu bude ubývat dramaticky plátců do důchodového systému, ta demografická data to skutečně ukazují, že se ten poměr pracujících a nepracujících bude měnit, že do toho bude vstupovat ještě spousta dalších faktorů, tak si myslím, že bychom se měli zamyslet nad tím, že bychom měli posílit právě jakoby roli rodiny v této oblasti tak, aby těch plátců do budoucna přibylo a aby se nám tady rodilo více dětí, než se rodí do dneška. Neříkám, že zvýšení na 350 000 je špatně, ale domnívám se, že je to málo, a tak jak můj ctěný pan předřečník, poslanec Juchelka, představil naše pozměňující návrhy, které už jsou nahrány v systému, které tu částku zvyšují, tak se domnívám, že by se vládní koalice, a konkrétně pan ministr měl zamyslet nad tím, jestli se nepřiklonit k těm vyšším částkám, k vyššímu zvýšení, které navrhujeme my. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. A nyní v pořadí vystoupí paní poslankyně Dražilová. (Prodleva.) Paní poslankyně Dražilová asi není přítomna. Tak paní poslankyně Hanzlíková. Prosím, teď už máte slovo.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, projednávaný tisk byl představen velmi podrobně, ale já bych se ráda zaměřila na jednu část a to je část, která se týká zvýšení rodičovského příspěvku. Tady hned na začátku musím říct, že samozřejmě, a už to tady zaznělo i od mých kolegů, jako hnutí ANO jsme samozřejmě pro z věcného hlediska, pokud se týká navýšení této částky, ale je tady několik právě ale. To první je, že reálná hodnota příspěvku se kvůli vysoké inflaci výrazně snížila a částka 50 000 podle nás není již dostatečná. Jsem velmi ráda, že tak jak říkal pan kolega Juchelka, hnutí ANO bude podávat pozměňovací návrhy, které tuto částku zvýší, a já doufám, že po diskusích na výboru a po diskusích v dalším čtení se třeba přikloníte opravdu k těm vyšším částkám. Protože nemusíme si tady říkat, že rodiny s malými dětmi, skutečně na ně ta inflace dopadala nejvíce a ony patřily mezi ty nejzranitelnější skupiny vedle osamocených seniorů.

Další věc, která mě mrzí, je, že to projednáváme opravdu až v tuto dobu, to znamená více než po roce, kdy jsme to tady navrhovali, snažili jsme se dostat tuto problematiku jako bod na jednání, a jak už říkal pan Juchelka, ležel tady náš návrh. Takže tato změna mohla proběhnout rychleji. Takto v podstatě vláda nechala rodiny s malými dětmi bez finanční podpory poměrně dlouho. Samozřejmě počítám tam s tím, nebo vnímám, že tam byl ten pětitisícový jednorázový příspěvek, ale ten samozřejmě tu situaci, která u některých rodin byla opravdu velmi náročná, nevyřešil.

Další věc, s kterou nemohu souhlasit, je právě to, že se zvýšení příspěvku bude týkat pouze dětí, které se narodí po 1. 1. 2024. Tam je opravdu velká nespravedlnost, a navíc bych opravdu požádala pana ministra a vůbec úředníky na MPSV - tam nevím, jestli jste úplně zvážili to, že právě děti, které se narodily v roce 2023, 2022, tak tam ty rodiny prožívaly opravdu velmi náročné období, co se týkalo financí, ať už kvůli zvýšeným cenám energií, potravin, služeb a všeho dalšího. Takže já doufám, že nás čeká ještě diskuse k tomu a že se třeba rozhodnete pro podporu našich pozměňovacích návrhů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní faktická poznámka pana poslance Juchelky. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Víte, mě tady velmi fascinuje, já navážu na tu poslední větu paní kolegyně Hanzlíkové, my máme ve výboru pro sociální politiku menšinu, většinu má vládní koalice, kde probíráme jednu ze základních věcí, na kterou čekají rodiče, několik měsíců, a to je navýšení rodičáku. Je tady petice, kterou podepsalo přes 27 000 rodičů, kteří chtějí smazat tu zeď mezi koncem prosince 2023 a začátkem ledna 2024. Navrhuje se tady navýšení rodičáku o (na) 350 000 korun, tady se upravuje věk čerpání rodičovské u dětí ze čtyř na tři roky - a vládní koalice tady prostě mlčí. Není schopna vůbec, za žádných okolností, obhájit tady žádný z těchto návrhů.

My tady vystupujeme, vůbec nevíme, co si myslí ostatní členové nejen výboru pro sociální politiku, ale i další poslanci Poslanecké sněmovny. Zkrátka to je vládní koalici a jejím poslancům úplně jedno. Hlavní je, že to projde, a prostě tam jenom jako vládní většina zmáčknou bez jakéhokoliv názoru na tuto problematiku tlačítko ano nebo ne podle toho, jak jim kdo ukáže. Ale jaký mají názor jednotliví členové výboru pro sociální politiku, to se tady prostě nedozvíme. My ani nemůžeme s nikým diskutovat, občané se nedozvědí vůbec nic, jenom ústy pana ministra, protože k tomu nikdo jiný nevystupuje na plénu Poslanecké sněmovny. A říkám, my potom budeme samozřejmě dávat pozměňovací návrhy. A pevně věřím, že alespoň ta mlčící většina, která tady s tímto nesouhlasí i z vládních řad, nás podpoří.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vaše faktická poznámka vyvolala faktickou poznámku pana ministra.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Myslím, že i u jiných bodů, které si myslím, že dnes v tom jednání mimořádné schůze, které byly také poměrně zásadní z hlediska dopadů na občany této země, tak vlastně i do určité míry logicky vystupovali daleko víc zástupci opozice, protože si myslím, že u těch bodů logicky zase zástupci té koaliční většiny, tak jak to bylo i v minulém období, mají většinou prostor komunikovat s příslušným ministrem jako předkladatelem a zároveň s ministerstvem, což se dělo i v případě těch všech čtyř tisků, které tady navrhuje MPSV, stejně tak jako jsme byli opakovaně za poslední měsíce, jak to tady i zaznělo ve vašich příspěvcích, dotazováni ze strany médií a veřejnosti a my jsme říkali jednotlivé pozice jak za koaliční strany, kdy i já jsem říkal, že například o tom výsledném kompromisu jsem měl třeba i já osobně jinou představu. Dokázal jsem si představit řekněme velkorysejší přístup. Ale beru to jako určitý kompromis v dané rozpočtové situaci i s ohledem na jiné priority, které i rezort MPSV také musí uspokojovat. A když se podíváme na meziroční nárůsty ve výdajové kapitole MPSV, tak jsou to meziroční nárůsty v řádu desítek miliard korun nejenom v oblasti důchodové, ale i v těch dalších.

Ale chci také zmínit to, a vy jste tady někteří také už částečně řekli i ze strany opozice, že třeba je tady velká flexibilita v čerpání rodičovského příspěvku, tak ta vlastně byla více ještě umožněna v loňském roce, zákonnou úpravou se umožnilo zrychlené čerpání, přibyly tady částečné úvazky na sladění rodinného a pracovního života. Takže jsou tady další kroky, které se za poslední zhruba rok a čtvrt staly, staly se v praxi a které pomáhají tomu, aby zase i situace rodin nejenom z pohledu výše rodičovské, ale i s ohledem na třeba jiné příjmy nejenom ze strany státu, ale ty, které si třeba ta rodina může obstarat také i sama, aby se zvýšily. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A nyní paní poslankyně Dražilová vystoupí v obecné rozpravě. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Děkuji za slovo. I já bych se chtěla vyjádřit k tomuto sněmovnímu tisku. Myslím si, že o mně je známo, že tady nevystupuji nijak razantně, ale musím říct, že co se rodičovského příspěvku týká, tak i mě to nadzvedlo ze židle. My jsme tu opět svědky toho, jak moc se liší proklamace vládních politiků od reality. Zatímco před volbami slibovali a slibují před televizními obrazovkami, jak jim záleží na lidech, jak chtějí podporovat mladé rodiny a chtějí podporovat seniory, tak se mně zdá, že platnost tady těch prohlášení končí za dveřmi televizních studií.

Zajímavá je především rétorika, které jsme tu svědky. Pokud jde například o nákupy na vybavení armády nebo policie, tak tu nikdo z ministrů ani z vládních poslanců o žádných kompromisech nemluví a ani nechce slyšet. A zde? Zde si můžeme dovolit šetřit! Pokud jde o rodiny s dětmi nebo o seniory, tak je situace rázem jiná. Hnedka jsme svědky dlouhých litanií o složité situaci státního rozpočtu. Nepřímo nám tak vláda ukazuje, kde jsou vlastně její priority. Ostatně i onen skvěle vyjednaný kompromis, o kterém tady mluvil pan ministr, těch 50 000 korun, je vlastně opravdu podle mě důkazem nějaké jenom přezíravosti. Aktuální hodnota rodičovského příspěvku, a o tom tady už hovořil můj kolega Juchelka, od posledního navýšení ztratila v reálné hodnotě 80 až 100 tisíc korun, a to především v obrovské inflaci, za kterou může také tato vláda. Není to nic jiného než vzkaz lidem, že jim na nich nezáleží. Po seniorech jsou rodiče s malými dětmi další, které jste se rozhodli hodit přes palubu.

Zároveň bych chtěla připomenout, že právě z pohledu koalice jsou tyto maličkosti nakonec důvodem, proč klesá podpora jejich kroků. Já vím, že to neuslyšíte rádi, ale přesně tyto kroky jsou tím, co také snižuje u veřejnosti pochopení pro tak potřebnou pomoc Ukrajině. Prostě je to tak, protože lidé, kterých se vaše rozhodnutí dotkne, přijdou o část svých peněz.

A ještě bych chtěla říct, že z výzkumu, který byl proveden, vyplývá, že pouze třetina rodin, třetina mladých rodin s dětmi hodnotí svou situaci jako dobrou. Každému soudnému musí být jasné, že výše rodičovského příspěvku, která byla v roce 2020, se v žádném případě nemůže srovnat s tím, co je v roce letošním, jak vzrostly ceny dětských plen, pracích prášků nebo výživy, ale to bych se opakovala, to už tady také padlo.

Tato vláda se chlubí tím, že pomáhá. Teď měla šanci dokázat, že to myslí vážně, ale ukázala, že to myslí jenom verbálně. Skoro všichni poslanci tu říkají, že děti jsou priorita, někteří mluví o posvátnosti rodiny. A když nakonec dojde na to, že by se pro ně mělo něco udělat, tak se to neudělá. Chtěla bych vás moc poprosit, abychom podpořili návrh na zvýšení rodičovské na 400 000 korun. Především proto, a teď se obracím ke koaličním poslancům, že tím poprvé dáte našim občanům najevo, že vám na budoucnosti mladých lidí opravdu záleží. Děkuji. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Zatím posledním přihlášeným je paní poslankyně Pastuchová. Ještě načtu jednu omluvu. Omlouvá se pan poslanec Oldřich Černý od 16 hodin do 19.30 z pracovních důvodů.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, nebudu dlouhá, protože vše tady řekli mí kolegové. Já se jenom divím, kde máme čtyři zástupce strany Pirátů, protože v minulém volebním období, kdy tento sněmovní tisk, kdy my nebo naše vláda navyšovala rodičovský příspěvek, byl to sněmovní tisk 490, tak se tady u pultíku netrhla paní poslankyně, vaším předsednictvím, Richterová, paní předsedkyně Pekarová Adamová a bylo zde mnoho pozměňovacích návrhů. A já se ptám, kde jsou teď? Kde jsou teď ty pozměňovací návrhy, které tenkrát tady tak propagovaly? Třeba zmíněná a propagovaná valorizace rodičovské? Já paní poslankyni vaším prostřednictvím vzkážu, jestli mě někde poslouchá, že kdyby to chtěla napravit, tak to byl sněmovní tisk 490 a její pozměňovací návrh pod číslem 3298. Stačilo by ho vzít a předložit, a hned máme vylepšení rodičovského příspěvku s valorizací.

Včera jsem se dívala na Interview na ČT24. Nestačila jsem se divit, co tam, vaším prostřednictvím, zase paní poslankyně, místopředsedkyně Richterová vyprávěla za lži s tím, že nechceme spolupracovat a nic nenavrhujeme konkrétního. Ale vždyť vy nám nic stejně neschválíte! O tom se budu bavit i zítra na výboru pro sociální politiku, protože jsme chtěli dát nějaký kompromis a bylo to smeteno.

Takže já budu sama podávat i pozměňovací návrhy dva, aby si koaliční poslanci mohli alespoň vybrat. Můj kolega, nebo my za sociální výbor, za výbor ANO, jak řekl můj kolega Aleš Juchelka, vaším prostřednictvím, budeme dávat to, aby se to týkalo všech dětí do čtyř let. A já tam navrhnu alespoň kompromis, aby se to týkalo dětí, které se narodily 1. 7. 2022 nebo 1. 1. 2023, aby to bylo aspoň pro ty děti, kterým je rok a rok a půl, protože zase, jak řekl můj kolega, opravdu ty náklady na ty jednorázové pleny, kdo nemůže kojit, na tu umělou výživu opravdu v této době, kdy čelí všechny rodiny inflaci a opravdu počítají každou korunu, si myslím, že by se jim to mělo, když už ne všem, tak alespoň rok nebo rok a půl těmhle dětem dát.

A hodně mě také překvapuje, ale pan ministr to tady asi nějak vysvětlil, že zrovna KDU, které já znám z minulých volebních období, jako strana, která se bije za rodiny, tak teď tady prostě ten kompromis pro ty rodiny neudělá a prostě spokojí se s tím, že těm rodinám dáme 50 000 v této době, kdy opravdu 50 000, a ještě dětem narozeným 1. 1. 2024, a ne vlastně pomoc těm rodinám, které teď se ocitly v téhle situaci a stále v ní jsou, že jako KDU, které opravdu se tady, kdo tady je déle nebo je zná, teď už myslím, že to vůbec není pravda, se za ty rodiny tady bil.

Takže já dám pozměňovací návrh, avizuji to dopředu, aby se to týkalo těchto dětí rok a rok a půl, alespoň, když už ne všech, aby to nebyla taková rána jenom pro ty od 1. 1. 2024. A znovu, znovu opakuji, vaším prostřednictvím, budu ráda, když paní poslankyně Richterová opráší svůj pozměňovací návrh, můžeme ho oprášit i my a navrhne i valorizaci rodičovského příspěvku do budoucna. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. My jsme se v mezičase vystřídali při řízení schůze. A vzhledem k tomu, že už není nikdo další přihlášený do obecné rozpravy, tak obecnou rozpravu končím a požádám pana ministra, popřípadě paní zpravodajku, zda máte zájem o závěrečná slova. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, já si dovolím velmi stručné závěrečné slovo k té debatě, která tady zazněla. Byla opakovaně zmiňovaná otázka podpory rodičů, rodin v souvislosti s demografií a podobně. Já si myslím, že nejde dělat takovou jednoduchou rovnici, že absolutní výše rodičáku rovná se přímý vliv na porodnost. Když se podíváme na vývoj v České republice i na tu reálnou hodnotu rodičovského příspěvku a podíváme se na aktuální míru porodnosti v těch daných letech, tak tam přímá korelace spolu není. Tím ale rozhodně neříkám, že výše rodičovského příspěvku by nebyla důležitá. Je důležitá. Ale zároveň chci připomenout, že Česká republika je vlastně svým způsobem unikátní zemí nejenom v srovnání se zeměmi EU nebo v srovnání se zeměmi OECD nebo obecně s dalšími zeměmi světa. Máme opravdu velmi výjimečnou pozici v tom, že ten český systém vlastně podporuje nejdelší možnou dobu, kdy mohou být rodiče s malými dětmi, podporuje i poměrně významnou částkou, ale zároveň i umožňuje i velkou flexibilitu v tom, že tuto částku ti rodiče mohou vyčerpat prakticky během jedenácti měsíců. Mohou navazovat také v dalších čerpáních v případě dalších narozených potomků. Takovouto míru flexibility většina zemí opravdu nemá ani náhodou. A vlastně i když tady upravujeme tu dobu maximálního rozsahu čerpání na tři roky, tak stále zůstává ta možnost, že ten rodič zůstává se souhlasem zaměstnavatele samozřejmě i ten čtvrtý rok do věku dítěte s tím daným dítětem v domácnosti, pokud to potřebuje.

Já jsem byl před měsícem na jednání česko-polské vlády (?) a paní polská ministryně práce a sociálních věcí říkala, že pro ně je třeba celý ten český systém podpory rodičů, včetně i toho systému daňových slev a daňových bonusů, velmi inspirativní. A Polsko nemá zdaleka, ani za poslední čtyři, pět, šest let nemělo zdaleka takovou porodnost jako Česká republika. A to je země, která třeba na oblast právě podpory rodiny se snaží klást velký důraz především v té rovině rétoricko-mediální, ale z hlediska těch ekonomických nástrojů třeba v tom Polsku opravdu nejsou zdaleka tak daleko, jak jsme v České republice.

Já jenom připomenu, že to byla KDU-ČSL, která historicky vlastně do českého systému přivedla daňové slevy a slevy na děti a bonusy. Já když jsem byl před pěti lety na návštěvě v Rakousku, tak tehdejší kandidát na právě kancléře, tehdejší ministr zahraničních věcí, mi říkal, že pro ně je to jeden z headlinů kampaně vlastně zavést slevu na děti jako efektivní nástroj podpory pracujících rodičů. A Česká republika toto má velmi dávno. My jsme v posledních letech přispěli k tomu, že jsme vlastně udělali určitou diferenciaci, vlastně podporujeme tou rozdílnou výší, která narůstá na to druhé, třetí a další dítě, právě ty pracující rodiče v těch vícečetných rodinách.

Takže já myslím, že není možné nahlížet na podporu rodin a rodičů jenom optikou zvýšení rodičáku. To zvýšení tady je, je o 50 000 korun jako daný kompromis v dané situaci. A ani v minulosti to zvýšení rodičáků nebylo plošné pro stoprocentně všechny děti do čtyř let věku. Tu debatu jsme si tady prošli v minulosti. A to stejné platí i u mnoha jiných typů podpor, kdy je rozhodné datum, které platí prostě od půlnoci toho konkrétního dne, kdy se zvyšuje ať už životní existenční minimum, nebo nárok na přídavek na dítě a podobně.

Je potřeba se na to dívat opravdu tou optikou mnoha dalších opatření, kdy nejčastějším pohledem rodičů na to, jestli jsou schopni založit rodinu, tak je především otázka bydlení a otázka sladění rodinného a pracovního života. V oblasti sladění rodinného a pracovního života jsme udělali poměrně velký posun za posledních zhruba tři čtvrtě roku rozjezdem částečných úvazků, kdy podporujeme zaměstnavatele, a vidíme, že to funguje, že ty počty nám narůstají. V oblasti bydlení je to samozřejmě téma, které tady řešíme na úrovni i politické reprezentace mnoho volebních období, a tady se snaží každá vláda podle možností a podle finančních limitů podporovat i tuto výstavbu. Určitě i v těchto věcech i naše vláda má ambici udělat další kroky pro mladé rodiny a rodiče v České republice víc. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a táži se paní zpravodajky, zda je zájem vystoupit? (Není.) Děkuju. My se tedy nyní budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Já přivolám kolegyně a kolegy z předsálí.

Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Předsedkyně Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhla přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Táži se, zda někdo navrhuje přikázání jinému výboru jako garančnímu? Nikoho nevidím.

 

Přistoupíme tedy k hlasování. Budeme hlasovat, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

hlasování číslo 12 bylo přihlášeno 174 poslanců a poslankyň, pro 154, proti 0. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru.

 

Předsedkyně Poslanecké sněmovny nenavrhla přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru k projednání? Není tomu tak. Dále zazněl v obecné rozpravě návrh na zkrácení lhůty o 30 dní. Je tomu tak, paní zpravodajko? Je tomu tak. Takže to je návrh... (Ťukání do lavic pro odhlášení.) Ano, zaznamenala jsem, odhlásím každého. Prosím, opět se přihlaste svými identifikačními kartami.

 

Zopakuji, o čem budeme hlasovat - o zkrácení lhůt o 30 dní.

A já jsem zahájila hlasování. Kdo je pro zkrácení? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

hlasování číslo 13 bylo přihlášeno 158 poslankyň a poslanců, pro 155, proti 0. Konstatuji, že jsme zkrátili lhůty.

 

Tímto jsme se vypořádali s projednáváním tohoto bodu. Já končím první čtení novely zákona o státní sociální podpoře a děkuji panu ministrovi i paní zpravodajce.

Přistoupíme k dalšímu bodu schváleného pořadu. Je jím bod číslo

Aktualizováno 9. 4. 2024 v 15:37.




Přihlásit/registrovat se do ISP