(14.50 hodin)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a prosím pana poslance s doplňujícím dotazem.
Poslanec Radim Fiala: Pane premiére, možná nebudeme platit v prvních letech, protože jste vyjednali výjimku, protože tady máme velkou migraci z Ukrajiny, ale v dalších letech už to platit nebude. To znamená, buď je budeme přijímat a budou jich tisíce, desetitisíce, anebo budeme platit. Takže já říkám, za prvé, je to obrovské bezpečnostní riziko, a za druhé, kde na to vezmete peníze, když už teď máte 300miliardovou díru v kase a neumíte to zalepit? Zase si půjdete půjčit, budete si půjčovat na to, abyste mohli být solidární a přijímat migranty.
Takže my jsme vás včera vyzvali jako vládu, abyste se připojili k postojům Polska a Maďarska. To je zajímavé, že tu dohodu čte každý jinak - Poláci jinak, Maďaři jinak a vy jinak, pane premiére. Takže my jsme vás vyzvali, abyste se přidali k postojům Maďarska a Polska a abyste odmítli v orgánech EU zásady směřování k návrhu nařízení a tak dále o této migraci. A pokud to neuděláte, tak až my budeme ve vládě za dva a půl roku, okamžitě od této dohody odstoupíme.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan premiér bude reagovat. Děkuji.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ještě musíme počkat na to, jestli ta dohoda v stávající podobě bude platit. Ale pokud bude platit a vy od ní odstoupíte, nevím, jestli budete jednat v zájmu České republiky. To tedy znamená, že vy odstoupíte od dohody, která nám garantuje, že budeme moci žádat o solidaritu na přijímání uprchlíků, kteří už na našem území jsou, jako ostatní členské státy. To je mimo jiné to, co je tam vyjednáno. Vy říkáte: Teď nebudete platit - to jste sám uznal a to já oceňuji, že jste něco uznal, že jsme vyjednali - teď nebudeme platit, protože tady máme ukrajinské uprchlíky. Ale co potom? Potom, až skončí dočasná ochrana, budou žádat o azyl. Víte, co je v té dohodě? V té dohodě je, že pak my budeme dostávat ty příspěvky na solidaritu, tak jako jiné členské státy. To je realita a to je podstata té dohody. S tím se musíte seznámit a pak byste pochopili, že to je opravdu v zájmu České republiky, a je to úplně, je to úplně jednoznačné. Ale vždyť nám jde přece o to - aspoň některým z nás - aby se řešila migrační politika celkově, abychom nemuseli zavírat nebo kontrolovat hranice, jak jsme to udělali v případě Slovenska, aby se nemusely omezovat pohyby osob v rámci schengenského prostoru. A předpoklad, aby se to nikdy nemuselo dít, vytváří tato dohoda.
Mluvíte o tom, že nás to bude stát velké peníze, ale vždyť my už se teď podílíme solidárně na některých věcech, které se týkají migrační politiky, a kontinuálně - dělala to vláda Andreje Babiše, dělá to naše vláda, posíláme naše lidi na ochranu vnější hranice, podílíme se na budování kapacit, podílíme se finančně na řešení problémů v zemích původu, čili my už ta solidární opatření dlouhodobě děláme. Trvám na tom, že tato dohoda je v těch základních parametrech výhodná pro Českou republiku.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a další z vylosovaných je paní poslankyně Marie Pošarová.
Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, já se chci zeptat na společné azylové řízení, které se zavádí jako unijní nařízení, které bude mít přednost před naším kvalitním azylovým řízením. To znamená, že už se na tom azylovém řízení tedy bude podílet více států, jiný stát než jeden jako doteď? To je první otázka.
A druhá: Proč jsme souhlasili s tím, že kvóta 30 000 ilegálních migrantů ročně a částka 20 000 eur za jednoho odmítnutého migranta se může zvýšit? Proč souhlasili s tím, že ty částky půjdou do fondu spravovaného Evropskou komisí, a ne těm konkrétním státům? Myslím si, že už stačí to, co platíme teď do Evropské unie, kde peníze se mají použít pouze na ochranu vnější hranice, a ne, aby Evropská komise z toho financovala kde co, různé agendy. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Já zatím využiji chvíle, než pan premiér se dostaví k pultíku. Omlouvám z jednání Poslanecké sněmovny členy vlády: pana Ivana Bartoše celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, pana ministra Baxu celý jednací den z pracovních důvodů, pana ministra Beka od 16 z pracovních důvodů, pana ministra Blažka celý jednací den z pracovních důvodů, paní ministryni Černochovou celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, pana ministra Dvořáka po celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, pana ministra Hladíka po celý jednací den z důvodů pracovních, pana ministra Jurečku od 15.30 z pracovních důvodů, paní ministryni Langšádlovou po celý jednací den z pracovních důvodů, pana ministra Lipavského celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, pana ministra Nekulu celý jednací den z pracovních důvodů, pana ministra Šalomouna po celý jednací den z pracovních důvodů, pana ministra Síkelu po celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, pana ministra Stanjuru od 11 z důvodu zahraniční cesty a pana ministra Válka od 13 z pracovních důvodů.
Máte slovo, pane premiére.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji a děkuji paní poslankyni za konkrétní dotazy, vlastně dva, na které se pokusím odpovědět, byť už se tady dostáváme do takových techničtějších otázek, ale myslím, že to je dobře. Tedy nařízení o azylovém řízení má za cíl především posílit odpovědnost za ochranu vnější hranice, zejména prostřednictvím zavedení povinné hraniční procedury, což si myslím, že je správné. A proto to nařízení stanovuje společný postup v celé Evropské unii, který potom budou muset členské státy v žádostech o mezinárodní ochranu dodržovat.
Zjednodušuje se tak procesní opatření a zkracuje se délka řízení. V té situaci, v jaké jsme - a viděli jsme to v těch minulých případech - nestačí, že my máme dobré azylové řízení. Je potřeba, aby byla společná pravidla, která se dodržují. Nařízení také stanovuje společné normy a práva pro žadatele o azyl, například poskytnutí služby tlumočníka, právo na právní pomoc a zastoupení a tak dál. Ale hlavním cílem toho nařízení je zabránit zneužívání systému, stanovení jasných povinností žadatelů, kteří musejí teď spolupracovat - nebo budou muset - s orgány v průběhu celého řízení.
Nařízení zavádí povinnou hraniční proceduru, jak už jsem říkal, a jejím cílem - a to je taky podstatné - jejím cílem je rychle posoudit na vnější hranici Evropské unie, zda jsou žádosti neopodstatněné, nepřípustné, a celé řízení je tak výrazně zkráceno. Mělo by trvat do 12 týdnů a je tam maximální lhůta 6 měsíců, a to je také výrazný posun. Osoby, na které se vztahuje azylové hraniční řízení, nejsou oprávněny vstoupit na území členského státu, a to je přece také důležité. A pak se na ně nevztahují všechny ty věci, kterým čelíme teď. Takže povinná hraniční procedura má jasnou lhůtu a ti, kteří ji podstupují, azylové hraniční řízení, nejsou oprávněni vstoupit na území členského státu. K provádění hraničních řízení budou muset členské státy vytvořit přiměřenou kapacitu včetně lidských zdrojů, které jsou nezbytné k posouzení stanoveného počtu žádostí v daném okamžiku a k výkonu rozhodnutí o navracení. Jak bychom to jinak mohli dělat? A jak bychom zlepšili návratovou politiku a zabránili vstupu nelegálních migrantů na území, jak bychom zlepšili azylové řízení než tímto způsobem?
K vaší druhé otázce: v rámci schválené flexibilní solidarity mají členské státy možnost si zvolit formu poskytované podpory. Jednotlivé členské státy mají na výběr, jednoduše řečeno, ze tří možností - a pozor, všechny ty tři možnosti se považují za rovnocenné. Za prvé, relokace žadatelů o mezinárodní ochranu. To Česká republika odmítá a ta relokace - z toho vyplývá - není povinná, a to považuji za dobré. Za druhé, finanční pomoc. To je jenom jeden z těch tří variant, které může si stát vybrat. A třetí je alternativní solidární opatření zaměřené na budování kapacit, služby, podporu personálu, zařízení a technické vybavení. Tady jsem uvedl přesně, jak je vymezeno alternativní solidární opatření, a to alternativní solidární opatření - nebo ta alternativní solidární opatření, v možném čísle - to je přece něco, co Česká republika už dlouhodobě dělá, takže není důvod, proč bychom se toho báli a proč bychom s tím měli přestat a začít dělat něco jiného. ***
