Tedy členský stát si může vybrat. Někdo chce přijímat žadatele o mezinárodní ochranu na svém území, někdo přispěje dalším členským státům, aby ten problém řešily, na realizaci azylového řízení, a tam je potom stanovena teď předběžně nějaká částka, ale znovu říkám, toto není definitivní podoba, toto je návrh, o kterém se musí ještě jednat a který musí potom projít schválením a dohodou s Evropským parlamentem. V rámci nařízení je stanoven také minimální počet ročních relokací, které by měla Evropská unie realizovat, a některé další věci. Ale ta možnost toho, že si stát může vybrat ze tří alternativ, jak se na solidaritě podílet, ta je tam explicitně ukotvena.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji prosím paní poslankyni, jestli má zájem vystoupit s dodatečným dotazem. Máte slovo.

Poslankyně Marie Pošarová: Vážený pane premiére, vy vlastně přiznáváte, že jste rezignovali svým podpisem na kvalitní azylové české řízení, tak to je za prvé. Za druhé, jak máte zajištěnou zelenou hranici, aby ti migranti se nedostali na území členského státu, třeba řeknu Itálii, protože ta smlouva to neuplatňuje, to je druhá otázka.

A ptám se, jak jste vy v rámci předsednictví tedy vyřešili návratovou politiku migrace, neboť země ze třetího státu ani za ty prachy opravdu ty migranty zpátky nechtějí, protože oni nechtějí jednorázový příspěvek, oni tady chtějí být řeknu do konce života, aby zajistili takový ten sociální systém, doživotní sociální systém lidem ze třetích zemí. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji.

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Takovou interpretaci odmítám. My jsme nerezignovali na žádnou dobrou azylovou politiku České republiky. My jsme přistoupili na dohodu, která zavádí mnohem lepší azylovou politiku, než jaká je dosud na území EU. Ten problém přece primárně nespočívá v České republice. Ten problém - bavili jsme se tady opakovaně, já tady nechci dělat nějakou přednášku o problémech azylové migrační politiky - ale přece všichni víme, co nefunguje. Nefunguje ochrana vnějších hranic, ta se touto smlouvou zlepšuje. Vůbec nefunguje návratová politika, ta se touto smlouvou výrazně zlepšuje. Můžete vracet nelegální migranty i do zemí, které nejsou zeměmi jejich původu. Uváděl jsem tady včera, teď na to bohužel nemám čas, v svém vystoupení i konkrétní příklady. Takže těch zlepšení, ke kterým tady dochází, je celá řada.

A co je cílem tohoto opatření? Cílem tohoto opatření je zastavit nelegální migraci. Cílem této dohody je, abychom měli účinnější nástroje pro to, abychom mohli s nelegální migrací bojovat, abychom zabránili obrovskému přílivu nelegálních migrantů do Evropy. Proto se tady spojily státy, které na tomto řešení mají zájem. Ano, jsou zde síly i v Evropském parlamentu, které nechtějí tímto silným způsobem řešit nelegální migraci. Nebude jednoduché se na těchto opatřeních domluvit, ale podle mého názoru a podle názoru mých kolegů jsou to opatření správná. Nechtěli jsme kvóty, chtěli jsme zlepšit návratovou politiku, vždycky jsme říkali - teď mluvím i napříč politickým spektrem - že se ta situace má řešit mimo hranice EU. Všechno toto je obsaženo v této dohodě. Takže nejenom, že jsme na nic nerezignovali, ale naopak, snažíme se o to, aby v rámci EU se konečně přistoupilo k účinným opatřením v boji proti nelegální migraci, a tato dohoda k tomu vytváří předpoklad.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a prosím dalšího přihlášeno a vylosovaného, pana poslance Radovana Vícha.

Poslanec Radovan Vích: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, vaše vláda prostřednictvím ministryně obrany Jany Černochové uzavřela dohodu o spolupráci v oblasti obrany zemi Českou republikou a Spojenými státy americkými. Není to ale žádná dohoda o spolupráci, ale dohoda, která, pokud bude ratifikována, vytváří nejen podmínky pro trvalý pobyt vojáků Spojených států na našem území, ale zejména výstavbu budov a objektů v jedenácti lokalitách České republiky, které budou mít charakter ambasád - tedy nemáme tam přístup, nevíme, kdo tam je a jakou činnost tam vykonává, a nevíme, jaký materiál tam je a bude uskladněn.

Hlavní ustanovení dohody jsou o tom, jak se zde mohou stavět objekty, za vojáky přijedou jejich rodiny, budou tady mít školy, směnárny, stravovací zařízení a tak podobně. Navíc tato dohoda není reciproční a je pouze rámcová, a nikoliv podrobná, je po dobu deseti let nevypověditelná a současně ji nemá právo prozkoumat žádný vnitrostátní ani mezinárodní soud. Jsem přesvědčen, že se jedná o tak zásadní věc, která by měla podléhat celostátnímu referendu. Obrací se na mě a na naše poslance z SPD celá řada občanů, kteří jsou znepokojeni postupem vaší vlády v této věci a nechtějí na našem území budovat žádné cizí základny. A já s nimi souhlasím.

Máme tu už roky smlouvy NATO SOFA, která dosud stačila. Pane premiére, argumenty, že o případném pobytu cizích vojáků by stejně rozhodoval Parlament, nejsou namístě. To jako myslíte vážně, že po vás stojednička by rozhodovala o tom, jestli tady budeme mít cizí vojáky na cizích základnách? To přece musí být schvalováno minimálně na úrovni ústavní třípětinové většiny, tedy Ústavy České republiky, které by mělo ale předcházet celostátní referendum. A já mám tedy na vás dva dotazy v rámci mé interpelace.

Z jakého důvodu nebyla umožněna veřejná diskuse ještě před podpisem obranné dohody s USA? A druhá: Na Slovensku byla v tomto případě přijata interpretační doložka, která jasně říká, že podpis této dohody v žádném případě neznamená a nevytváří podmínky pro zřízení základny, a to ani do budoucna. Proč tedy interpretační doložku neobsahuje tato dohoda u nás? Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Prosím pana premiéra, aby se ujal slova.

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, já na tu dohodu, jenom já, co si tak vybavuji, tady na tu dohodu už odpovídám na několikerých interpelacích, takže asi těžko můžeme říkat, že tady neprobíhá nějaká debata, neprobíhá veřejná debata, samozřejmě probíhá. Navíc ta smlouva o obranné spolupráci se Spojenými státy se skutečně na veřejnosti diskutuje už nějakou dobu.

Možná na úvod bych měl říct jednu podstatnou větu. Ta věta zní, že obrannou smlouvu se Spojenými státy jsme měli mít už dávno, to nemáme, a je dobře, že ji připravujeme teď. Když se podívám jen na členské státy Severoatlantické aliance, tak 24 z nich už takovou dohodu má. Všechny sousední země je mají a teď ji bude mít konečně i Česká republika. Myslím, že útok Ruska na Ukrajinu jasně ukazuje, proč potřebujeme spolupráci v rámci Severoatlantické aliance, proč potřebujeme Evropskou unii a proč je rozumná takováto dohoda. Je rozumná právě kvůli naší bezpečnosti a je škoda, že to SPD jako opoziční strana nevidí.

Když jenom říkám, že to mají všechny okolní spojenecké země, před chvílí jste mně tady dávali příklad Polska, Maďarska, v jiné věci, tak jenom připomenu, že samozřejmě Polsko a Maďarsko takovouto obrannou spolupráci se Spojenými státy také již dávno mají. Když jsem řekl, že je škoda, že to opoziční SPD nechápe, tak je to škoda, i protože si pamatuji dobu této Poslanecké sněmovny, kdy se SPD aspoň verbálně staralo o bezpečnost České republiky, když jste měli zájem na posilování obranyschopnosti, na investování do armády, na využívání nejnovějších technologií, a z těch vašich posledních vystoupení, ať už je to Mošnov, ať už je to cokoliv dalšího, o čem jsme tady mluvili a týkalo se to obrany, tak mám bohužel dojem, že teď spíš chcete naši armádu oslabit, oslabit naší bezpečnost a také vytvořit z České republiky zemi, která nebude mít žádné spojence, která nebude mít funkční armádu a nebude mít vůli se bránit.

A to jsou věci, které já určitě nechci. Chceme zemi, která má silnou vlastní bezpečnostní obrannou politiku, obranu, která je založena na fungující moderní armádě a která má také spojence, na které se může spolehnout a kteří se mohou spolehnout na ni. A já takové spojence vidím v Severoatlantické alianci. Pokud jde o tu smlouvu, smlouva neobsahuje - a říkám to ještě jednou a budu to klidně opakovat, ale nemusel bych, ono se na to stačí podívat - neobsahuje žádné rozhodnutí o konkrétní americké přítomnosti v České republice ani rozhodnutí o zřízení vojenských základen. Teď nezkoumám, jak to mají v jiných zemích, u nás je to prostě tak. Ta smlouva nic takového neobsahuje. Jejím účelem je pouze vytvořit podmínky pro to, aby spolupráce v budoucnu probíhala. Jak bude ta spolupráce probíhat v konkrétních oblastech, na tom se musejí obě země znovu a vždy znovu konkrétně domluvit. ***