Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Karel Havlíček)

137.
Ústní interpelace

Dnes bylo za účasti ověřovatelů vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Petra Fialu či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16, na ostatní členy vlády poté od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí nám byly rozdány na lavice.

Upozorňuji všechny poslance a interpelované členy vlády, že pokud budou vyčerpány interpelace na předsedu vlády Petra Fialu, bude ihned zahájen blok interpelací na ostatní členy vlády.

Nyní dávám tedy slovo panu poslanci Janu Sílovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády Petra Fialu. Připraví se prosím pan poslanec Radim Fiala.

 

Poslanec Jan Síla: Vážený pane premiére, dovolte, abych vás interpeloval ve věci té, že vaše vláda za devatenáct měsíců své vlády dokázala zajistit nejdražší energie potravin pro naše občany, podporovat a neřešit nejvyšší inflaci v České republice, zvýšit daně, snížit důchody, nezajistit dostatek léků, hlavně pro děti, sebrat zemědělcům dotace, zajistit přijetí nejvíce uprchlíků, podporovat cenzuru a trestat lidi s nesprávným názorem, pozavírat pošty, udělat z ČR primární cíl atomových zbraní Ruska v případě války Spojených států proti Rusku.

Vzhledem k současné situaci a probíhající válce na Ukrajině, do které se členové NATO, potažmo Spojených států, stále více zapojují, hrozí naše zavlečení do války s Ruskem. Pochopitelně, prioritní bude likvidace takzvaných logistických center, které slouží dodávkám zbraní na Ukrajinu.

Lidé v Moravskoslezském kraji jsou velmi znepokojeni vykupováním pozemků kolem Mošnova, kolem mošnovského letiště, s cílem zde postavit takzvané logistické centrum armády Spojených států, to znamená vlastně americké vojenské základny, o které jsem vás tady už několikrát interpeloval.

Rusko má dostatek hypersonických raket s jadernými hlavicemi. Mošnovské letiště je z tohoto hlediska první na ráně. Jste vzdělaný a řekl bych slušný člověk, proto moje otázka zní: Nemáte pocit, že vaše vláda již dost poškodila české občany a je čas, abyste svoji vládní misi ukončil, než bude ukončena rozzlobenými občany? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Slovo má nyní předseda vlády Petr Fiala.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, pěkné odpoledne. Vítám vás u pokračování interpelací. Dopoledne jsme se zabývali písemnými, teď máme ústní a mám tedy příležitost odpovídat na otázky, které pokládají poslanci.

Na úvod odpovědi na interpelaci pana poslance Síly, na jeho sugestivní otázku, mohu jenom říct, že samozřejmě chápu, že opoziční strana by si přála, aby tu naše vláda nebyla a byla tu jiná, na které se by se podíleli, ale my nejenom že jsme získali potřebnou důvěru občanů a Poslanecké sněmovny, ale také děláme kroky, které jsme občanům slíbili, i kroky, které jsou nutné z hlediska toho, jakým výzvám a jakým problémům Česká republika s ohledem na to, co se děje kolem nás, čelí. A ta interpretace toho, co jsme udělali, je určitě jiná než ta, kterou jste nabídl vy.

Připomenu, že naše vláda dokázala od počátku řešit jednu krizi za druhou a řešili jsme je úspěšně. Provedli jsme tuto zemi novou vlnou covidu bez lockdownu, bez zavírání škol, bez omezování podnikatelů, dokázali jsme se vyrovnat s následky ruské agrese na Ukrajinu tím, že jsme například zajistili pro Českou republiku dostatek energií, a musím poznamenat, že bylo riziko, že Česká republika nebude mít například dostatek plynu. Všechno naše vláda zvládla, zastropovali jsme ceny energií, dokázali jsme si bez sociálních problémů a bez dopadu na občany poradit s obrovskou uprchlickou vlnou, vyřešili jsme ceny pohonných hmot a další a další věci, které bych tady mohl dlouze připomínat.

Ale já chci odpovědět na vaši otázku, a proto k tomu, co se děje s projektem Mošnov a s logistickým centrem Armády České republiky. Především chci říct, že Armáda České republiky obdržela nabídku Moravskoslezského kraje být jedním z účastníků strategického rozvoje projektu Velký Mošnov v roce 2021, a ta nabídka byla Ministerstvem obrany akceptována, takže interpretace, že to nechtějí lidé v Moravskoslezském kraji, že to nechce Moravskoslezský kraj, určitě je mylná.

Pro Ministerstvo obrany, které koordinuje zaštiťování obrany České republiky a zabezpečuje plnění závazků ve vztahu k Alianci, je výhodná tato lokalita, dislokace logistického centra ve východní části České republiky, a navíc Mošnov má tu výhodu, že je napojen na dopravní infrastrukturu, železniční, dálniční síť, letiště. Jeho výstavbou bude dosaženo navýšení schopnosti sil a prostředků ozbrojených sil České republiky a budou vytvořeny další podmínky jak z hlediska plnění úkolů obrany, které armáda má, tak tím, že takovéto centrum určitě napomůže rozvoji Moravskoslezského kraje. Nakonec proto je to také v zájmu Moravskoslezského kraje.

Mohl bych zde ještě delší dobu vysvětlovat výhody, které to má pro Moravskoslezský kraj, pro Českou republiku, pro bezpečnost České republiky, pro obranyschopnost České republiky, mohl bych zde dál vysvětlovat výhody, které ta lokalita má z hlediska napojení na leteckou, železniční a silniční infrastrukturu, mohl bych zde vysvětlovat i tu výhodu, že například toto letiště je schopno přijímat velké dopravní letouny, a tak dále, ale nechci pominout ten podtón nebo to, co v té vaší otázce zaznělo, a to je, že tam budou nějací američtí vojáci nebo že to bude nějaká základna.

Neexistuje, to chci jasně říct, neexistuje žádný záměr ani návrh, aby američtí nebo jacíkoliv jiní vojáci ze zahraničí v Mošnově působili. Nic takového nikdo nepřipravuje, nic takového se nikde neobjevuje, žádný takový záměr nebo návrh není. Jakékoliv působení vojáků zahraničních sil včetně působení vojáků Spojených států musí být vždy oboustranně domluveno a schváleno v souladu s Ústavou České republiky. Nic takového nehrozí, nic takového se neděje.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane premiére. Táži se pana poslance, jestli má zájem ještě o doplňující dotaz.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za odpověď, ale nemohu s vámi souhlasit z jednoho prostého důvodu. Vy opět říkáte, že tam není žádná pravděpodobnost, že by tam byla americká základna. Při poslední interpelaci jste mi odpovídal, že nebudete zvyšovat daně z nemovitostí, opakoval jste to několikrát. Přesto to děláte. Dneska říkáte, že tam nebude plánována žádná americká základna. Jak mě chcete přesvědčit nebo ujistit lidi v Moravskoslezském kraji, že to je pravda? Protože já vás mohu ubezpečit, že příští týden, co já mám zprávy, tam bude velká demonstrace proti tomuto vašemu vládnímu záměru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan premiér má zájem reagovat ještě.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Nevím, jestli tam bude demonstrace, nebo nebude, ale určitě nezpochybňuji, že tam demonstrace bude, asi víte víc než já. Třeba se na jejich organizacích podílíte a na to všechno máte právo, ale těžko mi můžete podsouvat něco nebo chtít po mně, abych potvrdil něco, co potvrdit nemůžu, protože to není pravda. Pravda je, že žádná základna se nechystá, žádný takový projekt neexistuje. Pravda je ta, že i po schválení dohody se Spojenými státy o obranné spolupráci není možné, aby na území České republiky působil, pobýval a měl základnu jakýkoliv příslušník armády některého z cizích států, pokud by to neschválila speciálně konkrétně v souladu s ústavou Poslanecká sněmovna, Senát, tak jak to má být podle Ústavy České republiky. Nic takového prostě nehrozí.

To, co se děje v Mošnově, je v zájmu České republiky, v zájmu občanů Moravskoslezského kraje. Je to výstavba logistického centra, mimochodem na základě memoranda mezi Ministerstvem obrany a Moravskoslezským krajem ze srpna 2022, memorandem o spolupráci při přípravě území pro realizaci projektu logistické centrum Armády České republiky Mošnov. Já myslím, že už z toho, co tady říkám, je jasné, že to je v zájmu i občanů Moravskoslezského kraje, že se tam vytvářejí nové příležitosti, nová kvalitní infrastruktura, že to je v souladu se zájmy obrany a bezpečnosti České republiky, a nic víc v tom prostě není potřeba hledat. Že nepřesvědčím vás, pane poslanče, to je možné, ale kdo mě poslouchá, tak ví, jak to je, a udělá si o tom sám obrázek.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Prosím dalšího s interpelací, a to je pan poslanec Radim Fiala. Připraví se paní poslankyně Pošarová. Máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, mým tématem je migrace. 8. června zástupci členských států v Bruselu a za Českou republiku ministr vnitra podepsal a zvedl ruku pro pakt migrační politiky, který obsahuje i závazek povinné solidarity se zeměmi s vysokými počty ilegálních migrantů. Česká republika v osobě ministra vnitra Víta Rakušana ze STAN tuto reformu podpořila, zatímco Polsko a Maďarsko hlasovaly proti ní. Vy to vydáváte jako váš obrovský úspěch. Já bych řekl, že je to zrada národních zájmů.

A abych to doložil, tak vám přečtu, co o tom vašem paktu, o tom vašem úspěchu říkají Poláci a Maďaři. Polský ministr vnitra Bartosz Grodecki k dohodě prohlásil, že Polsko odmítá platit pokuty za to, že hromadně nedováží do Evropy migranty. Tím je velmi lapidárně a přesně shrnuta podstata nového unijního migračního paktu. Maďarský premiér Viktor Orbán dokonce prohlásil, že Evropská unie chce do jeho země umístit prostřednictvím nové úpravy azylové politiky migranty silou. Tak to je to, co vy považujete za váš úspěch. Brusel zneužívá pravomoci, chtějí umístit migranty do Maďarska silou. A ještě jeden hlas z Polska od samotného premiéra Morawieckého: "Dokud bude u moci vláda práva a spravedlnosti, nepřipustíme, aby nám někdo ukládal nějaké migrační kvóty, kvóty na uprchlíky z Afriky, Blízkého východu, Araby, muslimy a bůhví koho dalšího," prohlásil polský premiér. Takže na toho podle mě Poláci můžou být hrdí.

A myslím, pane premiére, že vaše vláda zradila české národní zájmy. Já to považuji za úplnou katastrofu. A máte pravdu, byl bych rád, kdyby vaše vláda co nejdřív skončila.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Prosím pana premiéra.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane předsedo poslaneckého klubu SPD, doporučoval bych vždycky nakládat opatrně se silnými slovy a výrazy, jako že někdo zradil národní zájmy a tak dál. Není pro to žádný důvod. Ono se brzy ukáže, že právě to, co jsme my udělali, je obhajoba zájmů České republiky a prosazení dlouhodobých zájmů České republiky. Já na rozdíl od vás nehájím zájmy Maďarska nebo Polska, hájím zájmy České republiky a dělám, co je nejlepší pro Českou republiku. Jestli má maďarský premiér pocit - ale já jsem ta slova neslyšel, to vycházím z vašich slov - že mu někdo chce násilně do jeho země posílat migranty, určitě adekvátně tomu jedná. Nám sem nikdo násilně migranty posílat nechce a taky nebude a nevidím žádný důvod, proč by se Česká republika neměla podílet na rozumné dohodě, která konečně po řadě let neúspěchů má šanci řešit nelegální migraci, a je v zájmu České republiky.

Včera k tomuto bodu probíhala několikahodinová diskuse. Já jsem tady z tohoto místa velmi podrobně vysvětloval, popisoval obsah obecného přístupu, tedy pozice rady Evropské unie k reformě azylové politiky. Vysvětloval to tady ministr vnitra Vít Rakušan. Není to finální výsledek, na výsledné podobě bude potřeba se domluvit s Evropským parlamentem, což nebude jednoduché. Já si teď nevybavuji, jestli jste byl přítomen, nebo nebyl, a i kdyby nebyl, na tom nezáleží. Ale tam opravdu zazněla řada argumentů, tak vás odkazuji i na tuto včerejší debatu.

Připomenu tady jenom základní fakta, to, co je podstata toho výsledku a v čem to odpovídá dlouhodobým pozicím, které jsme zastávali my v opozici a tehdejší vláda a které se vlastně podařilo vyjednat. Nebudou žádné povinné kvóty. Nechápu, jak někdo může mluvit o kvótách, tato dohoda vylučuje povinné kvóty. Je tam možnost výběru, jakým způsobem stát pomůže. A na tom, že máme být solidární, jsme se shodovali kdysi napříč koalicemi, opozicemi, napříč politickým spektrem. Možnost výběru, znovu zdůrazňuji, jak stát pomůže. Je tam zvýšení ochrany vnějších hranic Evropské unie. Něco, po čem se dlouho volalo, co se nedařilo. Toto obsahuje tato dohoda.

Je tam klíčová věc - lepší návratová politika vyhoštěných. To je přece něco, co lze považovat za úspěch, pokud by se toto - jak říkám, ještě je to nejisté - skutečně stalo novou podobou migrační politiky Evropské unie. Dosáhli jsme jasného úspěchu. Započítávají se uprchlíci z Ukrajiny a počítá se do budoucna, až nebudou mít dočasnou ochranu, s podporou pro ukrajinské uprchlíky na našem území v rámci solidarity. Nevím, co by měla být lepší vyjednaná pozice pro Českou republiku, lepší prosazování českých zájmů než všechny tyto skutečnosti.

Nebo si opravdu myslíte, že stávající podoba migrační politiky v Evropské unii je dobrá? Vždyť přece všichni víme, že stávající podoba nefunguje. Azylová imigrační politika současná, která je uplatňována v Evropské unii, byla vypracována v době, kdy se počítalo s několika tisíci migranty ročně. Ale teď přicházejí desetitisíce žádostí do řady zemí a neodpovídá nastavení migračně-azylové politiky tomu, co musíme řešit. Ano, dlouho tu nebyla dostatečná vůle řady členských států se tím vůbec zabývat, ale v poslední době se podařilo vytvořit širší koalici států, které mají zájem migrační politiku řešit a zastavit, konečně udělat něco s nelegální migrací, s odporným obchodem s lidmi, který je s tím spojen, a se všemi problémy, které to přináší, a to je podstata této dohody. Navíc tato dohoda obsahuje ještě nad rámec toho, že jsme schopni něco dělat s nelegální migrací, obsahuje garance pro Českou republiku. Garance, které zohledňují to, že jsme země, která přijala obrovské množství uprchlíků z Ukrajiny. Takže z mého hlediska tato dohoda je určitě taková, že odpovídá zájmům České republiky.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a prosím pana poslance s doplňujícím dotazem.

 

Poslanec Radim Fiala: Pane premiére, možná nebudeme platit v prvních letech, protože jste vyjednali výjimku, protože tady máme velkou migraci z Ukrajiny, ale v dalších letech už to platit nebude. To znamená, buď je budeme přijímat a budou jich tisíce, desetitisíce, anebo budeme platit. Takže já říkám, za prvé, je to obrovské bezpečnostní riziko, a za druhé, kde na to vezmete peníze, když už teď máte 300miliardovou díru v kase a neumíte to zalepit? Zase si půjdete půjčit, budete si půjčovat na to, abyste mohli být solidární a přijímat migranty.

Takže my jsme vás včera vyzvali jako vládu, abyste se připojili k postojům Polska a Maďarska. To je zajímavé, že tu dohodu čte každý jinak - Poláci jinak, Maďaři jinak a vy jinak, pane premiére. Takže my jsme vás vyzvali, abyste se přidali k postojům Maďarska a Polska a abyste odmítli v orgánech EU zásady směřování k návrhu nařízení a tak dále o této migraci. A pokud to neuděláte, tak až my budeme ve vládě za dva a půl roku, okamžitě od této dohody odstoupíme.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan premiér bude reagovat. Děkuji.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ještě musíme počkat na to, jestli ta dohoda v stávající podobě bude platit. Ale pokud bude platit a vy od ní odstoupíte, nevím, jestli budete jednat v zájmu České republiky. To tedy znamená, že vy odstoupíte od dohody, která nám garantuje, že budeme moci žádat o solidaritu na přijímání uprchlíků, kteří už na našem území jsou, jako ostatní členské státy. To je mimo jiné to, co je tam vyjednáno. Vy říkáte: Teď nebudete platit - to jste sám uznal a to já oceňuji, že jste něco uznal, že jsme vyjednali - teď nebudeme platit, protože tady máme ukrajinské uprchlíky. Ale co potom? Potom, až skončí dočasná ochrana, budou žádat o azyl. Víte, co je v té dohodě? V té dohodě je, že pak my budeme dostávat ty příspěvky na solidaritu, tak jako jiné členské státy. To je realita a to je podstata té dohody. S tím se musíte seznámit a pak byste pochopili, že to je opravdu v zájmu České republiky, a je to úplně, je to úplně jednoznačné. Ale vždyť nám jde přece o to - aspoň některým z nás - aby se řešila migrační politika celkově, abychom nemuseli zavírat nebo kontrolovat hranice, jak jsme to udělali v případě Slovenska, aby se nemusely omezovat pohyby osob v rámci schengenského prostoru. A předpoklad, aby se to nikdy nemuselo dít, vytváří tato dohoda.

Mluvíte o tom, že nás to bude stát velké peníze, ale vždyť my už se teď podílíme solidárně na některých věcech, které se týkají migrační politiky, a kontinuálně - dělala to vláda Andreje Babiše, dělá to naše vláda, posíláme naše lidi na ochranu vnější hranice, podílíme se na budování kapacit, podílíme se finančně na řešení problémů v zemích původu, čili my už ta solidární opatření dlouhodobě děláme. Trvám na tom, že tato dohoda je v těch základních parametrech výhodná pro Českou republiku.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a další z vylosovaných je paní poslankyně Marie Pošarová.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, já se chci zeptat na společné azylové řízení, které se zavádí jako unijní nařízení, které bude mít přednost před naším kvalitním azylovým řízením. To znamená, že už se na tom azylovém řízení tedy bude podílet více států, jiný stát než jeden jako doteď? To je první otázka.

A druhá: Proč jsme souhlasili s tím, že kvóta 30 000 ilegálních migrantů ročně a částka 20 000 eur za jednoho odmítnutého migranta se může zvýšit? Proč souhlasili s tím, že ty částky půjdou do fondu spravovaného Evropskou komisí, a ne těm konkrétním státům? Myslím si, že už stačí to, co platíme teď do Evropské unie, kde peníze se mají použít pouze na ochranu vnější hranice, a ne, aby Evropská komise z toho financovala kde co, různé agendy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Já zatím využiji chvíle, než pan premiér se dostaví k pultíku. Omlouvám z jednání Poslanecké sněmovny členy vlády: pana Ivana Bartoše celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, pana ministra Baxu celý jednací den z pracovních důvodů, pana ministra Beka od 16 z pracovních důvodů, pana ministra Blažka celý jednací den z pracovních důvodů, paní ministryni Černochovou celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, pana ministra Dvořáka po celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, pana ministra Hladíka po celý jednací den z důvodů pracovních, pana ministra Jurečku od 15.30 z pracovních důvodů, paní ministryni Langšádlovou po celý jednací den z pracovních důvodů, pana ministra Lipavského celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, pana ministra Nekulu celý jednací den z pracovních důvodů, pana ministra Šalomouna po celý jednací den z pracovních důvodů, pana ministra Síkelu po celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, pana ministra Stanjuru od 11 z důvodu zahraniční cesty a pana ministra Válka od 13 z pracovních důvodů.

Máte slovo, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji a děkuji paní poslankyni za konkrétní dotazy, vlastně dva, na které se pokusím odpovědět, byť už se tady dostáváme do takových techničtějších otázek, ale myslím, že to je dobře. Tedy nařízení o azylovém řízení má za cíl především posílit odpovědnost za ochranu vnější hranice, zejména prostřednictvím zavedení povinné hraniční procedury, což si myslím, že je správné. A proto to nařízení stanovuje společný postup v celé Evropské unii, který potom budou muset členské státy v žádostech o mezinárodní ochranu dodržovat.

Zjednodušuje se tak procesní opatření a zkracuje se délka řízení. V té situaci, v jaké jsme - a viděli jsme to v těch minulých případech - nestačí, že my máme dobré azylové řízení. Je potřeba, aby byla společná pravidla, která se dodržují. Nařízení také stanovuje společné normy a práva pro žadatele o azyl, například poskytnutí služby tlumočníka, právo na právní pomoc a zastoupení a tak dál. Ale hlavním cílem toho nařízení je zabránit zneužívání systému, stanovení jasných povinností žadatelů, kteří musejí teď spolupracovat - nebo budou muset - s orgány v průběhu celého řízení.

Nařízení zavádí povinnou hraniční proceduru, jak už jsem říkal, a jejím cílem - a to je taky podstatné - jejím cílem je rychle posoudit na vnější hranici Evropské unie, zda jsou žádosti neopodstatněné, nepřípustné, a celé řízení je tak výrazně zkráceno. Mělo by trvat do 12 týdnů a je tam maximální lhůta 6 měsíců, a to je také výrazný posun. Osoby, na které se vztahuje azylové hraniční řízení, nejsou oprávněny vstoupit na území členského státu, a to je přece také důležité. A pak se na ně nevztahují všechny ty věci, kterým čelíme teď. Takže povinná hraniční procedura má jasnou lhůtu a ti, kteří ji podstupují, azylové hraniční řízení, nejsou oprávněni vstoupit na území členského státu. K provádění hraničních řízení budou muset členské státy vytvořit přiměřenou kapacitu včetně lidských zdrojů, které jsou nezbytné k posouzení stanoveného počtu žádostí v daném okamžiku a k výkonu rozhodnutí o navracení. Jak bychom to jinak mohli dělat? A jak bychom zlepšili návratovou politiku a zabránili vstupu nelegálních migrantů na území, jak bychom zlepšili azylové řízení než tímto způsobem?

K vaší druhé otázce: v rámci schválené flexibilní solidarity mají členské státy možnost si zvolit formu poskytované podpory. Jednotlivé členské státy mají na výběr, jednoduše řečeno, ze tří možností - a pozor, všechny ty tři možnosti se považují za rovnocenné. Za prvé, relokace žadatelů o mezinárodní ochranu. To Česká republika odmítá a ta relokace - z toho vyplývá - není povinná, a to považuji za dobré. Za druhé, finanční pomoc. To je jenom jeden z těch tří variant, které může si stát vybrat. A třetí je alternativní solidární opatření zaměřené na budování kapacit, služby, podporu personálu, zařízení a technické vybavení. Tady jsem uvedl přesně, jak je vymezeno alternativní solidární opatření, a to alternativní solidární opatření - nebo ta alternativní solidární opatření, v možném čísle - to je přece něco, co Česká republika už dlouhodobě dělá, takže není důvod, proč bychom se toho báli a proč bychom s tím měli přestat a začít dělat něco jiného.

Tedy členský stát si může vybrat. Někdo chce přijímat žadatele o mezinárodní ochranu na svém území, někdo přispěje dalším členským státům, aby ten problém řešily, na realizaci azylového řízení, a tam je potom stanovena teď předběžně nějaká částka, ale znovu říkám, toto není definitivní podoba, toto je návrh, o kterém se musí ještě jednat a který musí potom projít schválením a dohodou s Evropským parlamentem. V rámci nařízení je stanoven také minimální počet ročních relokací, které by měla Evropská unie realizovat, a některé další věci. Ale ta možnost toho, že si stát může vybrat ze tří alternativ, jak se na solidaritě podílet, ta je tam explicitně ukotvena.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji prosím paní poslankyni, jestli má zájem vystoupit s dodatečným dotazem. Máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Vážený pane premiére, vy vlastně přiznáváte, že jste rezignovali svým podpisem na kvalitní azylové české řízení, tak to je za prvé. Za druhé, jak máte zajištěnou zelenou hranici, aby ti migranti se nedostali na území členského státu, třeba řeknu Itálii, protože ta smlouva to neuplatňuje, to je druhá otázka.

A ptám se, jak jste vy v rámci předsednictví tedy vyřešili návratovou politiku migrace, neboť země ze třetího státu ani za ty prachy opravdu ty migranty zpátky nechtějí, protože oni nechtějí jednorázový příspěvek, oni tady chtějí být řeknu do konce života, aby zajistili takový ten sociální systém, doživotní sociální systém lidem ze třetích zemí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Takovou interpretaci odmítám. My jsme nerezignovali na žádnou dobrou azylovou politiku České republiky. My jsme přistoupili na dohodu, která zavádí mnohem lepší azylovou politiku, než jaká je dosud na území EU. Ten problém přece primárně nespočívá v České republice. Ten problém - bavili jsme se tady opakovaně, já tady nechci dělat nějakou přednášku o problémech azylové migrační politiky - ale přece všichni víme, co nefunguje. Nefunguje ochrana vnějších hranic, ta se touto smlouvou zlepšuje. Vůbec nefunguje návratová politika, ta se touto smlouvou výrazně zlepšuje. Můžete vracet nelegální migranty i do zemí, které nejsou zeměmi jejich původu. Uváděl jsem tady včera, teď na to bohužel nemám čas, v svém vystoupení i konkrétní příklady. Takže těch zlepšení, ke kterým tady dochází, je celá řada.

A co je cílem tohoto opatření? Cílem tohoto opatření je zastavit nelegální migraci. Cílem této dohody je, abychom měli účinnější nástroje pro to, abychom mohli s nelegální migrací bojovat, abychom zabránili obrovskému přílivu nelegálních migrantů do Evropy. Proto se tady spojily státy, které na tomto řešení mají zájem. Ano, jsou zde síly i v Evropském parlamentu, které nechtějí tímto silným způsobem řešit nelegální migraci. Nebude jednoduché se na těchto opatřeních domluvit, ale podle mého názoru a podle názoru mých kolegů jsou to opatření správná. Nechtěli jsme kvóty, chtěli jsme zlepšit návratovou politiku, vždycky jsme říkali - teď mluvím i napříč politickým spektrem - že se ta situace má řešit mimo hranice EU. Všechno toto je obsaženo v této dohodě. Takže nejenom, že jsme na nic nerezignovali, ale naopak, snažíme se o to, aby v rámci EU se konečně přistoupilo k účinným opatřením v boji proti nelegální migraci, a tato dohoda k tomu vytváří předpoklad.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a prosím dalšího přihlášeno a vylosovaného, pana poslance Radovana Vícha.

 

Poslanec Radovan Vích: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, vaše vláda prostřednictvím ministryně obrany Jany Černochové uzavřela dohodu o spolupráci v oblasti obrany zemi Českou republikou a Spojenými státy americkými. Není to ale žádná dohoda o spolupráci, ale dohoda, která, pokud bude ratifikována, vytváří nejen podmínky pro trvalý pobyt vojáků Spojených států na našem území, ale zejména výstavbu budov a objektů v jedenácti lokalitách České republiky, které budou mít charakter ambasád - tedy nemáme tam přístup, nevíme, kdo tam je a jakou činnost tam vykonává, a nevíme, jaký materiál tam je a bude uskladněn.

Hlavní ustanovení dohody jsou o tom, jak se zde mohou stavět objekty, za vojáky přijedou jejich rodiny, budou tady mít školy, směnárny, stravovací zařízení a tak podobně. Navíc tato dohoda není reciproční a je pouze rámcová, a nikoliv podrobná, je po dobu deseti let nevypověditelná a současně ji nemá právo prozkoumat žádný vnitrostátní ani mezinárodní soud. Jsem přesvědčen, že se jedná o tak zásadní věc, která by měla podléhat celostátnímu referendu. Obrací se na mě a na naše poslance z SPD celá řada občanů, kteří jsou znepokojeni postupem vaší vlády v této věci a nechtějí na našem území budovat žádné cizí základny. A já s nimi souhlasím.

Máme tu už roky smlouvy NATO SOFA, která dosud stačila. Pane premiére, argumenty, že o případném pobytu cizích vojáků by stejně rozhodoval Parlament, nejsou namístě. To jako myslíte vážně, že po vás stojednička by rozhodovala o tom, jestli tady budeme mít cizí vojáky na cizích základnách? To přece musí být schvalováno minimálně na úrovni ústavní třípětinové většiny, tedy Ústavy České republiky, které by mělo ale předcházet celostátní referendum. A já mám tedy na vás dva dotazy v rámci mé interpelace.

Z jakého důvodu nebyla umožněna veřejná diskuse ještě před podpisem obranné dohody s USA? A druhá: Na Slovensku byla v tomto případě přijata interpretační doložka, která jasně říká, že podpis této dohody v žádném případě neznamená a nevytváří podmínky pro zřízení základny, a to ani do budoucna. Proč tedy interpretační doložku neobsahuje tato dohoda u nás? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Prosím pana premiéra, aby se ujal slova.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, já na tu dohodu, jenom já, co si tak vybavuji, tady na tu dohodu už odpovídám na několikerých interpelacích, takže asi těžko můžeme říkat, že tady neprobíhá nějaká debata, neprobíhá veřejná debata, samozřejmě probíhá. Navíc ta smlouva o obranné spolupráci se Spojenými státy se skutečně na veřejnosti diskutuje už nějakou dobu.

Možná na úvod bych měl říct jednu podstatnou větu. Ta věta zní, že obrannou smlouvu se Spojenými státy jsme měli mít už dávno, to nemáme, a je dobře, že ji připravujeme teď. Když se podívám jen na členské státy Severoatlantické aliance, tak 24 z nich už takovou dohodu má. Všechny sousední země je mají a teď ji bude mít konečně i Česká republika. Myslím, že útok Ruska na Ukrajinu jasně ukazuje, proč potřebujeme spolupráci v rámci Severoatlantické aliance, proč potřebujeme Evropskou unii a proč je rozumná takováto dohoda. Je rozumná právě kvůli naší bezpečnosti a je škoda, že to SPD jako opoziční strana nevidí.

Když jenom říkám, že to mají všechny okolní spojenecké země, před chvílí jste mně tady dávali příklad Polska, Maďarska, v jiné věci, tak jenom připomenu, že samozřejmě Polsko a Maďarsko takovouto obrannou spolupráci se Spojenými státy také již dávno mají. Když jsem řekl, že je škoda, že to opoziční SPD nechápe, tak je to škoda, i protože si pamatuji dobu této Poslanecké sněmovny, kdy se SPD aspoň verbálně staralo o bezpečnost České republiky, když jste měli zájem na posilování obranyschopnosti, na investování do armády, na využívání nejnovějších technologií, a z těch vašich posledních vystoupení, ať už je to Mošnov, ať už je to cokoliv dalšího, o čem jsme tady mluvili a týkalo se to obrany, tak mám bohužel dojem, že teď spíš chcete naši armádu oslabit, oslabit naší bezpečnost a také vytvořit z České republiky zemi, která nebude mít žádné spojence, která nebude mít funkční armádu a nebude mít vůli se bránit.

A to jsou věci, které já určitě nechci. Chceme zemi, která má silnou vlastní bezpečnostní obrannou politiku, obranu, která je založena na fungující moderní armádě a která má také spojence, na které se může spolehnout a kteří se mohou spolehnout na ni. A já takové spojence vidím v Severoatlantické alianci. Pokud jde o tu smlouvu, smlouva neobsahuje - a říkám to ještě jednou a budu to klidně opakovat, ale nemusel bych, ono se na to stačí podívat - neobsahuje žádné rozhodnutí o konkrétní americké přítomnosti v České republice ani rozhodnutí o zřízení vojenských základen. Teď nezkoumám, jak to mají v jiných zemích, u nás je to prostě tak. Ta smlouva nic takového neobsahuje. Jejím účelem je pouze vytvořit podmínky pro to, aby spolupráce v budoucnu probíhala. Jak bude ta spolupráce probíhat v konkrétních oblastech, na tom se musejí obě země znovu a vždy znovu konkrétně domluvit.

Ta smlouva neruší ani žádné ustanovení, které máme v našem právním řádu a v naší ústavě. Pořád platí čl. 43 Ústavy České republiky o tom, kdo může vydat souhlas s pobytem cizích vojsk. Pořád platí všechna ustanovení, která tu máme. Tohoto se ta smlouva vůbec netýká.

Smlouva je klasickou mezinárodní smlouvou uzavřenou mezi dvěma suverénními státy. Její schválení podléhá - a to je taky důležité - to není smlouva, o které může rozhodnout vláda sama, to je takzvaná prezidentská smlouva. To znamená, tato smlouva podléhá souhlasu české vlády, Parlamentu České republiky a následně ratifikaci prezidentem republiky. Je schvalována v souladu s Ústavou České republiky, s podmínkami, které stanoví ústava. I v rámci vyjednávání té smlouvy se dodržovala všechna pravidla vyjednávacího schvalovacího procesu. Schvalovacím procesem to projde v souladu s Ústavou České republiky. Konečné rozhodnutí České republiky bude suverénní, nevynucené, naše, a to je, pane poslanče, na tom také podstatné.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pan poslanec má ještě zájem vystoupit s doplňujícím dotazem. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radovan Vích: Děkuji za slovo, pane předsedající. No, pane premiére, my jako hnutí SPD jsme nikdy nehlasovali pro to, aby se armádě peníze braly, to bych tady chtěl jednoznačně zdůraznit. Vaše odpověď mě neuspokojila, protože já jsem se vás ptal na interpretační doložku. Na tuto otázku vůbec nebylo odpovězeno, a já se vás tedy ptám jednoznačně, jestli můžete říci tady na mikrofon, že žádná americká základna tady nebude. Ta odpověď je jasná: ano, anebo ne. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pan premiér má zájem ještě vystoupit, prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já si myslím, že se máme opravdu poslouchat, jinak by to bylo zbytečné. Ono to není zbytečné, protože se na to dívá veřejnost, takže lidé si udělají sami obrázek. Ale já jsem vám přece, pane poslanče, odpověděl. My nepotřebujeme žádnou doložku, protože ta smlouva nevytváří podmínky, nevytváří žádné rozhodnutí, nepřináší žádné rozhodnutí o konkrétní americké přítomnosti ani rozhodnutí o zřízení vojenských základen. Prostě nic takového ta smlouva nepřináší, vlastně ani neumožňuje.

Musely by následovat další kroky, které máme jasně definované v ústavě a v dalších zákonech a které jsou velmi komplikované. To neumožňuje vládě, aby o něčem v takovýchto základních podstatných záležitostech, které se týkají bezpečnosti obrany České republiky, rozhodla. Ani tato smlouva, ještě jednou to říkám, ani když ji schválí Parlament, podepíše prezident, naplní se všechny poměrně přísné podmínky pro schválení mezinárodní smlouvy na prezidentské úrovni, tak ani tehdy se nevytvoří možnost pro to, aby tu byla na základě této smlouvy americká základna nebo aby tu pobývali američtí vojáci. Nic takového tato smlouva neumožňuje, takže tam není důvod přijímat žádnou doložku nebo něco podobného. Ta smlouva mluví jasně, co je jejím obsahem, co je možné a současně - a to mohu desetkrát tady garantovat, opakovat, ale nevím, jestli byste mě, kdybych to udělal ještě pětkrát, opravdu slyšel - tato smlouva nepřináší žádné možnosti, aby tu bez nějaké další dohody a schválení všemi příslušnými ústavními institucemi mohl pobývat jeden jediný americký voják.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a prosím další přihlášenou a vylosovanou paní poslankyni Karlu Maříkovou. Máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, koalice SPOLU před volbami slibovala: "Trváme na tom, aby si každá země Evropské unie mohla svobodně zvolit svou vlastní migrační politiku a přístup k žadatelům o azyl, odmítáme povinné kvóty a prosazujeme řešení mimo hranice Evropské unie." Ministr vnitra vaší vlády Vít Rakušan za STAN schválil migrační dohodu bez mandátu Poslanecké sněmovny a občanů České republiky, podle které země odmítající přijímat migranty zaplatí do evropské kasy skoro 500 000 korun za každého běžence. Pokud navíc Brusel uzná za vhodné, může si tuto částku zvyšovat, jak chce.

Při hlasování byli proti Maďaři a Poláci, hlasování se zdrželo třeba Slovensko, Malta, Litva a Bulharsko, ale vaše vláda byla od začátku pro. Je skandální, že jeden servilní politik si dovolí rozhodovat o osudu 10 milionů lidí, aniž by byl k tomu pověřen. Je to další zrada občanů a vašich voličů, kteří vám skočili na lep a dali vám hlas. Ministr vnitra Vít Rakušan prodal naši zemi a díky vaší vládě jsme ztratili opět kus suverenity a možnost si svobodně rozhodovat o počtu migrantů, kteří u nás budou žít. Jsou to občané České republiky, kteří mají rozhodovat, kdo bude v jejich zemi žít, vaše vláda k tomu nedostala mandát. Pane premiére, já se tedy ptám, zda ministr vnitra Vít Rakušan dostal přímo od vás souhlas, aby tuto dohodu schválil a prodal tak Českou republiku? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Ještě mezitím přečtu další omluvy: paní poslankyně Adámková od 15 hodin bez udání důvodu, pan poslanec Hájek Jiří od 13.30 z pracovních důvodů, pan poslanec Jiří Horák od 14.30 z pracovních důvodů, pan poslanec Antonín Tesařík od 15 do 16.30 z pracovních důvodů a pan poslanec Milan Wenzl od 15 hodin ze zdravotních důvodů.

Máte slovo, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vidím, že je určitě dobře, že se tady bavíme o té dohodě, která se týká migrace, protože zjevně u některých poslanců kolem toho panuje nepochopení a neporozumění tomu, co vlastně bylo schváleno a co bylo dohodnuto. Takže je určitě dobře, že máme příležitost to znovu a znovu vysvětlovat. Tedy tato dohoda je dohoda, která - pokud bude schválena, ještě schválena není, to je taky potřeba říct - by umožnila konečně řešit nelegální migraci a konečně by naplnila to, po čem dlouhodobě voláme, tady mluvím za Občanskou demokratickou stranu, a to je, aby se zlepšila migrační politika, aby se zlepšila azylová politika, abychom zavedli návratovou politiku, abychom dokázali účinně chránit vnější hranici Evropské unie, schengenského prostoru, abychom nemuseli dělat kontroly uvnitř schengenského prostoru, abychom řešili problémy s třetími zeměmi, abychom je řešili v místě konfliktu a řadu dalších a dalších věcí, které jsme dlouhodobě chtěli.

Současně tato smlouva nebo dohoda nezavádí mechanismy, proti kterým jsme se dlouhodobě vymezovali a bránili, jako je povinná relokace, protože si myslíme, že takový mechanismus by byl nesprávný, nehumánní a způsoboval by celou řadu dalších problémů. Toto všechno ta dohoda obsahuje, a proto je určitě dobře, že se Česká republika podílela na jejím koncipování nebo na jejím schvalování.

Když říkám, že je dobře, že se na tom Česká republika podílela, tak proto, že obsahuje nebo že se nám podařilo také dojednat to, že povinná solidarita se nebude vztahovat na nás v době, kdy jsme zatíženi řešením problémů s velkým množstvím uprchlíků z Ukrajiny, a že naopak v době, kdy pomine mechanismus dočasné ochrany a budou u nás žádat o azyl lidé z Ukrajiny, tak se na nás bude vztahovat ten solidární mechanismus. Z tohoto hlediska je dobře, že jsme se na té dohodě podíleli, že v příloze té dohody je jasně stanoveno to, co Česká republika vyjednala, a myslím si, že takto je to v souladu s dlouhodobými zájmy naší země i s tím, co jsme, ať už ODS nebo koalice SPOLU, slibovali.

Pokud jde o mandát, který ministr vnitra měl a ministr vnitra také informoval vládu o vývoji té situace a o tom, jak bude postupovat, s tím ale, že to je tady dlouhodobý problém, že se bavíme o věcech, které jsou prostě dány nějakými pravidly. Když si někdo myslí, že na každou radu se schvaluje mandát ve vládě, tak to tak prostě není. Ten mandát je dán rámcovou pozicí vlády, která potom platí dlouhodobě k této otázce. To znamená, my tady navazujeme na rámcovou pozici vlády Andreje Babiše a rámcová pozice dávala mandát panu ministru vnitra, kdybych chtěl použít toho termínu, mandát velmi jasný a cíle rámcové pozice byly také naplněny.

Já tady uvedu jenom k té tolik diskutované povinné solidaritě, jak rámcová pozice vlády dlouhodobá, tato je z roku 2018, vypadala. Cituji jenom dvě věty: "Česká republika bude během projednávání prosazovat širší uchopení solidarity, která by měla nabídnout co nejextenzivnější paletu možností podpory zasažených členských států." Ptám se, je to v tom výsledku? No, je to v tom výsledku! Máme tři možnosti, jak tu solidaritu uplatnit. A dále tato rámcová pozice říká: "Česká republika sice může souhlasit s povinným flexibilním solidárním mechanismem, avšak pouze za předpokladu, že povinnost přímá či odložená nebude stanovena v případě redistribuce osob." Konec citátu rámcové pozice České republiky schválené v roce 2018. Je to splněno? Je to splněno! Žádná povinnost přímé či odložené redistribuce osob v schválené dohodě obsažena není.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Paní poslankyně má ještě zájem vystoupit s doplňujícím dotazem. Máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane premiére, jak s tím můžete žít, když už jste tolikrát zradil své voliče? Myslíte si, že vám ještě vůbec v dalších volbách někdo uvěří? A kdy předstoupíte před veřejnost a vyhodnotíte své sliby, nebo spíš své lži?

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pan premiér má zájem reagovat.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: No, ono je to úplně jednoduché, jestli někdo zradil svoje voliče, nebo nezradil, jestli splnil sliby, které jim říkal, jestli dělá politiku, která se jim líbí, o tom rozhoduje kdo? Já myslím, že to oba, paní poslankyně, víme, o tom rozhodují voliči. O tom nerozhoduje opoziční strana, o tom nerozhoduje ani názor kohokoliv, byť by byl sebevzdělanější, seberenomovanější, o tom rozhodují jen a pouze voliči. Proto se jim také zodpovídáme ve volbách, proto také máme všichni, to se netýká této vlády, to se týká každé vlády, proto máme také prostor pro to, abychom realizovali politiku, svoji politiku, ke které nám dali voliči mandát. Proto také máme čas na to, abychom udělali třeba i opatření, která v danou chvíli považujeme za správná a která se třeba krátkodobě těžce vysvětlují, nejsou třeba úplně populární, o kterých jsme přesvědčeni, že jsou správná, v zájmu našich voličů. A máme pak čas na to, abychom voličům řekli: Toto jsme udělali, toto se nám nepovedlo, toto chceme udělat příště, dejte nám důvěru. A voliči to buďto udělají, nebo to neudělají. Já myslím, že toto je jednoduché.

Vy určitě máte možnost nás kritizovat, máte možnost nabízet alternativní řešení. Na ta alternativní řešení mimochodem čekám a o těch bych se rád bavil, ale obávám se, že nemáte ani oprávnění, a ani to vlastně k ničemu není, když budete říkat, že jsme zradili naše voliče. Volili jste nás? Volila jste nás, paní poslankyně? No tak těžko, tak to, prosím pěkně, nechte na našich voličích. Oni jsou dostatečně schopni, aby bez návodu a bez vašich doporučení vyhodnotili, jestli děláme politiku, která se jim líbí, anebo ji neděláme. A když ji nebudeme dělat, tak nám to dají najevo. A když se jim to bude líbit, tak budeme vládnout dál, což se samozřejmě nebude líbit vám.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a další z přihlášených je pan poslanec Radek Rozvoral.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, můj dotaz na vás jako na předsedu vlády České republiky zní: Proč jste se rozhodli prosadit zvýšení daně z nemovitých věcí až na dvojnásobek, když jste před volbami slibovali, že daně občanům zvyšovat nebudete? Uvědomujete si, že jste vlastně veřejně lhali, a teď si to nedokážete ani přiznat?

K tomu ještě musím doplnit, že v programovém prohlášení vlády, na jehož základě jste získali důvěru od Poslanecké sněmovny, uvádíte, že jde o naplnění programu, který považuje pět koaličních politických stran za nezbytný pro to, aby Česká republika dokázala obstát v konkurenci dalších vyspělých zemí a aby mohla svým občanům dlouhodobě zajistit bezpečnou existenci a stále rostoucí životní úroveň. Též zde uvádíte, že nezavíráte oči před problémy, které lidé v naší zemi mají, a bydlení je v poslední době jedním z nich. Přímo je v programovém prohlášení uvedeno, cituji: "Přineseme řešení, která pomohou jak vlastnickému, tak nájemnímu bydlení včetně sociálního bydlení." Konec citátu. Takže zvýšení daně z nemovitosti je ta vaše pomoc našim občanům s bydlením? Děkuji a prosím pana premiéra o reakci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a prosím pana premiéra o reakci.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji za otázku. Tak za prvé, nesnažme se vytvořit dojem, že daň z nemovitosti rozhoduje o tom, jestli tu budou lepší podmínky pro bydlení, jestli mladí lidé budou mít perspektivu, že si pořídí byt, nebo takovou perspektivu mít nebudou. Ty problémy, které tady máme a které jsou dlouhodobé, proč se nestaví dostatečné množství bytů, proč tu není dostatečná kapacita bydlení pro mladé rodiny a mladé lidi, ta je přece úplně jiná. A řadu těch příčin, které tady jsou a které odborná veřejnost už dávno identifikovala, odstraňujeme. A tady říkám, někdy je odstraňuje my společně, někdy je odstraňuje naše vláda.

Jednou z těch překážek určitě a mnohem větší, než je daň z nemovitosti, byla daň z nabytí nemovitosti. Tuto daň jsme zrušili. Nakonec ta debata o tom, kdo se o to jak zasadil, ta už tady probíhala a tady myslím, že to byl dobrý příklad spolupráce napříč politickým spektrem. Co se týká dalších překážek, jako je třeba komplikované stavební řízení, to, že jsme byli jednou ze zemí, kde stavební řízení trvalo nejdéle, tak i tady jsme dosáhli významného pokroku a významné změny.

Pokud jde o to, aby se začalo stavět, další věc třeba, která by to mohla zjednodušit, je to, že jsme do nejnižší sazby daně z přidané hodnoty dali právě stavební práce, které souvisejí s pořízením nového bydlení. Takže jsou tu konkrétní kroky, které naše vláda dělá pro to, abychom zlepšili situaci a perspektivu lidí, že si mohou pořídit vlastní byt. To je jedno téma a opravdu, daň z nemovitosti nezpůsobí problémy s pořízením nového bytu.

Proč zavádíme tuto daň a jak ta daň vlastně vypadá? Ano, já bych byl nejradši, kdybychom nemuseli žádné daně zvyšovat, já se tím nijak netajím, ale situace je taková, jaká je. Přistupujeme k určitému zvýšení některých daní, aniž bychom zvýšili celkové daňové zatížení - 30 miliard jsme snížili, 31 miliard příjmů daní zvýšíme. A současně platí, že konsolidujeme víc na té výdajové straně. V příštím roce je to jedna třetina na příjmové, dvě třetiny na výdajové stránce. To všechno nějak odpovídá tomu, co jsou dlouhodobé priority naší politiky. Ale znovu říkám, ano, kdybychom nemuseli sáhnout na žádnou daň, bylo by to jenom dobře, ale v takové situaci nejsme.

Pokud jde o daň z nemovitých věcí, má ve většině případů pevnou sazbu daně, tedy v případě zachování sazeb daně ve stejné výši dochází k jejímu reálnému snižování v relativním vyjádření k růstu mezd i cen. Většina sazeb daně je fixní. V roce 2010 vzrostla většina z nich na dvojnásobek, některé sazby se ale celou dobu existence zákona o dani z nemovitých věcí nezměnily. Když se podíváte do zahraničí, Česká republika má zanedbatelný podíl inkasa z daně z nemovitosti na HDP. V tomto ukazateli, který je klíčový, tak jsme na 36. místě z 37 zemí OECD. Na 36. místě z 37 zemí! A i když tu daň zvýšíme, jak předpokládáme, tak pořád budeme někde na 20. nebo kolikátém místě, rozhodně se nedostaneme mezi země, které mají významné daňové zatížení.

Nemohu ani souhlasit s tím, že se ta daň zvýší dvojnásobně. V některých případech ano, v jiných případech ne, protože to souvisí s tím, jak je uplatňován v které obci ten koeficient. My vlastně nezasahujeme do místního koeficientu, ale zavádíme státní část daně, která bude stoprocentním příjmem státu. Zatím je to tak, že pro stát je tato daň ztrátová v tom smyslu, že její správa, kterou vykonávají finanční úřady, stojí 1,2 miliardy korun ročně, inkaso je stoprocentním příjmem obcí. Ten příjem zůstane, obecní rozpočty to nijak nepoškodí, ale my budeme mít díky tomu více prostředků ve státním rozpočtu. Pro občany se jedná o navýšení zpravidla ve stovkách korun ročně. To je taky potřeba říct.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a prosím pana poslance, jestli má ještě zájem s doplňujícím dotazem? Máte slovo.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za vaše odpověď, pane premiére. Opravdu si myslíte, že tento návrh není asociální vůči našim slušným a pracujícím občanům, kdy většina z nich ještě své nemovitosti splácí a zároveň se musí vyrovnávat s vysokou inflací a s vysokými cenami energií a potravin? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan premiér bude reagovat.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: A současně stát musí mít prostředky na to, aby mohl lidem, kteří tu pomoc potřebují, pomáhat, stát musí mít prostředky na to, aby mohl dělat takové věci, jako je zastropování cen energií, stát musí mít prostředky na to, aby měl kvalitní školství, aby měl dobrou dopravní infrastrukturu, všechno, co po něm občané požadují.

Ale abychom si opravdu udělali představu, co to navýšení daně znamená a zda to opravdu zatíží nějakou rodinu tak, že si s tím neporadí, tak si představme, co to znamená v praxi. Průměrný byt 70 metrů čtverečních v Brně - dnes platí majitel takového bytu zhruba 600 korun ročně, když je tam ten koeficient základní. Dnes kdybychom zavedli novou daň, zaplatí 1 200 korun ročně, 600 korun za celý rok. V Praze byt Praha 1 daň 1 700 korun ročně, nově 2 500 korun. V Ostravě, v Plzni se daň liší podle městských částí, v obou městech maximálně může dosahovat 770 korun, nově zhruba 1 450. Uvádím to na příkladu 70metrového bytu a uvádím částky, které zaplatí majitel tohoto bytu za rok. A musíme si uvědomit, že uplatňuje-li třeba místní obec koeficient ve výši 3, inkasuje trojnásobek základní sazby a zavedením státního příspěvku vzroste ta daň o třetinu, čili ne ve všech případech bude dvojnásobná, ale na konkrétních číslech jste viděli, kolik to bude konkrétního majitele stát.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a prosím dalšího přihlášeného, a to je pan poslanec Oldřich Černý.

 

Poslanec Oldřich Černý: Děkuju za slovo, pane předsedající. Obracím se na vás, pane premiére, v souvislosti s vaší nedávnou cestou po Asii, kdy jste mimo jiné zavítal i do Indonésie. Ve svém prohlášení jste hovořil o dojednání spolupráce pro české firmy. To je zcela v pořádku. Ale protože máte také odpovědnost za chod České republiky, zajímalo by mě, jestli jste jako premiér naší země také jednal i o té opačné spolupráci?

V krátkosti vám to vysvětlím. Prohlédl jsem si tam i projekt výstavby nového hlavního města, které má být osmkrát větší než Praha. Přestože výstavba začala teprve v loňském roce, má být dokončena výstavba těch nejdůležitějších vládních budov a bydlení pro prvních 60 000 úředníků s rodinami k významnému datu té země - k 17. srpnu příštího roku. To je rok a dva měsíce. Vzhledem k tomu, jakou rychlostí pokračuje, se přímo nabízí otázka pomoci právě těch jejich odborníků, třeba ohledně dobudování komunikací České republiky. Nedobudovaná páteřní síť dálnic, nevyhovující stav silnic první a druhé třídy, žalostný stav trojek, po kterých se mezi obcemi téměř nedá jezdit, to je realita České republiky. Modernizace D1, která je v porovnání s indonéským projektem jenom zrnko písku, trvá desítky let. Dálnice do Vídně je stále v říši snů, obchvaty mnoha měst v nedohlednu a tak dále. Mnoho let občané slyší pouze sliby v médiích, pak co se předělává, kdo kde co rozkradl, co už se promlčelo a podobně. Přitom se tady v reálu vše rozpadá pod rukama. Přesto v programovém prohlášení hovoříte o Česku jako o moderní zemi.

Takže moje otázka: Nemyslíte si, že by bylo dobré využít zkušeností a znalostí odborníků třeba z Indonésie? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a prosím pana premiéra o reakci.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji, že tady připomínáte moji cestu po zemích jihovýchodní Asie i do pacifické oblasti, států sdružených v ASEANu. A také ta cesta potom měla druhou část, která se týkala zemí střední Asie. Nepochybně ta cesta přinesla konkrétní výsledky pro Českou republiku a české firmy a jsem tomu rád. Otevírá se tam obrovské množství příležitostí i spolupráce, o kterých můžeme mluvit podrobněji.

Situace těchto zemí je velmi zvláštní a do značné míry i fascinující v tom, že většina z těch států, které jsem měl možnost navštívit - a vybírali jsme velmi pečlivě a mezi ně patří Indonésie - prochází velkým populačním růstem, velmi rychle - Indonésie už je dnes myslím čtvrtá největší země na světě - se tam zvyšuje počet obyvatel, což samozřejmě vytváří problémy a vytváří to i nové příležitosti. Současně - příklad toho je Indonésie, ještě hmatatelnějším nebo výraznějším příkladem je třeba Vietnam - tam dochází k velmi výraznému rychlému ekonomickému růstu, a to i meziročnímu. Čili jsou to země, které jsou zajímavé i pro zahraniční investory a zahraniční spolupráci. Současně je to prostor, který vytváří naprosto přirozeně určitou alternativu k Číně, a to jak z hlediska hospodářství, tak i z hlediska strategických surovin, nerostného bohatství a dalších věcí. Toho jsou si ty státy také vědomy a mají zájem se rozvíjet, mají zájem nejenom být dodavateli třeba nerostů nebo surovin, ale mají zájem využít toho svého bohatství, a to je třeba příklad Indonésie, i k tomu, aby mohly budovat také koncové projekty. Proto je velice důležité, abychom právě v těchto perspektivních zemích, zemích, které se stávají postupně středem zájmu pro zahraniční investory, byli včas a vytvořili politický prostor pro naše firmy, aby se mohly na trhu těchto zemí uplatnit, a nebudu tajit, že v řadě oblastí v těchto zemích je právě důležitá ta politická podpora. To se podařilo. Otvírají se tu skutečně pro naše firmy velké možnosti, nejenom ten velmi úspěšný a dlouhodobě úspěšný - zvlášť tedy v posledních měsících - obranný průmysl, ale je tu perspektiva dobré spolupráce u našich firem, které se zabývají dopravní infrastrukturou, je zde perspektiva pro kosmický průmysl, v němž je Česká republika také silná, a jsou tu další oblasti, ve kterých spolupracovat určitě můžeme a máme.

Pokud jde o nějaké poučení se z těchto zemí, po kterém voláte, to je vždycky velmi komplikované. Nechtěl bych srovnávat situaci jednotlivých států se situací České republiky, životní úrovně lidí, kvalitu infrastruktury - a infrastrukturou nemyslíme jenom dálnice, ale myslíme tím samozřejmě i všechno další, včetně sociálního, zdravotního, školského systému a všeho toho, co vytváří kvalitu života. To není náš úkol.

To, na co se určitě všichni můžeme podívat, je přesvědčení o tom, že je potřeba budovat kritickou infrastrukturu a že je potřeba hlavně budovat třeba dopravní infrastrukturu a věci, se kterými si neporadí jenom soukromý sektor, které jsou úkolem státu. A my jsme si toho vědomi, Česká republika je v mnoha věcech nesmírně daleko a patří k nejúspěšnějším zemím, ale v jedné věci určitě dost daleko nejsme, nejsme tak daleko, jak bychom si přáli, a to je třeba kvalitní dopravní infrastruktura, ať už jde o dálnice, silnice nebo vysokorychlostní trati. A právě do této zanedbané oblasti vkládá naše vláda velké úsilí. Právě proto pracujeme na řadě projektů, které rozvíjejí silniční a dálniční síť, právě proto se snažíme konečně vytvořit podmínky pro to, abychom tu mohli mít vysokorychlostní tratě, abychom byli tímto způsobem spojeni s dalšími zeměmi v Evropě. Vytváříme podmínky legislativní, to je důležité, a děkuji všem, kteří na tom spolupracují, ale vytváříme také podmínky finanční. V letošním rozpočtu máme rekordní částku na dopravní infrastrukturu 150 miliard korun. Nikdy v minulosti to tu nebylo. A to je přesně to, co je potřeba dělat pro to, abychom i u nás měli dopravní infrastrukturu co nejlepší.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane premiére, a prosím o doplňující dotaz, je-li.

 

Poslanec Oldřich Černý: Děkuji za odpověď, to jsme si mohli přečíst a přečetli v médiích. Pane premiére, vy jste mě nepochopil. Já si myslím - chytím se jedné vaší odpovědi - já si myslím, že váš úkol je řídit tuto zemi, a vy se potom divíte, že jsme k vám kritičtí. Teď mi připadá, že o tom chcete pořád jenom hovořit a hovořit, co uděláte, co bylo dobře, co nejde a tak dále. Já bych od vás chtěl slyšet opravdu odpověď na to, na co jsem se vás ptal. Pokud ji nedostanu, tak se nedivte, že už si myslíme, že byste měli v této zemi - celá vláda - takzvaně stříhat metr. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pan premiér bude reagovat?

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ale já se, pane poslanče, nedivím, že jste kritičtí. Jste opozice, kritizujete vládu. Já myslím, že to je logické. Co bych já čekal, je - a myslím si, že to je úkol opozice - aby nejenom kritizovala, ale přinášela i konkrétní řešení. Ve vaší otázce jsem žádný alternativní návrh, jak urychlit budování dopravní infrastruktury, neslyšel, zato v mé odpovědi byla spousta konkrétních věcí, které jsme udělali a děláme, a ty výsledky to už přináší a samozřejmě to bude přinášet výsledky i budoucnosti. A pozitivní!

Před chvílí jsem tady odpovídal v jiné interpelaci na to, co třeba děláme pro to, abychom zlepšili podmínky pro bydlení mladých lidí, pro to, aby lidé měli perspektivu si pořídit byt. To je přece také věc, která lidi zajímá, a tam jsem odpovídal velmi konkrétně. Takže já myslím, že ten problém není v mých odpovědích, ale problém je v tom, zda skutečně posloucháte a chcete poslouchat to, co tady říkám.

Ale znovu opakuji, pokud máte konkrétní nápady a řešení, jak zlepšovat infrastrukturu v České republice, jak rychleji se dostat k tomu, abychom tady měli kvalitní silnice, vysokorychlostní železnice, abychom prostě byli země, kde ta mobilita občanů může být vysoká a ničím nepřerušená, což je důležité, protože tím odstraňujeme i regionální rozdíly a zlepšujeme situaci ve znevýhodněných oblastech, tak prosím, přijďte s těmi návrhy, budeme se o nich rádi bavit. Ale jsme smířeni i s tím, že takové návrhy nemáte, že nás kritizujete. Je to úloha opozice a mě to opravdu nijak nepohoršuje a ani mě to, jak vy říkáte, nepřekvapuje.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za odpovědi a prosím další přihlášenou, a to je paní poslankyně Táňa Malá. Taťána Malá, abych byl přesnější.

 

Poslankyně Taťána Malá: Děkuji za slovo, dobré odpoledne. Vážený pane premiére, já bych se vás ráda zeptala na výrok pana ministra financí Zbyňka Stanjury, který se týká plánovaného daňového balíčku v souvislosti, se kterým se na mě obrátila řada studentů i jejich rodičů. Jde o výrok, který se týká studentů, který vnímají jako velmi urážlivý, protože říká: "Pokud si student na brigádách vydělá více než 206 000 korun ročně, tak si každý z nás může odpovědět, jestli člověk, který tuto roční částku vydělává, skutečně studuje, nebo je jen zapsán na studia, aby čerpal různé výhody, tedy že status studenta zneužívají, neboť jsou zapsáni jen formálně a nestudují." Proto se ptám, pane premiére, na základě jakých údajů si dovoluje toto váš ministr financí tvrdit? Souhlasíte s tím, že student, který si vydělá průměrně 17 000 měsíčně hrubého, podvádí a nestuduje? A jde o názor ministra financí, anebo je to názor celé vlády, kterou tady vy jako premiér zastupujete? Zdaleka ne všichni studenti jsou z finančně dobře zajištěných rodin a potřebují jednoznačně peníze na to, aby vůbec mohli studovat. Zdražilo teplo, energie, jídlo, jízdné a mnoho dalších položek. Inflace v naší zemi je pod vaším vedením mezi nejvyššími v Evropě. Jak jste přišli prosím na to, že jsou jen zapsaní a zneužívají systém? Prosím o odpovědi.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Prosím pana premiéra.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Otázka studentů a slev na studenta je důležitá, protože kolem toho existuje spousta nejasností a nesprávných interpretací, tak děkuji, že se na to ptáte. O tom, jak se dá sladit studium se zaměstnáním, bychom tady mohli mluvit dlouho a věřte mně, že o tom něco vím, protože se v akademickém prostředí pohybuji většinu svého života. Ale já se chci dostat ke zrušení daňové slevy na studenta, abychom opravdu snad jednou provždy vyvrátili různé spekulace, které s tím jsou spojeny.

Sleva na dani na studenta, který se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu až do dovršení věku 28 let, činí 4 020 korun ročně. Studenti, kteří si při studiu přivydělávají, to znamená, jsou zaměstnáni, anebo třeba podnikají, ta možnost tam také je, mohou i nadále využívat základní slevy na dani na poplatníka, která je aktuálně 30 840 korun. U podnikajících studentů pak platí standardní pravidla pro stanovení daně. To je včetně možnosti využít například výdajů procentem z příjmů, paušální výdaje nebo využít paušální daně. U zaměstnaných studentů, stejně jako u jiných zaměstnanců, platí možnost na základě prohlášení zaměstnance tuto slevu na dani uplatňovat měsíčně v poměrné části. Také rodiče těch, kteří studují, mohou nadále využívat daňového zvýhodnění na studující vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti 15 204 korun a tak dál, podle počtu dětí, a daňové zvýhodnění může nabývat vedle podoby slevy na dani i podoby daňového bonusu. Toto všechno tady máme a toto všechno zůstává zachováno.

Mimochodem, výnos z toho zrušení, o kterém tady mluvíme, je asi 300 milionů ročně. Z toho vidíte, že se to týká jenom zlomku osob. Ale je to další položka z už tak dlouhého daňového přiznání a jedna z dalších nesystémových výjimek, po jejichž zrušení volali odborníci i část veřejnosti, a my toto zrušení uplatňujeme. Naprosté většině studentů, a to je důležité, naprosté většině studentů, kteří pracují, stačí standardní sleva na poplatníka, která při sazbě daně z příjmu fyzických osob 15 % plně eliminuje zdanění, a to u výdělku až do 205 000 korun ročně, což odpovídá měsíčnímu přivýdělku ve výši 17 000 korun.

Takže dodatečnou slevu na studenta, a to je ta sleva na studenta, o které se tady mluví, to je vlastně dodatečná sleva nad tuto částku. Využijí ji jenom ti studenti, kteří mají vyšší příjem než 17 100 korun měsíčně. Naopak ti, kteří mají příjem nižší, a to je naprostá většina studentů, kteří pracují, tuto slevu na dani nevyužijí vůbec. Samozřejmě se to netýká těch, kteří třeba pobírají doktorské stipendium a využívají příjem od státu v této formě.

To znamená, že mezi ty - a tak je potřeba chápat výrok ministra financí - kteří pobírají nebo by uplatňovali tuto slevu, nepochybně patří i osoby, které mají status studenta jen formálně. To neznamená, že jsou všichni takoví, a určitě nelze nikoho takto paušálně označovat, ale není moc těch, kteří vydělávají přes 200 000 korun ročně a současně studují. A pokud vydělávají takovéto částky, tak si určitě mohou dovolit platit z této vyšší částky daň. Ale všech ostatních studentů, včetně těch, kteří si třeba vydělají 15 000 měsíčně, se tato úprava žádným způsobem netýká.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Paní poslankyně má ještě doplňující dotaz.

 

Poslankyně Taťána Malá: Já jen poděkuji za odpověď. Pane premiére, jako od bývalého rektora a akademika jsem od vás opravdu čekala víc. Už nemám doplňující otázky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan premiér chce reagovat.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Kdybyste, paní poslankyně, řekla, co víc jste čekala, tak bych vám to určitě ještě doplnil, protože to téma je samozřejmě velmi široké.

Možná jsem ještě měl říct jednu věc, která tady nezazněla, se kterou se trápí naše vysoké školy a která nám nemůže být úplně jedno, ale samozřejmě především na vysokých školách by s tím něco udělali, rektoři s tím chtějí něco udělat, a to je vysoká studijní neúspěšnost. Ta studijní neúspěšnost nám mimo jiné naznačuje - ona nemá příčiny jenom v přísnosti studia, to by bylo samozřejmě ještě to nejlepší, ale má právě bohužel často i příčiny v tom, že je řada studentů, kteří přicházejí na vysoké školy, ale vlastně se nevěnují plně studiu, a to je něco, co dlouhodobě nemůže fungovat a co nás i v mezinárodní konkurenci trošku sráží. Takže i studijní neúspěšností, všemi jejími možnými příčinami, o může být i řada příčin sociálně-kulturních a dalších, se musíme zabývat, a to vysoké školy poctivě dělají.

To, co chci říct a co je důležité, tato změna, to znamená, že slevu na studenty nebudou moci do budoucna uplatňovat ti, kteří vydělávají více než 17 000 korun při studiu měsíčně, zrušení této slevy žádným způsobem nikoho neohrožuje, žádným způsobem neomezuje nikoho v tom, aby mohl studovat, nezhoršuje jeho sociální situaci. Jenom odstraňuje jednu nefunkční a svým způsobem i nespravedlivou daňovou výjimku, jakých je v našem daňovém systému dosud bohužel hodně.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a prosím paní předsedkyni Schillerovou.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane premiére, kolegyně, kolegové, podle prezentovaného návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2024 a střednědobého výhledu na léta 2025 a 2026, které tedy zdaleka nejsou jenom v uvozovkách technickým a úřednickým materiálem, plánuje pětikoalice propad výdajů na vědu, výzkum a inovace o desetinu. Toto je hazardování s naší budoucností a ohrožuje naši schopnost udržovat krok s globálním vývojem a inovacemi.

Z mého pohledu vláda, kterou vede bývalý vysokoškolský učitel, rektor mé alma mater, Masarykovy univerzity, by tomu měla rozumět. Tupé škrty na investicích do vědy a výzkumu nejsou skutečnou úsporou. Tímto jen ohrožujete naši schopnost konkurovat a přinášet inovace na mezinárodní úrovni. Ministryně pro vědu paní Langšádlová správně upozornila, že takové snížení je hazardem s budoucností Česka. Výzkum a inovace jsou klíčové pro ekonomický rozvoj, hospodářský růst, zvyšování konkurenceschopnosti, produktivity práce a zlepšování životní úrovně našich občanů.

Považuji za naprosto nepřijatelné vymlouvat se na to, že jde o úřednický návrh. Vláda má odpovědnost za správu veřejných financí a za nastavení priorit. Omezování investic do vědy a výzkumu je krátkozraké a má negativní dlouhodobé důsledky.

Žádám tedy, pane premiére, abyste prosím vysvětlil, jakým způsobem vláda hodlá zajistit dostatečné financování vědy, výzkumu a inovací, jaké konkrétní opatření a investice plánuje vláda přijmout pro podporu vědeckého výzkumu, rozvoj technologií a posílení spolupráce mezi akademickou sférou a průmyslem. Děkuji za vaši pozornost a věřím ve vyčerpávající odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní předsedkyně. Prosím pana premiéra o odpověď. Jenom podotýkám, že už dnes nezvládneme žádnou další interpelaci na pana premiéra. Za chvíli přejdeme na interpelace na jednotlivé členy vlády. Máte slovo, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní předsedkyně poslaneckého klubu, vy to určitě víte, protože jste sestavovala některé rozpočty, takže nepochybně víte, jak je to se schvalováním rozpočtů, ale protože to nemusí všichni, kteří nás sledují, vědět, tak je potřeba říct, že podle zákona musí Ministerstvo financí vládě předložit návrh státního rozpočtu, což se stalo, na rok 2024, do konce května, nicméně - a to vyplývá i z toho, co teď říkám - předkládá to Ministerstvo financí, ale není to materiál, který by prošel schvalováním vlády.

Já s vámi v jedné věci souhlasím. Vláda má odpovědnost za sestavování rozpočtu. Možná to někdy bylo tak, že už to bylo dopředu domluvené, když byl ministr financí předseda hnutí nebo když se domluvil s vámi, dali jste to do vlády a pak už to bylo hotové, ale my to tak nemáme. My dostaneme skutečně úřední materiál z Ministerstva financí a teď o něm bude vláda jednat a bude sestavovat rozpočet, který má všechny parametry, které rozpočet má mít, to znamená, je odborně podložený, ale současně obsahuje - a to není v rozporu - i politické priority, politické cíle a všechny záměry, které chce vláda realizovat, se musejí promítnout do tohoto rozpočtu.

Ano, letos ten prvotní návrh - ten výkop, abych to řekl lidově - rozpočtu vyvolal velkou pozornost v souvislosti s ozdravným balíčkem. V jiných letech to tak nějak prošlo bez větší pozornosti veřejnosti a nakonec bylo důležité, jaký rozpočet byl schválen, a teprve v něm se projevují priority vlády.

Mluvíme-li o výzkumu, vývoji a inovacích a tedy rozpočtu obecně na vědu, tak teprve budeme jednat o tom, jak ten rozpočet bude vypadat, stejně jako budeme jednat o tom, jak bude vypadat rozpočet každé jiné kapitoly.

A ptáte se mě jako člověka, sama jste to řekla, bývalého rektora vaší alma mater a člověka z akademického prostředí, máme ve vládě víc lidí z akademického prostředí i se zkušeností z Masarykovy univerzity, ale to není důležité. Důležité je bez ohledu na osoby a obsazení, že naše vláda je přesvědčena o tom, že vzdělání a věda jsou priority pro naši vládu, že to jsou priority pro Českou republiku a že je potřeba je podporovat.

A jak se to konkrétně projevuje? No, třeba v letošním roce jsme navýšili rozpočet pro školství, tedy na vzdělávání, o 17 miliard korun. Velké meziroční navýšení. A udělali jsme to proto, že to je naše priorita. Kde se projevuje priorita vlády? V řečech? Ne. Ta se projevuje mimo jiné právě v tom, jak jsou sestaveny rozpočtové kapitoly. 17 miliard korun navíc, nárůst pro vysoké školy, největší meziroční nárůst rozpočtu za posledních minimálně pět let o 2,3 miliardy v rozpočtu pro letošní rok.

Nárůst na výzkum - mimochodem, prostředky na výzkum dosahují 50 miliard korun. I tam byl nárůst přes velké problémy s rozpočtem přes 1,2 miliardy korun, čili to jsou konkrétní čísla už na schváleném rozpočtu.

Teď nebudu předjímat, co vláda přijme. Vláda je kolektivní orgán, budeme se o tom bavit. Já určitě budu ten, kdo bude připomínat priority naší vlády, mezi něž patří vzdělávání a výzkum. Nevím, co vláda přijme, ale vím, co vláda přijala, a vláda přijala takto sestavený rozpočet s těmito navýšeními, konkrétními navýšeními pro výzkum, vývoj a inovace.

Když mluvíme o podpoře výzkumu, já jsem teď absolvoval několik debat s odbornou veřejností, s akademickou veřejností, otevřených diskusí o tom, jak je potřeba podporovat výzkum, a jednou z věcí, po kterých dlouhodobě volá vědecká veřejnost, vědecká komunita, je zlepšení legislativních podmínek pro výzkum, pro transfer technologií, snížení byrokracie. A právě toto po letech připravujeme ve zcela novém zákoně o podpoře výzkumu, vývoje a inovací. Ta stará takzvaná stotřicítka platí už dvacet let, má spoustu novelizací, ale je potřeba nový zákon. A i na tom naše vláda pracuje.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane premiére. Je zájem o doplňující dotaz.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Pane premiére, mohu vaše slova chápat tak, že je pro vás priorita věda, výzkum, to znamená, že nedopustíte tam propad o 10 %? Že je pro vás priorita školství? Dívám se na pana ministra (Beka). To znamená, nedopustíte 30 miliard necelých, který tam je škrt? A prosím právě proto, že jsem bývala ministryně financí a byla jsem zodpovědná za sestavení sedmi rozpočtů, to už se asi žádnému ministrovi nepodaří díky covidu, tak velmi dobře vím, že tento první návrh rozpočtu, který musíte schválit do konce června a musí být zaslán do konce května, vždycky musí schválit ministr financí, než odejde na vládu. To není žádný úřednický materiál. Žádný úředník Ministerstva financí si nedovolí poslat materiál na vládu bez podpisu schválení konkrétním ministrem, v tomto případě ministrem financí, takže ministr financí, váš ministr financí z vaší strany tam prostě provedl tyto škrty, aby mu to vyšlo. Já tomu rozumím. (Předsedající: Čas.) Ale věřím, že mi tady aspoň dáte jasnou odpověď, že jsou to pro vás priority a že to nedopustíte. Děkuji, to mi stačí.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Všem jsem nechal dnes o pár sekund vždycky více, ať to všechno můžeme dojet. I vám nechávám, pane premiére, sledujete to velmi dobře, těch pět sekund tam nechávám. Tak prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Možná to u vás bylo jinak, a to říkám při vší úctě ke svému stranickému kolegovi Zbyňku Stanjurovi, jehož kompetence si nesmírně vážím, a i toho, jak vede Ministerstvo financí, ale u nás nerozhoduje ministr financí, u nás rozhoduje vláda. U nás rozhoduje vláda, rozhoduje kolektivně a vláda stanovuje to, jak bude definitivně vypadat rozpočet. Máme nějaký návrh, ten návrh vychází z možností České republiky, zohledňuje rozpočtovou situaci, je veden snahou, abychom dostali finance pod kontrolu, veřejné rozpočty pod kontrolu. Nakonec k tomu směřuje celý náš ozdravný balíček. Ale jak bude vypadat rozpočet na rok 2024? A pan ministr financí Zbyněk Stanjura by vám neřekl vůbec nic jiného. O tom bude teď jednat a rozhodovat vláda.

A pokud se ptáte na to, zda mohu říct, že výzkum a vzdělání jsou priority naší vlády a zda to mohu potvrdit, tak ano, mohu to potvrdit. Jsou to priority, stejně jako je priorita bezpečnost a obrana, stejně jako je priorita energetická bezpečnost, stejně jako je priorita dostavba dopravní infrastruktury, možná jsem na něco zapomněl. Toto jsou jasné priority naší vlády. A to, že jsou to priority, se nějakým způsobem musí odrazit ve státním rozpočtu. To, že je situace složitá - no, je. Kdyby nebyla, kdybychom převzali veřejné finance a státní rozpočty v lepší kondici, tak jsme nemuseli dělat takovýto ozdravný balíček a nemuseli bychom podstupovat všechno to, co podstupujeme. Ale my to děláme právě s ohledem na budoucnost, protože jsme zodpovědná vláda. A protože myslíme na budoucnost, tak chceme, aby se také rozvíjelo vzdělání, aby se rozvíjel výzkum, abychom investovali do dopravní infrastruktury, do obrany, abychom dělali věci, které se neprojevují jenom teď, ale které jsou důležité i pro to, abychom dobře žili v příštích letech.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji panu premiérovi za všechny odpovědi a všem poslancům za dotazy. V tuto chvíli budou následovat interpelace na ostatní členy vlády a já se vystřídám se svojí kolegyní. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji a srdečně zdravím. Všem přeji klidné odpoledne.

A nyní vyzývám pana poslance Ladislava Oklešťka, aby přednesl svou interpelaci na pana místopředsedu vlády a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku a aby tak pan poslanec zahájil blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Prosím.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane premiére, členové vlády a milí a drazí kolegyně a kolegové, co jste měli tu sílu a vydrželi, chtěl bych zainterpelovat na pana ministra Jurečku, protože mě navštěvují a kontaktují občané, kteří se rozhodli na základě doporučování Ministerstva práce a sociálních věcí jít na podzim roku 2022 do předčasného důchodu. Oni poslechli, oni udělali všechno, co měli, ale důchod jim nějak nechodil. Naštěstí už se objevují tyto případy výjimečně. Ale i tak první důchody začaly, nebo alespoň těm, kteří mě kontaktovali, těm chodily někdy v květnu.

A já bych se chtěl zeptat: tito lidé samozřejmě dostanou důchod zpětně, ale musí platit i nadále zdravotní pojištění a nedostali ještě důchodový výměr. Dostali dvě oznámení o valorizaci, ale nedostali důchodový výměr, a když s oznámeními o valorizaci zašli na zdravotní pojišťovnu, chtěli žádat o to, aby vlastně už nemuseli platit zálohy - zálohy ze svého, a bohužel nemalé, s tím zpožděním důchodů je dostávají do nepříznivé ekonomické situace. A musím říct, že lidé na zdravotní pojišťovně se k nim chovají velice slušně, ale nemohou jim vyhovět. Říkají, ano, my vám to pošleme opět zpětně, až budete mít důchodový výměr. A pan ministr slíbil ve veřejném prostoru, že dá zprávu zdravotním pojišťovnám, asi tak před čtrnácti dny, třemi týdny, aby se tato situace neděla, a ona se děje pořád. Ptám se, pane ministře, jaká uděláte opatření, aby už to konečně skončilo? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Jenom oznámím, že pan ministr je řádně omluven, takže přijde klasicky v souladu s jednacím řádem odpověď do 30 dnů písemně.

S další interpelací vystoupí pan poslanec Julius Špičák a připraví se paní poslankyně Lenka Knechtová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Julius Špičák: Vážená paní předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, já tedy musím říci, že občas tedy nevěřím vlastním uším vzhledem k tomu, co tady prezentoval pan premiér o financování zdravotnictví. Takže zcela objektivně věda a výzkum u nás tedy nevzkvétá. Karlova univerzita je 250. na žebříčku evropských univerzit. Jsou před ní univerzity Kypru, Řecka, Portugalska, pobaltských republik, Budapešti. Máme málo ERC grantů. Náš výzkum je v násobcích horší objektivně, než je výzkum ve srovnatelných zemích, jako je Holandsko velikostně nebo Izrael nebo Rakousko. To je objektivní záležitost.

A je třeba říci zase zcela objektivně, že za naší vlády v podstatě investování do vědy a výzkumu dosáhlo rekordní výše. Předchozí předsedající sepsal Country for Future, v podstatě koncepci výzkumu. Premiér se stal předsedou Rady vlády pro vědu a výzkum, což byl tedy velice silný apel. Bohužel, přišel tehdy covid a došlo k paralýze v podstatě veškeré naší činnosti včetně výzkumu.

Rád bych připomněl, že v koaliční smlouvě současné vlády je uvedeno, že věda a výzkum mají nezpochybnitelnou podporu. V programovém prohlášení se zavazuje, že se zvýší výdaje na výzkum, vývoj a inovace. K tomu ovšem nedošlo. Rozpočet na Akademii věd - navrhovaný - je zkrácen o 10 %, rozpočet Grantové agentury České republiky je zkrácen o 10 % též, Technologické agentury grantové dokonce o 12 %.

Já si vůbec neumím představit, jak tedy za současné inflace bude Akademie věd fungovat. Takže já bych se chtěl obrátit na paní ministryni (Předsedající: Čas.) a příště se obrátím přímo na premiéra, jak obhájí svou funkci ve vládě (Předsedající: Čas, prosím.), když není schopna, aby ministr financí zajistil dostatečné financování rezortu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za vaši interpelaci, opět bude v souladu s jednacím řádem odpovězeno písemně do 30 dnů, neboť paní ministryně je řádně omluvena.

S další interpelací vystoupí paní poslankyně Lenka Knechtová, dále se připraví pan poslanec Igor Hendrych. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Předkládám interpelaci - zrušení státní podpory penzijního spoření pro starobní důchodce. Vážený pane ministře, vláda ve středu schválila novelu, která vedle zavedení nových možností zajišťování na stáří a úpravy příspěvků počítá se zrušením státní podpory penzijního spoření u lidí, kterým byl přiznán starobní důchod.

Podle Ministerstva financí se to reálně týká asi 750 000 z 4,36 milionu klientů penzijních společností. Ty tvrdí, že počet dotčených lidí bude ještě vyšší. Vnímáme to jako nešťastné rozhodnutí. Zasáhlo by odhadem milion lidí, kteří mohou ztratit motivaci dále si spořit a peníze zbytečně předčasně vyberou. "Pokud penzista ještě zvládá spořit či investovat, dělá si polštář pro pozdější období své penze, které bude z hlediska nákladů na zdravotní a sociální péči náročnější. A tyto zodpovědné lidi by měl stát podporovat," sdělil prezident Asociace penzijních společností.

Můžete prosím osvětlit situaci? Mám za to, že lidi je třeba motivovat ke spoření, a nikoliv jim omezovat možnost spořit. Vámi představená takzvaná důchodová reforma nijak nepracuje s motivací si spořit, což je veliká škoda. S ohledem na vyšší inflaci a snižování valorizací senioři sotva vyžijí a vlastní spoření by jim přišlo velmi vhod. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Velmi děkuji za dodržení času. A opět v souladu s jednacím řádem bude odpovězeno do 30 dnů.

Nyní vyzvu dalšího vystupujícího, pana poslance Igora Hendrycha, a připraví se následně pan poslanec Karel Rais. Prosím.

 

Poslanec Igor Hendrych: Dobrý den, paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Já to na začátek trošku odlehčím. Jsem rád, že se mohu po osmnácti letech od doby, co mi pan ministr Bek, tehdy v roli prorektora Masarykovy univerzity, slavnostně předal červený diplom, se s ním mohu setkat tváří v tvář v zastoupení tehdejšího rektora, kterým je pan předseda vlády. A teď už k věci tedy, pane ministře.

Já jsem před časem poměrně intenzivně komunikoval s vaším předchůdcem, panem ministrem Balašem, a bavili jsme se spolu o tom, jakým způsobem řešil, respektive jakým způsobem on by rád řešil problematiku nízkých mezd na vysokých školách, který vyústil v podstatě už v jakési konkrétní protesty akademiků v České republice, o kterých jistě velmi dobře víte, protože právě, jak jsem na začátku zmiňoval, pocházíte z akademického prostředí a tak dál.

A vím, že jste o tom jednali na vládě, vím, že pan ministr Balaš měl nějaké vize v této oblasti, psala o tom média a tak dál. Teď mám poslední dobou nebo pocit, že to nějak utichlo, tohle téma, že se o tom příliš nehovoří ve veřejném prostoru, a nevím tedy, jak tady s tímhle pocitem tedy naložíte, a proto vás tady interpeluji, abyste mi řekl, jaké máte v této oblasti vize, co hodláte v této oblasti udělat, jestli jste převzal nějaké teze od svého předchůdce nebo máte nějaké své vlastní?

Já se domnívám, že je to problém poměrně vážný, protože asi není úplně ideální, aby akademičtí pracovníci mnohdy na vysokých školách brali nižší platy - respektive tam jsou mzdy - než učitelé na základních a středních školách a tak dál. Takže doufám, že mi něco k tomu povíte. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní má slovo pan ministr školství Mikuláš Bek. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za tu otázku. Já jsem měl příležitost o tom problému debatovat v posledních týdnech jak s Českou konferencí rektorů, tak dnes s Radou vysokých škol, s vysokoškolskými odbory, se školskými odbory. Musím začít od toho, že vlastně si nejsem jist, jestli existuje jakýkoliv problém na úrovni systému.

Já vás seznámím s výší platů v jednotlivých kategoriích alespoň orientačně na vysokých školách v minulém roce. Odborní asistenti pobírají na vysokých školách veřejných v nějakém rozpětí mezi 45 a 62 000 korun měsíčně, docenti o 20 až 30 000 více a plat profesorů je v rozpětí od - v některých výjimečných situacích - 71 po 130 000 měsíčně. Myslím si, že na úrovni toho systému se ukazuje několik dysfunkcí, zejména třeba na uměleckých školách je úroveň platů výrazně nižší, tomu musíme věnovat velkou pozornost, ale v zásadě platí, že za celé vysoké školy je platová úroveň podle mého soudu adekvátní situaci v jiných sektorech veřejných, a musím říci, že plat učitelů bez vedoucích pracovníků byl v tom minulém roce někde kolem 48 000. To je za všechny, od juniorních až po seniorní.

Zatímco odborný asistent, který má srovnatelný plat, spíš vyšší, je člověk pořád ještě spíše na začátku své akademické dráhy a měl by se v dohledné době vždycky habilitovat, takže z mého pohledu ten problém se spíš ukrývá uvnitř vysokých škol. A tady je třeba říci toto. České vysoké školy mají z hlediska mezinárodního srovnání podle Evropské univerzitní asociace mimořádnou míru autonomie ve věcech mzdových a finančních a personálních. Téměř nikdo jiný nemá takovou míru svobody a se svobodou přichází zodpovědnost. A já jsem přesvědčený a řekl jsem to rektorům, že některé vysoké školy připustily asociální míru diferenciace uvnitř těch škol, na návrh rektorů a se souhlasem senátů schvalují rozpočty, které nejsou férové. Týká se to jenom omezeného množství vysokých škol, některé vysoké školy - k mému údivu v minulosti, já jsem jako rektor s tím nikdy nesouhlasil a neudělal bych to - přijaly mzdové předpisy, které připouštějí různý tarif pro lidi se stejnou kvalifikací. Neumím si představit, jak to prošlo u nich kolektivním vyjednáváním, na Masarykově univerzitě bychom nikdy nic takového nedopustili.

Myslím si, že to ukazuje určitá selhání akademické samosprávy. Já jsem si vědom těch příčin. Jsou v tom, že máme nastaveno financování v příliš mnoha rámcích, které komplikovaně umožňují přesouvání prostředků pro zachování jakési sociální soudržnosti těch univerzit. Část viny je v třicet let budovaném systému financování vysokých škol a výzkumu u nás, ale tu rozhodující roli mají akademické samosprávy.

A já jsem řekl velmi jasně svým kolegům - já jsem stále ještě na zlomek úvazku dokonce pěšákem na své univerzitě - že si musíme vybrat. Já jsem současně už léta členem univerzitní rady v Augsburgu. Tam neexistuje senát, existuje tam univerzitní rada, kde je polovina externích členů, o počtech míst rozhoduje ministerstvo školství a stanovuje také platy těm lidem. A já jsem připraven vysokým školám v zákoně nabídnout alternativy řízení - buď si vyberou svobodu a zodpovědnost, anebo otroctví státu, ale pak bude stát rozhodovat o tom, jaké jsou náklady a v jakých programech kolik lidí vyučuje kolik studentů tak, jak je to mezinárodně běžné.

Musíme si vybrat. Buď svobodu, a já myslím, že je správná, já jsem ji vždycky hájil, opravdu i ve střetu s kýmkoliv, včetně prezidenta, jsem zastáncem té autonomie, ale pak s autonomií musí jít zodpovědnost, včetně sociální. Já myslím, že máme nástroj, jak tomu můžeme napomoci, já jsem připravený zavést do standardů akreditačních požadavek na nějaké ohodnocení těch lidí, já myslím, že nemůže provozovat studijní program ten, kdo nezaplatí dobře učitele.

Myslím si, že musíme dát pobídku vysokým školám v některých ukazatelích, aby mzdová diferenciace byla negativním faktorem, protože se to dostalo za ty hranice, a jsem připraven hledat nástroje, jak pomoci s reformou personálního řízení vysokých škol v budoucnu. Ale za jasné závazky změny k lepšímu, nemyslím si, že bychom nalitím jakéhokoliv množství financí do stávajícího systému dosáhli jakéhokoliv výsledku. (Předsedající: Čas.) Děkuji za tu otázku.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a vnímám, že pan poslanec položí doplňující otázku - je tomu tak. Prosím.

 

Poslanec Igor Hendrych: Já vám děkuji, pane ministře. Já si myslím, že mě to značné míry řekněme uspokojilo, vaše slova. Doufám, že se to bude tedy nějakým způsobem posouvat dál a změny, o kterých mluvíte nebo které máte na mysli, budete postupně realizovat. Já myslím, že nebudu sám, kdo to bude sledovat a případně se vás ptát dál, a nemusí to být nutně tady v tomto formátu, můžeme si o tom klidně promluvit, pokud budete souhlasit, i někdy tady třeba v kuloárech a podobně, v čem je ta problematika, což mě zajímá. Naprosto souhlasím, a tím bych to uzavřel, s tím, že je to volba mezi svobodou akademickou - sám v podstatě působím také na akademické půdě - a mezi direktivou státu, že by to mělo být nějakým způsobem balancované a tak dál. Na druhou stranu je třeba myslet na to, že skutečně veřejné vysoké školy zejména tedy nabízejí nějaký veřejný statek, který v podstatě by měl podléhat nějakým způsobem pod dohled státu. Stát by měl na jedné straně připustit ty soubory, na druhou stranu by měl skutečně dohlížet na to, zda veřejné prostředky (Předsedající: Čas.) jsou adekvátně přerozdělovány a zdali ten veřejný statek... (Předsedající: Čas, prosím.). Dobrá.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Vnímám, že pan ministr ještě zareaguje. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek Jen krátká reakce. Já tu debatu vítám, jsem k ní připraven jak na půdě školského výboru, tak neformálně v jakémkoliv okruhu. Je to významné téma. Jen hledejme nástroje, které jsou slučitelné se současným pojetím akademické svobody, anebo hledejme jiné nástroje, ale myslím si, že tady opravdu klíčovou roli mají akademické samosprávy, které řídí také efektivitu svých institucí. Když se podíváte na rozdíly, které už dneska nemohou souviset nutně s historickými koeficienty, které hrají v systému financování malou roli, vlastně to klade otázky opravdu kvality managementu jednotlivých fakult a jednotlivých univerzit velmi naléhavě. Děkuji, ale jsem připravený na tu debatu.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji velmi. Nyní přistoupíme k další interpelaci, dalším interpelujícím bude pan poslanec Karel Rais, připraví se následně pan poslanec Milan Feranec. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji vám. Vážená paní ministryně, vážení kolegové a kolegyně, já bych se chtěl věnovat problematice financování vědy, výzkumu. V roce 2021 Česká republika poprvé dosáhla hranice 2 % HDP celkových výdajů za výzkum a vývoj a to se stalo za vlády hnutí ANO. Pro návrh rozpočtu na rok 2024 bohužel tak optimistické údaje už nejsou, o desetinu ve srovnání s rozpočtem na rok 2023 se sníží výdaje na výzkum. To znamená, že například univerzity přijdou asi o 2,1 miliardy na výzkum, Akademie věd o 600 milionů, Technologická a Grantová agentura dohromady o 1,2 miliardy.

Já bych měl dotaz, co udělá paní ministryně a lidé kolem ní, kteří mají na zodpovědnosti vědu a výzkum, co udělají pro to, aby se vrátili zpět k růstu finančních prostředků do oblasti vědy a výzkumu, jak v podstatě jsme to byli schopni udělat my v roce 2021?

A druhý dotaz: Je reálné dosažení, alespoň zamezení dalšího poklesu finančních prostředků do oblasti vědy a výzkumu? Ty dříve citované údaje jsem bral z konsolidačního balíčku z června roku 2024, kde se hovoří o snížení výdajů na vědu a výzkum asi o 10 % pro rok 2024. To samozřejmě vyvolalo bouřlivou negativní reakci. Tady můžu citovat třeba rektorku Univerzity Karlovy paní Králíčkovou, která sdělila, že Českému vysokému školství v současnosti chybí zhruba asi 10,5 miliardy korun ročně, další snižování výdajů na vědu a výzkum samozřejmě kritizuje. Takto bych mohl brát všechny stakeholdery, kteří v podstatě v oblasti vědy a výzkumu se objevují. (Předsedající: Čas, prosím.) Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji pěkně a opět zopakuji, že paní ministryně je řádně omluvena a odpověď bude zaslána písemně do 30 dnů.

Následující interpelaci přednese pan poslanec Milan Feranec a připraví se pan poslanec Hubert Lang. Prosím.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, paní místopředsedkyně. Ptát se nepřítomného ministra mi přijde poněkud neefektivní, takže tímto se interpelace vzdávám. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Rozumím. Přistoupíme tedy k interpelaci pana poslance Huberta Langa a následně se připraví pan poslanec Patrik Nacher. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já jsem svou interpelaci nazval určité kauzy hnutí STAN - Legitimnost ministra vnitra Rakušana ve vládě. Já tady nebudu rozporovat, zda je vláda legální - ano, vláda je legální, a pane ministře, nevím, jestli již vaše účinkování jako prvního místopředsedy této vlády už je legitimní. Jestliže se podíváme na určité výsledky, tak 63 % obyvatel České republiky nevěří této vládě. Tato vláda je nejhorší za posledních dvanáct let. Podíváme-li se na další statistiky, vaše hodnocení z hlediska proběhlých průzkumů roku a půl na Ministerstvu vnitra, dostáváte známku - od stupně 1 do stupně 5 - 3,9. Obecně v dlouhodobém průzkumu vaše hnutí STAN se pohybuje na částce 5,8.

Moje první otázka je jednoduchá. Jste spokojen s tím, jak hnutí STAN a vy jako první místopředseda vlády zastupujete tuto vládnoucí koalici? Domníváte se, že výsledky, které jsem tady četl, jsou v pořádku? A k tomu, abych naplnil částečně tu interpelaci. Od samého počátku hnutí STAN provází neprůhledné financování, byly to firmy z Kypru, potom nastoupila akce Dozimetr, různé propojení politiky a byznysu, nějaké nesouvislé věci, úplatky, jmenování, nejmenování ředitele UZS, potom výměna ještě policejního prezidenta v době, kdy jste byl pouze nominantem na pozici ministra vnitra, už jste prostě dělal určité personální věci, obrovská anabáze kolem České pošty, která se neustále táhne. Potom další vaše věci, jako jsou například různé performance, byl to ten pytel na Putina na půdě Ministerstva vnitra, řešení celé problematiky lex Ukrajina.

A úplně na závěr - my jsme se bohužel včera nestihli utkat, byť jsem byl první přihlášený - je to rámcová pozice vlády, které nevěřím ani nos mezi očima, když tady již říkal pan premiér, a vůbec ten Pakt povinné solidarity. Doufám, že na to ještě dojde, takže děkuji zatím za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně, i za dodržení času. Nyní se svou reakcí vystoupí pan vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju, paní místopředsedkyně. Děkuji, pane poslanče, prostřednictvím paní místopředsedkyně. Já si dovolím vtípek na začátek: když jsem viděl seznam dnešních interpelujících, až se mě moje děti dnes večer budou ptát, co jsem ve Sněmovně dostal k svátku, tak já řeknu: Huberta Langa, protože to je poslanec, který na mě dneska dal šest nebo sedm interpelací, ještě si určitě popovídáme. A myslím, že si popovídáme o mnohem zajímavějších věcech a dostanete se k interpelacím, které s prominutím dávají nějaký smysl a budou mít nějakou věcnou podstatu.

Tady se ptát v interpelacích politiků na to, co říkají na výsledky průzkumu veřejného mínění, co říkají na výsledky voleb a na svoji podporu, to je trochu zvláštní otázka. Tak já vám odpovím, pane poslanče a doufám, že se dostaneme... (Poslanec Lang hovoří s poslancem Nacherem.) Děkuji, já se vám pokouším odpovídat, tak je to možná dobré, kdybyste mě poslouchal, když už jste se mě ptal, děkuju. My doufáme, že se dostaneme opět na trajektorii růstu, to je normální v politice. Jednou jste dole, jednou nahoře. A myslím, že na tom nejsme ještě mezi stranami až tak špatně, jsme kolem 7 % stabilních průzkumů v průměru z toho, co teď vychází. Chtěli bychom samozřejmě být výše. Já vám moc děkuju za starost o hnutí STAN a můžu vám jménem hnutí STAN slíbit, že uděláme všechno pro to, abychom se zase do toho růstu dostali, z nějakých metod naší práce, jak se na to připravujeme, pane poslanče. Připravujeme velmi dobře naši evropskou kandidátku, v krajských volbách budeme obhajovat čtyři hejtmanské posty, to je více než v případě hnutí ANO. Těšíme se na to a doufáme, že obhájíme. Máme silné regiony a těšíme se na férový souboj v těchto volbách.

Co bych vám tak k hnutí STAN ještě řekl. Na rozdíl od všech stran a hnutí, které měly kauzy jako Stoka a podobně, jsme očistili svoje financování. My jsme všechny dary po analýze našeho financování vrátili na dobročinné účely. My jsme měli jednoho trestně stíhaného, zatím neodsouzeného politika, já zdůrazňuji jednoho, myslím, že v té kauze Stoka byli tři, pokud se nepletu, se stranickou příslušností ANO.

A hlavně vidíte jednu konkrétní věc, pane poslanče. Jako ministr vnitra - a to mi tu legitimitu dává - jsem nikdy do žádného vyšetření nezasahoval. Viděl jste někdy nějaký článek, poznatek, jakoukoliv informaci o tom, že by tady bylo něco netransparentního, co bych z pozice ministra vnitra dělal vůči vyšetřování? Pokud ano, řekněte to, řekněte to tady na mikrofon a já po vás budu chtít jakýkoliv důkaz. Naopak se stávalo obvykle v historii této země, že ministr, který byl na daném ministerstvu, v době jeho ministrování naopak zcela rovně a otevřeně docházelo k vyšetřování politika z jeho vlastního hnutí. Tak často se to v minulosti nestávalo. Naopak, policie pracuje transparentně.

Pokud nejsme populární v této těžké době, ve které jsme, to se vládám stává. My doufáme, že budeme v dalších letech na trajektorii růstu. Je to taková trochu podivuhodná otázka ptát se, co říkáte tomu, že jste, nejste populární. Já si myslím, že od toho je v demokratické zemi takový dobrý institut, který potom tu popularitu změří, a ten institut se jmenuje volby. Vy jste politik, já jsem politik, pojďme se utkat ve volbách, pojďme naši popularitu změřit ve volbách a pojďme se potom dostat k nějaké interpelaci, která má nějaký racionální základ. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku pana poslance, prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji. Já jsem tedy rád, že jsem byl - k vašemu svátku dneska vám přeji všechno nejlepší - že jste si mě přidělil sobě k svátku, ale chtěl bych říci tedy odlehčení už v této věci, kdy nejsem samozřejmě spokojen s tím, jak jste mi to zdůvodnil. Vy jste byl nedávno v Chorvatsku, kde jste obdržel Řád knížete Trpimira, jistě záslužné ocenění, jež toto slovní spojení evokuje, ale nechci se dotknout Chorvatů.

Stav, který panuje v naší zemi, co se zde nyní děje a proč se zde také utkáváme, proč jsem měl i tuto interpelaci, jednu z těch pěti dnešních, určitá míra trpění či spíše utrpení, co nyní zažíváme, je i díky spoluvládě STAN pod vedením prvního vicepremiéra této pětislepené vlády, pana Víta Rakušana. Tento řád tedy byl udělen správné osobě, ale domnívám se, že byl udělen ve špatném státě. Tím, že máte dnes ten svátek, já navrhuji, že bychom zavedli v České republice Řád utrpení prvního stupně a jako první nositel byste měl být vy, pane ministře. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Vnímám, že je zájem o reakci, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Ano, krátká reakce, když jsme se pustili do toho humoru, který tedy musíme číst z papíru - takový připravený vtip, ale docela vyšel. Tak jenom poznámka k tomu. Trpimir byl chorvatský kníže. Je to jedno z nejvyšších chorvatských státních vyznamenání, které mi bylo propůjčeno za to, že Chorvatsko za našeho předsednictví v Radě Evropské unie vstoupilo do schengenského prostoru, o což se Česká republika významně zasloužila. Tuto agendu nikdo za posledních jedenáct let za žádného předsednictví neotevřel, Chorvatsko na to dlouhodobě čekalo. Já si toho velmi vážím, protože my jsme tady přinesli velký benefit českým občanům. Víme, že chorvatské moře považujeme bezmála za moře své. Oni teď bez toho, aby museli čekat na slovinsko-chorvatských hranicích, v pohodě projedou a užijí si jistě letní dovolenou. Dobře, takže to byl jeden z výsledků toho evropského předsednictví, výsledků této vlády, který určitě i českým občanům přinese nějaký benefit. Pokud si toho Chorvaté váží jako naši blízcí přátelé, já bych rozhodně jejich státní vyznamenání nějak nezesměšňoval. Třeba jednou taky nějaké dostanete.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Opět děkuji za dodržení času. Přistoupíme k další interpelaci. Interpelujícím bude pan poslanec Patrik Nacher, posléze se připraví paní poslankyně Helena Válková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, jsem mile překvapen, že tady je pan ministr. Já to neberu jako interpelaci, spíš to beru v tomto případě jako osvětu. O co jde? Jde vlastně o uvádění nebo neuvádění toho, jestli auto je v exekuci nebo je exekuováno v registru silničních vozidel. Já jsem pana ministra interpeloval, my jsme to nějakým způsobem řešili i ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti. Pak se tady objevil další případ, kdy už došlo dokonce k řetězení, že někdo koupil auto, které bylo v exekuci, už od někoho, kdo to sám koupil předtím. To znamená, že se to takhle řetězilo a v zásadě tím, že se to neřeší, pak dojde k tomu, že to je o tom, kdo má toho Černého Petra, respektive kdo je ten poctivý, kdo to nahlásí, tak ten přijde o auto, ale peníze nedostane zpátky.

Jednu interpelaci jsem měl a dostal písemnou odpověď, protože pan ministr tady nebyl. Já jsem se jenom chtěl zeptat, protože to chci posunout ve spolupráci tady s panem ministrem. V té písemné interpelaci je uvedeno, že z výše uvedeného - je tam nějaký popis - vyplývá, že registr silničních vozidel není nejvhodnějším a ani vhodným prostředkem pro zobrazování příznaků v exekuci. Závěr: Ministerstvo dopravy doporučuje vytvořit jednotnou centrální evidenci vykonávaných exekucí mimo registr silničních vozidel. Tady je ta písemná odpověď.

Já s tím v zásadě relativně souhlasím, tudíž bych se chtěl zeptat pana ministra, co mám udělat nebo co uděláme společně s Ministerstvem spravedlnosti a jaký tlak vytvořit, abychom s tím nějakým způsobem pohnuli, protože jak říkám, mně se pravidelně ozývají lidé, kterým se to stalo. Ono jich nemusí být tisíce, můžou to být stovky, možná desítky, ale jde o desítky tisíc korun, o které oni přijdou. Jde vlastně tady o to, že v době digitalizace nám to přijde - a mně to přijde - celkem jako jednoduchá věc. Děkuji. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní s reakcí pan ministr dopravy Martin Kupka, prosím.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka Vážená paní předsedající, vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, především přímá odpověď na tu otázku. Rád bych inicioval společné setkání vaše, Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva dopravy s tím, že ho uspořádáme v dohledné době a požádáme o účast i Exekutorskou komoru, která v tom hraje významnou roli. Zkusím přesto ozřejmit, v čem je zakopaný pes a proč Ministerstvo dopravy v tomto směru nedává vyhýbavou odpověď, jenom vysvětluje, že náš registr vozidel se třeba i ve svých konstitutivních účincích zásadně liší od katastru nemovitostí. Základní parametr odlišnosti spočívá v tom, že v případě katastru nemovitostí ta věc má příslušného vlastníka právě v okamžiku, kdy je jeho vlastnictví do katastru, do toho registru, vloženo, zatímco v případě registru vozidel jde jen o nástroj evidence a nepřísluší tomu, kdo je evidenčním orgánem, zkoumat, jakým způsobem následně jsou upravena práva k předmětu toho zápisu či té evidence.

My v tomto směru říkáme poctivě, že je nezbytně nutné dát dohromady pro to, abychom to dokázali řešit a zobrazit tu exekuci v našem registru, zrcadlit ji, tak k tomu ale potřebujeme jednotný registr exekucí, protože v tuto chvíli část exekucí je vedena v zpoplatněném registru exekutorském, tedy evidenci exekucí, kterou vede Exekutorská komora, a další exekuce pak jsou vedeny pod registry soudů či pod finančními úřady. Nemáme tím pádem jednotný zdroj informací, který bychom mohli pro ten registr vozidel využít. Hrozilo by pak, že na údaj, který bychom třeba odrazili jenom na základě údajů z centrální evidence exekucí, nebudeme schopni garantovat ani úplnost a pravdivost té informace en bloc tak, aby zachytila případně i problémy spojené s exekucí danou jiným titulem, jiným rozhodnutím.

V tomto směru tedy vidíme opravdu jako jediný možný zdroj budoucí a to je ta jednotná evidence exekucí, která by v tomto ohledu umožnila odrazit právě informaci úplnou, a počítat s tím dále, že pokud bude takhle zrcadlena v našem registru vozidel, stejně bude mít spíše informativní charakter. Zdůrazním proč - protože my nemáme nástroj, jakým způsobem evidenční orgán, což je nejčastěji obec s rozšířenou působností, by i ten zápis mohla ovlivnit jinak než prostou informací. Pokud by ten, kdo ve lhůtě 10 dnů po uzavření kupní smlouvy i nadále trval na tom, že se to vozidlo zapíše do jeho vlastnictví, bude učiněn patřičný zápis v evidenci, v registru vozidel, tak tomu ten evidenční orgán nemá ani jak zabránit. On to musí provést, pokud bude mít k dispozici doklad o tom, že to vozidlo opravdu ve prospěch toho vlastníka bylo pořízeno. To je jedna svízel, se kterou si právně neumíme poradit, protože tam je samozřejmě určující úkon vedený podle občanského zákoníku. Nicméně vnímám jako užitečné, aby ta informace byla dostupná a aby se k ní ten budoucí vlastník mohl dostat, byť bude mít víceméně informativní charakter.

Aby podle toho třeba mohl podniknout příslušné kroky, museli bychom také ošetřit, jakým způsobem by případně bylo možné se zeptat dopředu před uzavřením smlouvy kupní a zaplacením té částky, zda vozidlo v registru, který ale v tomto případě má opravdu jenom evidenční roli, je vedeno, či nikoliv. Pak by možná bylo efektivnější - umíme zrcadlit tu informaci, ale tvrdím, že by bylo efektivnější - pak zpřístupnit ten celkový registr, celkovou evidenci exekucí tak, aby kontrolu mohl provést dopředu každý zájemce a zkontrolovat na základě jednoduchého dotazu, zda vozidlo, které si chce pořídit, je předmětem rozhodnutí o exekuci, či není.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Čas! Děkuji. A doplňující dotaz či reakce pana poslance?

 

Poslanec Patrik Nacher: Já bych chtěl velmi poděkovat panu ministrovi dopravy. Souhlasím s tím, že to není tak jednoduché jako u katastru nemovitostí. Na druhou stranu každý z nás máme zkušenosti, když třeba se snažíte hledat třeba nájemníka do svého bytu, jdete do registru exekucí, jestli byste nepronajali byt někomu, kdo je v exekuci. Nicméně je pravda, že z toho nemusíte vždycky poznat, že jaké všechny movité věci dotyčný má exekuovány. To znamená, že já vítám iniciativu, aby byla, jestli můžu poprosit, co nejrychleji - to znamená Ministerstvo dopravy, Ministerstvo spravedlnosti, Exekutorská komora, protože já bych tam měl hned další podnět, a to jest usnadnění zaměstnavatelů práci se zaměstnanci, na které jsou vedeny exekuce, takže ono těch věcí, které by se daly řešit, je víc.

Děkuju a těším se na tu schůzku, aby byla co nejdřív (Předsedající: Čas!), protože to pomůže mnoha lidem. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: A reakce pana ministra?

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka Chci jenom potvrdit, že opravdu zorganizujeme tu schůzku v co nejkratším čase. Cíl je společný, zajistit, aby prostě třeba nedostatečnou informovaností netrpěli ti, kteří si pořizují vozidlo, a nemají možnost se dostat k těm finálním informacím.

Doplním ještě, že to opravdu tak jednoduché není, protože v případě exekucí je okolnost závazku vůči majetku vedena nikoliv jenom samotným rozhodnutím, ale doručením rozhodnutí, což je zároveň věc, která z hlediska záznamu registru vozidel také nebude tak snadná. Nicméně cíl je najít nějaké řešení, které by bylo cenově dostupné, které by bylo efektivní a které by bylo možné v dohodě Ministerstva dopravy a Ministerstva spravedlnosti zajistit s tím, že vnímám, že i vaše zkušenosti v této oblasti by mohly být cenné pro nalezení nějakého efektivního praktického řešení.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a s další interpelací vystoupí paní poslankyně Helena Válková, připraví se paní poslankyně Karla Maříková, prosím.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, paní místopředsedkyně. Bohužel tady pan ministr spravedlnosti není přítomen, takže mně nezbývá než jenom informovat takto na mikrofon o situaci, kterou určitě nikdo z nás, včetně jeho, nepovažuje za optimální. V minulém roce došlo k novelizaci - která už je samozřejmě účinná, je to zhruba rok - zákona o obětech trestných činů č. 45 z roku 2013. Bude mimochodem slavit teď deset let od přijetí v roce 2013. Je to velmi dobrý, i z hlediska evropských standardů srovnatelný, a v něčem dokonce zákon, který předstihuje takový ten průměr, takže Česká republika se nemá za co stydět. Nicméně ta novela - řekněme že nedopatřením - zhoršila přístup obětí, dětských obětí sexuálních útoků, k poskytování peněžité pomoci jak k překlenutí zhoršené sociální situace, tak k určitému příspěvku na odškodnění způsobené nemajetkové újmy.

V současné době probíhají různá jednání, ale ona se protahují. Já tuto problematiku dlouhodobě sleduji už kvůli tomu, že jsem spoluautorka toho zákona, byť lví podíl na tom má samozřejmě hlavně Petra Vitoušová z Bílého kruhu bezpečí, a my se znepokojením sledujeme, že ministerstvo přešlapuje na místě. Dva odbory, legislativní a odbor odškodňování, očividně zřetelně zastávají různé názory, a to nepomáhá dětským obětem, aby se opět dostaly díky novelizaci anebo alespoň výkladu té nové právní úpravy (Předsedající: Čas.) v jejich prospěch, k té žádoucí finanční pomoci. (Předsedající: Děkuju, musím.) Proto se jenom táži pana ministra Blažka - já se nemůžu dotázat, paní místopředsedkyně, ještě jednou.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já vím, ale já se omlouvám, já opravdu musím.

 

Poslankyně Helena Válková: Dobře. Proto se jenom táži, jestli v této situaci něco připravuje konkrétního, jinak podám sama poslanecký návrh.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Prostě takto to je pro všechny, pro všechny ty dvě minuty, prosím o zohlednění. A ještě upozorním, že odpověď přijde samozřejmě standardně písemně.

Co se týče další vystupující, je jí paní poslankyně Karla Maříková, následně se připraví pan poslanec Zdeněk Kettner. Prosím, paní poslankyně, ujměte se slova.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, během vašeho působení na Ministerstvu vnitra došlo k rapidnímu nárůstu kriminality. Podle oficiální policejní statistiky bylo v roce 2022 na území České republiky registrováno 181 991 trestných činů. Oproti roku 2021 došlo k nárůstu o 28 758 skutků, což je v procentuálním vyjádření o 18,8 % více. Z celkové kriminality narostla násilná kriminalita. I v této oblasti evidujeme nárůst konkrétně o 10,2 %, tedy konkrétně nárůst o 13 180 skutků.

Národní ekonomická rada vlády připravila návrh na snížení schodku veřejných rozpočtů. Návrh Národní ekonomické rady vlády obsahuje šestnáct opatření na zvýšení rozpočtových příjmů a dvanáct opatření na omezení výdajů. Na příjmové straně rozpočtu NERV navrhuje například redukci počtu policistů. Vy jste to odmítal, ale nyní se dočítám, že Policie musí šetřit. Platy udrží, ale budou propouštět. Služebny zatím neruší. Snižování počtu policistů může znamenat další nárůst kriminality, ale také zánik některých oddělení. V době, kdy je v naší zemi neprověřených několik set tisíc Ukrajinců a mohou přibývat i nelegální migranti z třetích zemí, je snižování počtu policistů hazard s bezpečností našich občanů. Mě by zajímalo, pane ministře, kolik policistů se propustí, nebo jiných pracovníků? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a nyní vystoupí pan vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan. Prosím, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju, paní místopředsedkyně. Já bych byl rád, abychom poctivě pracovali s daty. Tak já bych - a už jsem to tady říkal včera, ale chápu, že v té diskusi toho padlo hodně a že se nedalo stihnout všechno, já jsem určitě také všechno nestihl z vašich argumentů a vy jste určitě nestihli všechno z argumentů mých.

Ještě jednou zdůrazňuji, že kriminalita se v loňském roce nedostala na předcovidová čísla. Kdo se kriminalitou a jejím řekněme průběhem zabývá odborně, ve všech zemích po celém světě prostě poklesla kriminalita výrazně v době covidových opatření už jenom z toho důvodu, že covidová opatření chtě nechtě platila pro úplně všechny vrstvy společnosti, a to i pro ty, které se dopouští nějaké závadové činnosti. Na celém světě nám poklesla kriminalita, podívejte se na jakékoliv statistiky jakékoliv země. Která kriminalita začala stoupat v covidové době a ten trend pokračuje i nyní, je kyberkriminalita, protože se lidé pohybovali mnohem více v online světě. Mělo to bohužel velmi negativní důsledky třeba na typ kriminality, jako je sexuální obtěžování dětí na internetu. To je doslova epidemie a to je něco, čemu se i Česká republika bude muset umět účinně bránit, protože tato kriminalita stoupala.

Ale teď si porovnávejme přece - a objektivně - rok 2019, kdy byla normální situace, pak několik let pandemie, myslím si, že je v tom logika, pak se vrátil život k normálu a ten život k normálu se chtě nechtě vrátil prostě i tím, že ta kriminální činnost se na ulice bez těch všech opatření, která jsme zažívali, prostě vrátila, a porovnávejme seriózně, porovnávejme rok 2019 a 2022. Stále je hodnota kriminality v roce 2022 nižší v celkových číslech, než byla v roce 2019. To je přece poctivá práce s daty. Buď chceme dělat politiku a někoho mermomocí za něco napálit, napadnout, ukázat, dokázat, anebo chceme občanům téhle země dávat relevantní data, a tohle je relevantní statistické srovnání. Rok 2020, 2021 se nepočítá.

A teď ta fakta, o kterých jsem hovořil. V Rakousku mnohem větší nárůst kriminality, stejně tak v Německu, stejně tak v Polsku, stejně tak i na Slovensku. Menší nárůst kriminality ve středoevropském prostoru byl jenom v Maďarsku. Tady jsou ty statistické grafy. Takže všechny ty země, které jsou v našem okolí, logicky v loňském roce zaznamenaly ve změněné atmosféře nárůst. Ale my jako Česká republika jsme se nedostali na rok 2019. To jenom k té kriminalitě.

A teď k těm číslům policistů. No tak logicky, policie stárne a generace sedmdesátých let, nejsilnější, takzvané Husákovy děti, nedospěly do Kristových let, jak je v jedné písničce, ale do výsluhových let. Jsou ve výsluhové kategorii. Nastoupily k policii v devadesátých letech a teď obrovská kategorie lidí dospěla, největší statistický podíl, do výsluhových let, protože nastoupily v devadesátkách k policii a teď do toho dospěly. Takže ta odchodovost z pohledu jednoduché demografie prostě bude vyšší.

Ale pokud se mě ptáte, kolik propustíme policistů v příštím roce - nula. Nula policistů, nula hasičů. Žádná tabulková místa policistů ani hasičů se neruší a platy policistů klesat nebudou, naopak v lednu vyrostly o 10 % do tarifů, u začínajících policistů dokonce o 17. Ano, vím, na co narážíte, na diskusi ve veřejném prostoru, zda snižovat tarifní platy o 5 %, a já říkám ne, říkám to jednoznačně a říkám, že by to u policie a u hasičů způsobilo obrovitánskou odchodovost, která by nepřinesla žádný ekonomický profit, protože kdyby třeba odešlo - prosím, nechytejte mě teď za slovo - 7 000 policistů a 1 500 hasičů, tak jenom na odchodném a výsluhách zaplatíme víc, než bychom ušetřili, kdybychom komukoliv brali na tarifech.

Takže ještě jednou, víc možná pro policisty než pro vás, paní poslankyně, a pro hasiče, nikdo jim na tarify sahat nebude, platový objem neklesne. A to je důležitá zpráva, stejně jako se nebudou škrtat tabulková místa. Ano, že jsem za to i kritizován, to je možné, ale my nemůžeme říci, Dánsko má méně policistů než Česká republika, jak je to možné? No, protože mají úplně jiné agendy. Musíme se podívat, co všechno česká policie, třeba cizinecká policie, musí zvládat a co se jinde dělá úředním způsobem.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a paní poslankyně vystoupí se svým doplňujícím dotazem. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pane ministře, tak kdo bude tedy propuštěn a kolik se tím ušetří?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a opět pan ministr.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: K zefektivnění bude muset dojít, ale ještě samozřejmě teď vypracováváme rozpočet na příští rok, to se plánuje, a samozřejmě že u občanských zaměstnanců Policie České republiky, což nejsou příslušníci, je možné, že bude muset dojít k částečnému snížení stavu, ano, to je možné, ale ne u policistů a ne u hasičů. Nezavádějme prosím ty informace jinam, jak už se několikrát objevilo. Samozřejmě že v této chvíli, když je schvalován rozpočtový výhled na rok 2024, vám jako ministr nemůžu garantovat objem financí pro příští rok. To je ta politika, to je to tvrdé vyjednávání, co nás čeká, to je to, co zažíváme za každé vlády, ať je modrá, rudá, zelená nebo jakákoliv jiná, to je souboj jednotlivých rezortních ministrů s ministrem financí o objem finančních prostředků, které půjdou. Ale to se přece neví teď, jak ten výsledek dopadne, to budeme vědět někdy na podzim. A já říkám, že zásadní pro mě je, aby, a to ještě jednou zdůrazňuju, policistům ani o korunu neklesly tarify, aby se žádné policejní a hasičské místo nerušilo. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: I já děkuji. Přistoupíme nyní k interpelaci pana poslance Zdeňka Kettnera a poté se opět může připravit paní poslankyně Karla Maříková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já bych se pana ministra rád zeptal: V rámci schválení novely školského zákona došlo ke schválení i pozměňovacího návrhu pana poslance Výborného a spol., kde se, co se týká platů, rozdělili na dvě kategorie, na učitele a pedagogické pracovníky. Součástí tohoto pozměňovacího návrhu je zmíněno i to, že vzniknou vlastně dvě rozdílné tarifní tabulky. Tak bych se rád zeptal, zda už se na tom pracuje, nebo zda je to hotové, jak moc to zasáhne do rozdílu platů mezi učiteli a pedagogickými pracovníky a případně kdy to bude k dispozici, aby se učitelé a pedagogická veřejnost na to mohli podívat? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji a nyní se svou odpovědí pan ministr školství.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za tu otázku. Já o té věci teď poměrně intenzivně debatuji jak se školskými odbory, tak s příslušnými součástmi Ministerstva školství. V tuhle chvíli mohu říci toto: Ministerstvo školství na pracovní úrovni vede debatu s Ministerstvem práce a sociálních věcí o případných variantách úpravy těch tabulek. Jedna z těch variant počítá například s tím, že by se redukoval počet stupňů podle odsloužených let. Součástí té debaty je samozřejmě i otázka neučitelů pedagogů a nepedagogů nebo neučitelů ve školách. Já jsem slíbil odborům, že o té věci spolu budeme teď pravidelně mluvit, abychom se navzájem nepřekvapovali.

Předpokládám, že v krátké době pracovní týmy Ministerstva školství a MPSV přijdou s nějakými variantami, které pak budou předmětem politického posouzení a nějakého dialogu mezi mnou a panem ministrem Jurečkou a potažmo vládou, takže doufám, že se k tomu postavíme čelem rychle. Vím, že je po tom velká poptávka a po tom, jakým způsobem se promítne ten závazek ke 130 % do návrhu rozpočtu na příští rok. Koneckonců i tady během interpelací zaznělo, jaká je situace teď v tom návrhu Ministerstva financí, který samozřejmě nezohledňuje závazky, které byly zakotveny v legislativě. Takže během - předpokládám - měsíce července pokročíme v přípravě těch tabulek a také ve vyjednávání o alokaci finančních prostředků, která má garantovat mzdy.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já vám děkuji. Je zájem o doplňující? Není zájem o další otázku.

Čili přistoupíme k interpelaci opět paní poslankyně Karly Maříkové a následně se připraví pan poslanec Patrik Nacher. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane nepřítomný ministře, vy jste prohlásil, že se budou po celé republice rušit lékařské pohotovosti, a to i přesto, že pohotovosti jsou přetížené už nyní. V současné době kraje zřizují 113 pohotovostí. Podle vás by prý stačilo, kdyby pohotovosti byly jen v nemocnicích s urgentním příjmem. Spojení lékařských pohotovostí s urgentními příjmy by však znamenalo, že míst, na které se mohou pacienti obrátit, by ubylo. Ministerstvo plánuje, že do roku 2026 bude v Česku fungovat 89 urgentních příjmů. Pokud by byly pohotovosti jen u nich, ubylo by jich 24. Dojezd na pohotovost z některých měst, třeba Mariánských Lázní, je do nemocnice v Chebu 35 kilometrů. Dá se tedy očekávat, že lidé budou více využívat rychlou záchrannou službu, která bude ale třeba potřeba u vážnějšího případu.

Pane ministře, uvědomujete si, že tento krok povede ke snížení dostupnosti zdravotní péče a většímu zatížení rychlé záchranné služby, která je již nyní dost vytížená a chybí personál? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně za dodržení času a opět v souladu s jednacím řádem bude odpovězeno do 30 dnů, pan ministr je řádně omluven.

My přistoupíme tedy k interpelaci pana poslance Patrika Nachera a připraví se opět pan poslanec Hubert Lang. Pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Já bych chtěl interpelovat pana ministra spravedlnosti ve věci chráněných účtů a toho, jak se to bude vyvíjet dál. Já jsem interpeloval takhle minule, on tady nebyl, nebo dokonce předminule, tak mám písemnou odpověď, teď bych na to navázal, ale on tady není znovu, tak já teď nevím, nechtěl bych cyklit písemné odpovědi na písemné odpovědi.

Základní informace je, že zatím to vypadá, že z oslovených osmi bank se počet chráněných účtů pohyboval v průměru 70 na jednu banku, což je dohromady nějakých, jestli dobře počítám, 560 chráněných účtů, což je málo. Takže můj základní dotaz je, jestli Ministerstvo spravedlnosti připravuje něco - a to si trochu posypu popel na hlavu i z hlediska toho, jaký návrh my jsme tady přijali, protože jsem se na tom podílel - tak jestli připravuje něco, co by zvětšilo popularitu a usnadnilo zakládání chráněných účtů, aby to nezůstalo jenom v zákoně, ale de facto se to vlastně nevyužívalo, protože nějakých 70 chráněných účtů na jednu banku je opravdu málo a neplní to ten účel. Tak předpokládám, že mi pan ministr znovu odpoví písemně, ale docela rád bych někdy tady s ním mluvil osobně, tak jako to bylo před chvilkou s panem ministrem dopravy, protože pak je vidět, že se ty věci pohnou dopředu.

Takže tolik ta interpelace, počkám na písemnou odpověď. Mezitím přišel pan ministr vnitra, takhle jsme byli domluveni, takže já tím můžu tu interpelaci ukončit.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: To bylo velmi laskavé. Co se týče odpovědi, samozřejmě přijde do 30 dnů písemně v souladu s jednacím řádem.

A nyní vystoupí pan poslanec Hubert Lang se svou interpelací, připraví se pan poslanec Zdeněk Kettner. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, paní předsedající. Tak dárek číslo dva pro pana ministra vnitra. Já bych se tentokrát chtěl věnovat dočasné ochraně občanů Ukrajiny. Po vypuknutí agrese na Ukrajině celkem k 1. 4. 2023 i po tom, co jsme upravovali ty jednotlivé lexy, máme zaregistrováno 325 266 aktivních registrací, to znamená, do celkového počtu vydaných víz, které byly pro běžence z Ukrajiny vydány, kdy jich bylo vydáno celkem 504 107, nám ještě chybí řádově 178 841. Je pravda, že tam ještě ta možnost do konce září.

Chtěl bych se zeptat i v souvislosti s tím, co jsme tady probírali včera, což je pakt povinné solidarity, kdy vy se odkazujete na to, že abychom nemuseli vlastně to, co jste vyjednali na té Radě ministrů, tak jsou tam ty tři varianty - buď je to technická podpora, nebo je to finanční spoluúčast, anebo je to relokace nějakého počtu azylantů, těch 30 000, potažmo více podle toho, kolik se v Evropské unii objeví. Mě by zajímalo, a vy jste to tam několikrát zmiňoval, že vlastně nevíme - máme lex Ukrajina, který tedy stanoví vízum dočasné ochrany do března příštího roku, a co bude potom dál s těmi Ukrajinci? Vy jste tady několikrát zmiňoval, že sám nevíte, jestli ten válečný konflikt bude pokračovat, jestli se tady udělá nějaký lex Ukrajina V, dejme tomu, kdy se prodlouží opět ta víza dočasné ochrany, anebo vy jste tady několikrát zmínil, že potom by se ti občané Ukrajiny mohli převést do azylového řízení. Tím pádem bychom jich tady měli těch 340 nebo 350 tisíc, a mohli bychom tedy logicky říkat: Ano, máme tady tolik azylantů, a nebudeme tedy dávat žádnou finanční částku. Já se ale ptám, kde jste na to přišel, pane ministře? Já se domnívám, že když skončí konflikt na Ukrajině, ti Ukrajinci se stanou opět občany, klasickými třetizemci, a oni tady nemůžou žádat o azyl, ale měli by se podrobit podle cizineckého zákona klasickému, případně dlouhodobému pobytu (Předsedající: Čas, poprosím!), takže ten status azylanta tady nebude možný. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a pan ministr vnitra vystoupí se svojí reakcí, slova se nyní ujme Vít Rakušan. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju, paní místopředsedkyně, za slovo ještě jednou. Za tuhle otázku děkuju, protože tohle je zajímavá a důležitá diskuse, tohle určitě dává smysl a je potřeba se o tom bavit. Možná jenom informace pro vás, pane poslanče. Nově nejnovější statistiky hovoří o tom, že číslo Ukrajinců na našem území je 343 000. Jenom pro vás, to není žádná oprava, to jenom informace. To se vyvíjí celkem dynamicky a jasně. Vlastně interpretovat to tak, že nám nějakých 170, 165 tisíc osob chybí, to tak není. Oni už tady téměř jistě, velká většina z nich, není na území České republiky. Odchodovost byla také poměrně vysoká, nicméně stále jsme s tímto číslem vysoce vytíženou zemí, a to i z pohledu kritérií Evropské unie.

V současné době je to institut dočasné ochrany, o kterém vy hovoříte, a máte pravdu, že je implementován do našeho lex Ukrajina, nicméně je to norma, která byla aplikována celoevropsky. Evropská unie se na tom shodla a my jsme se tomu na té národní úrovni přizpůsobovali. Pokud si vzpomenete na začátek konfliktu, my jsme měli jakýsi vlastní právní titul, kdy už jsme v té době také dávali povolení k pobytu Ukrajincům přicházejícím sem, ale ještě to nebyla ta dočasná ochrana.

My jsme přijali aplikaci tohoto evropského legislativního prostředku z roku 2001, který byl poprvé implementován právě v souvislosti s ukrajinskou migrační krizí. Dočasná ochrana má končit podle zatím schválených pravidel na konci března roku 2024. Podle předběžných zpráv, a znovu prosím, předběžných, ať se tady nechytáme zase v nějaké příští debatě za slovo, podle předběžných zpráv chce Evropská komise prodloužit dočasnou ochranu do března 2025, protože bohužel to nevypadá, že ten konflikt jako takový by se chýlil ke konci. Objevují se i hlasy, ale nikde se o tom nehlasovalo, nerozhodovalo oficiálně, prodloužit dočasnou ochranu třeba na tři, na čtyři roky. Já to nepovažuju za šťastné řešení. Myslím si, že v případě konce konfliktu máme být schopni jako Evropská unie rychle zareagovat.

Evropská komise by chtěla právě s jednotlivými členskými zeměmi, a to je odpověď na tu vaši otázku nejdůležitější, koordinovat postup po skončení války a po konci dočasné ochrany z toho důvodu, aby nedocházelo k nedůvodným rozdílům v přístupu k jednotlivým Ukrajincům v jednotlivých zemích, a aby tak nedocházelo k druhotným pohybům. Teď si řekněme tu situaci reálně bez nějakého ideologického zabarvení. Pokud je tady 343 000 lidí, víme, že všichni z nich po dva, tři roky trvajícím konfliktu se domů nebudou chtít vrátit, a já předpokládám, že jedna třetina, a je to zase odhad, který říkají sociologové, tři roky trvání konfliktu - dvě třetiny se vrací, jedna třetina zůstává. Budeme se v té době třeba pohybovat na nějakých 120 000 lidech, kteří tady v České republice budou chtít zůstat, a Evropská komise chce přijít s jednotným principem, jak tyto lidi na všech územích evropských států zařadit nějakým způsobem do systému. Podle současného práva by to v České republice byl cizinecký zákon, anebo by se ti lidé museli vrátit na Ukrajinu, z Ukrajiny opět přijet sem a stali by se potom těmi azylanty. To je současný legislativní pohled na věc.

Ale Evropská komise zatím nepřišla s jednotným evropským rámcem, což není moje vina, moje lenost nebo něco takového, ale já říkám, že ta pravidla se mají v našem zájmu ve všech zemích pokud možno nastavit jednotně, protože pokud by se stalo, že je některé státy nastaví výrazně přísněji než ty ostatní, a to je jedno, jestli my budeme přísnější, nebo méně přísní, ale v rámci evropského prostoru nám opravdu dojde k sekundárnímu pohybu lidí, což je to, čemu chceme předejít. Prostě potom nějaká soutěž, kdo bude mít více nebo méně Ukrajinek a Ukrajinců na svém území, je něco, čemu se chce Komise vyhnout. My v tomhle jednání chceme být aktivní a chceme samozřejmě dospět k tomu, abychom mohli ty lidi zařadit do systému solidarity, do solidárního rámce.

A tady ještě upozorňuju na jednu věc, pane poslanče: ono to není schváleno. Tohle, co my jsme to přijali, je pozice Rady ministrů. Bude to schvalovat parlament a parlament se bude zabývat i postavením Ukrajinců.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. (Poslanec Lang: Český?)

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Evropský. Ten pakt není schválen na Evropské úrovni. Omlouvám se.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní tedy s doplňující otázkou pan poslanec. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Dobře, děkuji. To velmi částečně osvětluje to - má to logiku, co jste řekl. Samozřejmě už je to trošku odbornější téma, to znamená, jasně tady zaznívá to, že pakliže konflikt je ukončen, dneska rámcová pozice Evropské unie nebo ten narativ ještě není vytvořen, jak to bude, ale může se opravdu stát, že opravdu nedospěje Evropa k tomu, že je zařadíme do systému azylu. V tom případě bychom museli samozřejmě měnit i azylový zákon, protože ten o tom vůbec nehovoří, a můžou se opravdu překlopit do klasického cizineckého zákona. Když budou tady chtít zůstat, ano, souhlasím s tím, že většina, jedna třetina osob někde zůstává, když konflikt trvá víc jak jeden rok, prostě na to existují statistiky.

V tom případě ovšem, pane ministře, to, čím vy argumentujete u paktu povinné solidarity, že my tím, že vlastně tady máme tolik těch Ukrajinců, kteří potom, jak jste to několikrát řekl - a to mě zarazilo i další kolegy, že se překlopí do toho azylu, a nebudeme muset za ně tedy platit těch 20 000 euro za toho jednoho běžence, že existuje na to jakási výjimka, ale po dobu, kdy tedy ti Ukrajinci jsou tady, anebo potom, kdyby se překlopili do azylu. (Předsedající: Čas.) Ale chtěl bych vás upozornit, že když se překlopí z azylu do cizineckého zákona (Předsedající: Čas, prosím!), tak za první čtvrtletí roku 2028 (2018?) jsme měli jenom 251 žadatelů o azyl (Předsedající: Děkuji.), a potom bychom měli platit velké peníze.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, je to pochopeno, prosím opravdu o dodržování času. A pan ministr.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Já vám rozumím a oplatím vám to. Vaše argumentace má také logiku, pane poslanče, a já jsem se ale už včera v jedné ze svých odpovědí - a mně je opravdu líto, a to není žádná výmluva, že ta debata se zvrhla z řádné rozpravy do faktických připomínek, kdy já jsem během dvou minut opravdu neměl možnost, byť jsem se opakovaně a aktivně hlásil, odpovědět na všechny dotazy - ale v jedné ze svých odpovědí jsem se snažil naznačit to, na co jsem měl čas v dnešní interpelaci. Ano, jednotný evropský přístup není, a pokud nebude - ale Evropa se o něj bude snažit - tak musíme na národní úrovni určitě i legislativně zareagovat. Já se obávám při vleklosti ukrajinského konfliktu, že se to klidně může dostat i do období další vlády, ale tady vás ubezpečuju, že my na evropské úrovni v tomto hrajeme velmi aktivní roli a jako vytížená země po Komisi chceme, aby nám predikci toho, co se stala a stane, dala co nejdříve: za prvé, do kdy bude dočasná ochrana, což je úplně jiný titul, a za druhé, jak to bude vypadat s azylovou legislativou na evropské úrovni po konci té krize jako takové.

A to, co jsem říkal: ano, ta výjimka platí, a v tom se shodneme, po dobu, co ta ukrajinská krize - ale zase fakt mysleme na jednu věc - ten pakt neplatí. A to jsem se snažil také vysvětlit. Oni se mě ptají, od kdy a do kdy ta výjimka platí. Já nevím, od kdy, já nevím, jestli se ten pakt schválí v Evropském parlamentu, od té doby to bude platit. To je prostě vždycky hrozně těžká diskuse a i ten překladatelský oříšek, který jsme tady měli. On je mířen do budoucnosti. To znamená, až ten pakt bude platit, budete mít tu výjimku jako takovou.

A samozřejmě je potřeba se postarat o takový legislativní mechanismus, abychom se pokud možno do tohoto solidárního rámce samozřejmě dostali, a o to my na evropské i české úrovni budeme usilovat.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. My tím přistoupíme k další interpelaci. Interpelujícím bude pan poslanec Zdeněk Kettner a dále se připraví paní poslankyně Lenka Knechtová. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já mám dotaz na pana ministra školství. V rámci schválené novely školského zákona bude umožněno, a je umožněno, aby vyučovali i lidé bez pedagogického vzdělání s tím, že ředitel umožní tříletou výjimku. Vím, že ve fungujících obcích fungují porady ředitelů, čili je tam komunikace mezi řediteli, může ovšem nastat situace, že některý z takových zaměstnanců by mohl aplikovat vzdělávací turistiku, to znamená, po uplynutí těch tří let nastoupit na jinou školu, absolvovat další tři roky. Vím, že to asi nebude nějak masová záležitost, to určitě ne, ale zda se připravuje i nějaké systémové řešení ve stylu nějakého centrálního registru těchto případů, kam by ředitelé případně mohli nahlédnout, aby měli jistotu, že k ničemu takovému nedochází?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. S reakcí pan ministr školství Mikuláš Bek.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, páni poslanci, děkuju za tu otázku. Ona míří k podstatnému aspektu té debaty o té novele. Chci říct: to, že budou ve školách neaprobovaní učitelé, není žádnou novinkou. Ona ta novela upravuje ty podmínky vlastně spíše z hlediska jejich odměňování, protože na ty tři roky budou považováni za kvalifikované. Důležité je říci toto: Ministerstvo školství musí zřídit příslušné registry, protože ta situace je opravdu alarmující. My nemáme vlastně reálná data o fungování škol, máme jenom zpětné pohledy z výkazů, které neumožňují podrobnou analýzu toho, kde máme jak kvalifikované učitele, jak aprobované a podobně. Já jsem si vědom toho, že ta věc je naléhavá, proto se snažím urychlit harmonogram přípravy těch informačních systémů. Ono se to vlastně do jisté míry prolíná s problémem elektronického podávání přihlášek. Prostě potřebujeme registry škol, potřebujeme provázané registry žáků, učitelů, potřebujeme mít základní informace. Jakási pracovní verze harmonogramu počítá s tím, že by snad nejpozději v roce 2026 měl být funkční registr učitelů, já ale doufám, že to bude dřív, udělám pro to všechno. To předpokládá alokaci nějakých finančních prostředků, nijak horentních, ale je strašně důležité, abychom věděli kdykoliv v kterémkoliv časovém okamžiku, co se vlastně ve školách děje z hlediska personálního zajištění výuky.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Je zájem o reakci? Není.

Přistoupíme tedy nyní k další interpelaci, tu přednese paní poslankyně Lenka Knechtová, a dále se opět připraví pan poslanec Patrik Nacher. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, můj dotaz se týká vašeho vyjádření, a to, že kapacity gymnázií se budou navyšovat. Naprosto si uvědomuji neutěšenou situaci s kapacitami středních škol, zejména v Praze a ve středních Čechách, ale přece jenom, máme zde napříč spektrem kvitovanou strategii 2030+, která stanovuje směr rozvoje školství a priority investic na deset let. Proto se ptám, zda navyšování kapacit gymnázií je v souladu s touto strategií, která je nesmírně důležitá, když školství není ve vleku voleb a má jasné směřování. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Pan ministr.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za tu otázku. Ona mi trochu umožňuje vysvětlit můj výrok z Otázek Václava Moravce, který vlastně mířil k tomu, že si umím představit za určitých okolností i prolomení dosavadního tabu, kdy nebyly vůbec navyšovány třídy víceletých gymnázií, a já to chci vysvětlit.

Já si myslím, že debata o kapacitách středních škol nemá úplně černobílé řešení, že to není tak, že bychom mohli v téhle oblasti vzdělávací politiky říkat "nikdy" a "vždycky", ale že je dobré se dívat na tu situaci i pohledem regionálních poměrů a situací a poptávky.

Když jsem si studoval dosud platný dlouhodobý záměr Ministerstva školství, který reguluje tu strukturu, pochází z roku 2019, tak mě tam zarazila jedna věc. Tam se vlastně pracuje s jediným parametrem pro moderování té struktury, což je vlastně poptávka trhu práce, respektive potřeby trhu práce. To je samozřejmě relevantní. Na druhé straně je jasné, že způsob zjišťování těch potřeb je vždycky zatížen aktuálním stavem a pak se může snadno stát, že poptávka formulovaná v roce 2019 před covidem po určitých profesích se může proměnit v důsledku covidu a energetické krize rychleji, než bychom si přáli.

Já vlastně postrádám v dlouhodobém záměru nějakou vyváženost parametrů, kde by se třeba zohledňovala skutečně i poptávka rodičů a dětí. Jsem v tomhle individualista a myslím si, že primární odpovědnost za volby mají nést rodiče a děti, a myslím si, že tam, kde je převis obrovský a kritéria pro přijetí jsou diametrálně náročnější než v jiných částech země, bychom měli zvažovat, že za splnění určitých striktních kritérií bychom mohli připustit otevření i třeba třídy šestiletého gymnázia. Můj názor je takový, že spíše šestiletého než jakéhokoliv jiného, a to v minimální míře. Nemyslím, že by to měl být nějaký masový fenomén. Teď říkám svůj politický názor, který bude samozřejmě podroben politické diskusi s partnery i ve vládě, a jsme od schválení nového dlouhodobého záměru ještě několik měsíců. Já jen říkám, že bych do té debaty rád vnesl jistou pragmatičnost.

Podívejme se opravdu i na to, jak vypadá poptávka. Nemůžeme připustit, že vstupní kritéria se budou ve velkých městech lišit tak diametrálně, jako je to dnes, proti některým částem některých regionů, kde prostě stačí výsledek mnohem nižší pro přijetí než v některých metropolích.

Veďme o tom věcnou debatu. Já v tom nechci zaujímat nějaké vyhraněné ideologické stanovisko, ale myslím si, že po zkušenosti přijímacího řízení letošního a předchozího roku je načase, abychom s chladnou hlavou, jakmile budeme znát jasná data, co se vlastně stalo, se podívali i na to, jakým způsobem regulujeme nabídku studijních oborů na středních školách. Já se obávám, že úplně neplatí to, že by bylo možné, a v tom se liším v jediné větě od schválené strategie, vlastně říci, že ve všech regionech bude platit třeba stejná procentní hranice. Když se podíváme na to, jak výrazně se liší složení populace ve velkých městech z hlediska třeba podílu vysokoškoláků -rodičů, tak si přiznejme, že jejich poptávka prostě bude výrazně vyšší po typech vzdělání, kterým věří, že pro jejich děti zajistí dobrou šanci na budoucí život. Podívejme se na to s klidem, bez ideologických předsudků.

Znám tu odbornou debatu a vlastně s ní souhlasím, která vždy kritizovala vznik víceletých gymnázií. Na druhé straně jako politik jsem zodpovědný za udržení nějaké společenské shody a myslím si, že tohle téma je součástí hledání té společenské shody o směřování vzdělání a že odborný názor musí být vlastně trochu korigován pohledem na poptávku a rozhodnutí rodičů v rozumné míře. Myslím si, že jde o spíš výjimky, než že bychom z toho chtěli udělat pravidlo. Myslím si, že máme spíš hledat cestu také možná ke zkracování víceletých gymnázií z osmiletých na šestiletá, ale to je věcí další debaty. Já jsem řekl v té televizní diskusi svůj politický názor, který jsem připraven korigovat na základě jak odborné, tak politické debaty, a pak zastávat shodu, na kterou doufám budeme mířit v nadcházejících měsících kolem dlouhodobého záměru ministerstva. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Není zájem o doplňující dotaz.

Přistoupíme tedy k další interpelaci, kterou přednese pan poslanec Patrik Nacher, a připraví se následně pan poslanec Lubomír Wenzl. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dneska mám 33% úspěšnost, protože mám opět interpelaci na ministra, který tady není, mám pocit, že v zásadě zase podruhé na kolegu Bartoše. Týká se to rozúčtování tepla, on mi odpověděl. Problém je v tom, že i když chceme všichni - politici, koalice, opozice, rukou nerozdílnou - aby lidé šetřili, a oni zároveň šetří tolik, že při rozúčtování tepla stejně dostanou minimálně, pokud si dobře vzpomínám, 70 % průměru domu, tak jsem se ptal, jestli vyhláška č. 269/2015, kterou vydává Ministerstvo pro místní rozvoj, jestli by se neměla přizpůsobit aktuální situaci. Pan ministr mi tenkrát odpověděl, že k tomu je nějaký kulatý stůl, odborníci a že se připravuje nějaká změna.

Uplynulo několik měsíců, takže moje interpelace je vlastně o tom, co se v této věci změnilo? Protože pak, až se zase bude blížit zimní sezona, tak už bude pozdě na všechno. Takže se na to ptám, protože si myslím, že interpelace mají smysl v momentě, kdy se vždycky ten úkol dodělá, když se dokončí. Tady vždycky dáme interpelace, uděláme si čárku, ten, kdo odpovídá, má taky čárku, ale v zásadě je potom všem jedno, jestli to nějakým způsobem vyústí v něco. Tak já už dneska vlastně potřetí, všechny tři moje interpelace navazovaly na moje předchozí interpelace, abych ten problém dokončil do něčeho, že se třeba něco změní - nezmění, zůstane to stejné, nějak se s tím srovnáme, nebo naopak nás něco čeká pozitivně nového. Takže v tomhletom případě bych po panu ministrovi Bartošovi chtěl tedy vědět, jakým způsobem se vyhláška č. 269/2015 Sb., jestli se v tom něco pohnulo a jestli už tu změnu budou moci lidé, pokud jde o rozúčtování tepla, čekat v nejbližší zimní sezoně?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, i za dodržení času. A tak jako u ostatních, pan ministr je řádně omluven a odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

Pročež my přistoupíme k následující interpelaci pana poslance Lubomíra Wenzla. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, naši občané se potýkají již prakticky rok s chybějícími léky. Nejedná se pouze o tvrzení občanů. To, že situace se vůbec nelepší, se dovídáme z otevřených zdrojů od lékařů a lékárníků. Za uplynulý rok jsme si prošli tím, že byl nedostatek například antibiotik, nedostatek sirupů proti horečkám pro dětské pacienty a nyní je nedostatek léků proti angínám. V uplynulém období jsme z vašich úst často slyšeli, jaký kladete důraz na to, aby byly k dispozici pacientům léčivé přípravky v dostatečném množství. A co dál? Ptám se vás, pane ministře, hledáte? Snažíte se vy a vámi vedené ministerstvo najít řešení, jak do budoucna předejít, případně minimalizovat dopady na občany v okamžiku, kdy dojde k výpadkům léčivých přípravků? Je tato situace diskutována na úrovni vlády? Nebyla by jedna z cest například, aby stát měl uloženy ve skladech Správy státních hmotných rezerv některé tyto skupiny léků a v případě jejich výpadků je ze skladu uvolnit pro potřebné?

Jsem přesvědčen, že nemůžeme již nadále z vašich úst slyšet: Většina chybějících antibiotik bude dostupná už příští měsíc, neboť tomu už nikdo nevěří, viz například vyjádření prezidenta České lékařské komory, který vás vyzval k představení opravdového plánu na řešení této situace.

Žádám vás, pane ministře, prosím vás, pane ministře, o řešení této situace, za což děkuji jménem občanů a odborné lékařské veřejnosti.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Taktéž děkuji. Odpověď přijde opět písemně do standardních 30 dnů.

S další interpelací vystoupí pan poslanec Hubert Lang a vnímám, že potom budete opět pokračovat další interpelací. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, paní předsedající. Tentokrát tedy dárek číslo tři. Pane ministře, předchozí interpelace od kolegyně už zazněly, byly to dotazy na platy policistů, platy hasičů v příštím roce. Zaregistrovali jsme situaci, kdy se hovoří o občanských zaměstnancích u policie. Chtěl bych zde velice plédovat, abyste - pakliže budete mít velkou sílu jako první místopředseda vlády, a garantoval jste a řekl jste to tady na mikrofon, že nebudete sahat do výsluh, nepropustíte ani jednoho policistu, nepropustíte ani jednoho hasiče - abyste se zamysleli jako vláda nebo vy jako ministr vnitra i nad občanskými zaměstnanci.

Já si tady připadám jako v takovém déjà vu, protože v roce 2010 jsem ještě byl sám aktivním policistou, měl jsem na svém oddělení velké množství občanských zaměstnanců, velké množství policistů. Tehdy bohužel došlo k těm úsporným opatřením, kdy jsme byli nuceni propouštět plošně, ve své podstatě bezmyšlenkovitě, bezmozkovitě určitý počet policistů, určitý počet občanských zaměstnanců. V policejním sboru, vy to víte více než já, máme přibližně 10 000 občanských zaměstnanců, z toho asi 450 tabulek je neobsazeno, tak ty by se daly pravděpodobně asi umazat jako první. Ale co s těmi zbylými občanskými zaměstnanci? Určité procento jsou vysloužilí policisté. Na bezpečnostním výboru jsme se na to ptali, je to jenom nízké procento, já jsem byl až překvapen, že asi jenom 4 % občanských zaměstnanců jsou bývalí policisté, ale ostatní občanští zaměstnanci na každém z těch policejních útvarů - uvědomte si, že jsou to celé personálky, že jsou to všichni autoři, že jsou to lidé, kteří dělají FKSP, kteří dělají logistické zabezpečení, kteří dělají například zbrojařinu u policie. V případě, že sáhneme díky úsporným opatřením této vlády do takto citlivé oblasti těchto občanských zaměstnanců u policie, budeme muset pravděpodobně tyto služby outsourcovat. To už jsme taky tady jednou zažili za pana ministra Langera, kdy se tehdy pralo prádlo v civilu, byly sklady, policejní snaha převést do civilu. Kam to dospělo, víme, když se pokoušelo privatizovat například policejní lázeňství. Všechno to mělo špatné konce. Já bych vás tady opravdu chtěl vyzvat a chtěl bych tady plédovat pro vás...

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Čas vypršel, můžete potom doplňující otázku. A nyní tedy s reakcí pan vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo. Já bych si ale dovolil přece jenom trochu rekapitulaci, a prosím, nesrovnávejme úplně ty situace, já jsem si to schválně nastudoval. A teď v rámci objektivity. V roce 2012 se sahalo policistům i hasičům do tarifů, tam se snižovaly platy, proto tehdy došlo k tomu, že odešlo 4 200 policistů během dvou let a způsobilo to opravdu velké personální díry v policii, které se horko těžko zacelují během posledních deseti let, takže ten pokles tam byl opravdu rychlý a opravdu to ohrozilo nějakou stabilitu sborů jako takových. A proto já tady říkám, abychom to fakt srovnali, my naopak nedopustíme, aby tarifní platy stouply. (Poslanec Lang: Klesly.)

Při prvním jednání jsem policistům v lednu 2022 - abych řekl správně rok teď - slíbil, že jim platy nebudou klesat, že nesáhneme na výsluhy, že jim naopak chci garantovat od příštího roku růst, a všechny tyhle sliby přes kritiku kohokoliv jsem splnil. O 10 % nárůst platů do tarifů, o 17 % začátečníkům, na výsluhy se nesáhlo, a nedal jsem ani na žádné různé kritické hlasy, které se tady objevovaly, a udržel jsem tuto politiku. A stejně tak jako v době ekonomické recese, teď nebudu lhát a nebudu říkat - protože nechci lhát, tady nejde, s veškerou úctou, o vás, ale jde o policisty a hasiče - a já jim nebudu říkat, teď vám porostou a tak dále. Já jim říkám, nepoklesnou. Já vám slibuji, že v rámci konsolidačního balíčku nepoklesnou.

Ale chtěl bych, aby už tak špatné platy neklesly ani občanským zaměstnancům u policie, což bude ne úplně jednoduché. Takže co my teď děláme spolu s policejním prezidiem, je velká analýza agend a případná redukce některých agend a návrh redukce agend, případně samozřejmě do budoucna, což nebude hned digitalizace určitých potřebných agend, a tady samozřejmě nemohu garantovat, že v rámci snížení nějakého celkového objemu v rámci střednědobého výhledu nedojde k redukci pracovních míst. Ale chceme to všechno dělat s maximální citlivostí, aby nedošlo právě k nějakému zastavení důležitých činností, které zaručujeme pro policii.

Já bych tady si mohl vymýšlet, pane poslanče, a říkat všemožné věci, a já vám tady chci říkat úplnou pravdu a ta pravda je: nesaháme na platy policistům, nikoho nepropouštíme, nerušíme jedinou tabulku, ale nějak si s těmi úsporami poradit musíme. Ale ještě jednu věc: není nic dohodnuto. Je tady nějaký návrh střednědobého výhledu, ale rozpočet jako takový s veškerými objemy se bude dělat až hlavně v letních měsících, případně v září. Já vám můžu slíbit, že stejně jako loni, což je mojí povinností, za ten rezort zabojuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji. Já bych tedy doplnil to, co jsem nestihl, protože opravdu je to krátký časový úsek a potřebovalo by to asi nějakou delší diskusi. Na bezpečnostním výboru policejní prezident přistoupil s tím, že chtěl 140 % pro policisty, to samozřejmě asi k vašemu konsolidačnímu balíčku se nejspíš nezdaří. Dobře, platy nepoklesnou, nebudou propuštěni policisté, nebudou propuštěni hasiči, dostanou se na nějakou úroveň, možná s nějakým navýšením, což samozřejmě k míře inflace jim platy reálně sníží.

U občanských zaměstnanců jsme se dozvěděli a k mojí úplné hrůze, že vlastně jim tři roky permanentně platy klesají, a oni tam pořád, ti lidé, jsou. Jsou to srdcaři, kteří za policii bojují a vykonávají tam ty činnosti. Pakliže budete se snažit garantovat, udržet tyto občanské zaměstnance, budu rád, pakliže ne, tak opravdu hrozí, že tyto práce převezmou kvalifikovaní policisté, kteří už nám dneska chybí třeba v hlídkové službě a podobně. Jestliže ten autař byl občanský zaměstnanec, vy jste mu dal auto, on tam udělal technickou, udělal tam benzin a tak dále, a když to bude dělat policista toho útvaru, bude to špatně. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji taktéž a opět s reakcí pan ministr. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Vůbec nepopírám důležitost občasných zaměstnanců, vím, co dělají. Dlužno dodat, rada z nich jsou třeba i bývalí policisté, někteří z nich pobírají výsluhové záležitosti, ale je jich tak nějak... (Poslanec Lang hovoří mimo mikrofon.) Já vím, je jich kolem 20 % - v rámci, říkám teď, kolem - ale jsou to lidé, kteří třeba mají už nějakou zkušenost, a já to spíš považuji, to není nic záporného, to já považuji za bonus, že jsou to lidé, kteří mají nějaké návyky z policejního prostředí a naopak ho dobře znají - policejního a hasičského, abych se bavil o obou sborech a byl v tomto korektní.

Samozřejmě že my si uvědomujeme, že platová úroveň nebyla optimální. Ony se jim platy řekněme v absolutním čísle nesnižovaly, ale v poměru k tomu, jak vypadal průměrný plat, samozřejmě ten procentuální podíl, respektive ta procentuální hodnota, jak vysoko se dostanou na průměrný plat, opravdu klesala. A proto my říkáme: nemůžeme si dovolit pokles platů ani u občanských zaměstnanců, to je nesmysl, to by tam nikdo nebyl. Jenom prostě říkám, že v rámci celkového šetření, v rámci celkové revize agend budou určitě i místa občanských zaměstnanců, která rušena budou.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a tímto přistoupíme k další interpelaci pana poslance Huberta Langa. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, paní předsedající. Já bych se tady vrátil k včerejší diskusi, kdy jsem byl první přihlášen do obecné rozpravy, vůbec na mě nedošlo díky těm faktickým, a proto zkusím to velice rychle. Jedná se mi ve své podstatě o to, co je zmiňováno dneska, v čem se střetáváme, a to je rámcová pozice vlády Andreje Babiše ve věci migračního paktu nebo té povinné solidarity, kterou jste podepsal vy jako ministr vnitra současné vlády, s tím, jaká byla vaše pozice - nepozice, jak jste měl mandát - neměl jste mandát.

Já bych chtěl tady říci, že samozřejmě všechno to, co vy jste tam podepsal, to, co ten ještě samozřejmě neúčinný - půjde to do Evropského parlamentu - nová pozice nebo klíčová dohoda o právních předpisech v oblasti azylu - protože to tady včera dostatečně nezaznívalo, včera se tady míchaly hrušky a švestky - jedná se vlastně o azylanty, a ne o klasické nelegální migranty, protože ti jsou řešeni podle úplně jiných parametrů.

Zjednodušení azylového řízení na hranicích - dobře, dejme tomu. Řízení na hranicích - dostatečná kapacita, změna dublinských pravidel, která bude muset následovat, pakliže ten pakt projde samozřejmě, nový mechanismus solidarity, a potom samozřejmě je tam přecházení a zneužívání (druhotného?) pohybu. To všechno tady již bylo mnohokrát zmíněno.

Prosím vás, my, hnutí ANO v té rámcové pozici, která byla za vlády Andreje Babiše, říkalo to C, říkalo - dáváme technickou podporu, dáváme policisty na vnější schengenskou hranici, pomáháme, to jsme dělali, vy v tom pokračujete, v tom problém není. Už se trošičku lišíme v té finanční pomoci. Vy tam máte nějaký... když se nenaplní relokační mechanismus, dejme tomu, když jsme tu neměli ani jednoho Ukrajince, měli jsme tu jenom 540 azylantů, a vždycky ty země na vnějším prstenci mají obrovské zatížení. Já jsem si propočítal z hlediska vaší statistiky z Ministerstva vnitra za první čtvrtletí letošního roku, kdy na konci je shrnutí příchodu azylantů - ne nelegálních migrantů, ale azylantů - od roku 2017 do roku 2023, kdy přišlo řádově 829 498 osob, a vychází mi to, když nám bude relokováno 17 000 azylantů - co by tak mohlo vycházet, protože nevíme ten přepočtový vzoreček - na 8 187 000 000 korun ročně. (Předsedající: Čas, opět. - Poslanec s ministrem hovoří mimo mikrofon.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Pan ministr zareaguje. Jednací řád to stanoví velmi striktně, ty minuty. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Ne, já chápu, že dvě minuty jsou málo, a mě fakt mrzí, že diskuse nebyla tímhle normálním způsobem a musíme to včera i dneska vtěsnat do nějakých dvou, pěti minut. Rámcová pozice skutečně vycházela z té rámcové pozice přijaté v roce 2020 a ano, já, pane poslanče, jsem včera byl nešťastný z toho, nešťastný z toho, ale s tím jsem opravdu nezačal já - a já teď nebudu osobní - politický boj jsme si převedli včera, ale já jsem opravdu nezačal smícháním hrušek a jablek.

Tady v opozičních výrocích silných opozičních politiků se najednou mluvilo o těch, kteří přecházejí slovensko-českou hranici, někde se plíží a ilegálně ji překračují, a já jsem byl první, kdo tady vystoupil, a říkal jsem: Vůbec nechápu souvislost tohoto s migračním paktem, azylovým migračním paktem, o které se v této chvíli bavíme. Protože to byli lidi, které jsme se pokusili, řekněme, zajistit a readmisně vrátit na Slovensko, a nebyli to lidé, kteří tady v České republice primárně žádali o azyl. Takže ano, já s vámi souhlasím, ta diskuse byla zatížena velmi špatnou definicí toho, o čem se bavíme.

A bohužel, v té diskusi bylo i odmítnuto několikrát, že by vaše vláda, respektive vláda hnutí ANO se sociální demokracií, vůbec uvažovala o nějaké solidaritě a podpoře migračního a azylového paktu. To prostě není pravda. Anebo byl falešný mandát vlády z roku 2020, protože ten mandát byl jasný: azylový a migrační akt přijmout, pokud budou dodržena stávající pravidla, a to znamená red line v tom, že nebudou povinné relokační kvóty - na tom se nic nezměnilo v pozici této vlády - a že budou hledány - a to byl ten druhý obecně formulovaný bod - že budou hledány flexibilní formy solidarity. A flexibilní formy solidarity jsme i my zakomponovali do tohoto. Jsou tam tři. Jsou to relokace, které nejsou ovšem povinné, a to je ta změna od toho, co jsme napříč politickou scénou všichni odmítali, a myslím si, že správně odmítali, druhá forma té flexibilní solidarity je finanční solidarita a třetí forma té flexibilní solidarity je to, čemu já říkám technická solidarita. A to je prostě pozice, která zůstala neměnná, kterou já jsem svým připojením se k podpisu a potvrzením diskusí i na české vládě skutečně nepřekročil, a naopak v rámci nastalých změněných situací - to se v roce 2020 nemohlo vědět, to žádná ukrajinská krize nebyla - byla vyjednána ještě výjimka, která se týká zvlášť vytížených zemí ukrajinskou migrací, v našem případě je to Česká republika, je to Polsko a je to Pobaltí, to jsou ty nejvíce vytížené země. O to byl ten mandát rozšířen, ale rozšířen nikoli tak, že by ho negativně překročil, ale že ho posunul ve prospěch České republiky.

A co se týče těch lidí, o kterých mluvíte, a ten přepočet jako takový, ten přepočet samozřejmě ještě bude vytvářen technickými normami. My tenhle dokument přece musíme chápat, pane poslanče, jako obecný dokument nějaké obecné politické shody, už ta obecná politická shoda je definována na 150 stránkách a určitě v té technické debatě v trialogu mezi Parlamentem, Komisí, Radou a v samotném projednávání Parlamentu budou některé věci určitě dodefinovány a některé věci budou ujasněny.

Takže teď se bavit o tom, jaký je finanční přepočet, je těžké, stejně jako je těžké se teď bavit - a to tam nenajdete - jaká je kvantifikace té finanční pomoci C, to znamená technické, logistické, s ochranou hranic, personální s policisty, s lékaři v Medevacu, s pomocí na místě, a tahleta debata ale teď vedena nebyla. My jsme tady nevedli kvantifikační debatu o tom, jak budou vyčísleny jednotlivé formy pomoci, a říkali jsme, že tohle určitě bude už ta technicistní debata, kde se určitě budeme snažit taxativně podpořit maximum možných činností a způsobů pomoci v bodě C.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, a nyní je prostor doplnit.

 

Poslanec Hubert Lang: Já to zkusím strašně rychle, protože opravdu ta minuta je strašně málo. Rámcová pozice vlády Andreje Babiše - vy, když jste nastoupili do vlády, všechno jste změnili, co dělala předchozí vláda, a tady najednou, kdybychom zjistili, že na vašem výjezdním zasedání vlády jste nepřijali nic, najednou jste se domluvili a řekli jste, že pokračujete v rámcové pozici Andreje Babiše. Rámcová pozice vlády Andreje Babiše říká to C. Říká: Posilujme techniku, posilujme policisty, dávejme peníze, ale nedávejme peníze až pro ty lidi, kteří připlavou na území EU a řeknou "azyl". Dávejme peníze do místa vzniku těch problémů, to znamená do t Afriky, případně do zemí, jako je Maroko, Libye a podobně, vytvářejme tam nějaké CzechPOINTy. Kdo se bude chtít dostat do Evropské unie, nechť tam přijde, je tam jeho žádost posouzena, jsou tam udělány všechny ty věci. Tam dávejme ty peníze a takto to myslel Andrej Babiš. Andrej Babiš jasně řekl, že nechce, aby vůbec ti lidé připlavali, aby byla vůbec dávána nabídka. A tady vlastně ve své podstatě tím, že my máme tři možnosti. Máme buď tedy možnost C - dáváme techniku, máme možnost B - dáváme 20 000 eur za jednoho migranta, což je cca půl milionu korun, nebo máme možnost A - vy tomu říkáte, že byly (Předsedající: Čas.) založeny pevné kvóty, ale já tomu říkám, že to je jiná forma (Předsedající: Čas, prosím!), kdy relokace je jiná forma pevných kvót, pane ministře. Věřte mi (Předsedající: Čas vypršel, opravdu už!), že to tak je.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a prostor pro reakci pana ministra.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Ono je to už pro veřejnost nesrozumitelné, ale srovnejme se v pojmech. Já říkám, že ten migrační pakt neobsahuje povinné relokace, neobsahuje povinné relokace, a to neobsahuje. Na tom se shodneme, ale neobsahuje povinné relokace. Nikdo nemůže říct: V České republice, musíte přijmout takový a takový počet migrantů. A pane poslanče, nemáte pravdu, a trochu mě to mrzí, protože vy jste v těchto věcech velmi zběhlý, rozumíte jim do detailu, a překvapuje mě to. Prostě nemáte pravdu v tom, jak vypadala rámcová pozice. Vy interpretujete názor Andreje Babiše. Na to máte právo, jste z jeho hnutí, a to je vaše právo. Ale nezaměňujte to, prosím, s oficiální Rámcovou pozicí České republiky z roku 2020. Je tady názor Andreje Babiše, včera prezentovaný, dost odlišný od rámcové pozice vlády z roku 2020. Ještě jednou. Rámcová pozice vlády, a ne pana Babiše, ale pana Hamáčka z roku 2020, tedy z Ministerstva vnitra, ze stejné dílny mezinárodního odboru, který je tam doteď - já jsem nikoho nevyhazoval, já se úředníkům nemstím, tak ta rámcová pozice zněla tak, že red line jsou povinné relokace a hledejme formy flexibilní solidarity, což jsme udělali.

A pane poslanče, že jsme všechno rušili: já nevím, co já jsem na ministerstvu rušil. Já si ctím dobrých úředníků a dobrých pracovníků, ale jedna poznámka. Proč bychom tohle rušili? To byla přece jedna z mála konsenzuálních věcí i ve vašem volebním období. My jsme podpořili pozici Andreje Babiše v roce 2015, když odmítl povinné kvóty. Na bezpečnostním výboru, kde jsem byl členem, jsme všichni odmítli povinné relokační kvóty, povinné relokace, a podpořili jsme hledání solidarity. Prosím ale, buďte také férový v té diskusi a rozlišujte, co je názor Andreje Babiše, a rozlišujte, co je oficiální agenda nebo oficiální pozice České republiky (Předsedající: Čas.) z roku 2020.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Tato interpelace tímto skončila.

Přistoupíme k další a interpelujícím nyní je pan poslanec Lubomír Wenzl. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, oproti loňskému roku se snížil počet pracovníků krajských hygienických stanic v České republice o 135 míst. I přes snížení počtu prý příslušná agenda je zvládána bez problémů. Hygienické stanice měly koncem března letošního roku celkem 2 167 zaměstnanců. Ale dle vyjádření - tvrzení některých ředitelů KHS pod podmínkou anonymity - jsou na hraně kapacit. Naopak dle sdělení Ministerstva zdravotnictví se snížení počtu pracovníků týkalo hlavně neobsazených tabulkových míst a krajské hygienické stanice pracují normálně. Je možno říct, že aktivity a povinnosti ze zákona jsou vykonávány zcela v pořádku i s tím trošku menším počtem zaměstnanců, jak uvedl mluvčí ministerstva pan Jakob. Tak jak to tedy ve skutečnosti je? V této souvislosti se vás, pane ministře, ptám a prosím odpověď na otázky:

Za prvé, plní krajské hygienické stanice své úkoly v požadované kvalitě? Druhá otázka, v jaké fázi se nachází vámi ohlášená reforma těchto krajských hygienických stanic? Za třetí, bude dodržen váš příslib, že nedojde k jejich odbornému oslabení, a v čem tedy budou úspory? Za čtvrté, v jaké fázi se nachází plánovaná reorganizace KHS a Státního zdravotního ústavu? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně i za dodržení času. Opět, pan ministr je řádně omluven, v souladu s jednacím řádem bude na tuto interpelaci odpovězeno písemně do 30 dnů.

A my nyní přistoupíme dnes k poslední interpelaci pana poslance Huberta Langa. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji. Naposledy, pane ministře. Já bych chtěl v této věci, aby to nevyvolalo nějaké zbytečné vášně, došlo k nějaké tragické situaci v Brně, kdy ve své podstatě jedno etnikum, byli napadeni příslušníci jednoho etnika běžencem, ve své podstatě žadatelem nebo tím člověkem, který u nás má vízum dočasné ochrany. Byl to Ukrajinec, který se tam nějak bránil. Samozřejmě řeší to orgány činné v trestním řízení. Došlo tam k úmrtí a jednomu těžkému zranění a vyvolává to určité vášně na sociálních sítích. Samozřejmě možná nějaké proruské servery se toho nyní chytají - já vůbec nejsem zastáncem tohoto, ani tak o tom nechci hovořit v tom kontextu. Ale já jsem z Plzeňského kraje, kdy my jsme vlastně třetí, krajské město Plzeň je třetí nejzatíženější, i Plzeňský kraj vlastně, počtem ukrajinských běženců, které jsme přijali. Bavili jsme se tady před chviličkou o tom, že jich máme víc jak 504 000 nebo 514 000 to bylo, někdo už nám odcestoval.

A asi víte, na co narážím. Já jsem tady, když už jsme se o tom bavili mnohokrát, hovořil, že my jsme jako Česká republika nabídli vstřícnost, přijali jsme ženy, děti, přijali jsme staré muže, ale samozřejmě se nám sem dostali i muži, muži mezi 18. a 60. rokem věku. Na Ukrajině mají brannou povinnost, měli by vlastně narukovat a měli by bránit Ukrajinu proti ruskému vpádu, a já jsem vás tady už jednou interpeloval a ptal jsem se, že nevidím žádný důvod, proč tito muži, kteří tady žádali o vízum dočasné ochrany, by ho měli získat. Měli by vlastně se vrátit ve své podstatě domů a měli by tam bojovat na straně Ukrajiny proti ruskému vpádu, protože právě z těchto - a to mi hodně píše lidí, zejména z našeho kraje, potkávají ty mladé muže, kteří se chovají nějakým způsobem, může to být nějaká menší skupina, ale chovají se často nemístným způsobem, opíjejí se, dělají výtržnosti a dneska už dochází i k těmto tragickým věcem. Je to pouze takové jakési vyústění. Ptám se, pane ministře, budeme činit něco? Budeme nějak se snažit tyto muže omezit, aby se vrátili domů, nebo ne? Děkuji. Ještě dám doplňující otázku.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a pan ministr vnitra Vít Rakušan vystoupí se svou reakcí na tuto interpelaci. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji. Já, možná nad rámec toho, co jste stihl v té své interpelaci, a omlouvám se, dostanu se samozřejmě k odpovědi na vaši otázku, využiju těch pěti minut a zareaguji i na to, co bylo v názvu té interpelace, to znamená incident v Brně jako takový. Tam víme, že došlo k nešťastné události 10. 6. Ten případ je šetřen na odboru obecné kriminality Krajského ředitelství Policie Jihomoravského kraje jako trestný čin vraždy dle § 140/1 trestního zákoníku. Obviněný je stíhán vazebně, případ dozoruje Krajské státní zastupitelství v Brně. Obviněný se k věci zatím staví tak, že z jeho strany měl obavu o život a bránil se. To je samozřejmě věc vyšetřování a není vaším ani mým úkolem, abychom toto jakkoliv posuzovali. V rámci zklidnění situace a s cílem předejít čemukoliv dalšímu proběhlo dnes, tedy 15. 6. od 9 hodin na Krajském ředitelství Policie v Brně k jednání, kterého se zúčastnili zástupci magistrátu Brna, Krajského úřadu Jihomoravského kraje, vládní zmocněnkyně pro lidská práva, zástupci organizací DROM, IQ Roma servis Brno, tým Romodrom a další, zástupci Centra podpory integrace cizinců, zástupci ukrajinské i romské komunity, a samozřejmě jsme se snažili o to, aby situace žádným způsobem nevygradovala. Já sám jsem se o to snažil i s paní zmocněnkyní pro romské otázky pracovat.

Jenom bych chtěl říci, že prostě násilí přece nemá úplně žádnou národnost, a neměli bychom si říkat, že mezi Ukrajinci, kteří sem přijdou, jsou samí andělé, to rozhodně ne. Neměli bychom si ani říkat, že je to nějaká globálně celkově nebezpečná skupina lidí, kteří tady něco ohrožují. Prostě jednoznačně čísla kriminality při počtu Ukrajinců žijících na území České republiky tomu nenapovídají. Mně je každý takový případ líto, stejně jako je mně líto každý případ vraždy v české či jakékoliv jiné národnostní skupině, ale je to prostě násilný trestný čin a jako takový bez jakýchkoliv dalších přívlastků určitě bude vyšetřen.

Co se týká ukrajinských mužů, pane poslanče, vy víte, že nám tuto možnost v podstatě institut dočasné ochrany neumožňuje. My nemáme žádnou možnost kádrovat, kdo k nám na území České republiky přichází, a uplatňovat tady nějaký ukrajinský právní titul o tom, zda se někdo vyhnul, nevyhnul mobilizaci a také - a to je potřeba si uvědomit - řada těch mužů, proto se jejich počet zvyšuje, už mají tu brannou povinnost dokonce i za sebou. Jsou to lidé, kteří mají po výkonu vojenské služby nebo už byli zproštěni výkonu vojenské služby, ano, takže je logické, že s postupující dobou války nám roste i počet mužů, kteří na území České republiky přicházejí.

Ano, přiznávám, ta první vlna, kdy to byly v podstatě výhradně matky s dětmi, je samozřejmě v téhle chvíli pryč, ale my uplatňujeme institut dočasné ochrany, a pokud ten člověk splňuje zákonná kritéria vycházející z institutu dočasné ochrany, jaký právní titul bychom použili k tomu, abychom toho člověka jakýmkoliv způsobem řekněme vykázali z České republiky, poslali na bojiště v cizím státě, když to není věc, nad kterou my právním způsobem máme jakýkoliv dohled? To je věc, kterou my tímhle způsobem nekádrujeme.

Ale znovu bych se vyhnul té interpretaci, prosím, že Česká republika je plná nějakých dezertérů. Česká republika je plná utečenců před hnusnou ruskou válkou!

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Doplňující otázka, prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji. Já nechci, pane ministře, abyste mi vkládal něco do úst, co jsem neřekl. Mně se jedná čistě o to, že dneska je tam vyhlášena branná povinnost, je tam povinnost od 18 do 60 let nastoupit. Kde se tady ti muži vzali, se ptám? Bylo tam nějaké přechodné období na začátku toho válečného konfliktu, kdy se prchalo nekontrolovatelně, ale dnes osoba překračující ukrajinsko-slovenskou hranici nebo jinou, ukrajinsko-polskou hranici, to znamená z Neschengenu do Schengenu, a žádající o nějaký status, který by potom byl upraven vízem dočasné ochrany, musí přes oficiální hraniční přechod. Není možné - já jsem si to ověřoval - aby ukrajinští celníci propustili muže mezi 18. a 60. rokem věku, který bude někam odjíždět do západní Evropy žádat o vízum dočasné ochrany legálním způsobem. To znamená, víte, jak to probíhá? Ti muži chodí s pomocí převaděčů za 500 dolarů vedle hraničního přechodu. Vyhnou se tomu prostě, protože bohužel taková je realita, a potom tady žádají o vízum dočasné ochrany. Já se jenom dotazuji a ptám se, protože mi volá spousta lidí, diví se prostě, co tady ti mladí muži dělají. Jestliže jsem v nějaké zemi na příjmu, věřte mi, že celá řada lidí se nechová slušně. To bylo jenom předmětem mého dotazu.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Pan ministr, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Já tomu rozumím a určitě nebudu tvrdit, že tady nejsou lidé, kteří se nějakým způsobem své povinnosti vyhnuli. Já pouze říkám, že když se tito lidé objeví na krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině, jsou to lidé, kteří sem přišli z válečné země, tak právě zcela podle dikce dočasné ochrany, jak je stanovena, je jim ochrana v té zemi, pokud utekli před válkou, poskytnuta.

Prosím, nerozporujme ani ten fakt, že řada těch mužů se sem skutečně legálně dostala. Jsou to lidé, kteří třeba přichází už po splnění branné povinnosti, byli propuštěni z armády a podobně a hledají svoji rodinu, která žije někde v bezpečí, nechtějí být v zemi, která je stále ještě zmítána válkou. Dokonce se nemůžeme v té zemi bavit ani o žádných bezpečných lokalitách. Prostě ta bomba tu a tam padá stále ještě na Kyjev, na hlavní město. Válka jako taková prostě neskončila.

Jediné, co odpovídám - a já nehodnotím správnost, nesprávnost jejich počínání, já pouze tvrdím, že my z pohledu českého práva nemáme žádnou možnost, jak tyto lidi v poskytnutí dočasné ochrany nějakým způsobem odmítnout.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Interpelace tímto vypršela.

Než přejdeme k dvěma posledním, načtu dvě omluvy: omlouvá se paní poslankyně Věra Adámková od 15 hodin z pracovních důvodů a pan poslanec Marek Výborný od 14.30 hodin z pracovních důvodů.

Nyní poděkuji panu ministrovi a předám slovo panu poslanci Lubomíru Wenzlovi, prosím.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážená paní ministryně, na konci měsíce května letošního roku jsme se dověděli, že byla uzavřena smlouva na nákup bojových vozidel pěchoty, které mají nahradit starou techniku tohoto typu. Vždy jsem se vyjadřoval, že podporuji a i nadále budu podporovat nutnost modernizace naší armády. Na okraj chci uvést, že nejsem spokojený s formou, která byla zvolena pro informování poslanců, členů výboru pro obranu, o tomto kroku, ale na to jsme si tak už, byť neradi, zvykli.

V této souvislosti se vás chci, paní ministryně, zeptat a dovědět se odpovědi na následující otázky. Za prvé, zda cena za dodání nakonec 246 kusů této techniky je konečná, nebo zda budou ještě další finanční náklady v rámci této zakázky v následujícím období, v kladném případě, o jaké se jedná? Za druhé, zda byla dodržena technická specifikace techniky tak, jak byla nastavena? Za třetí, v případě, že došlo ke změnám v požadované specifikaci, u kterého typu techniky v tomto tendru a v jakém rozsahu? Za čtvrté, zda bude podíl českého průmyslu na plnění této zakázky ve výši 40 %? Bude se jednat o výrobu zde v České republice, a ne pouze o dovoz ze zahraničí přes českého obchodníka? Za páté, zda podpisem smlouvy nedošlo k riziku vzniku právního napadení této akvizice, které by mohlo vést k vynaložení dalších finančních prostředků na vrub České republiky v budoucnu. Děkuji vám, paní ministryně, za odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: To byla první interpelace, dostanete odpověď písemně. Nyní prosím tu druhou.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážená paní ministryně, jsme za polovinou doby vašeho pověření, které je stanoveno pro jednání ohledně případného pořízení letadel páté generace typu F 35 pro armádu České republiky. Vždy jsem byl pro, mít moderní armádu, a podporuji kroky vedoucí k její modernizaci. Vycházeje z informací z otevřených zdrojů se vás chci zeptat na následující:

Za prvé, zda stále platí, a jednání jsou i takto vedena, co se týče stanovené ceny a počtu letadel? Za druhé, jaké další náklady a v jaké alespoň přibližné výši bude Česká republika muset vynaložit v případě uzavření smlouvy o dodání tohoto typu techniky? Za třetí, zda jste, paní ministryně - a předpokládám, že vnímáte složitou situaci našich občanů a naší země - stále přesvědčena o správnosti tohoto postupu? Neuvažujete o variantě, která se nabízí, to znamená využití i nadále stávajících prostředků po provedené modernizaci, byť by letoun nesplňoval kategorii letounů páté generace? Děkuji vám, paní ministryně, za odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za přednesení vaší interpelace. Opět shrnu, že paní ministryně je řádně omluvena a v souladu s jednacím řádem odpoví písemně do 30 dnů.

Také konstatuji, že jsme tímto vyčerpali veškeré přihlášky k dnešním ústním interpelacím na členy vlády, takže končím projednávání ústních interpelací.

Připomínám, že zítra, v pátek 16. června, budeme v 9 hodin pokračovat, a sice v přerušené 66. schůzi Poslanecké sněmovny. Přeji všem klidný podvečer a večer.

(Vrací se po nějaké době k mikrofonu, již byl vypnut zvuk.) Ještě je potřeba formálně ukončit schůzi. Jelikož jsme již o návrhu na vyřazení zbývajících neprojednaných bodů schváleného pořadu 65. schůze Poslanecké sněmovny hlasovali, konstatuji, že jsme v tuto chvíli vyčerpali schválený program 65. schůze Poslanecké sněmovny, a já tuto schůzi končím.

Připomínám, že zítra, to je v pátek 16. července, bude v 9 hodin pokračovat přerušená 66. schůze Poslanecké sněmovny a pět minut po jejím skončení bude zahájena 69. schůze Poslanecké sněmovny.

 

(Schůze skončila v 18.00 hodin.)

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.