Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Olga Richterová)

137.
Ústní interpelace

Ústní interpelace jsou určené předsedovi vlády České republiky, potažmo vládě České republiky a ostatním členům vlády.

Nejprve načtu omluvy, které v mezičase došly. Dorazila nám omluva paní předsedkyně Markéty Pekarové Adamové od 12.30 hodin z důvodu zahraniční cesty, pana poslance Oldřicha Černého od 14.30 hodin ze zdravotních důvodů, dále se omlouvá pan poslanec Jan Síla od 14.30 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Marek Výborný od 14.30 hodin z pracovních důvodů, Miroslav Zborovský od 14.30 hodin z osobních důvodů a z členů vlády pan ministr Vít Rakušan od 14.30 hodin z pracovních důvodů.

Dnes bylo za účasti ověřovatele vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Petra Fialu či na vládu České republiky, poté na ostatní členy vlády. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány na lavice.

Ještě upozorňuji interpelující poslance i interpelované členy vlády, že ihned po ukončení interpelací na omluveného předsedu vlády budou následovat interpelace na členy vlády.

Nyní dávám slovo panu poslanci Marku Novákovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl svoji interpelaci na předsedu vlády, a poté se připraví pan poslanec Lubomír Metnar. Pane poslanče, ujměte se slova. Prosím.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo. Vážený pane opět nepřítomný premiére, stalo se již takovou tradicí této vaší vlády, že ministři ve svých funkcích zmatkují, vydávají protichůdná stanoviska nebo nepracují na problémech svých rezortů s cílem problémy vyřešit. Vaší reakcí na tento chaos není jejich nahrazení, vy se jdete za ně omluvit. Naposledy to bylo v případě rezortu školství.

Nyní se na vás obracím se skutečně vážným problémem, o kterém prostě musíte vědět, a tím je katastrofální nedostatek klíčových léků v našich lékárnách. Snažil jsem se zařadit toto téma na jednání Sněmovny, ale samozřejmě jsem nemohl uspět, protože vaši vládní většinu utrpení pacientů napříč Českou republikou nezajímá. Máme za sebou víc jak půl roku slibů ministra zdravotnictví Válka. Všechno to byly jasné signály, ale když přijdete do lékárny, signál mizí a místo léčiv držíte v ruce recept, na který není co vyzvednout.

Už bylo dost slibů, nepotkávají se s realitou a věc je potřeba řešit, a hlavně vyřešit. To se pozná tak, že u vašeho lékaře v případě zdravotních obtíží obdržíte recept, na který si zdarma nebo s doplatkem léky následně vyzvednete.

Pane premiére, žádám vás o jasné řešení této tragické situace, ne sliby, signály a omluvy za pana ministra zdravotnictví. Kdy bude dostatek léčiv v našich lékárnách? A prosím rovnou, bez výmluv na energetickou situaci, situaci na Ukrajině či inflaci. Dobře víte, že v okolních státech mohou mít podobné problémy, ale jsou schopni tento nedostatek vyřešit. Proto tam ostatně pro některá léčiva naši občané cestují. To je ostuda, co? Nechce se mi věřit, že s vaší vládou pohne až něčí fatální konec. Proto žádám vaši garanci, že se tak nestane. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji i za dodržení času. Pan předseda vlády je omluven, odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

S další interpelací nyní vystoupí pan poslanec Lubomír Metnar, ten byl vylosován jako druhý, dále se připraví pan poslanec Martin Kukla. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Metnar: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, ve věci mé interpelace na pana premiéra: Vážený pane premiére, seznamte nás, tedy poslance a občany, s medializovaným problémem ve věci sporů mezi náčelníkem Generálního štábu a ministryní obrany. Poslanci z výboru pro obranu žádné informace nedostávají, vaše mediální výstupy jsou pouze obecná prohlášení. Personální politika, které jsme na rezortu obrany svědky, může ohrozit obranyschopnost České republiky a je vaší povinností seznámit nás s touto situací. Já se tedy ptám, co to bylo za problém a jaký je konkrétní výstup z vašeho jednání s generálem Řehkou a paní ministryní obrany. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, i za dodržení času. Opět konstatuji, že pan předseda vlády je omluven, odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

Nyní přistoupíme k dalšímu interpelujícímu, tím je pan poslanec Martin Kukla, a připraví se pan poslanec Ladislav Okleštěk. Prosím.

 

Poslanec Martin Kukla: Děkuji za slovo. Vážený opět nepřítomný pane premiére, to, že jsme vám lhostejní tady v sále, na to jsem si už zvykl, ale že lidem lžete, to mě velice mrzí.

Já vám tady řeknu fakta z programového prohlášení. V programovém prohlášení máte napsáno: Nechceme a nebudeme lidem lhát. A teď se vrátím k vaší předvolební kampani. Několikrát jste řekl v předvolební kampani nebo během vládnutí už z pozice premiéra, že nebudete zvyšovat daně. A teď vás budu citovat: "Daně zvyšovat nebudeme," slíbil Fiala při rozjezdu volební kampaně. Dále: "Daně zvyšovat nebudeme," slíbil premiér Fiala v pořadu Napřímo. Ten v rozhovoru s moderátorem řekl, že neplánuje domácnostem zvyšovat daně. "Nebudeme zvyšovat daně. Tečka," řekl. No a podívejme se na současný stav. Co děláte teď? Zvyšujete DPH, místo tří sazeb DPH máme jenom dvě, ale zvyšuje se DPH a zdraží se vodné, stočné, veřejná doprava, ubytování, vstupenky, kulturní akce, knihy, plánujete zvýšit spotřební daň z nafty, zvyšujete dálniční známky - ale tam je zajímavé, že pro bohaté ne, ti, kdo mají elektromobil, ti to budou mít zadarmo. Zvyšujete daň z nemovitosti, snižujete podporu na stavební spoření a pokračujete v ožebračování seniorů. Balíček neobsahuje žádné proinvestiční opatření ani úsporná opatření, ale chce pouze vytáhnout z lidí peníze. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji i za dodržení času. Další se svou interpelací vystoupí pan poslanec Ladislav Okleštěk, protože na tuto interpelaci, která byla přednesena, bude odpovězeno písemně v souladu s jednacím řádem. Prosím, můžete se ujmout slova.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére, toho času mimo jednací sál. Můj směr je k rozpočtovému určení daní. Děkuji panu kolegovi předřečníkovi, který za mě obstaral úvod, a já už se zhostím jenom těch konkrétních věcí ve vztahu k RUD.

Chtěl bych se zeptat, když jste všem slíbil, jak nebudete zvyšovat daně, jak budete hospodařit, jak je možné, že budete brát prostředky z měst, obcí a krajů? Já jsem ten bod chtěl zařadit na jednání Sněmovny, bohužel se mi to nepodařilo, ale věřím, že mi odpovíte tak, abychom byli všichni spokojeni, a že se dozvím, co tím obce a kraje získají, protože pokud k tomu skutečně dojde - a já věřím, že si to ještě rozmyslíte - tak to budou desítky a stovky milionů, o které kraje, obce a města přijdou.

Tak vás prosím, pane premiére - když jste představovali balíček, tak jste jenom naznačili. Pak jste začali doplňovat jednotlivé kroky, které uděláte, ta opatření, která nás čekají. Mám pocit, že ještě není všem dnům konec. Tak prosím vás, už tu mlhu rozfoukejte, prořízněte ji a pojďte k věci tak, jak skutečně kroky budete dělat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také vám děkuji. Opět zkonstatuji, že předseda vlády je omluven, odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

A nyní přistoupíme k sérii interpelací pana poslance Radka Kotena. Takže jenom avizuji, že to budou celkem čtyři interpelace, každá po maximálně dvou minutách. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážený pane premiére, minulé interpelace jsem tady ze zdravotních důvodů nebyl a vy jste po mně toužil, takže nyní tedy je situace diametrálně odlišná. Já po vás toužím a vy tady nejste.

Začnu tedy svou první interpelací. Ta se týká koncesionářských poplatků, protože vláda a Ministerstvo kultury si pohrává s jakýmsi navýšením koncesionářských poplatků za Českou televizi a za Český rozhlas. Dále jsou ve hře i varianty, že by se tedy platil z chytrých mobilních telefonů ten koncesionářský poplatek, popřípadě z tabletů a z počítače. Já se tedy ptám, jakým způsobem by se to hlídalo, jakým způsobem by se to vybíralo, protože podle mého názoru v případě, že se na domácnost platí koncesionářský poplatek, podle mého názoru tedy je asi jedno, jestli ho sledujete na televizoru, nebo jestli ho sledujete na mobilním zařízení nebo na jakémkoliv jiném elektronickém zařízení. Ale je tam zcela odlišná strategie vysílání pořadů na veřejnoprávním programu, protože v případě, že se vysílá jaksi licencovaný film, tedy zahraniční, a není z produkce České televize, tak vy na internetovém vysílání vysíláte jakousi reklamu. Takže jak chcete vybírat koncesionářské poplatky za něco, co není plnohodnotné, to internetové vysílání?

Myslím si, že co se týká autorských práv, to byste si měli jednak tedy dořešit, ale hlavně byste chtěli ještě to zvýšit o nějakou inflační doložku, tedy že každý rok by se koncesionářský poplatek zvedal. Tak prosím o odpověď tady na ty otázky.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. To byla vaše první interpelace. Bude na ni odpovězeno písemně do 30 dnů a prosím, můžete přistoupit k té druhé.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji ještě jednou za slovo. Má druhá interpelace, pane premiére, se bude týkat konkrétně ceny dálničních známek. Zejména by mě tedy zajímala cena jednodenní známky, protože v případě, že jsem si to propočítal, vydělil jsem si tu cenu - zvýšenou, 2 200 korun - a vydělil jsem si to 365 dny, tak mi to vyšlo na nějakých 360 (?). Právě proto mě překvapila cena jednodenní dálniční známky, že bude 200 korun a cena desetidenní známky bude 270 korun. Z mého pohledu se tedy jedná o zdanění lidí, kteří pojedou třeba jenom jednou v roce, například k lékaři a podobně. Samozřejmě že v tom mohou být i turisté, kteří tedy spíše podle mého názoru použijí tu desetidenní známku, když k nám pojedou na dovolenou, protože ta bude pro ně daleko výhodnější, protože je jenom o 70 korun dražší.

Mně hlavně vadí ta záležitost, že naše dálniční síť je bohužel i po rekonstrukci v takovém stavu, že se za to ani nehodí platit, protože v případě, že jedete trasu Praha-Brno, stojíte od 180. kilometru až po 220. a už vůbec nehovořím o trase na Vyškov anebo na Ostravu potom z Brna. Takže tady vláda plánuje výstavbu dalších kilometrů dálnic, ale pan ministr Kupka tady avizoval nějakých 25 kilometrů, což si myslím, že opravdu neodpovídá navýšení o 700 korun.

Takže moje otázka zní: Jak tedy budete řešit dopravní situaci na dálnici D1 vzhledem k tomu, že na ten provoz není dimenzována, a kdy tento problém odstraníte?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji velmi, i za dodržení času. Opět bude na tuto interpelaci od omluveného předsedy vlády odpovězeno v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně, a poprosím vás o vaši třetí interpelaci.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji znovu za slovo. Má třetí interpelace se bude zabývat zákazem topidel na tuhá paliva od roku 2025. Mě by tedy zajímalo samozřejmě, jak to budou řešit potom výrobci těch topidel, protože v případě, že se to zakáže tady u nás a nebudeme smět tady u nás si koupit kotel na tuhá paliva, tak občané, kteří tedy budou mít tu potřebu a něco se jim v domácnosti pokazilo, samozřejmě budou mít možnost si nakoupit třeba v Polsku ten kotel českého výrobce, protože Poláci si vyjednali výjimky pro své občany. Ale vaše vláda, když byla v předsednictví Evropské unie, tak samozřejmě čím hůře - mně to připadá - jste to vyjednali, tím lépe. A jakým způsobem tedy ti lidé mají si zajistit otop domácnosti v případě, že si nebudou moci koupit kotel na opravu, který je dejme tomu poměrně laciný, nebudou mít možnost tepelného čerpadla a nedostanou třeba ani nějakou dotaci na výměnu třeba za tepelné čerpadlo, které bude stát násobně víc, třeba 150, 150 tisíc korun nebo i 200 tisíc korun? Kde na to ti lidé mají podle vás tedy vzít? Takže se vás ptám, zda tedy jste schopni ještě nyní vyjednat nějakou výjimku, anebo jestli opravdu čeští občané budou takovýmto způsobem postiženi.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Opět děkuji za přednesení vaší interpelace, jakož i za dodržení časového rámce. Pan předseda vlády, který je omluven, vám odpoví v souladu s jednacím řádem písemně. A nyní přistoupíme k vaší poslední interpelaci. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Moje poslední interpelace na pana premiéra se zabývá právě situací ohledně rezignace náčelníka generálního štábu generála Řehky na svoji funkci, a mě by tedy zajímalo, jaké události k tomu vedly a jakým způsobem jste, pane premiére, mu tu rezignaci rozmluvil. Co se týká situace na Ministerstvu obrany, zejména personální politiky, ta je bohužel, jak se dozvídám od kolegů z výboru pro obranu, poměrně tristní. Na dnešní jednání výboru pro obranu paní ministryně ani nepřišla a nepřišel tam ani nikdo ji zastoupit z Ministerstva obrany. A co se týká personální politiky, bohužel musím konstatovat, že lidé, kteří byli erudovaní, byli zkušení, byli ze svých pozic odejiti a jsou nahrazeni mnohdy i pouze lidmi, kteří jsou jenom loajální. Takže mě by zajímalo, jaká situace na Ministerstvu obrany je, zda o tom máte nějaké informace a zda víte příčiny, proč chtěl pan náčelník generálního štábu Řehka rezignovat.

Další podotázka směřuje k podpisu smlouvy o nákupu bojových vozidel pěchoty, protože tam je mnoho otazníků. Normální stát to udělá tak, že se napřed dohodne s dodavatelem finálním, podepíše smlouvu o subdodávkách a teprve potom podepisuje finální smlouvu. Tady se udělalo všechno opačně, a navíc po podpisu smlouvy s dodavatelem bojových transportérů bohužel se ještě podepsala takzvaná inflační doložka, takže to budou jenom peníze daňových poplatníků (Předsedající: Čas.) navíc. Takže moje otázka (Předsedající: Čas, prosím.) směřuje tam, o kolik peněz to bude navýšeno. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Opravdu důrazně požádám o dodržování času, děkuji. A co se stane nyní? Opět dostanete odpověď v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

Upozorňuji Poslaneckou sněmovnu, že byly vyčerpány veškeré přihlášky na předsedu vlády, takže nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády. Požádám tedy nyní pana poslance Aleše Juchelku, aby přednesl interpelaci na místopředsedu vlády a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku a aby tak zahájil blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Prosím.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc za slovo. Vážený pane ministře, odborné veřejnosti byla nedávno představena vaše koncepce nového zákona o podpoře rodin. Má dojít k radikální změně systému. Z podkladu plyne následující záměr zrušení orgánů sociálně-právní ochrany dětí, vytvoření nových služeb pro rodiny s dětmi, a tudíž ztráta kontroly státu nad výkonem ochrany dětí. V novém zákoně se již nepočítá s existencí OSPOD jakožto orgánů sociálně-právní ochrany dětí, proč tomu tak je a proč stát jakožto garant úmluvy o právech dítěte ztrácí kontrolu nad ochranou ohrožených dětí?

Domnívám se, že Ministerstvo práce a sociálních věcí jde proti dikci Úmluvy o právech dítěte, když přesouvá kompetence ochrany dětí ze státu do neziskového sektoru a sociálních služeb. Veřejnoprávní ochrana je redukována pouze na kontrolní a metodickou činnost na úrovni krajských úřadů. Veřejnoprávní ochrana v rámci stávajících ORP je zmíněna jen tak, že bude změněna její podstata, a není tedy jasné, zda vůbec bude zajišťována z její strany poradenská, preventivní či ochranná funkce. Celkově koncepce budí dojem, že ministerstvo chce outsourcovat nové služby, které budou pro systém drahé a neufinancovatelné. Současný stav sociálních služeb je třeba podpořit, nikoliv vytvářet drahé sociální služby pro rodiny s dětmi, jak pravděpodobně plánujete.

Žádám vás o jasné vysvětlení, v čem je současný systém problematický do té míry, že je nutné ho tak radikálně změnit, a jak v nové koncepci zajistíte závazky, které České republice plynou z mezinárodních dohod na ochranu dětí. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji velmi a nyní má slovo místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Dobrý den. Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, kolegové, děkuji za interpelaci od kolegy Aleše Juchelky. Chci říct na úvod své odpovědi, že si myslím, že je potřeba, abychom dokázali systém péče o ohrožené děti, systém podpory rodin abychom dokázali v České republice výrazně zlepšit, protože myslím si, že kdo se tou problematikou zabývá, vnímá, že dosavadní praxe není zdaleka ideální, neumí zdaleka vždy umět pomoci řešit problémy, když vznikají, řešit příčinu, a pak vynakládáme obrovské úsilí a i velké finanční prostředky na řešení důsledků.

Naše ambice není, tady zaznělo radikálně, udělat nějaké dramatické převraty, změny, a není ani ambice rušit práci lidí, kteří dnes pracují v rámci OSPODů. Naše ambice je, abychom tak, jak to máme i v legislativním plánu prací vlády, tady připravili a předložili návrh zákona o podpoře rodin a ochrany dětí tak, abychom ty věci dokázali realizovat více koncepčněji, abychom měli lepší provazby a spolupráci právě i v rámci agendy těch činností, které mohou v rámci pomoci poradenství, primárně prevence jako takové, přispět k tomu, že vlastně vůbec nebude muset v takové míře jako dnes docházet do situací, kdy jsou děti z rodin odebírány, tak abychom právě posílili to, že budeme schopni například mladé maminky lépe připravit na mateřství, rodičovství, pomoci jim vytvořit si kompetence tak, abychom opravdu mnoha věcem dokázali včas předejít. Takže agenda ochrany ohrožených dětí se v žádném případě nemá přesouvat do nějaké oblasti samostatné působnosti obcí, to v žádném případě, nebo do oblasti služeb neziskových organizací, ale počítáme stále, že zůstane zařazena v rámci výkonu státní správy tak, aby stát v této klíčové oblasti neztratil kompetenci, neztratil možnost zlepšovat situaci, která tady je dneska opravdu složitá. Naopak tím cílem nové legislativy, jak už jsem tady říkal v úvodu, je zvýšit kvalitu, efektivitu a také přispět k nějaké větší jednotnosti a také i jednoduchosti v této agendě, protože to, co často slyším od pracovnic a pracovníků OSPODů, je třeba i nárůst administrativní agendy, která bohužel i některými legislativními změnami v poslední době bohužel jim tu práci vlastně ztěžuje.

Takže my jsme v situaci, kdy připravujeme parametry pro tento nový zákon. Vytvořili jsme poměrně širokou platformu odborníků čítající zhruba zástupce 160 subjektů. Záleží nám opravdu na tom, aby tato změna byla promyšlená, byla koncepční, byla ve prospěch toho, abychom dokázali zkvalitnit celý systém péče o ohrožené děti, aby to bylo v souladu i s mezinárodními úmluvami. Takže prosím pěkně, nenaskakovat na to, co občas někteří šíří, že tady chceme zrušit agendu, zrušit lidi, propouštět, je to naprostý nesmysl - vůbec. Naopak si myslím, že máme regiony, kde je personální kapacita velmi podceněna, že neumíme dostatečně dobře reagovat na to, že by bylo potřeba, aby lidí pro kvalitní práci v terénu mohlo býti více. Zabýváme se ještě i dalšími opatřeními, která bychom chtěli realizovat už teď, v brzké době. Například jednu z podpůrných činností chceme realizovat v rámci profesionálních chův, které by opravdu mohly více v praxi, v terénu pomáhat právě rodinám, rodičům v tom, aby zvládli svoji úlohu, aby si dokázali dobudovat své kompetence a podobně.

Pro mě osobně je opravdu velmi důležité, abychom ten systém zkvalitnili. Pracujeme i na věcech, které mají přesah na spolupráci s rezortem Ministerstva spravedlnosti, s oblastí zase i řekněme soudkyň, soudců, abychom tady opravdu se snažili přinášet příklad dobré praxe, aby spolu tyto dvě oblasti více komunikovaly, aby rozhodnutí byla rychlejší, byla řekněme s větší kvalitou a podobně.

Takže tolik asi odpověď na to, co tady zmiňoval kolega poslanec Juchelka. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Taktéž děkuji a vnímám, že pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Trochu (nesrozumitelné) a samozřejmě doplnit. Já moc děkuji, protože ty zvěsti jsou trošičku jiné a nejsou přímo jenom od orgánů sociálně-právní ochrany dětí. Jenom chci skutečně varovat, abychom přistupovali k ohroženým dětem citlivě, abychom nepřesouvali kompetence ohledně ohrožených dětí od státu někam jinam, protože praxe v jiných státech skutečně není tady v tomto dobrá. Velké finanční prostředky nás skutečně nestojí sanace rodin, naopak tam jsou minimální prostředky, i ospoďáci vám to můžou potvrdit, pokud budete v terénu, že finanční prostředky naopak chybí. A já samozřejmě rozumím tomu, co tady pan ministr řekl. Jsou to krásné věty, vzletná slova, vynikající terminologie, ale trošičku mi to připadá, že to je s praxí - že to jde prostě do rozporu s praxí. A pevně věřím, že to (Předsedající: Čas, pane poslanče.) pan ministr pohlídá právě kvůli těm dětem. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Pan ministr má zájem o reakci? Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuju. Já si dovolím reagovat, aby moje slova nebyla posunovaná někam jinam, než jak jsem to vyslovil. Já jsem tady hovořil o finančních nárocích v okamžiku, kdy už řešíme důsledky, kdy už máme stav, situaci, kdy dítě je z rodiny odebráno, kdy dítě je potom někde v ústavní péči a podobně, to už jsou potom náklady, které stát nese v rámci řešení těch důsledků. A říkal jsem, že vlastně my obecně, když se podíváme na sociální systém v České republice, máme daleko větší část, nepoměrně větší, která opravdu směřuje na řešení důsledků, ale velmi málo se zatím orientujeme na řešení příčin, které bychom s daleko nižšími náklady při dobré práci a dobré součinnosti některých třeba i orgánů, bychom byli schopni předejít některým negativním potom dopadům na konkrétního člověka nebo na konkrétní dítě, na konkrétní rodinu, kdybychom uměli včas nabídnout pomocnou ruku, aby k těm některým krizovým situacím vlastně vůbec nedocházelo.

Já nejsem člověk, který by byl naivní. Vím, že situace je prostě někdy taková, že přes všechnu snahu, kterou můžeme vyvinout, se nepodaří s rodiči, s rodinou pracovat, že pak opravdu někdy k té situaci z důvodu domácího násilí, z důvodu opravdu vážně zanedbané výchovy a podobně bohužel tento stav nastane. Ale myslím si, že jsme systematicky v této zemi neudělali dost pro to, abychom doplnili segment těchto služeb, podpůrných služeb tak, abychom mohli lépe odstraňovat příčinu, lépe spolupracovat s rodinami ohrožených dětí a případně lépe ještě pracovat na tom, aby - když už třeba k tomu odebrání dojde,- aby byla větší pravděpodobnost, že se podaří s rodinou, s rodiči pracovat, takže dítě třeba bude mít šanci se také i do té rodiny vrátit, pokud je to v jeho prospěch - pokud je to v jeho prospěch. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a nyní přejdeme k další interpelaci, kterou bude interpelace pana poslance Zdeňka Kettnera a bude cílit na pana ministra školství. Dále se připraví pan poslanec Vladimír Zlínský posléze. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Dobrý den, děkuji za slovo. Pane ministře, má musím trošičku upřesnit ten dotaz - ten dotaz vznikl takhle díky zkratce. Jde mi o to, že se již dlouhodobě pracuje na úpravách RVP. Hlavním cílem úpravy RVP je snížit obsah natolik, aby učitelé získali čas na opakování a upevňování učiva, což je velice důležitá součást výuky. A v okamžiku ale, kdy jsem se dozvěděl, že je tady plán z devíti ročníků počet let na základní škole snížit na osm, tak jestli to trošičku nepůjde proti sobě, protože tím pádem, pokud ponecháme učivo pro první a druhý stupeň sice snížené, ale ubereme rok, nic jsme nezískali - prostě najednou tam zase bude přetlak. A v případě, že nějaké učivo přesuneme tedy na třetí stupeň, do prvních dvou let na střední školu, jestli to právě není to, co naruší práci na úpravách RVP, a jestli ty změny potom nebudou podstatně masivnější, než se předpokládalo. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Taktéž děkuji a nyní se ujme slova pan ministr školství Mikuláš Bek. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek Vážená paní místopředsedkyně Sněmovny, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za tu otázku, protože teď je opravdu velmi důležité, abychom vysvětlovali a konkretizovali svoje záměry. Musím říct, že jsem se hned po svém nástupu snažil detailně proniknout do stavu příprav těch revizí rámcových vzdělávacích programů a právě v těchto hodinách a dnech bych měl obdržet první výstupy z pracovních skupin, které se věnovaly těm jednotlivým oblastem.

Jsem přesvědčený o tom, že jednou ze slabin původního zadání, které historicky vzniklo, je to, že hned od začátku nebyla vedena koncepčnější diskuse o provazbách a návaznostech mezi základním a středním školstvím a také nebyla vedena debata o tom, jak případné změny na úrovni středního školství budou implikovat případné úpravy či změny na vysokoškolské úrovni, byť ne v rovině nutně nějaké speciální reformy curricula, ale možná fungování některých segmentů tohoto terciárního sektoru.

Jsem přesvědčený o tom, že debata probíhá relativně intenzivně několik let o případném zkrácení základní školy na osm let. Umím si ale představit samozřejmě, že politická diskuse dospěje k nějakému jinému modelu. Z mého pohledu ještě důležitější je to, aby byla prodloužena povinná školní docházka alespoň do 16 let věku, jak je to ve většině evropských zemí, což by mělo mít pozitivní efekt zejména pro ty, kteří dnes ani nezkusí do sekundárního školství vstoupit.

Když jsem zkoumal pokrok, kterého bylo dosaženo, jsem ujišťován, že primárně debata byla vedena spíš o obsahu vzdělávání, samozřejmě také o uzlových bodech, které zatím byly stanoveny v páté a deváté třídě, a tam je jasné, že pokud naše politická diskuse dospěje rychle k zadání, že se má zkrátit modelově základní škola na osm let, tak to znamená určitý zásah do probíhajících prací nebo zpřesnění toho zadání. Na druhé straně to neznamená, že by práce, která byla vykonána, byla jakkoliv znehodnocena, protože jsem opravdu přesvědčen o tom, že pokud bychom přistoupili ke zkrácení základní školy na osm let a třeba těch kapacit využili pro přípravné třídy, které by mohly lépe ošetřit odklady než dosavadní model pobytu v mateřských školách, tak to otevírá prostor pro to, abychom začátek střední školy uchopili jinak, nově a opravdu ošetřili některé věci až na tomto stupni, a tím pádem by nemělo dojít k tomu, že bychom opustili výchozí tezi, že má být obsah spíše redukován, než že bychom ho zhušťovali a zvyšovali nároky na děti.

Takže já se těším na výsledek odborné i politické diskuse o tomhle modelu. Měli bychom rozhodnout poměrně brzy, abychom mohli do zadání pro revize vzdělávacích programů vnést jasno. Já jsem si vědom toho, že tady nemůžeme dlouho otálet, ale předpokládám, že intenzivní politická, odborná diskuse může dospět k závěrům relativně rychle. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Taktéž děkuji. Je zájem o doplňující dotaz? Není tomu tak. Tím pádem končím tuto interpelaci, posuneme se k interpelaci pana poslance Vladimíra Zlínského a připraví se následně pan poslanec Richard Brabec. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane ministře, obracím se na vás ve věci stížnosti na nepřiměřenou dobu soudního řízení a možného porušení insolvenčního zákona v průběhu soudního řízení KSP 56 INS 8104/2012, věřitel Ing. Jiří Mareš, Ph.D. Tento podnět jsem obdržel od manželů Marešových z Pardubic, dovolte mi citovat ze zaslaného dopisu: "Jsme věřitelé v insolvenci od března 2012. Krajský soud Hradec Králové, pobočka Pardubice, povolil dlužníkovi, dopravci Vilémovi Bednářovi, insolvenci, aniž by dlužník prokázal úpadek. Chybělo kompletní účetnictví a nebyl zkoumán ekonomický stav firmy dlužníka. Ctíme nezávislost soudu, ovšem ne nezávislost na zákonech. Odvolávám se na právní větu, kterou schválilo trestní kolegium Nejvyššího soudu o způsobení úpadku: Nepodaří-li se zjistit, například v důsledku chybějících účetních dokladů, zda v době, kdy dlužník činil výdaje ze svého majetku bez získání odpovídající hodnoty, byl již úpadku či nikoliv, lze toto jeho jednání posoudit jako přečin poškození věřitele podle § 222, odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, pokud uvedenými majetkovými dispozicemi alespoň částečně zmaří uspokojení věřitele. Z uvedených důvodů jsme požádali dne 6. 9. 2022 Ministerstvo spravedlnosti o náhradu škody. K dnešnímu dni nebyla naše žádost vyřízena, pouze z Krajského soudu Hradec Králové, pobočka Pardubice, byl vznesen dotaz, zda trváme na soudním řízení vzhledem k dosavadnímu průběhu soudu." Konec citace.

Pane ministře, žádám vás tímto o prošetření věci, zjednání nápravy a písemnou informaci, jak byla věc vyřízena. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za vaši interpelaci. Pan ministr je nepřítomen, řádně omluven a v souladu s jednacím řádem vám odpoví písemně do 30 dnů. Nyní přistoupíme k interpelaci pana poslance Richarda Brabce, připraví se následně pan poslanec Lubomír Brož. Prosím.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, vážený pane ministře, děkuji, že jste přišel. Jak jinak, vláda se nevejde do jedné řady, tak je zvláštní, že na interpelacích se tam vejde úplně bez problémů, ale skutečně oceňuji, že jste si přišel tu interpelaci poslechnout.

Já bych se chtěl vás zeptat na aktuální vývoj k vyhlašování Národního parku Křivoklátsko, protože oba víme, že když budu hodně eufemistický, řeknu, že se ten proces Ministerstvu životního prostředí úplně nedaří. Ne tak, že by nebyl zájem na straně MŽP, ale naráží na poměrně silný, nebo já bych řekl velmi silný odpor z hlediska regionu.

Vy jste tu situaci spíše zdědil, protože já to spíše kladu za vinu minulému vašim předchůdcům nebo trošku vaši předchůdkyni, protože tam ministerstvo hodně zanedbalo personální práci směrem k regionu a natlačilo doslova některé věci, které dneska obce berou jako řekněme svrchu natlačenou myšlenku národního parku, a moje zkušenost ze Šumavy i po třiceti letech, když bylo něco regionu slibováno, nebylo to splněno, tak tam byl velký problém. Protože vím, že - myslím, že včera - probíhalo nějaké jednání s obcemi, tak jsem se chtěl zeptat, jak to jednání proběhlo, jestli to můžete říct, jaký z toho máte pocit, jestli tam vidíte nějaký posun a jaké očekáváte další kroky. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Taktéž děkuji a nyní má slovo pan ministr životního prostředí Petr Hladík. Prosím.

 

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, krásné dobré odpoledne. Díky moc za dotaz. Záměr byl zveřejněn 27. září 2022, proběhla 90denní lhůta a chci podotknout, že ten záměr byl po diskusích mé předchůdkyně se starosty schválně odsunut až do doby po komunálních volbách, kdy starostové říkají: Nedělejte to před volbami, udělejte to až po volbách. To znamená, tady si myslím, že chci trošku zdůraznit, že i moje předchůdkyně Anna Hubáčková se tomu věnovala a uzpůsobovala některá rozhodnutí, což datum o zveřejnění záměru jistě je to rozhodnutí, kdy začne běžet správní lhůta.

Fakticky do konce roku starostové, fyzické, právnické osoby, podávali námitky. Přišlo celkem 28 námitek, 26 od fyzických osob, 2 od právnických osob a 16 od obcí. Celkem dvě obce - jedna obec podala připomínku a dvě nepodaly vůbec nic, a to Bratronice a Sýkořice. Aktuálně ministerstvo vydalo 13 rozhodnutí, kdy bylo námitkám podaným fyzickými osobami plně vyhověno. Dále byla vydána tři rozhodnutí, kde bylo plně vyhověno obcím, a tyto tři obce budou ze záměru zcela vypuštěny. Je to Kublov, Horní Bezděkov a Malé Kyšice. Lesy České republiky vzaly svoji námitku zpět a ve zbývajících správních řízeních se vedou správní řízení. Doufám a předpokládám, že budou ukončena v řádu týdnů.

Rozhodně záměrem mým i ministerstva je maximálně vyhovět, jenom jak to lze, námitkám a připomínkám, především fyzických osob, nebo tam, kde opravdu to je pragmatická a faktická připomínka. Já jsem se včera zúčastnil na pozvání paní hejtmanky, protože to organizoval Středočeský kraj - musím říct, že Středočeský kraj je v tom velmi aktivní a je to dobře, že komunikace probíhá i na regionální úrovni. Včera se tam zúčastnilo asi osm starostů. Musím říct, my za tu dobu komunikace, kdy jsem ministr, jsme vyvrátili a komunikovali celou řadu připomínek od toho, že se tam nebude moct na houby a sbírat klestí a na kole. To si myslím, že tu fázi máme dávno za sebou, že toto všichni pochopili, jak to je.

Při individuálních diskusích se starosty jsme také posunuli některé věci naprosto pragmatické. Z roku 1976 jsou například CHKO hranice vyhlášeny asi ve dvou nebo ve třech obcích uprostřed intravilánu. Když se mě starosta ptá, proč má uprostřed intravilánu hranici CHKO, ani já mu nedokážu odpovědět, proč. Já jsem slíbil a tu lhůtu chci dodržet, byť to bude muset... je to jiný proces než vyhlašování CHKO, vy ho moc dobře znáte, že proces aktualizace CHKO je také správní proces, ale i posuneme některé věci v rámci CHKO.

Takže si myslím, že se daří komunikace s celou řadou obcí, ale zůstává a asi už zůstanou tam některé obce, které jsou dnes proti, a řekl bych už vlastně z jakýchsi meritorních záležitostí, prostě ty věci spíše se posouvají od toho faktického řekněme k nějakému ideologickému nebo světonázorovému vidění světa - musím říct, že ale ne všech, rozhodně ne všech. Říkám, včera tam bylo jenom osm, dostali pozvání všichni. Někteří mi říkali, že tam nepojedou, i proto, že nechtějí nebo se nepřipojují k nějaké řekněme tvrdé linii komunikace. Někteří naopak mě potom oslovovali, že s tím souhlasí. Dokonce někteří starostové vyjádřili zájem mít sídlo CHKO na svém katastru, že mají vhodnou nemovitost.

To znamená, v té komunikaci budu dál pokračovat a já jsem slíbil včera starostům, že jakmile vypořádáme všechny připomínky, námitky, znovu je všechny objedeme, abychom tam viděli posun. On ten posun prostě bude proti vyhlášenému záměru. Asi, a to říkám zcela objektivně, se nestane situace (Předsedající: Čas, prosím.) jakéhosi souhlasu těch obcí, ale důležité je (Předsedající: Je potřeba skončit. Čas.) že to, co (Předsedající: Pane ministře.) je možné vyřešit, to vyřešíme.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: On vám dá pan poslanec předpokládám možnost doplnit ještě vaše vyjádření po doplňující otázce. Já musím měřit všem stejně v tom vymezeném čase. Prosím, pane poslanče, váš doplňující...

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuju. Ano, dám rád, mám ještě doplňující dotaz. K tomu ale určitě dokončete, pane ministře, co jste chtěl teď říct. Jestli i vy jste byl konfrontován některými novináři s dotazem - i já jsem byl - jak by se třeba případně ministerstvo dívalo - a já se přiznám, že jsem ten alternativní návrh neviděl, ale vím, nebo slyšel jsem, že koluje mezi starosty jakýsi alternativní návrh, který by se týkal specializovaného závodu Lesů České republiky, což by byl takový ve velkých uvozovkách kompromis mezi CHKO a národním parkem. A údajně má i podporu, nevím, jestli všech, ale má i podporu většiny obcí, údajně tedy rozhodně větší podporu než myšlenka národního parku. Tak jsem se chtěl zeptat, jestli jste ten materiál četl, protože já jsem ho tedy neměl možnost číst, a případně jak se na něj díváte. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji, i za dodržení času. A nyní je prostor pro pana ministra na reakci dvouminutovou. Prosím.

 

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík Už jenom zareaguji, protože si myslím, že jsem dokončil. Já jsem ho vlastně tam včera od pana starosty Kocmana ve dvou slidech viděl poprvé, a víceméně, když to hodně teď zjednoduším, byť by bylo potřeba trošku větší časový prostor, je to víceméně to, co má vláda obsaženo ve svém programovém prohlášení, jakým způsobem bude změněna politika hospodaření Lesů České republiky. To je vlastně budoucí mainstream, že vlastně se máme posunout v hospodaření k šetrnějším technologiím, k tomu, abychom peníze z lesů spíše zase zpátky do lesa vraceli, způsob hospodaření ne pasečným způsobem - výběrovým způsobem. To je vlastně o tom managementu. Takže za mě je to řekněme budoucí mainstream hospodaření Lesů České republiky, byť bude trvat ještě nějaké roky, s tím souhlasím. Ale princip ochrany území, jak jej známe, definovaný nejenom českými zákony, ale mezinárodními normami, tam v podstatě nevidím. Takže tolik asi k tomu. Ale včera jsem to jakýmsi způsobem, ty obrys viděl poprvé, a když jsme šli v diskusi, tak jsem musel konstatovat, že to je vlastně budoucí mainstream hospodaření Lesů České republiky.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji vám a my přistoupíme k následující interpelaci, tou je interpelace pana poslance Lubomíra Brože, která míří na pana ministra kultury Martina Baxu, který je omluven. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, má interpelace směřuje na návrh zákona, kterým se mění zákon č. 496/2012, o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie, a změně některých zákonů, zákon o audiovizi. Můj dotaz je velmi jednoduchý: podle plánu legislativních prací Ministerstva kultury měl být tento zákon nebo návrh předložen vládě v březnu 2023 a předpokládaný termín nabytí účinnosti byl leden 2024.

Já bych se chtěl zeptat, jaký je současný stav aktuálních termínů? Je to proto, že toto je zákon, který je filmaři velmi očekáván, a zrovna v současné době se řeší a může znamenat stovky milionů korun pro český film. Má upravit pravidla financování Státního fondu kinematografie a měl by vlastně napravit stav, kdy zahraniční streamovací platformy neplatí nic v České republice na rozdíl od ostatních hráčů na trhu. To znamená tedy, jaký je současný stav v termínech v přípravě tohoto zákona? A hlavně, zda vidíte jako stále reálný termín nabytí účinnosti tohoto zákona v lednu 2024? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Taktéž děkuji. Pan ministr je omluven, v souladu s jednacím řádem dostaneme odpověď do 30 dnů.

A my přistoupíme k další interpelaci pana poslance Roberta Stržínka.

Já jen načtu došlou omluvu v mezičase: omlouvá se pan poslanec Hubert Lang od 14 hodin z pracovních důvodů.

A prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji vám, paní předsedající. Vážený pane nepřítomný ministře Stanjuro, již několik dnů se na úrovni hejtmanů diskutuje váš záměr na změnu, respektive snížení rozpočtového určení daní u krajů. Já se vás chci ale zeptat, jaké konkrétní změny připravuje Ministerstvo financí ve vztahu k městům a obcím. Dojde i zde ke změně rozpočtového určení daní? Finanční dopad konsolidačního balíčku na města a obce bude podle Svazu měst a obcí České republiky ve výši 34 miliard korun.

Vysvětlete prosím plán na vyjmutí podílu obcí na dani z nemovitosti ve prospěch státního rozpočtu či vyjmutí podílu obcí na dani z hazardních her, opět ve prospěch státního rozpočtu. Jaký je odhad Ministerstva financí související s ponížením podílu na sdílených daních v důsledku vyjmutí podílu obcí na dvou procentních bodech u výnosu daně z právnických osob? Jak budou kráceny národní dotační tituly pro municipality? Všechny mé dotazy by se daly shrnout do jedné jediné otázky: Kolik chcete sebrat městům a obcím z jejich dosavadních příjmů? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za vaši interpelaci. Odpověď přijde písemně do 30 dnů v souladu s jednacím řádem.

Nyní přistoupíme k interpelaci pana poslance Patrika Nachera, připraví se pan poslanec Roman Kubíček. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Tentokrát mám štěstí, protože interpeluji ministra, který tady sedí, takže po nějakých těch třech, čtyřech interpelacích se i něco dozvím. Ta interpelace je celkem jednoduchá. Týká se toho, že od ledna 2023 se zvýšila nezabavitelná částka o nějakých tisíc korun. Mně se začaly množit stížnosti od seniorů, na které je vedená exekuce a kterých se ta nezabavitelná částka týká, že za leden nedostali od České správy sociálního zabezpečení důchod ve správné výši, to znamená, že tam nebyla zohledněna vyšší nezabavitelná částka, až teprve od února. Zdůvodnění údajně bylo, že Česká správa sociálního zabezpečení nemá dostatečné technické a technologické podmínky, aby tu částku v lednu vyplatila. V únoru již vyplacena byla, a to proto, že změna vyšla ve Sbírce v prosinci 2022. Tak jsem se jenom chtěl zeptat a ověřit si, jestli to tak je, kolika seniorů nebo lidí, kteří pobírají důchod, jsou v exekuci nebo v insolvenci a jsou závislí na nezabavitelném minimu a nezabavitelné částce, kolika lidí se to týká. Pokud je to pravda, tak jestli se to zpětně těm lidem bude vyplácet. Takže čistě věcný dotaz z mého ranku týkající se exekucí. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane poslanče. Nyní má slovo pan místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Prosím, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Dobrý den, vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, vážený pane poslanče Nachere, prostřednictvím paní předsedající, já si dovolím tedy reagovat na tu interpelaci. Situace je opravdu taková, že vlastně dochází k měsíčnímu zpoždění poté, co vyjde nařízení vlády, které se týká právě těch srážek. V loňském roce to vyšlo opravdu 30. 12. 2022. Na to už reálně Česká správa sociálního zabezpečení bohužel, říkám bohužel, není schopna reagovat tak, aby to dokázala promítnout do výplaty, která je realizovaná v lednu. Tedy pak se to upraví a promítá se to do výplat, které přicházejí důchodcům až v měsíci únoru, takže je to měsíční zpoždění, které tady prostě je. To stejné bude i teď v červnu u mimořádné valorizace a promítnutí tam bude o měsíc později. Takže tam vlastně dochází k posunům, někdy ve prospěch toho dlužníka, někdy v jeho neprospěch, to záleží na tom, jak ta částka je stanovena. Ten stav rozhodně není komfortní. Já jsem se na toto díval už před několika měsíci, protože si myslím, že toto téma jste i vy už zmiňoval, nikoliv tedy dnes poprvé, takže máme plán, že bychom měli na základě úprav informačních systémů, na základě úprav v rámci softwaru to dokázat realizovat nejpozději od 1. ledna 2025 tak, abychom to dělali opravdu už v ten daný moment, v daný měsíc, a nedocházelo k tomu zpožďování.

Takže to je odpověď, kterou v tento okamžik mohu poskytnout. Nejsem z toho komfortní, ale prostě bohužel tento stav tady byl takto roky a my pracujeme na tom, abychom v rámci modernizace a úpravy IT toto dokázali dělat v reálném čase. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane ministře. Pan poslanec položí doplňující dotaz, prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: To ani není dotaz, to je možná ověření, protože ať ta interpelace má přidanou hodnotu pro lidi, co to sledují. To znamená, že sice s měsíčním zpožděním, ale ti lidé to dostanou, jestli tomu správně rozumím? Nebo už tam, kde se to nestihne, je to passé? Rozumím tomu zpoždění, to já neberu jako kritiku, když něco vyjde 30. prosince. Mně jde spíš o to, jestli když s tím měsíční zpožděním se najede na výplatu zohledňující vyšší zabavitelnou částku, tak jestli potom se někdy dožene ten měsíc, u kterého to tam ještě bylo podle té původní výše. To je vlastně asi nejdůležitější informace.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji i za dodržení času a je tu prostor pro reakci.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Zkusím odpovědět, nevím, jestli to bude úplně srozumitelné. Vlastně nedojde tam nikdy k vyrovnání rozdílu toho jednoho měsíce, pokud ten rozdíl tam nastává, takže je tam měsíční zpoždění a ten rozdíl se prostě nekompenzuje, ať už je to ve prospěch, nebo v neprospěch. Jsou momenty, kdy to je ve prospěch třeba toho daného seniora, nebo kdy je to v jeho neprospěch, takže nedojde tam k tomu zúčtování a k tomu vyrovnání. Na to prostě ten systém a softwarové řešení České správy sociálního zabezpečení není nastaveno. Toto jsme schopni vyřešit nejpozději k 1. lednu 2025.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Přistoupíme k další interpelaci pana poslance Romana Kubíčka, připraví se dále pan poslanec Lubomír Metnar. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane ministře, dámy a pánové, má interpelace bude krátká a stručná. V minulém roce jsme tady připravovali energetický balíček, jehož pozměňovacím návrhem jsme řešili takzvaný případ energetické chudoby pro dotčené osoby. Týkalo se to především samoživitelek, lidí v invalidním důchodu a tak dále. Pan ministr mi přislíbil, že připraví o něco komfortnější řešení, a to nejpozději do března letošního roku.

Jenom upozorňuji, že je takové zvláštní, že si to říkáme v době, kdy máme venku krásné počasí, nicméně vzhledem k legislativnímu procesu je poměrně nezbytné, aby tato úprava již procházela tímto procesem, protože se to týká měsíců listopad až březen, takže bych poprosil pana ministra, zda by mi řekl, v jaké fázi se to nachází, jak je to připravené a jak to bude postupovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Slova se ujme pan ministr práce a sociálních věcí, prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Dobrý den, vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové. Vážený pane poslanče Kubíčku, prostřednictvím paní předsedající, rád vám odpovím na tuto vaši interpelaci. Jsme v situaci, kdy toto legislativní řešení není vyloženě legislativním návrhem, za který nese tu primární kompetenční zodpovědnost Ministerstvo práce a sociálních věcí, nicméně je to novela energetického zákona, na které jsme také v této oblasti my jako MPSV s Ministerstvem průmyslu a obchodu spolupracovali. To znamená, ten návrh tady už je dneska v legislativním procesu. V tento okamžik probíhá jeho projednávání v rámci komisí Legislativní rady vlády s tím, že předpokládám i podle sdělení, které nám řekl pan ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, že by zhruba do konce června tento materiál měl být projednán vládou a postoupen následně Poslanecké sněmovně.

Je tady dohoda, že tady bude ta definice zranitelného zákazníka, která bude v zákoně definovat určitá práva a ochranu zranitelného zákazníka. Mimo jiné zakotvuje povinnost na dobu tří měsíců převzít dodávky energie prostřednictvím DPI v případě, kdy by došlo u dodavatele úplně k odpojení. Je tady také zavedeno nové oprávnění pro dodavatele učinit podnět vůči místní příslušné krajské pobočce úřadu práce za účelem provedení sociálního šetření či poskytnutí přímo krizové pomoci zranitelné osobě v případě, kdy zranitelnému zákazníkovi hrozí přerušení nebo ukončení dodávky elektřiny do jeho odběrného místa. Dodavatel je povinen zdržet se ukončení smlouvy, na jejímž základě dodává elektřinu nebo plyn do určeného odběrného místa, nebo uplatnění svého práva ukončit nebo přerušit dodávku elektřiny nebo plynu do doby, než obdrží informace o vyřízení svého podnětu, nejpozději však do 30 dnů od učinění takového podnětu.

Takže je tady nastaven mechanismus, který my jsme v loňském roce řešili velmi složitě, protože jsme tady neměli jednoznačné zákonné zmocnění a kompetence tak, abychom mohli jednoduše napřímo komunikovat s dodavateli elektrické energie nebo plynu. Tady tato definice zranitelného zákazníka by měla říci: tato množina lidí není tak jednoduše odpojitelná. Předtím, než k odpojení dojde, musí být komunikace s Úřadem práce tak, abychom toho člověka dokázali maximálně ochránit. Ale samozřejmě nejsme schopni dlouhodobě u lidí, kteří prostě nemají ochotu platit své závazky, garantovat, že jim budou dodávány energie, to zase samozřejmě má nějaké hranice a meze.

A já jenom vlastně připomenu, na margo té loňské skutečnosti si myslím, že se ta situace tehdy podařila zvládnout poměrně velmi obstojně, že opravdu tady byla velmi intenzivní komunikace a spolupráce s dodavateli, s distributory v terénu, takže vlastně, byť to vypadalo ještě někdy v lednu, v únoru loňského roku, že to bude nějaká opravdu extrémně vypjatá situace, tak jsme opravdu dokázali i díky tomu osobnímu šetření v terénu ta odpojení snížit v zásadě na desítky případů, nikoliv na stovky nebo tisíce.

A k tomu jenom, když ještě tady si dovolím jenom shrnout ještě vlastně nárůst pomoci těmto domácnostem: když se podíváme na nejvíce využívaný nástroj, a to je sociální podpora v rámci příspěvku na bydlení, tak když se podíváme na duben roku 2022, tak to bylo 165 000 domácností a průměrná výše měsíční podpory byla 4 200 korun, a když se podíváme teď na duben 2023, ten nástroj dneska pomáhá podpořit zhruba 248 000 domácností a průměrná výše je 5 700 korun. Vnímáme to tak, že vlastně teď procházíme obdobím největšího náporu, který by měl už v těch příštích měsících postupně začít klesat i s ohledem na vývoj, který sledujeme na burzách, kdy vidíme, jak se snižují ceny jak elektřiny, tak plynu, takže troufnu si říct, že i tato část té podpory dokázala zafungovat.

A ještě doplním, v loňském roce jsme už udělali úpravu, která řeší lidi, kteří jsou například na dýchacích přístrojích a podobně, ti dneska už mají ještě i finanční podporu v rámci příspěvku, který jsme tady řešili, příspěvek na mobilitu. U těchto osob jsme zvýšili tu částku tak, abychom jim kompenzovali případně zvýšené náklady právě na spotřebu elektriky u těchto přístrojů. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Doplňující otázka pana poslance, prosím.

 

Poslanec Roman Kubíček: Tak ještě děkuji za slovo. Já, pane ministře, vím, že nejste gesční ministr, ale vzal jste si to na starost, tenkrát jste mi to slíbil, že to uděláte, tak za to vám děkuji. Na druhé straně, rozumím tomu, co jste říkal v rámci neplatičů a lidí, kteří nejsou schopni plnit svoje povinnosti - o těch to nebylo. Byla to opravdu pomoc invalidním důchodcům, matkám samoživitelkám, těm v obtížné situaci. Já jsem to v globálu tenkrát kopíroval z německého zákona - to nebylo, že bych to vymyslel, tak geniální nejsem - a tam skutečně pro tuhle úzkou skupinu obyvatel není možné v těch pěti měsících je odpojit. To asi tak všechno a jinak děkuju za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Už není zájem o reakci, a my tedy přistoupíme k další interpelaci, kterou je interpelace pana poslance Lubomíra Metnara. Následně se připraví pan poslanec Jiří Mašek. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Lubomír Metnar: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, k tématu mé interpelace. Vážená paní ministryně, s ohledem na vaši nečinnost vůči orgánu parlamentní kontroly, tedy vůči výboru pro obranu, a občanům vás žádám o seznámení poslanců a veřejnosti s parametry zakázky pásová bojová vozidla pěchoty. Očekával jsem, že když byl na dnešní den svolán mimořádný výbor pro obranu, přijdete nás s parametry této pro obranu historicky nejdražší zakázky seznámit. Účast na výboru jste odmítla a o parametrech zakázky jste nás veřejně neinformovala, tudíž vás žádám touto cestou. To, že jste nám poslala informace v utajeném režimu, daňové poplatníky nezajímá. Jedná se o veřejné prostředky a já vás žádám o veřejné informace. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za přednesení interpelace, paní ministryně je řádně omluvena, odpověď přijde písemně do 30 dnů v souladu s jednacím řádem.

Ještě načtu omluvu: v mezičase se omlouvá paní poslankyně Alena Schillerová od 14.30 hodin z pracovních důvodů.

A nyní přistoupíme k další interpelaci, a sice od pana poslance Jiřího Maška a připraví se paní poslankyně Ivana Mádlová. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, budu interpelovat teď pana ministra Jurečku ve věci zpožďování výplat důchodů a humanitárních dávek. Pane ministře, vypomůžu si citací ze včerejšího tisku. Uprchlíci bez peněz, výplata humanitární dávky má zpoždění. Cituji tady jakousi paní Oksanu Bespalovou, která je ve finanční tísni, je matka několika dětí, čeká na proplacení 12 000 korun a musela si proto půjčit peníze, svěřuje se Oksana z Karlovarského kraje. V květnu nestačila humanitární pomoc dorazit včas pro obyvatele Ukrajiny, respektive pro ukrajinské běžence. Nevím, v jaké míře, ale ty zprávy se prostě v tisku objevují.

Zároveň bych se chtěl zeptat, jestli v této věci existuje nějaké rozlišení, zda skutečně jde o válečné uprchlíky z válečných oblastí a lidi přímo ovlivněných válkou, respektive o nějaké ostatní. Proč to říkám? Protože před konfliktem zde bylo 200 000 Ukrajinců, kteří zde byli v jiném režimu, kteří tady pracovali nebo tady žili, a v průběhu konfliktu došlo k registraci až zhruba 530 000 běženců. V současné době, protože se na to opakovaně ptáme, tak jsme dostali na výboru pro bezpečnost informaci, že v současné době je tady registrováno jako běženci 330 000 uprchlíků a zhruba 200 000 ne, není registrováno.

Zároveň je tady věc, že nepřicházejí důchody, které mají dostávat naši důchodci. Mám tady například ze svého Facebooku informaci od Mii Májové, že "ve 12. měsíci loňského roku jsem si požádala o řádný starobní důchod, v 5. měsíci jsem teprve byla pozvána na sepsání a tam mi bylo řečeno, že první důchod (Předsedající: Čas!) mi přijde (Předsedající: Čas, prosím!) v září. Čili tady vypsání důchodu trvá déle než těhotenství.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Prosím, už není možné, je potřeba dodržovat čas, měřit všem stejně. Poprosím pana ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku o reakci a pak bude ještě prostor pro doplňující dotaz. Prosím, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážená paní, místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, vážený, pane poslanče Mašku, já si dovolím reagovat na vaši interpelaci, prostřednictvím paní předsedající. A vlastně jsou to dvě témata, která jste tady nadnesl, tak já si dovolím to první. Pokud jde o výplatu humanitární dávky jakožto formy podpory, kterou mohou čerpat lidé, kteří přišli jako váleční uprchlíci z Ukrajiny, tak tady ta situace taková, že my samozřejmě se snažíme zaměřovat na to, abychom dokázali některé informace, které třeba nám tito žadatelé dokládají, abychom opravdu byli důslední. Takže ano, je tady stav, kdy několik tisíc žadatelů je vyzýváno, aby nám třeba některé skutečnosti doložili. Je dneska stav takový, kdy teď aktuálně k opravě, tedy k doložení nějaké skutečnosti, je vyzváno zhruba necelých 4 000 potenciálních žadatelů o humanitární dávku. Takže ano, někde může dojít k tomu prodlení, že máme ukončený měsíc a těm lidem nevyplácíme finanční prostředky, protože jsme je požádali, aby nám některé skutečnosti doložili. Ano, je to tak. Na základě skutečností, které se tady objevily v lednu a v únoru, jsme v tomto daleko bych řekl přísnější, důslednější. Když se podíváme na agendu, která s tímto souvisí, vidíme, že humanitární dávka byla třeba v roce 2022 v dubnu loňského roku vyplácena v objemu zhruba 1,3 miliardy korun za měsíc, a když se podíváme na duben roku 2023, tak je objem 634 milionů, takže tam je opravdu velmi výrazný pokles v čase. On je vlastně ten pokles spojen i s tím, jak nám se zapojovali ukrajinští uprchlíci na trh práce. Já jsem měl dneska ráno poradu, takže teď aktuální stav, poslední čísla z pondělka tohoto týdne, jsou 98 000 pracujících ukrajinských uprchlíků. Zhruba 92 % těchto pracujících je na formu práce, ze které je odváděno plné pojistné. Takže i v tomto vidíme ten progres, který narůstal, začínalo to někde na 50 %.

My samozřejmě z hlediska toho, odkud uprchlík přichází, z které části Ukrajiny, nemáme ani podle mezinárodního práva možnost posuzovat a říkat, tento člověk je víc z východní nebo jihovýchodní části nebo je z Kyjeva, anebo je z nějaké více západní části - tady prostě platí mezinárodní právo naprosto jednoznačně: přichází ze země, která je ve válečné situaci, on je uprchlík, který má právo na to, získat tady u nás nebo kdekoliv jinde v Evropě dočasnou ochranu. Takto my postupujeme. Ale platí to, a vy to víte moc dobře, že jsme také udělali kroky, které od dubna a následně od července zpřísňují na základě lex Ukrajina V vůbec rozsah sociální podpory i rozsah podpory, pokud jde o ubytování.

Pokud jde o důchody, na které jste se ptal: já jsem to říkal i veřejně, tady se prostě musím omluvit, že situace je řekněme velmi nepříjemná především pro ty, kteří na ty peníze čekají, ale vlastně daří se nám teď poměrně značným tempem snižovat ten deficit a to zpoždění. To znamená, do konce června tohoto roku, zhruba za necelé čtyři týdny, bychom měli být zpátky v zákonných lhůtách.

To zpoždění, které tam narostlo díky opravdu mimořádnému navýšení agendy, to znamená loňské dvě mimořádné valorizace, do toho velká vlna předčasných odchodů, především ve čtvrtém kvartálu, které byly podány na okresní správy sociálního zabezpečení, do toho od 1. ledna agenda výchovného a opět řádná valorizace, tak to přineslo opravdu velkou zátěž významného nárůstu agendy na ty pracovníky a pracovnice, byť se Česká správa už od podzimu snažila posílit personální kapacity, tak na tuhle agendu nejsme schopni úplně jednoduše vzít člověka, který by za 14 dní byl schopen plnohodnotně tým doplnit, protože to vyžaduje poměrně velkou zkušenost. Lidé se obvykle do toho zapracovávají postupně v době jednoho až dvou let, takže toto zpoždění tady vyvstalo. Znovu říkám, omlouvám se za tuhle situaci. Pracujeme na tom, aby z hlediska posílení i toho softwarového řešení jsme byli za dva roky v situaci, kdy opravdu vysoký podíl odborné lidské práce, která tam je, jsme byli schopni více nahrazovat právě tím lepším softwarovým řešením, protože možná to běžně lidi nevědí, ale pracujeme tady na softwaru, který je z konce přelomu osmdesátých a devadesátých let. Je to úplně archaický systém a dlouhé roky prostě se do něj neinvestovalo, takže teď ten dluh doháníme a zároveň se potýkáme i s těmito nepříjemnými důsledky. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji i za dodržení času a poprosím pana poslance o doplňující otázku či reakci. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji, pane ministře, za odpovědi. Jenom dopovím to, co jsem nestihl doříct, že mám několik reakcí od důchodců, kteří si požádali ať o předčasný, nebo o řádný důchod, že celý ten proces trvá, jak jsem řekl, třeba déle než těhotenství, čili déle než devět měsíců. Tak jsem se chtěl zeptat, k jakým lhůtám bychom se chtěli v nějakém čase dostat, kdy se dostaneme k normě a co ta norma tedy bude znamenat potom, ten cílový stav od zažádání si po vyměření důchodu a vyplacení prvních dávek? To je jedna otázka.

A druhá otázka je k těm uprchlíkům. Tam bylo maximum 530 000 zaregistrovaných, nyní je 330 000, takže samozřejmě poklesly potom vyplácené absolutní částky, to jste tady říkal. A mě by zajímal ještě počet vyplácených humanitárních dávek, jestli to máme početně. Chápu, že to je třeba pro celé rodiny a podobně, že to není co uprchlík, tak dávka u těch, kteří nepracují, nejsou zapojeni. Ale jestli víme i ten počet, jak se změnil? Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a opět s reakcí pan ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Začnu od konce. Pokud jde o humanitární dávku, tam ten pokles je poměrně velký, protože když to vezmu z pohledu počtu žádostí, tak nám to pokleslo zhruba někde kolem 94-95 000 žádostí, celkově zatím podpora zhruba 151 000 lidí. Jsme zhruba na polovičním objemu, který tady byl, jak jsem tady zmiňoval, například v dubnu roku 2022. Když se na to podíváme aktuálními čísly, dneska máme 325 000 po 1. dubnu lidí z Ukrajiny, kteří mají dočasnou ochranu a byli tady registrováni. A podíváme-li se na to tím, že nám z toho pobírá těch 152 000 lidí humanitární dávku, tak nám zůstává 174 000 lidí, kteří tady žádnou podporu už nepobírají. A z toho můžeme říct, že těch 98 000 lidí pracuje. Vidíme opravdu, jak se to měsíc po měsíci posouvá, klesá počet podporovaných, stoupá počet pracujících, takže to si myslím, že je trend, který si myslím, že je pro všechny žádoucí.

A pokud jde o otázku, kam to chceme směřovat, tak jsem tady jasně řekl, že chci, abychom od konce června jeli v zákonných lhůtách, to je 90 dnů. Máme v plánu zhruba v prosinci letošního roku spustit už i digitální podání žádosti o důchod a vlastně nenutit lidi vůbec na Českou správu sociálního zabezpečení chodit. A jak jsem tady zmínil, máme v plánu také doplnit, obnovit a mít tady i novější hardwarové i softwarové řešení tak, abychom dokázali být ještě rychlejší, než je těch 90 dnů, a jak jsem tady odpovídal třeba i kolegovi Patriku Nacherovi před chvílí, tak i některé věci, které dneska třeba právě v oblasti nezabavitelného minima řešíme s měsíčním zpožděním, tak i toto od 1. 1. 2025 odstranit, aby opravdu ta správa fungovala na úrovni, kterou bychom čekali od 21. století. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a my přistoupíme k další interpelaci, kterou přednese paní poslankyně Ivana Mádlová. Kdo se připraví následně, je pan poslanec Ladislav Okleštěk. Prosím.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, možná se částečně i dotknu otázek, které jste teď zodpovídal částečně, nicméně mně jde o celkový systém sociálního zabezpečení, respektive se mi jedná o začlenění válečných uprchlíků z Ukrajiny do českého sociálního systému. Já jsem se na toto ptala už v únoru, jakým způsobem to bude probíhat. Ptala jsem se na připravenost Úřadu práce jak po personální, tak po systémové stránce. Myslím si, že je důležité o tom mluvit, a to i v souvislosti s čísly, protože řešíme konsolidační balíček. Dneska je možné se dočíst, že dluh státu astronomicky roste. My jsme poskytli na pomoc Ukrajině z dostupných dat v květnu 36 miliard a ze státního rozpočtu 25 miliard. Chci zdůraznit, že jsem nikdy nezpochybnila pomoc ukrajinským uprchlíkům, vždycky jsem ji podporovala a i jsem sama aktivně pomáhala, čili o to tady nejde, že bych to zpochybňovala, ale jedná se mi o to, že je potřeba o těch číslech hovořit.

Z dostupných dat, jak tady bylo řečeno, je tady zhruba 330 000 uprchlíků. V únoru jste mi odpověděl, že máte ambici dotáhnout spolupráci mezi Českou republikou a Ukrajinou na úroveň praktického fungování. Já bych se vás chtěla zeptat, zda máte na základě struktury osob s aktivní dočasnou ochranou analýzu o typech sociálních dávek, které budou čerpat, a v jaké výši, kolik to bude náš rozpočet stát, kolik financí budete navyšovat, případně příslušnou kapitolu, a zda se vám podařilo zjistit data a zajistit data o vyplacených dávkách z ukrajinské strany, o kterých se doteď nevědělo? Protože se uvádí, že nebylo jasné, komu všemu byly vyplaceny a že někdy byly vyplaceny několikrát jedné osobě. A jakým směrem se posunula analýza smluvních vztahů mezi Českou republiku a Ukrajinou v oblasti vyplácení sociálních dávek a zda jsou dostačující, nebo bude potřeba je upravit pro aktuální situaci? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. S reakcí pan ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Dobrý den. Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, vážená paní poslankyně Mádlová, dovolím si, prostřednictvím paní předsedající, odpovědět na vaši interpelaci.

Když se podíváme na ten vývoj, před chvílí jsem ho tady komentoval u jiné interpelace, opravdu vidíme, že nám klesá počet lidí, kteří mají dočasnou ochranu a čerpají humanitární dávku. Od 1. července dojde ještě k výrazné změně v oblasti podpory ubytování, kdy vlastně v nouzovém ubytování budou moci zůstávat s podporou státu pouze zranitelné skupiny těchto uprchlíků, to znamená děti a rodiče dětí do tří let a osoby starší 65 let a lidé, kteří mají nějaký typ invalidity. Ostatní osoby, pokud jsou tady déle jak 150 dnů, už nebudou mít nárok na nouzové ubytování, budou moci dostat případně humanitární dávku s indexací. V zásadě je to poměrně obrovský krok v tom, že jasně říkáme: jestliže jste tady déle jak 150 dnů, tak si prostě musíte najít práci a musíte se opravdu daleko více zapojit. Prostě naše míra solidarity má také své limity, na tom jsme se shodli. To se vlastně tady připravovalo na přelomu prosince a ledna tohoto roku i tady ve Sněmovně.

Pokud jde o spolupráci s ukrajinskou stranou, tady upřímně popravdě říkám, odezva je velmi pomalá, takže my jsme teď v situaci, kdy tento týden začalo ukrajinské ministerstvo s námi víc komunikovat tak, abychom dokázali umět (?) například informace o jednotlivých stupních invalidity a průkazů, které k tomu mají. Snažíme se teď dostat i do nějaké fáze přehled o lidech, kteří čerpají podporu ze strany ukrajinských úřadů. Ale v tento okamžik poctivě říkám, nemáme dneska ta data, která bychom potřebovali, a nemáme ani teď nějaký pevný termín, kdy bychom byli schopni říct: budeme ta data si schopni vyměňovat na nějaké pravidelné měsíční bázi. To bohužel takto daleko nejsme.

Obecně pokud jde o ten dotaz ještě, jak jste říkala v úvodu, na to, jak s tím sociálním systémem do budoucna s nimi. Já jsem o tom také hovořil ve veřejném prostoru. Tady byla i nějaká představa, že by se možná od začátku příštího roku přešlo na to, že by tito lidé postupně nastupovali do našeho systému standardního. V tento okamžik jsme ve fázi, kdy se po všech debatách a analýze toho, co by to stálo na straně organizačních nákladů, personálních nákladů na straně Úřadu práce, včetně i nákladů na výdajové stránce státního rozpočtu, tak se k této variantě uchylovat nebudeme. Předpokládám, že pokud bude prodloužena dočasná ochrana po 31. březnu 2024, tak bychom na to reagovali tak, že bychom současné nástroje s nějakými ještě parametrickými úpravami aplikovali nadále, protože jsou efektivní, poměrně jednoduché a pro stát nenesou takové náklady na to, jak to musíme zabezpečit třeba po personální stránce, a zároveň jsou i na základě těch výdajů pro stát potom i tyto formy podpory levnější, to si musíme přiznat.

Nicméně finální rozhodnutí ještě musíme vyhodnotit i společně s ostatními rezorty. Já se chystám teď v příštích týdnech toto probrat i na úrovni vlády s panem ministrem vnitra a s dalšími kolegy tak, abychom si řekli, jak budeme v tomto dále postupovat. Můj návrh je to třeba v tomto duchu případně upravit. Můžeme postupně ještě řekněme snižovat míru podpory, mít to v jednoduché formě a nedělat kroky, které by znamenaly to, že Úřad práce zase brutálně přetížíme. Teď se dostáváme na úřadech práce aspoň do trochu normálnějšího fungování, které samozřejmě ještě není ideální, ale ten nápor a náklad, kdybychom tyto válečné uprchlíky překlopili plně do sociálního systému, by byl prostě takový, že Úřad práce by se zase dostal do velkých problémů.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji panu ministrovi a vnímám zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Já jsem se chtěla zeptat teď na příspěvek na bydlení, protože jak je všeobecně známo, i jste to tady řekl, se bude postupně vypínat příspěvek na podporu na bydlení a bude se očekávat, že v důsledku toho, že budou pracovat, si budou sami hledat bydlení a pronájem. Ovšem ty pronájmy jsou drahé, samozřejmě, je to město od města a je tady zhruba 65 % žen a asi 28 % dětí, to znamená, je otázka, jestli ty ženy si vydělají takové peníze, aby mohly zaplatit nájem z výplaty, k tomu máme školkovné, obědy a tak dále pro děti. Čili předpokládáte, že se nějakým způsobem zvýší žádosti o příspěvky na bydlení ze sociálního systému? A pokud ano, tak jestli zhruba máte představu, kolik to bude stát?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za doplňující dotaz a s reakcí pan ministr.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já jenom drobně poprosím neslučovat terminologicky příspěvek na bydlení a příspěvek pro solidární domácnost, protože já nepředpokládám, že by ukrajinští váleční uprchlíci vstupovali do režimu příspěvku na bydlení. Počítáme s tím, že tak, jak je nastavena humanitární dávka včetně indexovaných částek i na podporu bydlení a tento systém se teď rozbíhá v návaznosti na registr bytů, tak že toto bude forma podpory bydlení pro ukrajinské uprchlíky. Ten systém se plně rozeběhne od 1. července a bude znamenat to, že standardní solidární domácnost, kdy je tady finanční podpora pro bydlení v rámci jedné domácnosti, tato už nebude pokračovat. Bude pokračovat podpora bydlení, pokud daný člověk je opravdu v bytě, ať už fyzické, nebo právnické osoby. Ta částka se výrazně sníží, nebude to částka, kdy je to dneska 350 korun na osobu a den a noc v současném nouzovém ubytování, bude tam ta maximální částka do 15 000 korun pro skupinu jedné řekněme rodinné komunity a je možné, že pokud se například dvě maminky dohodnou, že si vezmou společně třeba byt 3+1, budou tam dvě a budou mít třeba společně každá dvě a dvě děti, tak mohou čerpat finanční podporu pro oba dva ty rodinné okruhy na ten jeden byt. Takže je tam cesta k tomu, aby dokázali i při dnešních cenách nájmů si bydlení najít. Ale popravdě, ano, musí tady být v ten okamžik nějaká aktivita, aby ti, kteří dneska v tom nouzovém ubytování jsou a jsou třeba v regionech, kde jsou zkoncentrovaní třeba do velkých ubytovacích zařízení, ti lidé holt se musí také rozhlédnout po tom, že se třeba přesunou do jiné části republiky proto, aby tam to bydlení našli. Takže situace teď není úplně jednoduchá, my se snažíme komunikovat (Předsedající: Čas.).

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, čas vypršel. A my postoupíme k další interpelaci, kterou přednese pan poslanec Ladislav Okleštěk, a dále se může připravit paní poslankyně Marie Jílková. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji, paní místopředsedkyně. Pane ministře nepřítomný, ale věřím, že se budete věnovat této problematice. Při osobním jednání s podnikateli v regionu jsme řešili problém jízdy tatraktoru s konstrukční rychlostí nad 80 km v hodině po dálnici. Ze zkušenosti majitele tatraktoru, kdy jej při jízdě po dálnici zastavila policie a pokutovala, že nemá zvláštní povolení, interpeluji.

Tatraktory, to jsou vozidla, kdy po technické stránce se jedná o silniční tahač s návěsem a liší se pouze administrativně v technickém průkazu kategorií vozidla. Jednoduše řečeno, jedná se o zákon o pozemních komunikacích a zákon o silničním provozu, kdy tyto dva zákony jdou v problematice tatraktorů proti sobě. Proto by bylo dobré tuto výjimku z pohledu všech zemědělců legislativně ošetřit. Logicky nedává vůbec smysl, aby tahače s návěsem jezdily mimo dálnice, i když jsou konstruované na jízdu po ní. Mimo dálnice vytváříme zbytečně nebezpečné podmínky pro ostatní účastníky silničního provozu, narušujeme plynulost provozu, vysokou spotřebou nadměrně znečišťujeme životní prostředí a také zbytečně ničíme silnice. Z tohoto pohledu a zkušenosti bych navrhoval, aby tatraktory s rychlostí 80 km za hodinu a vyšší mohly jezdit po dálnici a platit mýto jako ostatní.

Dále tatraktory by měly řídit osoby od 21 let věku s řidičským oprávněním C plus E. Zákazová značka B4 - zákaz vjezdu nákladních vozidel - se vztahovala na tatraktory mimo zemědělskou sezonu.

To jsou takové mé drobné body, které bych rád navrhl, abyste se jimi zabývali na Ministerstvu dopravy, protože když si vezmeme, že traktor mohou řídit osoby starší 17 let (Předsedající: Čas.), tak by mohlo dojít k neštěstí. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem písemně do 30 dnů, neboť pan ministr je řádně omluven.

A my tím pádem přistoupíme k další interpelaci, se kterou byla vylosovaná paní poslankyně Marie Jílková, ale tu v sále nevidím, tudíž tato interpelace propadá. Dále se dostáváme k interpelaci pana poslance Karla Raise a připraví se následně paní poslankyně Jana Hanzlíková. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji vám. Vážený pane nepřítomný ministře, můj dotaz je směřován k půjčce 45 miliard od Evropské unie. Současně před několika hodinami byl prezentován údaj o rozpočtu, o schodku k dnešnímu dni, který činí 271 miliard. Tak mně tady ta čísla moc nesedí. Na jednu stranu máme dluhy, na druhou stranu si bereme půjčky, ještě ke všemu, aby se ten schodek aspoň trošku snížil, všechna ministerstva mají škrtat dotace. Na rezort školství připadá pro letošek úspora 2 miliard, a přitom je potřeba vnímat, že převážná část dotací je ale na Ministerstvo školství poskytována ze zákona a jsou to v podstatě mandatorní nebo kvazimandatorní výdaje, čili zase je problém, odkud se to bude brát. Zejména ty dotace jsou směřovány k veřejným vysokým školám.

Čili můj dotaz směřuje k tomu, že bylo jenom obecně řečeno, že bude půjčka ve výši 45 miliard korun od Evropské unie, a vlastně neznáme podmínky... (Ministr Bek přichází do sálu.) Děkuji, pan ministr přichází právě, takže já tu otázku zopakuji. Jde o to, že by mě zajímaly detaily půjčky ve výši 45 miliard korun od Evropské unie, protože i informace, co jsem měl z médií, jsou různé - jeden říká tři roky splátka, což považuju za nesmysl, druhý zdroj zase říká třicet let, což se mi zdá logičtější. Takže toto by byl v podstatě ten jeden dotaz. Pak mám tady k této oblasti ještě několik dalších interpelací. Děkuji za pozornost, děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní pan ministr školství Mikuláš Bek. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuju za otázku. Ta půjčka je vlastně součástí vyjednávání o aktualizaci a doplnění Národního plánu obnovy, protože zdroj těch peněz, tedy facilita pro obnovení a odolnost, umožňuje členským zemím Evropské unie čerpat jednak dotační část, která je uchopena v Národním plánu obnovy, a zároveň si Česká republika podle toho rozhodnutí na úrovni evropské může půjčit až 350 miliard korun zhruba, podle kurzu, v režimu, který je poměrně výhodný, protože splácení té půjčky Evropské unii je odloženo o deset let s tím, že těch deset let se platí jenom úroková sazba, která je evropská, byť se vyvíjí v čase, ale nikoliv za podmínek, když si půjčuje Česká republika, protože si půjčila Evropská unie, a potom dvacet let se splácí po 5 % ročně i ta jistina.

Vláda se zabývala přípravou té půjčky v několika kolech a stále není rozhodnuto definitivně, protože ten proces je takový, že vláda projevila indikativní zájem v intervalu, který je poměrně široký, protože současně Evropská komise ještě stále nesdělila závazná pravidla pro využití finančních nástrojů v rámci této půjčky. Vláda připravuje tu půjčku tak, aby drtivá většina prostředků byla použita na finanční nástroje, nikoliv dotace, byť právě v případě školství by významná část byla využita na dotace, byť z pohledu potom toho výsledku by šlo v zásadě o investici, protože ta půjčka má být využita v oblasti školství jednak na řešení akutních problémů infrastruktury, ale také na kvalitativní změny, které by případě úspěšného zkrácení pobytu studentů, dětí ve vzdělávacím systému na konci vlastně národohospodářsky ospravedlňovaly čerpání té půjčky na tento účel.

Vláda vzala před dvěma týdny na vědomí materiál, kde se objevuje částka 45 miliard, byť to stále není konečné, protože každý den probíhá vyjednávání mezi zástupci vlády a Evropskou komisí o zpřesňování požadavků. V těchto dnech také kraje upřesňují svoji absorpční kapacitu v oblasti infrastruktury škol. Ministerstvo školství zpřesňuje představu o kapacitách v oblasti základního a mateřského školství a v tuhle chvíli bych nedal za tu částku ruku do ohně, protože klíčové téma věcné debaty s Evropskou komisí se týká toho, zda ty finanční nástroje vlastně umožňují prolomit realizaci těch projektů, která je dána rokem 2026. Zdá se, že to bude za určitých podmínek možné, takže dotační část by byla využita do roku 2026, ale část finančních nástrojů, například na budování infrastruktury škol nebo na rozjezd systému vratných grantů pro studenty, by umožňovala fungování i za horizontem roku 2026, pokud zprostředkující institucí bude dostatečně nezávislý subjekt, což bude zřejmě Národní rozvojová banka.

Takže to je to schéma. V tuto chvíli je jednání opravdu velmi intenzivní a já předpokládám, že budeme mít úplně jasno na podzim v rozhodnutí ze strany Evropské komise. Do té doby bude probíhat vyjednávání o rozsahu těch investic, rozsahu reforem, milnících a podobně. Děkuju za tu otázku.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já vám přeji pěkné odpoledne. Prosím, pane poslanče, vaše doplňující otázka.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji za informace, které jsem slyšel v podstatě poprvé. Já bych jenom spíš dal na zváženou, obvykle úrok bank - tady je 5%, říkáte - je dražší, než je úrok ze státního dluhopisu. Jestli neuvažovat v podstatě v tom horizontu desítek let vlastně o vydání státních dluhopisů, jestli jste se o tom nebavili, protože ten úrok je nižší samozřejmě.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane ministře.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek Možná jsem to neřekl dost jasně. Prvních deset let se splácí úroková sazba, pouze úrok, a ta je dána podmínkami, za kterých si půjčí Evropská unie - což bylo v posledním období asi 1,7 - a pak se splácí v dalších dvaceti letech kromě úroku 5 % jistiny ročně. Takže ta úroková sazba v tuhle chvíli vychází výhodněji než jiné možnosti včetně půjček od Evropské investiční banky. V tom je výhodnost z toho úvěru.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další bude interpelovat paní poslankyně Jana Hanzlíková pana ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku. Téma: sociálně-zdravotní pomezí. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře. V současné době Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo zdravotnictví pracují společně na nové úpravě sociálně-zdravotního pomezí nebo respektive spíše dlouhodobé péče. Tento návrh nám byl představen v rámci kulatého stolu a bohužel musím říct, že přestože se tato problematika řeší opravdu již velmi dlouhou dobu, opakují se i v současném návrhu body, které byly již mnohokrát prodiskutovány a byly vždy vyhodnoceny jako významně rizikové pro stabilní fungování těchto důležitých služeb pro nejohroženější cílové skupiny. Navrhovaná podoba je také odmítána odbornými asociacemi i dalšími dotčenými subjekty, a to zejména proto, že zde zcela chybí vymezení definice výsledného stavu, také zde chybí odůvodnění a identifikace zdrojů k jeho dosažení. Navrhované změny se týkají skutečně a naprosto převažujícím způsobem oblasti sociálních služeb, takže nelze hovořit o nějakém vyrovnání jak v oblasti sociální, tak zdravotní. Návrh se soustřeďuje pouze na pobytové sociální služby. Neřeší se zde oblast terénních služeb, přestože MPSV vždy uvádí, že tento typ služeb je prioritní. Navrhované změny také postrádají jakoukoliv analýzu dopadů a je důležité opravdu stále připomínat, že zejména pro poskytovatele sociálních služeb by měly navrhované změny významné finanční dopady a také dopady investiční a personální. Jsou zde oprávněné obavy, že návrh tak, jak byl představen, a ty změny povedou ke zvýšení administrativní zátěže a k vytvoření či zvýšení bariér poskytování sociálně-zdravotních služeb, což by nepochybně vedlo k relativnímu snížení i současných a budoucích kapacit, a to je určitě úplně opačný směr, než kterým bychom v dlouhodobé péči chtěli a měli jít.

Proto bych se ráda zeptala, zda MPSV ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví vychází při zpracování tohoto návrhu z nějakých podrobných analýz dopadů, především v segmentu sociálních služeb, a také by mě zajímalo, jak bude teď probíhat další projednávání tohoto návrhu, především s odbornými asociacemi a s dotčenými subjekty. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Dobrý den. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, vážená paní poslankyně Hanzlíková, děkuji za vaši interpelaci a dovolím si tedy reagovat, prostřednictvím pana předsedajícího. Já samozřejmě jsem si vědom toho, že jak jste i vy zmínila, celá debata o řešení problematiky sociálně-zdravotního pomezí a spolupráce těchto dvou oblastí ve prospěch klientů se tady vede už opravdu poměrně dlouho a zatím se vlastně nepodařilo najít nějaké společné dobré řešení, jak tuto problematiku v těch mnoha aspektech řešit. Myslím si, že je potřeba trošku přiblížit i kontext, který dneska bohužel třeba znamená to, že máme zařízení, kde umíme poskytovat velmi kvalitní, špičkovou zdravotní péči, a máme zařízení, kde umíme poskytovat špičkovou sociální péči pro klienta, ale chybí nám tam vždycky na vyvážení ta druhá část. To znamená, pak se nám stávají někdy i absurdní situace, kdy klienti z důvodu toho, že se jejich zdravotní stav třeba výrazně zhoršuje, se nám přesouvají na nějakou část, třeba i několika dnů, do zdravotnického zařízení, pak se zase vracejí, a takto bohužel se nedaří nastavit systém, který by prostě umožňoval mimo jiné i to, abychom mohli mít zařízení, kde jsme schopni poskytovat opravdu velmi dobrou jak zdravotní, tak sociální péči nebo službu pro daného klienta.

My máme ambici - a neříkám, že to je jednoduché, to netvrdím, a debata je hodně složitá - tady společně s rezortem Ministerstva zdravotnictví se podívat na jednotlivé problémy, které tady máme, a to jak v oblasti definice právě sociálně zdravotních služeb. V tento okamžik se soustředíme především na dlouhodobá lůžková nebo na lůžka dlouhodobé péče. Pak se chceme podívat i na definici uživatele nebo klienta takovéto služby, obecně také na nastavení podmínek a sjednocení přístupu i v provazbě potom na věci, které se týkají financování, protože kdo zná tuto problematiku, ví, že tady jsou někdy velmi složité momenty, kdy některé konkrétní výkony jsou potom obtížně prokazovatelné a hraditelné třeba vůči zdravotnímu systému zdravotního pojištění a podobně, takže máme ambice, abychom se pokusili najít kompromis, najít dobrý návrh.

Samozřejmě vnímám i zpětnou reakci ze strany řekněme poskytovatelů sociálních služeb z oblasti opravdu praktických poznámek, vnímám, že tam jsou kritické hlasy vůči některým návrhům. To znamená, jsme stále ve fázi, kdy teď teprve se bude připravovat finální paragrafové znění a budeme posílat tento návrh do rozšířeného vnitřního připomínkového řízení. Bude nás potom ještě čekat také mezirezortní připomínkové řízení. Já jsem slíbil, že u toho osobně chci být přítomen, abych opravdu měl možnost velmi dobře si vyjasnit, jak tam potom budeme ve finále některé návrhy zakomponovávat.

Původní ambice byla, abychom to stihli v dané součinnosti od 1. ledna 2024. Tady rovnou říkám, než něco dělat za každou cenu rychle, tak raději třeba o nějaký ten měsíc bude účinnost zpožděná, ale jsem si vědom toho, že po těch několika pokusech, které tady byly a které nedopadly, je toto veliká příležitost, aby se to podařilo. My oba jako ministři jsme jasně dali pokyn k tomu, že tady nemůže být žádný rezortismus, že chceme, aby se v této oblasti našlo rozumné, dobré, efektivní řešení ve prospěch klienta. Věřím, že se nám to podaří.

Čeká nás ještě několik měsíců práce na tomto návrhu. Určitě jsem také rád, že se do toho je možné zapojit v rámci jak kulatých stolů, tak komunikace, kterou - jak vždycky říkám - máme ze strany rezortu otevřenou, a pokud kdokoliv přichází s podněty nebo i s nějakou kritikou, tak je rozhodně bereme vážně.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Prosím, paní poslankyně, vaše doplňující otázka.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za odpověď. Samozřejmě chápu, že termín, který tam byl dán, je to na jednu stranu možná pozitivní, protože to opravdu tlačí k tomu, skutečně tedy ten návrh předložit, na druhou stranu to je riziko právě v tom čase, protože problematika je opravdu velmi složitá.

Ale já jsem se chtěla zeptat ještě na jednu konkrétní věc, protože ta rezonuje asi u poskytovatelů sociálních služeb nejvíce, a to je zmínka o zrušení kontraktační povinnosti a také vůbec jejich obavy, jak se bude do budoucna zacházet s odborností 913. I když na kulatém stolu bylo řečeno, že v současné době se s žádným zrušením nepočítá, ale samozřejmě nějaký vývoj to bude mít. Tohle jsou asi ty největší obavy. Já je sdílím také proto, že ono i dosáhnout tohoto stavu, jaký je teď - a vůbec neříkám, že je ideální, teď myslím se zdravotními pojišťovnami - bylo poměrně složité, takže jakákoliv změna nebo zásah do toho může mít opravdu velké dopady.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já tedy doplním i otázku kontraktační povinnosti: samozřejmě nebudeme rodit, nebudeme mít kontrakce, ale budeme vytvářet kontrakty na plnění úhrady služeb. Já jsem samozřejmě vnímal, že toto byla jedna z největších kritických poznámek. V tenhle okamžik si nemyslím, že bychom to tam ve finále dali, ale tuto povinnost vyjmuli, protože vznikají z toho poměrně velké obavy, byť si myslím, že by se ty obavy nenaplnily, ale rozumím těmto obavám a nechci, aby na tomto kroku se vlastně lámala celá diskuse kolem této problematiky. Takže říkám, toto tam zachováme, ale rozhodně je namístě také vést diskusi o tom, jakým způsobem - s panem ministrem Válkem jsme se o tom bavili - hledat ještě i další cesty, které souvisejí vůbec s touto oblastí toho, co je hrazeno z oblasti dotační, příspěvku na péči a úhrady klienta, a co je placeno ze zdravotního pojištění, protože tady jsou momenty, kdy si myslím, že je tady prostor, abychom si řekli, že některé úkony jsou ty, které bychom měli více považovat za ty opravdu zdravotnické, které by bylo možné platit ze zdravotního pojištění a které tam dnes nejsou. O tom ta debata musí být také.

Vy jste se ještě v té první původní části dotazování ptala na otázku dat a řekněme vstupů, na základě kterých se debata vede. Myslím, že tady se snažíme velmi podrobně reagovat právě na to, aby celá část podkladů pro hodnocení dopadů této novely byla dělána současně s návrhem paragrafů, nikoliv jak se to někdy dělá, že se třeba napíšou paragrafy a pak se teprve dělá vyhodnocení. Tady se opravdu snažíme na expertní odborné úrovni si toto pohlídat, aby to bylo v souladu, aby to bylo ku prospěchu praxe.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Pavel Růžička, kterého v sále nevidím. Z toho důvodu půjdeme k další interpelaci. Nyní bude interpelovat paní poslankyně Andrea Babišová pana ministra Vlastimila Válka - je omluvena, dobře. V tom případě další v pořadí je pan poslanec Radek Koten s interpelací na pana ministra Ivana Bartoše -- také není přítomen. V tom případě další interpelace, paní poslankyně Berenika Peštová se svou interpelací na pana ministra Michala Šalomouna, který je přítomen. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Pane ministře, pokusím se v té jedné minutě být strašně krátká. V každém případě v současné době byl v připomínkovém řízení návrh zákona o konsolidacích veřejných rozpočtů. Tento zákon byl dán do mezirezortního připomínkového řízení na 5 dní. Podle legislativních pravidel lhůta pro dávání do mezirezortního připomínkového řízení je minimálně 20 dnů, samozřejmě s tím, že pokud předkladatel požádá o prodloužení lhůty, může být delší, ano, ve výjimkách se může přistoupit k tomu, že předseda Legislativní rady vlády, což jste vy, tuto lhůtu může zkrátit.

Já když jsem předkládala zákony, tak jsem si samozřejmě také občas požádala o snížení nebo zkrácení mezirezortního připomínkového řízení, a musím říci, že to bylo u zákonů, které opravdu měnily jednu větu nebo prostě narovnávaly něco, co tam v tom zákoně bylo špatně. V životě bych si nedovolila, když novelizuji takový zákon, jako je zákon o odpadech, požádat o zkrácení. Vždycky to bylo minimálně 20 dní. V tomto zákoně se novelizuje 57 zákonů a vy jste udělil výjimku. Mě by zajímalo, na základě čeho, protože když jsem si přečetla vaše připomínky, které vzešly z Legislativní rady vlády, respektive od vás, tak vyloženě vytýkáte, že tato novela se minula tomu, za co tu výjimku dostala, nebo k čemu ta výjimka byla udělena. Alespoň tak je to zde napsáno: "Nesměřují k úsporám nebo zefektivnění za účelem snižování strukturálního deficitu státního rozpočtu nebo konsolidace stavu veřejných rozpočtů a řeší zcela jiné věci, nesouvisející s deklarovaným předmětem návrhu zákona." A tato připomínka od vás vzešla jako zásadní. To znamená, že to je připomínka, se kterou se musí předkladatel vypořádat. Samozřejmě teď následují (Předsedající: Váš čas.) jednotlivé zásadní připomínky - já to doplním potom. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Budete mít prostor k doplňující otázce. Prosím, pane ministře.

 

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, dámy a pánové, děkuji za tuto interpelaci, nicméně vytáhla jste mě přímo ze zasedání Legislativní rady vlády. No, výjimku jsem udělil, protože jsem dostal žádost o tuto výjimku a zdálo se mi to jako dobrý nápad, protože vlastně vládní postoj je, že je potřeba vlastně něco udělat s konsolidací veřejných financí, a je potřeba to udělat tak, aby to ve Sbírce zákonů bylo do konce roku. A to, co je ten zásadní problém, je čas. Kdybychom na to měli více času, tak bych tak vstřícný ohledně udělení té výjimky nebyl.

Jde v zásadě o rozdělení jakéhosi diskomfortu v rámci projednávání celé té věci. Buďto připomínkové řízení mohlo být delší, nicméně fakticky by se na tom asi nic moc nezměnilo, ani na postavení vlády, ani na připomínkách, které lze očekávat - a samozřejmě že očekáváme připomínky dotčených, kterých se to nějakým způsobem dotýká a kteří to nesou nelibě. Takže vláda se rozhodla, a já jsem tomu výrazně napomohl, že diskomfort v rámci přípravy si vlastně odbude vláda v přípravném řízení, proto ta zhuštěná procedura, proto to udělat co nejrychleji, a důvodem je, aby o to bylo více času na projednání v Poslanecké sněmovně, protože tam to bude zásadní. Samozřejmě x těch věcí je střet, který je ryze politický, jak to udělat, a na to je potřeba, aby bylo řeknu podstatně více času než na vypořádávání těch připomínek. To je, proč jsem postupoval tímto způsobem.

A pokud se bavíte o mých připomínkách, které jsem tam dal a stylizoval jsem je jako zásadní, stylizoval jsem je jako zásadní především z toho důvodu, aby se se mnou Ministerstvo financí v zásadě bavilo, ale jsou víceméně legislativně technického charakteru. Připomínka, kterou zmiňujete, ona naráží na nějaký leitmotiv problematiky takzvaných sběrných novel, jako co všechno vlastně může být součástí té sběrné novely. Ta připomínka v zásadě míří k tomu: je tady nějaký vytyčený cíl, což je konsolidace veřejných financí, tak je potřeba do toho balíčku dávat něco, co s tím souvisí. Takže všechno, co tam kdo dal, je potřeba dobře zdůvodnit, proč tam má svoje místo. K tomu směřoval ten apel, k tomu potom bude směřovat i vypořádání připomínek, ke kterému zhruba za týden dojde, a proto je to uděláno tímto způsobem.

A pokud tady narážíte na vaši životní zkušenost s předkládáním návrhů zákonů, asi jste zrovna byla v pozici, kdy jste to dělala, že jste možná měli podstatně více času, než na to máme aktuálně my, a jeden jediný důvod, který tam je, proč je to takhle zhuštěné, je čas.

Samozřejmě že jsem stál i před dilematem, jestli třeba připomínkové řízení nevynechat úplně. Měli jsme o tom i vlastně diskusi s panem ministrem financí. Nakonec jsme se domluvili, že ne, že připomínkové řízení, byť to vláda s odpuštěním odnese, je potřeba konat, byť i v té zhuštěné podobě, a proto jsme ho udělali tímto způsobem.

Ještě bych chtěl zareagovat, ještě mám chvilku času, na ten narativ, že - ano, je toho hodně, je to 57 novel zákonů, ale když byste se na ně podívala podrobně, součástí té konsolidace je i vlastně změna určité organizace při vymáhání něčeho, co se jmenuje justiční pohledávky, kde dneska si to každá justiční složka takříkajíc vymáhá sama. Není to úplně účelné a je potřeba to delegovat na vymáhání Celní správy, která už to do jisté míry dělá. Takže tohleto jsou organizační normy, které vlastně ani nikdo nepřipomínkuje, je to otázka vnitřní organizace státu. To je jedna věc.

A další věc, která v tom ještě je, je, že se budou rušit vůbec kolky, takže ve všech předpisech, kde je nějaká zmínka o kolcích, typicky je to třeba v lustračním zákoně, který tam je tedy také novelizován, protože tam je ustanovení, že za lustrační osvědčení je potřeba nalepit na žádost 200korunový kolek, tak to samozřejmě z toho musíte vyškrtnout, inkorporovat to do zákona o správních poplatcích. Takže tyhlety organizační normy, těch je tam opravdu celá řada, já jsem jich napočítal 19. Takže jedna třetina se vůbec těch připomínkových míst ani netýkala.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Váš čas. Tak, paní poslankyně, nyní máte prostor.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji. Samozřejmě si uvědomuji, že čas, ten je pro vás asi důležitý, nebo respektive to byl ten klíčový. Ale já jsem si četla i připomínky z ostatních připomínkových míst, ať je to Česká advokátní komora, ať je to daňová komora, a oni sami to, že to první, co tam je, zmiňují naopak, že strašně krátká doba na to, že se to dostalo do připomínkových řízení. Ale oni spíš poukazují na to, že jak se to dělá v kvapu a v rychlosti, může dojít k tomu, že tam nebude provázanost mezi těmi zákony. A já rozumím tomu, že tady poslanci jsou zákonodárci, oni jsou ti, kteří přijímají zákony, ale legislativa, která sem do parlamentu jde, už by měla být připravená tak, aby se tady vychytávaly opravdu jenom mouchy, a ne že teď najednou tady budeme mít neskutečnou nálož, a já si nemyslím, že všichni poslanci jsou tak erudovaní, že se dokážou do všech těch zákonů položit tak, aby pochopili kompletní celou podstatou, jestli všechno je novelizováno tak, jak má být novelizováno. (Předsedající: Čas.) Takže já osobně si myslím, že je to špatně, a mělo to tam být těch minimálně 30 dní.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane ministře, čas na vaši reakci.

 

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun Paní poslankyně, rád bych tam dal 30 dní, nemám je prostě. Musel jsem dát minimum, a to je 5 dní.

A ještě jedno takové spíš srovnání z minulosti. Když jsem se i díval, jak probíhaly tyto konsolidační balíčky v minulosti, tak ten Topolánkův batoh v roce 2009, kdy ministrem financí tehdy byl Miroslav Kalousek, předsedou Legislativní rady vlády Pavel Svoboda, žádné připomínkové řízení neproběhlo vůbec. Pokud byl další balíček pana ministra Janoty ve vládě Jana Fischera, také žádné připomínkové řízení neproběhlo. Jediné, kde proběhlo, bylo za Nečasovy vlády, také za ministra financí Miroslava Kalouska, tam bylo tedy připomínkové řízení 6 pracovních dnů. My to vlastně máme obdobné a opravdu jednáme tady pod velkým časovým tlakem. Kdybych to měl uvést jako nějakou paralelu, vláda není poprvé v tomto diskomfortu. Když si vezmete, jakým způsobem se řešilo zastropování, tak to byly 3 dny včetně víkendu, takže tohleto ještě šlo.

A je mi jasné, jak jste uváděla, že všichni poslanci asi tuto šíři nejsou schopni pojmout - přece jednou každý ten poslanec je specialista na něco, a nemám zrovna strach, že ve vašem rozsáhlém poslaneckém klubu se nenajdou jednotliví experti na jednotlivé dílčí části. Ono toho zase tolik není. Daňových předpisů je tam několik, pak budete mít zákon o nemocenském pojištění, a to si myslím, že to je gros toho, kde se bude ta debata odehrávat. Jak už jsem uváděl předtím, taková ta změna kolkových známek nebo organizační normy, že všechno bude vymáhat Celní správa, to si myslím, že v tom snad váš poslanecký klub nebude mít nějaké zásadní výhrady.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Jako další přihlášený je pan poslanec Patrik Nacher, kterého nevidím v sále. V tom případě budeme pokračovat další interpelací, a to je pan poslanec Robert Stržínek, který interpeluje pana ministra zdravotnictví Vlastimila Válka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji za slovo, pane předsedající, dovolte mi oslovit dotazem zde přítomného pana ministra Válka, vaším prostřednictvím. Pane ministře, jistě je vám známo, že dvacet primářů, lékařů a psychologů Psychiatrické nemocnice v Kroměříži ve středu podalo hromadnou výpověď. Jedná se o víc než polovinu lékařského personálu. Důvodem pro jejich hromadný odchod je podle nich neodborné vedení nemocnice. Na situaci upozornili nespokojení lékaři a psychologové také Ministerstvo zdravotnictví jakožto svého zřizovatele. Kroměřížská psychiatrická nemocnice je jediným lůžkovým zařízením svého druhu pro celý Zlínský kraj a také pro část kraje Jihomoravského a Olomouckého. Ptám se tedy, co jste dosud učinil a co hodláte činit dále pro to, aby se tato situace stabilizovala. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám a požádám pana ministra o odpověď. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Ministerstvo zdravotnictví má o situaci v Kroměřížské psychiatrické léčebně informace jak od nespokojených lékařů a lékařek, tak od pana ředitele Poláka a koneckonců od výboru Psychiatrické společnosti. Proběhly osobní schůzky příslušných vedoucích zaměstnanců Ministerstva zdravotnictví s oběma stranami, s panem ředitelem Polákem 3. 5. a se zástupci nespokojených zaměstnanců dne 17. 5. Ředitel Psychiatrické nemocnice dostal od Ministerstva zdravotnictví jednoznačně za úkol situaci uklidnit a přijmout taková opatření, aby zvrátil hrozící výpovědi. To se zatím panu řediteli bohužel nepodařilo. Osobně vidím jako problematické především to, že ředitel nedokáže svoji vizi v prosazování psychiatrické péče v Psychiatrické nemocnici Kroměříž prosadit a získat pro ni klíčové zaměstnance, velkou část primářů jednotlivých oddělení. Umět o své vizi přesvědčit zaměstnance je jedním ze základních úkolů manažera. Nemusí to být odborník na danou problematiku, to ani neočekávám od ředitelů, ale očekávám, že umějí prosazovat svoje vize a přesvědčit o nich pracovníky, kteří jsou klíčoví pro jejich realizaci.

Situaci nyní bohužel musí řešit Ministerstvo zdravotnictví jako zřizovatel, to není příjemné. Na pondělí je proto pozván pan ředitel nemocnice na ministerstvo, kde vysvětlí svoji představu o dalším postupu v této situaci. Současně samozřejmě všechno konzultujeme s výborem psychiatrické společnosti, s předsedkyní, ale i s panem profesorem Tomášem Kašpárkem, který je můj poradce pro oblast psychiatrie. Z pohledu Ministerstva zdravotnictví je naprosto zásadní, a to je klíčové, aby nebyla ohrožena péče o pacienty, a tomuto, což je to naprosto primární, budou podřízeny všechny kroky, které Ministerstvo zdravotnictví učiní.

Jinak návštěva v Psychiatrické léčebně je naplánována. Počítám, že tam pojedu i se zástupci kraje a se zástupci výboru odborné společnosti, buď v té první fázi, nebo v druhé, a jako ve všech léčebnách i tady bude samozřejmě proveden odborný audit poskytované péče.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nechcete doplňující otázku? Stačí takto? Děkuji vám.

Nyní jako další je s interpelací v pořadí pan poslanec Radek Koten na pana ministra Jana Lipavského. Je omluven, dostanete odpověď písemně.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, já jsem se z dostupných sdělovacích prostředků dozvěděl, že v podstatě celá vláda chce nějakým způsobem na každém ministerstvu ušetřit nějakou částku, a také jsem zachytil vaše vyjádření, že Ministerstvo zahraničních věcí šetřit nebude. Tak jsem se vás chtěl zeptat, jestli berete skutečně vážně ten váš konsolidační balíček, tedy pětikoaliční, anebo zda jste mimo dosah pětikoalice a Ministerstvo zahraničních věcí tedy šetřit nebude.

Na některé občany tady v České republice tak dopadá poměrně dost tíživá situace jednak s cenami energií, každodenní spotřeby u potravin a tak dále, a právě proto mně i to vaše vyjádření připadá poněkud mimo. Těm lidem by se mohlo stát, že budou vnímat Ministerstvo zahraničních věcí jako jakousi cestovní kancelář, která projídá i jejich peníze jako daňových poplatníků. Takže já bych vás požádal o odpověď, zda tedy bude Ministerstvo zahraničních věcí nějakým způsobem šetřit a ušetří nějaké peníze, anebo jestli jste to své vyjádření myslel vážně. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče, včetně dodržení času.

Jako další je v pořadí pan poslanec Pavel Růžička s interpelací na paní ministryni Janu Černochovou. Pana poslance nikde nevidím, v tom případě další interpelace pana poslance Karla Raise na pana ministra Mikuláše Beka. I on je omluven, dostanete odpověď písemně. Prosím.

 

Poslanec Karel Rais: Dobře, děkuji, pane předsedo. Já bych pokračoval v diskusi kolem těch dotací, protože teď odpoledne jsme třeba četli na internetu, že v podstatě vlastně vysoké školy a vědecké organizace přijdou asi o 2,1 miliardy korun. To jsou natolik čerstvé informace a je otázka, jak jsou validní, takže to bych nechal až na nějakou jinou interpelaci, ale co je celkem zřejmé, že v podstatě vysoké školy mají slíbenou 1 miliardu korun navíc. Na základě toho, tady tohoto slibu, reprezentace vysokých škol stáhla námitky ještě vůči Ministerstvu školství, vůči panu Balážovi. Čili jde mi o to, jak to s tou miliardou vypadá, jestli tam je ta šance, a na druhou stranu bychom měli škrtat jako celý rezort 2 miliardy. Čili jde mi zase tady o toto, jestli tedy ušetříme ty 2 miliardy, a z kterých prostředků to dáme, jestli z investičních, anebo z mzdových prostředků kapitoly 333. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan ministr je přítomen, takže vám může odpovědět osobně. Prosím, pane ministře.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji i za tuhle otázku. Omlouvám se, přebíhám mezi několika místy tady v budově. Ta debata o rozpočtu na příští rok je skutečně na počátku. Úspora v národních prostředcích je prostě politický závazek, na kterém jsme se v koalici a ve vládě dohodli, ale konkrétní realizace toho závazku je věcí, která souvisí jednak s vyjednáváním o státním rozpočtu, ale také s tím, jak se dokážeme konečně podívat komplexně na všechny finanční zdroje, které dáváme do školství a například vysokého školství. My vlastně máme s tím společnou dlouholetou zkušenost. Debata se v minulosti někdy vedla kolem těch národních prostředků velmi vzrušeně, ale poměrně lehkomyslně kolem evropských prostředků, ať už v operačních programech, nebo v Národním plánu obnovy. V takové těžké rozpočtové situaci, které čelíme dneska, je jasné, že se musíme podívat na všechny zdroje současně, a tam se pak ukazuje, že samozřejmě prostředků je výrazně více. V operačním programu Jan Amos Komenský je celá řada výzev připravených v tuto chvíli pro vysoké školy. Také v té zvažované půjčce jsou prostředky, které by měly sloužit i vysokým školám, například při reformě doktorského studia. A já jsem připraven hledat rezervy v evropských prostředcích tak, abychom při nezbytném úsporném režimu neohrozili vitální potřebné zájmy.

Přiznávám, v tuhle chvíli nedokážu říct, kde přesně všude skončí ty potřebné úspory, zda to bude více v investiční, nebo neinvestiční části. Zatím se mi zdá, že v investiční části bude snazší záměna právě za evropské prostředky, aniž bychom cokoliv ohrozili, a navíc možná vneseme do systému investování přece jenom více motivace k racionalitě. Například příprava některých velkých investic některými vysokými školami probíhá podle mého soudu mírně lehkovážně a navyšování rozpočtu některých projektů o jednotky miliard v Národním plánu obnovy ve mně vyvolává otázku, kterou položím reprezentaci vysokých škol na České konferenci rektorů 8. června, zda považují veřejné vysoké školy za rozumnější v téhleté obtížné době investovat tak výrazně do infrastruktury, do budov, anebo zda je namístě hledat cestu k tomu, jak spíše povzbudit investice do lidí.

Já myslím, že to je na seriózní debatu s reprezentací. Nechci ani teď vystřelovat žádné teze, ale očekávám velmi otevřenou debatu s rektory vysokých škol a vzápětí s Radou vysokých škol o tom, jak se chovat v takové době, kdy probíhá ekonomická recese nebo přinejmenším stagnace. Odpovídám tak upřímně, jak jen mohu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Rais: Oba dva máme jakousi praxi, takže myslím si, že v jakémsi okamžiku je skutečně lepší investovat do lidí než do betonu, ale to je otázka skutečně konkrétní situace, to se nedá tohle...

Já bych měl ještě jeden dotaz, který jsme tak jako opomenuli. Nechci nějak provokovat, ale co ta slíbená miliarda, která v podstatě zklidnila vlastně odboráře na vysokých školách, jestli k tomu bychom mohli něco - jestli se pan ministr vyjádří? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Prosím, pane ministře, vaše doplňující odpověď.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek Musím říct, že já jsem sledoval tu debatu v první polovině tohoto roku z jistého odstupu. Samozřejmě, ve státním rozpočtu na tento rok žádných 900 milionů není. V tuto chvíli ve státním rozpočtu naopak očividně existuje potřeba dalších úspor. A já musím říct, že pokud jsem se snažil dobrat nějakého obrazu té situace, on je samozřejmě pestrý. Na téže univerzitě fakulty se stejnými ekonomickými možnostmi a historickou zátěží koeficientu - jedna má nejvyšší platy na té univerzitě a druhá fakulta má nejnižší, při stejných podmínkách vnitřního rozpočtování té vysoké školy a při stejných podmínkách financování celého systému. Protože jsem sám z Filozofické fakulty, my jsme byli vždy v Brně hrdí na to, že máme průměrný plat ve všech kategoriích zaměstnanců akademických, plat proti jiným filozofickým fakultám, o desítky tisíc vyšší při efektivní organizaci vnitřní.

Musím říct, že ten problém považuji primárně za problém selhání akademických samospráv některých univerzit jak na fakultní, tak na rektorátní úrovni, protože rozpočty, které generují tu nespravedlnost, jsou schvalovány akademickými senáty na návrh rektorů dotyčných univerzit, a myslím si, že je nezbytné, abychom si dali zase velmi otevřeně na stůl data. Jsem připraven hledat řešení, která by napomohla lepšímu řízení univerzit, jsem připraven pro to, hledat i dodatečné finanční prostředky, byť se obávám, že spíš po Novém roce než do konce tohoto roku, budu-li upřímný, protože zhoršující se bilance státního rozpočtu podle mě příliš nenahrává tomu (Předsedající: Čas.), aby docházelo k nějaké intervenci.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Jako další vystoupí se svou interpelací pan poslanec Zdeněk Kettner, opět na pana ministra Mikuláše Beka. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo. Dnes ještě jednou dobrý den, pane ministře. Já mám dotaz. Při nástupu do funkce jste pronesl, že samozřejmě veškeré reformy velice rád budete konzultovat a nějakým způsobem komunikovat, dokonce i s mimoparlamentní opozicí, s čímž souhlasím, protože školství je specifické v tom, že pokud zavedeme jakoukoli reformu, tak to má velice dlouhý doběh, kdy reforma probíhá, a pak samozřejmě potřebujeme nějaký čas k vyhodnocení, nakolik ta reforma byla účinná.

V posledních několika volebních obdobích jako zaměstnanec ve školství jsem viděl, že než vůbec jsme mohli zjistit, nakolik ta reforma je účinná, tak to přebíjela zase opět jiná reforma a vůbec to nebylo ku prospěchu věci, takže vaše slova jsem velice uvítal. Zaznamenal jsem v novinách i - bylo to včera - že s opozicí už jednáte. Zatím to s námi nebylo, zatím to bylo se stranou ANO, tak jsem se chtěl zeptat, zda vaše slova platí a zda se můžeme těšit na spolupráci v tomto ohledu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ano, já jsem zatím zvládl v tom napjatém čase první kolo jednání s první ze stran ze sněmovní opozice a nabízím i hnutí SPD dvojstranné jednání ve formátu, který si dohodneme, a v obsazení, kterému dáte přednost. Považuji to opravdu za důležité. Myslím si, že je nezbytné, abychom hledali, pokud to jenom trochu půjde, shodu, která překračuje hranice, možná i této Sněmovny, protože školství teď čelí problémům s kapacitami v oblasti základního a středního školství a tyhle stupně vzdělávacího systému jsou v dominantní zodpovědnosti obcí a krajů, kde vládnou nejrůznější koalice, a jsem přesvědčený o tom, že je potřeba, abychom o těch změnách jednali. Byť se může stát, že se nutně ve všem neshodneme, ale určitě jsem přesvědčen, že je namístě, abychom spolu diskutovali a hledali řešení společně.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane poslanče, doplňující otázka.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji. Není to otázka, spíš poděkování za tato slova, a určitě tu nabídku využijeme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní se svou interpelací vystoupí pan poslanec Vladimír Zlínský, interpeluje pana ministra Vlastimila Válka. (Ministr zdravotnictví gestikuluje směrem k předsedajícímu.) V tom případě se omlouvám, pane poslanče, chyba na mé straně. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Brož: V pořádku, děkuji. Pane ministře, já bych na vás měl interpelaci, zeptal bych se vás na proběhlé přijímací zkoušky na střední školy, byť jste v předchozím vystoupení sám mluvil o tom, že střední školy jsou v kompetenci krajů. Podle zpráv rodičů a zpráv, které poslední týdny plní média, byla a nadále zůstává letošní situace ještě horší než v předchozích letech. Zejména v některých regionech je situace špatná, teď hovořím konkrétně o své domovské Praze a také o navazujícím Středočeském kraji.

Největším problémům čelila v letošním roce podle všeho gymnázia v Praze. Zájem o ně byl tak velký, že se nedostala řada žáků, kteří by se stejným bodovým hodnocením byli přijati v předchozích letech naprosto bez problémů. Letos některým uchazečům nestačilo ani 90 bodů ze 100 k tomu, aby se na gymnázium dostali. Celorepublikově je možné, že je míst dost, ale asi nebudeme předpokládat, že děti z Prahy se budou chtít hlásit na střední školy třeba do severních Čech, protože tam je místa dost. Současně nepovažuji za vhodné řešení nabízet zájemcům o gymnázia nebo střední školy s maturitou jako alternativu učební obory.

Problémů v přijímacím řízení je ale více. Každý uchazeč může podat pouze dvě přihlášky, musí potom rodiče a žáci taktizovat, střední školy nekonají osobní pohovory, vlastně jediné, jak po škola posoudí uchazeče, je výsledek jednoho testu. Já bych se vás proto rád zeptal, pane ministře, zda plánujete situaci řešit, případně se na řešení podílet, a jak a zda s kraji jakožto zřizovateli středních škol, nebo zda chystáte i dle všeho potřebnou reformu přijímacího řízení či přijímacích zkoušek samotných.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče, a požádám pana ministra o odpověď. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za otázku, která je teď zaměřená skutečně na akutní problém, který zažíváme všichni z první ruky. Musím říci toto: stále ještě neexistuje kvantifikovaný obraz toho, co se v tomto přijímacím řízení doopravdy stalo. Známe jednotlivé případy, často mediálně prezentované, ale systém je historicky nastaven tak, že snad ještě do příštího týdne nebudeme mít kvantifikovaný obraz toho, v kterých lokalitách, regionech došlo k významnému převisu, kde ten převis odpovídá dlouhodobým tendencím a trendům.

Od prvního dne ve funkci věnuji té věci maximální pozornost a absolvoval jsem řadu jednání s radními pro školství z Prahy, středních Čech, jižní Moravy, což jsou regiony, kde se zdá, že situace je nejvýbušnější, ale také jsme s panem premiérem jednali se zástupci všech krajů, abychom si vytvořili přesnější obraz té situace. Ve školství tak jako jinde platí rčení, že jak si kdo ustele, tak si lehne. Problém školství ale je, že to stlaní trvá několik let a zodpovědnost za kapacity, musím říci, je sdílená. Samozřejmě primární odpovědnost nesou zřizovatelé - Praha a kraje, ale i Ministerstvo školství má svůj díl odpovědnosti, neboť stanovuje ve svém dlouhodobém záměru jakési mantinely pro to, co mohou kraje udělat s kapacitami a strukturou svých středních škol. Teď se řídíme ještě dlouhodobým záměrem, který byl zpracován za minulé vlády, a připravujeme právě aktuálně nový dlouhodobý záměr, což je příležitost, abychom konečně v některých regionech přizpůsobili nabídku zcela zřejmé poptávce, která má své příčiny v nějakých dlouhodobých trendech, je posilována migrací do okolí velkých měst.

Celý ten problém je emočně prohlubován a stresující pro děti i pro jejich rodiče tím, že probíhá pravěkým způsobem z mého pohledu, papírovou formou, že se nepodařilo zatím zavést elektronickou přihlášku, která by umožňovala výhledově nejenom naprosto zkrátit období, které uplyne mezi konáním přijímací zkoušky jednotné a rozhodnutím, na kterou školu se uchazeč dostal, ale také by to umožnilo podávat více přihlášek na více škol v nějakém pořadí, kde by bylo možné vyhodnotit přihlášky velmi rychle.

Já jsem okamžitě zadal týmu na Ministerstvu školství za úkol připravovat elektronickou přihlášku, sám jsem implementoval elektronickou přihlášku na své univerzitě jako rektor a zaváděl ji jako povinnou cestu. Vím, jaké právní obtíže s tím souvisí. Bohužel náš zákon je, pokud jde o školství, velmi detailní, takže téměř každá změna předpokládá také legislativní změnu, a v tuhle chvíli jsem nechtěl slibovat veřejnosti závazně, že do roka a do dne proběhne přijímací řízení elektronicky, ale uděláme všechno pro to, aby se to stalo. Budu také apelovat na Poslaneckou sněmovnu a Senát, aby nezbytné legislativní úpravy podpořily, protože jenom prostá elektronizace toho procesu bez zásadních změn koncepce už by přinesla velkou úlevu. Já se osobně domnívám, že do roka máme šanci udělat elektronizaci, v zásadě ale ponechat podobu toho procesu, jak je, s rozdílem, že by možná mohly být tři přihlášky místo dvou a bylo by jednoznačné pořadí. Ale z mého pohledu ideální stav by byl, kdyby těch přihlášek mohli podávat uchazeči pět nebo sedm s pořadím a jednotný test by byl konán na základní škole, aby nemuseli přejíždět, navštěvovat další školy. Ale to je větší zásah, který si myslím, že je reálný v horizontu dvou let.

Je to strašně důležité, abychom našli tu cestu, není na tom nic politického, podle mě tam není nic ideologického. Jde o to, abychom rychle jednali jak v legislativní rovině, tak v rovině výběrových řízení a otestovali robustní informační systém, který musí být otestován dřív (Předsedající: Čas.), než bude rozhodovat o osudech dětí.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nebude doplňující otázka? Já vám děkuji.

A nyní tedy již dříve avizovaný pan poslanec Vladimír Zlínský s interpelací na ministra zdravotnictví Vlastimila Válka. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, dle informací z médií hlavního proudu se Evropská komise shodla s firmami Pfizer/BioNTech na upravení smluv o masivních dodávkách vakcín proti covidu-19, kdy část dříve nasmlouvaných dávek nebudou muset státy odebrat. Zaplatit ale musí stornopoplatek. Výše stornopoplatku není známa a ani není známa finanční hodnota dříve objednaných vakcín. Údajně je stornopoplatek výrazně nižší než částka za objednané vakcíny, které neodebereme. Vláda i zástupci Evropské komise se odvolávají na tajný režim smluv.

Od roku 2021 se zlikvidovalo u nás téměř 10,9 milionu dávek za 4,7 miliardy korun. Stav z posledních měsíců ukazuje na mizivý zájem o vakcinaci. Česko mělo podle dostupných informací převzít letos přibližně 11 milionů dávek za více než 5 miliard korun. Po dojednání dodatku se ušetří téměř 2 miliardy. Vážený pane ministře, jaká je expirační doba těchto nových typů vakcín? Dále by mne zajímalo, jestli si myslíte, že zamlčování údajů ze zmíněné smlouvy podporuje již tak výrazně narušenou důvěru v účinnost a bezpečnost použitých typů vakcín proti onemocnění covid-19 a jestli podporujete tento systém netransparentních opatření k řešení budoucí pandemie - zda důvěra veřejnosti nemá větší hodnotu než nevůle obyvatel z důvodu mrhání finančními státními prostředky a zda je správné, aby státy nesly veškerá rizika vyplývající z plánování a realizace vakcinace. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za dodržení času a prosím pana ministra, aby odpověděl. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Já bych mohl samozřejmě odpovědět tak, že tak jako vy, pane poslanče, i já jsem byl v uplynulých čtyřech letech v opozici a že ty smlouvy jsem nevyjednával, nepodepisoval, neschvaloval, vakcíny neobjednával, a tím pádem že jsem něco zdědil a hasím požár. Pak bych se cítil jako hlupák a pravděpodobně bych vrátil svůj diplom, protože kdokoliv, kdokoliv, kdo v té době byl ministr zdravotnictví po celém světě a v celé Evropě, kdokoliv aspoň trošičku rozuměl medicíně, tak by udělal to stejné, co udělal Adam Vojtěch, udělal by to stejné, co udělala minulá vláda, objednal by vakcíny pro občany České republiky, aby zachraňovaly lidské životy, což se dělo.

Pokud se zdravotnictví stane součástí politických bojů, vede to ke katastrofě. Země, které se odhodlaly k tomu, aby se politické strany domluvily na tom, že všem záleží jen na pacientech, a ne na politických bojích, posunuly zdravotnictví daleko dál, než se to bohužel daří u nás. Je třeba upozornit na to, že Česká republika žádné penále nezaplatila - Česká republika žádné penále nezaplatila a za to ručím. Díky usilovné práci kolegů z Ministerstva zdravotnictví se podařilo během českého předsednictví domluvit na dohodě mezi členskými státy a výrobcem vakcíny firmou BioNTech/Pfizer na snížení objemu dávek, to nejenom v České republice, ale v celé Evropě. Tento dodatek ke smlouvě byl nyní podepsán, tedy snížilo se množství objednaných dávek.

Česká republika stejně jako celý zbytek EU uzavřela v roce 2021 smlouvu s výrobcem zaručující relativně vysoké objemy dodávek vakcín do konce roku 2023. Pokud by se nám tento dodatek nepodařilo uzavřít, museli bychom všechny objednané vakcíny uhradit do konce tohoto roku, jak bylo v původní smlouvě. Dodatek zaručuje zásadní snížení objemu vakcín, které musí Česká republika odebrat, rozložení dodávek na nejdelší možnou dobu - až do konce roku 2026, vždy dostaneme vakcíny s nejnovějším složením, tedy ty, které budou aktuálně nově vyráběny nebo modifikovány - pokud se objeví vakcína, která bude současně proti covidu a chřipce, pak dostaneme samozřejmě i tuto, a cena je zafixovaná bez ohledu na to, jak se bude vyvíjet inflace nebo jak se bude cokoliv vyvíjet, na původní částce, kterou dohodla Evropská komise, respektive předchozí vlády s firmou.

Po celou dobu trvání smlouvy komerční cena, která je dneska pro ty země, které tehdejší smlouvy nepodepsaly, zhruba dvakrát vyšší, než je tato cena fixovaná ve smlouvě. To, o čem hovořil včerejší článek v Novinkách.cz jako o penále, je ve skutečnosti poplatek za možnost snížit objem dodávek. Za každou vakcínu, kterou nebude muset Česká republika odebrat, a tím pádem skladovat a likvidovat na vlastní náklady, zaplatíme předem malý poplatek. Podepsaný dodatek není ideální, ale musíme si uvědomit, že při vyjednávání byla velmi složitá situace, protože státy byly v nevýhodné pozici, kdy výrobce neměl důvod ustoupit ze smlouvy. Ta smlouva prostě byla podepsaná, je to řádná smlouva. Je to smlouva, kterou dobrovolně podepsaly všechny státy EU, ne Komise, všechny státy EU, a podepsaly ji správně. Podepsaly ji proto, že chránily lidské životy, chránily pacienty - občany EU. To znamená, absolutně bych se nesnížil k jakékoliv kritice a nikdy jsem to neudělal, Ale prostě byla podepsána. Situace se mezitím vyvinula, my jsme začali tlačit na to, že se situace změnila, a výsledkem změny situace je podepsání tohoto dodatku, respektive dvou dodatků. Kdyby nebyl tento dodatek podepsán, tak by Česká republika musela letos uhradit za očkovací látky částku přesahující 5 miliard korun, 5 miliard korun! To, že je dodatek jediným způsobem řešení, dokazuje, že se zapojily všechny státy s výjimkou Polska a Rumunska. Zatímco u Rumunska je důvodem formování nové vlády, v případě Polska jde o důsledek dlouhotrvajícího soudního sporu. Obě země tak zůstávají vázány původní smlouvou, kterou musí dodržet.

Nemohu sdílet detaily smlouvy, a to je problém, ale bohužel u mezinárodních smluv to tak prostě je, u jakékoliv mezinárodní smlouvy je to naprosto běžné, ale mohu vás ujistit, že díky tvrdé práci mých kolegů, ale i mých předchůdců na Ministerstvu zdravotnictví se podařilo ušetřit státu náklady v tomto roce ve výši 2 miliard korun. Kdybychom navíc počítali s tím, že v případě nepodepsání smlouvy bychom museli nakoupit celou látku, tak je to 5 miliard korun v tomto roce, respektive do konce roku 2023. (Předsedající: Čas.) To je asi všechno.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan poslanec položí ještě doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane ministře, omlouvám se, já jsem tu jemnou peripetii mezi tím poplatkem - penále nezachytil. Nakonec to bylo v těch Novinkách přesně, jak jste zmínil, já jsem vycházel z toho článku. Pravda je taková, že nějaké finanční prostředky nás to bude stát, ať už je to poplatek, nebo penále. Na druhou stranu uznávám, že tam dojde k nějaké úspoře.

Ale já jsem se spíš ptal na to, jestli se z toho náš stát a ministerstvo poučí, jestli se prostě z takového bezbřehého objednávání vakcín dostaneme k tomu, abychom objednávali s větší rozvahou. Chápu, že je to strašně těžké plánovat, nikdo neví, jak se pandemie bude vyvíjet, to je jasné. Ale přece jenom bylo to myslím u prasečí chřipky nebo ptačí - už přesně nevím - kde se objednala také spousta vakcín, které se pak musely likvidovat. Tak je třeba toto nějakým způsobem akceptovat.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane ministře, vaše odpověď.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Pane poslanče, není se za co omlouvat. Ten článek v Novinkách by zmátl každého. To prostě vycházíte ze zdrojů, které jsou, tak to prostě je. My jsme se, a nejenom my, ale celá Evropa, poučili v tom smyslu, že třeba Česká republika jako jedna z mála zemí nereagovala hystericky na opičí neštovice, ale v podstatě jsme získali očkovací látky zdarma. V tomto směru jsme během našeho předsednictví totéž vyjednali pro celou Evropu. Tady nedošlo k tomu, že by se nakupovalo nějaké velké množství očkovacích látek, byť by to bylo nutné.

Samozřejmě vždycky ten tlak, když se takováhle situace objeví, je obrovský, ale v případě covidu ten tlak nebyl obrovský, ten tlak byl naprosto racionální a reálný a původní představa byla, že očkování bude muset být daleko náročnější. Uvědomme si, že nejenom Česká republika, ale i jiné země měly představu zavést povinné očkování. U ostatních očkovacích látek se takhle nepostupuje, Česká republika nikdy takhle nepostupovala. Vždycky - a víme to oba dva, protože jsme lékaři - objednává očkovací látku na počet obyvatel, registrují se na to očkování, domlouvají si to.

Samozřejmě situace se dál bude vyvíjet a nemyslím si, že se bude opakovat situace podobná, jako byla v případě covidu, co se nákupu týče. Ta situace tehdy byla potřeba řešit velmi rychle. Kdyby se tehdy ta smlouva nepodepsala, neměli bychom očkovací látku, nemohli jsme očkovat, to si uvědomme. Vzpomeňme si znovu, jak situace před třemi lety vypadala. Člověk rychle zapomíná na to, co bylo před pár dny, a co bylo před několika lety, na to si nechce pamatovat většinou vůbec.

Chci říct, že se poučila nejenom Česká republika, ale celá Evropská unie, zase za našeho předsednictví, v tom, že centrální nákupy zvlášť drahých prostředků výrazně snižují náklady na jednotlivý lék. Proto bychom chtěli diskutovat o centrálních nákupech například vzácných léků, centrových léků, které zachraňují lidské životy a stojí desítky milionů.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Nyní vystoupí pan poslanec Jiří Mašek, opět s interpelací na vás, prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, kolegyně, kolegové, můj příspěvek je na téma léky, pohotovosti, čekací doby, kam jsme se posunuli. Pane ministře, opakovaně jsme se vás ptali v době, kdy začal problém, na otázku léků. Na konci loňského roku jste odpovídal: Je to o trhu, je to o lékárnách, je to o dodavatelsko-odběratelských vztazích, je to o výrobcích, ministerstvo to nemůže ovlivnit.

Na téma pohotovostí, které kolabovaly na konci roku, jste odpovídal: To není ministerské, ve většině případů se jedná o kraje a v několika málo případech v našich zřizovaných organizacích jako ve fakultních nemocnicích, ale většinou jsou to kraje.

Ptali jsme se také na čekací doby a u těch čekacích dob jste říkal zase: Týká se to zdravotních pojišťoven, měly by si to hlídat. Zdravotní pojišťovny si to z podstaty úplně hlídat nechtějí, protože když budou čekací doby velmi krátké, tak se dá odvodit častější vykazování výkonů, a tím pádem i větší výdaje zdravotních pojišťoven.

Podařilo se nám přesvědčit vás tady ve Sněmovně, že jste to vzal na sebe potom politicky, že to je skutečně zdravotnictví jako celek a vy za něj politicky odpovídáte. Proto mé dotazy jsou, jak jsme se tedy posunuli od té doby, protože u léků jste do toho šel v lednu už razantně. S panem premiérem jste se potkali s výrobci léků, distributory a začalo se něco dít. U lékařských pohotovostí jsem zavnímal, že jste vešel v kontakt s jednotlivými hejtmany a tam se také něco děje, čili chtěl bych vědět ten stav.

U čekacích dob, které z mého pohledu jsou někde tristní, a mám málo údajů, ale například na vyšetření neurologem v ostravské nemocnici se čeká 20 týdnů, na obyčejné vyšetření sono 10 týdnů, na magnetickou rezonanci 12 týdnů, tak jestli i tady do toho nějakým způsobem vstoupíte, budete tohleto chtít sledovat a budou nějaké standardy vlastně, jakých se dočkáme, u jakých vyšetření a v jakém čase.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za respektování času. Prosím, pane ministře, o vaši odpověď.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Já, pane poslanče, kdyby to byly tři interpelace, stihnu odpovědět. Teď to nestihnu, ale zkusím.

Ohledně léků: v rámci řešení situace ohledně nedostatku některých léčivých přípravků, zejména ze skupiny antibiotik - to víme asi oba - byla zřízena odborná pracovní skupina. Já to jenom zopakuji, jsou to zástupci ministerstva, SÚKLu, České lékárnické komory, distributorů léčiv. Byla nastavena efektivní spolupráce.

Já vám pak ten text předám, protože vás nechci týrat tím, jak to teď budu rychle číst, takže vám ho pak kompletně předám, nebojte. (Obrací se na stenografy.)

Efektivní spolupráce ohledně předávání informací o aktuálním stavu zásob každý den od distributorů a některých lékáren: prakticky denně probíhá jednání s výrobci a distributory léčiv o možnosti navýšení dávek. Já jsem si stoprocentně jistý, že na podzim jsme velmi dobře připraveni, a oslovili jsme nové výrobce, nové dodavatele, kteří v České republice nikdy nebyli. Provedli jsme mimořádné dovozy. To jsem tady několikrát říkal, nemá smysl to opakovat. Díky této intenzivní práci pracovní skupiny jsou v tuto chvíli dostupná všechna základní antibiotika jak ve formách tablet, i sirupů pro malé děti. Bohužel ne ve všech lékárnách, protože tady je potřeba změnit legislativu, kterou já předkládám do vlády někdy v červnu, a doufám, že do Poslanecké sněmovny rychle přijde. Naváže na ty další dvě, které jsme již přijali.

Pozornost se momentálně soustředí na řešení situací s dostupností v ostatních terapeutických skupinách a zajištění dostatku léčiv pro příští sezonu, respektive pro podzim. Informace o léčivých přípravcích, u kterých držitel rozhodnutí o registraci ohlásil přerušení dodávek, jsou veřejně dostupné. Funguje online systém, mění se i s novým ohlášením.

Já jsem teď zrovna řešil jeden konkrétní případ, kdy jedna firma, která sídlí v České republice, tento přípravek registruje na Slovensku a odmítá ho registrovat v České republice - ne proto, že by tu byla nižší úhrada než na Slovensku. Ten důvod naprosto ztrácí jakoukoliv racionalitu a jednáme s tou firmou, proč nechce přípravek registrovat. Zkusil jsem udělat průlomovou záležitost, že jsme se spolu s VZP dohodli a VZP požádala o registraci léku, který firma u nás registrovat nechce. Jsem nesmírně zvědavý, jestli to legislativně bude nakonec průchozí a jestli se nám to povede. Zjistili jsme novou cestu, o které se opakovaně tvrdilo, že není možná.

Upozorňuji však na skutečnost, že když je oznámeno přerušení dodávek od držitele, automaticky to neznamená nedostupnost léků pro pacienty. Léčivo může být v dostatečném množství v distribuci, může být uskladněno v lékárnách, což je vidět v datech zveřejněných SÚKLem. My tady budeme muset být schopni ten systém daleko lépe monitorovat. Řada kroků, které teď fungují, se děje jenom proto, že spolupráce s distributory je velmi dobrá, i s řadou výrobců je velmi dobrá. Je potřeba výrobcům v tomto směru - těm, kteří se chovají korektně a solidně - poděkovat. Samozřejmě také s Lékárnickou komorou je úžasná spolupráce.

K otázce LPS: od roku 2025 chci, aby převzaly povinnost za zajištění LPS od krajů zdravotní pojišťovny. Tady ta diskuse se dotáhla do situace, že se domnívám, že mohu říct, že pojišťovny s tím souhlasí. Je to návrh, který vyšel od krajů. Myslím si, že je to správný návrh. Chtěl bych zdůraznit, že ani v této Poslanecké sněmovně se nedomnívám, že si poslanci, kteří nejsou lékaři, uvědomují, jak velký je rozdíl mezi urgentním příjmem v nemocnicích a lékařskou pohotovostní službou. Jsem si jistý, že laik nedokáže posoudit, kdy má jít na lékařskou pohotovostní službu a kdy na urgentní příjem.

Dospělá LPS bude tvořena páteřní sítí urgentních příjmů jako nepodkročitelná. Dětská LPS - a my s tím provazujeme i ten dotační titul - bude při dětských lůžkových odděleních, kde je nízká obložnost. Stomatologická LPS bude tvořena kombinací soukromých praxí a profesionálních metropolitních pohotovostí. To je diskutováno v poradní skupině pro stomatology, kde diskuse zatím neskončila. Ostatní věci byly prodiskutovány s odbornými společnosti, s kraji, s pojišťovnami. Na základě toho budu předkládat novelu zákona v příštím roce do Poslanecké sněmovny. Nemocnice budou v rámci urgentních příjmů mít povinnost zajistit místo pro poskytování LPS, tedy prostor, ale ne obsluhu LPS. Personál a dostupnost péče bude mít za povinnost zajistit pojišťovna. Ministerstvo očekává větší zapojení praktických lékařů na dospělých LPS. V rámci dohadovacího řízení již na rok 2024 se diskutují možnosti finanční motivace praktických lékařů k zapojení, a to oběma směry. Kromě páteřní sítě LPS si pojišťovny mohou s poskytovateli dohodnout i zřízení LPS v dalších místech - tam je to něco, co chce Ministerstvo zdravotnictví - kde je například nízká dostupnost urgentních příjmů.

Celkově se ale očekává redukce pohotovostí, provázání s urgentními příjmy. Současně se plánuje významná finanční posílení LPS a urgentních příjmů tam, kde je zajištěna situace v režimu 24/7/365 k zajištění neztrátového provozu, eventuálně bonifikace za dětské pacienty - to bych chtěl letos v úhradové vyhlášce, protože ty jsou samozřejmě dražší - a samozřejmě bonifikace za svátky a víkendy. Pokud budu mít čas, doplním. (Předsedající: Čas.)

 

Poslanec Jiří Mašek: Moc děkuji, pane ministře. Čili zrekapituluji-li léky, na podzim bychom to už měli zvládnout se základními léky a v příštím roce by se měla situace normalizovat, rozuměl jsem dobře? Za to děkuji.

Kolem LPS, jsem za to velmi rád. Vazba na urgentní příjmy, ta je už z našeho období, a když bude ordinace LPS v rámci urgentního příjmu, pacient nemusí mít starost, jestli jde na urgent, nebo na LPS, prostě přijde na jedno místo. Bezvadné řešení, bude to pár let trvat, doufám, že to dotáhneme, a jsem rád, že jste v tom jednal s kraji.

A zbývají nám ty čekací doby a pane ministře, k těm jste se úplně neznal, že to je věc pojišťoven. Jak jsem říkal, pojišťovny se k tomu taky neznají, protože by tam narostly počty výkonů, kdyby na to tlačily, a prodražilo se to celé. Ale přesto si myslím, že to je důležité, protože pro mnoho lidí čekat na obyčejné sono osm týdnů, na magnet, 12 týdnů, na neurologa 20 týdnů, tak je to problém a třeba pro onkologické pacienty a podobně, mohli by vypadnout z terapeutického okna v rámci diagnostiky.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Takže ještě k těm LPS - tady po celou dobu je vedeno intenzivní jednání s kraji, s předsedou Asociací krajů i se zdravotními pojišťovnami a problematika je průběžně projednávána i v rámci pracovní skupiny pro primární péči, která je v tomto případě klíčová, se zástupci Asociací nemocnic České republiky a Asociací českých a moravských nemocnic. Kraje s tím souhlasí. Samozřejmě si myslím, že to správná cesta, tady se asi plně shodneme.

Co se týče čekacích dob: zdravotní služby mají být poskytovány v lékařské odůvodněné lhůtě určené s ohledem na zdravotní stav konkrétního pacienta, tak to je definováno, tomu musí odpovídat čekací doba. Pro vybrané typy péče, a ty jsou jasně definované, jsou stanoveny maximální čekací doby pro její poskytnutí. Takovou časovou dostupnost zdravotních služeb jsou povinny zajistit zdravotní pojištění pojišťovny dle nařízení vlády č. 307/2012 Sb., o místní a časové dostupnosti zdravotních pojišťoven, a pokud k tomu nedochází, samozřejmě Ministerstvo zdravotnictví oslovuje příslušnou pojišťovnu. Proto jsme akcentovali stránku nedostupnapece.mzcr.cz, na které mohou pacienti, kteří mají nedostupnou péči, psát své požadavky a ministerstvo vyčlení několik pracovníků, kteří se tím zabývají.

Už Ministerstvo zdravotnictví se dlouhodobě samozřejmě zabývá čekacími dobami, ale problém čekacích dob, a to jsem se tady snažil vysvětlit, je komplikován v tom, že u akutních vyšetření nesmí být čekací doba, u hospitalizovaných musí být co nejkratší a u ambulantních pacientů to záleží na řadě faktorů, z nichž klíčový je, jestli ambulantního pacienta indikující lékař určí jako akutního, jako statimového, a tady má ministerstvo teď několik aktivit, kde chceme jednoznačně definovat, jak označit akutního pacienta. Jednáme s odbornými společnostmi ve smyslu elektivní plánované péče, která se objednává třeba na půl roku dopředu. Informace zveřejňujeme na webových stránkách a já teď přetáhnu, omlouvám se, ale chceme hodnotit daleko lépe kvalitu péče, o čemž vypovídala (Předsedající: Čas!) například konference, kterou jsme měli s gynekology. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane ministře. Nyní vystoupí pan poslanec Ladislav Okleštěk se svou interpelací na ministra financí. Vzhledem k tomu, že je omluven, dostanete odpověď písemně. Prosím.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Přesto budu mluvit přímo k panu ministrovi. Vážený zde nepřítomný pane ministře Stanjuro, můj dotaz bude směřován k rozpočtovému určení daní krajů a měst a obcí. Když jste představovali svůj konsolidační balíček, k tomuto tématu nezazněla ani zmínka - ani slovo, ani čárka. Pak se ale v eKLEPu objevilo, že chcete krátit rozpočtové určení daní pro kraje a pro obce, samozřejmě i města - součástí. Mě zajímá, jak jste došli k číslu, o které se bude podíl na daních snižovat právě na krajích a potom na městech a obcích? Není to tak, že jste prostě zjistili, kolik vám chybí peněz, a pak jste to nějak zpětně dopočítali - kde nic není, ani čert nebere, tak jste šli prostě do krajů a do obcí? Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní tedy pan poslanec Karel Rais s interpelací na pana ministra Mikuláše Beka ve věci změny školského systému. Prosím.

 

Poslanec Karel Rais: Přeji ještě jednou dobrý den. Já bych tolik neinterpeloval, kdyby ty informace byly řekl bych normální v mediálním prostoru.

Co vím o změně školského systému, která samozřejmě mě hodně zaujala, myslím si, že to bude obrovská změna. Vlastně to bude systém 8.2.2, když se o tom budeme asi tak bavit nějak pracovně, a jde mi o to, jak ten projekt je rozpracovaný, protože tady v této místnosti už jsem zažil inkluzi, která se dělala za pochodu a byla to svým způsobem - no, určitě to nebyl optimální proces, když tedy budu diplomat. Takže si myslím, aby k tomu, aby systém 8.2.2 probíhal optimálně, asi by mělo být jasné, jak ten projekt bude vypadat. Toto je podstata mojí interpelace. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, prosím, pane ministře.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji i za tuto otázku, která míří samozřejmě k tématu, které je předmětem už teď poměrně široké veřejné debaty, a já jsem za to rád. Já vlastně považuju za důležité, abych vyslal na začátku svého působení jasný signál, že jsem připraven v roli ministra školství pustit se i do kroků, které nejsou úplně jednoduché, které svou realizací přesahují funkční období této vlády, ale jsou to podle mého soudu kroky, které logicky vyplývají z předchozí politické a odborné diskuse, která vlastně od devadesátých let indikuje některé základní deficity českého vzdělávacího systému, například sociální bariéry při přístupu do vyšších pater vzdělávacího systému nebo stále rostoucí nesoulad mezi tou poptávkou a nabídkou v oblasti středního školství.

Jsem přesvědčen o tom, že chceme-li tyto problémy začít vážně řešit, potřebujeme rychlou, intenzivní politickou diskusi podepřenou odbornými argumenty. Já bych rád do konce tohoto měsíce - dnes je 1. června - předložil první nárys té strategie k oponentuře. Předpokládám, že 23. června se sejde poprvé v prostorách Senátu reprezentativní shromáždění zástupců jak politické sféry, tak odborné veřejnosti pod záštitou předních ústavních činitelů. Pracovně nazývám to shromáždění, ještě stále pracovně, Národní konvent o vzdělávání. Měla by to být taková stálá, na dobu určitou, ale konference, kde bych rád za Ministerstvo školství diskutoval, předkládal, nechal oponovat návrhy, se kterými budeme přicházet, protože jsem po zkušenosti s akcemi typu Konference o budoucnosti Evropy přesvědčen o tom, že institucionalizace té diskuse je důležitá proto, abychom ji vedli koncentrovaně, efektivně a přehledným a transparentním způsobem.

Jsem si vědom toho, že v mých silách je připravit legislativní obrys těch změn, ale je jasné, že implementovat se v zásadě dají teprve o něco později. Například pokud bychom se dokázali shodnout na prodloužení povinné školní docházky, případně zkrácení základní školy a modifikaci začátku středoškolského studia, pak se domnívám, že první vůbec možná fáze změny, pokud jde o implementaci, nastane ve školním roce 2026/2027, kdy začne klesat celostátně populace patnáctiletých, kteří dnes vstupují na střední školy, a uleví se do jisté míry kapacitám středních škol. Ale zároveň je jasné, že ten manévr by musel probíhat v časovém intervalu nejméně pěti let, protože zejména v kritických oblastech - Praha, okolí Prahy, Brno, okolí Brna - je jasné, že by se musel opakovat proces, který jsem zažil jako dítě - gymnazista, neb jsem vstupoval na gymnázium s volbou odchodu z osmé nebo deváté třídy.

Regiony, zřizovatelé mají možnost ten proces dobře řídit, protože mohou otevírat první ročníky středních škol dedikované buď osmákům, nebo deváťákům, a je jasné, že ten proces by v některých regionech mohl proběhnout rychleji vzhledem k dostatečným kapacitám. Zato v některých regionech pomaleji. Přesný scénář bude předmětem debaty.

Považuji za důležité, abychom společně se zřizovateli opravdu pečlivě analyzovali demografickou a migrační situaci v jednotlivých regionech, ale samozřejmě předcházet tomu musí politická shoda na základě odborných argumentů. Já jsem se v pondělí vydal na Karlovarsko a navštívil jsem některé základní školy, debatoval jsem s řediteli základních a středních škol. Právě takové regiony, kde se koncentrují sociální bariéry nebo demotivace k dalšímu vzdělávání, jsou možná místem, kde debata o prodloužení povinné školní docházky dává možná větší smysl na první pohled než samozřejmě v regionech, jako je Praha, kde s prominutím beztak naprostá většina lidí pokračuje ve studiu. A myslím si, že to je strašně důležitá dimenze debaty. Děkuju za tu otázku.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: I já vám děkuji, pane ministře. Ještě doplňující otázka pana poslance. Prosím.

 

Poslanec Karel Rais: To není otázka, to jsou spíš dva komenty. První - to, že předpokládám, jak to tady padlo v průběhu tohoto odpoledne, že tam bude dost velká návaznost na změny dalších zákonů, čili že to bude skutečně širší problém, a druhý - protože vlastně se ten harmonogram víceméně bude odehrávat po tom 23. 6., tak nemá smysl, abych se na to ptal za nějakých pět, deset minut, takže bych tu svoji interpelaci tedy zrušil a počkám tedy na toho 23. 6. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ještě krátká reakce pana ministra. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek Jen kratičká reakce. To samozřejmě neznamená, že klíčovým partnerem pro mě nebude příslušný výbor Poslanecké sněmovny, Senátu a další grémia, která jsou k tomu určena. Opravdu záleží mi ze srdce na tom, abychom dosáhli klíčové shody na těch krocích, protože jinak promeškáme další dva roky u změn, o kterých s prominutím řada z nás tuší, že měly nastat už před více lety.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jestli jsem to dobře pochopil, další interpelaci rušíte a stahujete. Děkuji vám.

Jako další v pořadí je interpelace pana poslance Patrika Nachera, kterého v sále nevidím, z toho důvodu tuto interpelaci ruším. Půjdeme dál. Jako další interpelace pana poslance Radka Kotena, který není přítomen v sále. Budeme pokračovat. Jako další interpelaci má pan poslanec Zdeněk Kettner, také není přítomen v sále. Další tři interpelace jsou pana poslance Pavla Růžičky, který také není přítomen v sále. Tím jsme vyčerpali celý kompletní seznam dnešních ústních interpelací tak, jak byly vylosovány v daném pořadí.

Ještě přečtu omluvy: dnes od 14.30 se omlouvá z pracovních důvodů pan poslanec Vladimír Balaš a dále od 17.15 z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Lucie Potůčková.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, vzhledem k tomu, že jsme dnes vyčerpali celý program ústních interpelací, děkuji vám a přerušuji jednání Poslanecké sněmovny do zítřejších 9 hodin ráno. Přeji vám pěkný zbytek dnešního dne.

 

(Jednání skončilo v 17.23 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.