(pokračuje Karel Havlíček)

12.
Vládní návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb.,
Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů,
a ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky,
ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.
/sněmovní tisk 378/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády, ministr vnitra pan Vít Rakušan.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych ve stručnosti uvedl první z trojice návrhů zákonů, které společně slouží k uskutečnění legislativních změn v oblasti volebního práva. Návrhem, který máte před sebou, je sněmovní tisk číslo 378. Je to novela ústavy a ústavního zákona o bezpečnosti České republiky. Požádal bych vás, abyste tomu, prosím věnovali pozornost, ústavu neměníme až tak často.

Je zde navrhována především nová úprava volebních obvodů pro volby do Senátu. Tady je za cíl zvýšit stabilitu...

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vás přeruším s dovolením, pane místopředsedo, a poprosím všechny v sále, jestli by se mohli ztišit, případně aby si vyřídili vše před sálem, abychom slyšeli. Ještě jednou všechny prosím. Děkuji.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji, pane místopředsedo, za utišení, nicméně zvládneme to určitě i takhle. Změny hranic volebních obvodů bude možné provádět po nejméně dvanácti letech, to znamená, že po dvanácti letech dojde k případné revizi toho, jestli v nějakém ze senátních obvodů se zmenšil, nebo zvýšil počet obyvatel natolik, že by mělo dojít k jeho revizi. V současné době teoreticky vzato, když docházelo ke změnám volebních obvodů do Senátu často, mohlo dojít k situaci, kdy by konkrétní občan byl na svých ústavních právech volit do Senátu krácen po neúměrně dlouhou dobu, a naopak někteří jiní občané se dostávali k volebnímu právu do Senátu změnou takového obvodu o poznání častěji. Mimochodem toto vychází z požadavku Senátu, který již v roce 2018 požádal vládu, aby připravila novelizaci zajišťující větší stálost senátních volebních obvodů.

Dále se navrhuje stanovení pevného termínu konání řádných voleb do Senátu a zastupitelstev obcí a krajů, a to na první celý týden měsíce října. To je ta situace, která nás myslím napříč politickým spektrem ne úplně těšila, kdy se nám volby z původních říjnových termínů posouvaly čím dál tím blíže letním měsícům, a určitě by nebylo žádoucí, aby se volby, ať už kamkoliv, ať už do Senátu, do komunálu, do krajů, posunuly zcela na letní měsíce. Určitě by to mohlo mít potenciální vliv i na volební kampaň a posléze i volební účast.

S tím souvisí novelizace čl. 10 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky. Ta doplňuje již existující úpravu, podle níž může za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu dojít k odsunutí termínu voleb do Senátu nebo do zastupitelstev obcí a krajů a souvisejícímu prodloužení volebního období. V této souvislosti se nyní navrhuje doplnit ustanovení, že v takovém případě se následující volební cyklus zkrátí. Tím bude zajištěno, že se následně volební cyklus vrátí k původním ústavou stanoveným pevným termínům.

Jen doplňuji, že tento návrh navazuje na legislativní práce uskutečněné v minulém volební období a je obdobou tehdejšího sněmovního tisku 527, přičemž nyní jsou zohledněny i výsledky jeho projednávání v Poslanecké sněmovně a také společného projednávání komisemi obou komor parlamentu, které se věnují ústavě. Za důležité také považuji říci i na mikrofon, že k předložení tohoto tisku došlo po souhlasu zástupců všech politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně, tedy i stran opozičních. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane místopředsedo, a prosím by se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Vondráček.

Poslanec Radek Vondráček: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. V podstatě mohu jenom doplnit to, co tady říkal pan ministr vnitra. Já bych zdůraznil opravdu, že tato úprava byla součástí takzvaného volebního triptychu v předchozím volebním období a tisků 527, 528, 529 a vzešla z debaty, která se vedla na půdě pracovní skupiny, kde byli pozváni zástupci všech politických stran tehdy zvolených do Poslanecké sněmovny. Jde skutečně především o fixaci volebních obvodů. Stávalo se v minulosti díky migraci, vnitřní migraci obyvatel České republiky, především z okrajových částí do center, že odchylka obyvatel překročila 15 %. Dělo se to například v Moravskoslezském kraji, dělo se to často ve Středočeském kraji a stalo se výjimečně, že v některých obcích někteří nevolili deset let, nebo naopak volili častěji než jednou za šest let. Z toho právě vycházelo to usnesení Senátu, které žádalo, aby vláda přijala patřičnou novou právní úpravu.

Samozřejmě by bylo nejlepší, kdybychom tu trojici zákonů projednávali i nyní současně, byly předloženy tři tisky - 378, 379 a 380. Nicméně potvrzuji, že došlo k nějaké dohodě politických stran, a protože novela ústavy není možná v režimu § 90, musíme podstoupit tři standardní čtení u této novely zákona. Není to častá věc, stanete se tímto ústavodárci, když budete hlasovat pro tuto novelu ústavy a zákona o bezpečnosti České republiky. Jde nejenom o tu fixaci 81 senátních volebních obvodů, ale jde také o to, nějakým způsobem zamezit posouvání voleb, které se stále blíží a blíží více tomu prázdninovému termínu, a kdybychom nezasáhli, tak by zřejmě jedno krásného dne nastala situace, že bychom do zastupitelstev a do Senátu v prvním kole volili na konci prázdnin.

Já jenom pro doplnění, možná abyste si ji uvědomili, jednou za dvanáct let bude možné provést změnu, ale kumulativně pro území celé České republiky, nejenom pro jednotlivé obvody, že by se to v jednom obvodu měnilo jednou za dvanáct let, ale ta změna celkově bude probíhat vždy jednou za dvanáct let. Ministerstvo musí předkládat zprávu oběma komorám, které ji vezmou na vědomí, o tom, zda v některém volebním obvodu došlo k překročení té odchylky o více jak 15 %.

V důvodové zprávě se dočtete, že tato úprava je souladná se stávajícím ústavním pořádkem a je skutečně výsledkem toho, co jsme se snažili už v předcházejícím volebním období, a nepředpokládám jako zpravodaj, ani jako občan opozice nějaký zásadní rozpor, nějakou zásadní debatu, která by nám znemožnila přijmout tuto ústavní změnu. Myslím si, že pro tuto chvíli je to dostačující zpravodajská zpráva. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a otevírám tímto obecnou rozpravu, do které se přihlásili - zatím jediná poslankyně, v tomto případě paní Vladimíra Lesenská. Máte slovo.

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, za hnutí SPD mohu jenom souhlasit s tím, co tady přednesl pan ministr a pan zpravodaj, takže i naše hnutí se připojuje k podpoře této ústavní změny. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Ještě někdo, kdo by se hlásil do obecné rozpravy? Nikdo. Tím tedy končím obecnou rozpravu.

A budeme se nyní zabývat návrhem na při přikázání výborům k projednání. Nejprve tedy rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavně-právnímu výboru jakožto výboru garančnímu. Je někdo, kdo navrhuje přikázání ještě jinému výboru jakožto garančnímu? Nikdo. Já jsem mezitím zagongoval, využil jsem čas. Ještě chviličku, já jsem zatím jenom zagongoval. Tak budeme hlasovat.

Je zde návrh nebo zájem o odhlášení, takže já jsem vás v tuto chvíli odhlásil, prosím o přihlášení.

A budeme tedy hlasovat o tom, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání ústavně-právnímu výboru jakožto garančnímu výboru.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 367, přihlášeno 144, pro bylo 144, nikdo proti. Přijato.

Organizační výbor - konstatuji tedy, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavně-právnímu výboru jakožto výboru garančnímu - organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům k projednání? Není zde zájem. V tomto případě - ano, je zde zájem?

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji. Já tady slyším hospodářský, ale ne. Já bych chtěl požádat o výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, protože si myslím, že k tomu máme co říct. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Takže budeme hlasovat o tom, jestli přikázat dalšímu, výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. A ještě je zde máme jeden návrh, pane předsedo.

Poslanec Radek Vondráček: Já si myslím, že bychom si měli odhlasovat, aby to projednaly komise pro ústavu, nejenom ústavně-právní výbor.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Takže komise. Komise jaká prosím? (Hovor mimo mikrofon.) Pro ústavu, stálá komise pro ústavu.

Takže nejdříve budeme hlasovat výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 368, přihlášeno 149, pro bylo 79, proti nikdo. Výsledek: přijato.

A máme zde ještě jeden návrh, a to je komise, stálá komise pro ústavu.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 369, přihlášeno 149, pro bylo 143, proti nikdo. Přijato.

Tedy konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a dále stálé komisi pro ústavu a já děkuji za spolupráci.

Můžeme přistoupit k dalšímu bodu.

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.