Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Olga Richterová)

98.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb.,
o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 484/1991 Sb.,
o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 90/1995 Sb.,
o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 263/ - třetí čtení

Nyní budeme pokračovat v projednávání přerušeného bodu 98, což je sněmovní tisk 263, novela zákona o České televizi. Já ho tímto otevírám.

Vítám pana ministra kultury Martina Baxu, který už je u stolku zpravodajů. Zároveň zde mám přihlášku s přednostním právem pana předsedy Tomia Okamury. Můžete pokračovat ve svém projevu, pane předsedo, prosím.

 

Poslanec Tomio Okamura: Tak já budu pokračovat ve svém přerušeném vystoupení. Hnutí SPD za této situace prosazuje zrušení koncesionářských poplatků a považujeme za lepší model, aby Česká televize a Český rozhlas byly financovány přímo z kapitoly státního rozpočtu pod kontrolou Nejvyššího kontrolního úřadu, tak, jak je tomu i u jiných institucí, které hospodaří s penězi občanů.

Fialova vláda se změnou zákona pokouší dokončit politické ovládnutí České televize a Českého rozhlasu. Poslanci hnutí SPD budou přijetí tohoto zákona bránit všemi zákonnými prostředky, protože prosazujeme svobodu a demokracii. Odmítáme totalitní manýry Fialovy pětikoalice.

Když výše uvedené shrneme, to, co tady předkládá vládní koalice SPOLU, tedy ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN, je zásadní změna způsobu volby kontrolních rad těchto veřejnoprávních médií, kdy strany vládní koalice chtějí uzákonit, aby v budoucnu volil třetinu členů těchto rad Senát, zatímco nyní je všechny volí pouze Sněmovna. To je pro hnutí SPD nepřijatelné, jelikož tímto způsobem dojde k účelové politizaci těchto kontrolních rad, protože Senát nemá ve srovnání se Sněmovnou žádnou legitimitu ani důvěru občanů. Jednotliví senátoři jsou voleni přibližně 10 % voličů ve svých volebních obvodech a zastupují tak naprostou menšinu veřejnosti. Jediným orgánem, který nejvíce reprezentuje rozložení politických sil veřejnosti, je Sněmovna, kdy se volební účast občanů ve volbách pohybuje kolem 60 %, tedy většina.

Je úplně jedno, jestli je SPD zastoupeno tam nebo onde, nám jde o to, aby byl dodržen zákon o veřejnoprávních médiích, který právě jasně říká, že je potřeba, aby zástupci v mediálních radách byli zastoupeni v rámci toho, členů té rady, významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy. Takže naopak, právě Sněmovna díky vysoké volební účasti je zastupuje, a Senát nikoliv. Z tohoto důvodu si myslíme, že má členy rad České televize a Českého rozhlasu volit pouze Sněmovna, jako tomu bylo po celou dobu dosud, jelikož má jít o zástupce všech občanů při kontrole veřejnoprávních médií.

Jak jsem již říkal, Fialova vláda se tímto svým návrhem zákona pokouší dokončit politické ovládnutí České televize a Českého rozhlasu, jelikož vládě strmě klesá důvěra občanů, která je již pouze cca 30 %, a proto se vláda snaží udržet u moci nedemokratickými prostředky.

Samozřejmě k tomu bych ještě mohl přidat to, jak se tady vládní koalice snaží protlačovat korespondenční volbu, která umožňuje manipulace. To vidíme i v zahraničí. Místo aby začala vládní koalice pracovat pro občany a dělat pro ně něco pozitivního, tak se snaží právě ovládnout veřejnoprávní média, aby hlásala pokud možno jenom vládní názory, nebo se pokouší prosadit změnu volebního systému. To jsou samozřejmě způsoby, se kterými my nemůžeme souhlasit.

To, co by pomohlo svobodě a popularitě médií a šíření názorů, jak předpokládá naše ústava a lidská práva, není monopol na veřejnoprávní média, ale pravý opak. V naší zemi bychom měli naopak posílit právo na svobodu slova a názorů bez účelových dehonestací lidí ze strany některých médií. Popravdě, kdyby tato pravidla dodržovala v některých určitých pořadech Česká televize a rozhlas, tak jsem spokojený, a popravdě je jedno, kdo je v Radě České televize. Bohužel, lhaní a účelové špinění těch lidí, kteří mají jiné názory, je standardem pro některá mainstreamová média, která prosazují tvrdou ideologii, která sice stále nemá ustálený název, ale jejím projevem je skutečná fašizace společnosti, šíření nenávisti vůči myšlenkové opozici a potírání svobody slova ve jménu bruselských myšlenek, ať už jsou jakkoliv šílené a zvrácené, s tím, že slova šílenost a zvrácenost považujeme za velmi uměřená pro plány zlikvidovat evropskou ekonomiku nebo evropské civilizační hodnoty ve jménu Green Dealu, ve jménu padesáti pohlaví nebo podpory kolonizace Evropy nezákonnou migrací někde z Afriky a z islámských zemí.

Takže já jsem tady jasně ve svém projevu zdůvodnil, proč SPD je proti tomuto návrhu zákona. My souhlasíme, a vůbec se nebráníme politické soutěži, prostě rovné a férové politické soutěži idejí a programu jednotlivých politických stran, ale určitě se bráníme tomu, aby nedemokratickými metodami se tady vládní koalice snažila za každou cenu udržet u moci, a to my prostě nepovažujeme za správné.

Také jak jsem říkal ve svém projevu, neházím všechna média do jednoho pytle, to je potřeba zdůraznit. Musím říci, že i na základě zkušeností z posledních měsíců, i z tohoto volebního období musím říci, že většina novinářů se k nám snaží chovat korektně. Musím říci, že většina novinářů se snaží dělat vyvážené zpravodajství, takže je to spíše o těch konkrétních řekl bych možná redaktorech, konkrétních, konkrétních pořadech, které z našeho pohledu ve veřejnoprávních médiích působí aktivisticky. Ale musím říct, že rozhodně nechceme a nebudeme házet všechny novináře a média do jednoho pytle. Já myslím, že situace se i z našeho pohledu hodně v poslední době zlepšila. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Načtu došlou omluvu. Omlouvá se pan poslanec Josef Bělica, a to od 15 hodin z pracovních důvodů.

A jelikož nemám žádné další přihlášené s přednostním právem, poprosím pana poslance Ondřeje Babku, který je... Hlásíte se s přednostním právem, pane předsedo Fialo? Po panu poslanci Babkovi, který ovšem není přítomen v sále, takže mu přihláška stejně nakonec propadá, a ptám se tedy pana předsedy Fialy, který má přednostní právo, zda chce nyní vystoupit? (Ano.) Je-li tomu tak, chviličku posečkáme. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové z vlády, je tady jenom pan ministr Baxa, takže nemůžu říct vážená vládo, když tady není, že jo.

Vláda Petra Fialy opět předřadila na program jednání Sněmovny jednu ze dvou klíčových priorit, a to návrh na totální překopání pravidel voleb do kontrolních rad veřejnoprávních médií. Tou druhou prioritou je korespondenční volba Sněmovny a prezidenta republiky, zatím pro občany zdržující se v době těchto voleb v zahraničí. K tomu zatím bohužel - bohudík nedošlo, protože podle nás je to protiústavní novela. Pro vládu, vládní strany a vládní koalici jsou to skutečně životně důležité priority, bez přehánění priorita. Markantně klesá jejich důvěra ve veřejnosti. Minimálně dvě, ale spíše tři vládní strany by se v případě dalších voleb do Sněmovny už vůbec nedostaly a prognóza vývoje pro ně není vůbec dobrá, právě naopak. Co jim tedy zbývá, než pokud si chce urychleně doovládnout - do-o-vlád-nout - veřejnoprávní média, jejichž důvěra ve veřejnosti mimochodem též strmě klesá, nemluvě o vážných problémech v redakci zpravodajství a publicistiky, kde na sebe vedoucí redaktoři vzájemně podávají stížnosti a nešetří závažnými obviněními a kde už nezbývá moc vedoucích redaktorů, kteří ještě nebyli nařčeni z bossingu nebo sexuálního harašení. Skutečnost, že pětikoalice ovládá zpravodajství a publicistiku veřejnoprávních médií, je její poslední zbraň v politickém boji a poslední teoretickou nadějí, že v příštích sněmovních volbách nezažije zasloužený výprask. Proto se snaží si tuto výhodu pojistit a prodloužit o další léta i za cenu toho, že na sílu změní pravidla hry v jejím průběhu a ocitne se už poněkolikáté za svoji krátkou, ale pro naši zemi nesmírně škodlivou historii za hranou ústavy.

Vládní návrh na změnu zákonů o České televizi a o Českém rozhlase je naprosto nesystémový, nelogický, politicky účelový krok, a navíc kromě jiného v době, kdy rekordně roste zadlužení státu a kdy i stávající generální ředitel České televize Petr Dvořák před časem oznámil propouštění a finanční škrty, také krok nesmyslně a neodůvodnitelně nákladný, a rovněž i návrh a krok vrcholně nezodpovědný.

Není třeba chodit zdlouhavě okolo horké kaše a brát vážně vládní fráze o tom, že jde o snahu o posílení nezávislosti veřejnoprávních médií a jejich kontrolních orgánů. Například navýšení počtu členů Rady České televize ze současných 15 na vládou navrhovaných 18 není ničím jiným než neskrývanou snahou vládní koalice, aby si v kontrolním orgánu veřejnoprávní televize zajistila pohodlnou většinu, která zanedlouho rozhodne o tom, kdo bude novým generálním ředitelem tohoto takzvaného média veřejné služby. Vezměte si, že jsme - že se tady vládní koalice pyšní jakýmsi konsolidačním balíčkem, který má udělat spoustu škrtů, a my dlouhodobě říkáme, a říkáme to novinářům, konkrétně v České televizi, říkáme, že by měla vláda začít u sebe. A vláda nezačíná u sebe, vláda má o tři ministry víc, než měly všechny vlády předtím. Vláda si odsouhlasila nekonečný počet náměstků na ministerstvech. Vláda si odsouhlasila novou agenturu pro digitalizaci. Vláda si teď odsouhlasuje další lidi do Rady televize a rozhlasu právě proto, aby ji mohla okamžitě ovládnout. Ani nechce počkat, až skončí někomu volební období, aby si tam dovolila někoho svého, ale chce okamžitě ovládnout a nevadí jí, že budeme platit další tři nebo kolik radních nebo šest radních, nevím přesně, kolik je radních v této Radě České... nebo v této radě pro veřejnoprávní média.

Tak například navýšení počtu členů Rady České televize ze současných 15 na vládou navrhovaných 18, takže o tři, není ničím jiným než neskrývanou snahou vládní koalice, aby si v kontrolním orgánu veřejnoprávní televize zajistila pohodlnou většinu, která zanedlouho rozhodne také o tom, kdo bude novým generálním ředitelem tohoto takzvaného média veřejné služby. V této souvislosti si ještě připomeňme, že původně vloni na jaře vláda a její ministr kultury pan Baxa plánovali, že současnou Radu České televize novelou zákona rovnou rozpustí, schválí si nová pravidla volby radních a podle nich pak poslanci a nově i senátoři zvolí kompletní novou Radu České televize dle politických představ této vládnoucí pětikoalice. Nešlo by tak v podstatě o nic jiného než protiústavní převrat, než o puč. Po velkém tlaku a negativních stanoviscích včetně nesouhlasu i mnoha vládních právníků a legislativců z tohoto nehorázného plánu sešlo. A máme zde nyní k finálnímu projednání lehce odlišnou alternativu této novely, jejíž cíl je ovšem totožný: ovládnutí rad veřejnoprávních médií, zejména pak Rady České televize, sobě politicky či personálně loajálními lidmi, tedy politické ovládnutí Českého rozhlasu a České televize. Jde tím pádem o cíl, z jehož prosazování léta v minulém volebním období Sněmovny křivě obviňovali své politické oponenty, a nyní jej v praxi uskutečňují sami. Je to klasická ukázka pokrytectví a dvojího metru této vlády a stran této vládní pětikoalice.

Dovolím si ocitovat vyjádření člena volebního výboru Poslanecké sněmovny, který má mediální problematiku ve své gesci, poslance Jana Laciny z hnutí STAN pro server Médiář z 21. června loňského roku. Cituji: "Hned po nabytí platnosti novely si senátoři zvolí v televizní radě své tři zástupce. Potom si při nejbližším konci současných radních zvolí druhou trojici, a to už bude 12 : 6. A každé dva roky si pak senátoři zvolí svoje 2 reprezentanty a Sněmovna 4." Konec citátu. Důležitá je zde tedy i časová osa a posloupnost a souvislost s blížící se volbou nového generálního ředitele České televize s tím, že by si pětikoaliční vládní senátoři zvolili své tři televizní radní ještě před touto volbou. To je také ten hlavní důvod toho, proč vláda namísto navýšení počtu televizních radních nenavrhne například to, že by část radních Senát, kterým by tato novela projede jako nůž máslem, zvolil až poté, kdy řádně skončí mandát prvních tří stávajících televizních radních. To by alespoň mělo určitou logiku, i když i to by bylo pro nás jako pro SPD nepřijatelné, ale nenaplnilo by to důležitý záměr této vlády dosáhnout v Radě České televize dostatečnou většinu na to, aby si pohlídala volbu nového generálního ředitele, což má být ještě navíc účelově pojištěno tím, že ke zvolení generálního ředitele České televize má napříště po nabytí účinnosti této novely postačit prostá většina členů televizní kontrolní rady, zatímco nyní je k tomu třeba většiny kvalifikované, tedy dvoutřetinové.

Takže z milé rady se nám stává taková chlebíčková rada, to znamená, přijdete, dáte si jeden nebo dva chlebíčky, zapijete to kávou, pokecáte a zase půjdete domů. Zatímco stávající zákon počítá s tím, že generální ředitel České televize musí být zvolen 10 hlasy z 15, to je právě tou dvoutřetinovou většinou, jeho novelizovaná verze pracuje s tím, že ke zvolení generálního ředitele bude příště stačit prostá většina hlasů, tedy opět 10, avšak už z celkových 18. Podobně tomu má být i v případě Českého rozhlasu, kde by se měl snížit celkový počet potřebných hlasů ke zvolení i odvolání jeho generálního ředitele. Původní návrh počítal s navýšením speciálního kvora ze stávajících 6 hlasů na 7. Podle nové předlohy už k tomu má najednou stačit většina všech rozhlasových radních, tedy 5 hlasů. Kdo by se taky unavoval s tím, aby někoho přesvědčoval, sbíral hlasy, přesvědčoval radní, že by měli volit? Proč by měly volit dvě třetiny, když bude stačit přesvědčit polovinu?

Je to zcela evidentní. Vládní koalici nejde o žádnou nezávislost České televize nebo Českého rozhlasu, o jejich transparentnost a o finanční stabilitu, jak o tom často vládní představitelé naprosto falešně hovoří, ale jen a jen o sebe, o vlastní politický prospěch a o to, aby ovládali veřejnoprávní média další dlouhá léta a aby to byli pouze vládní či vládě poplatní a zavázaní televizní radní, kteří budou rozhodovat o tom, kdo bude stát v čele našeho politicky a společensky nejvlivnějšího média dalších šest let. Vláda chce tedy bezdůvodnou a účelovou změnou pravidel volby členů kontrolních orgánů veřejnoprávních médií a jejich prostřednictvím ovládnout především vrcholový management veřejnoprávní televize, a to na déle než jedno volební období, a pojistit si tak privilegované postavení ve zpravodajství a publicistice veřejnoprávních médií, a dělá tak tedy přesně to, z čeho neprávem léta obviňovala jiné. Viděli jsme to teď při prezidentské volbě. Dokonce tato rada, která tam sedí teď, řekla, že někteří kandidáti byli jasně znevýhodněni v prezidentské volbě, a byli znevýhodněni například i moderujícím redaktorem. Jsou na to zápisy. Po změně tohoto zákona s něčím takovým už nepočítejme, že by rada se snažila chovat k někomu z pětikoalice kriticky nebo že by dělala správně a dobře svou práci. Myslím, že to je přesně důvod, proč toto všechno se děje, je to přesně důvod, aby volby byly pro pětikoalici v budoucnu daleko jednodušší.

Původní návrh novely, který jsem už zmínil, počítal se zachováním 15 členů kontrolní rady České televize, z nichž by poslanci volili 10 členů a senátoři 5. Stávající návrh tedy kromě jiného výrazněji zatíží i rozpočet České televize tím, že bude muset hradit ze svého platy dalších tří radních a příslušné náklady na ně. To se asi neshoduje s předstíranou starostí vlády o hospodaření České televize a rozpočtovou odpovědností. Takže co můžeme čekat? Můžeme čekat, že přijde nový ředitel České televize a řekne: Vážení občané České republiky, je potřeba, abychom zvýšili poplatky, protože jsme si tady rozhodli, že budeme mít o tři radní víc, a někdo je musí zaplatit, a já bych musel propustit nějaké redaktory nebo bych ty peníze musel hledat někde jinde. Samozřejmě že rozpočet televize je obrovský, okolo 8 miliard ročně, ale jsem přesvědčen o tom, že můžeme čekat, že přestože tam před čtyřmi roky byly asi 3 miliardy na rezervním fondu, tak ten už je rozpuštěn, a jsem přesvědčen, že můžeme čekat, že přijde buď starý, staronový, možná staronový teď, když si pětikoalice schválí tento zákon, ředitel České televize a řekne: Zaplaťte, občané České republiky, nemám prachy na tři nové radní.

Vládní koalice se však dle všeho stále zřejmě úplně nevzdává ani možnosti vyměnit a ovládnout celou Radu České televize. Vyplývá to mimo jiné z toho, že sněmovní volební výbor v září loňského roku na svém výjezdním zasedání doporučil Sněmovně, aby neschválila výroční zprávu televizní rady o činnosti České televize za rok 2021, přičemž odmítnutí dvou těchto výročních zpráv Sněmovnou znamená možnost odvolat tuto radu jako celek, všechny její členy, a zvolit ihned členy nové. Mimochodem, je to už podruhé, co volební výbor současné Sněmovny navrhuje neschválit výroční zprávu Rady České televize, protože loni v únoru nedoporučil schválit výroční zprávu za rok 2020. Pokud by Sněmovna jako celek doporučení svého volebního výboru respektovala, je cesta k odvolání celé televizní rady a zvolení nové dle vládních not naprosto volná.

Dámy a pánové, účelem předkládané vládní novely není na základě podrobného vyhodnocení jejího obsahu a načasování nic jiného než zachování České televize a rovněž Českého rozhlasu coby mocenských nástrojů v rukou politických stran, které tvoří současnou vládu a vládní koalici, stran, kterým jde o ovládnutí těchto veřejnoprávních médií a jejich kontrolních rad tak moc, že se při volbě jejich členů nerozpakují pošlapat ani jeden z hlavních atributů svobodného a demokratického politického režimu, tajnost volby v personálních záležitostech. Byli jsme toho zde ve Sněmovně svědky při této příležitosti již několikrát. Když se tato vládnoucí pětikoalice pokusila zvolit Radu České televize a Českého rozhlasu tajně, někteří vlastní poslanci tyto její kandidáty nevolili, a tajně je nebyla schopna zvolit. Proto se rozhodla volit aklamací, to znamená zvednutím ruky, aby bylo vidět, kteří soudruzi jsou neposlušní v pětikoalici. A když jim došlo, že to nebudou moct dělat pořád, vymysleli právě to, že se část rady bude volit v Senátu, kde vlastně pětikoalice nemá žádnou opozici, nebo jenom minimální. No, nemá žádnou opozici, žádnou organizovanou opozici, takže si myslím, že to bude úplně jasná záležitost, a co nebudou schopni zvolit tady, budou předávat do Senátu.

Mimochodem, totéž ve velkém plánuje vládní pětikoalice i pro volby do Sněmovny a pro volby prezidenta republiky tím, že chce protlačit mnou v úvodu projevu zmíněnou novelu volební legislativy, která by do českého právního řádu zavedla takzvané korespondenční hlasování, které tajnost a svobodu volby znemožňuje, a navíc dává obrovský prostor pro nejrůznější volební podvody a manipulace a znevěrohodňuje volby jako takové a důvěru občanů v jejich výsledky. Je důvodné se domnívat, že kdo takto zásadním způsobem opakovaně porušuje základní demokratické principy ve snaze posílit a zakonzervovat svoji politickou moc nad veřejnoprávními médii, nebude se rozpakovat porušit tyto principy včetně principů a hodnot svobodné politické soutěže, svobody projevu či politické plurality znovu a opakovaně, třeba právě tehdy, kdy bude prostřednictvím kontrolních rad řídit média veřejné služby a prostřednictvím jejich vedení rozhodovat o ovlivňování politické situace v naší zemi. A to už nemá se svobodou a demokracií vůbec nic společného, naopak, byl by to návrat zpět k režimu, který nebyl ani svobodný, ani demokratický.

Poslanecký klub hnutí SPD proto předložený vládní návrh jednoznačně odmítá jako naprosto neslučitelný s ústavním systémem parlamentní demokracie. Doslova strašidelná je i část novely tohoto zákona, která říká, že mediální radní budou moci navrhovat jenom organizace, které jsou starší 10 let, to znamená ty pravé, ty již vyzkoušené, dlouhodobě financované, například neziskové organizace s politickou agendou progresivismu a takzvané liberální demokracie, u kterých většinou ani nevíme, kdo je financuje, protože když jsme se pokoušeli to udělat zákonem, aby i tyto organizace měly transparentní účty a povinně ukazovaly, kdo je financuje, tak to bylo zamítnuto. Nikdo neví, kdo je financuje. Můžeme si to domýšlet, z které světové strany, ale to je tak asi všechno, co s tím bohužel proti této liberální progresivistické stoosmičce můžeme dělat. Hnutí SPD už tady v minulém období několikrát navrhovalo, aby neziskové organizace měly transparentní účet, abychom věděli, kdo je financuje, kdo vlastně chce získat a mít politický vliv v České republice, kdo chce ovládat politické prostředí v České republice, ale bylo to zamítnuto, takže českým občanům mají navrhovat radní do veřejnoprávní televize a rozhlasu organizace, u kterých vůbec nevíme, odkud berou finanční prostředky na svoje fungování, a kdo je tedy ovládá.

Předložený vládní návrh je naprosto účelovým materiálem, ze kterého jako pověstná sláma z bot čouhá bezbřehá a špatně skrývaná touha úplně dobýt a ovládat obě velká veřejnoprávní média, a to i za cenu pošlapání práv veřejnosti, například práva sdružovacího, které je i právem ústavním a které by mělo být univerzální. Toto právo nám říká, že občané se mohou volně sdružovat do různých spolků, organizací, nejen do politických stran, a nejrůznějšími způsoby pak ovlivňovat veřejný život a podílet se na něm, pokud dodržují ústavu a zákony, a mají přitom mít naprosto rovnocenné podmínky pro uplatňování právě tohoto sdružovacího práva. A vláda tady najednou přichází s omezením, že kandidáty do veřejnoprávních mediálních rad budou moci napříště navrhovat pouze organizace, právnické osoby, které existují minimálně 10 let. Co to má znamenat? Proč? Občané a spolky, například různé sociální, dobročinné organizace, ale i sportovní svazy nebo vysoké školy, které existují třeba 8, 9 let a mají za sebou úctyhodnou práci, jsou méněcenné podle této vlády? To je něco hrozného. Takto si vláda v uvozovkách váží slušných a aktivních občanů. Čím se vlastně diskriminovaly ty organizace, které tady fungují 8, 9 let? Co udělaly? Proč mají jiná práva než organizace, které tady fungují 10 a více let? To prostě nevím a nedokážu to pochopit, je to podle mě naprosto účelová věc. Ale senátor, který bude ve funkci třeba měsíc a kterého volilo například 5 % oprávněných voličů v jeho volebním obvodě, ten televizní a rozhlasové radní volit může. Jsou to jednotky tisíc, které volily senátory, jednotky tisíc lidí, občanů České republiky, ale ti můžou. Takzvaní televizní spacákoví revolucionáři, redaktoři a s nimi spřažení politici z let 2000 a 2001, kteří si tehdy neoprávněně přivlastnili televizní vysílání a dodnes je považují za své, což je největší porážka demokracie a právního státu v historii moderní České republiky, měli tenkrát na svých transparentech mimo jiné i nápis Česká televize je naše. Kdyby současná vláda nebyla pokrytecká, může si transparent se stejným nápisem roztáhnout i zde ve Sněmovně, ve vládních lavicích nebo tady v lavicích Fialovy vlády za mnou. Ale Českou televizi a Český rozhlas v plném rozsahu financují všichni občané České republiky, ať už mají momentálně jakékoliv politické názory, takže tyto instituce patří jim, jenom občanům České republiky, a jen oni a jejich volení zástupci v hlavních českých volbách, což jsou jednoznačně volby do Poslanecké sněmovny, které jediné mohou dát skrze poměrný volební systém objektivní obraz o rozložení politických preferencí všech občanů, mají právo tato veřejnoprávní média kontrolovat a svrchovaně o nich rozhodovat, nikoliv party nevolených politických aktivistů, politicky prověřených anebo jednobarevné pětikoaliční mediální vlády.

Takže jsem tím jasně řekl i stanovisko hnutí SPD k této novele. Hnutí SPD tuto novelu samozřejmě nepodpoří a budeme hlasovat proti této novele. Je to tak, pane ministře. (K ministru Baxovi u stoku zpravodajů.) Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců SPD.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Omluvu zaslal pan poslanec Roman Bělor od 16 hodin z pracovních důvodů.

A my můžeme přistoupit k dalším přihlášeným v obecné rozpravě, kde máme pana poslance Jana Lacinu, a připraví se pan poslanec Radek Koten posléze. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Jan Lacina: Dobré odpoledne přeji, děkuji za slovo. Já se nechystám polemizovat s tím poměrně dlouhým předešlým projevem, jenom bych jako vzděláním politolog doplnil jednu takovou informaci, která možná se tady někde vznáší ve vzduchu, a to je ta, že takzvaná liberální demokracie rovná se parlamentní demokracie, prosím, jo? Parlamentní demokracie, to je to, co tu dnes prožíváme, a já doufám, že většina z nás, co tvoří 200 členů této Sněmovny, na parlamentní demokracii lpí a nechtěla by ji měnit. Mimochodem, média veřejné služby, ať už Český rozhlas, nebo Česká televize, jsou jedním z významných stabilizačních faktorů parlamentní demokracie u nás, a to především proto, že mají kriticky hledět na to, co se děje na politické scéně, že mají vládu kontrolovat, a měla by mít pro to připraveny dostatečně vhodné podmínky.

Má to dvě hlavní kritéria. Tím prvním hlavním kritériem je nezávislost, to znamená, že aktuální vládní většina se nemůže dobýt do České televize tak snadno. Mezi aktuální vládní většinou a Českou televizí má stát nezávislá Rada České televize, a proto považuju za velmi dobrý signál, že by Sněmovna byla připravena nebo je připravena rozdělit se o volbu mediálních rad s jednou třetinou právě se Senátem, s kolegy ze Senátu. Ten důvod je v zásadě jednoduchý. Dneska skutečně tato vláda má většinu v obou komorách Parlamentu, ale jak víme z historie, tato situace se může přebarvit velmi rychle, Senát obvykle reaguje na složení Poslanecké sněmovny a naopak, čili tyhlety dvě komory dost často stojí proti sobě, a to je právě ten důvod, proč my dnes činíme tento krok, a doufám, že to oceníme v blízké anebo vzdálenější budoucnosti.

Druhým významným kritériem je trvale udržitelné financování obou médií veřejné služby. Vy, kteří to pozorujete nebo znáte to téma blíže, víte, že pod vedením pana ministra Baxy a jeho náměstka pana Šaška vznikla pracovní skupina, která na tomto tématu intenzivně pracuje, a já jsem optimista a věřím, že do konce roku bude vyřešen i tenhleten druhý problém, protože samozřejmě financování je druhým hlavním pilířem nezávislosti obou médií veřejné služby. Dnes děláme první krok. Doufám, že tentokrát ho dovedeme do úspěšného konce, do konce tohoto roku bychom rádi udělali ten druhý krok.

Já si ještě dovolím připomenout dvě docela významná výročí, jednak že Český rozhlas letos slaví 100 let a myslím si, že jeho existence vůbec není u konce. Dokonce někteří moji kolegové, mediální odborníci, tvrdí, že rozhlas má před sebou větší budoucnost a větší perspektivu než Česká televize, z mnoha důvodů. A potom si dovolím připomenout druhé výročí, totiž že Česká televize v tomto roce slaví 70 let od svého prvního zkušebního vysílání, které proběhlo 1. května 1953.

Hledím ještě do poznámek... V zásadě z těch věcí, které jsem si tady poznamenal, už k ničemu dalšímu bych se vyjadřovat nechtěl. Doufám, že se nám dneska podaří tuto normu schválit, udělat ten první krok, a že Poslanecká sněmovna ukáže, že heslo, že kapři si nikdy nevypustí svůj rybník, není platné ve 100 %, ale že v tomto případě sněmovní kapři jsou připraveni vypustit si část svého rybníka a rozdělit se s kolegy ze Senátu o volbu mediálních rad, protože dlouhodobá budoucnost médií veřejné služby to určitě ocení. Já vám děkuji za pozornost a přeji hezké odpoledne.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji a další se svým příspěvkem je přihlášen pan poslanec Koten - rozumím, není přítomen v sále. Dále je přihlášen pan poslanec Aleš Juchelka, ten přítomen je, připraví se paní poslankyně Iveta Štefanová. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Moc děkuji, paní předsedající. Tak jste to vzali poměrně rychle.

Tady měl krásný úvod pan ministr Baxa. Já samozřejmě s touto novelou, malou novelou zákona o České televizi, nesouhlasím, mám s ní problém, několikrát jsem tady s ní kriticky vystupoval. Nakonec samozřejmě máme tady vládní koalici. A proč mi to vadilo? Je to z toho důvodu - a já to tady opětovně říkám - že vládní koalice neustále útočí nejen na média veřejné služby, ale v tuto chvíli vidíme i například navýšení DPH u novin, které je nejvyšší v celé Evropě, tím pádem například naši starší spoluobčané, kteří jsou odkázáni na informace pouze z rádia, z televize a samozřejmě z denního tisku, už budou mít v tuto chvíli ztížený přístup samozřejmě k tomu, aby si kupovali noviny. Ale k tomu všemu ještě určitě dojdeme.

Když se vrátím zpátky k té malé novele zákona o České televizi, tak samozřejmě, pokud bychom tady zopakovali všechny argumenty, kdy to podezření je samozřejmě kvůli volbě generálního ředitele, kde dneska před několika minutami byla vybrána finálová pětka, která bude bojovat o místo generálního ředitele České televize, tak de facto se nám podařilo díky pozměňovacímu návrhu, který jsem předložil s panem ministrem Baxou, nějakým způsobem situaci v radě stabilizovat. Máme tam 15 členů, budeme volit nového generálního ředitele ještě postaru, to znamená, ne tím chaotickým způsobem, jakým v zákoně, který nám předkládá Ministerstvo kultury, to bude do budoucna. To znamená, jiný poměr bude, a to poměr většinový, při volbě generálního ředitele, ale při odvolávání generálního ředitele to bude nesmyslně dvě třetiny. Tomu vůbec nerozumím, proto moc prosím ctěnou Sněmovnu, aby vrátila zpátky původní záměr, kde by to měly být dvě třetiny jak u volby, tak u odvolávání generálního ředitele, mým pozměňovacím návrhem, který tam mám s panem poslancem Kolovratníkem, a samozřejmě dalších nesmyslností bych tady mohl nasekat opět několik, udělali jsme to už během třetího čtení na několika mimořádných schůzích Sněmovny.

V tuto chvíli mám samozřejmě několik dotazů na pana generálního ředitele, které souvisí tady s touto malou novelou, potažmo s velkou novelou - to znamená, kdy velká novela zákona o České televizi, která by měla udržitelné financování řešit, bude? Také nám bylo přislíbeno, že jako opozice se budeme na tom podílet, a to bylo přislíbeno tady veřejně, tak se ptám, kdy budeme pozvání na takovéto jednání? A za třetí, jestli by nám už mohl prozradit, když se na té novele tak intenzivně pracuje, s jakými modely financování se do budoucna u veřejnoprávních médií počítá? A protože to souvisí... (K řečnickému pultíku přichází poslanec Kolovratník a hovoří mimo mikrofon.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Prosím, hovořit na mikrofon.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Promiňte, ne, já jsem řekl generálního ředitele, ale já se ptám pana ministra, pana ministra Baxy, samozřejmě, s jakými modely financování se počítá, jestli už to můžeme nějak předběžně říct, jestli to bude tedy na fakturu za elektřinu, nebo ze státního rozpočtu, nebo navázáno na hrubý domácí produkt, nebo jenom ostrým navýšením koncesionářských poplatků, což by bylo samozřejmě - a to pan ministr ví - velmi krátkozraké, když se nacházíme ve 21. století - tak sám jsem zvědav, jak na tyto otázky odpoví. Jinak samozřejmě jsem rád, že jsme mohli přitlačit vládní koalici k tomu, abychom posunuli tu dobu účinnosti na 1. 10.

Jsem rád, že tady toto vládní koalice akceptovala, takže doufám a přeji všem kandidátům, aby se skutečně účastnili férově tady tohoto klání o volbu generálního ředitele České televize, a doufám, že na Kavčích horách co nejdříve uvidíme ten bílý kouř, protože není nic lepšího než mít stabilní média veřejné služby se stabilním managementem. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Dále je tedy přihlášena paní poslankyně Iveta Štefanová a připravit se může pan poslanec Jan Síla. Prosím, paní poslankyně, ujměte se slova.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já se zde také krátce za sebe vyjádřím k předložené novele. Nejprve shrnu nějaké podstatné změny, co nám novela přináší. Jde tedy o navýšení počtu členů Rady České televize z 15 na 18 členů a na 12 členů Rady Českého rozhlasu. Ve vedení rady tedy budou nově zastoupeni členové volení Sněmovnou a nově i Senátem. Novela dále navrhuje ze zákona vypustit konstatování o tom, že Poslanecká sněmovna může radu odvolat, neplní-li rada opakovaně své povinnosti stanovené zákonem, nebo pokud Poslanecká sněmovna dvakrát po sobě neschválí výroční zprávu o činnosti nebo o hospodaření České televize a Českého rozhlasu.

V programovém prohlášení vlády se píše, že se zaměří na udržitelnost financování veřejnoprávních médií, což je základní podmínka jejich nezávislosti, hospodaření veřejnoprávních médií že se podrobí kontrole Nejvyšším kontrolním úřadem, což posílí jejich transparentnost. Hnutí Svoboda a přímá demokracie dlouhodobě kritizuje úroveň hospodaření a neobjektivitu vysílání veřejnoprávních médií. Zastáváme názor, že by se měly zrušit koncesionářské poplatky, Česká televize a Český rozhlas by se měly transformovat na státní příspěvkové organizace, jejichž hospodaření by mělo podléhat kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu.

Bohužel, v projednávané novele zákona o hospodaření veřejnoprávních médií se nic neřeší. Česká televize přitom za loňský rok hospodařila s rozpočtem více než 7 miliard korun, což je významná částka, její hospodaření nepodléhá vůbec žádné kontrole. Zvýšením počtu členů Rady České televize na 18 a Českého rozhlasu na 12 dojde pouze k navýšení nákladů na odměny těchto nových členů. Vláda se označuje za rozpočtově odpovědnou, přitom činí přesně opačně. Předkládanou novelou zákona o České televizi a Českém rozhlasu se vláda snaží pouze tato veřejnoprávní média ovládnout a s touto novelou já zásadně nesouhlasím. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji, paní poslankyně. Nyní tedy další řečník, pan poslanec Jan Síla, a připraví se pan poslanec Karel Sládeček. Prosím.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vládo, dámy a pánové, dovolte, abych se taky vyjádřil k novele zákona o České televizi a Českém rozhlasu, a vzhledem k tomu, že už tady bylo spoustu řečeno, co se týká té vlastní novely, rád bych spíše řekl svůj vlastní názor na celou tuto problematiku.

Fialova vláda ohlásila radikální změny ve veřejnoprávních médiích. Hodlá postupně vymístit dnešní radní Českého rozhlasu a České televize, nepůjde však jen o odstranění jedněch indiferentů a jejich nahrazení jinými stejnými, jen s jinou stranickou plackou, a karavana nepůjde, ale bude kulhat dál. Čím víc z nás Česká televize homogenizuje paušálním zpravodajstvím, prefabrikovanými seriály, filozofií humoru a konzumu a průměrným vzděláním, tím lépe a snadněji nás Fialova vláda bude ovládat.

Tak jako ten, kdo ovládá peněžní toky, ovládá zákony v zemi, tak masy ovládá ten, kdo ovládá média. Toto staré a jednoduché pravidlo bylo údajně vysloveno Nathanem Rothschildem a platí doposud. Jeho otec dvakrát neváhal a nakoupil všechny tehdejší významné zpravodajské agentury - Wolff (?), Reuters a Havas. A přípravy na světovou válku, tak jako na bolševickou revoluci, mohly být započaty bez dalších okolků.

Čím přesnější je znalost politického klimatu v daném systému, tím lépe lze manipulovat veřejné mínění a ovládat politický systém. Je to uzavřený kruh. Disciplíny jako politologie, sociologie, psychologie a další poskytují patřičné nástroje k porozumění dynamiky společnosti a přetavit získané poznatky do politických procesů. V 19. století to trvalo několik měsíců, dneska to trvá pár dnů. (Hluk v sále.) Díky elektronické komunikaci lze vyvolat u veřejnosti patřičnou odezvu téměř okamžitě. To je velmi praktický výdobytek moderní doby, neboť veřejné mínění v liberálních demokraciích... (Řečník se odmlčel.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já se omlouvám, ale to je už opravdu... Prosím nalevo dva hovořící, nenuťte mě, abych jmenovala, prosím o ztišení a přenesení hovoru do předsálí. Příště už budu jmenovat. Děkuji.

 

Poslanec Jan Síla: To je velmi praktický výdobytek moderní doby, neboť veřejné mínění v liberálních demokraciích nakonec rozhoduje o agendě politické reprezentace a prostřednictvím pravidelných voleb i konkrétních nositelích politického dění.

Ale zpět k České televizi. Kdysi bývaly pohádky chloubou České televize, která nabízela i pohádky mimořádné kvality. Nové premiérové pohádky České televize jsou jen takový hodně odbytý, sešívaný pohádkový pytel, plný záplat. Když bude jedna místo dvou, neuškodí to. I kdyby nebyla žádná nová a dali nějakou z minulosti, udělali by mnohem lépe. Česká televize straší: Když nedostaneme peníze, musíme šetřit a nedostaneme premiérovou pohádku jako v minulosti. Takže to odnesou chudáci děti. Je to podobná vyděračská taktika, jako když Česká televize přestala kupovat licence na premiérové sportovní přenosy. Dneska vidíme v televizi pouze druhou ligu naši a myslet si, že nám někdo pustí, nedej bože, Champions League, to vůbec nepřipadá v úvahu. Je jenom na placených kanálech. Vidíme, jak tu strategii berou plošně. Tu útočí na děti, tu na regiony, tamhle na sportovní fanoušky. Celé je to jenom o tom, že z nás chtějí vytáhnout mnohem víc peněz než doposud, a nutno vzít v potaz taky nějaký kontext s volbou členů Rady ČT. A o tom je dnešní novela o České televizi.

Na naše politiky - budou se muset s Dvořákem nějak domlouvat, jako se domlouvali dříve za slovutného pana Šarapatky, kdy ta rada šla generálnímu řediteli na ruku a odsouhlasili mu všechno, co si řekl. Teď jsme se ocitli v situaci, kdy se pětikoalice snaží prosadit do Rady České televize a rozhlasu svoje nominanty. Pětislepenec stran, které spojuje jenom jejich eurohujerství a snaha udržet se u moci, není schopen se domluvit na svých kandidátech, aby mohla volba proběhnout tradičně veřejným hlasováním aklamací ve Sněmovně. A toto je vlastně hlavní a zásadní důvod současně projednávané novely zákona o České televizi a rozhlase.

K otázce svobody slova se vyjádřila nedávno paní vrchní státní zástupkyně - cituji: "Jde o koncepci státu, která vychází ze strategické komunikace napříč veřejnoprávními institucemi a je zaměřena na ochranu hodnot, od něž se demokratické právní státy opírají." Tomu lze rozumět jediným způsobem. Stát bude strategicky komunikovat s veřejností skrze veřejnoprávní média, která se tak stanou oficiálními hlasateli oficiální státní politiky. To odněkud známe, obzvlášť já si to velmi dobře pamatuji ve svém věku. A kam se poděla slova o nestrannosti veřejnoprávních novinářů, hesla typu "padni komu padni" a tak dál?

Všichni věděli, že bývalý premiér Babiš byl v každodenním střetu zájmů. Vždyť proto koupil média, aby ho v této pozici chránila. Když Babišova firma vyhrála státní miliardový tendr, ať již na lesní práce, dodávku bionafty či potravinových zásob, nikdo to nekomentoval. Premiér Babiš nám denně ukazoval, jak se řídí stát jako firma. Jeho firma. Média to opět zvlášť nekomentovala. Také všechny protikorupční neziskovky prakticky mlčely. Stačilo udělat bývalou ředitelku Transparency primátorkou.

Manipulace a informace je podstatou komunikace vzhledem k tomu, že téměř nikdy nesdělujeme holá fakta, nýbrž nám vždy o něco jde. Manipulace je všude při komunikaci s druhými. Manipulace je taková, tvoří běžnou součást každodenního života a setkáváme se s ní v každé formě komunikace. Důležité je rozšiřovat mezi manipulací obecně společensky přijímanou a mezi propagandou, která nám přináší vždy cosi negativního a nechtěného. V případě politických debat ani nemůžeme předpokládat nic jiného než manipulaci. Tradičně se deklaruje, že cíl politiků, kteří se účastní debatních pořadů, spočívá zejména ve vytváření a posilování pseudopozitivních pořadů, obrazů a v obhajování stanovisek zastupujícího politického uskupení.

Mnohem méně se ale mluví o tom, že politici opozice mnohdy nemají příležitost ke klidnému vysvětlující projevu. Obvykle se musí hlavně bránit názorům uměle vytvořené protistrany, čímž se posiluje obecné povědomí o jejich hulvátství a prolhanosti. V České televizi neexistuje možnost důstojného prezentování politiky opoziční strany. Politik, který se brání nařčením protivníka i moderátora, je snadno zařazen do škatulky vzteklého oportunisty. Moderátoři politických debat se programově dopouštějí manipulací či jiných prohřešků, které by novinář profesionál dělat rozhodně neměl. Tradičně se poukazuje na dílčí, dobře rozpoznatelné projevy příklonu moderátorů ke konkrétní osobě - je to takové neverbální vyjadřování ne a souhlasu, úsměvy, rozdíly ve způsobu kladení otázek a odlišná míra jejich rýpavosti, rozdílné poskytnutí prostoru pro vyjádření a podobně. Každý z nás to už poznal. Tyto jednotlivosti se samozřejmě objevují u všech moderátorů a dají se poměrně snadno rozpoznat. Mnohdy ale chování moderátora ve studiu představuje pouze pomyslnou špičku ledovce. Rozhodující je to, co naším očím zůstává skryto, a to jsou zákulisní vazby v podobě dopředu domluvených otázek, příprava celkového scénáře a tak dál. Buď jsme ostražití a přemýšlíme o skutečné podstatě vyřčeného, a k oklamání někdy stačí ale velmi málo. Manipulaci se člověk ale vyhnout nemůže. Důvod je prostý: nechceme žít s paranoidním pocitem neustálé nedůvěry vůči všemu a všem. Noam Chomsky analyzuje umění vládnout pomocí stroje propagandy a vychází z myšlenky paradoxů moci filozofa Davida Humea. Myslitele Humea zaráží to, s jakou lehkostí většina přenechává moc menšině, a uvádí, že to je možné pouze díky kontrole myšlení.

Littmann v úvaze o médiích mluví o přetvoření mínění veřejnosti ze znepokojeného stáda do pasivního pozorovatele. Chomsky popisuje umění, jak zakrývat a odvádět pozornost v naše média, a ČT obzvláště jsou poučeny, a tak v zájmu strategie západní společnosti z veřejností také nakládají. Celý dnešní západní mediální svět přijal toto umění stroje propagandy za své. Ne, že by naše média přímo vyslovovala lži, protože ty se mohou snadno profláknout. Lže se a indoktrinuje většinové obyvatelstvo jinak, chytře a důvtipněji, a to tak, že to, co se do zvolené politické linie státu politické strany nebo třeba i mocnější mediální instituce nehodí, se prostě zamlčí, anebo když je věc tak pobuřující, že by se veřejnost vzepřela, a přitom se totálně zakrýt nedá, nasadí se z návodu pro obsluhu stroje propagandy zásada druhá, což je odvedení pozornosti. Mediálním kejklem se prostě z nepříliš významné události udělá událost velevýznamná čili taková, která dokáže pohltit schopnost veřejnosti vnímat cokoliv dalšího. V této situaci jsme byli v době úmrtí a pohřbu Václava Havla, kterým byla média zahlcena tak, že si lidé povídali tenkrát nevkusný vtip, že pohřeb vidí i při každém otevření nejen televize, ale i ledničky. A v této době, bez jakékoliv mediální odezvy, podepsal prezident Václav Klaus zákon o zrušení neziskových nemocnic, čímž otevřel poslední cestu k privatizaci nemocnic a komercializaci zdravotnictví. Dnes opět jsou veškerá média zahlcena kolabováním ekonomiky státu s nutností zavedení konsolidačního balíčku a snižování důchodů seniorů, což vidíme obrazně také i při otevření ledničky. To mě tak napadlo, co asi chce vláda teatrální, vágní tiskovou prezentací zakrýt? Protože čtu téměř všechny sněmovní tisky, uvědomil jsem si, že je příčinou teatrální tiskovky v ČT tisk 241, to znamená smlouva o spolupráci v oblasti obrany se Spojenými státy se současnou úpravou naší ústavy. Tuto smlouvu již přijala naše vláda a o které máme zanedlouho hlasovat také i u nás, tady v parlamentu. Odst. 14 odst. 2 příslušné smlouvy praví - ten odstavec se nazývá Kázeň: "Uznávajíce, že Česká republika má primární odpovědnost za udržování veřejného pořádku na svém území, orgány ozbrojených sil USA mohou v úzké koordinaci s příslušnými českými orgány schválit využití ozbrojených sil Spojených států mimo prostory uvedené v odst. 1" - to znamená mimo vojenské základny nebo logistická centra", jak chcete - za účelem udržení kázně a pořádku ve vztahu k příslušníkům ozbrojených sil USA." Kdo se bude ptát, jestliže začne dělat americká armáda pořádek mimo logistická centra až po to, jestli se skutečně jednalo o vojáky Spojených států, anebo jestli se jednalo o bouřící se Čechy?

"Uznávajíce, že Česká republika má primární odpovědnost za udržování veřejného pořádku na svém území, orgány ozbrojených sil Spojených států mohou v úzké koordinaci s příslušnými českými orgány schválit využití ozbrojených sil Spojených států mimo prostory uvedené v odst. 1." Čili to platí, a pokud se podaří pětikoalici protlačit legislativním procesem tuto smlouvu včetně změny ústavy, tak se Česká republika stane již definitivně jenom kolonii Spojených států bez jakékoliv suverenity a svéprávnosti.

Pokud by se odírání většinové společnosti přestalo líbit, jaké je v této situaci řešení? Posledním řešením, které připadá v úvahu, je vlastenecká válka. Od toho je tu novela ústavy a takzvaná Smlouva o společné obraně se Spojenými státy, která legalizuje možnost sjednání pořádku na území České republiky vojsky Spojených států i mimo území plánovaných vojenských základen. Biľak a jeho zvací dopis z roku 1968 je hadra.

Současná vláda nemusí žádné nové volby ani vyhlašovat. Říkáte, že musí? Mýlíte se, nemusí. Má 109 hlasů a existuje totiž v naší ústavě pojem "krizové stavy". Cituji: "V případě, že je bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické základy, je Parlamentem České republiky vyhlášen stav ohrožení státu. Pro vyhlášení tohoto stavu je třeba, aby s jeho vyhlášením souhlasila nadpoloviční většina všech poslanců a nadpoloviční většina všech senátorů" - což dnešní pětikoalice bohatě má.

Touto mediální ďábelskou metodou stroje na zpracování mozku jsme tedy dnes a denně oblažování v naší takzvané svobodné a demokratické republice, a to jak z vysílání našeho rozhlasu, tak i televize a i ze stránek novin. Nejzaníceněji takto účinkuje Česká veřejnoprávní televize, jejíž preambule jízlivosti v západních médiích již vyzkoušenou praxí provádí. Cituji: "ČT má představovat fórum pro veřejnou diskusi. V ní je možno vyjadřovat nejširší možné spektrum názorů a hledisek a její zpravodajství má být ze zákona nestranné a nezávislé." Celá republika a všichni její občané vědí, že doslova vše, co se v této preambuli slavnostně vyhlašuje, není ničím jiným než žalostným a doslova sarkastickým výsměchem skutečného stavu. Všichni vědí, že ve stroji České televize jsou zaměstnáni a přijímáni výhradně jen zastánci jediného politického směru. Ten by se co nejvšeobecněji dal nazvat havlistický a protiruský. Nemůže zde působit nikdo, a také se zde žádný takový výstředník nevyskytuje, který by sám vyjadřoval či případné hosty vybízel k vyjadřování nejširšího možného spektra názorů a hledisek. Jakmile kdokoli z přizvaných hostů promluví jinak, než odpovídá všeobecné pravdě, strojem ČT bývá okamžitě přerušen. Navíc je přerušen způsobem doslova násilnickým, tlačen moderátorem do zodpovídání otázky další, aby se tak nenáležitá předcházející promluva hostova rychle zamluvila.

Zmíněná metoda propagandistického stroje se uplatila dokonce i při debatě s mediálním mágem, jako je Noam Chomsky. Bylo neuvěřitelné, že si Česká televize tohoto hosta s kritickým pohledem na současnou americkou politiku vůbec pozvala, ale když už se tak nedopatřením stalo, byl příslušný moderátor řádně poučen, jak má hovor vést. A tak jakmile Chomsky začal hovořit o úbytku svobody ve Spojených státech, byl mladičkým moderátorem téměř až okřiknut další otázkou. Vzácný host tedy poslušně zmlkl a jakoby se vzpomínkou na totožný postup moderátorů ve vlastní zemi se jen trpce a výmluvně usmál.

Důkazů o tom, že stroj ČT ani v nejmenším nevyjadřuje fórum pro veřejnou diskusi, v níž je možno vyjadřovat nejširší spektrum názorů a hledisek, jsou tisíce. Miliony očí i uší ty důkazy dennodenně sledují, pokud je ovšem ještě sledují. Kdy naposledy jste například viděli na obrazovce České televize Tomia Okamuru? Proč si redaktor České televize ve Washingtonu nezajde promluvit s někdejším ministrem Reaganovy vlády Paulem Robertsem, citovaným dnes a denně na stovkách internetových serverů celé zeměkoule? Nebo viděli jste na obrazovce České televize záběry z Kyjeva, na kterých jsou dřívější vládní policisté poléváni benzinem a pak zapalováni? Ne? A obrázky z vojenské přehlídky v Pekingu? Také nic? No, tak to tak asi je.

V prvních politických debatách po roce 1989 začínal otázkou tehdy populární moderátor Otakar Černý - "divák se ptá". Tak se ptám. To opravdu nikdo v této republice nemá moc či schopnost s touto drzou svévolí stroje ČT, sjednocené party z Kavčích hor, a na stejné platformě sjednoceného redakčního kolektivu rozhlasu udělat pořádek? Nemůže proti tomuto nastrčenému, našimi médii nekriticky převzatému propagandistickému stroji zakročit vláda nebo Parlament? Ne, opravdu nikdo? Jsme skutečně všichni tak bezmocní a musíme si tu lež stroje z Kavčích hor, z Vinohradské třídy a tak dál, jež hlavně naší mládeži co nejusilovněji vymývá mozky, nechat líbit, či dokonce na věčné časy si ty lži i platit? Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. V mezičase došla omluva paní poslankyně Elišky Olšákové: omlouvá se od 16 do 17.15 hodin z pracovních důvodů.

Dále je přihlášen pan poslanec Karel Sládeček, připraví se paní poslankyně Pokorná Jermanová. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Karel Sládeček: Vážená paní předsedající, milé dámy, pánové, návrh novely zákona o České televizi a zákona o Českém rozhlasu obsahuje několik zásadních změn. Nově budou členové rad voleni jak Poslaneckou sněmovnou, tak Senátem. V době, kdy by měla vláda šetřit, navrhuje zvýšit počet členů Rady České televize z 15 na 18 a Českého rozhlasu z 6 na 9 členů. Tímto dojde k navýšení nákladů na odměny těchto nových členů, které budou sice hrazeny z rozpočtu České televize, tedy z koncesionářských poplatků, ale jde o zbytečné plýtvání peněz našich občanů.

Vláda by měla šetřit především na provozu státu, místo toho vláda pětikoalice zcela zbytečně navyšuje počet radních v České televizi a v Českém rozhlasu, a to z jediného důvodu, aby obě veřejnoprávní média ovládla. Dalším důvodem je zřejmě vytvoření nových pracovních postů pro své spřízněné osoby v době, kdy si všichni občané utahují opasky. Díky ozdravnému balíčku přijdou někteří o desetitisíce korun ročně a vláda opět vesele rozhazuje a vysmívá se tak občanům České republiky.

Dle zákona o České televizi je jedním z hlavních úkolů České televize poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názoru, což se ale neděje. Česká televize dlouhodobě neplní své hlavní úkoly, její vysílání je neobjektivní, nevyvážené, zkreslené a často i lživé. Proto je její důvěryhodnost na historicky nejnižší úrovni.

Podle názoru mnoha lidí byla Česká televize součástí kampaně prezidenta Petra Pavla - jako by dopředu měli domluvené, na co se můžou a na co se nesmí ptát. Například nevyváženost prezidentské debaty před druhým kolem prezidentských voleb, kterou moderoval pan Řezníček, byla přímo do očí bijící. Pan moderátor Řezníček se ptal pana Babiše na jeho spolupráci s StB, ale pana rozvědčíka Pavla se pan Řezníček zapomněl zeptat, jak to bylo s jeho výcvikem, zda u jeho výcviku byli také soudruzi z KGB. Dále bylo nepochopitelné, proč před prezidentskou volbou pozval pan Moravec do svých Otázek Václava Moravce pouze tři vládní prezidentské kandidáty, pana Pavla, paní Nerudovou, pana Fischera. Tato debata byla opět zcela neobjektivní a nevyvážená.

Novelou zákona chce pětikoalice Českou televizi zcela ovládnout, Radu České televize a Radu Českého rozhlasu, a ohlídat si tak volbu nového ředitele ČT. To je důvod, proč budu hlasovat proti návrhu. Děkuji vám za vaši pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane poslanče. Paní poslankyně Pokorná Jermanová není přítomna v sále, takže slovo bude mít pan poslanec Jan Hrnčíř a připravit se může pan poslanec Ondřej Babka. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se rád ještě vyjádřil k navrhované novele zákona o České televizi a Českém rozhlase. Myslím, že je na čase, aby se Česká televize změnila od základů - ať už její financování, tvorba zpravodajství, způsob vedení, vše je potřeba změnit. Nicméně žádná z tak potřebných úprav v této vládní novele není. Z toho, co tato novela naopak obsahuje, mi je nevolno. Jedná se o naprosto zásadní změnu způsobu volby kontrolních rad České televize i Českého rozhlasu, kdy vládní koalice prosazuje úpravu, dle níž by v budoucnu volil třetinu členů těchto rad Senát, což doposud připadalo pouze Poslanecké sněmovně. Jen by chtěl důrazně připomenout, že Rada České televize má dohlížet na konání České televize, a je tedy potřeba, aby v ní byly osobnosti reprezentující co nejširší část veřejnosti. Optimálně by pak Rada měla být politicky neutrální.

V přímém rozporu s tímto požadavkem je však navrhovaná novela jen dalším krokem k úplnému politickému ovládnutí České televize a Českého rozhlasu vládnoucí koalicí, neboť zatímco Poslanecká sněmovna rozložením politických sil v podstatě reprezentuje poměrným způsobem vůli občanů, Senát v tomto nemá žádnou legitimitu. Jednotliví senátoři jsou voleni přibližně 10 % voličů a zastupují tak naprostou menšinu veřejnosti. Je nad slunce jasné, že i navrhované zvýšení počtu členů Rady České televize má jediný cíl, a to další tři placená místa pro loajální kandidáty vládní koalice, aby si tak zajistila kontrolu nad volbou generálního ředitele České televize, která má proběhnout v červnu. S ohledem na rozložení sil v kontrolním orgánu veřejnoprávní televize nelze vyloučit, že se na první pokus nepodaří nikoho zvolit, jak vyplývá z nedávného vyjádření předsedy Rady Nováka, který řekl, že České televizi hrozí pat. Zvolit nového ředitele bude obtížné, takže se dá očekávat, že o novém řediteli bude rozhodnuto až ve chvíli, kdy si vládní koalice dovolí své loajální radní. Navrhovaná novela tak povede k dalšímu odklonu od demokracie směrem k politické diktatuře vládnoucí koalice a s tím já nemohu v žádném případě souhlasit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. Dále je přihlášen pan poslanec Ondřej Babka, který nyní může přistoupit k pultíku, a poté se připraví pan poslanec Vladimír Zlínský. Poprosím pana poslance, aby se ujal slova. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuju za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, kteří jste v současné době přítomni, já jsem chtěl vystoupit hned po dnešním příspěvku pana ministra, který dnes zahájil naši další debatu o této novele, protože my tu debatu zde ve Sněmovně vedeme již poměrně dlouho. Vládní koalice se tento zákon snaží prosadit již od minulého roku a právě i díky naší snaze a kvůli tomu, co nám mimo jiné na té novele vadí, se zde potkáváme i dnes v relativně pokročilém čase přijímání té novely. Já jsem chtěl reagovat právě na ta slova pana ministra, protože on říkal, že chtěl vyvrátit naše domněnky, ty mé domněnky, a já se domnívám, že naše připomínky byly relevantní, že naše připomínky k tomu, že projednáváme tuto novelu v době, kdy již bylo vyhlášené, kdy je vyhlášené výběrové řízení na generálního ředitele České televize, tak že tyto připomínky byly relevantní, a pan ministr samozřejmě tato slova potvrdil tím, že zde přistoupil na nějakou dohodu ohledně termínu, ale k tomu se ještě dostanu.

Svoji argumentaci opřu o hypotetickou situaci. Dnes, pane ministře, došlo v otevřeném výběrovém řízení k dalšímu posunu, dnes už se to můžete dočíst ve sdělovacích prostředcích, bylo z několika přihlášených kandidátů na generálního ředitele České televize vybráno 5 těchto kandidátů a těchto 5 kandidátů před chvílí, těch pět hlavních kandidátů, kteří se dostanou do užšího výběru, vybíralo těch 15 radních. A to je právě ta hypotetická situace, pane ministře. Představte si, že bychom ten zákon neobstruovali, kdybychom vás neupozorňovali na tyto naše připomínky, a ten zákon by třeba již platil. Senát by již zvolil tři nové radní a dnes by tu pětici vybralo 15 radních, ale nového generálního ředitele by volilo 18 radních podle nových podmínek, které máte v tomto novém zákoně.

To vy jste tady řekl, že jste po zralé úvaze dospěl k tomu, že by bylo fajn, aby tedy účinnost zákona byla až od 1. října, ale to přece já kvituju vaši zralou úvahu a že jste na toto přistoupil, ale přece tato situace, která mohla nastat, kdyby ten zákon platil, přece musíte všichni uznat, že by byla poněkud zvláštní, že by 15 radních vybralo současných 5 nominantů na generálního ředitele, ale nového generálního ředitele by vybíralo radních 18 podle jiných podmínek. To už doufejme nenastane, jestli se dnes pravděpodobně dostaneme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Takže naše připomínky, které jsme měli právě k termínu účinnosti tohoto zákona, byly naprosto relevantní a týkaly se právě možného ovlivnění volby generálního ředitele. Jde samozřejmě o to, že případně nově zvolený generální ředitel by tím byl samozřejmě poznamenán a mohlo by mu to uškodit.

To znamená, že vy jste tady dnes řekl, že je nějaká dohoda, že účinnost zákona bude od 1. 10. 2023, tedy v té době by již mělo být po prvním nebo druhém kole nebo jakém kole volby generálního ředitele. Já jsem, a záměrně jsem v tomto, ve druhém čtení načetl termín 1. 1. 2024 právě proto, aby nemohlo dojít k ohrožení toho výběrového řízení, a taky proto, že vy jste tam načetl tu 15denní účinnost po vyhlášení.

My s tímto zákonem obecně nesouhlasíme, samozřejmě nepodpoříme ho, ale respektujeme to, že si ho chcete prosadit, samozřejmě vám nikdo tuto možnost neubírá, ale ta účinnost byla jedna z mnoha výtek, které k tomuto zákonu jako hnutí ANO máme. My bychom nikdy nepřišli s návrhem na zvýšení počtu radních z 15 na 18, a to samozřejmě kór v této době, kdy mnoho z nás a mnoho ze státních institucí by mělo se ekonomicky nějakým způsobem uskromnit, a vy zde zvyšujete počet radních v České televizi.

Samozřejmě bychom taky nikdy nezpřísňovali možnost spolkům nominovat lidi do Rady České televize nebo do Rady Českého rozhlasu. Viděl jsem úterní tiskovou konferenci Pirátů, kde paní místopředsedkyně Richterová se (Reakce od zpravodajského stolku.) - já mluvím o ní, nikoli k ní - tak paní Richterová se na té úterní tiskové konferenci chlubila tím, jak bude přísnější to, kteří lidé se budou moci přihlásit o členství v Radě České televize nebo v Radě Českého rozhlasu. Ale to jsou veřejnoprávní média, o je veřejnoprávní televize! Ta televize je všech a má být pro všechny. Všichni občané této země jsou koncesionáři a všichni by měli mít možnost dozorovat veřejnoprávní média. Takže chlubit se tím, že zpřísňujeme možnost spolkům a právnickým osobám nominovat členy do dozorčí rady, ať už České televize, nebo Českého rozhlasu, mi nepřijde v pořádku, a znovu opakuji, jako hnutí ANO bychom nikdy s takovýmto návrhem nepřišli.

Osobně také nesouhlasím s tím, že v této novele rozdělujete volbu mezi Senát a Sněmovnu. Můj názor je takový, že by tato možnost měla zůstat pouze Poslanecké sněmovně, a divím se tomu, že se toho dobrovolně chceme vzdát, že se toho dobrovolně chcete vzdát, kolegové, ale to je samozřejmě na uvážení každého z vás. Já bych na toto nepřistoupil.

Pomalu se dostávám i k tomu, co pravděpodobně Sněmovna dnes schválí a neschválí, a to je pozměňovací návrh kolegy Laciny a kolegy Juchelky. V zákonu jako takovém, v tom původním, který vy jste sem jako Ministerstvo kultury poslali, je, že jmenování a odvolávání generálních ředitelů bude nadpoloviční většinou. Volebním výborem prošel koaliční návrh kolegy Laciny. Respektive takto, kolega Juchelka navrhl toto zpřísnit, to znamená, aby jmenování i odvolávání generálních ředitelů muselo být nově pro i pro dvě třetiny radních, a kolega Lacina navrhl pozměňovací návrh, který je pod písmenem D, který tyto počty snižuje, to znamená, že ke jmenování generálních ředitelů bude potřeba nadpoloviční většina radních, ale k odvolání dvě třetiny. Tento pozměňovací návrh se mi také nezdá úplně logický a upřímně ještě nejsem úplně rozhodnut, jestli je třeba ho podpořit, a jestli se ještě dostanete třeba, pane ministře, k závěrečnému slovu, tak bych - i teď? super - tak bych rád slyšel argumenty, proč podpořit ten návrh.

Pozměňovací návrh, který stojí tady za zmínku a který je určitě dobré podpořit, je pozměňovací návrh volebního výboru, který mění název právě tohoto volebního výboru, ale to vlastně nesouvisí vůbec s veřejnoprávními médii, ale my budeme rádi, že jako členové volebního výboru budeme nově členové výboru pro mediální záležitosti.

Jak už tady taky několikrát padlo, za nás je to pouze účelový zákon a tendenční novela od počátku, kdy jste sem jako Ministerstvo kultury poslali vůbec ten první návrh, teď ten druhý, který podle mě jenom škodí veřejnoprávním médiím a jejich obrazu, a trošku se divím tomu, že protože musíte vědět, že jakákoliv debata o veřejnoprávních médiích, která zde na této půdě probíhá, nepříliš přispívá jejich dobrému obrazu, a proto je trošku škoda, že jste nebyli ambicióznější a že sem vlastně posíláte pouze novelu, která mění počty radních, ale ohledně fungování veřejnoprávních médií jako takových, ohledně řešení jejich problémů, které dlouhodobě mají, po kterých dlouhodobě volají, aby byly vyřešeny, ať už je to definice poplatníka veřejnoprávního poplatku, vůbec o definici veřejnoprávního poplatku, o financování veřejnoprávních médií, že jste nebyli ambicióznější, a tento zákon je pouze účelovou změnou v radách, a nikoliv o reálných problémech České televize a Českého rozhlasu.

Jak už jsem říkal, obě instituce, ať už Český rozhlas, nebo Česká televize, se hlasitě ozývají s požadavkem řešit problém jejich financování, které je nastavené zastarale, je zastarale nastavená definice poplatníka, je zastarale nastaveno definování samotného televizního a rozhlasového poplatku. Naše legislativa v tomto již roky je neaktuální a zcela vůbec nereaguje na technologický pokrok, a novela, kterou jste sem předložili a kterou dnes řešíme, toto vůbec neřeší. Novela dnes jenom řeší nějaké vaše problémy, které ale fakticky neexistují, a naopak je ta novela efektivní v tom, v čem vůbec efektivní být nemá, a to v zásahu vládních politiků.

Za mě to asi bude v tuto chvíli všechno. Budu rád, pane ministře, pokud ještě budete reagovat na některé výtky, které tady z mých úst zazněly, protože rád bych se dopracoval právě třeba k tomu, proč budeme mít jiné kvorum u odvolávání a jiné kvorum u jmenování, a děkuju v tuto chvíli za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. Pan ministr se přihlásil s žádostí o vystoupení s přednostním právem. Prosím, ujměte se slova.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dovolím si reagovat především na vystoupení ctěných kolegů poslanců Juchelky a Ondřeje Babky. Při plném respektu parlamentní demokracie a zastoupení jednotlivých stran zde v Poslanecké sněmovně si dovolím ponechat bez reakce vystoupení kolegů z SPD, protože s jejich obsahem se polemizuje opravdu obtížně, jak tady vyslovil třeba pan poslanec Síla, to asi bychom se dostali do nějaké debaty, která by přesahovala rámec diskuse ve třetím čtení novely zákona o České televizi a o Českém rozhlasu a kde se opravdu úplně zásadně rozcházíme v pohledu na svět.

A teď ke dvěma kolegům, kteří tady hovořili. Myslím si, že v jednotlivých čteních návrhu novely tohoto zákona nebo těchto zákonů už jsme se několikrát dotkli nějakého základního rozdílného přístupu k tomu, jak my vnímáme roli mediálních rad. Jenom tady velmi stručně zrekapituluji, že považuji prostě za správné, aby se zapojil Senát do volby mediálních rad, a pro všechny další volby, to chci zdůraznit, pro všechny další volby tím vznikne pro jakékoliv politické reprezentace, které se v přirozených politických cyklech tady vystřídají, mnohem větší překážka v tom, aby mohly jakýmkoliv způsobem ovlivnit činnost veřejnoprávních médií a mimo jiné také volby generálních ředitelů prostřednictvím členů.

Chtěl bych tady připomenout jenom jednu věc, ve vystoupení teď už zde nepřítomného předsedy hnutí SPD Tomia Okamury nebo předsedy poslaneckého klubu SPD pana Fialy zazněly obavy o tom, že tady chceme nějak šířit cenzuru nebo že DPH na noviny dramaticky vede k tomu, že by se měla snižovat nezávislost médií. Jenom chci zdůraznit jednu věc. Pokud se pohybujeme v tomto diskurzu, v této rozpravě, tak přece samostatnost, nezávislost a důsledná ochrana veřejnoprávních médií, tedy České televize a Českého rozhlasu, je v této řekl bych velmi turbulentní době klíčovým nástrojem k tomu, jak zachovat nějaké nezávislé informace a míru objektivity, která vychází, a to chci zdůraznit, z nějakých vnitřních postupů a standardů novinářské práce. To tedy mimo jiné také patří určitě do této diskuse, která se bezpochyby odehraje, až se bude zde na půdě Sněmovny projednávat konsolidační balíček.

K jednotlivým dílčím připomínkám, které tady zazněly, připomenu jenom to, že rozdílné kvorum volby a odvolání generálního ředitele je nástrojem pro to, aby kterákoliv mediální rada se nemohla řekl bych relativně snadno zbavit generálního ředitele. Najít dvě třetiny hlasů je rozhodně obtížnější než nadpoloviční většinu. Já si myslím, že je to princip správný. Pan kolega Berki mi tady připomněl, že ve svém vystoupení tady už zmiňoval, že stejným mechanismem jsou voleni rektoři, což nevím a neinspirovali jsme se tímto, a je zajímavé to takto říci. Takže, pane kolego, prostřednictvím paní místopředsedkyně, děkuji za tuto poznámku.

V ostatních argumentech, které tady padaly, ať už to jsou nominující organizace, tak si myslím, že nějaká základní vysvětlení tady už padla. Jsem přesvědčen o tom, že rozšíření počtu členů rady, v tomto případě se bavíme o České televizi, při velikosti této instituce napomůže věci. Samozřejmě to bude stát nějaké peníze, ale myslím si, že to jsou finanční prostředky vynaložené ve prospěch demokracie a veřejnoprávního média. To si myslím, že je správné.

A teď k dotazům pana kolegy Juchelky, co se týká velké novely zákona o České televizi a o Českém rozhlase. My jsme řekl bych mírně zpomalili práci na této takzvané velké novele. Neustala, ta koaliční pracovní skupina se samozřejmě schází, ale upřímně přiznávám, že při do nějaké míry omezených možnostech mého ministerstva jsme preferovali v minulých týdnech dokončení zbrusu nového zákona, návrhu zákona o veřejné kulturní instituci, který zamířil už do mezirezortního připomínkového řízení, a v současné době také velmi intenzivně běží práce nebo dokončovací práce na velké novele audiovizuálního zákona, což jsou dvě klíčové normy. Takže práce neustaly, mírně se zpomalily, a určitě v následujících týdnech bude příležitost se pobavit i se zástupci opozice o principech této velké novely.

Tím, že diskuse zatím běží řekněme uvnitř této pracovní skupiny, nechci specifikovat nějaké konkrétní dílčí závěry. Jenom připomenu, že zvažujeme jak variantu rozšíření okruhů koncesionářů, to už jsem tady zmiňoval, tak v rámci té pracovní skupiny se vede i diskuse o nějakých změnách, myšleno tedy zvýšení koncesionářských poplatků. Chci znovu ujistit nejenom zde poslance věřící ve veřejnoprávní média postavená na koncesionářském principu, že neuvažujeme o principiální transformaci veřejnoprávních médií, jak tady zmiňovala jedna z kolegyň, myslím paní doktorka Štefanová, o variantě transformace na státní příspěvkové organizace. To my v žádném případě nemíníme dělat. Chceme zůstat u varianty veřejnoprávních institucí financovaných koncesionářským systémem. Tak to asi k těm základním dotazům, které padly především od kolegů pánů poslance Babky a Juchelky.

A závěrem jenom dodám, že náš společný návrh na to, aby se účinnost tohoto zákona změnila na 1. října letošního roku, nevnímám ani jako nějaké přiznání - myslím, že to říkal pan kolega Babka nebo pan Juchelka - toho, že se naplnily vaše obavy, vůbec ne. Je to prostě řekl bych užitečná dohoda, kterou konáme v rámci skupiny těch, kteří se této problematice věnujete, a myslím si, že to takhle má být správné, a pomůže-li to přijetí tohoto zákona, který samozřejmě bude dlouhodobě upravovat činnost veřejnoprávních médií, tak to bude jedině ku prospěchu věci. Jsem připraven reagovat ještě na další připomínky a pak si určitě vezmu ještě krátké závěrečné slovo. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. My jsme se vystřídaly při řízení schůze.

Mám tu dvě faktické poznámky, první pan poslanec Juchelka a hned za ním pan předseda Fiala. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Já už to vůbec nechci samozřejmě zdržovat, nicméně mockrát děkuji panu ministrovi za veškeré odpovědi, za nějakou naději toho, že i když se ty práce zpomalily, pravděpodobně tady k nám ta velká novela připluje. Všichni tady víme, i včetně pana ministra, že ta malá novela je prostě špatně, je špatně samozřejmě v několika ohledech. Rozumím tomu, že už to dál nechceme tady obstruovat a že kompromis toho, aby ty obavy byly rozptýleny, tady nakonec vznikl, já za něj moc děkuji, ale pokud pan ministr řekne stokrát za sebou slovo objektivita a potom nezávislost a potom demokracie, tak to neznamená, že to tak skutečně v tomto zákoně je a že to takhle vládní koalice myslí, protože to tak jednoduše není. My vidíme na těch činech, že to je naopak.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času a nyní je na řadě pan předseda Fiala. Pane předsedo, prosím.

 

Poslanec Radim Fiala: Já bych chtěl ještě, vážené kolegyně, kolegové, něco dodat právě k tomu, co tady říkal pan ministr Baxa, a musím říct, že mě celkem překvapil tím konstruktivním - ne, překvapil, pane ministře - tím konstruktivním přístupem a já bych ještě něco k tomu doporučil, možná, že si z toho něco vezmete. Jsem přesvědčen, že když tady z té televizní rady děláme chlebíčkovou radu, která nebude nic kontrolovat a prostě přijde o některé své pravomoci a podobně, tak že by bylo dobré, kdyby veřejnoprávní média, to znamená Českou televizi a Český rozhlas, kontroloval například Nejvyšší kontrolní úřad, protože to je podle mě nezpochybnitelná autorita ve věci controllingu právně veřejných organizací, a myslím si, že by to tomu slušelo. Tak zkuste do toho svého návrhu na velkou novelu napsat, že by Sněmovna schválila, aby ta kontrola - abychom se nemuseli obávat o nic, protože já jsem přesvědčen o tom, že když tato autorita zkontroluje veřejnoprávní média, aspoň po účetní stránce a po stránce čísel budeme mít jasno, že to je v pořádku, a když někdo řekne, že má vyrovnaný rozpočet, ale přitom rezervní fond, ve kterém byly 3 miliardy, se rozpadl, tak prostě tomu nemůžeme věřit, že to tak skutečně je, že má vyrovnaný rozpočet. Takže zkuste uvažovat o tom a já myslím, že by přestaly všecky diskuse o tom, jak hospodaří Česká televize, že bychom si to přečetli ve výroční zprávě a že by to všem bylo jasné. Jsem přesvědčen, že Nejvyšší kontrolní úřad pro kontrolu veřejnoprávních médií by byla nezpochybnitelná autorita. Děkuji. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času a nyní je přihlášen pan ministr Baxa s faktickou poznámkou. Pane ministře, prosím.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa Děkuji za slovo. Jenom chci potvrdit to, že to je jedním z našich cílů v rámci mediální legislativy. Rozšíření kompetencí Nejvyššího kontrolního úřadu na veřejnoprávní média je součástí programového prohlášení vlády a tuto novelu ústavy určitě připravit chceme, v tom máme na to jednoznačný názor. Věřím tomu, že to může velmi posílit vnímání role veřejnoprávních médií, a to je také ne úplně nepodstatné - samotná veřejnoprávní média se tomu nijak nebrání, protože tím, že jsou vlastně neustále ostřelována z toho důvodu, že není transparentní hospodaření, tak vidí, že prostřednictvím NKÚ by se přinejmenším tento osten kritiky otupil.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. S faktickou poznámkou už nikoho neeviduji a nyní je přihlášen do rozpravy pan poslanec Koten. Pan poslanec ruší a paní poslankyně Pokorná Jermanová se omluvila z důvodu nemoci, takže ji také odmazávám. Nikoho dalšího už do rozpravy neeviduji. Znovu se rozhlížím po sále, zda se ještě někdo nehlásí z místa. Pokud tomu tak... Ano, pan poslanec Juchelka. Prosím.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Já bych ještě předtím, než budeme dělat tu proceduru, poprosil jménem klubu hnutí ANO, abychom si vzali 5 minut přestávku, než všichni sejdou z těch různých komisí a podvýborů, které tady zasedají, myslím, že i vláda tady zasedá, tak abychom se tady všichni mohli v klidu setkat, tak si beru přestávku na 5 minut jménem klubu hnutí ANO. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, to je velkorysé, takže vyhlašuji přestávku do 16.45 hodin.

 

(Jednání bylo přerušeno od 16.40 do 16.45 hodin.)

 

Kolegyně, kolegové, je 16.45. Já si dovolím požádat o ztišení v sále. Vzhledem k tomu, že pan poslanec Juchelka ještě vystoupil v rozpravě, která tedy nebyla ukončena, tak se znovu ptám, jestli ještě někdo chce vystoupit v rozpravě? Nikoho nevidím, rozpravu tedy končím.

Zeptám se na závěrečná slova, zda je zájem? Pan ministr? Ano, prosím.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa Děkuju za slovo, paní místopředsedkyně. Já myslím, že jsem v předchozích vystoupeních vše podstatné řekl. Dovolte mi, abych při této příležitosti na závěr projednávání tohoto zákona poděkoval všem těm, kteří se na něm podíleli, poděkoval bych za diskusi, jmenovitě kolegům Juchelkovi, Babkovi, Kolovratníkovi a dalším, protože to k této náročné diskusi prostě patří. Věřím tomu, že tento návrh zákona přispěje k posílení odolnosti veřejnoprávních médií v naší zemi. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Já také děkuji. Ještě se hlásí o slovo pan zpravodaj. Kolegyně, kolegové, prosím, pan ministr tady chválil a skoro ho nebylo slyšet, tak prosím trošičku o ztišení. Děkuji. Prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo. V závěrečném slově už nebudu hodnotit debatu, kterou shrnul pan ministr, ale jako zpravodaj vás seznámím se dvěma technikáliemi k tomuto zákonu, protože jedna zazněla x týdnů zpátky. Jsou to legislativně technické úpravy, které připravila legislativa, a budu v proceduře navrhovat o nich hlasovat, takže v souladu s naším jednacím řádem, § 95 odst. 2, je to drobná legislativně technická úprava, pouze správné přečíslování vnitřních odkazů v textu, neměnící obsah jak novely, tak jednotlivých pozměňovacích návrhů. Pro stenozáznam tenhle text zní takto: V čl. III vložit nový bod X, který zní: X. V § 9 odst. 11 a 13 se číslo "9" nahrazuje číslem "10", a následující body přečíslovat.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Já se omlouvám, pane zpravodaji. Moc prosím, kolegyně, kolegové, pan zpravodaj čte návrhy legislativně technických úprav a opravdu mu není vůbec rozumět. Děkuju moc. Prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: I já děkuju. Druhá technikálie, která zazněla v rozpravě, ale opět pro záznam ji chci jako zpravodaj tady v souhrnu říct - je to společný pozměňovací návrh tak, jak vznikla politická dohoda pana ministra Martina Baxy a našeho kolegy, pana předsedy volebního výboru Aleše Juchelky. Je to oprava data účinnosti, kterou také je možné podat v souladu s jednacím řádem, § 95 odst. 2. Tento pozměňovací návrh zní: "Část IV, čl. 4 Účinnost. Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 2023." I toto vám navrhnu pak jako úpravu v hlasovací proceduře jako rozdíl oproti proceduře, která byla připravena z garančního výboru. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji, pane zpravodaji. Vzhledem k tomu, že padl návrh na zamítnutí, jestli mě pan zpravodaj kontroluje, je tomu tak, tak ten bychom hlasovali jako první.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Tak my bychom teď měli správně postupovat tak, že já vám navrhnu celou proceduru, paní předsedající, s těmi dvěma doplněními, která jsem avizoval. O proceduře musíme hlasovat. Pak by teprve šly jednotlivé kroky.

Takže můj návrh procedury je následující: nejprve hlasovat, protože padl návrh na zamítnutí zákona. Druhé hlasování - návrhy legislativně technických úprav, jak jsem je přednesl před malou chvílí. Třetí hlasování - úprava data účinnosti podle jednacího řádu § 95 odst. 2. Pokud úprava účinnosti bude odhlasována, jsou nehlasovatelné pozměňovací návrhy B pana ministra Baxy a F kolegy Ondřeje Babky, které se oba týkaly téhož. Dále hlasování výborových návrhů samostatně, A1, poté A2, poté A3. Následně skupina pozměňovacích návrhů, pozměňovací návrh C, jedním hlasováním. Pokud bude schválen, je nehlasovatelný - autorem zde je pan poslanec Aleš Juchelka - pozměňovací návrh D pana poslance Laciny. Nebude-li C schválen, poté hlasovat D společně jedním hlasováním. Dále pozměňovací návrh E pana poslance Hendrycha a nakonec návrh zákona jako celek.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, takže jako první nejprve budeme hlasovat návrh na zamítnutí, následně budeme hlasovat proceduru a teprve poté jednotlivé pozměňovací návrhy.

Takže znovu opakuji, nyní hlasujeme návrh na zamítnutí. Zahajuji hlasování a ptám se - odhlásit, ano, vnímám, odhlašuji všechny a prosím, abyste se přihlásili svými kartičkami. Tak ještě chviličku počkáme, až se nám ustálí počet.

 

Takže nyní hlasujeme návrh na zamítnutí.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 72, přihlášeno 155 poslankyň a poslanců, pro 69, proti 86. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat proceduru tak, jak ji navrhl pan zpravodaj.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 73, přihlášeno 154 poslanců a poslankyň, pro 152, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Nyní prosím dle schválené procedury, aby nás pan zpravodaj provedl pozměňovacími návrhy. Prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Takže prosím první hlasování o návrhu legislativně technických úprav.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Stanovisko? (Kladné.) Stanovisko pana ministra? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 74, přihlášeno 155 poslankyň a poslanců, pro 140, proti 1. Návrh byl přijat. Můžeme dál.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Nyní budou - nyní prosím hlasování o úpravě data účinnosti, to je ten společný návrh pana ministra Baxy a poslance Juchelky, posun na 1. října 2023. Stanovisko mé jako zpravodaje: kladné.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Stanovisko pana ministra? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 75, přihlášeno 155 poslankyň a poslanců, pro 142, proti nikdo. Návrh byl přijat. Můžeme dál.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Tímto hlasováním se stal nehlasovatelný pozměňovací návrh B pana ministra Baxy a F pana poslance Babky. Nyní tři hlasování o výborových návrzích. První prosím A1, který podali poslanci volebního výboru a přejmenovává volební výbor na výbor pro mediální záležitosti. Stanovisko výboru: kladné.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Stanovisko pana ministra? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 76, přihlášeno 157 poslankyň a poslanců, pro 156, proti nikdo. Návrh byl přijat. Prosím, můžeme dál.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Další hlasování - A2, společný návrh poslanců Kolovratníka a Juchelky, sjednocení zákonů o Českém rozhlasu a České televizi, kde se zpřesňují podmínky zániku funkce generálního ředitele Českého rozhlasu. Stanovisko výboru: kladné.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Stanovisko pana ministra? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 77, přihlášeno 157 poslankyň a poslanců, pro 156, proti nikdo. Návrh byl přijat. Prosím dál.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Další - A3, výborový návrh nebo přijatý výborem poslanců Kolovratníka, Juchelky, opět sjednocení zákonů o rozhlase a televizi. Zde se lépe definuje výkon a zánik funkce a odvolání z funkce generálního ředitele Českého rozhlasu. Stanovisko výboru: kladné.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Stanovisko pana ministra? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 78, přihlášeno 157 poslankyň a poslanců, pro 156, proti nikdo. Návrh byl přijat. Prosím dál.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Tak B je nehlasovatelný. Nyní návrh, který má části C1 až C4, jedním hlasováním, tedy písmeno C. Je to poslanecký návrh pana předsedy výboru Juchelky a tento pozměňovací návrh vrací zpět kvorum na dvě třetiny jak u odvolání, tak i volby generálního ředitele České televize a Českého rozhlasu. Stanovisko výboru je negativní.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 79, přihlášeno 157 poslankyň a poslanců, pro 72, proti 84. Návrh nebyl přijat. Prosím dál.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Nyní návrh pod písmenem D, skládá se z částí D1 až D4 poslance Laciny, a tento návrh má stejnou logiku, pouze to kvorum na dvě třetiny vrací pouze u odvolání generálního ředitele televize a rozhlasu, u volby ředitelů nechává poloviční většinu členů rady, respektive přítomných členů rady. Stanovisko výboru je kladné.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Stanovisko pana ministra? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 80, přihlášeno 157 poslankyň a poslanců, pro 87, proti 67. Návrh byl přijat. Můžeme dál.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Nyní písmeno E, pan poslanec Hendrych, který cílí na to, aby pravidlo obměny třetiny členů rad po uplynutí dvou let bylo opuštěno. Kladné stanovisko výboru.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Stanovisko pana ministra? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 81, přihlášeno 157 poslankyň a poslanců, pro 155, proti nikdo. Návrh byl přijat. Prosím dál.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Pozměňovací návrh F je také nehlasovatelný. Tím jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy a zbývá hlasovat o návrhu zákona jako celku.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, pane zpravodaji, a vzhledem k tomu, že bylo hlasováno o všech návrzích, přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 263, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 82, přihlášeno 157 poslankyň a poslanců, pro 87, proti 70. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

A já končím tento bod a otevírám bod číslo

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.