Samozřejmě v rámci obstrukcí byly vymýšleny různé kreativní techniky, co všechno dělat. Po většinu času to byly už takové klukoviny, což asi lze pochopit vzhledem k pozdnímu večeru, kdy probíhaly. Třeba ten jeden sporný moment bylo, kdy opozice načítala další a další návrhy na přerušení, a ty se lišily jenom minutou, kdy má to přerušení skončit, tak paní předsedkyně zasáhla a řekla, že těch návrhů už je příliš a že to je za hranou jednacího řádu. Samozřejmě, názory na to jsou různé, ale představa, že může někdo podat nekonečný počet návrhů, že může donekonečna vystupovat nějaký klub, třeba i čtyřčlenný klub, může donekonečna vystupovat s nějakými návrhy, nekonečně dlouho zastavit celou Poslaneckou sněmovnu tím, že bude podávat návrhy na přerušení, to asi všichni chápeme, že by fungovat nemohlo. Čili je tam určitá míra, kdy zasáhnout. Já nevím, jestli po deseti návrzích na přerušení, jestli po sedmi návrzích nebo po třiceti návrzích, od které už je možné to ukončit, a myslím si, bavme se klidně o té míře, kde to má být, a stanovme si nějaký úzus, ale asi to nemůže být donekonečna. Tím, že šlo o návrhy na přerušení, ani nemůže nikdo tvrdit, že by byl tím zbaven možnosti hovořit, protože naopak se navrhoval vlastně různý limit.

Když se bavím s normálními lidmi, to tady také zaznělo od paní předsedkyně Schillerové, já jsem to pozorně poslouchal, tak všichni normální lidé, se kterými se bavím, si klepou na hlavu a ptají se, jak ještě dlouho budeme tu míru obstrukcí tolerovat, že už to fakt přesáhlo určitou mez. A apeloval bych na to, abychom s těmi normálními lidmi mluvili, protože těm to normální nepřijde, že oni musejí chodit do práce, a tady se vlastně neustále v podstatě provozují klukoviny, jak už jsem říkal.

Už tady zaznělo několikrát, že to, co paní předsedkyně rozhodla, ty věci, byly potvrzeny Poslaneckou sněmovnou, což je ten postup, který jednací řád předvídá, protože může dojít k odlišným pohledům na určitou věc, a je správně, že o tom rozhodla Poslanecká sněmovna a ten postup potvrdila. Samozřejmě, můžete nás chtít odvolat všechny, většinu Poslanecké sněmovny, ale není to tak, že by paní předsedkyně tady sama něco zneužívala. Stejně tak Poslanecká sněmovna dokonce i vašimi hlasy potvrdila to, že je možné omezit přednostní práva, protože když se potom hlasovalo o nějaké dohodě o limitech, tak také tam byla podpora ze strany opozice.

Na druhou stranu je potřeba říct, že když jsme tady v Poslanecké sněmovně schválili, tak to byla právě opozice, která některá ta ustanovení - schválená Poslaneckou sněmovnou - usnesení nerespektovala. Takže je potřeba to samozřejmě i zhodnotit u sebe. Já si myslím, že předseda Poslanecké sněmovny má hájit usnesení Poslanecké sněmovny, má hájit tu komoru a její suverénní rozhodnutí, a k tomu docházelo i u paní předsedkyně Poslanecké sněmovny. Chápu, že vy jako menšina, která chtěla obstruovat, s tím můžete být nespokojeni, ale i demokratická většina má právo na to, aby Poslanecká sněmovna fungovala a plnila svoji zákonodárnou úlohu, kterou má podle ústavy provozovat.

Už tady zaznělo to, že paní předsedkyně svolala to grémium, nebo to bylo na základě dohody, že vyjdeme vstříc, a přijde mi opravdu absurdní, aby v okamžiku, kdy tedy se vyšlo vstříc opozici a bylo svoláno grémium, tak i za to byla paní předsedkyně kritizována. To si myslím, že vůbec není případné.

A další kritika se týkala Tchaj-wanu, tomu se budu věnovat samostatně. Tchaj-wan je podle mě důležitý demokratický spojenec. Tchaj-wan tady vytvořil nějakých 17 000 pracovních míst. Je to demokratická země, je to náš spojenec v Asii, je to země, do které, když chceme, aby se lidé učili čínsky v demokratické zemi, tak je tam můžeme posílat, naše studenty, a rozvíjet s nimi oboustranné vztahy, a oni o to mají zájem. Tady se o vztahy s Tchaj-wanem zasloužil v těch starších dobách zejména tady kolega Marek Benda, za což mu prostřednictvím paní předsedající děkuji. Následně my jsme i ty vztahy s Tchaj-wanem prohloubili jako Piráti, když jsme tam podnikli cestu s panem primátorem Zdeňkem Hřibem, pak tam jel pan předseda Senátu Vystrčil, potom tam jela mimochodem i Nancy Pelosi čili předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů, a potom tam jela i paní předsedkyně naší Poslanecké sněmovny, a toho já si velmi vážím. Myslím si, že Tchaj-wan je náš spojenec. Vyrábějí třeba čipy. My se můžeme inspirovat, můžeme navázat obchodní výměnu a spolupracovat v této oblasti, kde je obrovská možnost pro synergii, a já si myslím, že to je úplně super, že se nám podařilo tuto spolupráci prohloubit. Pokud nám tedy opozice vyčítá, kam paní předsedkyně jezdí, vzpomeňte si na ty svoje cesty, kam jezdil váš předseda Poslanecké sněmovny, když jste vládli. (Z řad ANO: Kam?) Já to tady ani nebudu říkat. Nejezdilo se na Tchaj-wan, ale jezdilo se do Ruska. Do Ruska s předsedou Dumy. Rusko, které nás potom prohlásilo za nepřátelský stát. (Nesouhlasné poznámky poslanců ANO 2011.)

Takže vážená paní předsedkyně Pekarová, prostřednictvím paní předsedající, nenechte si prosím radit od lidí, jejichž zahraniční politika zkrachovala. To, co děláme, je správný směr. To, že se orientujeme na demokratické země, je naprosto správný směr, a pokračujte v tomto úsilí.

Stejně tak bych mohl pokračovat, jakým způsobem řídil opoziční předsedající tu noc tu schůzi, kterou jsme tady řešili, ty obstrukce, když lidé dobíhali, jak ani nečekal na to, když se gongovalo, tak to všechno bylo hrr, hrr, hrr, aby se okamžitě hlasovalo, jak se drmolilo to usnesení, abyste to stihli přerušit, tak tam vám ta jednostrannost nevadila. Tam je potřeba si sáhnout do svědomí. Já si tu noc velmi dobře pamatuju a nebylo to tak, že by vaši předsedající také předsedali úplně neutrálně.

Pojďme směřovat k tomuto ideálu, pojďme se snažit, pojďme se bavit o tom, jak to zkultivovat, ale myslím si, že ta kritika, aby byla korektní, by měla popsat ty věci v komplexnosti, jak tady v sále proběhly. Já v tom rozhodně žádný důvod pro odvolání paní předsedkyně Pekarové nespatřuji.

Závěrem řeknu, že my jako Piráti budeme podporovat veřejné hlasování o usnesení, jako je to základní výchozí stav, jak se hlasuje o usneseních v této Poslanecké sněmovně. My jsme to podporovali i u personálních hlasování vždycky a návrh na odvolání samotný samozřejmě nepodpoříme. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Vystoupení vyvolalo zatím dvě faktické poznámky. Hlásí se pan poslanec Jaroslav Bžoch, připraví se pan poslanec Patrik Nacher. Prosím.

Poslanec Jaroslav Bžoch: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane kolego Michálku, prostřednictvím paní předsedající, můžete mi říct, v čem zkrachovala naše zahraniční politika, když jsme byli u vlády? Řekněte mi jeden příklad. Vy si to asi nepamatujete, máte krátkou paměť podle mě. Všechny vlády předtím a možná i tahle vláda si přála vždycky, abychom snížili stavy například ruských zástupců na jejich zastupitelském úřadě. A kdo to udělal? Kdo to snížil na minimum? Byla to naše vláda po Vrběticích, tak neříkejte tady ty nesmysly! Vůbec tomu nerozumíte! (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržením času a nyní faktická poznámka pana poslance Patrika Nachera. Prosím, vaše dvě minuty.

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já také musím reagovat na kolegu Michálka. Fakt jsem se do poslední chvíle snažil na to nereagovat, to vám vaše kolegyně dosvědčí, a fakt jsem tam pak nakonec ťuknul, protože to se nedalo.

Tak za prvé, vy jste říkal, že když se nás tady přihlásilo deset na pozměňovací návrhy, jestli to je hodně, nebo málo. Vy se na to díváte optikou svého klubu, kde jste čtyři, ale nás bylo tenkrát vás 72. (Smích a potlesk v řadách poslanců ANO 2011.), to znamená, deset je jedna sedmina, to je půl poslance Pirátů. Takže to vám přijde jako málo? Mně ne. Takže kdybyste se přihlásili dva Piráti se dvěma pozměňovacími návrhy, to je, jako by se za nás přihlásilo 36. (Opět smích a potlesk.) Musíme to brát v nějakém poměru. Takže je potřeba se vždycky na to dívat touhle optikou. To je jedna věc.

Pokud jde o ty obstrukce, já to opakuji neustále dokola a my se nějak neposloucháme. Předtím tady byla ta politická kultura nastavena tak, že ty obstrukce vlastně vám se dařily, tudíž třeba taková ta témata typu EET, to projednání trvalo rok. Já jsem přesně říkal ty počty dnů, když mi dáte čas, tak já to pak najdu a přihlásím se klidně znova. Ale to mohlo trvat rok díky tomu, že my jsme respektovali, že i opozice může obstruovat a že to končí v sedm nebo v devět, ale vy jste tohle od prvního okamžiku nerespektovali, takže jedete durch přes noc. Tudíž to potom vypadá, že ta obstrukce je nějaká jiná, než byla předtím, ale je jiná tím, že vy prostě nerespektujete tohle právo, které jste sami využívali. ***