(20.50 hodin)
(pokračuje Patrik Nacher)
Připomenu tady, když byla dovolba do Rady České televize, jak si pět klubů vzalo pauzy dvě hodiny, kumulativně deset hodin, já jsem se vás ptal, jestli můžu jít na váš klub se podívat, jak se radíte přes noc, vy jste mě tam nikdo nepozvali, takže jste se neradili, tím jste to vyobstruovali.
Takže asi tolik k těm obstrukcím. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní se s faktickou poznámkou hlásí pan předseda Michálek a poté pan ministr Bartoš. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Já budu reagovat. Ptali jste se na to, v čem zkrachovala vaše zahraniční politika. No, zkrachovala v tom, že jste se spolu s Milošem Zemanem orientovali primárně na Rusko a Čínu, a ne na demokratické země. Byla to velmi chybná volba. Samozřejmě potom, co přišly Vrbětice, jste to museli revidovat, to už nešlo - kdyby se v tom dál pokračovalo, tak je to asi za hranou vlastizrady, ale myslím si, že tohle byla zásadní strategická chyba, kterou jste poškodili Českou republiku a poškodili jste zbytečně ty vztahy, které jsme mohli rozvíjet s demokratickými zeměmi.
A pokud jde o podávání návrhů, tato analogie skutečně kulhá na obě nohy. Představa, že každý poslanecký klub bude podávat za každého poslance jeden návrh, je maličko legrační. Až budete příště podávat jako opoziční strana nějaký návrh zákona, tak budete také podávat 71 různých alternativních návrhů zákona? Ne. Normální lidi se v klubu sejdou, řeknou si, jakou mají strategii, a podají návrhy podle té strategie tak, aby měly ideálně šanci projít. Takže takovýmhle způsobem fungují politické kluby. Samozřejmě, klidně si dávejte návrhů 72 nebo kolik chcete, ale prostě je to jenom pouze další druh obstrukce, není to nic, co by mělo přidanou hodnotu ani pro naše jednání, ani pro občany.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Opět děkuji za dodržení času. Nyní pan ministr Ivan Bartoš, poté se připraví pan poslanec Jaroslav Bžoch a David Pražák. Prosím, vaše dvě minuty.
Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já bych chtěl jenom zareagovat na tu věc týkající se obstrukcí ohledně EET. Jestli Wikipedie mluví pravdu, Patrik Nacher v době projednávání EET nebyl poslancem ve Sněmovně, do Sněmovny byl zvolen v roce 2017, nepletu-li se. A my při schválení EET, toho prvního, jsme také nebyli v Poslanecké sněmovně, před rokem 2017, jestli se stále vracíme k tomu prvnímu projednávání.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Reakce jsou samozřejmě možné, ale na mikrofon. Nyní pan poslanec Jaroslav Bžoch, poté pan poslanec David Pražák. Prosím.
Poslanec Jaroslav Bžoch: Ještě jednou. Naše zahraniční politika byla tak hrozně orientovaná na Rusko, až pan premiér Babiš v tu dobu byl na návštěvě u prezidenta USA a v Rusku nikdy na návštěvě u prezidenta Putina nebyl. Když vezmu všechny západní politiky, Merkelová s Macronem si tam podávali dveře - nikdo jim to nevyčítal do té doby, než vtrhli na Ukrajinu. Vy jste fakt směšní v tom, co říkáte. Zamyslete se nad tím. Zahraniční politika byla vždy orientovaná západně a byla vždy orientovaná stejně. Jestli Hrad měl jinou politiku, je to možná pravda, ale ne ta vláda, která tady byla předtím. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec David Pražák se svou faktickou poznámkou. Prosím.
Poslanec David Pražák: Dobrý večer. Já jsem reagovat nechtěl, ale ještě se vrátím zpátky k panu předsedovi Michálkovi prostřednictvím paní předsedající. Při tom prvním vystoupení jste mluvil o svolání grémia, že tady kritizujeme paní předsedkyni Pekarovou, prostřednictvím předsedající. Ono to takhle nebylo. Ona byla vyzvána, aby svolala grémium v té vyostřené situaci, a to odmítla. Až když zasáhl pan premiér Fiala, tak tedy vzala zpět svoje rozhodnutí a grémium svolala. O pár hodin dříve jsme tady upozorňovali na to, že byla vyzvána, aby na chvíli přerušila schůzi, aby se předsedové poslaneckých klubů sešli a domluvili se na postupu, a paní předsedkyně odpověděla, že k tomu nevidí důvod. A to se také nikdy nestalo za minulého vládnutí. Vždycky, když předseda poslaneckého klubu požádal o krátké přerušení schůze, tak mu bylo vyhověno, hlavně z toho důvodu, že se chtěl poradit s ostatními členy. Takže to jenom k tomu vyjádření, co jste tady říkal v tom prvním vystoupení.
A v tom druhém jste říkal něco o strategii a strategických chybách. Jedna zásadní tady byla po minulých parlamentních volbách. Ta strategická chyba spočívala v tom, že Starostové nedokázali dokonat to, na co jsme je upozorňovali, že vás vygumují při volbách do Sněmovny, a zůstali jste tady jako čtyři. To byla ta strategická chyba v tom, že se jim to nepodařilo dotáhnout do konce. Děkuju.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Opět děkuji za dodržení času. Nyní se vracíme k přihlášeným. S přednostním právem pan zpravodaj. Prosím, slovo má pan poslanec Radek Vondráček.
Poslanec Radek Vondráček: Paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Já asi možná nikoho nepřekvapím, když řeknu, že výrazně zredukuji svůj původní příspěvek, protože si myslím, že atmosféra se posunula někam, kde už ji nejsme schopni vrátit zpět.
Ještě k tomu mému prvnímu místu v rozpravě a k tomu zpravodajství - já jsem skutečně netrpěl nezřízenou touhou a potřebou tady promluvit jako první. Já jsem se chtěl opravdu hlásit proto, abych se stal zpravodajem a abych možná nějakým způsobem nasměroval tu debatu. Bylo to ode mne naivní, protože jsem úplně zapomněl na faktické poznámky, úplně jsem zapomněl na přednostní práva a dopadlo to tady zase jako vždy.
Já jsem vám v tom svém původním projevu chtěl především říct, že hlavní otázka je, co bude dál, co se stane, až bude odhlasováno o tomto bodu, jak využijeme to, co jsme si tady nějakým způsobem vyříkali. Já bych vás chtěl nasměrovat nějakým způsobem dopředu. Já se tady nechci věnovat jednotlivým pochybením, až na výjimky, co se týče porušení jednacího řádu, ale my bychom měli využít té situace, která je nepříjemná. Já jsem věděl, že bude nepříjemná. Je to možná ještě o něco horší, než jsem si myslel, ale zkusme využít tady té nepříjemné situace k něčemu dobrému a řekněme si, jestli jsme schopni nějakého restartu a jestli jsme schopni to vrátit o 17 měsíců zpátky do okamžiku, kdy skutečně paní předsedkyně říkala - a už to citovala naše paní předsedkyně klubu - že chce deklarovat a že slibuje doslova, že bude zástupkyní nejen svého klubu, ale všech poslanců. To tady zaznělo. Tím vlastně nasměrovala a určila směr, kterým by měl jít každý předseda této komory, protože když se potom následně projednávali místopředsedové, třeba jedna z námitek proti mé osobě - já to neberu nijak osobně, je to politický boj - byla, že jsem se nedostatečně věnoval opozici v předcházejícím volebním období, že jsem nebyl nestranný. Takže je to relevantní důvod pro to, aby byl kritizován předseda nebo předsedkyně Poslanecké sněmovny, jestliže nemá korektní vztah s opozicí. Jsem přesvědčený, že komunikace s opozicí a nějaká vyváženost v Poslanecké sněmovně je základní úkol předsedy nebo předsedkyně Poslanecké sněmovny, který dokonce převyšuje jakékoliv zahraniční vystupování a vystupování na veřejnosti.
Já si vzpomínám, já jsem se také díval do stenozáznamů, že když jsem byl zvolen, vystoupil Miroslav Kalousek a řekl, že mě nevolili, ale že mi blahopřeje, přeje mi hodně sil a že je připraven na konstruktivní diskusi o výstupech ze Sněmovny. To byla reakce Miroslava Kalouska na mé zvolení.
Ještě bych chtěl připomenout jednu věc, že před více jak třiceti lety tady po svém zvolení vystoupil Milan Uhde. Prohlásil, že Poslanecká sněmovna je takříkajíc polarizována - tenkrát bylo devět poslaneckých klubů - ale že doufá, že bude uplatněn jeho příměr k tomu, že opozice a koalice jsou pouze dva oblouky gotické klenby, které spojují dva protilehlé body, ale zároveň se o sebe opírají, drží pohromadě a že to nejsou dva samostatné prvky. Čím větší tíha na nich spočívá, tím pevnější ta klenba je. To jsou slova Milana Uhdeho, dramatika, která si dodneška pamatuji.
My jsme v těžkých dobách. Na nás leží velká tíha, Poslanecká sněmovna by měla být v základních věcech spojena a předseda Poslanecké sněmovny by měl být ten poslední kámen v klenbě, který je zatížen nejvíc, který je nejdůležitější a bez kterého se to celé rozpadne. ***
