Pátek 21. dubna 2023, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Karel Havlíček)
116.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti obrany
/sněmovní tisk 368/ - třetí čtení
Poprosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujali za navrhovatele paní ministryně obrany Jana Černochová a zpravodaj garančního výboru, to je výbor pro obranu, pan poslanec Jan Hofmann. Současně sděluji, že návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 368/2, který vám byl doručen 5. 4. 2023, a usnesení garančního výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 368/3. Táži se nyní navrhovatelky, paní ministryně, jestli má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Paní ministryně, máte slovo. (V sále je velký hluk.)
A poprosím všechny v sále, aby se ztišili. Ještě jednou prosím o klid v sále, kolegyně, kolegové!
Ministryně obrany ČR Jana Černochová Dobré ráno, kolegyně, kolegové, vážený pane místopředsedo. Předkládám vám k projednání ve třetím čtení návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti obrany. Návrh byl zpracován jako první legislativní reakce na agresi Ruska na Ukrajině... (Stále velký hluk.)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážené paní kolegyně, vážení kolegové, prosím ještě jednou o ztišení v sále, aby paní ministryně měla prostor a klid na to, aby přednesla, co potřebuje. Ještě jednou prosím o klid v sále.
Ministryně obrany ČR Jana Černochová Princip takzvané odložené potřeby, který se do branné legislativy prosadil v rámci reformy ozbrojených sil z roku 2002, byl touto agresí definitivně ukončen. (V sále je stále velký hluk, předsedající použil zvonek).
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Tak jsem poprvé v životě použil ten zvoneček. Doufám, že dnes už to bylo naposledy. Prosím ještě jednou, je to důležitý bod. Děkuji.
Ministryně obrany ČR Jana Černochová Konkrétní navrhované změny se týkají možnosti ozbrojených sil zasahovat proti dronům nad našimi základnami, zlepšení přepravních schopností, to je zavedení vojenského vlaku, umožnění výcviku ozbrojených sil v zařízeních státních podniků a příspěvkových organizací Ministerstva obrany. Modernizace využívání údajů pro účely obrany státu plně dle principu "obíhat mají dokumenty, nikoli občané". Předurčení pro doplnění ozbrojených sil s povinností vykonat vojenský výcvik na základě rozhodnutí vlády zákon zavádí další možnost dobrovolného převzetí výkonu branné povinnosti. Dále se zvyšuje atraktivita aktivní zálohy novými motivačními prvky a zlepšením podmínek. Jedná se zejména o náborový a stabilizační příspěvek a zlepšení podmínek pro poskytování výstrojních náležitostí. A konečně zákon novelizuje i kompetenční zákon, kterým se zřizuje nový institut poradce pro národní bezpečnost, čímž se naplňuje i programové prohlášení vlády.
Chtěla bych poděkovat za debatu na výboru pro obranu i tady na plénu Poslanecké sněmovny. Výbor pro obranu přijetí návrhu zákona doporučil. Na výboru pro obranu byly předneseny některé pozměňovací návrhy, většinu těchto pozměňovacích návrhů jsme za rezort Ministerstva obrany akceptovali, takže děkuji i za ty pozměňováky předkladatelům a budu ráda, pokud náš návrh bude mít podporu i zde, na plénu Sněmovny. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní ministryně, a tímto otevírám rozpravu, do které se s přednostním právem hlásí pan zpravodaj. Máte slovo.
Poslanec Jan Hofmann: Děkuji vám. Dámy a pánové, kolegyně a kolegové, já si dovolím vás seznámit s usnesením garančního výboru pro obranu číslo 121 z 25. schůze k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti obrany, sněmovní tisk 368:
"Výbor pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky jako garanční výbor po projednání tisku 368/2, po druhém čtení v Poslanecké sněmovně
I. doporučuje hlasovat ve třetím čtení o návrzích podaných k návrhu zákona v následujícím pořadí" - pořadí přečtu pak v návrhu procedury hlasování;
"II. zaujímá následující stanoviska k jednotlivým pozměňovacím návrhům" - ta přečtu vždy před hlasováním;
"III. zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny navrhl i další nezbytné úpravy podle § 95 odst. 2 zákona o jednacím řádu;
IV. pověřuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny ve třetím čtení návrhu zákona přednášel stanoviska výboru a
V. pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedkyni Poslanecké sněmovny."
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji panu zpravodaji a v tuto chvíli se do rozpravy přihlásili zatím dva poslanci. Poprosím pana poslance Luboše Metnara o jeho slovo.
Poslanec Lubomír Metnar: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, k tomuto návrhu této rozsáhlé novelizace proběhla rozprava na jednáních výboru pro obranu a byla to velmi rozsáhlá diskuse, a to 14. března a poté 11. dubna, a jsem rád, že vylepšuje motivační podmínky aktivním zálohám a těm, kteří mají zájem se podílet na výcviku k obraně České republiky. Také se narovnají podmínky příspěvkových organizací. Tyto návrhy se týkají pěti zákonů, a to branného zákona, zákona o službě vojáků v záloze, zákona o ozbrojených silách, zákona o zajišťování obrany České republiky a zákona o zřízení ministerstev.
Navrhovaná změna, navrhovaná novela, by měla vylepšit podmínky a zefektivnit podmínky při přípravě k obraně České republiky v době míru. Chci říct, že původně bylo navrhováno, aby byla novela schválena již v prvním čtení. S tímto jsme však nesouhlasili, díky vetu, které jsme uplatnili, jsme měli možnost podat pozměňovací návrhy, které výbor pro obranu doporučil schválit.
Teď mi dovolte připomenout, jaké pozměňovací návrhy byly za hnutí ANO podány. V prvním pozměňovacím návrhu podaném společně s kolegy z výboru pro obranu v rámci jednání výborů je návrh na zachování současné definice operačního zasazení definovaného v zákoně o ozbrojených silách České republiky. Samotná nová formulace operačního nasazení z důvodu ohrožení bezpečnosti České republiky dle našeho názoru byla příliš neurčitá, pakliže je výslovně uvedeno použití proti vnějšímu napadení a plnění úkolů v prostředí ozbrojeného konfliktu. Rovněž dosavadní úprava počítá s nasazením pro ochranu životů, zdraví a majetkových hodnot nebo životního prostředí, a tedy je stávající úprava jasně dostačující. Tento pozměňovací návrh byl součástí usnesení výboru pro obranu, ve kterém výbor doporučuje, aby vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti obrany, Poslanecká sněmovna schválila ve znění tohoto pozměňovacího návrhu.
Podstatou dalšího pozměňovacího návrhu, který jsme s kolegy předložili v rámci druhého čtení, je narovnání stavu a odstranění nedůvodných rozdílů mezi organizačními složkami státu, které jsou založeny či zřízeny příslušným ministerstvem a organizačními složkami státu, vůči kterým příslušné ministerstvo vykonává zřizovatelské funkce a které současná právní úprava zproštění výkonu mimořádné služby opomíjí. Jedná se o organizační složky státu, které nejsou založeny ani zřízeny Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra nebo Ministerstvem spravedlnosti, ale jsou přímo zřízeny zákonem, přičemž práva a povinnosti vůči nim vykonávají shora uvedená příslušná ministerstva. Vůči příslušnému ministerstvu jsou tak ve stejném či obdobném postavení jako organizační složky státu přímo založené či zřízené příslušným ministerstvem. Organizační složky státu, které jsou založeny zákonem a vůči kterým shora uvedená ministerstva vykonávají zřizovatelské funkce, jsou dle současné úpravy nesystémově vyňata z výčtu organizací, jejichž zabezpečení nezbytné činnosti je v zájmu bezpečnosti České republiky, což je nedostatek, který by měl být urychleně napraven.
Taktéž byl v rámci druhého čtení podán pozměňovací návrh, který si klade za cíl posílit nábor občanů České republiky do aktivních záloh pomocí zvýšení motivačních finančních nástrojů pro vojáky v aktivní záloze, a to jak zvýšením nově zavedeného náborového příspěvku pro vojáky v aktivní záloze z 24 000 korun na 30 000 korun, a dále zvýšením odměny vojákovi v aktivní záloze v rámci služebního hodnocení při výsledku služebního hodnocení velmi dobrý z 3 000 korun na 6 000 korun a výtečného hodnocení ze 6 000 na 9 000 korun.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, ke zmíněným pozměňovacím návrhům zaujal výbor pro obranu doporučující stanovisko a tím bych vás chtěl požádat o jejich podporu. Dále mi ještě na závěr dovolte říct, že přes výhrady, které jsme zpočátku k tomuto zákonu měli, ale potom při diskusích o pozměňovacích návrzích navrhuji tento zákon podpořit. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Prosím dalšího, kdo je přihlášen, a to je pan poslanec Radek Koten. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Radek Koten: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, vážená paní ministryně, dovolte tedy, abych tady vystoupil k tomuto tisku 368, k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti obrany.
Vládní návrhy zákona, kterými se mění celkem čtyři zákony v oblasti ochrany, jsou zásadní změnou obranné legislativy. Tento návrh zákona jasně mění obrannou legislativu pro účely zapojení občanů České republiky do válečného konfliktu a je vidět, že z většiny měněných ustanovení i z důvodové zprávy. Například ve změně zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách, se rozšiřuje ustanovení o nasazení mimo území České republiky, zabezpečení dopravy pro jiné státy a je zde zařazena úprava dopravy mimořádnými vojenskými vlaky a jejich přednost dopravě po železnici, nebo se zde hovoří o bezpilotních prostředcích, dronech, a to bez omezení váhy do 20 kilogramů. Podobně je to ohledně dopravy vojenskými letadly.
Ale jako nejzásadnější změnu v zákoně vidím zavedení nového institutu do branného zákona, takzvané předurčení pro doplnění ozbrojených sil. K tomu je třeba jen věk nad 18 let, zdravotní způsobilost, podpis a potřeba ozbrojených sil. Zcela zásadně mi tam chybí, že v tomto případě se nehovoří o obraně České republiky nebo jejích občanů. Je zde velké riziko, že právě tento institut, a nejen on, by mohl sloužit k vysílání českých občanů do zahraničí, například na bojiště na Ukrajině. Velké potenciální riziko pro české občany představuje zkrácení lhůty od doručení povolávacího rozkazu k nástupu na cvičení nebo operační nasazení až na 3 dny, dosud to bylo 30 dní, a to evidentně i v době míru, tedy v situaci, kdy není vyhlášen stav ohrožení státu ani válečný stav.
Ve znění dosavadních zákonů by vláda a Ministerstvo obrany mohly aktivovat jen naši profesionální armádu, případně aktivní zálohy, ovšem s tímhle návrhem zákona by ale v okamžiku přijetí dostala k dispozici životy jakýchkoliv našich občanů od 18 do 60 let dle vlastního výběru, protože tento návrh zákona odstraňuje mnohé praktické překážky tomuto postupu.
Co mě v tomto návrhu zákona znepokojuje, je návrh, aby stát mohl využívat různých informací o občanech od ministerstev a jim podřízených orgánů z různých databází jimi vedenými, tedy odvodní řízení by se tím značně usnadnilo, probíhalo by vlastně částečně předem.
V současnosti je hlavní praktický problém právě ohledně sběru osobních informací o potenciálních odvedencích a také ohledně lékařských prohlídek. Lze si představit, že kdyby ministerstvo přestalo bazírovat na jejich kvalitním provedení a udělalo z toho kritéria méně důležitá, občané by pak měli jen velmi málo možností, jak se vyhnout odvedení. Zkrácení mezi obdržením povolávacího rozkazu a nástupem na operační nasazení až na tři dny jasně ukazuje, že si s tím Ministerstvo obrany v určitých případech těžkou hlavu dělat nebude. Jak si má daná osoba stihnout vyřídit své záležitosti jen za tři dny a mezitím stihnout i zdravotní prohlídku? Chci věřit, že Česká republika zůstává právním státem a až tak daleko by to nedošlo.
Proč ale zbytečně připravovat takovou legislativu, která by taková praktická rizika pro občany České republiky mít mohla? Celý tento návrh zákona vyvolává u řady občanů velké zděšení, že se tedy opouští koncept profesionální armády a oživuje se branná povinnost českých občanů od 18 do 60 let. To veřejnost často ani neví, že tato branná povinnost stále trvá a nikdy nebyla zrušena. Je vidět, že se nás vláda zrychleně snaží připravit na spuštění krizového stavu ohrožení státu a válečný stav, a to i bez jeho projednání Sněmovnou.
Nad rámec klasické obranné legislativy, od novely kompetenčního zákona č. 2/1969 Sb. je od (do?) tohoto návrhu zákona přidána pozice poradce pro národní bezpečnost, tedy funkce, která se zřizuje v Úřadu vlády - už to tady bylo před chvílí zmíněno. Tento poradce má být současně i tajemníkem Bezpečnostní rady státu a toto vidím právě jako největší problém. Tato funkce bude velmi silným nástrojem premiéra, potažmo vlády. Tato funkce má být navíc finančně ohodnocena stejně, jako je plat vedoucího Úřadu vlády. Přitom dříve nevídanou funkci poradce premiéra pro národní bezpečnost už zastává Tomáš Pojar z ODS, protektor CEVRO institutu, což schválila tato vláda 21. prosince 2022.
Jaké kompetence bude tato pozice mít za mírového stavu a pro případ stavu ohrožení státu a válečného stavu? Kolik zaměstnanců mu bude podřízeno, nebo se plánuje, aby mu bylo podřízeno? Tohle by pan premiér měl jasně vysvětlit, jak je to myšleno. A nabízí se ještě další úvahy, zda by takový poradce pro národní bezpečnost neměl být raději zvolen Sněmovnou. Navíc má mít vůbec bezpečnostní prověrku NBÚ na nejvyšší stupeň, tedy na PT? A jak dlouhý tedy bude jeho mandát? Může být například dvakrát pět let.
Závěrem mi dovolte zdůraznit, že takto obsáhlou a nevídanou změnu branné legislativy není možné schválit bez delší předchozí odborné diskuse, takže SPD tento zákon nepodpoří. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Prosím dalšího z řádně přihlášených, a to je pan poslanec Vladimír Zlínský. Máte slovo.
Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové. Dovolte, abych se taky vyjádřil k návrhu tohoto zákona. Já už jsem k tomu jednomu vystupoval, tak jsem si dovolil k tomu ještě přidat další přívěsky. Budu opět citovat z důvodové zprávy tohoto zákona nebo návrhu zákona.
Občané, kteří mají brannou povinnost, by mohli požádat o předurčení pro doplnění ozbrojených sil a na to navazující povinnost vykonat cvičení na základě mimořádného opatření vlády mimo stav ohrožení státu nebo válečný stav na základě rizik ohrožení státu. Otázka zní: Jaká je definice těchto rizik? Mimořádné opatření vlády se předpokládá vydat za zhoršující se bezpečnostní situace, která nedosahuje intenzity stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, avšak je nutné zvýšit intenzitu přípravy státu a jeho občanů na tyto stavy. Ptám se: Není trochu pozdě začít s výcvikem osob, které vyslyší výzvy k předurčení a které ve velké většině nebudou mít žádné vojenské zkušenosti, až v případě nejasně definovaného mimořádného opatření vlády? Kolik času budou mít předurčené osoby na patřičný výcvik, než budou odeslány do oblastí bojové činnosti, a kdo je bude cvičit? Dále je velkou neznámou, kolik občanů vyslyší tuto výzvu vlády, respektive Ministerstva obrany, aby o institut předurčení požádali. Je známa nějaká predikce? I z toho důvodu, že každý rok ukončí brannou povinnost několik desítek tisíc aspoň částečně vycvičených osob z důvodu dovršení věku 60 let.
Není možným řešením koncept teritoriální obrany, kdy občané daného teritoria se budou dobrovolně podílet na jeho obraně? Tento koncept může být komplementární jak s profesionální armádou, tak aktivními armádními zálohami a i s institutem předurčení. (Hluk v sále.) Tento koncept teritoriální obrany by mohl být založen na těchto principech - zdůrazňuji, základní princip by byla dobrovolnost. Dalším principem by byla přiměřená časová náročnost, kdy pro většinu potenciálních zájemců je nepřijatelný šestitýdenní základní výcvik.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vás přeruším, pane poslanče, a prosím všechny v sále, aby se ztišili. Děkuji.
Poslanec Vladimír Zlínský: Děkuji. Vrátím se tedy zpátky k té základní myšlence, že je důležitá přiměřená časová náročnost, kdy pro většinu potenciálních zájemců o vojenský výcvik je nepřijatelný šestitýdenní základní výcvik mimo jejich rodinné a pracovní povinnosti. Dále jsou to adekvátní fyzické nároky bez nutnosti splnit stejné fyzické požadavky, jako musí splnit profesionální voják. Důraz by měl být kladen na schopnosti plnit úkoly pod přiměřenou psychickou i fyzickou zátěží, ale odpovídající předpokládanému užití příslušníků teritoriální obrany, tedy ochranu kritické infrastruktury a objektů důležitých pro obranu státu, zásahy při přírodních katastrofách a krizových situacích. Dále je samozřejmě velmi důležitá i motivace, což může být dostatečně atraktivní výcvik, přiměřená finanční, a zejména materiální podpora a zavedení různých specializačních kurzů. Dále, co je ohromně důležité, je návaznost na bydliště. Je třeba u těchto lidí a zájemců preferovat nasazení v místě, ke kterému má dobrovolník vazbu v podobě rodiny, přátel, majetku, osobních preferencí či tradicí, a je důležité, aby získal nějakou záruku teritoriální působnosti v případě jeho zájmu.
Navrhované řešení by mohlo přivést k aktivní přípravě na obranu státu již nyní tisíce zájemců ochotných se podílet na obraně svého teritoria, ke kterému mají patřičné rodinné, národní či jiné citové nebo ekonomické vazby, aniž by jim hrozilo povinné převelení mimo teritorium, které by se uvolili bránit před nepřítelem či napadením. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče, a váš příspěvek vyvolal faktickou poznámku. Prosím pana poslance Růžičku. Máte slovo.
Poslanec Pavel Růžička: Vážená paní ministryně, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já bych jenom v rychlosti, nechci to zdržovat, protože naše hnutí tuto novelu branných zákonů podpoří, ale prostě musím reagovat, protože já na rozdíl od pana poslance Kotena a pana poslance Zlínského jsem byl asi úplně na jiném výboru pro obranu, než oni tady mluví. Já bych chtěl vyzdvihnout to, že Ministerstvo obrany s námi jako s opozicí o těchto zákonech hovořilo, dokonce nám schválilo pozměňovací návrhy, kde předpokládám, že i na plénu Sněmovny tyto pozměňovací návrhy budou přijaty.
K panu poslanci Kotenovi - operační nasazení. Operační nasazení zůstává úplně stejné, jako je doposud, takže tam k žádné změně nedošlo, a tím pozměňovacím návrhem se to vrací do stavu, který byl nebo který je v současné době, takže já bych lidi na vašem místě nestrašil, protože neříkáte pravdu.
K vystoupení pana poslance Zlínského - dobrovolné předurčení. Já v tom vůbec nic špatného nevidím. Když byl Svazarm, každý se mohl dobrovolně přihlásit a vstoupit do Svazarmu. Tady Ministerstvo obrany dává možnost dobrovolně vstoupit anebo dobrovolně se přihlásit k tomu, že chci být předurčen na nějaké úkoly v rámci Ministerstva obrany. Nebudu komentovat, u nás přírodní katastrofy nejsou, jmenuje se to mimořádná událost.
Je to soubor legislativních zákonů, které se týkají Ministerstva obrany, takže buďme přesní i ve vyjadřování. A ještě bych chtěl ocenit, že dojde k zpřístupnění informačních systémů obyvatelstvu, protože včera na jednání k válečným veteránům se ukázalo, že se bude moct dohledat i databáze válečných veteránů, a za to bych chtěl Ministerstvu obrany poděkovat.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a s faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Krejza.
Poslanec Karel Krejza: Vážené kolegyně, kolegové, musím říct, že mě nepřekvapuje postoj kolegů z SPD, vidíme to dlouhodobě. Sice si myslíme, že hájí naše národní zájmy, ale mně to tak nepřijde. A jenom drobné porovnání: Finsko, které se stalo členem NATO a má 5,5 milionu obyvatel, je schopné postavit armádu 280 000 mužů a žen. K tomuto bychom se rádi dostali i prostřednictvím - asi ne k tak velkému počtu, ale samozřejmě k navýšení počtu, který bychom byli schopni postavit i touto novelou, třeba o branném zákonu. Takže to samozřejmě vidíme rádi a i já osobně jsem rád, že kolegové z opozice a bývalý ministr obrany se k tomu postavili velmi, velmi pozitivně, a já budu rád, když to hladce schválíme v tomhle duchu. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a prosím s faktickou poznámkou pana poslance Vladimíra Zlínského. Máte slovo.
Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Já se tady mírně tedy ohradím. Já jsem úplně nekritizoval to předurčení. Pokud to bude dobrovolné, tak proti tomu nic nemám. Klidně ať se tam lidi hlásí, zájemci. Spíše jsem tady vyjádřil pochyby, kolik těch lidí se tam přihlásí, jaká bude motivace k tomu, aby se tam přihlásilo dostatečné množství lidí, abychom naplnili požadavky na dostatečný počet osob, které budou bránit náš stát, a navrhl jsem nějaké jiné řešení, o kterém si myslím, že by mohlo ty počty zásadním způsobem navýšit. Takže z mého pohledu bych se mírně proti tomu ohradil, že bych to předurčení nějakým zásadním způsobem odsuzoval. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Vzhledem k tomu, že se už nikdo nehlásí ani s faktickou, ani do rozpravy, tak rozpravu končím.
Táži se ještě paní ministryně, jestli má zájem? Nemá zájem. Pan zpravodaj? Rovněž ne.
Já jsem zagongoval mezitím a přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, a poté aby přednášel jednotlivé návrhy před hlasováním a sdělil stanovisko. Máte slovo.
Poslanec Jan Hofmann: Já vám děkuji za slovo. Nejprve bychom měli schválit proceduru o hlasování.
Výbor pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky jako garanční výbor po projednání sněmovního tisku 368 navrhuje tuto proceduru: nejprve bychom měli hlasovat o návrhu na zamítnutí zákona, za druhé hlasovat o návrzích legislativně technických úprav podaných podle § 95 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, budou-li v rozpravě ve třetím čtení předneseny, za třetí návrhu A - pozměňovací návrhy obsažené v usnesení garančního výboru pro obranu, sněmovní tisk 368/1, za čtvrté o návrzích B1 a B2 jedním hlasováním, za páté o návrhu C, za šesté o návrhu zákona jako celku ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane zpravodaji. Má někdo něco proti této proceduře? Pokud nikoliv, tak se můžeme pustit do hlasování. Pokud se nepletu, první byl návrh o zamítnutí, je to tak?
Poslanec Jan Hofmann: Musíme odhlasovat proceduru ještě.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Nemusíme, pokud není námitka proti proceduře v tuto chvíli, můžeme pokračovat.
Poslanec Jan Hofmann: Takže první byl návrh na zamítnutí zákona.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: V tuto chvíli nikdo nežádá o odhlášení, takže zahajuji hlasování... (Z pléna se ozývají hlasy: Stanoviska.) Pardon, ještě stanoviska, ano. (Ministryně: Nedoporučující.) Toto hlasování (číslo 137) prohlašuji za zmatečné.
Ještě jednou tedy budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 138, přihlášeno 153, pro bylo 13, proti bylo 135. Zamítnuto. Můžeme pokračovat.
Poslanec Jan Hofmann: Děkuji. Nyní budeme hlasovat o návrhu A, tedy pozměňovací návrhy obsažené v usnesení garančního výboru pro obranu, sněmovní tisk 368/1, kde stanovisko výboru je doporučující.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Stanovisko paní ministryně? (Doporučující.)
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 139, přihlášeno 153, proti bylo 138, proti nikdo. Přijato. Můžeme pokračovat.
Poslanec Jan Hofmann: Děkuji. Nyní budeme hlasovat o návrhu B1 a B2 jedním hlasováním. Jde o návrh pana poslance Bělici a dalších týkající se ve zkratce zvýšení náborového příspěvku pro vojáky v aktivní záloze a zvýšení odměny pro vojáky v aktivní záloze v rámci služebního hodnocení. Stanovisko výboru je doporučující.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Stanovisko paní ministryně? (Doporučující.) Děkuji.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 140, přihlášeno 153, pro bylo 150, proti nikdo. Přijato.
Poslanec Jan Hofmann: Děkuji. Nyní budeme hlasovat o návrhu C pana poslance Metnara a dalších týkající se legislativní změny narovnání stavu a odstranění rozdílu mezi organizačními složkami státu, které jsou založeny či zřízeny příslušným ministerstvem, a organizačními složkami státu, vůči kterým příslušné ministerstvo vykonává zřizovatelské funkce. Stanovisko výboru je doporučující.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Stanovisko paní ministryně? (Neutrální, neb v tuto chvíli v působnosti MO taková organizace nebyla identifikována, ale nemám problém pozměňovací návrh osobně já jako ministryně obrany podpořit.) Děkuji, takže neutrální.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 141, přihlášeno 153, pro bylo 148, proti nikdo. Přijato.
Poslanec Jan Hofmann: Nyní máme vypořádány všechny pozměňovací návrhy a můžeme přejít k hlasování návrhu zákona jako celku.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Dovolte, abych přednesl návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti obrany, podle sněmovního tisku 368, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."
Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 142, přihlášeno 153, pro bylo 137, proti 13. Výsledek: přijato.
Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.
Děkuji za spolupráci. (Ministryně Černochová: Také děkuji.)
Můžeme přejít k bodu číslo
Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.