(16.30 hodin)
Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, dovolte, abych i já trochu přispěl svou kapkou k cenám potravin. Česká republika ještě nikdy v novodobé historii nezažila tak prudký růst cen jako letos v lednu. Na tomto rekordním zdražení se podepsaly zejména ceny elektřiny, ale v závěru za nimi i ceny potravin. Ve stejné době v Evropě už ceny naopak stagnují či klesají už třetí měsíc po sobě.
Zvyšování cen za potraviny v západní a střední Evropě je oproti České republice maximálně poloviční. Za poslední rok se ceny potravin u nás zvýšily o více než 20 % a to je jen průměr, u mnoha základních potravin, jako je mléko, mléčné výrobky, oleje, tuky, cukr, ovoce, zelenina a podobně, je růst dramatický a přesahuje výrazně 50 %. Samostatnou kapitolou je aktuálně například ovocnářství. Vláda vůbec nepomáhá našim ovocnářům odrážet nekalou zahraniční konkurenci, drtí tak náš domácí český trh. Jedná se o to, že za cenu, která by české sadaře a ovocnáře uživila, od nich zahraniční obchodní řetězce jejich produkci nekoupí, protože upřednostňují levnější dotované ovoce ze zahraničí, například z Polska. Oni ti Poláci to také nevyrobí za ceny, za které to vyrobí naši sadaři, ale protože mají exportní dotace, tak mohou si dovolit cenu snížit a nabídnout ji řetězcům.
Štěpán Chára, výkonný ředitel sadařské firmy Bohemia Apple, například kritizuje pro server Seznam Zprávy ministra zemědělství Zdeňka Nekulu. Toho jsem tady neviděl, mimochodem, ani nepamatuji, a když tady byl, tak myslím, že nepromluvil, držel bobříka mlčení. Kritizuje tohoto ministra za to, že ho vážná situace domácích ovocnářů vůbec nezajímá, a dokonce že s nimi odmítá komunikovat. Aby se byli domácí ovocnáři schopni uživit, museli by jim například řetězce platit za jeden kilogram jablek 25 korun, což zhruba odráží jejich náklady a přiměřený zisk. Výkupní cena jablek se ovšem pohybuje v rozmezí 11 až 18 korun za jeden kilogram. A teď jenom schválně si v hlavě vzpomeňte, za kolik vy je v těch řetězcích kupujete, někdy je to až 80 korun za kilo. České firmy zde tedy už úplně ztratily konkurenceschopnost, vláda to ignoruje a o české ovocnáře se vůbec nestará na rozdíl od vlád sousedních zemí, které pěstitelům ovoce rozdíl mezi výkupní a nákladovou cenou doplácí. No jasně, protože je chtějí udržet, chtějí udržet ty sady, protože zemědělství se rovná i životní prostředí a jsou to spojené nádoby. Rok 2022 byl přitom se 138 000 tun jablek pro české sadaře rokem rekordním úrody. Část produkce ale zůstala na stromech kvůli vysokým cenám energie nutné pro chlazení při skladování, kvůli nízkým velkoobchodním cenám a nulové pomoci vlády. To je neskutečné.
A zase se ukazuje správnost a oprávněnost klíčového návrhu hnutí SPD v této oblasti - zavedení povinnosti maloobchodních řetězců vykupovat určitý procentní podíl potravin, které lze vyrobit či vypěstovat v České republice, od domácích producentů, což by řešilo i současnou kritickou situaci českých ovocnářů, a nejenom jich, protože produkce českého zemědělství a českých potravinářů prodávaná v supermarketech pomaličku klesá, jednou prostě se tady nebude chovat a pěstovat vůbec nic a všechno budeme dovážet ani ne z Evropské unie, ale z třetích zemí, budou to potraviny a komodity, zemědělské produkty pochybné kvality, ale prostě jejich jediná výhoda bude, že budou levné a budou stát málo, to znamená, že po nich řetězce sáhnou.
Ale zpět k cenám potravin obecně. Na našem trhu je jenom několik sítí velkých prodejen, ve sto procentech v zahraničním vlastnictví, a tyto prodejny nemají dostatečnou konkurenci a mohou zneužívat tohoto dominantního postavení. Také se tomu říká významná tržní síla. "Myslím, že by měl více pracovat antimonopolní úřad," říká ekonom Štěpán Křeček. A antimonopolní úřad pracuje a já s tím souhlasím. Jiní ekonomové dokonce hovoří o takzvaném tacitním kartelu těchto obchodních řetězců jednajících ve shodě. Co s tím dělá ministr zemědělství a vláda? Jelikož jsem slušně vychován, odpovím, že nic, i když se nabízí mnohem peprnější výraz. A jak k problému zdražování potravin přistupují okolní státy a evropské země vůbec? Kromě toho, že mají na potraviny mnohem nižší daň z přidané hodnoty než Česká republika, kde je tato daň naopak nejvyšší v celé Evropě, zatímco ve všech sousedních státech je výrazně nižší a v Polsku či Chorvatsku je u některých základních potravin dokonce nulová, podnikají i jiné důležité kroky. Také vidíme, že spousta Čechů, včetně našeho nového prezidenta, jezdí nakupovat do Polska. To je podpora!
Například francouzský ministr financí Bruno Le Maire se před pár dny dohodl s předními řetězci supermarketů v zemi na mechanismu, který má spotřebitelům pomoci vypořádat se s růstem cen potravin. Řetězce souhlasily s tím, že budou po dobu tří měsíců nabízet nejnižší možné ceny u souboru vybraného zboží. A není to žádný fejk, informovala o tom například renomovaná agentura Reuters. Ministr uvedl, že objem těchto slev bude v řádu stovek milionů eur, a v červnu představitelé vlády a řetězců situaci znovu přezkoumají. To je přístup hodný silné a zodpovědné vlády konající v zájmu občanů. Tady žádná zrovna není. Společnost Carrefour následně uvedla, že nabídne za nízké ceny 200 položek, které v období od 15. března do 15. června budou stát méně než 2 eura. Konkurenční řetězec Casino oznámil, že ve stejném období bude nabízet za nízkou cenu 500 položek, které budou stát méně než 1 euro. A to, prosím, meziroční míra inflace ve Francii v únoru činila 7,2 %. Srovnejme si to s našimi daty, kde máme 20% inflaci a ceny potravin u některých, jak jsme si řekli, přesahují 50, možná někdy i 70 %.
Že by jednání vlády s majiteli řetězců bylo v České republice více než namístě, dokládá i citát prezidenta Agrární komory Jana Doležala: "Zemědělci neurčují ceny potravin na pultech obchodů a mají omezený vliv i na ceny, za které sami prodávají své produkty. Proto jednoznačně odmítáme, že by čeští pěstitelé a chovatelé zdražovali českým zákazníkům potraviny, a to je tady potřeba jasně říct. Promítají se do nich vedle cen zemědělských prvovýrobců dále náklady a přirážka zpracovatelů, náklady na dopravu, na skladování, a především náklady a přirážka velkých obchodů." Konec citátu. A samozřejmě z krátkodobého hlediska jsou nejmarkantnější příčinou růstu cen některých potravin, typicky u zeleniny či pečiva, astronomické ceny energií a nedostatečné, příliš vysoké vládní cenové stropy. Přes to všechno je zřejmě kardinálním problémem to, o čem jsem před chvílí mluvil.
A já dám prostor ještě dalším řečníkům, takže vám děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců z řad hnutí SPD.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane předsedo. Nyní požádám s přednostním právem paní poslankyni Kláru Dostálovou a poté se připraví pan poslanec Michal Kučera. Prosím, máte slovo.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Moc děkuji, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já myslím, že svolání dnešní mimořádné schůze je opravdu velmi důležité, a já budu věřit v to, že se podaří zařadit a projednávat to v řádném regulérním čase, to znamená, že bude schválen program této schůze. Jako klub ANO jsme si dali velkou práci s tím, že jsme zanalyzovali jednotlivé komodity, jsou to velmi zajímavá čísla a určitě by se to v rámci obecné rozpravy mělo více rozebrat, abychom se na to podívali. My musíme reagovat na to, co se děje, protože Česká republika se v rámci Evropské unie opět řadí na špici, bohužel na nelichotivou špici, protože v rámci 27 států Evropské unie je Česká republika na 6. místě nejvyššího nárůstu potravin. Ceny mezi prosincem 2021 a prosincem 2022 vzrostly o 27 %. Vláda podcenila situaci s inflací a nárůstu cen potravin, nekonala včas ohledně cen energií a nevyužila možnost zbrzdit inflaci alespoň dočasným snížením DPH na potraviny. Je to den dva, kdy jsme asi v mediálním prostoru všichni slyšeli, že i Francie přistupuje k těmto krokům, aby samozřejmě potraviny zlevnila pro svoje občany. ***
