(19.50 hodin)
(pokračuje Věra Adámková)

Já se potřebuji samozřejmě zeptat, a ptala bych se, kdyby na to byl čas v řádných jednáních, na mnoho věcí. Za prvé, změna valorizace důchodů je podle mě nešťastná. Nevychází z potřeb našich důchodců, nemá zpracovanou sociodemografickou analýzu, a já jsem nenašla, opravdu nenašla, v tom materiálu sociální dopad na sociálně-zdravotní pomezí. A to proto, že choroby přicházejí s věkem. Nikdo nemládneme, ani vpravo, ani vlevo, ani veprostřed. A tito lidé chtějí žít důstojný život. Věřte mi, a je to můj denní chleba, že ti nemocní lidé nechtějí chodit za někým, aby je někam odvezl, aby jim pomohli zaplatit léky. Oni jsou rádi samostatní. A oni teď s něčím počítali, protože ta inflace je skutečně dramatická, 17 % je opravdu hrůza, a to říkáme průměr všech průměrů, v konečném dopadu je to víceméně znehodnocení pětiny vkladů. Pětiny jejich úspor. A tito lidé nemají čas, aby si už přivydělali, protože jim to třeba zdravotní stav nedovolí, anebo už není možné, aby práci, kterou vykonávali celý život, vykonávali. Dovedete si představit devadesátiletého člověka, který jinak s vámi bude hovořit, dojde si nakoupit, že by se živil jako pokrývač? No to jistě ne. Upřímně, on už by nemohl ani učit, ani kdyby byl sebelepším učitelem a dostal několik Amosů, protože prostě již ten věk tam není. A jak dobře víte, a mě to velmi mrzí, proti věku není léku, to mi věřte, že opravdu ne.

Čili co bychom tady chtěli ještě dále si o tom popovídat. Chtěla bych obrátit vaši pozornost ne teď na ty těžké choroby, nechci vás tím zatěžovat, nemůžete všichni znát zdravotně-sociální problémy našich osob, ale prosím pěkně, zdravotně-sociální pomezí je velmi důležité. Uvědomte si, že to jsou lidé, kteří třeba potřebují kvůli zdravotnímu stavu jet do lázní. To není to, že tam jdou na kávu, prosím vás, chraň pánbůh, to jsou lidé s těžkým postižením pohybového aparátu. A kdybyste se podívali na ten nárokový list nebo na ten seznam věcí, kdy mohou jet do lázní, tak ono tam toho mnoho takzvaně na křížek není, oni si musí připlácet. Víte, kolik stojí třítýdenní pobyt v lázních? Příspěvek? Což znamená, že pojišťovny jim hradí zdravotní služby, ty procedury, oni si platí jakoby ty hotelové služby. To je přes 20 000. To si zaplatí Hurghadu. Ale on už jim nikdo nedá to potvrzení, aby letěli letadlem. Protože vás musím upozornit, a je to opět denní chleba, že lidé, kteří třeba si objednají takovou tu rekreaci, tak vyžadují od lékařů potvrzení, že jsou zdrávi. No, to můžeme napsat k danému dni. Nikdo nemáme křišťálovou kouli. A ti lidé jsou nemocní. Takže to je jedna věc.

Za další. A zase díky tomu, že se prodlužuje život, tak víte, že máme větší počet poruch, jako je třeba Alzheimerova nemoc. V té lehké fázi ti lidé jsou schopni ve svém prostředí být, ale musí opět mít jistotu toho, že se uživí. Dovedete si představit, jak to vypadá na těch vesnicích? Já vám povím příklad. Před 30 lety, za to nemůžete vy ani my, prostě tak to bylo, i když v té politické garnituře tedy určitě byly takové ty pravostředové strany, tak byla veliká akce, aby si všichni dělali topení na elektriku. Měli zvýhodněné sazby a skutečně mnoho lidí i na těch vesnicích to prostě udělalo, protože se zdálo, že tím budou mít velmi lehké topení. Takže si představte, že tito lidé, kterým teď je 85 let, v 90 % to jsou vdovy, bohužel, jak říkám, nikdo nemládne, takže mají pohybové problémy, mají řadu chorob, jako je diabetes, hypertenze, na některé léky doplácejí, a oni si prostě nemohou zatopit. A to mi chodí plakat do ordinace. Jak to vypadá u těch praktických lékařů? A oni skutečně žijí z koruny do koruny, ti nemohou nic z toho.

Pane kolego, nekruťte na mě hlavou, přihlaste se do rozpravy prosím, neukazujte na mě rukama. Já vám opravdu odpovídat nemohu. Je to zbytečné.

Takže prosím pěkně, tito lidé, a my jsme s nimi denně v kontaktu, opravdu něco očekávali. My vůbec nemáme žádné problémy s tím, debatovat na téma nějakého jiného vzorce, ale vy jste nám tuto možnost absolutně vzali. Vzali jste ji způsobem, který tady nemá obdoby. Protože nedovolit rozpravu a ohnout, tedy ten paragraf byl asi rovný v tom momentě, to nebyly ani ty dvě kličky. To je opravdu trošku nedůstojné této Sněmovny. Já vám to nevyčítám, prostě jste tak udělali, jenom musím říci, že si chci lidí, kteří mají jiný politický názor, vážit, a vy mi to trošku začínáte znemožňovat. Pojďme se bavit poněkud důstojněji.

Potom bych vám chtěla říci ještě jednu věc. Tady padlo, že tedy se apeluje na takovou tu rodinnou soudržnost. Ale s tím souhlasím, samozřejmě, ať si rodina pomáhá, to je v pořádku. Jenom vás musím upozornit, že už si připadám od zhruba podzimu loňského roku v té ordinaci velmi nekomfortně, protože ti lidé se mě ptají, kolik budou doplácet, což je otázka pro doktora poměrně složitá, neboť neumím odpovědět. Nevím, jaká lékárna jaké má doplatky. Protože oni prostě nemají na léky, které potřebují. A to upozorňuji ještě na jednu věc. V té farmakologii ještě nedošlo k velkému nárůstu těch cen, protože jsou dohodnuté, ale určitě k tomu dojde. Ale oni už nemají ani na ty ceny, které se nezvyšují. Takže to je úplně špatně.

Další věcí, kterou máme pro zdravotně-sociální pomezí, a tam samozřejmě jsou převážně důchodci, je nutnost dodržovat nějakou stravovací, řekněme, kulturu, doporučené věci. Já jsem se byla podívat tedy v jednom z nejlevnějších obchodních řetězců a musím vám říci, že tam okurka, která by dvěma lidem nestačila, stojí 35 korun. Takže ti lidé mi pláčou, že prostě na to nemají. Diabetik vám říká, já nemám na to, koupit si rajče a papriku. Takže si potom koupí prostě to sladké. A to je to, co nechceme. Musím říci, že opravdu je to velká škoda. A když se podíváte na cenu... (Odmlka pro velký hluk v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Poprosím kolegyně a kolegy, nechte paní poslankyni přednést její projev v důstojném prostředí. Přidám vám pár sekund samozřejmě. Prosím.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji, paní místopředsedkyně. A když se podíváte na to, kolik stojí zabezpečení dítěte v předškolním i školním zařízení, tak pro mnohé rodiny je to opravdu velmi těžké. Oni už nemají na to, aby pomohly tomu seniorovi. Ne že by nechtěli, prostě nemají. Jsou samozřejmě rodiny, které mohou zabezpečit několik seniorů, ale těch je málo, nejsou všichni bohatí a mladí a schopní.

Takže opravdu tady si musím říci, že se toto nepovedlo, protože nedošlo k žádné debatě, nevyslechli jste terén, nevíte, co ten terén potřebuje ve velké části, anebo máte jenom velmi uzavřenou bublinu, která vám to neříká. A je to škoda. Je to opravdu škoda, protože se domnívám, že tato Sněmovna by měla produkovat velmi kvalitní zákony, měla by se o tom skutečně bavit odborně, a nikoliv tedy tímto způsobem na sílu. Ale jak vidíte, ani nekřičím, ani nikomu nenadávám. Já tedy chápu vaše pohnutky, byť s nimi nesouhlasím. Zdají se mi malé a opravdu ne tedy úplně hodné této ctihodné Sněmovny. Čili je škoda, že jste volili tento způsob. Je to určitým způsobem ukázka, že si nejste jisti v kramflecích, abych řekla lidově. Cítíte tam velmi slabá místa, která nechcete diskutovat, ale já se domnívám, že opravdu to je škoda. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. A nyní je přihlášen pan poslanec Karel Haas. Jenom avizuji, že tedy ve 20 hodin bude hlasování. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Karel Haas: Vážené kolegyně, vážení kolegové, no, já přemýšlím, jak naložím se svou poslední v uvozovkách faktickou poznámkou. Já jsem se poctivě přihlásil předevčírem do rozpravy, a znáte nás právníky. Já jsem měl připravený strukturovaný projev, takže to zakončím následovně, abych ty dvě minuty nějak smysluplně využil.

Nikdo z nás nevíme, jak Ústavní soud rozhodne, a já vnímám vážné sdělení opozice, že chce návrh zákona, který nepochybně projde, u Ústavního soudu, napadnout. Já nejsem alibista, takže abych to ukončil vážně nevážně, tak rád přijmu sázku s kýmkoliv z opozice, velmi rozumnou, takto tady tu nabídku dělám, protože jako právník věřím, že zákon projde testem u Ústavního soudu. Ty důvody jsem vám chtěl sdělit v tom svém strukturovaném rozhodnutí, v tom svém strukturovaném projevu, ale čas na něj není. Takže opravdu tomu věřím. A doplňuji k tomu jeden kontext, který tady nepadl. Věřím tomu i přesto, že - a to možná není úplně veřejně známé, spíš na to čekáme s napětím my právníci - se v průběhu roku 2023 obmění téměř polovina složení Ústavního soudu. Přijde sedm nových soudců, a jako právníci to máme, to tipování, o to těžší. Takže já věřím tomu, že vláda připravila, odůvodnila návrh zákona správně. Věřím tomu, že legislativní proces, který v tomto týdnu zažíváme, probíhá v souladu s těmi ústavními principy, které jsou vymezeny judikaturou Ústavního soudu. A ještě jednou čestně v té poslední minutě nabízím rozumnou sázku o to, že testem ústavnosti návrh zákona projde.

Děkuji mnohokrát za pozornost a těším se za nějakých 30 vteřin na hlasování. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP