(17.00 hodin)
(pokračuje Klára Dostálová)
Určitě dochází k obsahovému zjednodušení v rámci nového stavebního zákona, to znamená, stavební úřad posuzuje a povoluje jen v drobnosti urbanistického a základního architektonického a technického řešení záměru, umožňující posouzení jeho mechanické odolnosti a stability, požární bezpečnosti a vlivu na území a životní prostředí, nikoliv vnitřní technické detaily stavby, které jsou věcí stavebníka a projektanta.
Dále stanoví stavební zákon, sjednocuje a modernizuje požadavky na výstavbu, alespoň základní, dosud roztříštěné požadavky na výstavbu z mnoha rezortních vyhlášek se dostaly přímo do zákona. Nově tedy budou mít i samostatné městské předpisy Praha, Brno, Ostrava.
Další ještě, o čem jsem nemluvila, je využívání plánovacích smluv a příspěvků investorů v území pro legální prosazování zájmů samospráv či stavebníkům a investorům v území a s tím související zvýšení právní jistoty investorů v území a zajištění souhlasu samospráv. Ony ty dohody existovaly už nyní, ale samozřejmě obce velmi volaly po tom, aby to bylo - a teď, promiňte mi to slovo - legální, aby to bylo povoleno ze zákona, aby se nepohybovaly někde na hraně se zákonem.
Další velmi důležitý bod je účastenství a koncentrace řízení. Jediného povolovacího řízení se mohou účastnit všichni, kterých se to týká, i včetně ekologických spolků, ale námitky mohou uplatňovat pouze jednou a v době, kdy je to poprvé možné, to jest co nejdříve, jinak se k nim nebude přihlížet. To je velmi důležité. Bavili jsme se tady o účasti veřejnosti a tak dále, to je umožněno, ale skutečně nebude umožněno, aby to bylo v průběhu celého procesu - prostě na začátku, nebo nebude přihlíženo. Určitě došlo k reformě opravných prostředků, to znamená, ruší se samostatné přezkumy dílčích závazných stanovisek, které zdržovaly odvolací řízení. Ruší se ping-pong mezi stupni, to jest odvolací stavební úřad musí vady napadeného rozhodnutí vždy sám odstranit, nesmí ho jen rušit a vracet k dalšímu řízení.
Digitalizace: celé řízení má být vedeno elektronicky, s originálními elektronickými podklady v informačních systémech, jednotně vybavené státní správou. To znamená, to je velmi důležité, aby skutečně všechny stavební úřady pracovaly se stejným softwarem a stejnou technikou.
Soudní přezkum: dochází ke zrychlení a odformalizování soudního přezkumu, koncentraci žalobních námitek, postihu za podávání šikanózních žalob a přednostnímu projednání žalob s přiznaným odkladným účinkem. Územní plánování, o tom jsme už tady hovořili dlouho. Nový stavební zákon neomezuje roli samospráv oproti stávajícímu stavebnímu zákonu, beze změny zůstávají v samostatné působnosti ty klíčové kroky - rozhodnutí o pořízení, schválení zadání, výběr nejvhodnější varianty, vydání, schválení zprávy o uplatňování a tak dále.
To považuji za skutečně asi nejdůležitější body nového stavebního zákona. Nakonec jenom znovu upozorňuji, že odklad účinnosti je posunut, to znamená, bude k 1. 1. 2024.
A nyní tedy po exkurzu do nového stavebního zákona mi dovolte, abych se i já přihlásila k některým pozměňovacím návrhům, které, jak už bylo řešeno, v podstatě dokreslují a ještě více cizelují celý návrh jako takový.
První tedy, sněmovní dokument 1905. Tento sněmovní dokument se zabývá tím, že v zákoně se hovoří v souvislosti s územněplánovací dokumentací, že nařídí pořizovatel bez zbytečného odkladu nové projednání v rozsahu podstatné úpravy. Ale samozřejmě v zákoně už se nedočtete, co to je podstatná úprava, proto tedy došlo k úpravě § 103, aby to bylo opravdu jednoznačné, k čemu dochází. To znamená, § 103 tedy bude, že dojde-li na základě projednání k upravení návrhu územněplánovací dokumentace, přičemž jsou nově negativně dotčeny veřejné zájmy, nebo v případě územního plánu nebo regulačního plánu negativně dotčeno vlastnictví pozemků a staveb a dotčený orgán ani vlastník neměli možnost upravené dokumentace uplatnit stanovisko nebo připomínku, v závorce - dále jen podstatná úprava. Takže tam je to jasně vydefinováno, co je podstatná úprava, a myslím si, že to bude ku prospěchu všech, protože jinak, pokud by to bylo jenom dáno na nějakém "já si myslím", co je podstatná úprava, tak si myslím, že by to bylo ku neprospěchu stavebníka.
Druhým dokumentem nebo pozměňovacím návrhem, ke kterému bych se ráda přihlásila, je sněmovní dokument 2062 a ten se týká dotčené veřejnosti. Samozřejmě jsme si vědomi toho, že tím, že jednotné environmentální stanovisko se stává součástí jednotného závazného koordinovaného stanoviska, tak jsme hledali způsob, jak se může samozřejmě dotčená veřejnost odvolat proti rozhodnutí. A protože to rozhodnutí je jenom jedno a to je to stavební povolení, tak se staly účastníkem řízení i ty spolky, které jsou podle jiných složkových zákonů. Ale bylo zcela zásadní upravit ve stavebním zákoně, že se skutečně přihlíží jenom k rozsahu danému jinými zákony. To znamená, tady jsme se bavili o kácení dřevin a druhových rostlinách a živočiších, takže takto je upraven právě § 226, to znamená, postup odvolacího orgánu, kde je jasně napsáno, že se bude stavební úřad zabývat tím rozsahem podle § 182 písm. e) v rozsahu, v jakém se projednávaný záměr nedotýká zájmů chráněných jiným právním předpisem, který zakládá jeho účastenství v řízení podle tohoto zákona. To znamená, legitimně ano, tam, kde umožňují, ale řeknu to úplně natvrdo - není možné, aby tyto spolky, které budou mít výhrady například k vzácným druhům nebo dřevinám, najednou rozporovaly, jestli tam jsou dostatečně zabezpečená okna nebo něco takového, takže skutečně jenom k tomu, k čemu jsou příslušné. Proto prosím tady i o podporu 2062, protože účast veřejnosti je žádoucí, ale všechno musí mít svoje mantinely.
Dále sněmovní dokument 2063. Tady se to týká toho, že plánovací smlouvy původně byly napsané, že je může dělat jenom hlavní město Praha - jako Praha, jako celek - ale tady se úplně legitimně ozvaly městské části, a nejenom Prahy, že právě ta plánovací smlouva přece efekt má, že to dělám v konkrétním území, to znamená, není možné, aby to bylo jenom na úrovni hlavního města, ale všechny městské části každého města si mohly připravit svoji plánovací smlouvu. Takže také si myslím, že to je určitě ku prospěchu.
Dalším pozměňovacím návrhem, který jsem nahrála do systému - ale je tam samozřejmě spousta poslanců, i k těm péespéčkům, i k těm plánovacím smlouvám jsou kolegové z Prahy, oni to určitě budou odůvodňovat - Patrik Nacher, Robert Králíček a tak dále - tady třeba u těch péespéček, tam chyběla přechodná ustanovení. Pokud ho máme u územního plánu, logicky bychom to měli mít i u těch prováděcích právních předpisů k novému stavebnímu zákonu, takže tady tento pozměňovací návrh dává právě prostor pro přechodná ustanovení u pražských stavebních předpisů.
A poslední dokument 2375, ten je tedy velmi obsáhlý, reaguje na několik bodů. První tedy - jedná se o sjednocení formulace týkající se areálu jaderných zařízení. Opravují se samozřejmě jednotlivé formulace, navrhuje se tam rozdělení kompetencí mezi Dopravním a energetickým stavebním úřadem a zpřesnění kompetencí Ministerstva průmyslu a obchodu při výkonu kontroly působnosti Dopravního a energetického stavebního úřadu. Ono asi bude lepší, když si to přečtete, protože takto to asi může působit nesrozumitelně, ale uvidíte to. Já bych se asi u tohoto pozměňovacího návrhu zastavila zejména u § 18, protože to jsme právě s panem ministrem Kupkou, s panem ministrem Bartošem, s Jirkou Havránkem opravdu velmi důkladně řešili, protože jsme pořád to viděli tak, že stavební úřad musí nabídnout službu stavebníkovi, a právě v § 18 je napsáno, že skutečně může stavební úřad vyvolat jednání se stavebníkem předtím, než jsou vydaná závazná stanoviska nebo to jedno závazné stanovisko. Je to velmi důležité. Bude to šetřit peníze všem a zároveň to bude určitá komfortní služba pro žadatele, takže prosím o podporu dokumentu, pozměňovacího návrhu pod číslem 2375. Samozřejmě se k nim přihlásím ještě v podrobné rozpravě. ***
