(Schůze zahájena ve 14.00 hodin.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji 53. schůzi Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

Aby byla zaznamenána naše účast, nejprve vás všechny odhlásím a prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami, případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty, jak už učinil pan poslanec Jiří Horák, který bude hlasovat s kartou číslo 27.

Organizační výbor Poslanecké sněmovny stanovil návrh pořadu 53. schůze dne 9. února tohoto roku. Pozvánka vám byla rozeslána elektronickou poštou téhož dne.

 

Nyní přistoupíme k určení dvou ověřovatelů této schůze. Navrhuji, abychom určili poslankyni Miladu Voborskou a poslance Ondřeje Koláře. Má někdo jiný návrh? Žádný jiný návrh neeviduji.

Proto zahajuji hlasování o předložených návrzích na určení ověřovatelů. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 1 přihlášeno 115 přítomných, pro 105, proti nikdo.

 

A já tedy konstatuji, že jsme ověřovateli 53. schůze Poslanecké sněmovny určili poslance Ondřeje Koláře a poslankyni Miladu Voborskou.

Sděluji, že do zahájení schůze požádali o omluvení své neúčasti na jednání tito poslanci: Bartošek Jan z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Bělica Josef z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Bělohlávková Romana do 15 hodin z pracovních důvodů, Benešík Ondřej z celého jednacího dne z osobních důvodů, Blaha Stanislav z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Fischerová Romana z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Flek Josef z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Heller Šimon do 14.30 z pracovních důvodů, Jáč Ivan z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Jílková Marie z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Kobza Jiří od 16 hodin z pracovních důvodů, Kolovratník Martin z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Králíček Robert z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Kubík Jan od 14 do 16 hodin z pracovních důvodů, Naiclerová Hana z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Potůčková Lucie z celého jednacího dne z osobních důvodů, Růžička Pavel z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Svoboda Bohuslav z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Šimek David z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Špičák Julius z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Teleky Róbert z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Volný Jan z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Vondráček Radek z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Vondrák Ivo od 15 do 17 hodin z pracovních důvodů, Žáček Pavel z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty.

Z členů vlády se omlouvají: Balaš Vladimír z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Baxa Martin od 18 hodin z pracovních důvodů, Langšádlová Helena do 15.30 z pracovních důvodů, Lipavský Jan z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Nekula Zdeněk z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Síkela Jozef z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Šalomoun Michal z celého jednacího dne z osobních důvodů.

Nyní tedy přistoupíme k návrhu pořadu 53. schůze, jak je uveden na pozvánce. Nejdříve vás požádám o ztišení, abych vás mohla seznámit s návrhy, na kterých se shodlo dnešní grémium, protože těch změn je celá řada.

Za prvé navrhujeme vyřadit z návrhu pořadu body 4 a 103, tedy sněmovní tisk 323, vládní návrh zákona, kterým se zrušuje zákon o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech, druhé a třetí čtení.

Za druhé navrhujeme seřadit body z bloku Zákony - první čtení následovně: bod 8, sněmovní tisk 350, návrh zákona o kompenzacích zohledňujících dopady epidemie onemocnění covid-19; bod 9, sněmovní tisk 360, vládní návrh zákona o veřejných dražbách; bod 10, sněmovní tisk 361, vládní návrh zákona o veřejných dražbách - související; bod 11, sněmovní tisk 362, novela zákona o oběhu osiva a sadby; bod 12, sněmovní tisk 366, novela o provozu na pozemních komunikacích; bod 14, sněmovní tisk 371, vládní návrh zákona o preventivní restrukturalizaci; bod 15, sněmovní tisk 372, vládní návrh zákona - insolvenční zákon; bod 16, sněmovní tisk 377, vládní návrh zákona o mimořádném odpuštění penále z pojistného na sociální zabezpečení; bod 20, sněmovní tisk 383, novela o Rejstříku trestů; bod 21, sněmovní tisk 384, vládní návrh zákona o mimořádném odpuštění a zániku některých daňových dluhů; bod 22, sněmovní tisk 385, novela o dani z přidané hodnoty; bod 13, sněmovní tisk 367, vládní návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu, a dále dle návrhu pořadu.

Za třetí navrhujeme následující postup jednání v tomto týdnu: dnes, tedy v úterý 21. února, projednávat body z bloku Zákony - první čtení v navrženém pořadí. 53. schůzi bychom dnes přerušili do zítra, tedy středy 22. února, a pokračovali bychom v ní asi 7 minut po skončení či přerušení 54. schůze, nejpozději však asi ve 14 hodin.

Zítra, tedy ve středu 22. února, bude v 9 hodin zahájena 54. schůze. Asi 7 minut po skončení, případně přerušení 54. schůze, nejpozději však ve 14 hodin, bychom pokračovali v 53. schůzi. V případě pokračování 53. schůze před 14 hodinou bychom se věnovali následujícím bodům z bloku třetího čtení: bod 96, sněmovní tisk 238, novela o investičních společnostech; bod 95, sněmovní tisk 48, poslanecká novela - občanský soudní řád. Dále bychom případně pokračovali body z bloku Zákony - první čtení.

Ve čtvrtek 23. února navrhujeme po projednání bodu 129, tedy Odpovědi členů vlády na písemné interpelace, projednávat body z bloku Zákony - druhé čtení: bod 1, sněmovní tisk 288, novela o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele; bod 2, sněmovní tisk 289, novela o pedagogických pracovnících; bod 3, sněmovní tisk 311, novela o ochraně veřejného zdraví; bod 5, sněmovní tisk 346, novela o elektronických komunikacích.

V pátek 24. února bychom projednávali bod 105 z bloku třetích čtení, sněmovní tisk 374, o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny.

V případě, že bude ve středu 22. února projednán pořad 54. schůze, sněmovní tisk 263, Česká televize, třetí čtení, pokračovali bychom dalšími body dle návrhu pořadu schůze. Pokud nebude pořad 54. schůze ve středu 22. února vyčerpán, tedy sněmovní tisk 263, bezprostředně po projednání bodu 105 bychom v této schůzi pokračovali. Asi 7 minut po skončení, případně přerušení 54. schůze, nejpozději však ve 14 hodin, bychom opět pokračovali v přerušené 53. schůzi.

V úvodu každého jednacího dne budete informováni, jak budou obě schůze přerušovány v návaznosti na stanovený program, protože si uvědomujeme, že to je komplikované.

Informace na závěr. dne 10. 2. na 52. schůzi Poslanecké sněmovny byl projednán bod 6, sněmovní tisk 374, druhé čtení. Škrtněte si jej tedy, prosím, o tomto již není potřeba hlasovat.

Já vás tedy, kolegyně a kolegové, požádám o ztišení, protože z mé strany je to k pořadu vše. Poprosím opět o přesunutí vašich rozhovorů do předsálí, abychom mohli vyslechnout návrhy, ke kterým se již přihlásili někteří poslanci.

Jako první je s přednostním právem přihlášen pan předseda Jan Jakob, následuje paní předsedkyně Schillerová. Ještě jednou vás důrazněji žádám, abyste své rozhovory buďto přesunuli do předsálí, nebo už úplně ukončili a věnovali pozornost jednání, ať se dozvíme, co kdo navrhuje. Opravdu se omlouvám, kolegyně a kolegové, ale hladina hluku je stále příliš vysoká. Děkuji.

Prosím.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji, vážená paní předsedkyně. Jménem všech pěti koaličních klubů si dovolím dát následující návrhy úpravy programu této 53. schůze Poslanecké sněmovny. Dnes jako první bod zařadit bod Zkrácení lhůty mezi prvním a druhým čtením u sněmovního tisku 368, což je vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti obrany.

Dále pak v bloku prvních čtení následující úpravy v tomto pořadí: jako první bod bloku prvních čtení zařadit bod 23, sněmovní tisk 387, což je vládní návrh zákona o azylu. Dále pak za bod 22 programu zařadit následující body v tomto pořadí: bod 17, sněmovní tisk 378, což je vládní návrh ústavního zákona, kterým se mění ústava a ústavní zákon o bezpečnosti; bod 18, což je sněmovní tisk 379, vládní návrh zákona o správě voleb; bod 19, sněmovní tisk 380, což je vládní návrh zákona související se zákonem o správě voleb. Za tento bod zařadit původní bod 44, sněmovní tisk 39, Senátní návrh zákona o volbách do Parlamentu České republiky a o volbě prezidenta republiky. Souvisí to s materií volebních zákonů, je to korespondenční volba. Za tento bod zařadit původní bod 7, což je sněmovní tisk 331, vládní návrh zákona, kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích. To byl poslední návrh z bloku prvních čtení.

Dále pak ve středu pevně zařadit na 14. hodinu dva volební body, a to bod 106, Návrh na volbu člena Rady Českého rozhlasu, a bod 107, Návrh na volbu člena Rady České televize na uvolněné místo s funkčním obdobím do 27. března 2026.

V neposlední řadě dávám návrh na zařazení bodu na pátek jako druhého bodu jednání, a to taktéž volebního bodu 108, což je Návrh na volbu členů Rady české tiskové kanceláře. I po konzultaci s předsedou volební komise jsou ty volební bloky rozděleny takto do dvou dnů, protože jeden z kandidátů kandiduje do dvou z rad, tak abychom se vyhnuli případné nesrovnalosti, aby nebyl zvolen do obou rad, což zákon neumožňuje.

Děkuji, to jsou všechny návrhy jménem pěti koaličních klubů.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Nyní je tedy přihlášena paní předsedkyně Schillerová. Opět vás požádám, kolegyně a kolegové, o ztišení. Následuje pan předseda Okamura. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Dobrý den, dámy a pánové. Dovolte, abych navrhla zařazení bodu Nadužívaný stav legislativní nouze a ten abych tady podrobně odůvodnila.

Včera večer v 17.55 hodin jsme se e-mailem od paní předsedkyně Poslanecké sněmovny dozvěděli, že se zřejmě Česká republika nachází v situaci, kdy je nějakým zásadním způsobem ohrožena bezpečnost státu, přitom že to souvisí s nějakými hospodářskými ztrátami a podobně. Já to nechci zlehčovat, v žádném případě, ale v situaci, která se vymyká běžnému průběhu legislativních a politických procesů, tak se tak tomu děje typicky například u přírodních katastrof, například jsme to zažili za covidu v minulém volebním období. Právě proto musela tedy předsedkyně Poslanecké sněmovny vyhlásit, počínaje včerejším dnem a konče 22. březnem, stav legislativní nouze?

Stav legislativní nouze, jak všichni dobře víme, je mimořádná parlamentní procedura s významným ústavněprávním rozměrem, při kterém dochází také k významnému omezení poslaneckých, výborových a tím samozřejmě logicky i opozičních práv. Stav legislativní nouze, jak všichni dobře víme, je podmíněn existencí zcela mimořádných okolností, které ohrožují bezpečnost státu či právo a svobodu občanů.

Vážené dámy, vážení pánové, pojďme si říci, prosím, jaká je realita. Česká republika není sužována žádnou přírodní katastrofou, nevzdorujeme explozivnímu šíření zákeřné nakažlivé nemoci, na našich hranicích, zaplaťpánbůh, se nešikují nepřátelští vojáci. Ne, jedinou katastrofou, které čelíme, je bezprecedentní nekompetence a diletantství této vlády. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

Neboť co se stalo? Na prvopočátku tohoto stavu nebylo nic jiného než notorický odpor ministra financí Zbyňka Stanjury k reálným číslům, než tvrdohlavé odmítání započítání reálných a mandatorních výdajů státu do výdajů rozpočtu. Pro vládu pětikoalice je totiž mnohem důležitější mít v návrhu rozpočtu pěkné baťovské číslo 295 miliard deficitu, než do něj odpovědně promítnout minimální mandatorní výdaje státu, kam mimořádná zákonná valorizace penzí samozřejmě patří. Pamatujete si, jak tady stojím na každém začátku schůze a mluvím o tom? Kde, pane ministře, máte těch 20 miliard - ono už by to teď bylo více - na mimořádnou valorizaci penzí? Kde máte to, a tak dále? Ticho. Pan ministr tu buď není, nebo přijde, až je po hlasování o programu.

Dovedete si představit, že byste si rodinný rozpočet naplánovali bez započítání hypotéky, nájemného nebo jiného z vašich povinných výdajů? Takový rozpočet by vám určitě způsobil více škody než užitku a hned při první splátce byste zjistili, že bude lepší ho hodit do koše a začít počítat poctivě. Jenže přesně tohle se stalo ministru financí a této vládě se státním rozpočtem. Ačkoliv jste velmi dobře věděli, že lednová inflace neklesne pod 5 %, a tím pádem vám ze zákona vznikne povinnost mimořádné červnové valorizace důchodů, do rozpočtu jste na ni nedali ani korunu. Všichni jste zvedli ruku pro ten rozpočet. Varovala jsem tady před tím, říkala jsem to jasně, upozornila vás na to Národní rozpočtová rada. Přesto jste zvedli jasně ruku pro tento píárový, nepoctivý rozpočet.

Na dotazy, jak tedy ministr financí hodlá zákonné valorizaci dostát, odpovídal Zbyněk Stanjura žargonem, že ty peníze prostě nějak najde. Jeho odpovědi na tiskové konferenci Ministerstva financí 3. ledna jsou stále dostupné na webu Ministerstva financí a dohledatelné ve veřejných zdrojích. Není pochyb, že ve skutečnosti už tehdy moc dobře věděl, že vláda seniorům na jejich peníze sáhne, a tak se také má nyní stát. Proto a jen proto stav legislativní nouze, jenom proto, pro nic jiného. Nejsou naplněny zákonné podmínky.

8. prosince 2022 vydala Národní rozpočtová rada, nezávislá instituce, stanovisko, ve kterém vládu upozorňovala, že k mimořádné valorizaci dojde a v rozpočtu na ni není ani koruna. Zároveň Národní rozpočtová rada varovala, že vzhledem k vysoké částce, kterou bude potřeba na mimořádnou valorizaci vynaložit, nelze rozumně předpokládat, že ji bude možné pokrýt z úspor v jiných položkách rozpočtu. Opakuji, že tehdy to spočítala Národní rozpočtová rada na 20 miliard. 8. prosince 2022 jsem vás upozorňovala na to, že kromě chybějících prostředků na mimořádnou valorizaci důchodů rozpočet Zbyňka Stanjury nepočítá s dalšími 31 miliardami na investice SFDI. 11. ledna téhož roku, čili 2022, jsem požádala o mimořádné zařazení bodu s názvem Rozpočtový chaos ministra Stanjury a odůvodnila jsem ho tím, že skutečný schodek státního rozpočtu je zhruba o 100 miliard větší než prezentovaný PR marketingový rozpočet, schválený vládou pětikoalice. Zcela konkrétně jsem pojmenovala vše, čím nyní bezprecedentně ospravedlňujete stav legislativní nouze.

12. ledna jsem interpelovala premiéra Petra Fialu s prosbou o vysvětlení závažných nedostatků ve způsobu, jakým byl sestaven zákon o státním rozpočtu na rok 2023. Upozorňovala jsem na mimořádně alarmující stav, kdy Ministerstvo financí do zákona o státním rozpočtu zcela nepochopitelně nezapočítalo objektivní a zcela zjevné výdaje za desítky miliard korun. V podobném duchu se vyjádřil předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Ptala jsem se, zda nejdůležitější zákon, který určuje ekonomické a politické mantinely vlády, máme vnímat jako cár papíru, kde chybějící desítky miliard nestojí ministru financí za pozornost. Bohužel už z odpovědi pana premiéra na tuto interpelaci bylo zcela zjevné, že si závažnost problému buď vůbec neuvědomuje, nebo uvědomuje, ale záměrně předstírá, že problém neexistuje. Dnes vidíme, jak krátkozrakou a nezodpovědnou strategii zvolil.

Když jsme 17. ledna 2023 navrhovali vyslovení nedůvěry vládě, upozorňovala jsem vás tady u tohoto pultíku na účetní triky, na které zákonitě dojedete. Nazvala jsem je něčím, s čím se rozhodně nehodlám smířit, čemu se musíme věnovat na rozpočtovém výboru, a upozornila jsem, že zvažujeme podání podnětu na NKÚ. Říkala jsem tehdy, cituji svá slova: "Státní rozpočet není cár papíru, ale je to zákon roku. Není možné, aby tam navíc už v lednu neseděly desítky miliard. Takové falšování fiskálních důkazů by mohlo ve výsledku ohrozit legitimitu České republiky nejen u mezinárodních institucí, ale i pověst České republiky u našich věřitelů. Je to červená čára, kterou dosud žádný ministr financí nepřekročil, a já budu požadovat, aby tyto nesrovnalosti v rozsahu převyšujícím 150 miliard korun byly Poslanecké sněmovně vysvětleny. Nelze nečinně přihlížet, jak rozpočtový proces v rukou pětikoalice ztrácí svůj původní účel a opouští a upouští od zásady věrnosti a pravdivosti rozpočtu. Nezapomínejme, že státní rozpočet je přijat formou zákona a zákony musí být dodržovány. Jenže pětikoalice už od prvopočátku při sestavování rozpočtu ví, že nebude schopna tento rozpočet naplnit, a to je zcela nepřijatelné. Jsem právnička a pro mě je dodržování zákonů zcela neoddiskutovatelné." Konec mé citace.

Volby oponou trhly a my se najednou dozvídáme, že každý důchodce má být jen letos, v letošním roce, zkrácen v průměru o 7 000 korun. Váš kabinet prostě jen čekal na to, až bude po prezidentských volbách. Měli jste totiž oprávněný strach, že by tahle nehoráznost ovlivnila jejich výsledek.

Tolik ke skutečným důvodům, proč byl vyhlášen stav legislativní nouze. Stav legislativní nouze byl vyhlášen jenom proto, abyste nám zavřeli ústa a svou neschopnost a nekompetentnost při sestavování státního rozpočtu na poslední chvíli zachránili protlačením hanebné novely zákona, kterou seberete každému důchodci v České republice průměrně 7 000 korun jen v letošním roce, hanebnou novelou, kterou ospravedlňujete absurdním tvrzením, že musíte upravit valorizační schéma, protože tvůrce valorizačního mechanismu podle vás nepočítal s tak vysokou inflací.

Aby bylo jasno, k valorizaci důchodů dochází proto, že vláda totálně podcenila boj s inflací. Zaspala při zastropování cen u výrobců energií, a tím nás vystavila nejvyššímu meziročnímu růstu ceny elektřiny v EU. Nepřistoupila na návrh hnutí ANO dočasně snížit DPH na potraviny, a tím dopustila jejich zdražení o více než 25 %. (Poslankyně Schillerová se odmlčela kvůli hluku v sále, ten se vzápětí uklidnil).

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová To funguje nejlépe, děkuji.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Nezapomínejme, prosím, pokud už tedy má tato vláda tu drzost hovořit o nějakém ohrožení rozpočtové stability kvůli zákonnému nároku důchodců na mimořádnou valorizaci, že jen díky inflaci vybral ministr financí v loňském roce od občanů o 137 miliard korun navíc a příjmy státu rekordně rostou díky inflaci i letos. A těmi, koho se toto zdražování dotýká nejvíce, jsou právě senioři. Vždyť co senioři vnímají citlivěji než zdražování potravin, rostoucí náklady na bydlení nebo léky? Ani jednomu utéct nemohou a obojí je hlavním důvodem, proč má Česko poslední více než rok rekordní inflaci, pátou nejvyšší v Evropské unii. Stát místo aby se o své inflační příjmy v souladu se zákonem s důchodci podělil, je hodlá neústavní změnou zákona, protlačenou v neústavně vyhlášeném stavu legislativní nouze, na poslední chvíli lidově řečeno odrbat. Senioři ale za chyby vlády nemohou, a není proto ani možné, aby na ně tvrdě dopláceli.

Tento přístup vlády k 2,7 milionům občanů, stejně jako způsob, jakým sestavuje státní rozpočet, je červenou linií, se kterou se jako opozice rozhodně nesmíříme. Nárok na mimořádnou valorizaci již vznikl a nyní jen běží lhůta, kdy k ní musí dojít. Tato lhůta končí v červnu. Snaze vlády prosadit neústavní novelu zákona, která má důchodcům navždy snížit zásluhovou část důchodů a desetitisíce poslat na úřad práce, budeme chtít zabránit navzdory účelově vyhlášenému stavu legislativní nouze, který má za cíl naše opoziční pravomoci okleštit na minimum. Tady už totiž nejde jen o seniory. Kdo bude další? Kdo další doplatí na neschopnost této vlády? Kdo jiný by měl dodržovat zákon, když už ani vláda ne? My se pokusíme a uděláme všechno pro to, abychom donutili tento kabinet k zodpovědnosti a použijeme k tomu veškerou sílu, kterou jsme ve volbách do Poslanecké sněmovny díky voličům získali.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk v levé části jednacího sálu.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Ještě mně prosím upřesněte, na kdy byste to chtěla prosím zařadit.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Ještě bych chtěla říct jednu věc. Já bych vás chtěla vyzvat, paní předsedkyně, prostřednictvím vás, abych byla přesně podle jednacího řádu, bych vás chtěla vyzvat, abyste prosím zdůvodnila této Poslanecké sněmovně, proč jste vyhlásila stav legislativní nouze. O co se opíráte? Já jsem četla v systému odůvodnění, které tam poslala vláda. Je asi na 16 řádcích, pokud jsem dobře počítala. Rozhodně ty důvody tam nevidím. Takže prosím, já vás vyzývám, předstupte před nás, vaším prostřednictvím, vyzývám, a vysvětlete nám tyto důvody, ať je pochopíme. Děkuji vám.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Také děkuji. (Potlesk v levé části jednacího sálu.) Ale ještě vás poprosím, jestli byste specifikovala, na kdy to chcete zařadit, to jsem nezaznamenala.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Máte pravdu, paní předsedkyně, to bylo v zápalu boje. Takže samozřejmě toto je tak důležité, že to chci zařadit jako první bod dnešního jednacího dne. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Nyní tedy přihlášený pan předseda Okamura, následuje s přednostním právem paní místopředsedkyně Dostálová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, já za SPD bych chtěl navrhnout mimořádný bod na program dnešní schůze Sněmovny s názvem Fialova vláda chce okrást všechny příjemce důchodů o část jejich penzí. A nyní bych to zdůvodnil.

Je to samozřejmě hanebnost, proti které budeme tvrdě bojovat. SPD bude dělat ve Sněmovně v této souvislosti obstrukce. Podáme ústavní stížnost, a i kdybychom měli nocovat ve Sněmovně několik dní, tak tomu budeme bránit. Vláda Petra Fialy z ODS chce silově prosadit retroaktivní a hrubě asociální snížení valorizace důchodů. Chystá k tomu speciální zákon na dodatečnou úpravu podmínek a parametrů červnové mimořádné valorizace penzí, který chce prosadit ve Sněmovně na mimořádné schůzi již příští týden 28. února. Jedná se o postup, který je podle názoru SPD v rozporu s ústavou, proto hnutí SPD podá stížnost k Ústavnímu soudu. Jsme připraveni i obstruovat ve Sněmovně, protože nám na našich důchodcích záleží, zatímco Petr Fiala a vládní pětikoalice ODS, TOP 09, STAN, KDU-ČSL a Pirátů důchodce hází přes palubu.

Týká se to nejenom starobních důchodů. Týká se to také invalidních důchodů, vdovských důchodů a sirotčích důchodů. Jde o nepřijatelnou snahu Fialovy vlády výrazně ekonomicky a sociálně poškodit naše seniory, invalidy, vdovy, vdovce a sirotky, zejména ty nízkopříjmové. Je to naprostá hanebnost a postup, který lze srovnat s krádeží, s krádeží za bílého dne. Podle platných zákonných pravidel by se měl od letošního června zásluhový díl penzí zvýšit kvůli růstu cen za období od loňského července do letošního ledna, tedy z důvodu inflace, na které se ještě notabene podílí Fialova vláda, tak se měl podle platného zákona zvýšit průměrný důchod o 1 770 korun měsíčně. Fialova vláda chce ovšem průměrný měsíční důchod zvýšit pouze o 760 korun měsíčně, čímž by připravila příjemce všech důchodů v České republice průměrně o více než 1 000 korun měsíčně. Šetřit na důchodcích, kteří se nemohou bránit, šetřit na důchodcích, kteří celý život poctivě pracovali a odváděli povinné daně a pojistné, šetřit na zdravotně postižených spoluobčanech, šetřit na vdovách, vdovcích a sirotcích, to je od vlády neskutečná drzost.

Tady bych dál rád ještě uvedl to porovnání, protože Fialova vláda aktuálně vynaložila na Ukrajince 28,5 miliardy korun a zároveň říká, že cca 30 miliard korun chybí pro naše příjemce, pro důchodce, pro české vdovy, sirotky, pro invalidní spoluobčany, pro starobní důchodce. Takže ano, Fialova vláda a pětikoalice si vybrala Ukrajince a hodila samozřejmě úplně naše potřebné občany přes palubu. A my říkáme, že je to špatně, za SPD. Je to špatně, už je toho dost.

A musím říci, že to není jenom tento důvod, ale zároveň připomenu toho našeho - respektive ne našeho, protože to není náš premiér, Petr Fiala, to není premiér SPD - ale jakým způsobem Českou republiku vede tento prolhaný lhář, premiér Petr Fiala, který lživě hlásal, loni v listopadu lživě hlásal veřejně, cituji: "Tato vláda důchodový věk nezvýší." Citát premiéra Petra Fialy. A také hlásal, cituji: "Valorizace není ohrožena. Na valorizaci penzí je nastaven mechanismus podle zákona." Konec citátu premiéra České republiky Petra Fialy z ODS, prolhaného lháře. A dnes Fialova vláda, respektive včera, rozhodla o snížení valorizací penzí v rozporu s platným zákonem a zároveň navrhuje zvýšení důchodového věku na 68 let. Takže České republice vládne lhář v přímém přenosu, který lže milionům lidí, a je to premiér zvolený koalicí ODS, TOP 09, Pirátů, STAN a KDU-ČSL, a nikomu z těchto stran to nevadí. Žádnému z těch 108 poslanců za tuto vládní pětikoalici nevadí, že lže jejich premiér v přímém přenosu. Tak proč to říkal? Proč to veřejně ještě před třemi měsíci říká? Proč lže? Proč obelhal miliony lidí, vdovy, sirotky, zdravotně postižené spoluobčany, seniory? Lže jim do očí, s úsměvem. Já jsem to viděl ta videa. To je neuvěřitelné, co tady vládne za bandu (Smích v levé části jednacího sálu.). Hnutí SPD samozřejmě zákon legalizující okradení našich důchodců rozhodně nepodpoří a uděláme vše pro to, aby nevstoupil v platnost. Toto vládou navrhované opatření je kromě jeho asociálnosti dle našeho názoru i na hranici ústavnosti, či možná dokonce i za ní, protože důchodcům vznikl nárok na valorizaci v zákonem předpokládané podobě jednoznačně předtím, než by byla vládou navrhovaná úprava schválena.

A teď se pojďme podívat v rámci toho mnou navrhovaného bodu, jaké jsou tedy priority Fialovy vlády, protože ona ne, že nepracuje, ona pracuje, ale jiným směrem. Takže Fialova vládní pětikoalice, ministryně obrany Černochová, ministryně války a jí dosazený náčelník Generálního štábu Řehka, tady hovoří o výběrové mobilizaci, a v podstatě mně už píše tak obrovské množství lidí, kteří se bojí zatažení České republiky do války. Ano, Fialova vláda nás chce zatáhnout do války, chce, abychom byli součástí války. To je pro nás úplně nepřijatelné, lidé se bojí. A opravdu, vy napínáte strunu strachu a toho strašení úplně na maximum. My nechceme být ve válce, to není naše válka. Ať premiér Fiala přestane lhát. Opět lhal veřejně v médiích vloni, když řekl, a všichni jsme to slyšeli v televizi, že Česká republika je ve válce. A v tomto smyslu postupuje i ministryně obrany Jana Černochová z ODS. A to je jedna z priorit vlády Petra Fialy - zatáhnout nás do války a strašit lidi, aby se báli.

A další priorita, to tady ostatně máme teď na programu schůze, dnešní schůze: zítra chcete ovládnout politicky Českou televizi a Český rozhlas, dosadit tam svoje radní, v podstatě už jenom vaše radní. Takže místo, abyste zlepšovali životy občanům, vy snížíte důchody, chcete zvyšovat občanům daně, chcete nás tady poštvat do války, strašíte válkou pořád dokola, lidi už se bojí. Dále tady protlačujete na program korespondenční volbu, protože vám klesly preference už na 20 %, myslím důvěra vlády - no, bylo to něco přes 20 % na základě toho průzkumu, co jsme viděli naposledy v mainstreamových médiích. Takže místo abyste začali pracovat pro občany, chcete ohnout volební zákon tak, aby bylo možné manipulovat, aby to bylo v rozporu s ústavou, protože ústava říká jasně, že volby mají být tajné, což u korespondenční volby nelze zaručit, logicky. A to jsou vaše priority, to jsou priority Fialovy vlády pro občany.

Takže já znova říkám a myslím, že už je dost i té ukrajinizace české společnosti. Nám už masově píší... no, už nám píší minimálně půl roku občané, a opravdu masově, předpokládám, že jsou to do značné míry voliči SPD, ale myslím, že jsou to i voliči jiných stran, kteří už toho mají plné zuby, jakým způsobem vy jste to tady zahltili Ukrajinci - u lékařů, ano, chování neadekvátní vůči ženám, takových podnětů mám poměrně hodně, že oni se neumí chovat ani vůči ženám, mají jiné manýry, a situace ve společnosti už eskaluje a nespokojenost opravdu stoupá, ta struna se napíná čím dál víc. Ono opravdu už to začíná být všechno za hranou, to jednání vlády Petra Fialy.

My samozřejmě jako SPD budeme teď organizovat další demonstraci provládní... protivládní demonstraci, samozřejmě, protivládní demonstraci, budeme pokračovat v politickém tlaku, protože vy opravdu tady miliony lidí uvádíte do úplně bezvýchodných životních situací. Matky samoživitelky nám píšou, nemají peníze, už nevědí, jak se mají živit slušným způsobem, protože nemají peníze ani na svoje děti, a vy tady vyhazujete peníze úplně někam, kde to českým občanům absolutně v ničem nepomáhá.

Takže já bych chtěl zopakovat, že první bod této schůze, který by chtěl navrhnout jako mimořádný bod, je bod s názvem Fialova vláda chce okrást všechny příjemce důchodů o část svých penzí.

Jako druhý bod dnešní schůze Poslanecké sněmovny bych chtěl navrhnout bod s názvem Fialova vláda sprostě podvedla voliče a připravuje zvýšení daní. A nyní ho zdůvodním.

Ministerstvo financí uvedlo, že v průběhu jara budou představeny konkrétní parametry takzvaného konsolidačního balíčku v oblasti státního rozpočtu s cílem snížit jeho deficit o 70 miliard, a už také zástupci Fialovy vlády hovoří, co má být obsahem. Pravděpodobně půjde zejména o zvýšení nejrůznějších daní. Ministři mluví, že chcete zvyšovat daň z příjmu fyzických osob, to znamená, všem pracujícím lidem, chcete zvyšovat daň z nemovitostí, to například říkal, tyto dvě věci, ministr a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka v rozhovoru pro Novinky. Dále chcete plošně zvyšovat DPH, tu nejnižší sazbu 10 %, takže chcete zvýšit kojenecké potřeby, chcete zvýšit vodné a stočné, chcete točené pivo zdražit, chcete zdražit stravování a tak podobně, knihy. Dále chcete zvyšovat pojistné odvody živnostníků, takže chcete zlikvidovat tady živnostníky v České republice. Dále chcete zrušit státní podporu stavebního spoření, to znamená, dneska je situace taková - k tomu se ještě dostanu - že bydlení pro občany už je prakticky nedostupné, pro pracující občany, i vzhledem k výši sazeb u hypoték, ale vy ještě chcete zničit občany více a zvýšit jim daň z nemovitosti, a chcete také výrazně snížit podporu penzijního spoření.

Když se krátce zastavím u té daně z nemovitosti. No, musím říct, že zvýšení daně z nemovitosti bude mít samozřejmě ještě mnohem horší dopady, než lze vůbec nějakým laickým pohledem předpokládat, že například na venkově je to problém venkova, tam řada starších občanů, kteří jsou v důchodovém věku, bydlí ve svých rodinných domcích a nemovitostech. Už teď nemůžou finančně vyjít, vy jim teď snížíte důchody, to znamená, chcete je teď okrást o peníze, které měli dostat na základě zákona při červnové valorizaci, a teď ještě jim chcete zvýšit daň z nemovitostí u rodinných domků nebo u bytů, kde ti senioři bydlí. To znamená, vy úplně dostáváte z obou stran do klinče nízkopříjmové a sociálně ohrožené skupiny občanů včetně seniorů, dostáváte je do úplně bezvýchodné situace. o je pro SPD samozřejmě úplně nepřijatelné a z hlediska SPD jde ze strany vládních stran navíc také o podvod na voliče, protože jste slibovali, že nebudete zvyšovat daně.

Ve všech těchto případech se jedná o zásadní změny oproti programovému prohlášení vlády, na jehož základě vláda obdržela důvěru Sněmovny - samozřejmě důvěru poslanců vládní pětikoalice, protože my jsme pro tuto vládu nikdy nehlasovali, pro její důvěru, to je myslím úplně zřejmé, a ukázalo se, že jsme udělali velmi dobře, že jsme to přesně věděli, co tahle vláda bude předvádět, Piráti a spol.

Jenom pro připomenutí - struktura státního rozpočtu nemá absolutně žádný vztah ke konfliktu na Ukrajině, na který vláda tyto kroky svaluje. Už nechte těch lží, už přestaňte lhát. Tady lže vždycky v médiích premiér Fiala, vždycky říká: Ukrajina, přitom všichni víme - a jsou to čísla evropského statistického úřadu Eurostat - že jedinou zemí, které stouplo zadlužení v třetím čtvrtletí loňského roku - to jsou ta poslední čísla - v celé Evropské unii, je Česká republika. To znamená, vy jste nejhorší vláda ze všech, nejvíce nekompetentní, a vůbec nevíte, která bije. To znamená, kdyby byla důvodem Ukrajina, tak ten dluh se zvyšuje i v jiných zemích, jenže Česká republika je jediná, kde se zvýšilo zadlužení vůči HDP. To znamená, vy jste nejhorší, tak už to přestaňte svádět na Ukrajinu, protože ta s tím nemá nic společného, ostatně občané už tomu ani nevěří, předpokládám, jak tak sleduji diskusi na sociálních sítích. Takže vy to svalujete na něco, co vůbec s tím nemá nic společného. Systémové změny, které by vedly k dlouhodobému odstranění rozpočtového deficitu, jsou přece úplně jinde - a my už jsme to říkali, je potřeba například snížit objem zbytné státní byrokracie, ale to vy neděláte, naopak jste zřídili nový úřad za miliardu s více než dvěma sty zaměstnanci, aby měli Piráti nějaké politické trafiky.

Dále samozřejmě je potřeba, aby byla přijata skutečná důchodová reforma formou podpory pracujících rodin a porodnosti v pracujících rodinách, a nikoli pouze zvyšování daní a odvodů pro naše občany, zaměstnance, živnostníky, zaměstnavatele, což samozřejmě hnutí SPD odmítá. Proto si myslíme, že by vláda měla předstoupit před Sněmovnu a požádat znovu o důvěru, protože vaše návrhy jsou v rozporu s vaším programovým prohlášením a v rozporu s tím, co jste slibovali občanům.

Takže jako druhý bod - a to jen tak mimochodem ještě dodám jednu perličku, že vláda Petra Fialy z ODS hodlá porušit i další body ze svého vlastního programového prohlášení i předvolební sliby vládních stran, protože vláda chce například ustoupit také od záměru snížit o 2 procentní body odvody sociálního pojištění pro zaměstnavatele. Toto snížení by přitom mohlo vést k žádoucímu zmírnění zdanění práce i ke zvýšení rozsahu zaměstnanosti na standardní pracovní smlouvy, a tím i ke zvýšení objemu výběru důchodového pojištění. Takže ono toho porušování z vaší strany, porušování vůči voličům, kteří vám dali hlasy, je samozřejmě řada a je vidět, že řada vašich původních voličů už to taky vidí.

Jako druhý bod, mimořádný, na tuto schůzi navrhuji bod Fialova vláda sprostě podvedla voliče a připravuje zvýšení daní.

Jako třetí bod, mimořádný bod na tuto schůzi bych chtěl navrhnout bod s názvem Fialova vláda podpořila likvidaci automobilismu nařízenou z Bruselu. A teď bych to zdůvodnil.

Samozřejmě kvůli tomu, co tady podpořila Fialova vláda a podpořila to v Evropské unii, auta budou jen pro nejbohatší. Evropský parlament v minulém týdnu definitivně schválil novou normu o nulových emisích, která mimo jiné obsahuje zákaz prodeje nových automobilů se spalovacími motory v členských státech EU po roce 2035. Toto opatření společně s připravovanou emisní normou Euro 7 od roku 2025 bude mít zničující dopady zejména na automobilový průmysl, který je páteří české ekonomiky a tvoří přibližně 10 % českého HDP. Bude to mít velmi negativní vliv také na hospodářskou prosperitu a na zaměstnanost, což znamená zánik statisíců navazujících pracovních míst, a na životní úroveň našich občanů. Tuto pro Českou republiku likvidační normu podpořili v předchozích hlasováních na jednání Rady Evropské unie v době českého předsednictví, v době toho českého neúspěšného předsednictví, i zástupci současné Fialovy vlády, například když tam o tom hlasovala a byla tam vyslána o tom hlasovat ministryně životního prostředí Anna Hubáčková z KDU-ČSL. A nyní to podpořili i vládní europoslanci zvolení za Piráty a TOP 09. Europoslanci zvolení za SPD hlasovali samozřejmě proti.

Tímto Fialovou vládou prosazeným opatřením dojde i k drastickému zdražení osobních automobilů, které se tak stanou luxusem pro úzkou nejbohatší vrstvu společnosti, a pro většinu občanů se stanou finančně nedostupnými. Fialova vláda udělala z dostupnosti aut luxus. Mimochodem, na základě tohohle toho, co jste prohlasovali, co jste si prosadili, samozřejmě proti vůli SPD, malá osobní auta mají zdražit o nějakých možná 60 až 100 000 korun se říká, a dražší auta mají zdražit o statisíce. Už teď dochází ke zdražení aut právě kvůli Green Dealu a podobně. Norma o zákazu prodeje aut se spalovacími motory je součástí programu Green Deal EU, který schválil i tehdejší premiér Babiš za hnutí ANO a podporuje jej i premiér Fiala z ODS a celá jeho vláda. Samozřejmě tyto kroky SPD odmítá.

Takže já jako třetí bod, mimořádný bod této schůze navrhuji: Fialova vláda podpořila likvidaci automobilů nařízenou z Bruselu. A je to skutečně problém, protože jedna věc je Praha - což Pražané taky jezdí třeba na chaty a potřebují se pohybovat auty, ale podívejte se na venkovské regiony. To mají jezdit, když se stane něco v noci, třeba nějaký zdravotní problém babičce, dědečkovi, mají jezdit na kole? Nebo mají čekat na nějakou sdílenou dopravu? Prostě lidi potřebují auta, potřebují jet do práce ráno, potřebují jet o ty tři vesnice vedle nebo do blízkého města do práce, rodiče od rodin a podobně, a vy v podstatě úplně likvidujete životní úroveň v České republice.

Jako čtvrtý mimořádný bod dnešní schůze Poslanecké sněmovny bych chtěl navrhnout bod s názvem Astronomické zdražování kvůli Fialově vládě pokračuje, a já bych k tomu dodal tedy zdůvodnění.

Je skutečně ostudou Fialovy vlády, že v Polsku, Rakousku i Německu jsou potraviny levnější. A je samozřejmě výsměch všem občanům, co tady předvádí nově zvolený prezident Petr Pavel, kterého přistihli občané, jak teď o víkendu nakupoval v Polsku, protože je to tam levnější. To znamená, prezidentský kandidát, prezident podporovaný Fialovou vládní pětikoalicí, sám nakupuje v Polsku, kde je to levnější. On se svojí výsluhou v desetitisících korun jako generál plus dostane prezidentský plat, takže statisíce měsíčně, ještě si jede nakupovat do Polska, protože je to levnější a je sám podpořen Fialovou vládou, která tady způsobuje to zdražování. Tady vidíte, jak pije vodu a káže víno. (Poslanec Nacher: Obráceně.) To je neuvěřitelné - teda pije víno a káže vodu, pardon, pije víno a káže vodu. To je neuvěřitelné, kdo je tady, kdo tady bude prezidentem České republiky. To je teda opravdu vlastenecké chování. To by mohl taky ještě Petr Pavel poradit občanům, kteří nežijí v příhraničních regionech, kde on má nějakou chatu, co jsme se dočetli v médiích, jak oni si tady mají levně nakoupit kvůli Fialově vládě, občané, co bydlí ve středních Čechách, občané, co bydlí desítky kilometrů od polské, německé a rakouské hranice. Mohl by to tedy pan prezident poradit občanům, co mají dělat oni, kteří navíc ještě nemají tyhlety desetitisícové výsluhy jako on má generála, nevozí je tam ochranka a podobně, na ty nákupy do Polska. To je opravdu úplně směšné, kam jsme se to s Fialovou vládou a s jí podporovanými kandidáty vůbec dostali, do jaké situace.

A mimochodem, občané mi hned naposílali z polských sociálních sítí obrázky, jak se už Poláci vysmívají Petru Pavlovi a České republice, jak tam kolují vtipy, jak si nakupuje levně v Polsku český prezident, který je navíc ještě podpořený Fialovou vládou, která tady to zdražování neřeší, a ještě ho způsobila. To je opravdu neuvěřitelná situace. Je to ostuda, člověk se musí stydět za tenhleten přístup. To je prostě úplně bezprecedentní ostudná situace, co tady předvádíte.

Ale zpátky k tomu mému navrženému bodu, o něm hovořím, že astronomické zdražování kvůli Fialově vládě pokračuje.

Mimochodem, ještě se vrátím k Petru Pavlovi: takže místo aby tedy on zaapeloval na své přátele, kteří ho podpořili ve volbách, to znamená Fialovu vládní pětikoalici, aby si vás pozval na kobereček a řekl vám, ať konečně řešíte to zdražování, když tady máme dražší potraviny než v Polsku, v Rakousku i v Německu, tak si jde ještě nakoupit do Polska levně. To jsme to opravdu dopracovali s kandidátem Fialovy vládní pětikoalice.

Růst inflace výrazně zrychlil. Meziročně jde dle aktuálních lednových údajů o 17,5 %. Meziměsíční inflace stoupla o 6 %. V meziročním růstu cen základních životních nákladů je situace ale mnohem horší. Ceny elektřiny vzrostly o 36,4 %, ceny zemního plynu o 87 %, ceny tepla a teplé vody o 44,7 %. Astronomicky zdražily i potraviny. Cena mouky stoupla o 44,2 %, cena vepřového masa o 36,8 %, cena polotučného mléka o 39,5 %, cena cukru o 84,7 %, cena vajec dokonce o 85 %. To je výsledek Fialovy vlády. Doslova katastrofální je meziměsíční nárůst ceny elektřiny, a to o 140 %. Toto lednové zrychlení nemá v Evropě obdoby, to je potřeba zdůraznit, to porovnání s Evropou. Meziměsíční růst cen o 6 % je jednoznačně nejvyšší ze všech evropských zemí.

A já znovu říkám: měli byste podat demisi. Kromě Slovenska nikde jinde už totiž meziměsíční růst inflace nepřesáhl jedno procento, v mnoha zemích dokonce ceny klesly. Všechny tyto skutečnosti potvrzují, že enormní růst inflace v České republice nemá vnější příčiny, jak lže opakovaně premiér Petr Fiala a ministři Fialovy vlády, ale hlavním viníkem je vláda Petra Fialy z ODS a její neschopnost proti růstu cen regulačními nástroji čelit. Je neuvěřitelnou ostudou této vlády, že ve všech sousedních státech jsou již potraviny levnější než u nás, a to včetně Polska anebo Německa a Rakouska, kde ale navíc jsou trojnásobné příjmy. Přitom za SPD jsme nabízeli řešení vládě již dávno. Jde zejména o zajištění přímého prodeje u nás vyrobené levné elektřiny bez zprostředkování burzou českým občanům a firmám, krátkodobě pak o výrazné snížení takzvaných cenových stropů na elektřinu a plyn a o přechodné snížení daně z přidané hodnoty u základních potravin a léků na nulu. Fialova vláda ale tyto návrhy SPD ignoruje a sama žádné řešení nenabízí. Proto by měla skončit.

A tady bych znovu zdůraznil, že místo abyste řešili drahé potraviny - a my už vás tady k tomu vybízíme rok v podstatě, rok vás k tomu vybízíme, poprvé jsem o tom tady mluvil před rokem v zimě, už více než před rokem v zimě, kdy Poláci snížili DPH na nulu u vybraných základních potravin, a vy jste neudělali vůbec nic. Máme nejdražší potraviny ve střední Evropě, konkrétně chci říct dražší než v Polsku, Rakousku i Německu.

A co je vaší prioritou, už jsem tady o tom hovořil. Místo abyste pomohli lidem, tak jim snížíte důchody, máme nejdražší potraviny, horentní ceny energií, přitom jsme vývozcem levné energie, u nás vyrobené levné energie. Ale vy tady máte na programu schůze zítra, že chcete ovládnout politicky Českou televizi, aby vysílali jenom provládní názory. Chcete snížit důchody, to máte na programu příští týden - my proti tomu budeme samozřejmě bojovat, už jsem o tom hovořil, podáme ústavní stížnost, budeme obstruovat - a chcete prosadit korespondenční volbu, abyste mohli, aby bylo možno manipulovat volby, protože sháníte někde nějaké další voliče. Takže to je samozřejmě pro nás úplně nepřijatelné.

A poslední bod, mimořádný bod, na dnešní schůzi Poslanecké sněmovny bych chtěl navrhnout bod s názvem Kvůli Fialově vládě se vlastní bydlení pro pracující s průměrnými příjmy stává nemožné. Takže to je ten název, a nyní bych to zdůvodnil.

Vláda situaci ještě zhorší zvýšením daně z nemovitosti. Průměrná sazba hypotečních úvěrů v České republice vzrostla během února na 6,37 % a je tak nejvyšší za posledních dvacet let. Uvádí to analýza Hypoindex společnosti Fincentrum. Pro příklad: Měsíční splátka hypotečního úvěru ve výši 3,5 milionu korun s dobou splatnosti 25 let vzrostla už na 23 342 korun, přičemž jen za poslední rok se tato částka zvýšila zhruba na (o?) 3 850 korun, což je pro tisíce plátců hypoték už prakticky likvidační. Je také evidentní, že vysoké úrokové sazby markantně snížily dostupnost hypotečních úvěrů pro široké vrstvy občanů a rodin. Získání hypotéky pro pracující s průměrnými příjmy je prakticky nemožné. Jde o další debakl a selhání vlády Petra Fialy z ODS, která se oblasti bydlení, již má v kompetenci ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš z Pirátů, vůbec nevěnuje. Takže samozřejmě selhání celé vlády, ale v prvé řadě selhání Pirátů, protože Ministerstvo pro místní rozvoj - to vede předseda Pirátů Ivan Bartoš, ministr - neudělal nic! Nic! No ne nic, on tu situaci nechal zhoršit. To je neuvěřitelné. Piráti přišli do vlády a ukázalo se, jací jsou diletanti a že vlastně nemají řešení. Naopak se Ivan Bartoš z Pirátů a vláda Petra Fialy chystají situaci ještě zhoršit plánovaným zvýšením daně z nemovitosti, což pro naše občany dále zvýší náklady na bydlení vlastnické i nájemní. Navíc zvýšení této daně má být příjmem státního rozpočtu, a nikoli samospráv.

Hnutí SPD má na řešení této neudržitelné situace jasné recepty: zastropování sazeb hypotečních úvěrů, zavedení výhodných půjček na bydlení pro pracující rodiny anebo masivní státní podpora nové bytové výstavby na úrovni měst a obcí včetně podpory družstevního bydlení. Pokud se tyto změny neuskuteční, tak se mladé rodiny, ale i všeobecně pracující rodiny a všeobecně i občané České republiky vlastního bydlení nikdy nedočkají, a to je samozřejmě pro SBD nepřijatelné. Vláda Petra Fialy a ministr Ivan Bartoš tyto návrhy SPD odmítají, ale zároveň nic pozitivního nenavrhují, takže zase občané jenom ztrácejí čas s touto vládou, protože potřebují bydlení, stojí je to horentní peníze, ale vláda žádné řešení nenavrhuje.

Takže jako pátý mimořádný bod dnešní schůze Sněmovny navrhuji bod s názvem Kvůli Fialově vládě se vlastní bydlení pro pracující s průměrnými příjmy stává nemožné. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad SPD.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní je tedy přihlášena paní místopředsedkyně Dostálová a dále je přihlášen pan místopředseda Havlíček. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, bohužel se dnes dostáváme z mého pohledu do zcela nepřijatelné situace, kterou plánuje současná pětikoalice, a to připravit průměrného českého důchodce jenom v tomto roce o 7 000 korun. Znova to opakuji, jenom v tomto roce o 7 000 korun. Primárním a hlavním důvodem této pro nás zcela nepřijatelné situace je laxnost a nezodpovědnost současné pětikoalice, která nejenom nekomunikuje s opozicí, na to už jsme si trochu zvykli, ale nekomunikuje ani s odborníky, protože nezapočítala mimořádnou valorizaci penzí do státního rozpočtu. Přitom jsme vás tady na půdě Poslanecké sněmovny ve všech výborech my jako opozice na toto upozorňovali, že vám ty peníze chybějí, ale upozorňovala vás na to i Národní rozpočtová rada, že státní rozpočet nepočítá s desítkami miliard korun potřebnými k mimořádné valorizaci důchodů, a to i přes to, že se již měsíce vědělo, že k té valorizaci dojde a že jde o mandatorní výdaj. Navíc Národní rozpočtová rada vysloveně upozorňovala, že vzhledem k vysoké částce nelze rozumně předpokládat, že ji bude možné pokrýt z úspor z jiných položek státního rozpočtu. Nebo si snad vláda myslela, že když v prosinci 2022 schvalujeme státní rozpočet, kdy inflace byla kolem 15 %, že v lednu budou 3 %? To si myslím, že snad nemohla předpokládat žádná vláda, a ono ejhle!, máme inflaci kolem 17 %.

Bohužel pětikoalice, ostatně jako v řadě obdobných situací, tento problém vůbec neřešila a neřeší, tedy zcela vědomě nejenom že připustila celou situaci, ale dokonce tuto situaci sama vytvořila, a dnes chce vyřešit krizovou situaci na úkor skupiny našich občanů, která je nejzranitelnější, která se sama nebude bránit. Vláda totiž ví, že důchodci nevyjdou hromadně do ulic a nebudou protestovat, i když jich je 2,5 milionu. Bohužel, tato skupina obyvatelstva často nemá dostatek sil, aby se sama bránila. A proto chci jasně deklarovat, že my se za tuto skupinu obyvatelstva postavíme, protože ona si už nedokáže navýšit prostředky k životu, a budeme bojovat za to, abychom hloupé kroky vlády eliminovali nebo úplně zastavili. My totiž nezapomínáme na to, že důchodci si svůj důchod poctivě zasloužili svojí celoživotní prací. A věřte mi, že my máme skutečně jedny z nejdelších odpracovaných let v rámci Evropské unie.

Samotná valorizace českých důchodů průměrně o 1 700 korun totiž nemá být reálným navýšením důchodů, ale jde jenom o nominální zvýšení částky, která odpovídá ztrátě hodnoty, reálné hodnoty příjmu důchodců, prostě je to důsledek inflace. Takže my jim nenavyšujeme důchody, ale my jim vyrovnáváme právě zdražování všeho, co se kolem nich děje. Navíc je zcela zřejmé, že inflace, která je dynamizovaná cenou energií a potravin, dopadá na nízkopříjmové skupiny obyvatelstva výrazněji než na vysokopříjmové skupiny a domácnosti důchodců jsou ze své podstaty vždy nízkopříjmovou skupinou obyvatelstva. Navíc je také zcela zřejmé, že důchodci si už vlastní činností svou situací nezlepší. A posílat důchodce pro sociální dávku postrádá smysl, protože odpovězme si na otázku, jakou logiku dává to, že na jedné straně budeme krátit důchody a na druhé straně je budeme posílat pro sociální dávky? Vždyť to je levá a pravá kapsa, pořád tady mluvíme o státním rozpočtu. Naopak sociální dávky, které samozřejmě vedou k digitalizaci, k tomu, aby se už nemuselo chodit na úřady, to je pro důchodce nepřijatelné. Proč si myslíte, že důchodci nežádají o příspěvek na bydlení? No proto, že nejsou schopni v procesu té digitalizace se zorientovat v tak vysokém věku, a než aby se skutečně ztrapňovali a řešili tyto věci pomocí sociálních dávek, raději nežádají o dávky vůbec, a to vede samozřejmě k živoření jednotlivých důchodců. A do této situace, kterou si všichni uvědomujeme, že ten digitalizovaný svět, kam vlastně spějeme, a je to určitě správně pro produktivní část obyvatelstva, pro důchodce je to zcela nepřijatelné a oni tuto zeď, kterou jim pomyslně stavíme, mnohdy nejsou schopni přelézt.

Zásadní je také, že období, za které se valorizace počítá, již skončilo, tedy nárok na tu onu mimořádnou valorizaci již důchodcům vznikl. Nyní, vážení kolegové, běží jenom lhůta, kdy k té samotné valorizaci má dojít, to je všechno. To znamená, pokud se dneska tady fakt legálně a legitimně bavíme o tom, že budeme krátit důchody, tak jednoznačně jednáme retroaktivně. To znamená, že my nemůžeme dneska říkat, že v tomto roce jim zkrátíme důchody, protože ono už to nastalo, to prostě už nastalo a my teď řešíme, v jakém termínu to má být vyplaceno. A co tady řešíme? No, že pan ministr Stanjura zapomněl ty peníze dát do rozpočtu.

Prosím vás, legislativní nouze: legislativní nouze má tři důvody. Za prvé je to bezpečnost. Tady asi ohrožení bezpečnosti našimi důchodci nehrozí. Za druhé to je zdraví. Asi ani zdraví našich důchodců to neohrozí. Maximálně by to mohlo ohrozit tím, že tím, že jim nenavýšíme a nebudeme valorizovat důchody, protože kolem nich je všechno dražší, tak holt samozřejmě budou mít méně peněz na léky, ale to si myslím, že opravdu není důvod na legislativní nouzi. A potřetí je to hospodářská škoda. A já se ptám, kdo tu hospodářskou škodu tedy zavinil? Důchodci? No to snad nemyslíte vážně. Tu hospodářskou škodu, pokud to na tomto budete hrát, tak je to tedy o personální odpovědnosti a osobní odpovědnosti pana ministra financí. Ten měl dát na valorizaci důchodů do státního rozpočtu. A já se znovu ptám: myslel si snad pan ministr Stanjura, že když je v prosinci inflace 16 %, 15 %, že v lednu to budou 3 %? Pokud ano, tak si myslím, že opravdu nezastává svůj post řádně. (Potlesk poslanců ANO.)

Také pro dokreslení situace musím vzpomenout, že v roce 2022 žadatelé o předčasné důchody zavalili Správu sociálního zabezpečení. Totiž kdo si v roce 2022 požádal o předčasný důchod, má dnes měsíčně o několik tisíc více, než kdyby získal řádný důchod až v roce 2023. Ptáte se, jak je to možné? Protože je zcela nelogické, že kdo pracuje déle a podá si žádost o důchod, až na něj bude mít nárok, bude na tom hůře. Já vám ráda odpovím. Opět budu mluvit o laxnosti, tentokrát Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato situace, kdy pan ministr Jurečka zatížil státní rozpočet v době, kdy chce škrtat na zákonné valorizaci, je zcela nepřijatelná. Předčasné důchody jsou možností, to já vůbec nezpochybňuji, ale očekává se, a je to správné a logické, že takový důchod bude menší. Ale opak se stal pravdou a vyvrcholením celé této bizarní a zcela nerozumné situace je včerejší vyhlášení právě stavu legislativní nouze.

Když se na to podívám ještě z pohledu stavu legislativní nouze a toho, na co se to snaží vláda hrát, to znamená na hospodářskou škodu, možnou hospodářskou škodu, ale znovu s obřím otazníkem, protože jak mohla vzniknout tato hospodářská škoda, když každý musel už v prosinci vědět, že k valorizaci důchodů dojde? Tak pan ministr by to ani takto řešit nemusel, kdyby ovšem v roce 2022 nezapomněl požádat Evropskou unii o 53 miliard na evropské projekty, to je takzvaná certifikace projektů. Takže vlastně ta situace vznikla tak, že tím, že pan ministr zapomněl, vláda zapomněla, těch 53 miliard šlo z peněz daňových poplatníků místo toho, aby si do rozpočtu nalil peníze Evropské unie. Přitom 54 miliard - podívejte se na to, o kolik se tady jedná při té valorizaci, která má nastat v červnu, to je zhruba nějakých 30 až 34 miliard, takže on by byl i v plusu, kdyby řádně požádal Evropskou unii o ty peníze.

Vzhledem k tomu, že považuju za zcela zásadní, abychom se o této věci bavili, protože legislativní nouze byla vyhlášena v neděli, takže od včera v podstatě platí vyhlášení legislativní nouze, tak bychom se asi nejdříve měli pobavit o tom, zda to je legitimní a zda vláda udělala všechny kroky k tomu, aby to udělat nemusela, aby nemusela sáhnout na krácení důchodů. A já se ptám - a chtěla bych, aby to bylo zařazeno dnes jako první bod s názvem Krácení důchodů - abychom si odpověděli na pět otázek. Podle mě i my jako opozice, ale i celá veřejnost si zaslouží odpovědi na pět otázek.

První otázkou je: Vyvodí pan ministr financí osobní odpovědnost z nastalé situace? Protože on způsobil to, že vláda, potažmo Sněmovna se tady bude zabývat jedním bodem, vyhlášením legislativní nouze, a to hospodářskou škodou. Takže vyvodí z toho důsledky, kdo zavinil tu hospodářskou škodu? Kdo? Takže bych ráda slyšela odpověď pana ministra financí, jestli se za to cítí zodpovědný, že k této situaci vůbec došlo a že o tomto vůbec na půdě Poslanecké sněmovny jednáme.

Druhá otázka: Přijala vláda všechna možná opatření k tomu, aby zasanovala státní rozpočet jinak než krácením důchodů? A tady samozřejmě opět nastává několik otázek. Máme možnost zmrazit si platy. Udělala to vláda? Zmrazila platy politikům tak, jak to navrhovala opozice poslaneckým návrhem pana Babiše? Nikoliv, my jsme si je pěkně navýšili, máme neskutečné platy, ale budeme krátit důchody našim důchodcům. Druhá věc. Řešila vláda valorizaci u restitucí? Proč provozní náklady u restitucí - toho se to netýká, tam budeme valorizovat o inflaci, ať je jakákoliv? Ale prvním krokem, který tato vláda udělá, je, že sáhne na peníze nízkopříjmovým skupinám našich důchodců. Ještě by se to dalo pochopit, kdyby řekla: Ano, nejdříve uděláme všechny kroky k tomu, abychom důchodcům na peníze sáhnout nemuseli - ale tato vláda jde cestou, že to udělá jako první krok. Jako první krok z toho všeho, aby si naplnila státní kasu.

Třetím důvodem je: Zajistil pan ministr financí zrychlenou certifikaci z evropských fondů, aby co nejrychleji ty vynaložené peníze českých daňových poplatníků byly z evropských fondů vráceny zpět? A tady znovu musím připomenout, že jenom naše vláda vyjednala 960 miliard, prostě necelý bilion korun, z evropských fondů, ale je samozřejmě na této vládě, jak rychle ty peníze dokáže čerpat.

Čtvrtý okruh: Snížila tato vláda počet ministrů? Máme ministra pro evropské záležitosti a předsednictví už skončilo. Hledala vláda i úsporu v těchto kruzích? Proč jich máme tolik, že se ani nevejdou do poslaneckých lavic?

A pátá otázka je: Zabývala se tedy vláda regulací například počtu náměstků, když si schválila neomezený počet náměstků, aby to vzala zpět a řekla: Ano, tam skutečně jsou obrovské náklady na státní rozpočet, takže maximálně jeden, dva?

To jsou všechny ty úspory, které má vláda hledat nejdřív, než sáhne ke kroku, že bude krátit důchody. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Paní místopředsedkyně, bylo to dnes jako první bod? (Poslankyně Dostálová: Ano.) Ano, děkuji. Já se jenom ujišťuju, abych to měla správně.

Následuje pan místopředseda Havlíček, s přednostním právem pak se hlásím já. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, dovolím si navrhnout zařazení bodu, a to prvního bodu dnešní schůze: Protizákonné omezování důchodců.

Tak nám vláda hodila důchodce přes palubu. Místo 1 770 korun jim chce přidat pouze 760 korun, ačkoliv zákon hovoří zcela jasně. Pomíjím to, že je to podle našeho názoru neetická záležitost, že se jedná o podraz. 7 000 korun jenom v tomto roce, ale přepočtěme si to do dalších let a zjistíme, že pro důchodce, který by mohl čerpat takto důchody dalších dvacet let, jsou to statisíce korun. Je to neetické mimo jiné proto, protože oni s tím počítali. Já jsem byl včera v Pardubicích, setkal jsem se tam s přibližně padesáti důchodci. Všichni to měli velmi dobře propočtené a věděli, kolik se jim bude zvyšovat důchod. V tuto chvíli s tím nepočítají, bohužel.

Za další, je to zcela zjevně dvojí metr. Jak budeme vysvětlovat to, že na jednu stranu zde necháme vydělávat energetické společnosti stamiliardy korun, což je mimo jiné i jednou z příčin inflace, protože jsme neuřídili ceny energií, v důsledku čehož jsme tam, kde jsme, ve smyslu jedné z nejvyšších inflací vůbec v celé Evropské unii? Jdeme na to nástroji takovými, že nesrážíme ceny u výrobců elektrických energií, což by bylo nepochybně protiinflační, jako třeba udělali ve Francii, ale že nejdříve necháme vydělat a poté to různým způsobem dotujeme. Ale to je věc druhá. Podstatné je to, že to nás netrápí, že vydělávají neskutečné peníze, a my poté to odebíráme důchodcům?

A ten dvojí metr je i v jiném. Jestliže jsme se jednou rozhodli pro to, že budeme podle inflace upravovat různé výdaje, tedy včetně valorizace důchodů, poté to musíme dodržovat úplně všude, včetně důchodů. Není možné na jednu stranu přes inflaci a přes úrokové sazby vyplácet a úročit to například církevním restituentům. Nic proti tomu, nechť tedy dostanou těch 7,5 miliardy korun za rok 2022 díky vysoké inflaci, protože to mají v rámci inflační doložky, ale poté to musí dostat i všichni ostatní. Není možné jednu skupinu vyeliminovat. Je to maximálně asociální, protože míříme na skupinu, která se nemůže bránit, neumí se bránit. Něco jiného je, když omezíme třicetileté, čtyřicetileté lidi - nemusí to být pro ně jednoduché, ale jsou to lidé, kteří jsou plní síly, jsou to lidé, kteří si možná mohou najít druhé zaměstnání. To není obhajoba, to je realita, to je fakt. Jak tak má činit osmdesátiletý důchodce, který je odkázán na to, co od státu dostane? A navíc podle našeho názoru je to i protiústavní, protože je zde podle celé řady právníků nepřípustná retroaktivita. Jestli se to mělo udělat jakkoliv - to považujeme za špatný krok - poté byl termín do 31. ledna 2023.

Ale co je na tomto úplně nejhorší, je to, jakým způsobem to nyní chcete, vážená pětikoalice, vyřídit, a to je tím, že chcete využít naprosto mimořádný nástroj takzvané legislativní nouze. Copak existují nějaké mimořádné okolnosti, proč tento stav chceme v tuto chvíli spustit? Jsou ohrožena základní práva nebo je ohrožena svoboda? Hrozí zde hospodářské škody? No, popravdě řečeno, hrozí. Hrozí takové, že pokud toto zavedeme, ty hospodářské škody dopadnou na ty důchodce. Ale jinak jsem nezaregistroval, že by v tuhletu chvíli bylo ohroženo nějakým fatálním způsobem naše hospodářství. Nebo je zde taková okolnost, která se vymyká běžnému průběhu politických procesů?

Teď je to do slova a do písmene tak, jak je to v zákoně, protože jestliže toto nezdůvodníte, potom zcela evidentně hrozí to, že Ústavní soud vám tuto novelu, tento zákon může zrušit. Kdo si to vezme na zodpovědnost? A hlavně, prosím, proč se to neřešilo dříve? Já bych rozuměl tomu, že každý z nás máme jiný názor. Ano, vy jste ti, kteří nechtějí valorizovat podle zákona, vy jste ti, kteří se rozhodli hodit důchodce přes palubu. My jsme ti, kteří jim hází záchranný kruh, my jsme ti, kteří tvrdí, že si nemůžeme zchladit žáhu na našich seniorech. Ale jsou to dva politické názory, jeden je váš, druhý je náš. To je celkem regulérní diskuse. Nám vadí to, že chcete snižovat daně loterijním společnostem, nám vadí to, že vás netrápí vysoké zisky energických společností, a nám vadí to, že na to mají doplatit důchodci.

Budiž - můžeme mezi sebou diskutovat, konečně od toho je Sněmovna. Ale nám vadí to, že ten zákon chcete znásilnit. I když máme jiné názory, i když se na tom nesejdeme, nemůžete přece jít tímto způsobem! To, že vám hoří termín 22. 3., protože pokud se to nezvládne do téhleté doby, tak je problém, tomu rozumím velmi dobře, ale proč se to tedy neřešilo dříve? Věděli jste velmi dobře, velmi dobře jste věděli od podzimu, od konce roku zcela jistě, že bude třeba finančních prostředků pro valorizaci důchodů. Bylo na ne 99 %, bylo na 100 % jisté to, že přírůstek indexu spotřebitelských cen bude přes 5 %. To znamená, vy jste věděli, že se budou muset vyplácet důchody nebo že se bude muset zvyšovat důchod přes valorizaci. Vy jste si přesto dali čistou nulu do rozpočtu a věděli jste, že na to budete muset reagovat. Můžeme se bavit o tom, jestli to bylo 34 miliard korun a vy jste se rozhodli, že to seknete na těch 15 miliard korun, to znamená, odrbete důchodce o 19 miliard korun, ale věděli jste, že tohle to budete muset udělat. Proč jste to tedy neřekli? Proč jste to zavčasu neřešili? Pak bychom se vyhnuli stavu legislativní nouze. A mohli jsme si od prosince toto říkat - vy byste říkali, že důchodcům nic nedáte, v pořádku. My bychom říkali, že byste jim měli dát. Měli jste na to dostatek prostoru, vy jste to neudělali. A prosím pěkně, nelžeme si do kapsy, proč jste to neudělali. Neudělali jste to proto, protože byly prezidentské volby a protože jste nechtěli tohleto téma citlivé vytáhnout ven, a udělali jste to až nyní, a o to je to horší, že si berete jako beranidlo v tuhletu chvíli právě důchodce pro to, abyste se vyhákli z toho průšvihu, ve kterém dneska jste, to znamená, v časovém presu, ačkoliv vás na to upozorňovali všichni kompetentní. Museli jste vědět, že vás na to upozorňují ekonomové, že máte nulu v rozpočtu a že to je nesmysl. Upozorňovala vás na to Národní rozpočtová rada a pochopitelně upozorňovali jsme nás na to tady my. Paní předsedkyně Schillerová několikrát tohleto zdůrazňovala. Vy jste se vysmívali, anebo jste mlčeli.

Takže prosím pěkně, žádná přírodní katastrofa. Katastrofa je vaše vládnutí. Katastrofa je vaše hospodářská politika. Katastrofa je způsob, jakým řídíte tuto zemi. Já jsem kdysi řekl, že vaše hospodářské řízení země není vůbec hospodářské, ale že to je účetní řízení. Já se musím omluvit všem účetním, protože tohleto by žádný účetní neudělal. Pokud ví, že něco nastane, tak se na to připraví. A vy si dáváte do rozpočtu celou řadu jiných věcí, u kterých taky nejste stoprocentně přesvědčeni, jak ještě dopadnou. Můžeme se bavit o daních z příjmu právnických osob, fyzických osob, v zásadě téměř u všeho. Tohleto bylo jistější než cokoliv jiného. Toto je způsob řízení země Pat a Mat, pat- a matovské řízení, přičemž ten mat dostali bohužel ti nejzranitelnější, a to jsou důchodci. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji, pane místopředsedo. Já vás požádám takto přes mikrofon, jestli byste mě vystřídal, protože není tady žádný jiný místopředseda.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Myslíte jako na pozici předsedkyně.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová V řízení schůze, ano, ano.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já jsem si myslel, že už jste si to vzala k srdci. (Oživení v sále, potlesk z lavic ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová (Také se smíchem.) Já chci odpovědět paní předsedkyni Schillerové, která mě vyzvala, tak vás chci poprosit takto, protože nemám jak jinak to vyřešit.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Paní předsedkyně, máte slovo.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Ještě to zas nemáte tak natrénované, takže je to dobré, ještě tam se vrátím, do řízení. Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, já budu reagovat jenom velmi stručně, jak jsem byla vyzvána, zejména tedy paní předsedkyní Schillerovou, protože navrhuje bod Nadužívání legislativní nouze. My jsme si v legislativní nouzi v minulém volebním období zvykli schvalovat zákony, bylo to tehdy 33, takže tam se určitě o nadužívání této možnosti dá uvažovat, a proto je mi až trošku žinantní, že musím připomenout znění jednacího řádu, nicméně já jej připomenu. Podle § 99 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, vyhlásí předseda Sněmovny na návrh vlády k projednání vládního návrhu zákona za stanovených podmínek stav legislativní nouze na určitou dobu. Vláda svým usnesením takto učinila a navrhla dne 20. února 2023 mně, tedy předsedkyni Poslanecké sněmovny, aby pro projednání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, byla právě legislativní nouze vyhlášena, a tedy abych vyhlásila stav legislativní nouze právě podle toho citovaného § 99 zákona. A tedy opravím paní místopředsedkyni Dostálovou, nebylo to v neděli, ale bylo to v pondělí, tedy včera, 20. února.

A teď cituji ze stanoviska legislativního odboru k podmínkám vyhlášení stavu legislativní nouze. Z uvedeného slova "vyhlásí" lze dovodit, že předsedkyně Sněmovny je povinna na návrh vlády stav legislativní nouze vyhlásit. Tento závěr vyplývá i z komentáře k zákonu o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Je to takováto opravdu velmi tlustá kniha od paní Syllové a kolektivu, kde na straně 552 konkrétně, pokud byste si to tam sami chtěli ověřit, je napsáno, cituji: "Stav legislativní nouze vyhlašuje na základě iniciativy vlády předseda Sněmovny. V tomto ohledu nemá předseda Sněmovny prostor pro zhodnocení, zda nastaly zákonné předpoklady pro vyhlášení tohoto stavu, pouze reaguje na vládní návrh. Zhodnocení, zda nastaly tyto podmínky, může provést Sněmovna v rámci oprávnění, která jsou jí svěřena tímto ustanovením."

Nicméně cituji dále ze stanoviska legislativního odboru, nikoliv už teď z komentáře paní Syllové a kolektivu: "Výše uvedeným způsobem bylo dosud vždy ve sněmovní praxi postupováno, tj. předseda Sněmovny vyhlásil na návrh vlády stav legislativní nouze a jeho trvání nebo zrušení následně posuzovala právě podle § 99 celá Sněmovna. Podle našeho názoru nepřísluší předsedkyni Poslanecké sněmovny posuzovat splnění podmínek pro vyhlášení stavu legislativní nouze s tím, že po jejím vyhlášení tohoto stavu může tyto podmínky posuzovat a stav legislativní nouze potvrdit nebo zrušit pouze celá Poslanecká sněmovna. Jestliže by předsedkyně Poslanecké sněmovny sama rozhodla o tom, zda stav legislativní nouze vyhlásí, nebo nikoliv, zasahovala by tím neoprávněně do kompetencí celé Poslanecké sněmovny." Konec citace ze stanoviska legislativního odboru.

Proto to tady říkám, abychom tento kontext věděli. My se k projednávání tohoto tisku dostaneme v příštím týdnu, schůze ještě nebyla svolána, nicméně mimořádná schůze se předpokládá, že bude svolána na úterý 28. února, a jak si jistě všichni právě z těch mnoha desítek případů, kdy už jsme tak činili, a v tomto volebním období to bylo oproti tomu minulému jenom 16krát, tehdy to bylo 33krát, tak my budeme nejdříve vést rozpravu právě k tomu, zda potvrdíme, nebo nepotvrdíme vyhlášený stav legislativní nouze, tedy zda s tím souhlasíme, či nikoliv, zda budeme v tomto režimu podle toho zmíněného paragrafu jednacího řádu Poslanecké sněmovny vůbec ten zákon dále projednávat.

Takže považovala jsem za důležité, protože je to tady častokrát skloňováno, tady tyto souvislosti tady říci. Konstatuji fakta, nevedu teď diskusi nad tím, jak zdůvodnila vyhlášení stavu legislativní nouze nebo tu žádost sama vláda. V minulém volebním období se zavedla praxe, tedy za pana předsedy Vondráčka, za vlády Andreje Babiše, že zdůvodnění stavu legislativní nouze se nachází v důvodové zprávě samotného návrhu zákona. To znamená, pokračujeme ve stejné praxi, která byla v minulém volebním období za vlády hnutí ANO nastolena. To jenom k tomu, jak to probíhá. A tuto debatu si jistě odehrajeme právě poté při tom tisku, který budeme projednávat na mimořádné schůzi. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní předsedkyně. Kolegyně, kolegové, vítám vás a přebírám řízení schůze. Budeme pokračovat v jednání. S přednostním právem se přihlásila paní předsedkyně Schillerová. Jenom upozorňuji, že jsme v bodě program.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Ano, paní místopředsedkyně, nicméně já s přednostním právem můžu vystoupit kdykoliv. (Místopředsedkyně Kovářová: Samozřejmě, můžete.) Děkuju. Děkuju mockrát, jenom abychom si to ujasnili.

Děkuju paní předsedkyni, že vystoupila, to jsem ani nečekala, takže děkuju za to. Nicméně co jsme se dozvěděli od paní předsedkyně? Odcitovala nám tady jednací řád. Nemusí vám to být žinantní, my umíme všichni číst a všichni jsme si to přečetli. Já bych si nedovolila jít diskutovat na toto téma, aniž bych znala tuto legislativní úpravu. Samozřejmě znám i ten komentář, leží každý den na mém stole a nesčetněkrát jsem v něm listovala. Ale i když vy musíte vyhlásit, pokud vláda se na vás obrátí s tímto návrhem, tak vy to můžete komentovat. Vy to můžete komentovat slovy, paní předsedkyně, prostřednictvím paní místopředsedkyně, že tam nebyly naplněny podmínky, a já nevidím naplnění podmínek pro stav legislativní nouze. Když se podívám do úplně stejného komentáře, ze kterého jste citovala, tak zrovna tam vidím - budu jenom ve stručnosti, nechci vám tady předčítat, to si určitě odehrajeme i příští týden - ale "za předpoklad vyhlášení výjimečného stavu nelze pokládat každou hrozbu negativních důsledků. Musí jít o takovou okolnost, kterou představují přírodní katastrofy, jejichž typová závažnost" - a to už je tam odkaz na ústavní nález 55/10, myslím, že jste se také o něj opírala - "k vyhlášení stavu legislativní nouze z důvodu hrozících značných hospodářských škod je třeba, aby přistoupila závažnost poměřená v návaznosti na ústavní zákon o bezpečnosti, a je třeba, aby zároveň byla zásadním způsobem ohrožena bezpečnost státu či byla ohrožena práva či svobody občanů. To platí zejména pro situace, kdy rozhodnutí o použití stavu legislativní nouze nebylo dosaženo konsenzuálně či alespoň většinou nezbytnou k přijetí ústavního zákona, pak je to mírnější" a tak dále.

To znamená, cituji úplně ze stejného komentáře, opírám se o úplně stejné ustanovení, a nevidím tam ty důvody na tom 16řádkovém odůvodnění vlády. Ano, vy jste připomněla legislativní nouze, kdy bylo navrhovaného schválení zákonů ve stavu legislativní nouze v době naší vlády, za minulého vedení Poslanecké sněmovny, kdy byl předsedou Radek Vondráček. Nemyslete si, on se také velmi nad tím zamýšlel, a ty diskuse probíhaly, ale tady byla bezprecedentní situace. Nechci teď mluvit o tom, že vy jste říkali, že budete lepší a horší... Ne, já to chci poměřovat tou skutečností. Tehdy tady byl prostě nebezpečný virus. My jsme nevěděli, jak se zachová, co bude dělat, celý svět to řešil, a potřebovali jsme rychle řešit buď nějaká opatření, se kterými neměl nikdo zkušenost - nevymlouvám se, nefňukám, potřebovali jsme řešit rychlou pomoc, třeba pro živnostníky, kterým se zavřely provozy. Tady byly důvody, tady skutečně hrozily hospodářské škody. Prostě tady byly důvody a nakonec Sněmovna a tehdejší opozice také - neříkám, že vždy - ale také nás podpořila, což samozřejmě mělo i potom větší sílu, kdyby ta věc doputovala k Ústavnímu soudu, protože tam byla podpořena ústavní většinou. My jsme si toho byli vždycky vědomi, proto jsme se i snažili s vámi o tom debatovat. To neslyším. Tady je autoritativnost, tady je prostě arogance, argumentace typu - řekne pan ministr Jurečka: No, co nám zbývá, když opozice zavetuje zkrácení lhůt? My musíme jít ve stavu legislativní nouze. To přece není možné! Takhle nemůže ministr a vicepremiér argumentovat, předkladatel toho zákona! On musí říct, tady jsou ty důvody. Ale vy je nemáte! Vy je nemáte. Žádný z těchto důvodů není naplněn a já poslouchám pečlivě i v médiích vyjádření různých ústavních právníků. Oni samozřejmě jsou obezřetní, vědomi si toho, že o tom bude pravděpodobně rozhodovat Ústavní soud, pokud se vám to podaří na sílu protlačit - ale to nás ještě budete muset přetlačit, aby se vám to podařilo protlačit - tak samozřejmě, uvědomují si, že konečné rozhodnutí bude v rukou Ústavního soudu, ale včera jsem poslouchala třeba ústavního právníka z Univerzity Karlovy, teď mi vypadlo jeho jméno, a on tam říkal v České televizi, že vidí právě nejzásadnější problém v tom, že to bude schvalováno ve stavu legislativní nouze, že ten problém je pro něj zásadnější než ty další body, které samozřejmě půjdou k tíži.

Takže, paní předsedkyně, víte, před chvílí mně poslal někdo na WhatsApp váš starý tweet. Je - pokud tady vidím dobře datum, pokud ne, tak se omlouvám - z 24. listopadu 2021, kdy vy jste zřejmě odpovídala nějak nebo si psala s paní tehdejší ministryní práce a sociální věcí Janou Maláčovou, a vy jí tady říkáte: "Vážená paní Maláčová," cituji váš tweet, "opravdu se domnívám, že zdůvodnění nutné je. Nechci pokračovat v trendu nastoleném současnou vládou, kdy bylo právo obcházeno a zároveň s tím nález Ústavního soudu, který podmínky vyhlášení legislativní nouze jasně vymezil. Pro mě není právní stát jen slovo." Konec citace vašeho tweetu. Kde se stal ten posun? Kde se pro vás stal tedy právní stát jen slovem? Okamžikem, kdy jste usedla na to nejvyšší místo ve Sněmovně? Kdy se stal? (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.) Protože já si myslím, že měřit by se mělo v každé chvíli, v každý moment pořád stejně, a hlavně pořád podle práva.

Já se teď zamýšlím nad tím, samozřejmě je to otázka, co s tím teď dál, a myslím si, že nejčistší by bylo to, kdyby tato Sněmovna rozhodla o zrušení stavu legislativní nouze a prostě ten návrh, byť bytostně s ním nesouzníme, nesouhlasíme a budeme se za něj rvát, tak aby se projednával klasicky.

Vy jste jenom čekali na prezidentské volby, na jejich konec, protože toto by mělo potenciál zamíchat velmi kartami, velmi kartami! (Potlesk několika poslanců z řad hnutí ANO.) A vy jste si toho byli velmi vědomi.

Takže já dávám procedurální návrh, aby tato Sněmovna hlasovala o zrušení stavu legislativní nouze. Děkuju vám.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Já se tedy domnívám, paní předsedkyně, že nevedeme rozpravu o stavu legislativní nouze... o pořadu schůze. Prosím, pane předsedo. Pan předseda Benda.

 

Poslanec Marek Benda: Já se moc omlouvám paní předsedkyni Schillerové, víte, že já jsem vstřícnost sama, ale jsme v programu schůze, nejsme v bodě k vyhlášení stavu legislativní nouze. Teď nemůžeme hlasovat, teď můžeme hlasovat možná o procedurálním návrhu na přerušení na deset minut, půl hodiny, hodinu, ten si pro mě za mě podejte, ale dokud nemáme schválený program schůze, nemůžeme hlasovat o tomto bodu. (Poslankyně Mračková Vildumetzová nesouhlasí se stanoviskem.) Protože nemáme schválený program schůze, to je poměrně jednoduché.

Já tady také můžu třeba navrhnout, že odvoláme místopředsedu Sněmovny, a budeme se tvářit, že o tom můžeme hlasovat, ale to hlasovat nemůžeme. Možná poprosím paní předsedající, ať vyhlásí pětiminutovou přestávku, že si tady dáme nějakou lehoulinkou poradu s předsedy klubů, ale pokládám tyto návrhy fakt za úplně nesmyslné.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Jestli mohu poprosit, nechám vás, paní předsedkyně, vystoupit, a poté bych skutečně vyhlásila pětiminutovou přestávku, abychom se poradili s legislativou. Děkuji.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Paní předsedkyně, určitě se poraďte, ale je to procedurální návrh - když tak opřete to o konkrétní ustanovení jednacího řádu, proč to nejde. Já se tady dívám na § 99 odst. 1, stav legislativní nouze byl vyhlášen, a vy byste měla nechat okamžitě hlasovat o procedurálním návrhu. A jestli ne, tak mi to opřete o konkrétní paragraf. Pořád se učíme, pořád se někam vyvíjíme. Vy jste nás dostali do situací, které se tady nikdy neřešily, které jste tady nikdy neřešili, tak pojďme je nějakým způsobem vyřešit. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, ještě pan předseda Benda.

 

Poslanec Marek Benda: Já se omlouvám paní předsedkyni, ale jsme ve stavu schvalování programu schůze. To, že se odvoláváte na § 99 odst. 1, Sněmovna nepochybně může stav legislativní nouze zrušit nebo omezit dobu, ale musí to být bod, který projednává. Nemůžeme si vymýšlet body jako libovolné procedurální body, že navrhneme zrušení toho či onoho v průběhu projednávání schůze, to se na mě nezlobte, a už vůbec ne v průběhu projednávání programu. Tohle musí být zařazeno jako bod programu, stejně jako musí být zařazen případný bod na zkrácení lhůty mezi prvním a druhým čtením, který byl dneska navržen, minule námi řádně signalizován. A nemůžu přijít proto, že mám v jednacím řádě napsáno, že to můžu udělat, tak to můžu udělat v kteroukoliv denní i noční hodinu, to se na mě nezlobte, na tento typ výkladu já nejsem ochoten přistoupit, protože pak mě tady budete ten příští týden týrat celé noci s nejrůznějšími, naprosto nesmyslnými návrhy. Nepřistupuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Paní předsedkyně.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji za slovo. Já se domnívám, že tento návrh není hlasovatelný, paní předsedkyně, prostřednictvím paní místopředsedkyně, protože legislativní nouze tak, jak o to vláda i z logiky toho paragrafu v jednacím řádě žádá, se vztahuje k určitému tisku, a my jsme opravdu v pořadu schůze, takže navazuji na to, co tady řekl předřečník. Tento procedurální návrh je vlastně nehlasovatelný, protože legislativní nouze se potvrzuje právě v té debatě, jak jsem tady citovala z výkladu jednacího řádu, ke konkrétnímu tisku. My se v tuto chvíli ale ještě nedostali ani k tomu, abychom měli prohlasován pořad schůze, a ještě je tam tolik přihlášených, že se k tomu jen tak nedostaneme, takže nepovažuji tento návrh za hlasovatelný.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Paní předsedkyně, já bych se odvolala na § 99 odst. 4, a v tomto případě bych dala za pravdu paní předsedkyni, který zní: "Ve stavu legislativní nouze posoudí Sněmovna před projednáváním návrhu pořadu schůze, zda stav legislativní nouze trvá" a tak dále. Ale já se domnívám, že my nemáme na pořadu toto jednání a nemáme to na pořadu a v návrhu programu. Pokud máte jiný názor, prosím, předneste, a pokud ne, tak navrhuji, abychom opravdu přerušili schůzi na 10 minut a projednali to s legislativou. Děkuji.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuju, paní místopředsedkyně. Já tedy v reakci jak na paní předsedkyni, prostřednictvím vás, paní místopředsedkyně, tak teď na vás, vaším prostřednictvím, já si myslím, že ten odstavec čtvrtý hovoří o něčem jiném, že prostě byl schválený stav legislativní nouze a my máme další zákony, které v tom stavu budeme projednávat, a proto o tom hlasujeme. To není ta situace, která je teď.

No, já vám řeknu takto. Samozřejmě, mohla bych teď dát námitku proti řízení, že se nehlasovalo, a podobně - jsem také vstřícnost sama, jak říká pan předseda Benda, pojďme si to říct. Ale já chci upozornit ještě na jednu věc. Ukazuje to právě zoufalost toho, že vy nemáte ty podmínky naplněné. Vůbec nemáte naplněné podmínky na tu krádež za bílého dne, kterou chcete udělat vůči důchodcům. Děkuju. (Potlesk poslanců z řad hnutí ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Jenom podotýkám... ještě chce někdo vystoupit? Nikoli, tak chvilku vyčkáme.

Já tedy navrhuji, abychom schůzi přerušili na pět minut, to znamená do 15.51, abychom se poradili s legislativou, a prosím předsedy klubů, aby přišli ke mně. Děkuji. Prosím.

 

(Jednání přerušeno v 15.47 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 15.51 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, jenom konstatuji, že prodlužujeme pauzu o dalších 5 minut do 15.56.

 

(Jednání přerušeno od 15.51 hodin do 15.56 hodin.)

 

Vážené kolegyně, vážení kolegové, budeme pokračovat v našem jednání. Podle mne je tento návrh, který přednesla paní předsedkyně Schillerová, nehlasovatelný. Je to také v souladu se stanoviskem legislativy, a jak jsme slyšeli, i dle poslaneckých zvyklostí. (O slovo se hlásí poslankyně Schillerová.) Paní předsedkyně se hlásí. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, paní místopředsedkyně. My jsme tady měli kratičkou poradu. Vnímám určitá stanoviska. Je to zase nová zkušenost, kterou bychom si tady měli nějakým způsobem odehrát a vyříkat výkladově. Každopádně chci, aby Sněmovna hlasovala o tom, že dávám námitku proti vašemu postupu, že jste nepřipustila hlasování o mém návrhu, a že jste vlastně tedy prohlásila tento návrh za nehlasovatelný. Takže prosím, žádám, aby toto bylo odhlasováno. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, zaznamenala jsem vaši námitku proti postupu předsedajícího. Zagonguji a přivolám kolegy a kolegyně z předsálí.

Zaznamenala jsem žádost o odhlášení. Všechny vás odhlásím a poprosím vás, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami.

Než se ustálí počet hlasujících, přečtu omluvy: omlouvá se Bělohlávková Romana od 15 do 16 hodin - pracovní důvody, Radim Fiala celý jednací den - pracovní důvody, Langšádlová Helena bere zpět svou omluvu do 15.30.

 

Ještě chvilku vyčkáme a připravíme se na hlasování s tím, že hlasujeme o námitce proti postupu předsedající.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 2, přihlášeno 169 poslanců a poslankyň, pro 77, proti 89. Návrh byl zamítnut.

 

Budeme tedy pokračovat v jednání. Měla jsem zde přihlášku pana předsedy Výborného s přednostním právem. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Vládo, kolegyně, kolegové, protože se nám přece jenom ta debata košatí a je poměrně nepřehledná, tak si dovolím jménem poslaneckých klubů KDU-ČSL, ODS, TOP 09, STAN a Pirátů dát prosím procedurálně hlasovat, že dnes podle § 53 odst. 1 jednacího řádu, budeme jednat i hlasovat po 19. i po 21. hodině. Děkuji pěkně.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, zaznamenala jsem váš návrh, že budeme hlasovat a jednat po 19. a 21. hodině.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 3, přihlášeno 170 poslanců a poslankyň, pro 91, proti 76. Návrh byl přijat.

 

Máme zde přednostní právo paní předsedkyně.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, paní místopředsedkyně. No, nemáme schválený program. Teď jste nás poučili, že nemůžeme hlasovat o zrušení stavu legislativní nouze, a o prodloužení času můžeme hlasovat, když není schválený program? Takže prosím o jasné stanovisko, jinak se k tomu postavíme podle toho, jak tady zazní stanovisko zástupce pětikoalice. Prosím, zda by to bylo možné umožnit, jinak musím vzít pauzu a musíme se jít poradit, protože za mě není schválený program. Teď jste řekli, že to má nějaká pravidla, tak je dodržujme vždycky.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pánové, chcete k tomu něco dodat? Já se domnívám, že o procedurálních návrzích můžeme hlasovat i během návrhu programu. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Takže já dávám zase námitku proti postupu předsedající. Takže vy připouštíte to hlasování, paní místopředsedkyně? Chápu to dobře?

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Takže já dávám námitku proti vašemu postupu.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, zaznamenala jsem vaši námitku. Prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Já se moc omlouvám. Můžeme dávat námitky proti postupu předsedajícího, ale nemůžeme dávat námitky proti rozhodnutí Sněmovny. Tato námitka měla zaznít předtím, než Sněmovna hlasovala a odsouhlasila si, že pokračuje ve večerních hodinách. Mimochodem, stalo se to v minulosti. Sněmovna hlasovala a odhlasovala si to, takže nemůžeme dávat námitku proti tomu, co rozhodla Poslanecká sněmovna. Námitka proti postupu předsedajícího měla zaznít dříve.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Trošičku jsme se zamotali. Já v tomto případě bych umožnila hlasování o návrhu paní předsedkyně o námitce proti postupu předsedající.

Pokud nikdo proti tomu nic nemá, zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh paní předsedkyně Schillerové?

Hlasování číslo 4, přihlášeno 171 poslanců a poslankyň, pro 75, proti 54. Návrh byl zamítnut.

 

Budeme tedy pokračovat v našem jednání. Nyní je přihlášena paní poslankyně Věra Adámková a připraví se paní poslankyně Ožanová. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Adámková: Dobré odpoledne. Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych vás požádala o zařazení nového bodu, dnes jako prvního bodu našeho programu, a to je zajištění zdravotní péče pro seniory v naší republice. Byť by se mohlo zdát z toho názvu...

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Omlouvám se, paní poslankyně. Kolegové, kolegyně, pane ministře, prosím o klid. Děkuji.

 

Poslankyně Věra Adámková: Já se také omlouvám. Můj hlasový fond není tak velký, abych to dokázala překřičet.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, jistě. Kolegové to budou respektovat a utiší se. Děkuji.

 

Poslankyně Věra Adámková: Byť by se mohlo zdát, že toto je téma, které je pouze pro rezort zdravotnictví, tak je to omyl. Zdravotnictví pouze musí zvládat potom dopady toho, čeho se bohužel můžeme stát svědky.

Pojďme se podívat, co dnes znamená zajistit si zdravotní péči. Bohužel rozhodnutím, které jsme se dozvěděli i z médií, a je tedy potvrzeno, že opravdu má dojít ke snížení valorizace důchodů, opravdu významným způsobem může dojít k poškození zdravotní péče nejen o seniory, ale bohužel i rodin ostatních. V médiích jsem se doslechla, že se tedy má jednat o jakési posílení i mezigenerační solidarity. S tím nemám žádný problém, to je v pořádku, rodiny si jistě mají pomáhat. Ale můžete mi vysvětlit, jak ty rodiny, které už teď nedosahují ani na průměrný plat, s velkou bídou zajišťují pro své děti některé aktivity, pro vaši informaci zhruba 25 % dětí školou povinných neabsolvuje z finančních důvodů žádné kurzy, jako jsou kurzy lyžování a podobně, a my toto ještě zvýšíme a těmto rodinám řekneme, že mají připlácet dědečkovi na jeho léky? No, někdo si to jistě dovolit může, ale naprostá většina, vážení přátelé, v naší zemi si to dovolit nemůže.

Protože mám docela ráda čísla, tak pojďme se podívat na některá čísla, která jsou veřejně dostupná, mám je ze zdrojů, které jsou kdykoliv dohledatelné. Ceny potravin, jak jsme tu už dnes slyšeli, to jsou nárůsty v desítkách procent, pro mě třeba v neděli v Kauflandu mléko 42 korun. Zdá se vám to normální? Mně tedy ne. Jablka 60 korun. Hovořím s výrobci, kteří tvrdí, že je prodávají za 15. Jsou to opět věci, které jsou doložitelné. Já samozřejmě nevím, kde je celá pravda, ale pojďme si o tom povídat, jestli vás to opravdu zajímá. Já o tom začínám pochybovat.

Můžeme říci, že v zájmu toho, že samozřejmě v naší republice je 8 až 10 % lidí s poruchou metabolismu cukru nebo s diabetem, že zvýšení ceny cukru je výchovné. No, to by bylo úsměvné, protože bez cukru se nemůže vyvíjet třeba dětský mozek. Takže pro jistotu zhoršíme úplně všechno.

Pojďme se podívat na čísla Eurostatu, já samozřejmě jiná ani nebudu uvádět. Takže nárůst meziročně u nás potravin 27 % v průměru, ale já se nechci dívat na východ, to opravdu ne - Německo má 20 a Francie 13 při úplně jiných příjmech, upozorňuji.

A potom se pojďme podívat na další zabezpečení zdravotní péče. Víte dobře, že stát se samozřejmě vždycky snažil nějakým způsobem vracet lidem, kteří připlácejí na své léky, po skončení roku náklady. Obecně se mezi lidmi myslí, že to je 5 000 korun. To je omyl, přátelé, to není 5 000 korun. Ono to je 5 000 korun pro ten věk, kde to nejméně potřebují, ale v době, kdy je stabilní situace, ti lidé mohou předvídat věci, které budou, tak dobře, oni se s tím nějak vypořádají. Ale naopak, abychom tam zvyšovali finanční řekněme pohodu těchto lidí, kteří již nemohou pracovat a zatěžovat své děti tím, že by je měly na starosti, mi věřte, že je téměř nemožné v mnoha případech. Tady, u těch 200 lidí, by to asi šlo, ale ono venku žije přes 10 milionů jiných lidí, a ti si to tedy rozhodně dovolit nemohou. Takže tam je to pouze nad 70 let věku 500 korun. Na jeden recept vám napíšu dvojnásobek, budete ty léky potřebovat a budeme volit léky relativně levné. Prostě tak to je.

Pojďme se podívat, co ta mladá rodina, která by tedy měla pomáhat svému dědečkovi, tatínkovi, musí zabezpečit. Za prvé, víte dobře, že průměrný plat - jsou různé údaje - okolo 30 až 60 % osob nemá. Průměrný plat v Praze přes 39 000, prosím pěkně, a budeme si říkat jednoznačně, nemá mladý lékař, nemá zdravotní sestra, nemá pedagog. Nebudu vůbec hovořit o tom, že to samozřejmě nemá ta osoba, která celý den velmi tvrdě vyndavá zboží v kterémkoliv velkém obchodě, A věřte mi, že ji hodně bolí záda koncem směny.

To jsou pouze čísla. Víte, že matematika je úsměvná, krásná, mám ji ráda, ale průměr je opravdu pouze číslo, které obvykle vůbec nevyjadřuje nic z toho, co je pravda. Také u těch udávaných průměrů nikde nikdo neudává směrodatné odchylky, abychom s nimi mohli pracovat, čili to jsou čísla, která buď se mohou vysvětlovat dobře, ale bohužel v tom dopadu to tak úplně není jednoduché. Když se podíváme na to, co stojí, třeba Středočeský kraj, jesle. Jestliže chceme těmto lidem, mladým rodinám, které mají nízký příjem, a nemohou mít třeba vyšší, protože pracují krátce, tam nemám problém, oni dávají své děti samozřejmě do těchto předškolních zařízení, tak obvykle za měsíc platí okolo 14 000 korun. A jestliže mají ty děti dvě, přátelé, oni tolik ani neberou, co by za ty dvě děti do těch jeslí dali. Tak jim dáme ještě toho dědečka, no, to bude výborná věc. Když se dostanou do mateřské školy, tam dobře víme, že už ta situace je trošku lepší, nicméně je to průměr zase všech průměrů okolo 5 až 7 tisíc korun. To je pro ty lidi také opravdu hodně, a buďme rádi, že to zaplatí těm dětem. Ale nemůžeme říci, že tedy mezigeneračně mají být solidární ještě se svými řekněme rodiči - byť ano, mají, jistě, z toho morálního hlediska s tím nemám žádný problém, jenom oni na to asi nebudou mít. Takže v tom případě bude docházet nejenom ke zhoršení zdravotní péče, a to je to, co si troufám tvrdit, že vím, o čem mluvím, pro ty seniory, ale my už to vidíme dnes příkladně na dětské stomatologii. A to fakt není úsměvné, protože ti lidé tam smlouvají, jakou plombu, jestli vůbec rovnátka a jaká, protože na to prostě nemají. Takže není možné šmahem říci, že zatížíme tyto mladé rodiny generační solidaritou se staršími členy jejich rodiny, jako by to bylo samo sebou. Ti lidé by byli solidární, až by se třeba opravdu roztrhli, ale oni na to prostě nemají a evidentně míti nebudou, protože tato inflace, která je u nás, je opravdu neskutečná.

Takže prosím, vezměte toto v potaz. Není to vůbec otázka politická. Vidíte, že nikoho neobviňuji, nikomu nenadávám, byť samozřejmě vždycky za všechno může vláda, od toho tam také je, aby dělala dobrá rozhodnutí. Týká se to mnoha ministerstev, to není interpelace na jednoho ministra. A pojďme tento bod zařadit. My vám za to poděkujeme. Budeme rádi, když si s námi budete povídat. Děkuji. (Potlesk v levé části jednacího sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí paní poslankyně Ožanová a připraví se paní poslankyně Maříková. Máte slovo, prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji vám. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, mám návrh nového bodu a myslím si, že v rámci kontextu, co už tu dnes zaznělo, se nebudete divit. Můj název bodu je Zneužití legislativního stavu nouze. Já si myslím, že to není nadužívání, omlouvám se, paní předsedkyně, ale rovnou zneužití. Já to považuji za amorální, to, co předvádíte. Já totiž jsem si přečetla to odůvodnění, proč má být legislativní stav nouze. Víte, vážené dámy a pánové, proč? Mimochodem legislativní stav nouze už platí. Odůvodnění je, že by vznikly značné hospodářské škody. Tak já nevím. Když je důchodce celý život odváděl do penzijního systému peníze, tak tím, že jde do důchodu a čerpá, způsobuje zjevně státu škodu? Takže rozumím, důchodci způsobují hospodářské škody již svou samotnou existencí? Pokud by důchodci neexistovali, nebyly by hospodářské škody? Jak tomu mám rozumět? Vy důchody nazýváte hospodářskou škodou? Prosím vás, takovéto odůvodnění legislativního stavu nouze je přinejmenším amorální, a ne pouze protiprávní. Zvažte to. Opravdu se domníváte, že toto obstojí případně u soudu?

Chtěla bych vám jen připomenout, že se hodně mýlíte, pokud se domníváte, že všichni důchodci mají krásné důchody v průměrné výši, jaká je, že valorizace jsou zlo. Zeptejte se důchodců, kteří mají více než osmdesát let, jaké oni mají důchody. Udělejte si statistiku výše důchodů přestárlých důchodců. Zjistíte, že díky tomu, že neexistovaly valorizace, tak lidi, kteří celý život pracovali, mají peníze ve výši, v jaké v současné době dostávají lidé dávky, kteří nikdy nepracovali. Jsou to lidé, co odváděli peníze, mají 13 000! Celý život pracovali, lidé například ve zdravotnictví. Zdravotní sestry mají většinou, pokud jim je nad osmdesát let, důchod 13 000. A vy říkáte, že způsobují státu hospodářské škody, když jim náhodou přidáte zákonem stanovenou valorizaci. Takže za mě je to opravdu zneužívání legislativního stavu nouze a domnívám se, že by měla být dána možnost diskutovat našim koaličním kolegům o tomto bodu již dnes. Proto navrhuji tento bod a navrhuji jej jako první, protože za mě je to prostě zvůle - nenazývejme to jinak - zvůle vlády, protože nemám pro to jiný termín. Jestliže se mnou nesouhlasíte, odsouhlaste můj návrh bodu programu, abychom spolu o tom mohli diskutovat. Takže pokud vám vadí to, že existují důchodci a způsobují hospodářskou škodu tím, že berou důchody, tak fakt ne. Jestliže se mnou nesouhlasíte, schvalte bod a můžeme diskutovat, já se na to těším. Proč jsem taková ostrá? Právě proto, že bych s vámi chtěla o tom diskutovat.

Děkuji. Mimochodem - jako první bod dnešního jednání.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, paní poslankyně, zaznamenala jsem váš návrh. Nyní vystoupí paní poslankyně Maříková a připraví se paní poslankyně Šafránková.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já bych chtěla navrhnout nový bod s názvem Diskuse o návrhu Ministerstva financí na zvýšení zdravotního pojištění. Lidem, kteří nechodí na preventivní prohlídky, by se mohlo zvýšit zdravotní pojištění, tak zní jeden z návrhů Ministerstva financí. Martin Šamaj, poradce ministra financí, představil tento návrh, kterým chce ministr financí Zbyněk Stanjura léčit státní rozpočet. Ve státní kase chybí desítky miliard, na Ministerstvu financí proto vymysleli, jak vytáhnout z peněženek lidí nějakou tu kačku navíc. A na kom si chce Zbyněk Stanjura léčit rozpočet? No, třeba na zlobivých pacientech, tedy těch, kteří nechodí pravidelně na preventivní prohlídky. Jenomže lékařská péče není ve všech regionech stejně dostupná. Lidé mají například problém s dostupností stomatologické péče. Řada lidí nemá několik let zubaře a žádný lékař je nechce přijmout. Nějakou tu korunu by si měli připlatit také ti, co hazardují se zdravím, například lyžaři, kteří jezdí bez helmy. Pokud by se zranili, mohli by podle návrhu Ministerstva financí zaplatit za lékařskou péči více než ti, kteří helmu mají. Odvod by se jim mohl zvýšit o 1 procentní bod na 5,5 % ze mzdy. Naopak dražší zdravotní pojištění by se netklo kuřáků, obézních lidí nebo konzumentů alkoholu či návykových látek. Kouření a obezita jsou ale podle statistik i názorů lékařů jedny z nejčastějších příčin různých chorob a předčasných úmrtí. Způsobují si třeba srdeční onemocnění tito lidé nebo rakovinu. Léčba nemocí s nimi spojených stojí ročně miliardy korun. 18 % žen a 21 %mužů v Česku loni trpělo obezitou a jejich počet stále stoupá. Právě nadváha je jednou z příčin civilizačního onemocnění. S tím je spojený vyšší krevní tlak, zvýšené tuky v krvi, zvýšený cholesterol. Nejčastější příčinou úmrtí v Česku jsou srdeční onemocnění. I ta bývají spojená s obezitou. Na civilizační choroby si navíc zadělává i ten, kdo třeba kouří.

Minulá vláda Andreje Babiše rozdělovala lidi na očkované a neočkované a tato vláda by je chtěla rozdělit na zodpovědné a nezodpovědné. Možná je to jen otázka času, kdy ti zodpovědní budou i ti očkovaní proti onemocnění covid-19 a nemusí být tady zavedeno ani povinné očkování. Na jednu stranu chcete, aby lidé předcházeli nemocem, prevence, to je však i kvalitní životospráva. Tu si však lidé nemohou díky vaší politice dovolit. Běžte se podívat do obchodu, kolik stojí ovoce a zelenina. Třeba takový ledový salát stojí dneska už 50 korun, takže kdo si ho s nižšími příjmy bude asi moct dovolit? Takže chcete lidi trestat, pokud nebudou docházet na preventivní prohlídky, ale díky vaší vládě jim není umožněno, aby se stravovali tak, aby skutečně nemocem předcházeli. Ti, co si svým životním stylem na nemoc zadělávají sami, ti mohou vesele pokračovat, a ti, co nedojdou na preventivní prohlídku, ty chcete trestat.

Doufala jsem, že rozdělování lidí už skončilo s minulou vládou, a mrzí mě, že se o této věci, o tomto záměru vlády dozvídáme z médií. Proto navrhuji nový bod Diskuse o návrhu ministra financí na zvýšení zdravotního pojištění a prosím za pevně zařazené body. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí paní poslankyně Šafránková a vzhledem k tomu, že nemáte omezený čas, tak vezměte hned svou druhou přihlášku, ano?

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já i dnes opakovaně navrhuji předřadit na program této schůze dva návrhy na pomoc našim nejohroženějším skupinám obyvatel. První můj návrh má číslo sněmovního tisku 9 a jedná se o zvýšení příspěvku na péči zdravotně postiženým občanům v prvním a druhém stupni závislosti, který se na naposledy zvyšoval před sedmi lety. Tento náš návrh se začal v prosinci po téměř roce a půl projednávat, ale díky vládním poslancům, kteří ačkoliv byli v sále přítomni, ale záměrně se nepřihlásili ke svým hlasovacím zařízením, možnost tento návrh na pomoc zdravotně postiženým vědomě zablokovali a tím zcela jasně odmítli pomoc lidem se zdravotním postižením, přestože věděli, že se od ledna zvyšují ceny za sociální služby. Tento bod navrhuji zařadit jako první bod dnešního jednání, případně jako první od čtvrtečního jednání.

Z obdobných důvodů navrhuji předřadit projednání sněmovního tisku 266, který se týká zvýšení rodičovského příspěvku z 300 000 korun na 360 000 korun a zavedení jeho automatické valorizace. Rodiny s nejmenšími dětmi jsou jednou z nejohroženějších sociálních skupin, což ještě platí o to více nyní, v době rekordní meziroční inflace, která reálnou hodnotu rodičovského příspěvku sráží hluboko pod jeho úroveň z roku 2020, kdy byl naposledy zvýšen. Tento bod navrhuji zařadit jako druhý bod dnešního jednání, případně jako druhý bod čtvrtečního jednání.

A jsem zvědava, jak se k těmto návrhům na pomoc sociálně nejohroženějším skupinám obyvatel postavíte dnes vy, vládní poslanci. Prosím vás o podporu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí pan poslanec Nacher a připraví se paní poslankyně Válková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, paní ministryně, pane ministře, dámy a pánové, já bych si dovolil zařadit vzhledem k tomu vývoji jeden bod, který bych nazval Zákonné automaty z pohledu vyhlášení stavu legislativní nouze. Teď to uvedu a budu i citovat některé věci.

Za prvé, protože stav legislativní nouze byl vyhlášen včera, takže se to nedá odestát, jakkoliv ten bod, kterého se týká, bude zařazen až příští úterý, nicméně všechny ostatní procesy už jsou spuštěny, takže jak jsem pochopil, třeba v sociálním výboru už se ten bod projednával dneska nebo zítra, to znamená, že jenom to není na plénu, ale ten proces je spuštěn. Proto je fér se o tom bavit už dnes. A když se podíváte na přesné ustanovení § 99, stav legislativní nouze je možné vyhlásit za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody. Takhle to tam je vyjmenováno. Evidentně se v tomhle případě odvolává vláda na ty značné hospodářské škody, ale já tvrdím, že ty nemohou způsobit právě - a teď se k tomu dostávám - ty zákonné automaty, protože automat, který se spustí v momentě, kdy inflace překoná za nějaké období 5 %, tak se spustí automat, na základě kterého se spustí právě ta valorizace. Ale tohle přece nemůže znamenat vytváření nějaké hospodářské škody, tím méně, když vláda s tímhle stavem musela dopředu počítat, protože ten předpoklad - já jsem se díval, tak když jsem se podíval, udělal bych takový benchmark, tak se ta předpokládaná inflace pohybovala - a teď budu mít tedy hodně široký rozptyl, abyste neřekli, že někoho chytám za slovo - řekněme mezi 10 až 16 procenty, že se bude pohybovat inflace. Takže i kdyby to bylo na té nejnižší predikovatelné úrovni, stejně by to znamenalo za ten půlrok, že by inflace byla vyšší než 5 %, a tudíž by se spustil automatický mechanismus. Jinými slovy, vývoj inflace nepředpokládal to, že by se to nespustilo.

Je to přesně opačně, kolegyně, kolegové, vy jste přece dopředu museli vědět, že když ta inflace se pohybovala mezi 15 a více procenty loni, tak že teď ta inflace neklesne tak výrazně a tak rychle, aby se nespustil ten automat týkající se valorizace důchodů. Takže moje jediné vysvětlení v tomhle případě je, že byla volební kampaň a že ve volbách a v té volební kampani vy jste nechtěli spustit klasický legislativní proces změny zákona, o který vám jde. A tam je to napsané úplně jasně, když se podíváte do důvodové zprávy, že pokud v období pro zjišťování růstu cen, stanovené podle odst. 4, dosáhne růst cen aspoň 5 %. Posledním měsícem období pro zjišťování růstu byl v tomhle případě červen 2002, to znamená, že další řádný termín je od ledna 2023, zase do června roku 2023. To je neustále dokola. Jinými slovy - a já už jsem byl s vašimi kolegy v televizních debatách - kdybyste tady spustili klasický legislativní proces, můžeme se o tom bavit a v té chvíli byste - ano, s kolegou Burešem jsem byl - to klasicky spustili, že byste ten valorizační mechanismus změnili s klasickou změnou legislativy od 1. 1. 2024. My bychom s tím mohli souhlasit, nesouhlasili, byla by kolem toho nějaká debata - já jsem připustil v televizi, že ten současný stav je neudržitelný, to já neříkám, ale bylo by to klasické projednání. To, co se spustilo v této chvíli, ale je, že už měníte ta pravidla uprostřed hry, ale právě proto jsou tam v zákonech ty automaty. A já bych poprosil, abychom se o těch automatech - protože ono se to netýká jenom valorizace důchodů, my se o těch automatech bavíme třeba u platů ústavních činitelů, tam neustále to točíme dokola kolem automatů, jak to má být navázáno, na co například - například právě proto, protože ty automaty mají svůj půvab. Například u platů ústavních činitelů ten automat má půvab, aby někdo těsně před volbami si najednou nezačal snižovat plat poslance, to by byl takový ryzí populismus. V momentě, kdy to navážeme na automat, například já jsem vždycky navrhoval růst či pokles HDP, tak v té chvíli to má politik nepřímo v rukách. Když se daří, jdou platy nahoru, když ne, jdou i dolů, ale je to navázáno na nějaký automat, který ten politik nemůže, aby někoho na poslední chvíli oslovil, nemůže to ovlivňovat.

A to samé je automat tady, aby právě nedocházelo k tomu, k čemu vlastně dochází teď - je po volbách, najednou my ten automat začneme měnit tak, aby se ušetřily peníze ze státního rozpočtu. Ale já dokonce řeknu - fajn, tak ho změňte, ten automat, změnila se hospodářská situace, v pořádku. Problém tady je, že vy ho měníte za pomoci stavu legislativní nouze, to znamená, vy ho měníte už v průběhu, kdy už byste do toho sahat neměli. Měli byste ho měnit od 1. 1. 2024.

Myslím si, že i ústavní právník Jan Kysela to říká zcela jednoznačně. Ve chvíli, kdy inflace za dané období přesáhne 5 %, automaticky vzniká nárok na valorizaci v konkrétní výši, kterou nařízení vlády pouze převede do čísel. V případě této varianty by se s výší valorizace opravdu hýbat nemělo, to je jednoznačné. Pan ústavní právník ale chce jít vládě naproti, tak říká i druhou variantu, já ji tady přečtu: "Druhá varianta, ke které se zřejmě přiklání Ministerstvo práce, počítá s několika kroky. První je, že zjistíte, že inflace přesáhla 5 %" - to jste zjistili - "tak spustíte proceduru a budete valorizovat tak, jak vám stanoví nařízení vlády. A když se během této procedury, na kterou máte 50 dní, změní zákonná úprava, tak to nařízení přijmete dle zrovna platného zákona." No jo, ale to si trošičku protiřečí, protože všichni víme, že za 50 dnů se tady... to byste museli extrémně zkracovat lhůty, jde to do Senátu, podepisuje to prezident. Nelze změnit takhle rychle ten zákon. Jinými slovy, tohleto vyústění a tahleta varianta prostě není možná. To znamená, že za mě je to retroaktivita, která se teď tady děje.

A proto bych rád jako první dnešní bod zařadil právě otázku zákonných automatů, protože teď jsme na ně narazili, my na ně narážíme i v jiných oblastech - právě jak jsem řekl, třeba platy ústavních činitelů, poslanců, ale i třeba u majetkového vyrovnání s církvemi, protože tam se totiž o inflační doložce píše také. Takže bych se zeptal, jestli tedy nějaký jiný automat a jiné zastropování, když to tedy budeme řešit u vyplácení důchodů, se bude týkat i majetkového vyrovnání s církvemi? Protože jsem si přečetl, jak říká tiskový mluvčí Ministerstva financí - protože za minulý rok je 16,5 % podle ČNB inflace, což je 7,5 miliardy korun navíc - limit zastropování v tomto případě stanoven není. Takže tady vidíte, že není stanoven žádný limit. Kolegyně, buď to budeme dělat všude, anebo nikde - anebo selektivně, ale pojďme si pak říct, podle jakých pravidel.

V tom případě se do propočtu skutečně vždy použije míra roční inflace zveřejněná Českým statistickým úřadem pro daný rok, jak je uvedené v zákonné úpravě - s tím, že nesplacená část finanční náhrady každoročně se navýší o dva roky starou míru roční inflace zveřejněnou ČSÚ, Českým statistickým úřadem. To znamená, ta obří inflace za loňský rok bude připočítána v roce 2024. Tady vidíte, že ty různé automaty, které se spouští, a limity procházejí různými zákony. Takže by bylo, kolegyně, kolegové, fér, že když už tady úplně mimo podle mého názoru se spouští stav legislativní nouze a týká se to nějakého automatu, který se mění, a mění se podle mě uprostřed běhu, měl by se měnit - mohl by se měnit, ale až pro příští období, tak by bylo fér, abychom se o těch automatech, které mají svůj smysl za mě, abychom se o nich pobavili.

Já to tedy navrhuju jako první dnešní bod, alternativně, abychom to stihli ještě před projednáváním příští týden, kdy se budeme přímo zabývat tou změnou zákona o důchodovém pojištění, tak bych to navrhl ještě alternativně v pátek jako první bod, tento pátek. Děkuji za zařazení.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí paní poslankyně Válková a připraví se paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, paní místopředsedkyně. Milé kolegyně, milí kolegové, nebudu příliš podrobně rozvádět to, co navrhuji, protože na to bude zřejmě i po diskusi, kterou jsme právě zažili, vhodnější čas někdy jindy. Jde o to, že jsem navrhla zařadit nový bod Nenaplnění podmínek pro vyhlášení stavu legislativní nouze, jinými slovy řečeno, zvážení prodiskutování - já tedy určitě se kloním k závěru - zrušení toho stavu legislativní nouze právě proto, že nejsou podmínky, které vyžaduje jak ústavní zákon, tak Ústava České republiky, jednací řád, naplněné.

Na tomto místě bych ráda jenom upozornila na dva texty z relativně velmi obsáhlých plenárních nálezů Ústavního soudu, které jsou sice trošku staršího data, oba dva nálezy jsou z roku 2011. Jeden, a ten považuju skoro ještě za klíčovější, je 53 z roku 2010, ze dne 19. 4., potom publikován 2011. Tady mně přece jenom malinko dovolte citovat. Je to ještě pro ty, kdo byste si to chtěli v předstihu na nadcházející debaty v příštím týdnu nastudovat, tak jsou to zejména bod 123, ale potom v širším kontextu i body 119 až 122 nálezu 53/10 ze dne 19. 4. 2011. Takže bod 123 nám jasně říká, teď cituji: "Vyhlášení stavu legislativní nouze a projednání návrhu ve zkráceném jednání zásadním způsobem mění strukturu zákonodárného procesu a omezuje jeho podstatu na samotné vyslovení souhlasu nebo nesouhlasu, a tento postup lze akceptovat jen jako výjimku zpravidla, a to za předpokladu zvlášť závažných důvodů. Zájem na bezprostředním přijetí zákona v kontextu konkrétních okolností převáží nad obecnými požadavky, které ve vztahu k zákonodárnému procesu vyplývají z ústavního pořádku." Jak již bylo zdůrazněno, "orgánem primárně příslušným k posouzení, zda se o takovou situaci jedná, je vláda a Poslanecká sněmovna, nikoliv Ústavní soud". A teď ta klíčová věta - poslední, kterou tady přečtu - a cituji: "Nelze však akceptovat využití tohoto mimořádného institutu jako běžného nástroje omezení zákonodárné procedury parlamentní většinou, kdykoliv opozice vysloví nesouhlasný postoj k návrhu zákona a k zabránění nebo oddálení jeho přijetí využívají jednacím řádem stanovené prostředky."

A tady k tomu bych si dovolila ocitovat z dalšího nálezu, 55/10 ze dne 1. března 2011, zejména část bodu 80, a určitě právníci z koalici si to zkontrolují, takže já cituji znovu: "Ústavní soud musel v této souvislosti" - to se týká té konkrétní kauzy - "přihlédnout i k tomu, že ústavní pořádek explicitně připouští možnost projednat vládní návrh zákona ve zkráceném jednání pouze na základě čl. 8 ústavního zákona." Tam jde o tu bezpečnost České republiky. Nicméně, a teď přeskočím to, co samozřejmě je také argumentem ve prospěch toho, že ty podmínky nejsou naplněné, ale zdržovala bych, tedy o několik vět dál: "Ústavodárce se toliko rozhodl tuto možnost připustit jen v extrémních a mimořádných situacích. Lze sice připustit, že na úrovni zákona" - tady v tomto případě jednacího řádu - "se zakotví další případy, kdy lze zákony projednat ve zkráceném řízení, tedy legislativní nouzi, avšak protože jde o úpravu praeter constitutionem a protože smyslem ústavněprávní reglementace zkráceného projednávání je ochrana práv a principů ovládajících legislativní proces v demokratickém právním státě, využití institutu legislativní nouze je možné jen" - a teď bych to chtěla zdůraznit - "za předpokladu širokého konsenzu v parlamentu, aklamace, případně alespoň taková většina, která je srovnatelná s většinou vyžadovanou k přijetí ústavního zákona, anebo jen tehdy, kdy typová závažnost situací, v nichž bude legislativní nouze použita, odpovídá závažnosti situacím, s nimiž počítá ústavní pořádek ve zkráceném projednání návrhu zákona." To je ten stav ohrožení, válečný stav, jak tady v závorce uvádí Ústavní soud.

Nebudu to, co asi budu přednášet někdy jinde, dál rozmělňovat, ale myslím si, že opravdu je tady důvod pro to, zařadit ten bod, že jde o nenaplnění podmínek legislativní nouze, pro vyhlášení legislativní nouze, a jenom si dovolím při této příležitosti a v této souvislosti připomenout i čl. 30 mé oblíbené Listiny základních práv a svobod - nastudujme si to všichni - a tam kromě jiného je - to už je věcný argument, jasně, explicitně řečeno - že ve stáří naši občané mají právo na přiměřené zabezpečení, a když se jim určité přiměřené zabezpečení v průběhu posledních let skutečně poskytlo, zajistilo, tak chceme-li do něj zasáhnout - v závorce za Válkovou necitlivě - a ještě navíc takovou nedůstojnou procedurou jako aklamací, kdy vláda schválí něco, na co by se opravdu měla minimálně sejít, tak bychom měli využít všech řádných procedur běžného legislativního procesu a nevyhlašovat k tomu stav legislativní nouze, když zjevně podmínky - a to jsem úmyslně citovala Ústavní soud - nejsou naplněny.

Takže já bych poprosila zařadit ten bod - myslím si, protože jsem realistka, vidím, co se tady děje, tak mně by úplně stačilo, kdybychom ho zařadili jako první bod na tento pátek, paní místopředsedkyně. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, zařazeno, zaznamenala jsem, děkuji vám, paní poslankyně.

Nyní vystoupí paní poslankyně Mračková Vildumetzová, přihlášen je poté pan poslanec Novák. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, kolegové, kolegyně, i já bych dnes ráda prakticky přeřadila bod, který už je v programu jednání schůze této Poslanecké sněmovny, ale především v úvodu mně ještě dovolte vyjádřit se k tomu, co se v současné chvíli tady děje v rámci důchodů a v rámci toho sněmovního tisku, který tedy bude na mimořádné schůzi 28. února, a s největší pravděpodobností bude projednán, a to mě tedy zvedlo velmi ze židle, že bude projednán ve stavu legislativní nouze

To, že vláda neměla a nemá finanční prostředky na valorizaci důchodů, na to upozorňujeme již několik měsíců. To, že původně předpokládala, že ta valorizace bude 20 miliard, které tam neměla, a teď zjistila, protože ta vláda, jak je chaotická a pořád přichází s nějakými jinými opatřeními, a nejdříve přišla s úsporným tarifem, který absolutně nefungoval, tak pak přišla se zastropováním, a proto došlo k tomu, že když se ta valorizace bere, tak tím, že docházelo i k těmto opatřením, která byla velmi nekompetentní, reagovala velmi pozdě, tak proto je dneska Česká republika sedmá nejhorší v rámci EU a tato vláda dostala inflaci přes 17 %. Taková je realita. Tato vláda dostala inflaci přes 17 %! Když jsme předávali, respektive moji kolegové z vlády předávali vládnutí této vládě, tak byla inflace na 5 %. Nemusím připomínat, že díky prosazení 0% sazby na energie, které se podařilo prosadit exministryni a naší předsedkyni Aleně Schillerové, na listopad a prosinec, díky tomu se inflace udržela právě přes 5 %. Takže věděli jsme: Nemáme finanční prostředky v rozpočtu, a teď jak to uděláme? Tak máme tady komunální volby, máme tady senátní volby, máme tady prezidentské volby, takže si počkáme, až všechny tyto volby proběhnou, a teď najednou, rychle předložíme návrh tohoto zákona - návrh zákona, který se dotýká 2 700 000 lidí, občanů této republiky. A tato vláda ho neprojedná, aby se sešla, aby nad tím návrhem komunikovala a projednávala, ale schválí si ho per rollam!

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Paní poslankyně, já se...

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: To znamená, že si ho pošle...

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Paní poslankyně, já se omlouvám, že váš přerušuji, říkala jste, že budete navrhovat nový bod...

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Ano, já k tomu dojdu, paní místopředsedkyně...

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ale před tím návrhem jste se chtěla vyjádřit k tomu, o čem zde bylo hovořeno, nejsme v rozpravě, navrhujeme nový bod, tedy se táži, zda je to součástí odůvodnění.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Ano, je to součástí.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Dobře, prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: A byla bych moc ráda, kdybyste mi do toho příště, paní místopředsedkyně, nevstupovala.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Prosím pěkně, toto si nedovolujte ke mně. Děkuji.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Tak já si spíš myslím, že pokud tady hovořím k nějakému bodu a chci přeřadit ten bod, tak ho zdůvodňuji, a myslím si, že byste mi do toho neměla vstupovat. Já bych si to jako místopředsedkyně nikdy nedovolila.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Já se vám, paní poslankyně, omlouvám, ale vy jste řekla, že než budete hovořit o svém přesunutí bodu, vyjádříte se k tomu, co zde bylo projednáváno. Já jsem se vás slušně zeptala, zda je to součástí odůvodnění vašeho návrhu na předřazení bodu, a očekávala bych tedy odpověď, tu jsem dostala a nechala jsem vás pokračovat. Tak prosím pokračujte.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Já jsem tedy přesvědčena, že váš postup opravdu není, paní místopředsedkyně, v souladu s jednacím řádem. Vy nemáte vstupovat, dnes je zahájena nová schůze, všichni řečníci tady mohou vystupovat, já vystupuji k tomu bodu, který chci předřadit, hovořím tady k němu a mám na to plné právo podle jednacího řádu.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Samozřejmě, paní poslankyně, na to plné právo máte, máte ovšem zdůvodňovat bod, který navrhujete případně přesunout, nikoliv se vyjadřovat k tomu, co zde bylo projednáváno v rámci přednostních práv. Vy už přednostní právo nemáte. (Potlesk z řad koalice.)

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Vážená paní místopředsedkyně, jestliže tady chci zdůvodnit předřazení toho bodu, a já se k tomu dostanu, abych na to navázala. Opravdu si myslím, že váš postup není v souladu s jednacím řádem. A klidně paní místopředsedkyni zatleskejte, možná to jednou bude obráceně, ale já se nikdy k takovýmto manévrům, které tady teď z pravého spektra jsou, nikdy se k nim nesnížím. (Potlesk z řad ANO.) Myslím si, že z vaší strany jsou to takové neférovosti, že to nemá už opravdu obdoby.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: To, že vláda včera schválila prostřednictvím per rollam to, že chce lidem nedat řádnou valorizaci, a to, že chce přinést tento zákon na mimořádnou schůzi ještě ve stavu legislativní nouze, je opravdu vrchol veškeré arogance, přehlížení občanů, a říkám si, jestli je vůbec toto možné. A chci to říct v kontextu s tím, že ti lidé mi píší, a píší mi, jak je možné, že politici si od 1. ledna roku 2023 navýšili své platy skoro o 13 %. Takže já bych vám tady ráda ukázala, kolik například bere v současné době předseda Poslanecké sněmovny neboli předsedkyně nebo předseda Senátu. (Ukazuje.) V roce 2022 to bylo 243 000 a od 1. ledna roku 2023 je to 274 000, takže nárůst je o 12,7 %! Druhý příklad. Ministři, máme jich nejvíc, osmnáct, nevejdou se nám ani do těch lavic. Takže ministr 173 200, navýšení na 195 300, opět o těch 12,7 %. To znamená navýšení o 22 100 u ministra a u předsedy Sněmovny a Senátu o 31 000.

Tak a teď bych vám ukázala ty seniory. Senior, který bere 10 000, podle návrhu této vlády bude brát 10 538 korun, takže se mu to navýší o 5,4 %. A ten, který bere 20 000 korun, bude brát 20 768, takže se mu to navýší o 3,8 %. Je to normální?

A teď se dostávám k přesunu toho návrhu. Náš pan předseda Andrej Babiš již mnoho měsíců tady má v programu schůze, který vy v žádném případě nepředřazujete, návrh zákona, který řeší zmrazení platů politiků na pět let. Tak pojďme ho zařadit hned jako první bod, schvalme ho a zmrazme si tedy platy politiků. Proč už dávno tento návrh zákona, který předložil Andrej Babiš, nebyl v této Poslanecké sněmovně projednán a proč nebyl schválen?

Takže já v tuto chvíli, paní místopředsedkyně, dávám návrh na předřazení bodu číslo 49, což je sněmovní tisk 54, a to je návrh poslance Andreje Babiše na zmrazení platů politiků. A zdůraznila bych, že se to netýká státních zástupců a soudců, týká se to pouze politiků. To je první bod.

Druhý bod, který bych chtěla zařadit nově, a to jako druhý bod, s názvem Stav legislativní nouze. Jsem přesvědčena o tom, že nejsou podmínky k vyhlášení stavu legislativní nouze, a jsem přesvědčena o tom, že tím, že paní předsedkyně Poslanecké sněmovny včera poslala všem poslancům, že vyhlašuje stav legislativní nouze, tak že § 99 odst. 1 jasně říká, že Sněmovna může stav legislativní nouze zrušit. Vy zastáváte názor, že by to mělo být prostřednictvím bodu, proto si dovolím tento bod zařadit s názvem Stav legislativní nouze.

Ale zároveň si, paní místopředsedkyně, protože se nemůžu v žádném případě ztotožnit s tím, co tady zaznělo, dovolím znovu dát procedurální návrh a žádám vás, abyste o něm dala bezprostředně hlasovat, o zrušení stavu legislativní nouze. Děkuji vám. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Abychom si to ujasnili, paní poslankyně. Vy navrhujete předřadit sněmovní tisk číslo 54, což je návrh zákona o platech. Dále navrhujete zařadit nový bod, který má název Stav legislativní nouze jako druhý bod dnes, tamto by byl bod první, je to tak, dnes? (Bez námitek.) A zároveň navrhujete... Ale to mám pocit, že nelze...

Já vás všechny nejprve odhlásím a poprosím vás, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami. (Krátká porada u předsednického stolu, poslanci přicházejí do sálu. Ruch v sále.)

Vážené kolegyně, vážení kolegové, máme zde procedurální návrh, který je podle mého názoru nehlasovatelný, protože procedurální návrhy můžou dávat pouze ti, kteří mají přednostní právo. Chcete na to reagovat někdo s přednostním právem? (Ruch v sále.) Prosím, paní předsedkyně.

 

Poslankyně Alena Schillerová: (Přichází k řečnickému pultu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny.) Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já vím, že tady máme dneska takové trošku školení a edukační okénka na téma výklad jednacího řádu. Ale tak pojďme si říct, když budete tak hodná a řídíte schůzi, tak nám odcitujte, podle kterého ustanovení jednacího řádu nemohla moje ctěná kolegyně Jana Mračková Vildumetzová v rámci svého vystoupení dát procedurální návrh? Já si myslím, že jsme přece tady běžně... Já vím, že jsem tu teprve přes rok v této pozici ctěné, ale poučte mě, já se učím velmi rychle a jsem velmi flexibilní v tomto. Ale poučte mě, mí ctění kolegové, matadoři místní, nebo vy, paní předsedkyně, proč ona ten návrh nemohla dát.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Nenacházíme se v rozpravě, to za prvé. Nacházíme se v bodě programu schůze a je možné navrhovat pouze změny navrženého programu schůze, případně body k novému zařazení. Pouze poslanci s přednostním právem mohou navrhovat jiné návrhy. Pan předseda Benda, prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Já vím, že nás opravdu čeká asi náročných čtrnáct dnů, je to takový můj odhad, ale přesto bych lehoulince poprosil, když už chceme být originální, tak abychom aspoň přišli s nějakým jiným návrhem. Návrh, který před hodinou a čtvrt Poslanecká sněmovna nejprve ústy předsedajícího prohlásila za nehlasovatelný, posléze nevypořádanou námitkou proti rozhodnutí předsedajícího prohlásila celá tato Sněmovna za nehlasovatelný, podle mého názoru už nemůže být podán, měl být prohlášen prostě a rychle za nehlasovatelný. A nechci teď vést spor o tom, kdo a v jaké chvíli jednání má právo vznášet nějaký návrh, ale tenhle návrh jsme už ve značné debatě předtím prohlásili za nehlasovatelný.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: (Hlásí se poslankyně Schillerová.) Ano, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji svému ctěnému kolegovi Markovi Bendovi, předsedovi klubu ODS. Posunul to někam jinam, ano, ale to nebylo jádrem sporu. Jádrem sporu bylo to, zda moje ctěná kolegyně může vznést procedurální návrh? A na to jsem odpověď nedostala. Můj ctěný kolega Marek Benda říká: Už jsme tady o tom hlasovali, jednou Sněmovna řekla, že je to nehlasovatelné. Já tedy svým jednoduchým právním vědomím si myslím, že procesní návrhy jsou opakovatelné a opakovaně hlasovatelné. To si prostě nemyslím, že by byl problém.

Ale vraťme se k tomu jádru pudla, k tomu, zda mohla moje kolegyně to vznést, či nikoliv. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, ještě pan předseda Benda, prosím.

 

Poslanec Marek Benda: K tomuto sporu jsem připraven se vrátit na nějakém grémiu. Myslím, že závisí na tom, jestli je možné vůbec a v jaké podobě dávat procedurální návrhy v průběhu projednávání programu schůze. Nebavíme se o situaci, kdy jsme v rozpravě. Pokud nejsme v rozpravě, poslanec nemá nárok vystoupit, tím pádem nemá nárok vznést procedurální návrh. Ale k tomu jsem připraven se vrátit. Nejsem připraven se vrátit k tomu, že když jsme jednou návrh prohlásili za nehlasovatelný, ne že jsme ho odmítli, prohlásili za nehlasovatelný rozhodnutím předsedajícího Poslanecké sněmovny, potvrzeným hlasováním Poslanecké sněmovny, takže ten návrh je možné vznášet znovu. Ten návrh byl jednou prohlášen za nehlasovatelný a zůstává nehlasovatelný trvale. Trvale!

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Prosím, paní předsedkyně.

 

Poslankyně Alena Schillerová: No, já to nechci hrotit. Já si vážím svého kolegy Marka Bendy a určitě má větší zkušenosti tady v parlamentarismu než já, ale my jsme nehlasovali o tom návrhu samotném, my jsme hlasovali o námitce - o námitce proti postupu předsedající, že ta nepřipustila to hlasování, čili podle mě prostě to je úplně jiné hlasování než to hlasování, které by se týkalo vlastního odmítnutí nebo zamítnutí stavu legislativní nouze.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Paní předsedkyně, já myslím, že jsme si během té desetiminutové pauzy jasně řekli, jakým způsobem se vždy při takovémto návrhu postupovalo a kdy je možné tento návrh vznésti. Tento návrh se může vznést v případě, kdy na pořadu schůze je zařazen ten bod, s kterým legislativní nouze souvisí, což není tento případ. Také jsme se shodli - a teď mi promiňte ten výraz - vybruslili jsme z toho tím, že jsme nechali hlasovat o námitce proti postupu předsedajícího. Ale zároveň jsme si jasně řekli, že toto bude možné až v okamžiku, kdy na pořadu schůze bude návrh zákona, s kterým legislativní nouze souvisí. A já jsem toto považovala, a myslím, že i ostatní kolegové byli svědky toho, že je to vyřízeno a budeme tento postup, nebo vy budete tento postup opakovat až na schůzi, kdy bude zákon o valorizaci důchodů zařazen na program a budete jednat o legislativní nouzi.

Myslím, že takováto byla dohoda. Chcete se k tomu vyjádřit? Děkuji.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Ano, paní místopředsedkyně. Já už vás nebudu trápit, protože si myslím, že se musíme posunout dál. Jsou tady důležitější věci, ať se nekočkujeme. Ano, taková byla dohoda, ale vy jste to měla takhle odůvodnit, a kdybyste to řekla hned v reakci na moje vystoupení kolegyně Mračkové Vildumetzové, tak jsme už dávno tady řešili jiné věci. Řekla jste, promiňte, že ona nemá právo to vznést, protože nemá přednostní právo. Teď jste to narovnala. Já netrvám na žádné už další námitce a pokračujeme. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Výborně, děkuji. Než začneme dále projednávat návrhy na změnu schváleného pořadu, přečtu omluvu: omlouvá se Roman Bělor od 18.30 do 21.30 z pracovních důvodů.

Nyní je přihlášen pan poslanec Marek Novák a připraví se jako předposlední paní poslankyně Pastuchová, poté pan poslanec Feranec. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Žádám o zařazení nového bodu, a to bodu pod názvem Situace živnostníků ve státě vedeném pětikoalicí. Chci se na tomto místě bavit o dopadech zvýšených odvodů do sociálního systému a dalšího znevýhodňování podnikajících fyzických osob v České republice.

Jde o další balonek, který nedávno vypustila Fialova vláda. Bohužel vzhledem k tomu, jak rychle praskl ten balonek předchozí, kdy se tato asociální vláda chystá ve zrychleném procesu obrat naše seniory, je toto téma rozhodně namístě a naši živnostníci se oprávněně obávají, že další vládní kladivo se chystá právě na ně. V rámci testování trpělivosti občanů České republiky vláda Petra Fialy vypustila do veřejného prostoru informaci, že by se v rámci hledání příjmů do státního rozpočtu mohly během tří let zvýšit tyto odvody až o 60 %. (Hloučky diskutují v blízkosti řečniště.) Znovu pro všechny diskutující, kteří mě rozhodně neslyšeli: o 60 %. Děkuji za vaši toleranci, kolegové, i vám kolegyně. Tento růst navrhuje ministr práce a sociálních věcí za KDU-ČSL pan Marian Jurečka. Vychází přitom z deset let starého průzkumu, ve kterém vyšlo, že průměrný zaměstnanec platí v součtu o třetinu vyšší daně a odvody než průměrný živnostník. A protože tu máme vládu analytiků a ekonomů, tak si řekli: Dobře, tak jim to, těm živnostníkům, prostě o třetinu zvedneme. A když jako vláda narazíme, tak se budeme tvářit, že jsme jen tak debatovali a vysílali signály. Ale vy jste narazili!

Zvláštní je, že nikdo z vládní koalice neřekne, že pokud si živnostníci platí nejnižší možné zálohy důchodového pojištění v dnešní výši 2 944 korun u hlavní činnosti a 1 178 korun u živnosti vedlejší - na tyto minimální zálohy se podle Ministerstva práce a sociálních věcí spoléhá skoro 400 000 živnostníků - tak také odcházejí do penzí s těmi nejnižšími důchody. Je to však jejich rozhodnutí, ne vaše. Razantním zvýšením odvodů pro živnostníky sebere tato vláda složená z několika (stran) rádoby pravicových, jedné ultralevicové a jednoho podnikatelského projektu, zařídí po období covidu, po období inflace a raketového růstu cen jediné: živnosti a živnostníci začnou masivně končit a radši půjdou na úřady práce anebo do státní správy. To by asi bylo to nejlepší, co vy teď očekáváte. Nicméně si neuvědomujete jednu věc. Ve státním rozpočtu by chyběly jejich peníze a oni by stáli na úřadech práce s nataženou dlaní. A tak se více jak třicet let po sametové revoluci díky ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátům a STANu staneme rádoby rozvinutou socialistickou zemí, kde jsou všichni státní zaměstnanci a naše životy řídí strana. Teda pardon, pětistrana.

Vláda našeho státu začala po posledních volbách systematicky ničit životy občanů České republiky a nyní přechází na živnostníky. Ostatně i schůze Poslanecké sněmovny se obsahově zdrcly na snahu vlády občany oloupit za bílého dne s úsměvem a mávátkem v ruce, slibujíc lepší zítřky.

A pak je tu opozice, která se snaží zuby nehty zachovat ve společnosti nejen lidskou důstojnost a férové podmínky pro podnikání, ale také zachránit úspory našich občanů, ale ty jsou vám, vážené kolegyně a vážení kolegové z pětislepené koalice, asi úplně jedno, protože na ty, právě na ty úspory, které jim seberete, na ty se naše nevím, jestli se tomu dá říct vláda, těší, protože je rozfofruje, a rozfofruje je nenávratně. A jediné, co vám bude tato vláda tvrdit, bude to, že ona za to nemůže, že za to mohou vlády předchozí.

Rád bych v této souvislosti připomenul, že již tady ve Sněmovně leží několik tisků, kterými byste mohli jako vláda našim podnikatelům přilepšit. Jedná se například o návrh na stejnou záruční dobu pro živnostníky jako občany nebo právo na zřízení bankovního účtu pro živnostníky a firmy, kteří mnohdy mají problém si účet založit, protože se bance nelíbí jejich předmět podnikání. K těmto návrhům už se vyjádřila dokonce i vláda a překvapivě ne ve všech případech zamítavě. Ale nedělám si iluze, že by se tím stoosmička v této Sněmovně chtěla zabývat. Vždyť z toho pro ně nekoukaj žádný prachy!

Chtěl bych prostě slyšet v tomto bodě spolu s dalšími statisíci živnostníků, jaká pravidla tady budou po nějakou dobu fungovat, jestli mají jistotu ve svém podnikání, jestli je za pochodu někdo neobere, jestli si někdo neřekne, že ti živnostníci mají moc a je potřeba jim ubrat. To chci slyšet. Není čas na signály. Je potřeba říci lidem a živnostníkům vaši pravdu do očí. Tu všichni chtějí slyšet, jak to bude, aby si to stihli zapamatovat, než půjdou příště k volbám! Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Takže jenom jestli to mohu zrekapitulovat, bod s názvem Situace živnostníků ve státě vedeném pětikoalicí, tak jak to bylo na přihlášce, a jako první po pevně zařazených bodech. Souhlasí?

 

Poslanec Marek Novák: Přesně tak. Jako první bod po pevně zařazených.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Dobře, děkuji za upřesnění. A dále s přihláškou je přihlášena paní poslankyně Pastuchová. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená skoro vládo - zbylá. Mně se líbí vždycky, jak vláda přiběhne, jenom když se hlasuje. Já nejdříve tedy řeknu název, který chci zařadit, a pak ho odůvodním, abych - i když si myslím, že moje kolegyně by mě nepřerušila. Můj bod zní Plán vlády na podporu rodin.

A zdůvodním proč, protože ono to souvisí i s těmi valorizacemi důchodů, ke kterým se určitě budeme vracet, a myslím si, že o tom dlouze, dlouze budeme diskutovat od úterního rána. Začali jste důchodci. Kdo bude další na řadě? Já jsem včera poslouchala vstupy, nevím, na které to bylo televizi, kdy se tam vyjadřovali koaliční poslanci k valorizaci červnových důchodů.

A mrzí mě, že tu teď nesedí paní poslankyně, vaším prostřednictvím, Richterová za Piráty, protože kdo ji zná, tak si ji pamatuje z minulého volebního období, jak bojovala za rodiny, jak bojovala za důchodce. Chápu, že korýtko a rybník si Piráti nevypustí, takže teď pojede tu rétoriku společně v pětikoalici, ale ona tam řekla jednu věc, že jsme tedy přidali důchodcům hodně, ale nepomohli jsme třeba rodičům s dětmi. A já bych se jí ráda zeptala, co jste pro to udělala, paní místopředsedkyně Richterová, co jste navrhla, abychom jim tedy ten rodičovský příspěvek navýšili? My máme navržen zákon mého kolegy, vaším prostřednictvím, Aleše Juchelky, kdy navrhujeme zvýšení rodičovského příspěvku. Od pětikoalice se spíš z médií dozvídáme, že se zkrátí rodičovská dovolená, a o navýšení rodičovské tam není ani slovo. Takže čekala bych, že když se tedy zvýší důchodcům, a paní místopředsedkyně Richterová, vaším prostřednictvím, řekne, že nepomáháme rodinám s dětmi - to má pravdu, ale už tu jste dost dlouho na to, abyste tento návrh předložili také.

Další věc. Dočetla jsem se v médiích a byla jsem docela překvapena, i když jsem žena, ale mám dítě už dospělé, že se snad tady bude jednat o... Nebo bylo tam: odmítáme workoholismus. Je to návrh nevím kolika poslanců a poslankyň, ohledně - nevím, jestli tam je někdo i z našich poslankyň, já to opravdu nevím, já jsem se to dočetla - abychom nepracovali ve Sněmovně tak, jak pracujeme dosud. Když se zamyslím nad tím, že mnoho rodin teď po vašich krocích pracuje, má tři práce, ty mamky mají dvě práce, otcové mají práci a také nejsou doma. Vy jste byli zvoleni, a pokud vám to nevyhovuje tady sedět, protože to je služba občanům, kteří vás zvolili, tak se mandátu vzdejte a věnujte se dětem. Ale mnoho matek i otců a rodin teď taky není doma, protože musí mít mnoho práce a musí se otáčet, aby to všechno zaplatili a zabezpečili tím svoji rodinu.

Dostávám se k těm červnovým valorizacím. To, že jste to udělali po volbách, to chápu asi, protože teď do voleb je rok a půl, tak ty nepříjemné kroky budete dělat teď a budete si myslet, že na to občané zapomenou. Já si myslím, že moc ne. Ale předložte nám tedy něco, aby se podpořily ty rodiny. Já zatím vidím pravý opak. Rodičák nenavýšíte, zkrátíte rodičovskou - nebo to, co čtu, protože s námi nediskutujete, tak se dočítáme jenom v médiích - příspěvek na stavební spoření, lidi nemají kde bydlet, nemají peníze na hypotéky, protože dneska si ji už nikdo nevezme, protože na to nemá, a pak se vyjádří paní místopředsedkyně Richterová v televizi, že jsme rodinám nepomohli. Tak jim pomozte! Tak jim tedy pomozte a něco nám předložte! A já se na to budu ptát pořád, protože vím, jak nás trénovala paní poslankyně v minulém volebním období. A co se týče ještě té valorizace důchodů, ono je to se vším, protože když budeme mít více dětí a podpoříme rodiny, tak ty děti zase budou moct pracovat na seniory.

Ale vůbec se tady nehovoří při té valorizaci o seniorech, kteří jsou v domovech pro seniory. Sazba za pobyt je zvyšována, já to chápu a byli jsme i pro navýšení stravy, protože tam za ty peníze, které se dávaly, opravdu ti senioři nedostávali nebo neměli možnost ti poskytovatelé jim dát stravu takovou, aby se do toho vešli finančně, a vlastně tam máte nějakou částku, kterou jim můžete z toho důchodu vzít, a když ji ten senior nemá, tak to stejně doplatí někdo jiný. Takže i nad tímto máte, jestli máte nějakou analýzu, kolika seniorů se to dotkne v domovech pro seniory, protože i jim nepřidáte peníze.

Ale to není podstatou tohoto bodu. Já jsem chtěla bod Plán vlády na podporu rodin, protože když podpoříme rodiny, budou se nám rodit nové děti, ty děti budou moct vydělávat na seniory a myslím si, že potom nebude docházet k tomuto, co tady teď vaše vláda vyvádí.

Musím říct, že mám opravdu mnoho dotazů, nechám si je na úterý. Já si ty maily vytisknu, začerním si, kdo mi je posílal, ale můžu vám říct, že tohle, co děláte, a hlavně, jak to děláte, jakou silou a v legislativní nouzi, opírat se o to, tak můžu vám říct, že já bych se styděla! Děkuju. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Paní poslankyně, ještě upřesnění, na kdy byste chtěla zařadit ten bod?

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Paní místopředsedkyně, já bych plán vlády na podporu rodin, i když to souvisí, ale dala bych to po pevně zařazených bodech.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Dobře, děkuji, a další s přihláškou je přihlášen pan poslanec Feranec. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, paní předsedající. Vážení členové vlády, dámy a pánové, i já navrhnu zařazení bodu, který souvisí se stavem legislativní nouze. Ten bod zní exaktně Zrušení stavu legislativní nouze a navrhuji to zařadit jako první bod dnešního jednání.

Vysvětlím důvody, proč tento bod. Zažili jsme tady debatu právní a tak dále, jestli to je, nebo to není procesní hlasování. Takhle to dáme najisto, pokud tento bod schválíte, jeho zařazení, tak můžeme hlasovat, jestli chceme, nebo nechceme zrušit stav legislativní nouze, a bude to jasně dané, bude to najisto.

Proč dnes? Nesouhlasím s tím, co tady padlo, že se tím máme zabývat až 28. 2, protože stav legislativní nouze, který byl vyhlášený včera, už dneska vyvolává nějaké právní důsledky. Jaké důsledky? Omezil právo poslanců sociálního výboru na debatu o tomto zákoně tím, že bylo stanovené, kdy to mají projednat, do kdy, omezil nějakým způsobem toto právo. On už dnes vyvolává právní důsledky, takže já s tímto vyhlášením nesouhlasím, nicméně respektuji, že byl vyhlášený stav legislativní nouze, a proto, pokud byl vyhlášený, tak kdykoliv ho může Sněmovna zrušit. To skutečně nemusíme čekat do 28. 2. Opakuji znovu, vyvolává nějaké právní důsledky, a hlavně, obávám se, že strašně děsí veřejnost. To si myslím, že je důležité.

A teď jenom ještě k těm důvodům, proč si myslím, že bychom ho měli zrušit. Já bych trošku polemizoval s tím, co říkala paní předsedkyně Sněmovny, když nám tady citovala § 99 odst. 1 jednacího řádu. Parafrázuji: "Předseda Sněmovny na návrh vlády vyhlásí stav legislativní nouze." Ale ona necitovala první část této věty a první část věty přece zní, a všichni jsme ji četli: "Za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu, anebo státu hrozí značné hospodářské škody" a potom ta věta pokračuje: "...vyhlásí". To jsou základní to...

A rozeberme si tu větu. Mimořádné okolnosti. Pokud byl stav vyhlášen včera, tak bych vycházel, že nějaké mimořádné okolnosti nastaly včera, předevčírem, za poslední týden. Přece nenastaly žádné mimořádné okolnosti. Přece víme, jaké byly odhady České národní banky, Ministerstva financí o inflaci za rok 2023 za leden. To se přece předpovídalo, to není nic mimořádného. Dále se ptám: Jsou ohrožena zásadním způsobem základní práva a svobody občanů? Tím, že penzisté dostanou zákonný nárok - no, asi ne. Spíš se obávám, že přijetím toho zákona je ohrožena důvěra občanů vůbec v právní stát. Přece kdybyste měli soukromou pojistnou smlouvu, nastala škodní událost a po tomto datu vám pojišťovna řekla: Ne, my budeme hradit jenom půlku, tak řeknete, že to je podvod. Ale zákon o důchodovém pojištění je jiným způsobem smlouva, společenská smlouva, kde když nastaly ty podmínky, a víme, že nastaly 31. 1. Takže určitě to není ohrožení, bezpečnost státu určitě ohrožena není. Představa, že by důchodci za těch 7 000 korun, které jim vezmete, se vyzbrojili a teď dělali demonstrace, to asi není pravda.

A v důvodové zprávě říkáte: "Hrozí hospodářské škody značného rozsahu." Už to tady několikrát padlo. Plnění státu ze zákona, výplata důchodů, není hospodářská škoda. Už jednou, když jsme tady probírali, teď nevím, kterou daň, jednu z těch válečných, jak říkáte, říkal přece pan ministr Síkela: Když neschválíte zákon, způsobíte hospodářskou škodu. Takhle to přece není. Výplata důchodů není hospodářská škoda. Pokud bychom na to přistoupili, tak potom - omezte to na půlku! Budou ještě menší škody. Skutečně, kromě toho, že to je právně argumentace mimo, je to i morálně a vůči penzistům skutečně velmi, velmi nevhodné, velmi nevhodné.

A ještě jednu poznámku. Je paradoxní anebo smutné, že tento návrh vzniká na MPSV, které řídí předseda KDU-ČSL, to sociální svědomí vlády, že právě tento návrh. Protože kdy vznikla? Kdy byla uzákoněna? Kdy byl tento způsob valorizace? Nebyla to náhodou Nečasova vláda? Pokud si správně pamatuji, ODS, TOP 09, Věci veřejné. A to nebyla bůhvíjak sociální z našeho pohledu, z vašeho může být jiný. Ještě že tam nebyla KDU, protože asi ona byla mimo Sněmovnu, asi by to nikdy nevzniklo. Takže jenom opakuji znovu: zamezme těm debatám, schvalme zařazení bodu, a nechť se vyjádří poslanci, že to chtějí, nebo nechtějí zrušit. A pokud řeknou, že to nechtějí, a skutečně se to bude blížit možná ústavní většině, o to budete mít lehčí práci před Ústavním soudem.

Tak opakuji znovu prosbu zařadit bod Zrušení stavu legislativní nouze a zařadit ho jako první bod dnešního jednání. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, a protože počet přihlášek už je vyčerpán, tak se jenom zeptám, zda ještě někdo se chce přihlásit s pozměňujícím nebo doplňujícím návrhem k návrhu pořadu schůze? Nikoho nevidím.

Tak přistoupíme k hlasování o jednotlivých návrzích v pořadí, v jakém byly podány. Nejprve tedy návrhy z grémia.

Vnímám návrh na odhlášení, tak vás tedy všechny odhlašuji a prosím, abyste se přihlásili svými kartičkami. Děkuji.

 

Nejprve tedy o návrhu z grémia. Návrh z grémia je dlouhý, ale byl načten na začátku dnešní schůze, tak se chci jenom zeptat, jestli ho potřebujete znovu přečíst, nebo všichni víme, o čem hlasujeme? Jde o návrhy z grémia. Nevidím žádnou námitku, že bychom nemohli o návrzích hlasovat.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 5, přihlášeno 159 poslanců a poslankyň, pro 158, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Nyní tedy přistoupíme... o dílčích hlasováních, jak bylo navrženo na programu schůze.

 

Nejprve tedy pana poslance Jakoba, který navrhuje tisk 368 - zkrácení lhůty u tisku 368, dnes jako první bod. Pardon, ještě jednou, prosím o klid. Pan Jakob navrhl tisk 368, zkrácení lhůty, dnes jako první bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 6, přihlášeno 170 poslanců, pro 92, proti 22. Návrh byl přijat.

Jako druhý opět pan poslanec Jakob, číslo bodu 23, tisk 387, zákon o azylu, jako první bod v bloku prvního čtení.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 7, přihlášeno 171 poslanců, pro 146, proti 18. Návrh byl přijat.

 

Další návrh je opět pan poslanec Jakob, číslo bodu 17, tisk 378, ústavní zákon, změna ústavy, za bod 22 v bloku prvního čtení.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 8, přihlášeno 171 poslankyň a poslanců, pro 92, proti 3. Návrh byl přijat.

 

Další návrh je opět od pana poslance Jakoba, bod číslo 18, sněmovní tisk 379, zákon o správě voleb, za bod 17 v bloku prvního čtení.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 9, přihlášeno 171 poslankyň a poslanců, pro 94, proti 57. Návrh byl přijat.

 

Další návrh je opět od pana poslance Jakoba, číslo bodu 19, sněmovní tisk 380, zákony o správě voleb -související, za bod 18 v bloku prvního čtení.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 10, přihlášeno 172 poslankyň a poslanců, pro 93, proti 59. Návrh byl přijat.

 

Další návrh je opět od pana poslance Jakoba, číslo bodu 44, sněmovní tisk 39, senátní zákon o volbách, za bod 19 v bloku prvního čtení.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 11, přihlášeno 173 poslankyň a poslanců, pro 95, proti 75. Návrh byl přijat.

 

Další bod je opět od pana poslance Jakoba, číslo bodu 7, sněmovní tisk 331, výkon funkcí ve státních orgánech, za bod 44 v bloku prvního čtení.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 12, přihlášeno 173 poslankyň a poslanců, pro 112, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Nyní máme zařazení volebních bodů. Myslím, že můžeme hlasovat o zařazení obou dvou bodů najednou. Jde o návrh opět od pana poslance Jakoba, zařazení bodů 106 a 107. Bod 106 je volba člena rady Českého rozhlasu, bod 107 volba člena rady České televize. Body se zařazují pevně ve středu ve 14 hodin.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 13, přihlášeno 173 poslankyň a poslanců, pro 152, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Dalším bodem pana poslance Jakoba je bod číslo 108, volba člena rady ČTK, na pátek jako druhý bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 14, přihlášeno 173 poslankyň a poslanců, pro 150, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Nyní máme návrh paní předsedkyně Schillerové. Ta chce zařadit nový bod s názvem Nadužívání stavu legislativní nouze. Pokud by byl bod zařazen, tak by ho chtěla jako první bod dnes, ale protože se jedná o nový bod, nejprve budeme hlasovat o zařazení tohoto bodu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 15, přihlášeno 174 poslankyň a poslanců, pro 79, proti 94. Návrh nebyl přijat.

 

Další návrh je od pana předsedy Okamury. Opět chce zařadit nový bod s názvem Fialova vláda chce okrást všechny příjemce důchodů o část jejich penzí.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 16, přihlášeno 174 poslankyň a poslanců, pro 78, proti 94. Návrh nebyl přijat.

 

Dalším návrhem pana předsedy Okamury je opět nový bod s názvem Fialova vláda sprostě podvedla voliče a připravuje zvýšení daní.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 17, přihlášeno 174 poslankyň a poslanců, pro 75, proti 95. Návrh nebyl přijat.

 

Dalším návrhem pana předsedy Okamury je zařazení nového bodu s názvem Fialova vláda podpořila likvidaci automobilismu nařízenou z Bruselu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 18, přihlášeno 174 poslankyň a poslanců, pro 74, proti 92. Návrh nebyl přijat.

 

Dalším návrhem pana předsedy Okamury je opět zařazení nového bodu s názvem Astronomické zdražování kvůli Fialově vládě pokračuje.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 19, přihlášeno 174 poslankyň a poslanců, pro 71, proti 93. Návrh nebyl přijat.

 

Dalším návrhem pana předsedy Okamury je opět zařazení nového bodu s názvem Kvůli Fialově vládě se vlastní bydlení pro pracující s průměrným příjmem stává nemožným.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 20, přihlášeno 174 poslankyň a poslanců, pro 77, proti 91. Návrh nebyl přijat.

Dalším návrhem je návrh paní místopředsedkyně Dostálové s novým bodem s názvem Krácení důchodů.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 21, přihlášeno 174 poslankyň a poslanců, pro 79, proti 93. Návrh nebyl přijat.

 

Dalším návrhem je návrh pana místopředsedy Havlíčka, navrhuje nový bod Protizákonné omezování důchodců.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 22, přihlášeno 174 poslanců a poslankyň, pro 78, proti 94. Návrh nebyl přijat.

 

Dalším návrhem je návrh paní poslankyně Věry Adámkové. Ta navrhuje nový bod s názvem Zabezpečení zdravotní péče o seniory v České republice.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 23, přihlášeno 174 poslankyň a poslanců, pro 79, proti 87. Návrh nebyl přijat.

 

Další návrh je od paní poslankyně Zuzany Ožanové. Ta navrhuje nový bod Zneužívání legislativního stavu nouze.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 24, přihlášeno 174 poslankyň a poslanců, pro 79, proti 95. Návrh nebyl přijat.

 

Dalším návrhem je návrh od paní poslankyně Karly Maříkové, která navrhuje nový bod s názvem Diskuse o návrhu Ministerstva financí na zvýšení zdravotního pojištění.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 25, přihlášeno 174 poslankyň a poslanců, pro 79, proti 91. Návrh nebyl přijat.

 

Další návrh je od paní poslankyně Lucie Šafránkové. Ta navrhuje přeřazení bodu - tisku 9, novela zákona o sociálních službách, jako první bod ve čtvrtek.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 26, přihlášeno 174 poslankyň a poslanců, pro 78, proti 91. Návrh nebyl přijat.

 

Dalším návrhem paní poslankyně Šafránkové je přeřazení tisku 266, náhrada zákona o státní sociální podpoře. Má dvě alternativy, buď jako druhý bod dnes, nebo jako druhý bod ve čtvrtek. Nejprve budeme hlasovat jako druhý bod dnes.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 27, přihlášeno 174 poslankyň a poslanců, pro 78, proti 92. Návrh nebyl přijat.

 

Druhou alternativu měla paní poslankyně Šafránková zařadit jako druhý bod ve čtvrtek.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 28, přihlášeno 174 poslankyň a poslanců, pro 78, proti 91. Návrh nebyl přijat.

 

Další návrh je od pana poslance Patrika Nachera, který navrhuje zařadit nový bod Zákonné automaty z pohledu vyhlášení stavu legislativní nouze.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 29, přihlášeno 174 poslankyň a poslanců, pro 76, proti 91. Návrh nebyl přijat.

 

Další návrh je od paní poslankyně Heleny Válkové. Ta chce zařadit nový bod Nenaplnění podmínek stavu legislativní nouze pro vyhlášení.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 30, přihlášeno 175 poslankyň a poslanců, pro 78, proti 90. Návrh nebyl přijat.

 

Další návrh je od paní poslankyně Jany Mračkové Vildumetzové. Ta chce přeřadit bod číslo 49, tisk 54, o platech, jako první bod dnes.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 31, přihlášeno 175 poslankyň a poslanců, pro 78, proti 89. Návrh nebyl přijat.

 

Další návrh od paní poslankyně Jany Mračkové Vildumetzové je zařazení nového bodu s názvem Stav legislativní nouze.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 32, přihlášeno 175 poslankyň a poslanců, pro 80, proti 94. Návrh nebyl přijat.

 

Další návrh je od pana poslance Marka Nováka. Ten chce zařadit nový bod s názvem Situace živnostníků ve státě vedeném pětikoalicí.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 33, přihlášeno 175 poslankyň a poslanců, pro 80, proti 90. Návrh nebyl přijat.

 

Další návrh je od paní poslankyně Jany Pastuchové. Ta chce zařadit nový bod s názvem Plán vlády na podporu rodin.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 34, přihlášeno 175 poslankyň a poslanců, pro 81, proti 88. Návrh nebyl přijat.

A posledním návrhem je návrh pana poslance Milana Ferance, který chce zařadit nový bod s názvem Zrušení stavu legislativní nouze.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 35, přihlášeno 175 poslankyň a poslanců, pro 79, proti 91. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní jsme tedy hlasovali o všech návrzích. Jenom se zeptám, zda skutečně došlo k hlasování o všech vašich návrzích, protože jich bylo hodně. Nevidím žádnou námitku.

 

Takže nyní můžeme hlasovat o celém návrhu pořadu 53. schůze Poslanecké sněmovny, jak byl písemně předložen a upraven schválenými pozměňovacími návrhy.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 36, přihlášeno 175 poslankyň a poslanců, pro 92, proti 33, návrh byl schválen. Pořad schůze byl tedy schválen.

 

Nyní otevírám první bod dnešního jednání

 

Následující zahájení jednacího dne schůze

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.